BIOLOGICKÉ A MORFOLOGICKÉ VLASTNOSTI JARNÍHO MÁKU ODRŮDY MAJOR Biological and Morphological Characteristics of Spring Poppy, Cultivar Major Petr PŠENIČKA, Pavel CIHLÁŘ, Václav HOSNEDL, Jan VAŠÁK, Jana DOLEŽALOVÁ Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: Under laboratory conditions we evaluated morphologic characteristics of poppy. In Slovak cultivar Major we evaluated influence of apical dominancy on yield of harvested poppy heads. Terminal poppy heads are important in yield formation. They have high content of seeds with minimum fungal pathogens infestation. During the research we found significance of shape and size of the poppy head. With poppy head size number of lamellas increases, where there are seeds formed. Larger proportion of the poppy head is characterized by high content of seeds with higher seed production parameters. Except size also poppy head shape participates in the yield. Among monitored types the highest influence on yield had round shape of poppy head. Key words: poppy, shape and size of poppy head, apical dominancy, seeds yield. Souhrn: V laboratorních podmínkách byla zjišťována morfologická charakteristika máku setého. U slovenské odrůdy Major byl zjišťován vliv apikální dominance na výnos sklizených makovic. Terminální představují nezastupitelnou úlohu při tvorbě výnosu. Mají vysoké množství semen s minimálním napadením houbovými patogeny. Během výzkumu byl zjištěn význam tvaru a velikosti. S velikostí roste počet lamel, na kterých se tvoří semena. Větší rozměr je charakterizován vysokým obsahem semen o vyšších semenářských parametrech. Kromě velikosti se na výnosu podílí i tvar. Mezi sledovanými typy měl na výnos největší vliv kulatý tvar. Klíčová slova: mák, tvar a velikost, apikální dominance, výnos semen Úvod I přes určitou nejistotu vyskytující se v agrárním sektoru si plochy máku v ČR udržují stabilní výměru. Odrůdová skladba založená na slovenských odrůdách je téměř neměnná. Jen zřídka se mezi zemědělce dostávají nové, především zahraniční odrůdy, v menší míře se u nás pěstují i ozimé (přesívkové) odrůdy máku. Přes dlouholetou tradici pěstování máku setého na našem území a inovace pěstitelského systému jeho výroby, biologické a produkční vlastnosti současně pěstovaných odrůd nejsou zcela prozkoumány. Podle Bechyněho (1992), je optimální hustota porostu, základním předpokladem pro maximální využití porostu. Se zvětšující úživnou plochou na ní vzrůstá počet tobolek, listů, tloušťka lodyhy i její délka, hmotnost tobolek a jejich objem, průměrná hmotnost jedné tobolky se semeny však klesá. Hranice největší úživné plochy je dosažena tehdy, když výnos semene jedné tobolky klesne natolik, že se nedá vyrovnat dostatečným rozvětvením stonku a nárůstem počtu tobolek na jedné rostlině. Spolu s počtem tobolek na jedné rostlině se při změně počtu rostlin na jednotce plochy mění i morfologické znaky tobolek a obsahu semen. Hmotnost jednotlivých tobolek je ovlivněna nejen jejich velikostí, ale i tvarem. Podle Fulary Materiál a metody Přesné maloparcelkové pokusy byly založeny na Výzkumné stanici Červený Újezd FAPPZ ČZU v Praze, nacházející se na rozhraní okresů Kladno a Prahazápad. Pokusné plochy se nalézají v řepařské výrobní oblasti s převažující hnědozemí, v nadmořské výšce 405 m n.m.. Pro výzkumné účely byla vybrána slovenská odrůda máku setého Major, typická středně vysokým obsahem morfinu v makovině. K založení pokusů maloparcelkovým secím strojem Ojord bylo použito (1968), souvisí tvar také s obsahem alkaloidů. Kulatý tvar poukazuje na vyšší obsah morfinu. Bechyně (1992) uvádí, že největší hmotnost mívají tobolky kulaté nebo široce oválné, zatímco podlouhlé protáhlé tobolky mají hmotnost nejmenší. Co se týče velikosti, malé tobolky mají nejnižší hmotnost obsaženého semene, ale hmotnost samotného semene s velikostí tobolky nemusí vždy stoupat. Tobolky máku jsou často napadány houbovými patogeny. Během nich často dochází k napadení semen, která mohou být slepena do shluků myceliem (Prokinová, 2009). K infekci semen dochází během jejich tvorby, při dozrávání, sběru a skladování. Mikroflóra má většinou negativní vliv na míru a délku životaschopnosti. Negativní je především tvorba exzoenzymů, které pronikají do semen a způsobují netypickou látkovou výměnu. Vzniklé toxiny vedou ke snížení či ztrátě klíčivosti (Grzesiuk, 1967). Uvedené skutečnosti nás vedly k doplnění a upřesnění zmíněné problematiky na jedné z aktuálně rozšířených odrůd máku v podmínkách ČR. Za tímto účelem byly realizovány jednoleté pokusy v roce 2006. mořené cetifikované osivo. Porost založený 20.4.2006 do vyzrálé půdy, výsevkem 1,7kg/ha, vzešel okolo 8. května. Rostliny určené pro detailní rozbor podle níže uvedené metodiky byly odebrány v plné zralosti 21.8.2006. Následné laboratorní zkoušení bylo realizováno v laboratořích Katedry rostlinné výroby na FAPPZ ČZU v Praze. V laboratorních podmínkách byla zjišťována detailní charakteristika odebraného materiálu, který pocházel z porostu o 116 rostlinách na - 98 -
m 2 při plném vzejití, sklizňové výšce 103 cm, a dosahoval výnosu semen 1,83t/ha a 0,94t/ha makoviny. U prvního pokusu bylo snahou získat poznatky o vlastnostech sklizeného materiálu, v Čechách nejvíce zastoupené odrůdy Major jarního máku. Na čtyřech opakováních bylo z porostu odebráno vždy 60 rostlin nacházející se za sebou ve dvou středových řádcích maloparcelky o sklizňové ploše 10m 2. Ze všech rostlin byly odlámány, které byly dále tříděny podle jejich velikosti a tvaru do šesti skupin. Vznikla tak skupina velkých makovic, s vodorovným průměrem nad 3cm, a malých makovic, s průměrem pod 3cm. Každá z velikostních skupin pak obsahovala tři tvarové podskupiny: podlouhlé (výška>šířka), kulaté a oválné (šířka>výška). U jednotlivých velikostních a tvarových skupin makovic byl sledován jejich počet ve skupině, počet lamel v makovici, hmotnost semen v makovici, hmotnost prázdných tobolek, HTS merkantilu a jeho klíčivost. U druhého pokusu bylo cílem zjistit vlastnosti a vliv výskytu zakrnělých rostlin v porostu. Na čtyřech opakováních bylo z porostu odebráno vždy 30 rostlin nacházející se za sebou ve dvou středových řádcích maloparcelky o sklizňové ploše 10m 2. Odebraný materiál byl rozdělen podle stavby stonku na zdravé a retardované. Za retardované, pak považujeme ty, které mají o 25% kratší stonek (od kořenového krčku k terminální makovici). U obou typů rostlin byly zvlášť odlámány terminální a vedlejší, s obsahem mycélia byly rozborovány zvlášť. Laboratorní zkoušení bylo zaměřeno především na průměrnou hmotnost semen v makovici, hmotnost prázdné tobolky, HTS merkantilu a jeho klíčivost, výskyt mycélia v makovici a klíčivost semen z napadených makovic. Výsledky a diskuse V rámci jednoletého výzkumu byla zjištěna řada skutečností, které potvrdily výsledky výše uvedených autorů a doplnily oblast této problematiky o nové poznatky. V rámci prvního pokusu bylo ověřováno, jakým způsobem se velikost a tvar promítá na vlastnostech sklizeného materiálu. Tvar a velikost hraje významnou roli při tvorbě výnosu. Jak je patrné z grafů 1-4, podíl jednotlivých typů makovic a jejich vlastnosti, jako hmotnost semen v jedné makovici, počet lamel, klíčivost merkantilu, se odrážejí na souhrnných parametrech sklizeného materiálu. Graf 1 naznačuje strukturu makovic a podíl jednotlivých velikostních a tvarových kategorií na celkovém výnosu. Celkový výnos porostu byl v roce 2006 tvořen v převládající většině (54 %) mi o šířce nad 3 cm, z menší části pak mi menšími. Vliv tvaru se u velkých a malých makovic jevil odlišně. U velkých makovic největší podíl na výnosu tvořily kulaté a oválné, podlouhlý tvar se podílel minimálně. U malých makovic byl nejvýznamnější podíl podlouhlých a kulatých makovic. Graf 1: Podíl jednotlivých typů makovic na celkovém výnosu semen. 4% 22% 20% 7% 28% 19% velké (nad 3cm) podlouhlé velké (nad 3cm) oválné velké (nad 3cm) kulaté malé (pod 3cm) podlouhlé malé (pod 3cm) oválné malé (pod 3cm) kulaté - 99 -
