Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 Český statistický úřad 2017 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-374044 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 16.01.2019 Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.
MLADÁ GENERACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 2016 Lidé a společnost Hradec Králové, 31. 10. 2017 Kód publikace: 330218-17 Č. j.: 68 / 2017 7801 Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu v Hradci Králové Ředitel odboru: Petr Matoušek Kontaktní osoba: Věra Varmužová, e-mail: vera.varmuzova@czso.cz Český statistický úřad, Hradec Králové, 2017
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 051 111 www.czso.cz Oddělení informačních služeb tel.: 274 052 304, 274 052 451 e-mail: infoservis@czso.cz Prodejna publikací ČSÚ tel.: 274 052 361 e-mail: prodejna@czso.cz Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání tel.: 274 052 347, 274 052 757 e-mail: esds@czso.cz Ústřední statistická knihovna tel.: 274 052 361 e-mail: knihovna@czso.cz INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 052 673, 274 054 223 e-mail: infoservispraha@czso.cz www.praha.czso.cz Středočeský kraj Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 tel.: 274 054 175 e-mail: infoservisstc@czso.cz www.stredocesky.czso.cz České Budějovice Žižkova 1, 370 77 České Budějovice tel.: 386 718 440 e-mail: infoserviscb@czso.cz www.cbudejovice.czso.cz Plzeň Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň tel.: 377 612 108, 377 612 145 e-mail: infoservisplzen@czso.cz www.plzen.czso.cz Karlovy Vary Závodní 360/94, 360 06 Karlovy Vary tel.: 353 114 529, 353 114 525 e-mail: infoserviskv@czso.cz www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem tel.: 472 706 176, 472 706 121 e-mail: infoservisul@czso.cz www.ustinadlabem.czso.cz Liberec nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 238 811 e-mail: infoservislbc@czso.cz www.liberec.czso.cz Hradec Králové Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3 tel.: 495 762 322, 495 762 317 e-mail: infoservishk@czso.cz www.hradeckralove.czso.cz Pardubice V Ráji 872, 531 53 Pardubice tel.: 466 743 480, 466 743 418 e-mail: infoservispa@czso.cz www.pardubice.czso.cz Jihlava Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava tel.: 567 109 062, 567 109 073 e-mail: infoservisvys@czso.cz www.jihlava.czso.cz Brno Jezuitská 2, 601 59 Brno tel.: 542 528 115, 542 528 200 e-mail: infoservisbrno@czso.cz www.brno.czso.cz Olomouc Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc tel.: 585 731 516, 585 731 511 e-mail: infoservisolom@czso.cz www.olomouc.czso.cz Zlín tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín tel.: 577 004 932, 577 004 935 e-mail: infoservis-zl@czso.cz www.zlin.czso.cz Ostrava Repinova 17, 702 03 Ostrava tel.: 595 131 230, 595 131 232 e-mail: infoservis_ov@czso.cz www.ostrava.czso.cz ISBN 978-80-250-2809-4 Český statistický úřad Hradec Králové, 2017
Obsah Úvod... 7 Shrnutí hlavních poznatků... 8 1. Demografické charakteristiky... 11 Vývoj počtu juniorů, změny věkové struktury, index stáří... 11 Narození a jejich struktura... 14 Zemřelí, příčiny úmrtí, naděje dožití... 18 Sňatky, rozvody... 20 Stěhování, dlouhodobá migrace... 21 Obyvatelstvo podle SLDB 2011 (rodinný stav, národnost, víra)... 22 Projekce obyvatelstva do roku 2050... 23 2. Vzdělání a vzdělávání... 25 Vzdělanost podle nejvyššího ukončeného vzdělání... 25 Mateřské školy... 26 Základní školy... 28 Střední školy... 29 Vyšší odborné a vysoké školy... 33 Zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy dětské domovy, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy, výchovné ústavy... 35 3. Ekonomická aktivita... 37 Ekonomická aktivita podle pohlaví a věku (VŠPS)... 37 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání... 39 Dojížďka do zaměstnání (podle SLDB 2011)... 43 Mzdová úroveň podle věku zaměstnanců... 45 Uplatnění absolventů na trhu práce... 47 Nezaměstnaní podle věkových skupin... 50 4. Zdravotní péče... 58 Hospitalizovaní v nemocnicích podle věku... 58 Praktičtí lékaři pro děti a dorost... 58 Zdravotní stav... 61 5. Sociální služby... 65 Uživatelé sociálních služeb... 65 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, příspěvek na péči... 65 Pěstounská péče a ústavní výchova... 67 Sirotčí důchody... 68 Držitelé průkazů zdravotně postižených... 69 6. Domácnosti a bydlení... 70 Struktura domácností... 70 Domácnosti jednotlivců... 71 Rodinné domácnosti... 74 Bydlení mladé generace... 76 7. Volnočasové aktivity... 80 Základní umělecké školy, školní družiny, školní kluby a střediska volného času... 80 Využívání informačních technologií... 82 Veřejné knihovny... 84 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 3
Sport... 85 Péče o mladou generaci v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o mladou generaci)... 86 8. Kriminalita, závislosti, dopravní nehody... 87 Kriminalita... 87 Závislosti... 88 Dopravní nehody... 89 9. Volby... 90 Volby do zastupitelstev krajů 2016... 90 Volby do zastupitelstev obcí 2014... 90 Seznam přílohových tabulek Kartogramy 4 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Seznam přílohových tabulek Vybrané ukazatele podle krajů v roce 2016 Vybrané ukazatele podle okresů Královéhradeckého kraje v roce 2016 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2007 a 2016 Vybrané ukazatele podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v roce 2016 Vývoj vybraných ukazatelů v Královéhradeckého kraji Živě narození podle věku matky, legitimity a věku otce v Královéhradeckém kraji v roce 2016 Základní výsledky projekce obyvatelstva Královéhradeckého kraje Nezaměstnanost absolventů škol podle kategorie vzdělání a skupin oborů vzdělání (duben 2016) Hospitalizovaní pacienti v lůžkových zařízeních v ČR s bydlištěm v Královéhradeckém kraji v roce 2015 Stíhané/vyšetřované osoby ve věku do 14 let a 15 17 let v Královéhradeckém kraji Kartogramy Demografické charakteristiky Osoby ve věku 0 29 let podle obcí a SO ORP Královéhradeckého kraje k 31. 12. 2016 Osoby ve věku 0 29 let podle obcí a SO ORP k 31. 12. 2016 Změna podílu osob ve věku 0 29 let podle SO ORP a krajů mezi 31. 12. 2001 a 31. 12. 2016 Děti narozené mimo manželství podle SO ORP a krajů v roce 2016 Cizinci ve věku 0 29 let podle okresů a krajů k 31. 12. 2016 Naděje dožití mužů při narození podle SO ORP v období 2012 2016 Naděje dožití žen při narození podle SO ORP v období 2012 2016 Přírůstek/úbytek stěhováním obyvatel ve věku do 29 let podle SO ORP a krajů v letech 2011 2016 Rodáci ve věku 25 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Vzdělání a vzdělávání Obyvatelstvo se středoškolským s maturitou, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním ve věku 25 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Děti v mateřských školách podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Věková struktura dětí v mateřských školách a žádosti o přijetí podle krajů ve školním roce 2016/17 Žáci v základních školách podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy podle obcí Královéhradeckého kraje ve školním roce 2015/16 Absolventi středních škol podle krajů za školní roky 2011/12 2015/16 Studenti veřejných a soukromých vysokých škol (státního občanství ČR) podle krajů k 31. 12. 2016 Ekonomická aktivita Zaměstnanost osob ve věku 20 24 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Podnikatelé ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Vyjíždějící do zaměstnání z obce bydliště ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) Nezaměstnaní absolventi škol podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2016 Uchazeči o zaměstnání ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2016 Nezaměstnané osoby ve věku 25 29 let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2016 Zdravotní péče a sociální služby Samostatné ordinace praktických lékařů pro děti a dorost podle obcí Královéhradeckého kraje k 31. 12. 2015 Samostatné ordinace praktických lékařů pro děti a dorost podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2015 Domácnosti a bydlení Osoby žijící samostatně v bytě ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 5
