Návrh VYHLÁŠKA. ze dne.. 2015, o způsobu označování potravin

I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne.. 2015, o způsobu označování potravin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 18 odst. 1 písm. a) a o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb. (dále jen zákon ): 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 2) a upravuje a) způsob označování potravin a tabákových výrobků, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže, b) způsob poskytovaní údajů podle 3d odst. 4 zákona. (2) Pro účely vyhlášky se na pokrmy vztahují všechny požadavky na potraviny, kromě požadavků na způsob označování pro nebalenou potravinu a potravinu zabalenou bez přítomnosti spotřebitele. CELEX: 32011L0091 CELEX: 32011R1169 2 Způsob označování potravin (1) Informace o potravinách se neposkytují takovým způsobem, ze kterého vyplývá, že a) charakter nebo původ potraviny je domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin v právních předpisech upravujících potraviny 3) ; toto ustanovení se nevztahuje na pokrmy, pokud je informace o pokrmu 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004. 3) Například vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu

prokazatelným způsobem odůvodněna, neuvádí spotřebitele v omyl a je doplněna popisnou informací, v nejméně stejné velikosti písma, která umožní spotřebiteli zjistit skutečnou povahu pokrmu, b) charakter nebo původ potraviny je natural nebo poctivý, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin v právních předpisech upravujících potraviny 3) ; toto ustanovení se nevztahuje na pokrmy, pokud je informace o pokrmu prokazatelným způsobem odůvodněna, neuvádí spotřebitele v omyl a je doplněna popisnou informací, v nejméně stejné velikosti písma, která umožní spotřebiteli zjistit skutečnou povahu pokrmu, c) charakter a označení potraviny je dia, d) potravina je určena pro zvláštní výživu, je dietní, dietetická nebo vhodná pro diabetiky, pokud by to neodpovídalo požadavkům vyhlášky o potravinách určených pro zvláštní výživu nebo vyhlášky o doplňcích stravy 4) nebo nařízení o potravinách určených pro kojence a malé děti a potravinách pro zvláštní lékařské účely 5), e) potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních zvyklostí, bez doložení kopie platného rozhodnutí o povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností vydaného Ministerstvem zemědělství. (2) Informace o potravinách neobsahují údaje, které by mohly a) vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití, b) vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu, c) zejména v odvozené nebo ve zdrobnělé formě vést k záměně potravin s potravinami, které jsou vymezeny právním předpisem upravujícím potraviny 3) nebo nařízením o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty 6). (3) Ustanovení odstavců 1 až 2 platí rovněž pro způsob nabízení potravin k prodeji, zejména s ohledem na jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, grafickou úpravu a způsob uspořádání, ve kterém jsou vystaveny k prodeji. (4) Informace o potravinách neobsahují údaje, jejichž pravdivost nelze dokázat. a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství),ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. 2

(5) Balená potravina, která obsahuje více než 2,5 % soli 7), se označí obsahem soli v procentech hmotnostních. (6) Ustanovení odstavce 5 se nevztahuje na dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky, nebalené potraviny a pokrmy, nebo pokud je potravina označena obsahem soli podle jiného právního předpisu. (7) Potravinu je možné dobrovolně označit slovy česká potravina pokud výrobek byl vyroben a) na území České republiky, b) provozovatelem potravinářského podniku usazeným na území České republiky a c) nejméně 75 % složek k jeho výrobě pochází z České republiky. CELEX: 32011R1169 3 Označování množství potraviny (1) Údaj o čistém množství se uvádí podle pravidel pro značení symbolu "e" 8), podle nařízení upravujících zemědělské produkty 9), podle právních předpisů upravujících potraviny 3) nebo podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. (2) Údaj o čistém množství se u polotuhých nebo polotekutých výrobků uvádí v jednotkách hmotnostních nebo objemových, stanoví-li tak právní předpis upravující potraviny 3). (3) U potravin, kde právní předpis upravující potraviny 3) stanovuje definici průměrného množství, se čisté množství stanovuje jako průměrné množství. CELEX: 32011R1169 4 Označování šarže (1) Před údaj, který umožňuje určení totožnosti šarže, se uvede písmeno "L", s výjimkou případů, kdy je tento údaj zřetelně odlišitelný od ostatních údajů a není možná záměna s jiným údajem. 7) příloha I odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 8) Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso. 3