Graf 2: Průměrná hmotnost semen v makovici. 4 3,5 hmotnost v gramech 3 2,5 2 1,5 1 podlouhlé velké (nad 3cm) oválné velké (nad 3cm) kulaté velké (nad 3cm) podlouhlé malé (pod 3cm) oválné malé (pod 3cm) kulaté malé (pod 3cm) Graf 3: Průměrný počet lamel v makovici. 14 13 počet v kusech 12 11 10 podlouhlé velké (nad 3cm) oválné velké (nad 3cm) kulaté velké (nad 3cm) podlouhlé malé (pod 3cm) oválné malé (pod 3cm) kulaté malé (pod 3cm) Při detailním rozboru byla zjištěna vazba mezi průměrnou hmotností semen v jedné makovici a podílem jednotlivých kategorií makovic. Vyšší hmotnost semen v makovici byla u skupiny větších makovic, nejvyšší pak u kulatých makovic. U skupiny menších makovic byla nejvyšší hmotnost semen taktéž u kulatého tvaru. Tento fakt zřejmě souvisí s počtem lamel v makovici. Ten je u větších makovic vyšší než u makovic menších. V počtu lamel hraje také významnou roli tvar makovic, kdy u kulatého tvaru makovic je počet lamel vyšší než u ostatních tvarů. Počet lamel a tedy i plocha uvnitř, na které se tvoří semena, jsou významným výnosovým faktorem. Stejný trend, jaký byl zjištěn u hmotnosti semen v makovici, byl zjištěn u zkoušky klíčivosti, kde se ukázala vyšší semenářská hodnota semen pocházející z kulatého tvaru makovic. U podlouhlého tvaru velkých i malých makovic byla zjištěna laboratorní klíčivost nižší než u ostatních tvarů makovic. - 100 -
Graf 4: Klíčivost semen pocházejících z makovic o různé velikosti a tvaru. 100 99,5 99 % 98,5 98 Energie klíčení Klíčivost 97,5 97 podlouhlé velké (nad 3cm) oválné velké (nad 3cm) kulaté velké (nad 3cm) podlouhlé malé (pod 3cm) oválné malé (pod 3cm) kulaté malé (pod 3cm) Graf 5: Podíl semen z jednotlivých typů makovic na celkovém výnosu semen. % 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 zdravé terminální zdravé vedlejší retardované terminální retardované vedlejší V druhém pokusu byl zjišťován vliv apikální dominance na výnos máku. Cílem bylo zjistit vliv původu semen z pohledu stavby na semenářské parametry. Semena byla odebrána z terminálních a ostatních vedlejších makovic a byla odděleně rozborována. Dalším cílem bylo zjistit vliv původu semen na celkový výnos porostu (Graf 5). Zdravotní stav rostlin hraje u máku významnou úlohu. Podílí se významně na celkovém množství sklizených semen. Převažující význam mají v porostu s normálně vyvinutou konstitucí, představující 75 % merkantilu. Z pohledu stavby mají nezastupitelnou úlohu terminální. Jak je patrné v Grafu 5 u nestandardně vyvinutých rostlin, rozdíl v množství sklizených semen je mezi terminálními a vedlejšími mi markantní. - 101 -
Graf 6: Průměrná hmotnost semen v makovici. 3,00 hmotnost v gramech 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 zdravé terminální zdravé vedlejší retardované terminální retardované vedlejší Během laboratorního zkoumání bylo zjištěno, že semena získaná z normálních zdravě vypadajících rostlin vykazují nepatrně vyšší semenářské parametry. Tobolky z takových rostlin dosahovaly vyšší hmotnosti semen v jedné makovici (Graf 6) a obsahovaly méně shluků semen tvořených myceliem. Normálně vypadající měly u vedlejších makovic vyšší počet obsahu mycelia na semenech, který byl u terminálních minimální (Graf 7). Zajímavá je však skutečnost, že přes vysoký podíl napadení vedlejších makovic, byl v merkantilu hmotnostní podíl semen obsahující mycelium minimální. To bylo zapříčiněno nižší hmotností semen v jedné makovici (Graf 8). U nestandardně vyvinutých rostlin byla hmotnost semen v makovici nižší než u normálně vyvinutých rostlin, terminální dosahovaly vyšších hodnot než vedlejší. Počet makovic obsahující mycelium na semenech se u vedlejších a terminálních makovic nelišil. Z vedlejších makovic bylo získáno velké množství semen obsahujících mycelium, jejich podíl byl v rámci sklizeného merkantilu vysoký. Klíčivost těchto semen byla oproti ostatním významně snížená (Graf 9). Graf 7: Počet makovic obsahujících mycelium v rámci jednotlivých skupin makovic (v %). 25,00 % 20,00 15,00 zdravé terminální zdravé vedlejší retardované terminální retardované vedlejší - 102 -
Graf 8: Hmotnostní podíl semen obsahujících mycelium v rámci jednotlivých skupin makovic (v %). 35,00 30,00 25,00 % 20,00 15,00 10,00 zdravé terminální zdravé vedlejší retardované terminální retardované vedlejší Graf 9: Klíčivost semen ze zdravých a retardovaných rostlin. % 99,00 98,75 98,50 98,25 98,00 97,75 97,50 Energie klíčení terminální semena bez mycélia terminální semena s mycéliem vedlejší semena bez mycélia vedlejší semena s mycéliem terminální semena bez mycélia terminální semena s mycéliem vedlejší semena bez mycélia vedlejší semena s mycéliem Klíčivost retardované retardované retardované retardované normální normální normální normální Závěr a doporučení V rámci jednoletého pokusu byla získána řada výsledků o informativní vypovídací hodnotě. Odrůda Major, která byla předmětem našeho výzkumu, patří mezi nejpěstovanější odrůdy na území ČR. Porost složený z vzhledově normálních i nestandardně vyvinutých rostlin, byl do jisté míry napaden souborem houbových onemocnění, což mělo u napadených makovic negativní vliv na výnos, semenářská hodnota semen však snížena nebyla. Výnos porostu byl ze 75 % tvořen mi normálně vyvinutých rostlin. V průběhu zkoušení byl potvrzen dominantní význam terminálních makovic s vysokou hmotností semen v Literatura makovici, nižším napadením houbovými patogeny a vyššími semenářskými parametry sklizených semen. U zkoumaného materiálu byl posuzován vliv různého tvaru i velikosti makovic. S větší šířkou makovic, roste i hmotnost semen v jedné makovici, počet lamel v makovici a semenářská hodnota sklizených semen. Větší představovaly 54% výnosu semen. V kategorii větších makovic (širších než 3 cm) představovaly z pohledu výnosu největší význam kulatého tvaru, u menších pak tvaru podlouhlého. Nejvyšší výnos semen i jejich semenářská kvalita byla zjištěna u kulatého tvaru makovic. Bechyně, M. (1992): Genetika a šlechtění máku. In: Fábry, A. a kol.: Olejniny. MZe ČR, s. 290 297. Fulara, A., (1968): Uprawa maku. Państwowe vydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 108 s. Grzesiuk, S., (1967): Fizjologia nasion. PWRiL, Warszawa, 523 s. Prokinová, E., (2009): Mák a jeho nejrozšířenější onemocnění. Agromanulál, č.5/2009, s. 46-48. Kontaktní adresa Ing. Petr Pšenička, Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, tel: 22438 2538. - 103 -
SLUNEČNICE DRUHÁ NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OLEJNINA V ČR The sunflower second the most important oilseed in Czech Republic Helena ZUKALOVÁ 1, Petr ŠKARPA 2, Eva KUNZOVÁ 3 1 Česká zemědělská univerzita v Praze; 2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně; 3 Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně Summary: The second important oilseed in our condition is sunflower and at present time is very interesting high oleic and middle oleic type. The important role in nutrition of sunflower play micro-elements and is demanding on the B,Zn, Mn and according to concrete soil condition, also on other micro elements. For elimination micro-elements in soil is explored application of foliar fertilizers containing micro-elements. Fertilize of microelements significant intervene into physiology of whole plant and this has essential positive influence on yield (increase 12 18 %), and also oil content (increase 6-7 %) and suppress generally known negative correlation between yield and oil content. Key words: sunflower, high ole, nutrition, microelements, B, Zn, Mo, yield, oil content Souhrn: Druhou nejvýznamnější olejninou v našich podmínkách je slunečnice a v současné době je velmi zajímavý a žádaný olejový typ s obsahem kyseliny olejové nad 82% a se středním obsahem kyseliny olejové. Významnou roli ve výživě slunečnice hrají mikroelementy a je plodinou náročnou zejména na bór, zinek a molybden a podle konkrétních půdních podmínek i na další stopové prvky. K eliminaci mikroprvků v půdě je zvolena jejich mimokořenová výživa. Hnojení mikroprvky B, Zn, Mo významně zasahuje do fyziologie celé což se podstatně projeví positivně nejen na výnosu (nárůst 12-18 %), ale významně i na olejnatosti (nárůst 6-7 %). Mimokořenová aplikace mikroprvků u nových typů slunečnic je velkým zásahem do metabolismu, který potlačuje všeobecně známou negativní korelaci mezi výnosem a olejnatostí, což je významné při zavádění těchto typů do provozních podmínek. Klíčová slova: slunečnice, olejový typ, výživa, mikroprvky, B, Zn, Mo, výnos, olejnatost Úvod Pěstování slunečnice má dlouhou, složitou historii a prošlo od severní Ameriky přes Evropu, aby na konci 19. stol. se opět vrátila do