Volby Domácnosti jednotlivců ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců z domácností osob ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Úplné rodiny v čele s osobou ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Neúplné rodiny v čele s osobou ve věku 15 29 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Volební potenciál obyvatel ve věku 18 29 let podle SO ORP a krajů ve volbách do krajského zastupitelstva v říjnu 2016 Kandidáti ve věku 18 29 let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Osoby ve věku 18 29 let podle SO ORP a krajů kandidující ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Kandidáti ve věku 18 29 let s příslušností k politické straně podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Úspěšnost kandidátů ve věku 18 29 let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 Zvolení zastupitelé ve věku 18 29 let podle SO ORP a krajů ve volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014 6 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Úvod Zpracovaná publikace je dalším podrobným pohledem na vývoj obyvatelstva kraje. Tentokrát jsme se zaměřili na jeho nejmladší část, která se určitě bude v příštích letech podílet na rozvoji našeho kraje. V dlouhodobém demografickém vývoji (včetně projekce na několik desetiletí) dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva kraje, přičemž neustále roste podíl starších lidí na celkové populaci kraje. Právě proto je vhodné zaměřit pozornost na problematiku mladé generace a upozornit na některé vývojové tendence a vazby. V této publikaci jsme se snažili shromáždit disponibilní statistické údaje o mladé generaci nejen za kraj jako celek, ale tam, kde to bylo možné, jsme zařadili data i ve větším územním detailu. Předkládaný materiál se snaží komplexnějším statistickým obrazem popsat postavení mladé generace v Královéhradeckém kraji a jeho vývoj v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Zahrnuje především oblasti, kde můžeme tento vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klade důraz na jevy v kraji významné. Z územního hlediska se neomezujeme pouze na kraj jako celek, ale snažíme se zobrazit i rozdíly uvnitř jeho území, a to z pohledu okresů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností, popřípadě velikostních skupin obcí. Nedílnou součástí analýzy je také srovnání s ostatními kraji České republiky. Pojem mladá generace není v této analýze striktně věkově vymezen. Na základě zmapovaných dat jsme se rozhodli, že za mladou generaci budeme v této publikaci považovat osoby ve věku do 29 let, tedy do doby, kdy všichni její příslušníci mají již ukončené období přípravy na povolání, vstoupili do pracovního života a založili rodiny. V případě, že se některé jevy týkají i věkových skupin do 35 let, zařadili jsme data i za tyto skupiny obyvatelstva. Samotná analýza je zaměřena na oblast demografie (věková struktura obyvatelstva a její předpokládaný vývoj, vývoj porodnosti, sňatečnosti a rozvodovosti, migrace), vzdělanost a ekonomickou aktivitu, bydlení a strukturu domácností juniorů, jejich zdravotní stav, zdravotní a sociální péči o juniory. Zabývali jsme se však také aktivitami juniorů, především jejich účastí na volbách, a to jak v postavení voličů, tak v postavení kandidátů a členů obecních zastupitelstev. V rámci aktivit jsme hodnotili také míru využívání informačních technologií mezi juniory, nevyhnuli jsme se ani zobrazení některých sociálně-patologických jevů. Kromě analytického vyhodnocení bylo naší snahou vytvořit soubor statistických údajů o mladé generaci a jejich životních podmínkách. Vzhledem k systému postupného zpracování ročních dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2016. Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku 2015. Důležitým a poměrně podrobným zdrojem dat jak z obsahového, tak z územního hlediska je Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu 2011. Využíváme však také další statistické zdroje dat, jako jsou například demografická statistika nebo Výběrové šetření pracovních sil. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ zde také najdete poměrně podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ministerstva zdravotnictví. Obdobný materiál byl zpracován ve všech krajích České republiky, společně však bylo připraveno mezikrajské srovnání, které zachycuje postavení Královéhradeckého kraje v rámci České republiky v roce 2016. Pro snazší srovnání vývoje v jednotlivých krajích má tabulková část sjednocený obsah. V příloze jsme shromáždili vybrané ukazatele v členění podle krajů, podle okresů a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje. * * * Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka i.d. v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k 30. 9. 2017. Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ. 7 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Shrnutí hlavních poznatků V Královéhradeckém kraji žilo ke konci roku 2016 celkem 173 142 juniorů do 29 let věku, v tom bylo 51,5 % juniorů-mužů a 48,5 % juniorek-žen. Jejich počet se za posledních deset let snížil o desetinu, tj. o 18,5 tis. Podíl juniorů na celkové populaci dosáhl 31,4 %, což je nejnižší podíl v dlouhodobém vývoji a v souvislosti s obecným trendem stárnutí populace se bude nadále snižovat. Nejvyšší podíl juniorů je ve Středočeském kraji (32,6 %), který má nejmladší populaci mezi kraji. Naopak nejnižší podíl juniorů 30,2 % byl v Hl. městě Praze. Podíl mladé generace byl v roce 2016 nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (32,2 %) a nejnižší v okrese Hradec Králové (30,9 %). Ze správních obvodů byl nejvyšší podíl juniorů v správním obvodu ORP Jaroměř. Královéhradecký kraj je v České republice populačně nejstarší. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let, zatímco před deseti lety to bylo 40,6 roků a v roce 2001 jen 39,3 let. Nejmladší obyvatelstvo žije v okrese Rychnov nad Kněžnou a nejstarší v okrese Hradec Králové. Narozený chlapec má v současnosti naději dožití 77 let a dívka 82,2 let. Královéhradecký kraj zaujímá první místo mezi kraji v indexu stáří hodnotou 132 seniorů na 100 dětí a je nad celorepublikovým průměrem (120,7) o 11,3 procentních bodů. Zároveň má kraj i první místo v ekonomickém zatížení produktivní složky populace, která se měří pomocí indexů závislosti, což je 55 dětí a seniorů na 100 osob ve věku 15 64 let. Matkám do 29 let věku se narodilo v roce 2016 v kraji 2 558 dětí, tj. 45,5 % z narozených dětí v kraji. S odsouváním narození dítěte do pozdějšího věku došlo k výraznému poklesu tohoto podílu od počátku tisíciletí, když v roce 2001 činil podíl dětí narozených matkám ve věku do 29 let 76,2 %. V čase tento podíl meziročně postupně klesal, od roku 2012 je intenzita poklesu již velmi malá. Dvě třetiny sňatků bylo uzavřeno mezi svobodnými snoubenci. Nevěsty se nejčastěji vdávaly ve věkové skupině 25 29 let, ženichové ve věkových skupinách 25 29 let a 30 34 let. Nejčetnější věkové složení snoubenců při sňatku byl 30letý ženich a 28letá nevěsta, pak 28letý ženich a 27letá nevěsta. Stále silné pouto k místu svého narození potvrdily i výsledky sčítání v roce 2011, kdy 