(2) Označení šarže musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné. (3) U baleného stolního másla se místo označení šarže uvede datum výroby. CELEX: 32011L0091 5 Způsob uvedení údaje o ochucení potraviny (1) Při použití přírodní aromatické látky nebo aromatického přípravku 10) lze potravinu, na kterou aromatická látka odkazuje, na obale potraviny zdůraznit slovně, graficky nebo obrazově, a současně se v hlavním zorném poli a nejméně stejnou velikostí písma jako název potraviny použijí slova s příchutí nebo slova, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud nestanoví právní předpis upravující potraviny 3) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie 11) jinak. (2) Při použití jiné než přírodní aromatické látky nebo aromatického přípravku 10) lze potravinu, na kterou aromatická látka odkazuje, na obale potraviny zdůraznit pouze slovy, a současně se v hlavním zorném poli a nejméně stejnou velikostí písma jako název potraviny použijí slova s příchutí nebo slova, která mají pro spotřebitele stejný význam, pokud nestanoví právní předpis upravující potraviny 3) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie 11) jinak. CELEX: 32011R1169 CELEX: 32008R1334 6 Způsob uvedení údaje o možném nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost (1) Dobrovolná informace o možném nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost 12) se na obale potraviny uvede slovy může obsahovat, může obsahovat stopy nebo může obsahovat stopové množství. (2) Označení podle odstavce 1 se použije za podmínek, že nejvyšší množství látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost odpovídá mezi stanovitelnosti. Mez stanovitelnosti označuje takové množství, které je použitou analytickou metodou zjistitelné. 10) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES. 11) Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění. 12) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 4

7 Způsob označování potravin podle 7 a 8 zákona (1) Údaj o určité látce nebo produktu vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost se uvede způsobem podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. (2) U potravin podle 7 zákona se požadované údaje uvedou velikostí písma podle čl. 13 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. CELEX: 32011R1169 8 Způsob poskytování informací o pokrmech podle 9a zákona (1) Název pokrmu se uvádí způsobem podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. (2) Při uvedení názvu pokrmu způsobem, který spotřebiteli neumožní zjistit skutečnou povahu pokrmu, který se liší svým složením nebo výrobou od pokrmu známého pod daným názvem, se označení názvu pokrmu uvede připojením další popisné informace. Uvedení popisné informace se uvede způsobem, který umožní spotřebiteli zjistit skutečnou povahu pokrmu a odlišit ji od pokrmu, s nímž by mohl být zaměněn. (3) Informace o výskytu alergenní látky 12) v pokrmu se uvádí písemným způsobem slovy Pokrmy obsahují alergeny. Informaci o výskytu konkrétních alergenů v pokrmu žádejte u obsluhy., nebo slovy, která mají pro spotřebitele stejný význam. (4) Způsob označování podle odstavce 3 se nepoužije, pokud jsou informace o výskytu konkrétní alergenní látky poskytnuty písemně podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. CELEX: 32011R1169 9 Údaje o geneticky modifikovaných potravinách a nových potravinách nebo nových složkách potravin (1) Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí viditelnými a snadno čitelnými údaji podle nařízení o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech 13). 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. 5