Ameriky. Její počátky lze zachytit již 3000 let před n. l. a pravděpodobně zaujal její dekorativní vzhled, různá barva semen, vedoucí k získání přírodních barviv, chuť semen a velké množství biomasy, kdy vysušené silné stonky se používaly jako stavební materiál. Do Evropy byla zanesena Španěly okolo r.1500 jako dekorativní rostlina, používaná i v medicině. R. 1716 vyšel anglický patent na lisovaný olej ze slunečnice a její význam rostl v 18. století díky Petru Velikému. Od roku 1830 dochází v Rusku ke komerční produkci oleje, popularita slunečnice roste a ke konci 19. století ruští farmáři jí pěstovali na více než 810 tis.ha. V této době díky imigrantům se ruská slunečnice opět vrací do Ameriky a její první komerční využití bylo na siláž pro drůbež a v r. 1926 vzniká prvý závod na výrobu oleje. Vzhledem k jeho významným nutričním hodnotám byl započat šlechtitelský program. Komerční zájem o slunečnicový olej vede k nárůstu pěstovaných ploch a v polovině 70. let minulého století díky novým hybridům narůstají výnosy, olejnatost a rezistence k chorobám. Ke konci 70 let min. století narůstají požadavky na nutričně kvalitní slunečnicový olej i v Evropě, což si vyžaduje nutnost vlastní produkce. V současnosti slunečnice podobně jako ve světovém měřítku je i v ČR druhou nejvýznamnější olejninou (Tab.1) s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, významným zdrojem mnoha vitaminů, minerálů a antioxidantů, které jsou potřebné pro udržení zdraví a na druhé straně poměrně nepatrným obsahem antinutričních látek. V EU vedle Bulharska a Rumunska, kde slunečnice je majoritní olejninou, velkým producentem vedle řepky je Francie a proto zkoušela její využití k výrobě biopaliv. Vzhledem k poměrně silné slupce a voskům je slunečnice pro toto využití nevhodná. Díky vysoké nutriční hodnotě oleje by to byl hazard už vzhledem k tomu, že pro biodiesel je využitelná vysoce výkonná řepka jakékoliv kvality a proto Francie se orientovala na pěstování vedle klasických slunečnic na slunečnice typu NuSun a olejové. Tyto nové typy pěstují již na 50% ploch. Tab. 1 Produkční plochy a výnosy hlavních olejnin v posledních šesti letech v ČR. Komodita Ukazatel Rok 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 Řepka Produkční plochy (ha) 250 959 259 460 267 160 292 247 356 924 354 826 Výnos (t/ha) 1,55 3,60 2,88 3,01 2,94 3,20 Slunečnice Produkční plochy (ha) 48 406 39 393 39 648 47 071 24 468 25 621 Výnos (t/ha) 2,35 2,16 2,39 2,15 2,49 2,44 Mák Produkční plochy (ha) 38 147 27 611 44 613 57 785 69 793 53 623 Výnos (t/ha) 0,51 0,90 0,82 0,55 0,71 0,63 Hořčice 1 Produkční plochy (ha) 67 500 27 100 21 200 21 300 26 246 41 790 Výnos (t/ha) 0,88 0,95 0,76 0,60 1,01 1,09 Většinově jde o hořčici bílou. Výměra hořčice sareptské tmavo i žlutosemenné, které se v ČR pěstují asi od roku 1995 je po roce 2000 do současnosti přibližně 1000-1500 ha ročně s výnosy 0,8-1 t/ha semene. - 104 -
V r. 1995 National Sunflower Associace předala šlechtitelům požadavek na změnu mastných kyselin a to ve smyslu poměru kyseliny olejové a linolové. V r.1996 se začal testovat středně olejový typ NuSun, v r.1998 byl již komerčně dostupný typ, v r.2003 byl NuSun pěstován na 55%, v r.2005 na 70% a v r.2007 je odhad na 85-90% slunečnicových ploch. Zbytek pak patří klasickým linolovým a olejovým slunečnicím. Takže v současné době existují tři typy slunečnicového oleje (Tab.2) s jednoznačně převažujícím středně olejovým typem NuSun, s těmito přednostmi: Výborná chuť Optimální pro smažení Není třeba hydrogenace eliminace trans kyselin Nízký obsah nasycených kyselin Zdraví prospěšná skladba mastných kyselin, vysoký obsah mononenasycených kyselin Stabilita delší čas pro smažení Není geneticky modifikovaný Tržní cena zůstává stejná ve srovnání s klasickými typy slunečnic ČR k těmto změnám přistupuje velmi váhavě. Pěstuje se pouze olejový typ slunečnice cca na 2% výměry slunečnice a nerozlišuje se mezi olejovými a středně olejovými typy. Je to dáno malými informacemi o těchto hybridech v podmínkách ČR, kdy stoupá riziko nižších možných výnosů a pravděpodobně nezájmem tukových závodů. Změna k positivnímu vývoji pěstování slunečnice by mohla být založena na výkonnějších odrůdách a hybridech se změněnou skladbou mastných kyselin u kterých bude vypracována optimalizace výživy, kdy významnou roli v její výživě hrají mikroelementy. Tab. 2 Typy slunečnicového oleje. TYP Nasycené mastné kyseliny Kyselina olejová Kyselina linolová Klasický 10% 18-35 % 57,0-70,0% NuSun 10% 55-75% 15-35 % Olejová 10% 82% 5% Materiál a metody Přesný maloparcelkový pokus se slunečnicí roční (Helianthus annuus) byl založen na pozemcích ŠZP MZLU v Brně Žabčicích, jeho cílem je zjistit, jak aplikace mikroelementù (B, Zn a Mo) v odlišných termínech a dávkách ovlivní kvantitativní a kvalitativní parametry její produkce. Slunečnice roční (registrovaný olejový hybrid Orasole) byl vyset v roce 2008 a 2009 do půdy, která byla před setím vyhnojena na dávku 100 kg N na ha (v dávce byl započítán obsah N min stanovený 14 dní před setím). Setí bylo provedeno při meziřádkové vzdálenosti 75 cm, vzdálenosti semen v řádku 20 cm na hloubku 6 8 cm (66.666 jedinců na ha při úplném zapojení porostu). Po setí slunečnice byl pozemek uválen a následně byla provedena preemergentní aplikace herbicidů (Afalon 1,5 l + Trophy 2,5 l ve 200 l vody na ha). Obsah živin zjištěných před založením pokusu se na pozemku pohyboval na úrovni dobré až velmi vysoké. Po vzejití porostu byl založen maloparcelkový pokus a aplikace mikroelementů byla provedena ve 2 fázích (BBCH 19 a fázi BBCH 30 35) v dávkách uvedených v tabulce 3. Tab. 3 Design pokusu Č. var. Mikroelement Varianta hnojení dávka živiny na ha Fáze aplikace 1. - Kontrolní - nehnojená - - 2. B - 1 300 g B BBCH 19 3. B - 2 300 g B BBCH 30 35 bór 150 g B BBCH 19 4. B - 3 150 g B BBCH 30 35 5. Zn - 1 350 g Zn BBCH 19 6. Zn - 2 350 g Zn BBCH 30 35 zinek 175 g Zn BBCH 19 7. Zn - 3 175 g Zn BBCH 30 35 8. Mo - 1 125 g Mo BBCH 19 9. Mo - 2 125 g Mo BBCH 30 35 molybden 62 g Mo BBCH 19 10. Mo - 3 62 g Mo BBCH 30 35 BBCH 19: 6 až 9 a více listů vyvinuto, BBCH 30 : Počátek prodlužovacího růstu B listové hnojivo obsahující B jako Boretanolamin (vodorozpustný), Zn listové hnojivo obsahující Zn jako oxid zinečnatý a síran zinečnatý, Mo listové hnojivo obsahující Mo jako molybdenan sodný - 105 -
V průběhu vegetace byl proveden postřik proti mšicím (Nurelle 0,6 l.ha -1 ) a fungicidní ošetření Rovralem v dávce 3 l.ha -1 Slunečnice byla sklizena maloparcelkovou sklízecí mlátičkou s ohledem na vlhkost porostu na konci září. Olejnatost. Stanovení olejnatosti bylo provedeno metodou NMR na analyzátoru fy Bruker-minispec mq-one series of TD-NMR system. Výsledky a diskuse Významnou roli ve výživě slunečnice hrají mikroelementy. Slunečnice je plodinou náročnou zejména na bór, zinek a molybden a podle konkrétních půdních podmínek i na další stopové prvky. Jejich příjem kořeny je do jisté míry závislý na půdních vlastnostech i zásobě mikroelementů v ní. Z tohoto důvodu jsme pokusy vedli mimokořenovou výživou. Pokus s novým typem - s hybridem olejové slunečnice Orasol je v současné době-vysoce aktuální. Hnojení mikroprvky významně zasahuje do fysiologie celé což se podstatně projeví nejen na výnosu, ale i olejnatosti. Aplikace bóru signifikantně zvyšuje nejen jeho obsah v rostlině, ale rovněž produkci sušiny, výnos nažek i olejnatost (Rashid et al., 2005, Sharma, et al., 1999, Zerrari et al., 2005). Při zhodnocení obou pokusných let můžeme konstatovat,že bór se nejefektivněji projevuje na výnosu nažek i olejnatosti u varianty B-1, (Tab.4), tj. ve fázi BBCH 19 dávkou 300g B/ha. Ještě výraznější efekt se projevuje při aplikaci Zn, který hraje významnou úlohu při tvorbě a aktivaci enzymů, ovlivňuje proteosyntézu, metabolismus uhlovodíků, integritu membrán aj. (Marschner, 2003). Aplikace Zn při zhodnocení obou pokusných let se positivně projeví u dělené varianty B-6 (Tab.4). Vzhledem k výraznému zásahu do metabolismu, dochází k výraznému nárůstu olejnatosti, taktéž u této varianty až o 9% a je co do efektu téměř srovnatelná s variantou B-4 tj. ve fázi BBCH19. Podobně jako Zn, se chová i Mo, který je součástí více než 60 enzymů podílejících se na oxidačně redukčních reakcí v metabolismu rostlin (Mendel et al., 1999, Zimmer et al., 1999). Nejvýrazněji