45,6 % obyvatel kraje žilo ve své rodné obci. Rodáků do 29 let bylo téměř 123 tisíc. Muži měli větší fixaci na místo narození, ženy ve větší míře následují po sňatku manžela do místa bydliště. U dětí a mladých do 29 let se očekává snížení jejich počtu do roku 2050 o více než pětinu. Vzdělanost obyvatelstva se zvyšuje, podle výsledků SLDB roste podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na úkor osob se základním a neukončeným vzděláním. Mladá generace v porovnání s celkovou populací vykazuje vyšší podíly u vysokoškolského, vyššího odborného a středoškolského vzdělání s maturitou. Mezi mladými lidmi klesá zájem o střední vzdělání bez maturity, absolventi učebních oborů výrazně chybí na trhu práce. Počty žáků a studentů ve vzdělávacích institucích jsou odrazem demografického vývoje v ČR. V mateřských školách dosahovaly počty dětí maxima v letech 2009 až 2011, v základních školách bylo nejméně dětí v roce 2011. Studentů středních škol již několik let ubývá, ve školním roce 2016/2017 byl jejich počet v dlouhodobé časové řadě nejnižší. V oblasti terciárního vzdělávání klesá zájem o vyšší odborné školy. Počet studentů vysokých škol s bydlištěm v kraji se v posledních letech rovněž mírně snižuje. V roce 2016 studovaly více než tři čtvrtiny studentů v prezenční formě studia, více než tři pětiny studentů byly ve věku 20 až 24 let. V kraji je dlouhodobě vyšší počet studentů s bydlištěm v kraji než studentů s místem studia v kraji; studenti se shodným místem studia i bydlištěm v kraji tvořili 40 % všech studujících v kraji. Z celkového počtu 90,2 tis. osob ve věku 15 29 let jich téměř stejná část patřila mezi ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Díky stárnutí populace se zastoupení juniorů stále snižuje. Podíl juniorů na pracovní síle kraje klesá rychleji než jejich podíl na ekonomicky neaktivních. Mzdy a platy juniorů v podnikatelské i nepodnikatelské sféře zaostávají za průměrnými mzdami o 12 %, resp. o 20 %. Mladí muži vydělávají více než ženy, rozdíly mezd v podnikatelské sféře jsou větší než platů v nepodnikatelské sféře. Podobně jako rostly průměrné mzdy a platy, zvyšovaly se i výdělky mladých lidí, v posledních pěti letech byl nejvýraznější nárůst v roce 2016. Zatímco mzdy juniorů v podnikatelské sféře patří k průměrným, v nepodnikatelské sféře jsou platy mezi kraji podprůměrné. 8 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Mladí lidé do 29 let bez práce se podíleli na celkovém počtu nezaměstaných téměř jednou čtvrtinou, a to bylo nejvíc ze všech krajů. Přesto míra nezaměstnanosti patří k nejnižším mezi kraji, to platí i o juniorech. Nezaměstnanost mladých mužů byla čtvrtá a u žen třetí nejnižší mezi kraji. I když nezaměstnanost juniorů v kraji je nízká, absolventi škol a mladiství se podíleli v roce 2016 na celkovém počtu nezaměstnaných 4,1 %, resp. 1,3 % a mezi kraji je to třetí, resp. čtvrtý nejvyšší podíl. Více než čtvrtina hospitalizovaných v kraji byla ve věku do 30 let. Proti průměru ČR byl v kraji vyšší podíl mladých lidí hospitalizovaných na infekční nemoci, popáleniny, poleptání a otravy, naopak nižší byl podíl juniorů s duševními poruchami, nemocemi trávící soustavy a novotvary. Počet samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost se dlouhodobě spíše snižuje, výrazně klesá počet detašovaných pracovišť, na jednu ordinaci připadá v průměru 811 osob mladších 19 let. Téměř 30 % registrovaných pacientů je ve věku 5 až 9 let, děti ve věku 10 až 14 let tvoří jednu čtvrtinu, přibližně každý 20. registrovaný pacient je kojenec. Necelá jedna čtvrtina dětí do jednoho roku je kojena do věku 3 až 6 měsíců, 7 % dětí nebylo kojeno vůbec. V kraji se v roce 2014 narodilo 45,7 promile dětí s vývojovou vadou, což je čtvrtý nejvyšší počet v ČR. Screening v prvním trimestru těhotenství podstoupilo v roce 2015 téměř 80 % všech rodiček. Na jeden tisíc rodiček v kraji v letech 2013 až 2015 připadalo 74 kuřaček, ve věku do 19 let kouřila téměř jedna třetina rodiček, se stoupajícím věkem se podíl kuřaček snižoval. Podíl mladých lidí ve věku 15 až 19 let se sennou rýmou i stálou alergickou rýmou v kraji mírně převyšuje průměrné hodnoty za ČR, naopak pod průměrem je podíl mladých pacientů trpících atopickým ekzémem a astmatem. Nemocensky pojištěno bylo v roce 2016 v kraji 160 mladistvých osob, na 100 mladistvých bylo hlášeno více než 6 pracovních úrazů. Hodnoty ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti mladistvých pro pracovní úraz v kraji výrazně převyšují republikový průměr. Děti a mladiství jsou nezanedbatelnými uživateli sociálních služeb v kraji. Služby sociálního poradenství a sociální prevence zaznamenaly nejvyšší počty mladistvých klientů v letech 2010 až 2011, tedy v období ekonomické krize. V důsledku rozvoje terénních sociálních služeb pro mladistvé klienty se snižují jejich počty v pobytových a ambulantních zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. V posledních letech se mění struktura výdajů na dávky státní sociální podpory, klesá objem výdajů na rodičovský příspěvek i přídavek na dítě, naopak roste objem výdajů na příspěvek na bydlení a dávky pěstounské péče. V roce 2016 bylo měsíčně vyplaceno 2,5 tisíce dávek příspěvku na péči osobám mladším 30 let. Ke konci roku 2016 bylo v kraji 890 dětí a mladistvých, kteří byli držiteli průkazu osob se zdravotním postižením. Podíl osob s těžkým zdravotním postižením do 18 let byl mezi kraji nejvyšší, naopak podíl osob se zvlášť těžkým zdravotním postižením byl nejnižší. V souvislosti s rozvojem pěstounské péče se počet dětí v náhradní rodinné péči za posledních 10 let téměř zdvojnásobil. V kraji bylo v roce 2016 evidováno 990 pěstounů, kteří pečovali o 872 dětí, na jeden tisíc dětí do 18 let věku tak v roce 2016 v kraji připadalo 8,4 dětí v náhradní rodinné péči. Dlouhodobě klesá počet dětí s nařízenou ústavní výchovou, v roce 2016 bylo v nařízené ústavní výchově 269 dětí, tj. 2,6 dětí na 1 tisíc dětí ve věku 0 až 18 let. Sirotčí důchod v průměrné výši 5 884 Kč pobíralo v prosinci 2016 v kraji celkem 2 088 nezaopatřených dětí. V posledních pěti letech se počet příjemců sirotčího důchodu mírně snížil, výše sirotčího důchodu stoupla od roku 2012 o 5,6 %. Ve struktuře hospodařících domácností juniorů převažovaly domácnosti jednotlivců (54,9 %), úplné rodinné domácnosti, tvořené manželským párem nebo faktickým manželstvím tvořily 31,1 % a neúplné rodiny 14,1 % z celkového počtu domácností juniorů. (SLDB 2011) Dvě třetiny domácností juniorů bydlely v bytových domech a zhruba třetina v domech rodinných. Nejvíce juniorů obývalo nájemní byty (36,5 %), u neúplných rodin juniorů to bylo ještě častěji (43,1 % domácností). Více než čtvrtina úplných rodinných domácností juniorů bydlela ve vlastním domě a pětina měla byt v osobním vlastnictví. Třetina domácností jednotlivců žila v nájmu a 17 % měla byt v osobním vlastnictví. (SLDB 2011) Domácnosti juniorů nejčastěji obývaly byt se třemi obytnými místnostmi (včetně kuchyně), úplné rodiny měly častěji k dispozici větší byty než neúplné rodiny a domácnosti jednotlivců. Obecně domácnosti juniorů, pokud bydlí v rodinných domech, obývají více místností a mají k dispozici větší obytnou plochu, než je tomu v bytových domech. (SLDB 2011) Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 9