(2) Potraviny nebo složky, které jsou novými potravinami nebo novými složkami potravin, se na obalu určeném pro spotřebitele označí viditelnými a snadno čitelnými údaji podle nařízení o nových potravinách a nových složkách potravin 14). 10 Způsob poskytování údajů podle 3d odst. 4 zákona Provozovatel potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, poskytne údaje podle 3d odst. 4 zákona slovy, rozložením textu a ve formátu o velikosti nejméně A2 podle přílohy k této vyhlášce. Zrušuje se: Závěrečná ustanovení 11 1. Vyhláška č. 113/2005 Sb. ze dne 4. března 2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. 2. Vyhláška č. 368/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. 3. Vyhláška č. 497/2005 Sb. ze dne 1. prosince 2005, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 368/2005 Sb. 4. Vyhláška č. 101/2007 Sb. ze dne 18. dubna 2007, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 127/2008 Sb. ze dne 1. dubna 2008, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 117/2011 Sb. ze dne 22. dubna 2011, kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. 12 Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění. 14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění. 6

13 Přechodné ustanovení Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před dnem nabytí účinnosti této vyhlášky mohou být uváděny na trh do vyčerpání zásob. 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení 2 odst. 1 písm. b) a c) a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2015. Ministr: 7

Příloha k vyhlášce č. /2015 Sb. Způsob uvedení seznamu pěti zemí (NÁZEV PROVOZOVATELE POTRAVINÁŘSKÉHO PODNIKU) POTRAVINY JSOU ODEBÍRÁNY OD DODAVATELŮ ZE ZEMÍ PODÍL TRŽEB Z PRODEJE POTRAVIN OD TĚCHTO DODAVATELŮ NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH 1. 2. 3. 4. 5. 8

II. ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, v platném znění, směrnice Komise 2002/67/ES, v platném znění, a směrnice Komise 2008/5/ES, v platném znění, které jsou transponovány do současné vyhlášky č. 113/2005 Sb., o označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, se zrušují ke dni 13. prosince 2014 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Toto nařízení přejalo většinu požadavků na označování potravin původně uvedených v dotčených směrnicích a stanovuje pravidla nová. Většina ustanovení dosavadní vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, je proto duplicitní s ustanoveními tohoto nařízení. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, byl novelizován zákonem č. 139/2014 Sb., účinným od 1. ledna 2015. Touto novelizací zákona o potravinách došlo k jeho adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to zejména odstraněním duplicitních ustanovení týkající se označování potravin a změnou terminologie, a dále byly v návaznosti na nařízení stanoveny některé požadavky například pro nebalené potraviny, což nařízení členským státům umožňuje. Vyhláška č. 113/2005 Sb. byla naposledy novelizována v roce 2011 a jsou do ní zapracovány tyto předpisy Evropské unie: - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, - směrnice Komise 2008/5/ES, o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, při označování určitých potravin, - směrnice Komise 2002/67/ES o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Základní principy navrhované právní úpravy: Způsob označování potravin Vyhláška zachovává pouze některá obecná ustanovení z vyhlášky č. 113/2005 Sb., jako je například zamezení uvádění zavádějících termínů čerstvý, domácí, pravý, přírodní nebo dia. Dále pak zamezuje používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u jiných potravin, které nesplňují stanovené jakostní požadavky. Jako příklad lze uvést názvy vodečka či lovečák.