se aplikace Mo oproti Zn dotkla výnosů (12 18%), ale méně oproti Zn ovlivnila olejnatost (6-7 %). Tyto efekty jsou nejvýraznější při aplikaci Mo u varianty B- 7 tj. ve fázi BBCH -19. Pokud bychom zevšeobecnili poznatky z obou pokusných let a vzali v úvahu i ekonomiku zásahů, lze aplikovat mikroelementy na počátku růstu ve fázi BBCH19 s výrazným nárůstem jak výnosu, tak olejnatosti. V r. 2006 byla sledována aplikace mikroprvků u klasického ranného hybridu Jazzy (vysoký výnos nažek, vysokou olejnatostí a odolností proti evropským rasám plísně slunečnicové) a při porovnání s olejovým hybridem Orasol se zdá, že reakce jednotlivých typů je rozdílná. Aplikace mikroelementů u klasického hybridu má vysoký efekt na výnos, který narostl až o 22 %, zatímco olejnatost zůstala nezměněna. Z toho vyplývá, že jednotlivé typy slunečnice se budou k aplikacím mikroprvků chovat odlišně, ale jednoznačně povedou ke zvýšení výnosu nažek. U nových středně olejových a vysoko olejových se tyto aplikace projeví positivně i na olejnatosti. Tab. 4 Výnos nažek slunečnice (t/ha) a olejnatosti (%) v roce 2008 a 2009. Varianta Dávka živiny Výnos nažek (t/ha) Olejnatost (%) v sušině Fáze aplikace na ha r.2008 r.2009 r.2008 r.2009 1 Kontrola nehnojená 3,54 3,46 45,02 43,75 B-1 300 g B BBCH 19 3,64 4,00 46,40 45,25 B-2 300 g B BBCH 30 35 3,63 3,82 45,59 45,20 B-3 150 g B BBCH 19 150 g B BBCH 30 35 3,75 3,60 46,35 44,0 B-4 350 g Zn BBCH 19 3,89 3,48 48,85 46,97 B-5 350 g Zn BBCH 30 35 3,46 3,26 48,73 46,32 B-6 175 g Zn BBCH 19 175 g Zn BBCH 30 35 3,62 3,64 49,47 47,08 B-7 125 g Mo BBCH 19 3,97 4,29 49,08 45,15 B-8 125 g Mo BBCH 30 35 3,91 3,89 48,53 46,15 B-9 62 g Mo BBCH 19 62 g Mo BBCH 30 35 3,76 4,27 49,13 45,84-106 -
Závěr a doporučení Z výsledků pokusu jasně vyplývá, že foliární aplikace mikrobiogenních prvků má své opodstatnění a ve svém důsledku nejen, že zvyšuje jejich obsah v rostlině, což se kladně projeví na příjmu makrobiogenních živin (zejména N a P), ale také pozitivně ovlivňuje výnos nažek a jejich olejnatost (Škarpa et al., 2008). Výnos byl nejvýrazněji stimulován aplikací Mo v dávce 125 g Mo na hektar ve fázi BBCH 19 (12-18%). Olejnatost vzrostla až o 6-7% aplikací Zn, ovšem v dělených dávkách ve fázi BBCH.19 a další BBCH 30-35. Vliv všech tří mikroprvků na výnosové parametry a olejnatosti je jednoznačný a po zevšeobecnění dvouletých pokusů s přihlédnutím k ekonomice aplikačních zásahů je nejvhodnější termín ve fázi BBCH 19. Chování olejových hybridů slunečnic při mimokořenové aplikaci mikroprvků se projeví positivně, jak na výnosu, tak na olejnatosti. U klasických linolových slunečnic pozorovatelný efekt je pouze u výnosového parametru. Při mimokořenové aplikaci mikroprvků u nových typů slunečnic je vysokým zásahem do metabolismu potlačena všeobecně známá negativní korelace mezi výnosem a olejnatostí, což je významné při zavádění těchto typů do provozních podmínek. Použitá literatura MIRZAPOUR,M.H., KHOSHGOFTAR,A.H.,(2006): Zinc application effects on yield and seed oil content of sunflower grown on a saline calcareous soil. J. Plant Nutr.29 (10) : 1719-1727 MENDEL, R.R., SCHWARZ, G. (1999): Molybdoenzymes and molybdenum cofactor in plants. Crit.Rev.Plant Sci.18 :36-69 RASHID,A., RAFIQUE,E.(2005): Internal boron requirement of young sunflower plants: Proposed diagnostic kriteria. Commun. Soil Sci.Plant Anal.36(15-16): 2113 2119 SHARMA,K.R., SRIVASTAVA, P.C.,GHOSH,D., GANGWAR,M.S. (1999): Effect of boron and farmyard manure application on growth, yields, and boron nutrition of sunflower. J. Plant Nutr. 22 (4-5): 633-640 ŠKARPA, P., KUNZOVÁ, E., ZUKALOVÁ,H. (2008): Optimalizace výživy a hnojení slunečnice v různých půdně klimatických podmínkách 25. vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice., Sborník 20-21.11.2008 Hluk. s.241-246. ZERRARI,N., MOUSTAQUI,D.(2005): The fertilization of the sunflower ( Helianthus annuus L.) in boron: I- Field calibration trials of plant analyses and recommendation for foliar fertilisation. Agrochimica 49 (5-6): 182-189 ZIMMER,W., MENDEL,R.(1999): Molybdenum matabolism in plants. Plant Biol.1: 160-168 Kontaktní adresa Ing. Helena Zukalová, CSc., Katedra rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita, Praha 6 Suchdol, 165 21, Tel: 224 382 539, Fax: 224 382 535, E-mail : Zukalova@af.czu.cz Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81271 Optimalizace výživy a hnojení slunečnice za účelem zvýšení výnosů a kvality produkce a výzkumného záměru MSM 6046070901-107 -
NOVÉ PERSPEKTIVY PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ HOŘČICE BÍLÉ (Sinapis alba L.) New perspectives on cultivation and using of white mustard (Sinapis alba L.) Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA, Monika KOŁODZIEJCZYK, Aneta BZOWY-WÓJTOWICZ, Marcin KOZAK Wrocław University of Environmental and Life Sciences (Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu) Summary: White mustard can be used in many industry branches, especially in food and pharmaceutical industry. Small cultivation area in Poland, shows, that it s needed to know better the agricultural practices of this plant. This paper reviews the most important problems in white mustard cultivation, which are sulphur fertilization and biostimulation with Asahi SL. These two factors affect yield increase and improve seeds quality. Key words: white mustard, fertilization, Asahi SL, Atonik, yield Souhrn: Hořčice bílá je rostlinou se širokým využitím v mnoha odvětvích průmyslu, zvláště v průmyslu potravinářském a farmaceutickém. Nevelké území pěstování hořčice v Polsku poukazuje na potřebu bližší znalosti její agrotechniky. Nejdůležitějšími aspekty zmiňovanými v této práci jsou hnojení sírou a aplikace biostimulátoru Asahi SL (Atonik), jehož účinky mají vliv na zvýšení výnosu a zlepšují kvalitu semen. Klíčová slova: hořčice bílá, hnojení, Asahi SL, Atonik, výnos Hledání alternativních rostlin ve vztahu k řepce, zapříčinilo nárůst zájmu o hořčici bílou, která může být pěstována nejen pro semena, ale také jako rostlina indikátorová a opěrná pro druhy se slabými stonky. Může být vysévána v čistém výsevu, ve směsce určené na zelené krmení, ale také jako zelené hnojení k zaorání (Wałkowski, 1997). Semena hořčice bílé jsou surovinou k výrobě hořčice, stávají se součástí některých koření (curry, pepře), jsou doplňkem výrobků a pokrmů (např. tučných mas, ryb, majonéz, sýrů), a mladé listy slouží do salátů (Podbielkowski a Sudnik-Wójcikowska, 2003). V lékařství jsou používané výtažky z hořčice při potížích s trávením, vředech žaludku a dvanáctníku (Wolski, 2005), k vyplachování mandlí a hrdla a také při revmatických onemocněních. V semenech hořčice bílé se nachází kolem 30% oleje, v jehož složení se nachází především kyselina eruková. Olej lisovaný za studena může být pro potravinářské účely, kdežto olej získaný jiným způsobem nachází využití v technickém průmyslu (Wałkowski, 1997). Hořčice může být také pěstována na zelené hnojení. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy svým zastíněním, zabraňuje erozi, a také je konkurenční pro plevele (Zarzecka, Rudziński, 2000). Zlepšuje strukturu půdy, obohacuje ornici o organickou složku a působí na zadržení vody a mnoha živin v půdě. Hořčice může do půdy uvolnit průměrně 30-45 q suché organické hmoty na 1 ha, což odpovídá aplikaci 110-150 q hnoje na 1 ha. Také je možné ji ponechat na zimu, tehdy vymrzá a hodí se k mulčování (Dreczka, 2003). V posledních letech byly zaváděny odrůdy na zelené krmení omezující populace háďátka řepného. Nacházejí uplatnění v nízkonákladových technologiích produkce rostlin, a také při pěstování z přímého výsevu a z výsevu do mulče (Szymczak-Nowak a Nowakowski, 2000). Nejdůležitějším agrotechnickým faktorem, který rozhoduje o velikosti a kvalitě výnosů je hnojení. V případě brukvovitých rostlin, významnou roli hraje hnojení sírou. Ukázalo se to během posledního desetiletí, kdy se působení síry ze vzduchu i tzv. kyselých dešťů snížilo na hladinu nižší než 10 kg S ha-1. Zjištění nedostatku tohoto prvku byly známé při pěstovaní řepky v místech, kde se nehnojilo sirnatými hnojivy (Orlovius, 2000). Rovněž mnoho polských autorů (Budzyński, Jankowski, 2005) poukazuje na nutnost aplikace sirnatých hnojiv, myšleno, že se síra jako čtvrtá po dusíku, fosforu a draslíku, stala nezbytnou živinou obvzláště pro z čeledi Brassicaceae. Podle Orloviuse (2000) je možné získat optimální výnos použitím dávky síry ve výši 20-30 kg ha-1. V půdně-klimatických podmínkách Polska na pozemcích se sníženou zásobou síry je pro získání navýšení výnosu potřebná dávka tohoto prvku 30-40 kg ha-1 (Grzebisz a Gaj, 2000). Nedostatek síry je nezbytné jednoznačně řešit hnojením sírou v případě hořčice bílé. Síra je obsažena v některých aminokyselinách (metionin, cystein, cystin) nezbytných pro syntézu bílkovin. Vazby, ve kterých se nachází síra, dávají bílkovinám jejich vnitřní strukturu, což umocňuje stabilitu polypeptidových řetězců. Má rovněž velký význam jako složka enzymů a s nimi spolupůsobících koenzymů, a také vitamínů H i B1 (Szulc, 2002). Síra se také podílí v oxidačně-redukčních procesech probíhajících v buňce, jakož i plní funkci katalyzátoru v mnoha enzymatických procesech (Chojnacki, 1972). Speciálně důležitou roli plní při přeměně dusíku. Uvádí se, že nedostatek 1 kg síry neumožňuje využití 10 kg dusíku. Projevuje se nárůstem obsahu dusičnanů v rostlině, což může být pro ní značně škodlivé. Znamená to, že pro efektivní využití dusíku musí být rostlina v odpovídající míře zásobena sírou (Szczepaniak, Mu- - 108 -