Do základních uměleckých škol chodilo v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2016/17 celkem 15 736 žáků, z toho bylo 10 888 dívek, tj. 69,2 %. Jejich počet dlouhodobě postupně roste. Tři pětiny z nich navštěvují hudební obory. V Královéhradeckém kraji bylo v loňském školním roce 263 školních družin, tj. 6,5 % z celkového počtu v ČR, tento počet je dlouhodobě bez výrazných výkyvů. Školních klubů bylo v kraji 28 a bylo v nich zapsáno 1,5 tisíce účastníků. Ve školním roce 2016/17 existovalo v kraji i 28 středisek volného času. Tato zařízení navštěvovalo téměř 19 tisíc účastníků, z nichž 78 % tvořili žáci. Ve veřejných knihovnách bylo v kraji registrováno 23 337 dětí do 15 let, což bylo 6,3 % dětských čtenářů České republiky. Jejich podíl na počtu dětí ve věku 6 14 let byl 47,3 % a bylo to o 7,5 procentních bodů více než v ČR, kde byl tento podíl 39,8 %. Nejvyšší podíl malých čtenářů mělo Hl. město Praha, nejnižší pak Ústecký kraj. Královéhradecký kraj se zařadil na 4. místo ještě za Kraj Vysočinu a Zlínský kraj. Jednotlivci ve věku 16 29 let používali internet z 92,5 %. Tři čtvrtiny juniorů používalo internet na mobilním telefonu a ve srovnání s celorepublikovým průměrem to bylo o 4,6 procentního bodu více. Celkem 86,2 % juniorů využívalo sociální sítě, a to bylo shodně jako za celou ČR. V Královéhradeckém kraji bylo ke konci roku 2016 členy České unie sportu více než 64 tisíc osob. V celé ČR bylo evidováno 1,1 mil. členů a kraj se na tomto počtu podílí 5,7 %, nejvyšší podíl měl kraj Středočeský (13,3 %) a nejnižší Karlovarský kraj (2,8 %). Sportovalo se celkem v 1 026 sportovních oddílech. Stejně jako v celé České republice bylo v kraji nejvíce fotbalových sportovních oddílů (192) s téměř 19 tisíci členy, což bylo 29 % členské základny kraje. Z toho podle věku bylo u žáků 23 % fotbalistů z celkového počtu žáků a u dorostenců dokonce 43 % fotbalistů z celkového počtu dorostenců, fotbalová mládež tak tvořila přes 28 % mládeže unie sportu kraje. Druhým nejčastějším sportovním odvětvím byl v kraji sport pro všechny s téměř 5 tisíci sportovci v 78 oddílech a následoval volejbal a tenis s 3,5 tisíci členy. V roce 2016 bylo v kraji zjištěno celkem 7 286 trestných činů. Počet zjištěných trestných činů byl nejnižší od roku 1991. Z celkového počtu stíhaných a vyšetřovaných osob v kraji, jejichž počet činil v roce 2016 přes 5 tisíc, bylo 282 osob ve věku do 17 let, tj. 5,6 %. Mezi skutky spáchanými dětmi byly nejčastěji majetkové činy, převažují krádeže, z toho nejvíce krádeže prosté, které v roce 2016 tvořily v kraji téměř třetinu majetkových činů. Mezi kraji ČR se pohybujeme v majetkové trestné činnosti v přepočtu na 1 000 dětí ve věku 1 17 let hodnotou 0,8 kolem průměru za celou republiku. Relativně nejvíce těchto činů bylo zjištěno v Ústeckém kraji (1,3 ) a nejméně v kraji Středočeském a Hl. městě Praze (0,5 ). Čtyři pětiny dopravních nehod v kraji zavinili řidiči motorového vozidla, z nich byla více než čtvrtina ve věku do 29 let a mezi nimi bylo 13 řidičů nezletilých. V Královéhradeckém kraji přišlo k volbám do Zastupitelstev krajů ve dnech 7. a 8. října 2016 celkem 165 964 voličů, což představuje 37,33 % celkového počtu registrovaných voličů v kraji. Podle věkové struktury obyvatelstva kraje k 31. 12. 2016 bylo 17,6 % voličů ve věku 18 29 let. K volbám do Zastupitelstev obcí ve dnech 10. 11. října 2014 přišlo celkem 213 107 voličů, což představuje 47,75 % celkového počtu registrovaných voličů v kraji. Podle věkové struktury obyvatelstva kraje k 31. 12. 2016 bylo 16,7 % voličů ve věku 18 29 let. 10 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
tis. osob 1. Demografické charakteristiky Český statistický úřad zpracovává a publikuje údaje o počtu a složení obyvatel i jeho vývoji každé čtvrtletí. Věková struktura obyvatel je zveřejňována jednou ročně a součástí těchto výstupů jsou i informace o složení populace podle základních věkových skupin v České republice a územním členění podle krajů, okresů, správních obvodů, měst a obcí. Analýzy demografického vývoje z posledních let i zpracované projekce počtu obyvatelstva potvrzují obecné stárnutí populace České republiky i Královéhradeckého kraje, který patří k populačně nejstarším mezi kraji. V této kapitole byly podrobněji zpracovány údaje za juniory, tzn. věkovou skupinu osob do 29 let jako celek, případně s větším detailním rozborem podle věku vzhledem k dostupnosti statistických dat. Demografická analýza zahrnuje vývoj počtu populace juniorů včetně projekce, změny věkové struktury, index stáří a dále narození, plodnost, úmrtnost, příčiny smrti, naději dožití, stěhování, sňatky a rozvody. V současné době je Královéhradecký kraj populačně nejstarší v České republice. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let, zatímco před deseti lety to bylo 40,6 roků a v roce 2001 jen 39,3 let. Průměr za celou republiku činil 42,0 roků. Zároveň patří kraj k polovině krajů, které početně postupně ztrácejí obyvatelstvo. Za předpokladu uvedeného vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace zůstane i na počátku druhé poloviny tohoto století na přední pozici mezi kraji. Podíl juniorů na celkové populaci bude postupně klesat. Zpracovaná projekce nadále potvrdila, že Královéhradecký kraj je populačně stabilní. Vývoj počtu juniorů, změny věkové struktury, index stáří V Královéhradeckém kraji žilo ke konci roku 2016 celkem 173 142 juniorů, z toho bylo 89 222 juniorů-mužů, tj. 51,5 % a 83 920 juniorek-žen, tj. 48,5 %. Jejich počet se za posledních deset let snížil o desetinu, tj. o 18,5 tis. Početně nejvíce juniorů žije v okrese Hradec Králové (50 455 osob), kde je výrazný vliv krajského města, nejméně v okrese Jičín (24 821 osob). Podíl juniorů na celkové populaci dosáhl 31,4 % z celkového počtu 550 804 obyvatel, což je nejnižší podíl v dlouhodobém vývoji a v souvislosti s obecným trendem stárnutí populace se bude nadále snižovat. Mezi kraji je to 9. pořadí a průměr za ČR činil 31,6 %. Nejvyšší podíl juniorů je ve Středočeském kraji (32,6 %), který má nejmladší populaci mezi kraji. Naopak nejnižší podíl juniorů 30,2 % byl v Hl. městě Praze. Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji Graf 1.1 Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Věk: 0 4 roky 5 9 let 10 14 let 15 19 let 20 24 let 25 29 let Podíl mladé generace byl v roce 2016 nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (32,2 %) a nejnižší v okrese Hradec Králové (30,9 %). Ze správních obvodů byl nejvyšší podíl juniorů v SO ORP Jaroměř. V krajském městě Hradec Králové žilo na konci minulého roku 27 598 juniorů, což představuje 30 % obyvatel města, 55 % juniorů z celého okresu a 16 % juniorů kraje. Druhý největší počet juniorů podle obcí v počtu 9 580 osob bydlí ve městě Trutnov (31 % obyvatel města, 26 % juniorů z celého okresu a 5,5 % juniorů kraje) a třetí místo patří Náchodu s 6 302 juniory (31 % obyvatel města, 18 % juniorů z celého okresu a 3,6 % juniorů kraje). Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 11
12 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
% Podíl juniorů v populaci postupně klesá, od roku 2001 z 39,0 % na 34,7 % v roce 2007 a 31,4 % v roce 2016. Z pohledu podrobnější věkové struktury dětí do 15 let a mladých 15 29letých je výrazně odlišný trend. Zatímco podíl dětí 0 14letých je spíše stabilní, zastoupení 15 29letých meziročně postupně klesá, a to již od počátku sledovaného období roku 2001. Kromě správního obvodu ORP Hradec Králové došlo ve všech správních obvodech v kraji k poklesu podílu dětí do 15 let na celkové populaci, nejvyšší pokles byl do -3 procentních bodů v ORP Broumov, většina správních obvodů jen do -1,5 procentních bodů. Ve věkové skupině 15 29 let se snížil jejich podíl u všech správních obvodů a s větší intenzitou, což bylo v rozmezí -6,5 až -8 procentních bodů, nejvíce ve správních obvodech Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Graf 1.2 Složení mladé generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji Složení mladé generace podle věkových v letech skupin 2007 v Královéhradeckém až 2016 kraji 100 80 60 40 20 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Věk: 0 4 roky 5 9 let 10 14 let 15 19 let 20 24 let 25 29 let Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 13