Způsob označení šarže Navrhovaná vyhláška zachovává požadavek na způsob uvedení údaje u šarže z vyhlášky č. 113/2005 Sb. Jedná se o transpozici požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU. Způsob označení potraviny, která obsahuje pouze aroma a nikoliv složku jako takovou V případě, že potravina zvýrazněnou složku jako takovou neobsahuje, ale obsahuje pouze aroma této složky, je nutné uvést v označení potraviny slova s příchutí. Jedná se o provedení požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, které stanoví, že informace o potravině nesmí být zavádějící, zejména pokud jde o její vlastnosti a složení. Způsob uvedení údaje o možné přítomnosti látek nebo produktů vyvolávajících alergie Navrhovaná vyhláška stanovuje jednotný způsob poskytnutí dobrovolné informace o nezáměrném nebo nechtěném výskytu alergenní látky nebo produktu v potravině. Jedná se o údaj neharmonizovaný předpisy Evropské unie. Cílem je zajistit poskytnutí jednoznačné a srozumitelné informace spotřebiteli. Způsob označení potravin nebalených a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje Navrhovaná vyhláška stanovuje způsob označení povinných údajů u dotčených potravin, jejichž výčet je stanoven zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb. Cílem je zajistit čitelnost informací pro spotřebitele. Způsob poskytování informací o pokrmech Navrhovaná vyhláška stanovuje způsob poskytnutí povinných informací o pokrmech. Výčet údajů je stanoven zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb. Cílem je zajistit poskytnutí viditelné a čitelné informace spotřebiteli. Způsob označení údajů o potravinách geneticky modifikovaných a nových potravinách nebo nových složkách potravin Navrhovaná vyhláška stanovuje způsob poskytování informací, jejichž poskytování je uloženo právními předpisy vztahujícími se k těmto druhům potravin. Cílem je zajistit spotřebiteli poskytnutí viditelné a čitelné informace. Stanovení podmínek pro dobrovolné označení česká potravina Navrhovaná vyhláška stanovuje podmínky, při kterých lze potravinu dobrovolně označit slovy česká potravina. Základní podmínkou je, že 75% složek potraviny musí pocházet z České republiky. Způsob poskytování údajů provozovatelem potravinářského podniku při vstupu do prodejny o 5 zemích, z nichž pochází dodavatel, od kterého jsou odebírány potraviny Navrhovaná vyhláška stanoví způsob poskytnutí údajů, které provozovatel potravinářského podniku poskytne o zemích, ze kterých v největší míře pocházejí dodavatelé prodávaných potravin. V úvodu odůvodnění k návrhu vyhlášky je uveden odkaz na novelu zákona o potravinách a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Z pohledu věcného obsahu jde ve všech případech ustanovení návrhu vyhlášky o stanovení způsobu označování, nikoli vymezení jakékoli nové 2

povinnosti. Ustanovení čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména: - pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání; - připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá; - vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin; - vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou. Dle ustanovení čl. 16 nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, nesmí označování, propagace a obchodní úprava potravin nebo krmiv, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení, jakož i informace poskytované o nich jakýmkoli médiem uvádět spotřebitele v omyl. Stejně tak podle ustanovení 10 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném znění, je na trh zakázáno uvádět potraviny klamavě označené nebo nabízení ke spotřebě klamavým způsobem. Ustanovení návrhu vyhlášky pouze vymezují a zdůrazňují problematické praktiky a způsoby označování, které jsou považovány za zavádějící a klamavé pro konečného spotřebitele již v současné době Vyhláška ve svém věcném obsahu stanovuje pouze způsob označování, základní cíle povinnosti jsou vymezeny ve výše uvedených přímo použitelných přepisech EU, případně v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích. Jednoznačným přínosem je jasnější identifikace problematických označení a zvýšení právní jistoty při výkonu praxe dozorových orgánů. Cílem je odstranění používání zavádějících způsobů označování, což povede k odstranění matení konečného spotřebitele a zlepšení jeho orientace při výběru potravin. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena Předložený návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky uvedeným v 18 odst. 1 písm. a) a o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb. 3

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie Návrh vyhlášky má přímý vztah k předpisům Evropské unie: - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011, o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, neboť obsahuje některé nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu podstoupí notifikační proces podle směrnice 98/34/ES. Návrh vyhlášky je možno hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí Jedná se o legislativně technické řešení slučitelnosti evropského práva s národními předpisy. Z tohoto důvodu je předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky nulový. V případě uvedení povinných údajů u potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje stanovenou velikostí písma je předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty České republiky nulový. V případě podnikatelského prostředí lze předpokládat finanční a časové náklady zanedbatelně zvýšené oproti situaci, kdy by povinná velikost písma stanovena nebyla, přičemž stále platí požadavek na zachování čitelnosti pro spotřebitele. V případě stanoveného způsobu poskytování informací o pokrmech je dopad na podnikatelské prostředí (provozovatele stravovacích služeb) při uvedení požadovaných informací v jídelním lístku či formou informační tabule v řádech stovek korun. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty je nulový. V případě informační povinnosti provozovatelů potravinářských podniků při vstupu do prodejny podle 3d odst. 4 zákona je stanoveno tyto informaci uvést ve velikosti formátu 4