solf, 2004). Je také nezbytná v procesu fotosyntézy, syntézy chlorofylu a ligninu (Kaczor, 1996). Vzhledem na v poslední době panující nepříznivý vývoj počasí a používání přípravků na ochranu rostlin, se stalo významným nalezení preparátů stimulujících růst a výnos, zlepšujících kvalitu výnosů, a ulehčujících regeneraci rostlin po přítomnosti stresu mrazících, poškození kroupami a suchem. K takovým preparátům patří biostimulátor Asahi SL (Atonik v ČR). Syntéza energie v podobě ATP a její transport jsou podporovány aktivními látkami biostimulátoru: para-nitrofenolan sodný (PNP), orto-nitrofenolan sodný (ONP), a také 5-nitroguajakolan sodný (5NG). Díky tomu je rychlejší reakce na stres i rychlejší spuštění obranných mechanismů. Snadnější snášení stresů rostlinami vede k lepšímu zdravotnímu stavu a rychlejšímu růstu, za čímž jde, navýšení výnosů a zlepšení jejich jakosti. Vědecké výzkumu dokazují rovněž nárůst aktivity půdních organismů po aplikaci preparátu Asahi SL (Atonik). Způsobuje rychlejší mineralizaci organické složky, díky čemuž mohou ve větším stupni využívat minerální živiny, obsažené v půdě. Jak uvádí výrobce, Asahi nemusí být aplikován jednorázově. Výsledky pokusů potvrzují ve většině případů vyšší účinnost vstupu spojeného s jiným postřikem. Působení Asahi záleží ve větší míře na intenzitě stresového faktoru a obecné kondici rostlin. Ve stresových podmínkách aktivní složky přípravku napomáhají rostlině překonání příznaků stresu a adaptaci ve vzniklých podmínkách. Výrazné působení na se udržuje okolo 2 týdnů po aplikaci (Babuška, 2004). V Zemědělském Výzkumném Ústavu Pawłowice v blízkosti Wrocławi byly ve vegetačním období 2003/2004 zkoumány reakce řepky ozimé, a v období 2004 řepky jarní, na postřiky biostimulátorem Asahi SL. Ve výsledku provedených postřiků byla urychlená regenerace listových růžic řepky ozimé po zimním klidu a také bujnější růst rostlin. Zvýšila se HTS a výnos se navýšil okolo 7%. Narostl rovněž počet semen v šešuli a hmotnost semen z jedné šešule, v případě jarní řepky se navýšil výnos okolo 10% (Kozak a Malarz, 2005). Závěr Současně se na celém světě usiluje o získání obnovitelných zdrojů energie, a také se pracuje na produkci a snížení cen zdravé výživy, odtud je také možné připustit, že víceúčelové zastupují, možná ne zcela, ale ve velkém stupni, tradiční pěstování v hospodářstvích. Proto je velmi důležité bližší poznání vlastností a možností navýšení výnosu, ochrany a plného využití hořčice. Použitá literatura BABUSKA (2004). Asahi kompendium wiedzy. ASAHI Chemical Japonia, ss. 30. BUDZYŃSKI W., JANKOWSKI K. (2005). Efektywność energetyczna produkcji rzepaku. [w:]technologia produkcji rzepaku. pod red. Muśnicki Cz., Bartkowiak-Broda I., Mrówczyński M., wyd. Wieś Jutra, Warszawa, s. 159-176. CHOJNACKI A. (1972). Niektóre wyniki aktualnych badań nad siarką w rolnictwie. Siarka w przemyśle i rolnictwie. Mater. Symp. 2, s. 1-15. DRECZKA M. (2003). Poplony wracają na pola. Top Agrar Polska 6/2003, s. 72-75. GRZEBISZ W., GAJ R. (2000). Zbilansowane nawożenie rzepaku ozimego. [w:] Zbilansowane nawożenie rzepaku. Aktualne problemy, pod red. Grzebisz W., Poznań, s. 83-97. KACZOR A. (1996). Następczy wpływ stymulowanego kwaśnego deszczu na zawartość stosunków między magnezem a siarką w roślinach. Prac. Nauk., 4. Ogólnopolskie Sympozjum Magnezologiczne, wyd. AM Lublin, s. 142. KOZAK M., MALARZ W. (2005). Dozwolony doping, czyli biostymulator Asahi SL w rzepaku, Technologia produkcji rzepaku. Wieś Jutra, Warszawa. ORLOVIUS K. (2000). Wyniki badań nad wpływem nawożenia potasem, magnezem i siarką na rośliny oleiste w Niemczech. [w:] Zbilansowane nawożenie rzepaku. Aktualne problemy, pod red. Grzebisz W., Poznań, s. 229-239. PODBIELKOWSKI Z., SUDNIK-WÓJCIKOWSKA B. (2003). Słownik roślin użytkowych. Państwowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, VII. SZCZEPANIAK W., MUSOLF R. (2004). Siarka i bor. Kiedy to się opłaca?, Agrotechnika, 4, s. 5-8. SZULC P.M. (2002). Siarka jako czynnik kształtujący poziom metabolitów pierwotnych i wtórnych w rzepaku jarym. Praca doktorska, ART Bydgoszcz. SZYMCZAK-NOWAK J., NOWAKOWSKI M. (2000). Efekt antymątwikowy i plonowanie gorczycy białej, facelii błękitnej i rzodkwi oleistej uprawianych w plonie głównym. Rośliny Oleiste, t. XXI, Poznań, s 286-291. WAŁKOWSKI T. (1997). Gorczyce. IHAR, Poznań, s. 5-26. WOLSKI T., KARWAT I.D., NAJDA A. (2005). Kontaminacja i suplementacja żywności a zdrowie. Post. Fitoterapii, 15 (1-2). ZARZECKA K., RUDZIŃSKI R. (2000). Gorczyca biała w międzyplonach i plonie głównym. Agrochemia, 5, s. 31-32. Kontaktní adresa dr hab. Marcin Kozak prof. UP, Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu, 50-363 Wrocław, Pl. Grunwaldzki 24a, e-mail: marcin.kozak@up.wroc.pl Překlad z polštiny Ing. Petr Pšenička - 109 -
POLYVERSUM - BIOLOGICKÝ FUNGICID NA OCHRANU ROSTLIN Jitka PROCHÁZKOVÁ - RULFOVÁ BIOPREPARÁTY spol. s r.o. Úvod Polyversum Biological Fungicide for Plants Protection Polyversum je první biofungicid, který byl vyvinut a vyrábí se v České republice. Jedná se o přípravek, který řeší choroby kořenů a kořenového krčku a nadzemních částí rostlin Phoma lingam a Sclerotinia, mimo to indukuje zvýšenou odolnost rostlin k houbovým chorobám, jako jsou např. Alternaria brassicae, Peronospora, Botrytis a Helmintosporium, dále se porovnává schopnost Polyversa omezovat původce houbových chorob Verticillium. V současné době je tento fungicid registrován do řepky ozimé a nově má minoritní registraci do máku, hořčice, jahod, okurek, chmelu a na zakořeňování révy vinné. Na Helmintosporium papaveris jsou registrovány běžné fungicidy, avšak v případě napadení máku houbou Peronospora arborescens je v současnosti registrováno i Polyversum. V průběhu roku bude dokončeno registrační řízení do obilovin ve výhradně ekologickém režimu. Účinnou látkou tohoto přípravku je mikroorganismus Pythium oligandrum, který je přirozeným obyvatelem půdy. Přípravek obsahuje klíčivé oospory umístěné na minerálním nosiči. V otázce toxicity přípravku, výstražných symbolů a písemných označení nebezpečných vlastností podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 232/2004 Sb. v platném znění nejsou tyto symboly vyžadovány. Jedná se tedy o velmi bezpečný přípravek, který nemá žádnou ochrannou lhůtu, žádná označení Xi, Xn. Základním mechanismem účinku aktivní složky přípravku Polyversum houbového mikroorganismu Pythium oligandrum je mykoparazitismus. Pythium oligandrum napadá další fytopatogennní houby, enzymaticky rozkládá jejich mycelia a některé rozmnožovací orgány (sklerocia) a takto získané živiny využívá pro vlastní výživu. Kromě tohoto účinku produkuje Pythium oligandrum v symbióze s kořenovým systémem ošetřovaných rostlin nízkomolekulární protein oligandrin vyznačující se i systemickými a translaminárními vlastnostmi. Tato přírodní substance indukuje v rostlinách přirozenou rezistenci proti foliárním houbovým chorobám. Tato rezistence se projevuje jak aktivně - inhibicí klíčení spor patogena a potlačováním růstu jeho mycelia, tak i pasivně - ztluštěním