% z úhrnu obyvatel ve věku do 29 let Podle velikostních skupin obcí v kraji je převážná většina venkovských obcí ve skupině do 2 000 obyvatel a města ve velikostní skupině nad 2 000 obyvatel, i když je v kraji deset měst s počtem obyvatel mezi 500 a 2 000 obyvateli. Většina uvedených velikostních skupin obcí má podobné rozložení mladých do 29 let podle pětiletých věkových skupin. Odlišuje se pouze Krajské město Hradec Králové, kde je nejvyšší podíl mladých ve věku 25 29 let a nejnižší podíl tří věkových skupin od 10 do 24 let. Více než pětina 25 29letých bydlí ještě ve velkých městech Trutnov a Náchod a ve velikostní skupině 5 000 19 999 obyvatel, kde je 19 obcí a měst. Graf 1.3 Věková struktura mladé generace podle velikostních skupin obcí v roce 2016 25 20 15 10 5 0 do 199 200 499 500 999 1 000 2 000 5 000 20 000 1 999 4 999 19 999 49 999 počet obyvatel obce Věk: 0 4 roky 5 9 let 10 14 let 15 19 let 20 24 let 25 29 let 50 000 a více Královéhradecký kraj je v České republice populačně nejstarší. Průměrný věk dosáhl v minulém roce 42,7 let. Nejmladší obyvatelstvo žilo v okrese Rychnov nad Kněžnou (42,2 let) a nejstarší v okrese Hradec Králové (43,0 let). Z územního pohledu správních obvodů byl nižší průměrný věk v 10 správních obvodech ORP, zbývajících 5 správních obvodů překročilo průměrný věk kraje (Dvůr Králové nad Labem, Nové Město nad Metují, Nová Paka, Hradec Králové, Náchod). Nejmladší byly správní obvody Jaroměř a Rychnov nad Kněžnou. Věkovou strukturu charakterizují také ukazatele index stáří a indexy závislosti. Index stáří udává počet osob 65 a více letých na 100 dětí ve věku 0 14 let. Královéhradecký kraj zaujímá první místo mezi kraji hodnotou 132 seniorů na 100 dětí a je nad celorepublikovým průměrem (120,7) o 11,3 procentních bodů. Následuje v pořadí kraj Zlínský (131,1), naopak Středočeský kraj měl nejnižší hodnotu (101,5). Ekonomické zatížení produktivní složky obyvatelstva měříme pomocí indexů závislosti. Zastoupení dětí a populace osob 65 a víceletých v porovnání k osobám ve věku ekonomické aktivity 15 64 let je v Královéhradeckém kraji rovněž nejvyšší mezi kraji, což je 55 dětí a seniorů na 100 osob ve věku 15 64 let. Narození a jejich struktura V průběhu roku 2016 se v Královéhradeckém kraji živě narodilo 5 616 dětí, tj. 10,2 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (2 880 chlapců a 2 736 dívek). V porovnání s rokem 2015 to bylo o 34 dětí více. V manželství se narodilo 2 766 dětí, tj. 49,3 %. Nejvíce dětí (2 666, tj. 47,5 %) se narodilo jako prvorozených, 2 083 dětí (tj. 37,1 %) se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 867 dětí (tj. 15,4 %) se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v absolutním i relativním vyjádření v okrese Hradec Králové (1 709 dětí, tj. 10,5 ). Přirozenou měnou v kraji ubylo celkem 65 obyvatel, více narozených než zemřelých bylo v roce 2016 zaznamenáno v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou, ve zbývajících třech okresech byl přirozený úbytek obyvatel. 14 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
osob podíl na celkem živě narozených (%) Graf 1.4 Živě narození matkám ve věku do 29 let v Královéhradeckém kraji 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 100 90 80 70 60 2 500 2 000 1 500 50 40 30 1 000 500 0 živě narození matkám ve věku do 29 let podíl na celkem živě narozených 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20 10 0 Matkám do 29 let věku se narodilo v roce 2016 v kraji 2 558 dětí, tj. 45,5 % z narozených dětí v kraji. S odsouváním narození dítěte do pozdějšího věku došlo k výraznému poklesu tohoto podílu, neboť v roce 2001 činil podíl dětí narozených matkám ve věku do 29 let 76,2 %. V čase tento podíl meziročně postupně klesal, od roku 2012 je intenzita poklesu již velmi malá. Průměrný věk matky při narození dítěte činil v kraji 30,6 let, z toho při narození 1. dítěte 28,5 let. V roce 2001 to bylo 25,2 let. Nejvíce poklesla plodnost u žen ve věku 25 29 let, za deset let o 15 procentních bodů. Naopak vzrostla o téměř 23 procentních bodů plodnost u žen v další věkové skupině 30 34 let a o 16 procentních bodů u žen ve věku 35 39 let. Stále více dětí se rodí mimo manželství. V roce 2016 tento podíl poprvé překročil hranici 50 %, z toho matkám ve věku do 29 let ještě více, a to 59,9 %. Nejvíce dětí narozených mimo manželství bylo ve správním obvodu ORP Broumov, naopak nejméně ve správním obvodu Nové Město nad Metují. Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 15
Tab. 1.1. Míry plodnosti podle věku žen 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Míry plodnosti podle věku žen 1) 15 19 10,5 10,4 10,3 10,0 8,5 10,6 11,0 11,6 12,4 12,4 20 24 49,5 51,1 48,5 46,3 40,4 43,2 41,2 44,2 46,0 48,8 25 29 115,9 108,2 110,7 105,9 95,9 96,2 98,4 98,8 100,6 100,8 30 34 87,8 100,2 98,8 98,7 97,2 97,4 101,7 104,2 108,7 110,7 35 39 31,9 33,0 37,9 38,7 35,7 37,6 39,2 42,7 43,6 47,9 40 44 5,1 4,7 6,7 6,4 5,7 6,5 5,9 7,2 8,9 8,3 45 49 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,7 0,4 0,2 0,4 0,6 15 49 46,8 47,7 47,9 46,3 42,4 43,0 43,4 44,5 45,6 46,4 Úhrnná plodnost 2) 1,492 1,528 1,559 1,526 1,419 1,463 1,494 1,546 1,600 1,647 1) počet živě narozených dětí ženám v určitém věku na 1 000 žen v daném věku 2) průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního období (15-49 let) neměnné Na počátku 21. století dosahovala podle analýzy ČSÚ úroveň plodnosti v ČR i ve všech jejích krajích historického minima. I nejvyšší zaznamenané hodnoty, které připadaly na kraje severozápadních Čech (Karlovarský, Ústecký, Liberecký), byly nižší než 1,3 dítěte na jednu ženu, tedy úroveň považovanou za velmi nízkou. Teprve kolem roku 2004 se ukazatel úhrnné plodnosti začal výrazněji zvyšovat, ženy realizovaly dříve odkládané porody, zároveň věkem nejvyšší plodnosti procházely silné generace žen narozených na konci sedmdesátých let. Růst úhrnné plodnosti se zastavil v roce 2008, kdy průměrný počet dětí připadající na jednu ženu dosáhl v jednotlivých krajích hodnoty 1,37 až 1,61. V Královéhradeckém kraji se rostoucí úhrnná plodnost zastavila až v roce 2009 hodnotou 1,53 a začala klesat do roku 2014 a poslední dva roky opět vzrostla na loňských 1,65. 16 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Tab. 1.2 Živě narození podle porodní hmotnosti a týdne těhotenství v roce 2016 z toho podle týdne těhotenství Celkem do 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 a více nezjištěno Živě narození 5 616 24 10 24 48 117 154 330 709 1 401 1 766 834 128 71 z toho podle porodní hmotnosti: do 1999 g 142 24 10 22 30 36 7 7 4 2 - - - - 2000 2499 g 248 - - - 12 50 47 54 40 27 13 2-3 2500 2999 g 1 027 - - - 5 24 71 128 217 279 218 62 6 17 3000 3499 g 2 272 - - 2 1 5 24 111 308 666 785 309 44 17 3500 3999 g 1 472 - - - - 1 5 26 114 343 575 337 61 10 4000 4499 g 354 - - - - - - 1 17 71 140 111 12 2 4500 g a více 48 - - - - - - - 2 6 23 12 5 - nezjištěno 53 - - - - 1-3 7 7 12 1-22 Živě narození matkám ve věku do 29 let 2 558 12 5 9 21 61 72 134 335 664 808 354 51 32 z toho podle porodní hmotnosti: do 1999 g 64 12 5 8 15 17 3 2 1 1 - - - - 2000 2499 g 117 - - - 1 28 21 19 24 16 8 - - - 2500 2999 g 509 - - - 4 12 36 51 111 133 121 32-9 3000 3499 g 1 057 - - 1 1 3 10 48 141 324 368 131 21 9 3500 3999 g 645 - - - - - 2 12 47 157 252 146 24 5 4000 4499 g 125 - - - - - - - 5 27 44 43 5 1 4500 g a více 13 - - - - - - - 1 2 7 2 1 - nezjištěno 28 - - - - 1-2 5 4 8 - - 8 Nejvíce dětí se v kraji rodí s porodní váhou 3 až 3,5 kg, stejně tak ženám do 29 let věku. Následují kategorie o jedno vyšší a nižší, tj. 3,5 až 4 kg a 2,5 až 3 kg. Tab. 1.3 Míry potratovosti podle věku žen 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Míry potratovosti podle věku žen 1) 15 19 8,5 10,5 9,4 9,0 8,3 7,4 8,6 9,1 8,5 9,0 20 24 20,3 18,1 17,1 17,0 17,9 18,8 17,0 17,1 17,2 17,4 25 29 28,2 27,3 28,2 27,5 22,9 25,4 27,3 25,1 22,8 26,4 30 34 27,9 26,8 30,3 27,1 28,7 26,7 24,5 29,0 25,8 24,7 35 39 19,9 20,6 19,8 21,0 20,9 19,0 19,0 18,3 18,5 20,8 40 44 8,5 8,8 8,5 9,1 9,4 8,9 9,5 8,6 9,3 8,5 45 49 0,5 1,1 1,2 1,6 0,9 1,1 0,7 1,3 0,9 0,8 15 49 17,2 17,0 17,3 16,8 16,2 15,8 15,6 15,7 14,8 15,3 Úhrnná potratovost 2) 0,567 0,564 0,570 0,558 0,542 0,535 0,531 0,541 0,513 0,536 1) počet potratů žen v určitém věku na 1 000 žen v daném věku 2) průměrný počet potratů, který by připadl na jednu ženu za předpokladu, že by míry potratovosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 17