nejméně A2, což pro jednotlivý subjekt představuje náklad v řádu stokorun. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty je nulový. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů. Navrhovanou právní úpravou není měněno již existující zpracování osobních údajů. Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů. Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. Rozhodování o provedení RIA Hodnocení dopadů v rámci obecné části důvodové zprávy bylo provedeno podle Legislativních pravidel vlády. RIA nebyla zpracována, protože dle článku 5 Obecných zásad pro hodnocení regulace (RIA) byl tento legislativní úkol zařazen do Plánu vyhlášek na zbývající část roku 2014 s informací, že se RIA provést neukládá. 5

ZVLÁŠTNÍ ČÁST K 1 Předmět úpravy byl zpracován podle čl. 48 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. Vyhláška se vztahuje i na pokrmy, jelikož se na pokrmy vztahuje i zákon č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb. Pokrm je potravinou na základě definice potraviny uvedené v čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. K 2 odst. 1 písm. a) Zachování obecných požadavků na způsob poskytování informací o potravinách z vyhlášky č. 113/2005 Sb. je adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, způsob výroby nebo získání nebo připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. Termíny bude umožněno používat pouze, pokud budou řádně odůvodněny a doplněn popisnou informací, která spotřebiteli vysvětlí, proč je potravina deklarována jako například domácí nebo přírodní. K 2 odst. 1 písm. b) Doplnění nových termínů ke stávajícím již uvedeným v písm. a). Nové termíny byly doplněny na základě současné praxe označování potravin a značného rozšíření používání dotčených zavádějících termínů. Termíny bude umožněno používat pouze, pokud budou řádně odůvodněny a doplněny popisnou informací, která vysvětlí spotřebiteli, proč je potravina deklarována jako například poctivá. K 2 odst. 1 písm. c) Zamezuje označování, ze kterého by vyplývalo, že charakter potraviny je dia. V současné době neexistují žádné ustanovení právních předpisů, které by stanovovaly požadavky na potraviny vhodné pro diabetiky, ani neexistuje rozdělení na potraviny běžné a vhodné pro diabetiky na základě doložených odborných argumentů. Toto vyplývá ze zprávy Evropské komise a je v souladu se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. K 2 odst. 1 písm. d) Zachování obecných požadavků na způsob poskytování informací o potravinách z vyhlášky č. 113/2005 Sb. je adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, vlastnosti, složení nebo připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. K 2 odst. 1 písm. e) Zachování dosavadního znění vyhlášky. Způsoby košer a halal porážky dozorují orgány státního veterinárního dozoru, aby byly v souladu s ustanoveními zákona na ochranu zvířat proti týrání i v souladu s nařízeními Evropské unie. Každá jednotlivá porážka musí být oznámena Ministerstvu zemědělství a zájemce (církev nebo náboženská společnost) musí požádat o její povolení. 6