buněčných stěn ošetřované. Průkazné jsou také efekty růstové stimulace, které jsou podobné jako u strobilurinových přípravků. To rostlinám umožňuje lépe překonávat nepříznivé podmínky prostředí. Výhodou přípravku je dlouhodobá skladovatelnost (životnost oospor je 2 roky). Vzhledem k biologické podstatě účinku nelze přípravek škodlivě předávkovat. Dosavadní zkušenosti s přípravkem Polyversum podle Metodiky integrované ochrany řepky prokazují, že nejvyššího efektu v potlačení příznaků chorob i ve výnosu semen je dosahováno při rozložení aplikací již od rané fáze podzimní vegetace 4 6 pravých listů řepky. Účinnost preparátu je pravděpodobně značně závislá na teplotních a zejména vlhkostních podmínkách panujících v porostu. Vzhledem k tomu, že jarní vegetace bývá v posledních letech doprovázena značným suchem a nerovnoměrností srážek, je rozšíření aplikačního okna Polyversa již od podzimu jako významný faktor ovlivňující efekt ošetření. Tab.: Výnosy z poloprovozních pokusů s biologickým preparátem Polyversum Kontrola 2x Polyversum (jaro) 2006 (n=2) 3,8 3,93 % 100 103,2 3x Polyversum (1x podzim, 2x jaro) Fungicidní standard (1x podzim, 1x jaro) 2007 (n=3) 4,25 4,29 4,58 4,54 % 100 101 107,9 106,8 2008 (n=6) 3,72 4,3 4,28 % 100 115,4 115 Průměr 2 100 102,1 111,6 110,9 Aplikační termíny Polyversum: podzim: 4 6 pr. listů (BBCH 14 18), jaro I: poč. dl. růstu (BBCH 31-35), II: poč. butonizace (BBCH 40-45), resp. poč. kvetení (BBCH 60-61) v roce 2008. Aplikace fungicidního standardu: podzim: 4 6 pr. listů (BBCH 14 18) jaro: poč. dl. růstu (BBCH 31-35), (tebuconazole, metconazole). Výsledky pokusů s řepkou za rok 2007/2008 a 2008/2009 V této sezoně bylo založeno několik poloprovozních pokusů v různých oblastech. Například ve zkušebních stanicích ÚKZUZ, ČZU nebo SPZO. Fungicidní ochrana řepky ozimé provedená Polyversem se vyrovnala standardním fungicidním variantám a leckdy chemické ošetření i předčila. To, že houby Phoma lingam a Sclerotinia sclerotiorum jsou parazitovány naší mykoparazitickou houbou Pythium oligandrum bylo již mnohokrát publikováno a nyní to potvrdila i tato série výsledků pokusů, v nichž Polyversum překonalo některé chemické standardy. - 110 -
Průměry 2 let (výsledky SPZO) Průměr houbových chorob 2008 (5 lokalit; 9 = nejlepší, 1 = nejhorší) 9,0 7,0 7,4 7,9 7,5 7,6 7,7 7,1 7,6 7,8 8,0 7,8 5,0 3,0 1,0 Kontrola I 3x Polyver. Prosaro 1 Lynx 1 Orius Kontrola II Lynx 2 Lynx2+Agrov. Standard Prosaro 2 Použití a dávkování přípravku: Plodina Škodlivý organismu Dávka přípravku Ochranná lhůta Řepka ozimá houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) Mák houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) Slunečnice houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) Hořčice houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) Jahody houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) máčení sazenic 0,05% AT (nemá OL) Okurky houbové choroby 0,1 kg/ha AT (nemá OL) Chmel peronospora 0,25 kg/ha, 0,025% AT (nemá OL) Vinná réva máčení kořenáčů 0,05% AT (nemá OL) Dávka vody: 200 300 l/ha, v tankmixu s DAMem lze od 80 l/ha. Výhodou použití přípravku je i mísitelnost: Biologický fungicid Polyversum je mísitelný s insekticidy, s herbicidy a s listovými hnojivy. POZOR: není mísitelný s fungicidy!!! Pro přípravu k aplikaci doporučujeme tyto způsoby: 1) Vzhledem k specifickým vlastnostem biologického přípravku je potřeba věnovat zvýšenou pozornost kvalitě přípravy aplikační kapaliny. Odvážené množství přípravku se namočí v plastové nádobě o obsahu cca 20 l. Minimálně po dobu půl hodiny máčení a následném promíchání se suspenze přecedí přes dodávaný filtr. Do postřikovače se suspenze doředí na požadovaný objem. Při přípravě TM je zakázáno míchat koncentráty přípravky se vpravují do nádrže odděleně. 2) Přípravek se aplikuje metodou Tea bag (čajový sáček). Do čisté uzavíratelné plastové nádoby o obsahu min. 20-ti litrů se vloží odměřené množství Polyversa, které je nasypáno ve filtračním sáčku (síťka přiložená k přípravku) a pevně zavázáno. Nádoba se zalije dvaceti litry čisté vody. Filtrační sáček je pevně Hodnocení našeho přípravku praxí svázán a je ponechán v nádobě s vodou minimálně jednu hodinu (ne déle než deset hodin). Po jedné hodině se sáček s Polyversem rukou promne tak, aby v něm zůstala pouze hrubá drť, kterou lze odstranit vysypáním do půdy (jedná se o minerální nosič, neobsahuje žádné toxické látky). Po vyčištění a proprání sáčku ho lze znovu použít na přípravu další dávky aktivace mikroorganismu. Tímto vylouhováním vznikne nasycený roztok, který je určen přímo k přimíchání do nádrže postřikovače. Suspenze se musí aplikovat nejdéle do deseti hodin od prvního namočení (aktivaci mikroorganismu) Polyversa do vody. V případě tankmixů se nemíchají koncentráty, aplikované přípravky se do nádrže postřikovače vpravují odděleně. Doporučení firmy Biopreparáty: Podle zkušeností s aplikací přípravku, doporučujeme Polyversum aplikovat preventivně nebo na počátku výskytu choroby. Nemůže vzniknout rezistence, přípravek funguje na principu mykoparazitismu. Přípravek se dá použít na podzim (toto použití je v registračním řízení) v TM při použití graminicidu, nebo při jarních aplikacích, v TM s insekticidy, anebo při použití listových hnojiv. Vhodný je také TM s hnojivem DAM. Přípravek Polyversum úspěšně používá praxe o čemž jsme již informovali nesčetněkrát v odborné literatuře. Například firma pana ing. Pěničky, která hospodaří na rozhraní lounského a rakovnického okresu v severozápadních Čechách, kde použili Polyversum na - 111 -
jarní aplikace 2007 byly s výsledkem spokojeni. Jak sami říkají, hospodaříme v jedné z nejsušších oblastí Čech. Aplikaci jsme provedli brzy z jara, v době, kdy je půda ještě vlhká, abychom využili předností přípravku. Důležité přitom je, že jsme se přesvědčili o účinku srovnatelném s běžně používanými fungicidy. Velmi důležitá je ekonomická stránka aplikace, dále i to, že účinnou látkou je přírodní složka, která nenarušuje životní prostředí, protože máme pozemky i v blízkosti rekreačních oblastí. Dalším příkladem je ZOD Brniště, sídlící v Libereckém kraji na Českolipsku. Zde pěstovali řepku na přibližně 300 ha. Polovinu plochy ošetřili z hlediska fungicidní ochrany výhradně biologickou ochranou Polyversem. Přitom výsledků dosahují nadprůměrných, o čem svědčí jejich pravidelné ocenění na konferenci SPZO v Hluku na Moravě. Na tomto celorepublikovém srazu je už více let odměňována i další firma, která je naším zákazníkem z Bylan v Pardubickém kraji. Informace o rostlinné výrobě podal ing. Drahota: Při vysoké intenzitě pěstování řepky dosahujeme hektarových výnosů okolo 4,5 tuny. Protože se plocha, na níž ozimou řepku pěstujeme pohybuje kolem pětiny celkové výměry našeho zemědělského podniku, jsme nuceni hledat nové cesty, abychom si udrželi vysokou úroveň výnosů. Jednou z nich je použití biologického přípravku Polyversum. V kraji Vysočina sídlí Agro Družstvo Golčův Jeníkov, kteří mají řepku na ploše přes 250 ha. Při porovnávání výsledků z loňského roku, kdy porovnával účinnost a cenu Polyversa s chemickým fungicidem, rozhodl se použít biofungicid Polyversum na celé ploše. Příklady z praxe dokládají, že ekologický a odborný přístup může být ekonomický a nemusí být v protikladu s úctou k životnímu prostředí. Při morfologické bonitaci porostu před přezimováním varianta Polyversum převyšovala kontrolu v parametru délky hlavního kořene o cca 2 cm, v parametru výšky vegetačního vrcholu obě varianty (Polyversum i chemický standard) mírně převyšují kontrolu shodně o 2 mm. 25 20 15 10 5 0 17 Délka hl. kořene (cm), síla kořen. krčku a výška veget. vrcholu (mm), průměr 2 lokalit délka hl. kořene (cm) síla kořen. Krčku (mm) Výška veg. Vrcholu (mm) 10 14 19 9 Kontrola Polyversum Standard Při bonitaci houbových chorob jsme rozdíly mezi variantami obecně hodnotili jako nízké, což dokazuje, že Polyversum je stejně účinné jako chemické fungicidy. Při hodnocení sklizně lze v průměru tří sklizených lokalit konstatovat výnosový efekt u varianty 3x Polyversum 7,9 % (navýšení o 3,3 q/ha), u dvou aplikací pak zhruba 1,0 % (navýšení o 0,4 q/ha) oproti kontrolní variantě. Lze konstatovat, že přes nízké rozdíly ve výskytu houbových chorob při dozrávání porostu se dosažené výnosy ve variantách od kontroly poměrně výrazně lišily. 16 18 10 16 Výnos K 3P* 2P* 2S** Kontrola 3x Polyver. 2x Polyver. 2x Standard Klecany 4,158 4,393 4,430 4,477 % 100,0 105,6 106,5 107,7 Telč 4,357 4,785 4,479 4,767 % 100,0 109,8 102,8 109,4 Lesonice 4,232 4,572 3,968 4,376 % 100,0 108,0 93,8 103,4 Průměr - 3 lok. 4,249 4,583 4,292 4,540 % 100,0 107,9 101,0 106,8 Průměr - 2 lok. 4,258 4,589 4,455 4,622 % 100,0 107,8 104,6 108,6 U přípravku Polyversum se jednoznačně prokázala jako pozitivní první aplikace již na podzim, obzvláště pak za tak příznivých teplotních podmínek pro přezimování, jako tomu bylo v pokusné sezoně 2006/2007. Jednorázové rozbory HTS prokázaly zvýšení HTS u všech aplikací proti kontrole. Provedené analýzy olejnatosti sklizňových vzorků prokazují asi 0,7 % navýšení obsahu oleje proti kontrole. Z uvedeného souhrnu výsledků je patrné, že Polyversum je stejně účinné jako chemický standard, jeho výhodou je nižší cena na 1 ha díky stále platné státní dotaci a příznivé toxikologické hodnocení, což má do budoucna zásadní vliv na životní prostředí a zdravou produkci zemědělských výrobků. Kontaktní adresa Bc. Jitka Procházková Rulfová; BIOPREPARÁTY spol. s r.o.; Tylišovská 1; 160 00 Praha 6; tel./fax: 233 321 217-112 -