Tab. 1.4 Míry indukované potratovosti podle věku žen 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Míry indukované potratovosti podle věku žen 1) 15 19 6,9 8,8 7,3 7,0 7,0 5,2 7,0 7,2 7,3 7,1 20 24 15,5 12,8 12,1 11,7 12,1 13,1 13,5 12,6 12,9 12,0 25 29 17,2 14,5 15,5 15,1 12,9 14,3 15,5 15,2 13,1 14,1 30 34 18,2 14,1 16,7 14,1 15,9 15,7 13,7 18,1 13,7 14,1 35 39 14,4 12,8 13,7 12,8 12,9 11,6 11,3 12,1 12,0 11,8 40 44 6,1 6,2 5,3 6,3 6,3 6,2 5,5 6,1 5,9 5,5 45 49 0,4 0,8 1,0 1,0 0,7 0,8 0,4 1,1 0,6 0,4 15 49 11,8 10,4 10,7 10,0 10,0 9,8 9,7 10,4 9,3 9,1 Úhrnná indukovaná potratovost 2) 0,394 0,349 0,358 0,338 0,337 0,333 0,332 0,361 0,326 0,323 1) počet interrupcí žen v určitém věku na 1 000 žen v daném věku 2) průměrný počet interrupcí, který by připadl na jednu ženu za předpokladu, že by míry indukované potratovosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné Zemřelí, příčiny úmrtí, naděje dožití V kraji zemřelo během roku 2016 celkem 5 681 obyvatel, z toho bylo 54 juniorů, tj. 1 %. V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,3 osob. Proti stejnému období roku 2015 se počet zemřelých snížil o 155 osob, u juniorů o 14 osob. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 673 osob, z toho 1,1 % juniorů), nejméně v okrese Rychnov nad Kněžnou (784 osob, z toho 0,6 % juniorů). Přirozenou měnou v kraji ubylo 65 obyvatel, zatímco v roce 2015 v kraji přirozeně ubylo 254 obyvatel. Naposledy byl v kraji roční přirozený přírůstek obyvatel zaznamenán v roce 2010. V období leden až prosinec 2016 se v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou více obyvatel narodilo, než zemřelo, v okresech Jičín, Náchod a Trutnov byl zaznamenán přirozený úbytek obyvatel. Důsledkem přirozené měny přibylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Rychnov nad Kněžnou (přírůstek 37 obyvatel, tj. 0,5 ). Roční počet zemřelých juniorů se od roku 2001 pohyboval v kraji mezi 114 a 52 osobami podle vývoje v jednotlivých letech a v posledních letech se spíše snižoval. Úmrtnost je základní demografický proces pro stanovení trendu vývoje počtu obyvatel v dalších letech. Z hlediska pohlaví byl vývoj úmrtnosti v neprospěch mužů a jejich zastoupení se v čase spíše snižovalo. U zemřelých juniorů převažovaly vnější příčiny úmrtí, dopravní nehody a sebevraždy. Stabilní životní podmínky v Královéhradeckém kraji se odrážejí pozitivně v naději na dožití, kde kraj dosahuje příznivých výsledků. Kraj má v současnosti sice nejvyšší průměrný věk obyvatel mezi kraji, ale zároveň jednu z nejvyšších nadějí dožití mužů i žen při narození. U mužů je to mezi kraji 3. místo a u žen 5. místo. Posunem úmrtnosti do vyššího věku dlouhodobě roste naděje dožití. Je to i základní ukazatel využívaný při výpočtu projekce obyvatel kraje. Ukazatel naděje dožití vyjadřuje průměrný počet let, který má naději prožít osoba v daném věku při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období daného úmrtnostní tabulkou. Počítá se každoročně za Českou republiku, za kraje za dvouletá období a za okresy a správní obvody za pětiletá období kvůli vyloučení nahodilých výkyvů. Stejně jako v celé republice i v Královéhradeckém kraji hodnota tohoto ukazatele dlouhodobě roste a je nad celostátním průměrem. Od roku 2001 vzrostla naděje dožití u mužů při narození z 72,5 let na 77 roků, tj. o 4,5 roků a u žen ze 79 roků na 82,2 roků, tj. o 3,2 roků. Znamená to dále, že muž ve věku 30 let má naději prožít dalších 45,3 let a žena 51,6 let. 18 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 19
Věk ženicha: Sňatky, rozvody K 31. 12. 2016 bylo v kraji uzavřeno 2 565 sňatků, což bylo o 100 sňatků více než ke konci roku 2015 a nejvíce od roku 2009. V relativním vyjádření bylo uzavřeno 4,7 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Tři čtvrtiny ženichů i nevěst uzavíralo sňatek poprvé. Průměrný věk snoubenců za posledních 10 let postupně roste, při prvním sňatku byl ženich 31,8letý a nevěsta 27,1letá. Muži ve věku do 29 let uzavřeli v roce 2016 celkem 834 sňatků, většina (685 sňatků) jich bylo ve věkové skupině 25 29letých. Žen ve věku do 29 let uzavřelo v roce 2016 celkem 1 235 sňatků, většina (685 sňatků) jich bylo ve věkové skupině 25 29letých. Tab. 1.5 Sňatky podle bydliště ženicha 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Sňatky 2 964 2 738 2 421 2 484 2 347 2 337 2 268 2 508 2 465 2 565 z toho ženichové ve věku: do 19 let 8 11 8 4 7 6 5 4 3 4 20 24 let 275 219 166 195 162 156 166 145 171 145 25 29 let 976 841 760 681 627 693 604 677 626 685 z toho nevěsty ve věku: do 19 let 58 39 41 27 27 24 27 21 23 20 20 24 let 617 541 426 417 371 371 342 375 331 304 25 29 let 1 160 1 038 920 954 836 901 824 917 891 911 Sňatky mužů ve věku do 29 let 1 259 1 071 934 880 796 855 775 826 800 834 podle rodinného stavu ženicha: svobodný 2 118 2 001 1 738 1 796 1 718 1 773 1 712 1 887 1 848 1 931 rozvedený 808 703 655 663 604 545 532 601 594 616 Sňatky žen ve věku do 29 let 1 835 1 618 1 387 1 398 1 234 1 296 1 193 1 313 1 245 1 235 podle rodinného stavu nevěsty: svobodná 2 166 1 974 1 759 1 806 1 675 1 786 1 700 1 925 1 831 1 916 rozvedená 755 729 632 654 649 527 539 550 604 630 Z celkového počtu sňatků bylo 1 703 uzavřeno mezi svobodnými snoubenci, tj. dvě třetiny. Nejčetnější kombinace v počtu 36 sňatků byl 30letý ženich a 28letá nevěsta, následoval vzájemný věk 28letý ženich a 27letá nevěsta (28 sňatků), 29letý ženich a 27letá nevěsta (27 sňatků) a 27letý ženich a 26letá nevěsta (27 sňatků). Svobodný ženich byl nejčastěji ve věku 30 a 29 let a svobodná nevěsta v pořadí ve věku 27, 26 a 28 let. Tab. 1.6 Sňatky podle vzájemného věku svobodných snoubenců v roce 2016 Věk nevěsty Celkem do 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 a více Celkem 1 703 3 4 12 24 28 54 75 109 135 183 193 171 149 130 109 62 63 48 151 do 17 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 18 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 19 4 - - - 1 - - 2-1 - - - - - - - - - - 20 15 1 2 2 3-2 - - 1 1 1 - - - 1 - - - 1 21 10-1 2 1 1 2 - - 1-1 - - 1 - - - - - 22 17 - - 3 1 2 3 4 1-2 - - - - - - - 1-23 41 - - - 3 4 6 7 6 3 6 4 1 - - 1 - - - - 24 53 1-1 2 6 5 7 10 5 4 3 2 2 1 1 - - 1 2 25 95 - - - 1 3 7 13 11 22 14 5 4 7 4 3 - - 1-26 115 - - 1 2 2 9 6 12 18 25 14 9 5 4 6 - - 1 1 27 120 - - - 2 2 4 8 11 14 27 20 10 4 5 4 3 3 1 2 28 140 - - 1-2 4 8 16 15 24 28 14 12 7 3 2 2 2-29 155 - - - - 1 2 3 14 11 18 27 20 31 8 11 2 1 3 3 30 173 - - - 2 1 3 5 7 18 11 23 36 22 21 13 2 5 1 3 31 134 - - 1 1-3 2 4 9 12 19 17 18 21 8 5 1 6 7 32 125 - - 1 3 1-3 4 4 7 11 14 16 18 21 9 4 2 7 33 85 - - - - - 2 1 4 2 9 12 6 8 13 4 4 7 5 8 34 93 - - - - 1-1 3 5 5 7 10 10 8 9 8 12 5 9 35 a více 328 1 1-2 2 2 5 6 6 18 18 28 14 19 24 27 28 19 108 20 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