K 2 odst. 2 Obecně se jedná o zachování obecných požadavků na způsob uvádění informací o potravinách stanovených ve vyhlášce č. 113/2005 Sb., které jsou adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti a složení. Nový požadavek je uveden v písmeni c). Toto ustanovení reaguje na vývoj praxe označování potravin, kdy potraviny, které nesplňují požadavky, aby mohly nést název daný předpisem, jsou označeny názvem velmi podobným výrobku definovanému národním právním předpisem nebo předpisem Evropské unie. Tímto jednáním tak dochází k uvádění spotřebitele v omyl. Příkladem mohou být např. výrobky označené jako Lovečák nebo Poličánek, které nesplňují podmínky pro složení výrobků Lovecký salám a Poličan, které jsou stanoveny ve vyhlášce č. 326/2001 Sb. K 2 odst. 3 Jedná se o zachování obecných požadavků na způsob uvádění informací o potravinách stanovených ve vyhlášce č. 113/2005 Sb., které jsou adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, způsob výroby nebo připisování účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. K 2 odst. 4 Jedná se o ustanovení ze stávajícího znění vyhlášky č. 113/2005 Sb. Ustanovení vychází z poznatků vzešlých z praxe při uvádění potravin na trh. Jedná se o případy, kdy je z potraviny prodejcem odstraněn původní obal, potravina je rozkrájena, navážena, zabalena a opatřena etiketou. Aby mohl dozorový orgán posoudit, zda údaje na nové etiketě jsou pravdivé a nebyly pozměněny ať záměrně či nezáměrně, je nutností, aby provozovatel potravinářského podniku, tedy například prodejce, doložil pravdivost údajů na nové etiketě etiketou původní. Bez tohoto ustanovení by byla kontrola souladu s původními údaji znemožněna. K 2 odst. 5 a 6 Jedná se o zachování požadavků na způsob uvádění informací o potravinách stanovených ve vyhlášce č. 113/2005 Sb. Označování výživové hodnoty potravin, které obsahuje i údaj o množství soli v potravině, bude podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 povinné až od 13. prosince 2016. K tomuto datu bude ustanovení v budoucnu odstraněno. V případě, že je potravina označena údaji o výživové hodnotě podle výše uvedeného nařízení, odstavec 4 není nutné aplikovat, jelikož hodnota soli je již součástí výživových údajů a je tak spotřebiteli poskytnuta. K 2 odst. 7 Úprava se týká dobrovolného označení potraviny slovy česká potravina. Potravina může být těmito slovy označena pouze v případě, že splňuje stanovené podmínky. Limit 75% podílu českých surovin pro výrobu českých potravin je jednoduchým a přehledným pravidlem, které na jedné straně neomezuje podíl českých surovin v mnohem vyšším zastoupením, než 75% a na druhé straně samozřejmě potraviny, které neobsahují tento vymezený podíl českých surovin nelze považovat za českou potravinu. Cílem formulace tohoto ustanovení je zpřehlednění dobrovolného označování česká potravina s vymezením jednoduchých a 7

jednotných pravidel srozumitelných jak pro výrobce, tak pro konečného spotřebitele. Spotřebitel ve finále obdrží potravinu s jasným vztahem k deklarovanému původu. Pokud jde o podmínku, že složky k výrobě potraviny musí pocházet z České republiky nejméně ze 75 %, jedná se o 75 % absolutního výčtu složek. Pro výpočet tak není za složku považována složka složená, ale její samostatné podsložky. K 3 odst. 1 Jedná se o zachování a zpřesnění požadavků na způsob uvádění údaje o množství potraviny stanovených ve vyhlášce č. 113/2005 Sb. Údaj o čistém množství se uvádí podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a v případě, že jsou právním předpisem upravujícím potraviny nebo nařízením upravujícím zemědělské produkty stanovena specifická pravidla, navíc také podle těchto pravidel. Pravidla pro značení symbolu e mohou být při vyjadřování množství použita. K 3 odst. 2 Stanoví se způsob vyjadřování množství pro určité kategorie potravin, což je členským státům Evropské unie umožněno na základě čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. K 3 odst. 3 Upřesňuje se situace (spolu s odkazem na konkrétní předpisy), která je umožněna ustanovením přílohy IX odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011. Ustanovení uvádí, že pokud vnitrostátní předpisy stanoví povinnost uvádět určitý druh množství jako např. průměrné, pak se pro účely nařízení považuje toto množství za čisté. K 4 Zachovávají se požadavky na způsob uvádění šarže stanovené ve vyhlášce č. 113/2005 Sb., které je transpozicí směrnice 2011/91/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. K 5 odst. 1 Ustanovení je adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, nebo složení v souvislosti s čl. 22 nařízení. Cílem ustanovení je, aby spotřebitel mohl zřetelně odlišit, zda se v případě, že je složka jako například ovoce na obalu zvýrazněna, jedná o potravinu, která dané ovoce skutečně obsahuje, nebo zda jde o potravinu, která jej neobsahuje a obsahuje pouze jeho příchuť. Pokud potravina obsahuje jen příchuť, musí být zvýrazněné ovoce doplněno slovy s příchutí. Aby byla zajištěna souvislost obrazově nebo graficky zvýrazněné složky s deklarovanou příchutí a spotřebitel nebyl uváděn v omyl ohledně složení a charakteru potraviny, je dále nutné, aby aroma bylo přírodní, tj. aby byla zajištěna spojitost příchutě se zobrazenou složkou. Ustanovení 5 ve svém věcném obsahu reflektuje zvláštní podmínky stanovené v dalších zvláštních právních předpisech, např. označování aromatizovaných lihovin, případně jiné druhy specifických potravin, které by byly upraveny prováděcím právním předpisem. Pro spotřebitele bude docíleno jasného rozlišení. Potravina obsahující přírodní aroma může nést zobrazení daného ovoce spolu s termínem s příchutí a potravina neobsahující přírodní aroma nemůže nést zobrazení daného ovoce ale pouze jen např. slova s malinovou příchutí.příkladem je šáteček s náplní, na jehož obalu je nakreslen lískový ořech. Šáteček ovšem žádné lískové ořechy ani výrobek z nich neobsahuje a obsahuje pouze lískooříškové 8