GREEMAX-NEDÍLNÁ SOUČÁST SYSTÉMU PĚSTOVÁNÍ MÁKU A OZIMÉ ŘEPKY Zdeněk KOŠŤÁL Finstar s.r.o. Úvod Greemax - Indiscerptible Part of Poppy and Winter Rapeseed Growing System Ochrana rostlin je dynamicky se vyvíjející obor, který v souvislosti s ochranou životního prostředí a zajištění dostatku zdravých potravin nabývá stále na významu. V souvislosti s ochranou rostlin je ale věnována velká pozornost nejen vývoji zcela nových účinných látek, ale stále většímu zájmu výzkumu se v poslední době těší vývoj tzv. pomocných prostředků v ochraně rostlin, stejně tak, jako vývoj nových aplikačních forem, ve kterých jsou pomocné prostředky již přímo zakomponovány do hotového přípravku. Není tomu tak náhodou. Zkušenosti prokázaly, že v provozní praxi je z aplikovaných účinných látek využívána jen část a zbytek je nenávratně ztracen a to ať již úlety, předčasným odpařením, rozkladem světlem, nebo vazbou na organické nečistoty použité vody pro přípravu aplikační kapaliny, její přílišnou tvrdostí, nebo nevhodným ph. Kdyby se podařilo dostat všechny tyto faktory pod naší kontrolu, bylo by jistě možno k docílení spolehlivého biologického účinku pracovat s daleko nižšími dávkami, než je tomu doposud. Výsledkem by pak bylo nejen snížení nákladů na ochranu pěstovaných kultur, ale zároveň i snížení zatěžování životního prostředí Na značném omezení vlivu těchto nepřímých faktorů se mohou značnou měrou podílet i některé nově vyvíjené pomocné látky. Přestože pomocné látky mají dnes již svoji historii, k jejich značnému vývoji došlo teprve v posledních 20 letech. Ne vždy je ale doprovázela GREEMAX a jeho charakteristika Greemax je biologicky odbouratelný emulzní koloidní koncentrát šetrný k životnímu prostředí, který zajišťuje dokonalejší využití aplikovaných účinných látek systémových a translaminárních a hloubkových přípravků na ochranu rostlin, ať to jsou již fungicidy, insekticidy, herbicidy nebo akaricidy. Zajišťuje tak jejich vyšší a spolehlivější účinnost a to i v kritických podmínkách. Kromě toho se podílí i na zvýšené tvorbě chlorofylu ošetřených rostlin, stimuluje tvorbu fytohormonů v rostlinách a kyseliny huminové v půdě a celkově tak přispívá k vyšší tvorbě asimilátů a tím i ke zvýšení výnosu a jeho kvality. dobrá pověst, což bylo dáno tím, že jim byly jejich výrobci často připisovány až zázračné vlastnosti, které samozřejmě nemohly splnit vzbuzené očekávání. Proto také mnohé z nich velmi rychle zmizely z trhu. Hlavním důvodem tohoto stavu byl především nedostatečný výzkum, který byl těmto látkám věnován. Jejich výrobci se o jejich mechanizmu účinnosti často jen domnívali, než jej prokázali. Toxikologická data byla většinou extrapolována a ne vypracována a v neposlední řadě byla často z důvodu nedostatku finančních prostředků věnována minimální pozornost marketingu, který se v žádném případě nemohl srovnávat s marketingem věnovaným novému přípravku na ochranu rostlin. Přes všechny tyto negativní průvodní jevy z minulosti význam pomocných látek v ochraně rostlin neustále vzrůstá. Svědčí o tom i stále vzrůstající investice do jejich výzkumu v posledním desetiletí. Vzrůstá samozřejmě i jejich nabídka. Vždyť jen v USA je již registrováno více než 200 a v sousedním Německu již více než 110 látek tohoto typu. Pomocné látky se začínají pomalu prosazovat i v našich podmínkách. Jednou z nich, která se vyznačuje ojedinělým koloidním transportním systémem a je bezesporu pomocnou látkou nového milenia, je bioaktivátor GREEMAX. O jeho přednostech a kvalitách se již přesvědčili farmáři nejen v USA, státech latinské Ameriky, vyspělých západoevropských zemích, ale i zemědělci v České republice. Počet jednotek Vliv Greemaxu na výšení tvorby chlorofylu 750 700 650 600 550 500 450 400 350 300 Bez S Greemaxem Untreated 30 kg N 70 kg N 120 kg N - 113 -
V historii pomocných látek v ochraně a výživě rostlin reprezentuje díky svému složení vůbec první koloidní transportní systém a v žádném případě jej nelze srovnávat s běžně používanými smáčedly. Koloidní emulze je tvořena mikroskopickými částečkami, které jsou tak malé, že již nejsou ovlivněny zemskou přitažlivostí a podléhají jen tzv. Brownovu molekulárnímu pohybu, Díky této vlastnosti dochází k vytvoření velmi stabilní koloidní emulze. Molekula Greemaxu se skládá z hydrofilní hlavy a lipofilního ohonu. Princip účinnosti Greemaxu spočívá ve vytvoření dokonalé, velmi stabilní koloidní emulze, která je schopna na sebe vázat molekuly aplikovaných účinných látek a to obdobným způsobem jako se u magnetu přitahují plusový a minusový pól. Dokonale je obklopí a urychluje jejich pronikání do rostlinných pletiv, nebo kutikuly hmyzu. R- (CH 2 CH 2 ) HOOC Polární Model účinné látky Nepolární chránía zároveň urychluje penetraci systémových účinných látek do listových pletiv Micely v lipofilním prostředí (vosková vrstva, kutikula hmyzu) Micely v hydrofilním prostředí (xylém, floém) Molekuly účinných látek se tak stávají přímou součástí koloidního transportního systému. Výsledkem je nejen ochrana aplikovaných účinných látek před předčasným odbouráním, ale zároveň i jejich urychlený transport do rostlin a to díky tzv. sáňkovému efektu koloidního transportního systému. Greemax účinkuje ve všech bodech stupnice hydrolipofilitické rovnováhy a účinkuje proto na rozdíl od adjutantů se všemi skupinami agrochemikalií. Významnou měrou se podílí nejen na pronikání účinných látek voskovou vrstvou a jejich rychlé transkokaci, ale zároveň i na snížení jejich ztrát, které vznikají v důsledku smyvu deštěm krátce po aplikaci, UV zářením, odpařením a pod. Greemax tak v konečném efektu výrazně zvyšuje účinnost požívaných přípravků na ochranu rostlin a umožňuje pracovat nejen se spodními hranicemi doporučovaných dávek aplikovaných přípravků, ale i s dávkami až o 25% nižšími. Přispívá tak nejen k úspoře nákladů, ale nepřímo i k ochraně životního prostředí. GREEMAX a situace ve kterých jej používáme Molekuly Greemaxu tvoří shluky, které jsou označovány jako micely. Velikost jedné micely je velmi různorodá a pohybuje se od 200 do 700 nm..počet těchto micel v 1 ml je 2 x 10 21. Hektarová dávka 40 ml Greemaxu má pak plochu přibližně neuvěřitelných 2,4 ha. GREEMAX a princip jeho účinnosti 1. Především v těch případech, kdy používaný přípravek i při splnění všech podmínek nemusí mít dostatečnou biologickou účinnost 2. Dále v případech, kdy existuje reálné riziko poškození ošetřovaných kultur použitým přípravkem (odrůdová citlivost, nevyrovnaný nebo zeslabený porost a pod.) 3. V situacích, kdy aplikujeme více přípravků v formou tankmixu a existuje reálné riziko jejich antagonizmu. Eliminuje se tím i riziko snížení biologické účinnosti některého z komponentů obsaženého v tankmixu - 114 -