V loňském roce bylo v kraji rozvedeno 1 300 manželství, meziroční pokles činil 60 rozvodů a bylo jich nejméně za uplynulých 10 let. Na 1 000 obyvatel středního stavu bylo v kraji rozvedeno 2,4 manželství. Na 100 sňatků připadlo 50,7 rozvodů, což je nejméně ve sledovaném období. Průměrný věk při prvním rozvodu byl 42,4 let u muže a 39,7 let u ženy. Z celkového počtu bylo 53,5 % rozvodů s nezletilým dítětem a 8 % do 1 roku trvání manželství. Podobný vývoj zaznamenaly i rozvody mužů do 29 let, kterých bylo v roce 2016 celkem 77 oproti 186 v roce 2007 a žen do 29 let věku, těch bylo 138 oproti 320 v roce 2007. Stěhování, dlouhodobá migrace Na základě demografických výsledků o migraci obyvatel nedošlo v Královéhradeckém kraji k žádné velké migraci juniorů. Od roku 2001 došlo u juniorů k přírůstku vlivem stěhování v období ekonomického rozvoje v letech 2005 až 2008 a potom následovala stagnace a od roku 2011 naopak úbytek juniorů migrací. Stěhováním ubylo obyvatelstvo za posledních 5 let ve všech správních obvodech kromě Hradce Králové a Jičína, nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov. K 31. 12. 2016 činilo migrační saldo -552 obyvatel, zatímco ke konci roku 2015 dosahovalo migrační saldo v kraji kladných hodnot (přírůstek 85 osob). Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán v okresech Hradec Králové a Jičín, v dalších třech okresech kraje obyvatelstva v důsledku stěhování ubylo. Absolutně i relativně ubylo důsledkem stěhování nejvíce obyvatel v okrese Náchod (úbytek 347 obyvatel, tj. 3,1 ). Z kraje se v průběhu roku 2016 vystěhovalo celkem 4 984 obyvatel, z toho 4 549 do ostatních krajů ČR a 435 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo více mužů (53,6 %). Do kraje se přistěhovalo 4 432 obyvatel, z toho 3 480 z jiných krajů ČR a 952 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 56,8 %). Juniorů se do kraje v roce 2016 přistěhovalo 2 249 a 2 507 se jich zároveň vystěhovalo, došlo tak k úbytku vlivem stěhování o 258 osob. Tento trend je po roce 2011 podobný, přírůstek 64 juniorů stěhováním byl zaznamenán jen v roce 2015. Stěhují se častěji junioři 15 29letí než děti. Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 21
Z celkového počtu 550 804 obyvatel kraje bylo 17 141 cizinců, z toho bylo 14 348 cizinců ve věku do 29 let. Podíl cizinců na obyvatelstvu kraje činil 2,6 % a je dlouhodobě stabilní. Podíl cizinců juniorů představoval 2,9 % z celkového počtu obyvatel kraje a 26,3 % z celkového počtu cizinců kraje. Obyvatelstvo podle SLDB 2011 (rodinný stav, národnost, víra) Další charakteristiky populace juniorů v kraji poskytují výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011. Data byla poprvé zpracována podle místa obvyklého pobytu, tj. v místě, kde byla sčítaná osoba členem konkrétní domácnosti a kde obvykle bydlela. Proto jsou data získaná ze sčítání lidu odlišná od každoročních bilancí obyvatelstva, kde jsou započteni obyvatelé s trvalým či dlouhodobým pobytem. Podle výsledků sčítání mělo v kraji v roce 2011 obvyklý pobyt 178 821 obyvatel do 29 let, z toho bylo 50,9 % žen, což bylo shodně jako v celé populaci kraje. Z výsledků sčítání jsou k dispozici údaje o rodinném stavu, národnosti, víře i rodácích. Podle rodinného stavu je u populace juniorů vyšší zastoupení svobodných než u celé populace. Téměř 90 procent populace do 29 let bylo svobodných, necelá desetina žila v manželství a pouhé jedno procento bylo rozvedených. U mladých mužů bylo více svobodných (o 8 procentních bodů) než u mladých žen. Převaha ženatých a vdaných byla zaznamenána od věkové skupiny 25 29 let. Tab. 1.7 Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Muži celkem z toho Ženy z toho svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé Počet obyvatel 230 697 78 241 119 504 25 872 7 080 242 998 58 156 118 813 31 898 34 131 v % 100,0 33,9 51,8 11,2 3,1 100,0 23,9 48,9 13,1 14,0 z toho ve věku 15 29 let 51 394 47 702 3 283 317 7 48 300 40 942 6 519 753 22 v % 100,0 92,8 6,4 0,6 0,0 100,0 84,8 13,5 1,6 0,0 v tom ve věku: 15 19 31,3 33,6 0,5 1,6 14,3 31,1 36,6 0,6 0,8 0,0 20 24 33,8 35,5 12,4 7,9 28,6 34,4 37,6 16,8 11,7 18,2 25 29 34,9 30,9 87,1 90,5 57,1 34,5 25,8 82,6 87,5 81,8 22 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Otázka národnosti a víry byla ve sčítání ponechána na vůli obyvatel. Respondenti údaje nemuseli vyplnit, proto jsou výsledky ovlivněny touto skutečností a struktura odpovědí je proto počítána na zjištěné odpovědi. Národnost neuvedla čtvrtina obyvatel kraje, u juniorů to byla necelá pětina. V Královéhradeckém kraji je vyšší zastoupení české národnosti než v průměru České republiky a zůstalo stejnorodé jako v předchozím sčítání. U juniorů bylo zastoupení české národnosti také nejčastější. K náboženskému vyznání se v kraji vyjádřilo 46 % obyvatel. Výsledky sčítání lidu poskytly také porovnání místa narození se současným bydlištěm juniorů. Jednalo se o bydliště matky v době narození sčítané osoby, které je podle metodiky sčítání obvykle totožné s prvním bydlištěm, kde sčítaná osoba po narození žila. Jako rodáci byli sečteni ti, u nichž bylo v době sčítání místo současného pobytu stejné jako bydliště matky v době jejich narození. U těchto výsledků bylo velmi málo nezjištěných údajů. Silné pouto k místu svého narození v kraji přetrvává. Podle sčítání 2011 žilo ve své rodné obci 45,6 % obyvatel, juniorů-rodáků ve věku 25 29 let pak polovina. Větší podíl rodáků-juniorů byl zejména v okresech Náchod a Trutnov. Muži mají větší fixaci na místo narození, ženy ve větší míře následují po sňatku manžela do místa bydliště. Mezi hlavní rozdíly mezi mladou a starší generací patřilo vyšší zastoupení osob ve věku 65 a více let pocházejících ze zahraničí. Projekce obyvatelstva do roku 2050 Královéhradecký kraj bude mít i v polovině století přes půl miliónu obyvatel, jak vyplynulo z poslední projekce obyvatel krajů zpracované ČSÚ. V roce 2050 bude v kraji žít téměř o desetinu obyvatel méně, což představuje zhruba 50 tisíc osob. Obyvatel ve vyšších věkových kategoriích bude přibývat a naopak bude klesat počet obyvatel v produktivním věku i dětí. Průměrný věk obyvatel vzroste o sedm let, ze současných 42,7 let na 48,8 let. Podle výsledků projekce obyvatel bude v kraji v roce 2050 celkem 136 tisíc juniorů, což je 27 % z celkového počtu obyvatel kraje při současných 31,4 %. Očekává se, že jejich počet se sníží do poloviny století o 37 tisíc ze současných 173 tisíc, tj. pokles o více než pětinu. Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 23
tis. osob Tab. 1.8 Věková struktura obyvatelstva podle projekce Zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) 547 610 542 655 536 601 529 229 520 906 512 299 503 750 z toho ve věku 0 29 let 166 960 158 552 155 017 151 108 144 010 139 299 136 029 podíl v % 30,5 29,2 28,9 28,6 27,6 27,2 27,0 v tom ve věku (%): 0 4 let 15,0 14,5 13,8 13,9 15,0 15,6 15,5 5 9 let 16,5 15,9 15,1 14,5 14,9 15,8 16,3 10 14 let 17,9 17,4 16,3 15,6 15,3 15,6 16,4 15 19 let 15,1 18,9 17,9 16,9 16,6 16,1 16,2 20 24 let 15,7 16,4 19,7 18,8 18,3 17,7 17,1 25 29 let 19,8 16,8 17,1 20,3 19,9 19,2 18,6 Zatímco podíl celkového počtu juniorů se bude postupně v prognózovaných letech snižovat, u pětiletých věkových skupin juniorů bude docházet k různým vlnám vzhledem k ročníkům narození. Rozdíly však budou jen kolem jednoho procentního bodu. V polovině století budou nejčastější věkovou skupinou 25 29letí a nejnižší 0 4letí, stejně jako v roce 2016. Očekává se klesající tendence narozených, když podle výsledků projekce má být v kraji v roce 2020 celkem 4,7 tisíc živě narozených a v roce 2050 stále více než 4 tisíce narozených dětí. Úhrnná plodnost by měla spíše stagnovat nebo mírně růst. Královéhradecký kraj patří v současné době mezi polovinu krajů, které ztrácí obyvatelstvo. Zpracovaná projekce nadále potvrdila, že Královéhradecký kraj je populačně stabilní s projevem obecného procesu stárnutí obyvatelstva České republiky. V projektovaném období se předpokládá zvýšení naděje dožití při narození u mužů na 83,7 roků a u žen na 88,5 roků. Graf 1.7 Mladá generace podle věkových skupin v Královéhradeckém kraji do roku 2050 Zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Věk (k 1. 1.): 25 29 let 20 24 let 15 19 let 10 14 let 5 9 let 0 4 roky 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Index stáří vzroste do roku 2050 téměř na hodnotu 250, to znamená, že na 100 dětí připadne 250 seniorů. Růst bude také index ekonomického zatížení, který porovnává počet osob ve věku 0 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 64 let. Index bude směřovat k úrovni početního vyrovnání (100) těchto dvou složek populace. 24 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