přírodní aroma. V tomto případě je možné lískový ořech zobrazit, nicméně je nutné u zvýraznění (obrázku) uvést slova s příchutí. Pokud šáteček neobsahuje ani přírodní aroma ale pouze aroma není možné lískové ořechy zobrazovat le je možné jen uvést slovní zvýraznění s lískoořískovou příchutí. K 5 odst. 2 V návaznosti na odstavec 1 toto ustanovení pokrývá případy, kdy potravina složku, například ovoce, neobsahuje a neobsahuje ani přírodní aroma. Z důvodu, aby nebyl spotřebitel uváděn v omyl ohledně složení potraviny a jejího charakteru, není možné složku graficky ani obrazově zvýrazňovat. Příkladem je šáteček s náplní, na jehož obalu by byl zobrazen lískový ořech. Šáteček ovšem žádné lískové ořechy ani výrobek z nich neobsahuje a obsahuje pouze lískooříškové aroma, a to nikoliv přírodní. V tomto případě nelze lískové ořechy zvýraznit ani obrazově nebo graficky. Možné je pouze uvést slovní zvýraznění doplněné o slova s příchutí. Ustanoveními 5 odst. 1 a 2 bude zajištěno, aby spotřebitel mohl jasně rozlišit produkty, které jsou pouze s příchutí, od produktů, které složku opravdu obsahují, a dále odlišit produkty, které obsahují přírodní aroma a které nikoliv. Dále bude zajištěno, aby označení potravin nebylo prováděno takovým zavádějícím a nekonzistentním způsobem, že v hlavním zorném poli je například ovoce zobrazeno (čímž je navozován dojem, že je obsaženo) a jinde je spotřebitel informován o skutečnosti, že se jedná pouze o potravinu s příchutí. K 6 Poskytování informací o nezáměrném nebo nechtěném výskytu alergenů v potravině není předpisy Evropské unie upraveno. V praxi to znamená, že k vyjádření této informace je provozovateli potravinářských podniků používáno velké množství různých termínů. Dále jsou tyto termíny používány jako obhajoba jakéhokoli množství alergenu, který se v potravině vyskytne a jeho zvýšené množství je dozorovým orgánem naměřeno. Vymezené tři způsoby deklarace nezáměrného výskytu alergenních látek tuto oblast z pohledu deklarace této informace a označování jednoznačně zpřesňuje a zpřehledňuje. S ohledem na deklaraci tohoto tvrzení je samozřejmě primárním předpokladem naplnění věcného obsahu těchto tvrzení. Cílem ustanovení je zajištění srozumitelnosti informace pro spotřebitele a dále zajištění vyšší právní jistoty dozorových orgánů při nalezení vyššího množství alergenu v potravině, než které odpovídá mezi stanovitelnosti. K 7 Stanoví se způsob poskytování informací, pokud jde o potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle 7 zákona č. 110/1997 Sb. a potraviny nebalené podle 8 zákona č. 110/1997 Sb. Cílem ustanovení je zajištění viditelnosti a čitelnosti údajů pro konečného spotřebitele. Stanovení způsobu poskytování informací pro potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje a potraviny nebalené je členským státům Evropské unie umožněno na základě čl. 44 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. K 8 Stanoví se způsob poskytování informací v případě pokrmů. Stanovení způsobu poskytování informací pro pokrmy je členským státům Evropské unie umožněno na základě čl. 44 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Odstavec 2 je adaptací na čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, způsob výroby nebo získání nebo připisováním 9

účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. Ustanovení je cíleno na případy, kdy je potravina označena určitým názvem, ale pokrm svým složením tomuto obecně známému pokrmu neodpovídá. Příkladem může být pokrm označený jako svíčková, který však neobsahuje plátek hovězího masa, ale například plátek sekané. Označení svíčková by tak mělo být doplněn o další informaci, aby spotřebiteli bylo jasné, že jde o svíčkovou se sekanou. Dalším příkladem může být pokrm brambory a řízek, kdy řízek není plátkem masa, ale jde o v trojobale obalené mleté maso. Uvedený název pokrmu by měl být doplněn o další informaci, aby spotřebiteli bylo jasné, že jde o řízek z mletého masa. K 9 Ustanovení stanovuje způsob uvádění údajů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie. Jelikož tyto předpisy způsob uvádění údajů nestanoví, je nutné zajistit viditelnost a čitelnost údajů pro spotřebitele. K 10 K provedení 3d odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb., se stanovuje způsob poskytnutí údajů provozovatelem potravinářského podniku, který odebírá potraviny za účelem jejich dalšího prodeje konečnému spotřebiteli, jehož tržby z prodeje potravin za poslední ukončené účetní období na území České republiky přesahují 5 mld. Kč. Forma grafického řešení v příloze byla zvolena po konzultaci s provozovateli potravinářských podniků. K 11 a 12 Ke dni nabytí účinnosti navrhované vyhlášky se zrušuje vyhláška č. 113/2005 Sb. a všechny její novely. Ustanovení týkající se notifikace podle směrnice 98/34/ES bylo formulováno v souladu s Legislativními pravidly vlády a s požadavky odboru kompatibility Úřadu vlády. K 13 a 14 Datum nabytí účinnosti je vzhledem k předpokládanému notifikačního procesu podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES navrhováno prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Nabytí účinnosti některých ustanovení se odkládá z toho důvodu, aby se dotčené subjekty mohly připravit na nové požadavky, tj. aby mohly být vyčerpány zásoby potravin, které novým požadavkům na způsob označení neodpovídají a připraveny obaly nové. 10

III. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Odpovídající předpis EU Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) 1odst. 1 Předmět úpravy Obsah Celex č. Ustanovení (čl., odst., písm., bod., apod.) 32011L0091 (1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 2) a upravuje a) způsob označování potravin a tabákových výrobků, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže, b) způsob poskytovaní údajů podle 3d odst. 4 zákona. 32011R1169 Obsah Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004. 1

2 odst. 1 Způsob označování potravin (1) Informace o potravinách se neposkytují takovým způsobem, ze kterého vyplývá, že a) charakter nebo původ potraviny je domácí, čerstvý, živý, čistý, přírodní nebo pravý, pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin v právních předpisech upravujících potraviny 3) ; toto ustanovení se nevztahuje na pokrmy, pokud je informace o pokrmu prokazatelným způsobem odůvodněna, neuvádí spotřebitele v omyl a je doplněna popisnou informací, v nejméně stejné velikosti písma, která umožní spotřebiteli zjistit skutečnou povahu pokrmu, 32011R1169 čl. 7 Uvádění nezavádějících informací 1. Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména: a) pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání; b) připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá; c) vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin; d) vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou. b) charakter nebo původ potraviny je 3) Například vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství),ve znění pozdějších předpisů. 2