2. Vzdělání a vzdělávání Vzdělání i vzdělávání obyvatelstva se v posledních desetiletích kontinuálně vyvíjí v souvislosti se sociálními a ekonomickými změnami v ČR, reaguje na dlouhodobý vývoj situace na trhu práce. Oblast vzdělávání je v gesci rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jednotlivé úrovně a obory vzdělávací soustavy v ČR jsou koncipovány v souladu s mezinárodní standardní klasifikací vzdělávání (ISCED). Lze konstatovat, že v dlouhodobém pohledu se zvyšuje podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, zároveň se výrazně snižuje podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním. Jako problematický se jeví pokles zájmu o střední vzdělání bez maturity, tj. o učební obory, jejichž absolventi na trhu práce v současnosti chybí. Počty dětí, žáků a studentů v jednotlivých typech vzdělávacích institucí v rámci vzdělávacího systému ČR se vyvíjí v kontextu demografických trendů v posledních desetiletích. Počty studentů středních a vysokých škol jsou stále ještě ovlivněny výrazným úbytkem narozených dětí v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Baby boom v letech 2007 až 2009, kdy zakládaly rodiny silné populační ročníky 70. let 20. století, se v současnosti projevuje nárůstem počtu dětí v základních školách. Počty dětí v mateřských školách bude v nejbližších letech ovlivňovat mírný nárůst narozených v letech 2014 až 2016. Vzdělanost podle nejvyššího ukončeného vzdělání Vzdělanost obyvatelstva ČR podle nejvyššího ukončeného vzdělání je mapována jednou za deset let při sčítání lidu, domů a bytů. Při porovnání dosaženého vzdělání podle SLDB 2011 u všech obyvatel starších 15 let a obyvatel do 29 let jsou patrné rozdíly podle jednotlivých stupňů vzdělání. Zatímco u vyšších stupňů vzdělání (středoškolské s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské) jsou podíly mladší generace výrazně vyšší než u populace celkem, u nižšího vzdělání (středoškolské bez maturity, základní včetně neukončeného) jsou podíly mladé generace pod hodnotou podílu za obyvatelstvo celkem. Vyššího stupně vzdělání dosahují v mladé generaci spíše ženy, jejich podíly převyšují podíly mužů u vysokoškolského, vyššího odborného i středoškolského vzdělání s maturitou, muži vykazují vyšší podíly u středoškolského vzdělání bez maturity a základního včetně neukončeného. Je nutné upozornit, že u necelých 5 % obyvatel nebylo nejvyšší dosažené vzdělání zjištěno, tímto faktem může být vzdělanostní struktura obyvatelstva mírně zkreslena. Tab. 2.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem v tom z toho věková skupina Osoby ve věku 25 29 let podle pohlaví muži ženy 15 19 20 24 25 29 muži ženy Počet obyvatel 468 789 228 140 240 649 31 106 34 005 34 583 17 935 16 648 v tom (%): bez vzdělání 0,5 0,4 0,5 0,3 0,5 0,5 0,5 0,6 základní vč. neukončeného 17,6 13,5 21,5 77,3 9,4 7,0 7,8 6,0 střední vč. vyučení (bez maturity) 35,5 41,6 29,7 6,3 23,4 27,4 33,9 20,4 úplné střední s maturitou 27,4 25,2 29,6 5,2 51,2 32,6 29,7 35,7 nástavbové a vyšší odborné 4,3 3,3 5,2 0,1 3,9 6,6 5,0 8,3 vysokoškolské 10,1 10,9 9,4-6,8 20,2 16,5 24,1 nezjištěno 4,6 5,1 4,1 10,9 4,7 5,8 6,6 4,9 Při porovnání regionálních disparit vzdělanosti obyvatelstva je patrné, že nejvyšší podíly obyvatel se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním jsou ve velkých městech a jejich správních obvodech, zatímco v periferních či horských oblastech je podíl obyvatelstva s vyšším stupněm vzdělání výrazně nižší. V Královéhradeckém kraji vykazuje nejvyšší podíl obyvatel s vyšším stupněm vzdělání správní obvod Hradec Králové (více než 70 %), naopak mezi oblasti s nejnižším podílem obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším patří správní obvody Broumov, Vrchlabí a Nový Bydžov. 25 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Mateřské školy Mateřské školy navštěvovalo v kraji v roce 2016 více než 19 tisíc dětí, po výrazném nárůstu v letech 2009 až 2011 jejich počet v posledních letech spíše stagnoval a v roce 2016 dokonce poklesl o více než 500 dětí. V příštích letech je však vzhledem k pozitivnímu demografickému vývoji očekáván mírný nárůst. Za nižší územní celky jsou počty dětí k dispozici pouze za školní rok 2015/2016, na úrovni okresů se počty dětí v mateřských školách v roce 2015 pohybovaly mezi 2 885 dětmi v okrese Jičín až 5 949 dětmi v okrese Hradec Králové. Při porovnání správních obvodů obcí s rozšířenou působností kraje se na celkovém počtu dětí v mateřských školách v kraji podílely více než jednou čtvrtinou děti ze správního obvodu ORP Hradec Králové, více než jedna desetina dětí pocházela ze správních obvodů ORP Náchod a Trutnov, počtem obyvatel nejmenší správní obvod ORP Nová Paka se na celkovém počtu dětí v mateřských školách podílel 2 %. Mateřské školy navštěvují především děti ve věku 3 až 6 let, podmínkou pro přijetí do mateřské školy je v současnosti dovršení dvou let věku dítěte, pro děti starší pěti let je předškolní vzdělávání v mateřské škole povinné. Porovnáme-li věkovou strukturu dětí v mateřských školách v kraji ve školním roce 2016/2017 se školním rokem 2007/2008, je patrné, že v posledních deseti letech nejvýrazněji stoupl podíl nejmladších dětí, tj. do tří let věku, a to z 9,9 % v roce 2007/2008 na 14,7 % v roce 2016/2017. Další tři věkové skupiny (tři, čtyři a pět let) byly v mateřských školách zastoupeny vždy přibližně jednou čtvrtinou, jejich podíly se v posledním desetiletí mírně snižovaly. Podíl dětí starších 6 let činil 6,3 % a v porovnání s rokem 2007/2008 rovněž poklesl. 26 Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016
Graf 2.1 Děti v mateřských školách podle věku v Královéhradeckém kraji Pramen: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školní rok 2016/17 6,3 % 7,1 % 9,9 % 14,7 % 27,7 % 28,7 % školní rok 2007/08 25,6 % 24,8 % 26,6 % 28,7 % Ve věku: méně než 3 roky 3 let 4 let 5 let 6 a více let Nezanedbatelný podíl dětí mladších tří let v mateřských školách ve školním roce 2016/2017 byl patrný ve všech krajích ČR, pohyboval se v intervalu 8,6 % (Hl. m. Praha) až 15,5 % (Olomoucký kraj). Královéhradecký kraj měl podíl dětí do tří let navštěvujících mateřské školy čtvrtý nejvyšší. Nejmladší děti jsou přijímány do mateřských škol především v krajích, kde podíl nepřijatých žádostí o umístění do mateřské školy dosahuje nízkých hodnot (5 až 10 % všech žádostí), naopak v krajích, kde podíl nepřijatých žádostí překračuje jednu pětinu všech žádostí (Hl. m. Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj), jsou počty dětí do tří let v mateřských školách spíše nižší. Mladá generace v Královéhradeckém kraji - 2016 27