4. Jestliže voda, která je používána k přípravě postřikové kapaliny není kvalitní (znečistěná, příliš tvrdá, s neodpovídajícím ph a pod.) 5. Jestliže doporučované dávky jsou v dané kultuře na hranici mezi spolehlivou účinností a fytotoxicitou 6. Jestliže nemůže být z nejrůznějších důvodů (rezidua, zvýšené citlivosti kultury) použita plná dávka přípravku a kdy jsme nuceni použít spodní hranici doporučovaného dávkování GREEMAX a jeho přednosti 1. je schopen dokonale obalit molekuly použitých účinných látek a chránit je tak před slunečním zářením, smyvem deštěm a předčasným odbouráním 2. díky tzv. sáňkovému efektu umožňuje rychlé pronikání do rostlinných pletiv k cílovým škodlivým organizmům 3. může být aplikován bez rozdílu se všemi typy systémových, translaminárních a hloubkově účinkujících přípravků na ochranu rostlin a to nejen na list, ale i na půdu. 4. jeho použití zvyšuje spolehlivost použitých přípravků v takových situacích, kdy samotný přípravek nemá jednoznačně spolehlivou účinnost (fuzariózy v klasech), nebo kdy z důvodu reálného rizika fytotoxicity je doporučená dávka na hranici spolehlivé účinnosti 5. při jeho použití je možno používat k ošetření spodní hranice doporučovaných dávek aplikovaných přípravků 6. podporuje tvorbu chlorofylu, fytohormonů a kyseliny huminové v půdě a podílí se tak na docílení vyšších výnosů a zvýšení jejich kvality 7. umožňuje použití již připravené a z různých důvodů nespotřebované aplikační kapaliny (náhlý déšť) až do 7 dnů po její přípravě, a to bez vlivu na její biologickou účinnost 8. není fytotoxický, ani toxický pro teplokrevné, není korozivní, zápalný, ani explozivní a je biologicky odbouratelný. V USA je zařazen do skupiny GRAS (Generally Regarded As Safe) Správná příprava postřikové kapaliny základ úspěchu Pro úspěšné použití Greemaxu je mimořádně důležitá vlastní příprava aplikační kapaliny, při jejíž přípravě musíme umožnit, aby molekuly účinných látek aplikovaných přípravků se dostaly do blízkosti molekulám Greemaxu a staly se tak součástí koloidní emulze. Příprava aplikační kapaliny je pak zcela odlišná od běžné přípravy aplikačních kapalin samotných přípravků.k zajištění úspěchu je třeba dodržet následující postup: odměřené množství Greemaxu přidáme do nádrže postřikovače naplněné minimálním množstvím vody, které zaručuje chod míchadla a důkladně promícháme do takto připravené koloidní emulze přidáme odměřené množství přípravku a znovu důkladně promícháme. Po důkladném promíchání doplníme za stálého míchání vodou na předepsaný objem a znovu důkladně promícháme. 100 4 000 l nádrž Naplnit nádržtak, aby bylo funkčnímíchadlo, přidat Greemax, promíchat přidat přípravek a znovu prom íchat Následně doplnit vodou za stálého míchání na požadovaný objem Lechovice 30.10.2001/THp Výsledky pokusů v porostech máku s herbicidy a ozimé řepky s insekticidy Ani jeden herbicidní přípravek používaný v porostech máku se nevyznačuje vlastní fyziologickou selektivitou a tak za určitých podmínkek vždy dochází k poškození porostu. Použitím Greemaxu lze tato rizika poškození snížit na minimum. Tato skutečnost byla potvrzena v polních pokusech, které prováděl Ing R.Vlk ze společnosti Český mák, ve kterých bylo prokázáno, že použití herbicidního přípravku Callisto 480 SC společně s dávkou 0,04 l/ ha Greemaxu na 1 ha umožnilo snížení dávky Callista 480 SC z 0,2 l/ha na 0,15 l/ha a snížením fytotoxicity při zachování dostatečné herbicidní účinnosti docílení zvýšení výnosu z 1,21 t/ha na 1,25 t/ha. Stejně pozitivních výsledků bylo pak docíleno i v kombinacích s fungicidními přípravky, kdy bylo docíleno s použitím Greemaxu o celých 22% vyššího výnosu než při použití samotného fungicidu. Pozitivních výsledků bylo docíleno i s použitím komplexního listového hnojiva Foligreen, kdy při jeho aplikaci společně s Greemaxem na parcelách ošetřených preemergentně dávkou 0,25 l/ha Callista 480 SC bylo docíleno - 115 -
zvýšení o celých 15% ve srovnáním jen se samotným Callistem 480 SC se samotnou preemergentní aplikací. Dalším příkladem jsou výsledky pokusů ČZU, které byly získány pod vedením prof. Vašáka při aplikaci insekticidů v porostech ozimé řepky a herbicidů v porostech máku. V pokuse s insekticidy v porostech ozimé řepky byl aplikován Mospilan + Karate Zeon proti krytonosci bez Greemaxu a s dávkou 0,04 l/ha Greemaxu. Zatímco bez Greemaxu byl výnos řepkového semene 5,87 t/ha, u varianty s Greemaxem byl hektarový výnos 6,32 t. Vyjádřeno v Kč byl z 1 ha přínos Greemaxu při ceně řepky 6500 Kč celých 2925 Kč/ha. Po odečtení nákladů na Greemax byl čistý přínos 2629 Kč/ha. Z výsledků pokusů pracovníka ČZU Ing Cihláře s herbicidním přípravkem Callisto 480 SC v porostech máku ve kterých byly testovány v postemergetních aplikacích varianty Callisto 480 SC v dávce 0,2 l/ha, Callisto 480 SC 0,15 l/ha a Callisto 480 SC v dávce Souhrn 1. Greemax je účinný již v dávce 40 ml/ha, ve které již podstatnou měrou zlepšuje účinnost použitých přípravků a umožňuje tak použití nejen spodních, ale v některých případech i nižších hranic doporučeného dávkování a to při zajištění dostatečné biologické účinnosti 2. V pokusech, ve kterých byly měřeny hodnoty chlorofylu bylo jednoznačně prokázáno, že tzv. greening efekt se projevuje u všech parcel, kde byl použit Greemax. Ošetřené porosty měly nejen výrazně zelenější barvu, ale při prováděných měřeních i vyšší hodnoty v obsahu chlorofylu. Zvýšený obsah chlorofylu znamená zvýšené procesy fotosyntézy, zvýšenou tvorbu asimilátů a v konečném efektu zvýšení výnosů. 3. Při přípravě tankmixů, kdy je kombinováno více přípravků, často i s listovými hnojivy může docházet ke snížené účinnosti některých partnerů tank mixu a to i tehdy, kdy nedochází ke vzniku sraženin. Při použití Greemaxu jsou problémy s jejich antagonizmem vyřešeny. 4. Velkou předností Greemaxu jsou při jeho použití snížené nároky na kvalitu vody, která je používána pro přípravu aplikační kapaliny. Nevhodné ph, tvrdost vody a biologické znečistění se přímo podílí na snížení biologické účinnosti používaného přípravku. Při použití Greemaxu jsou tato rizika eliminována. 5. Při aplikaci v kombinaci s listovými hnojivy se díky Greemaxu prokazatelně zvyšuje jejich efektivnost. 6. Vzhledem k tomu, že mák je velmi citlivá kultura a pěstitelé nemají k dispozici žádný herbicidní přípravek s vlastní fyziologickou selektivitou a dochází tak vždy k větším nebo menším projevům Kontaktní adresa 0,15 l/ha + 0,04 l/ha Greemax byly učiněny následující závěry: - aplikace přípravku Greemax v tankmixu s přípravkem Callisto 480 SC v dávce 0,15 l/ha vedla ke zvýšení výnosu od kontroly, tj. Callisto 480 SC v dávce 0,2 l/ha i od varianty Callisto 480 SC v dávce 0,15 l/ha. Toto navýšení bylo navíc statisticky průkazné. - aplikace přípravku Callisto 480 SC v dávce 0,15 l/ha v kombinaci s Greemaxem v dávce 0,04 l/ha měla statisticky průkazně nižší projevy fytotoxicity než varianta Callisto 480 SC v dávce 0,2 l/ha. - statisticky průkazně vykazovala nejvyšší herbicidní účinnost varianta Callisto 480 SC v dávce 0,2 l/ha. Varianta Callisto 480 SC v dávce 0,15 l/ha v kombinaci s 0,04 l Greemaxu měna statisticky průkazně vyšší herbicidní účinnost než samotné Callisto 480 SC v dávce 0,15 l/ha. fytotoxicity je každé její snížení přínosem. Greeemax riziko poškození průkazně snižuje a ještě umožněním snížení dávky herbicidu snižuje náklady na ošetření. 7. I když využití bioaktivátoru Greemax je možné prakticky ve všech u nás pěstovaných plodinách, jeho využití v porostech máku a ozimé řepky si jistě zaslouží pozornost naší zemědělské praxe.ne náhodou byl Greemax zařazen do systému jejich pěstování a stal se nedílnou součástí jejich pěstebních technologií. Docílené výsledky nás opravňují k domněnce, že s bioaktivátorem Greemax byl nalezen univerzální klíč k řešení některých aktuálních problémů v ochraně rostlin, jako jsou: zajištění spolehlivosti ochranného zásahu při silném infekčním tlaku zlepšeným využitím aplikovaných účinných látek použitých přípravků snížení negativního vlivu znečistěné vody, nebo vody s nevhodným ph, použité k přípravě aplikační kapaliny zvýšení účinnosti přípravků, které proti dané chorobě nevykazují vždy spolehlivou účinnost (fuzariózy v klasech), nebo se jedná o doporučení, kdy doporučená dávka je s ohledem na možnou fytotoxicitu na spodní hraně biologické účinnosti možnosti využití již připravené a z různých důvodů nepotřebované aplikační kapaliny až do 7 dnů po jejich přípravě s to bez rizika snížení její biologické účinnosti ztráty při aplikaci způsobené UV zářením, smytím deštěm, nevhodnou vodou pro přípravu aplikačních kapalin Ing. Zdeněk Košťál, CSc., FINSTAR s.r.o., Nad Údolím 32, 147 00 Praha 4, e-mail finstar@volny.cz, fax 241 771 462 nebo mobil 604 242441-116 -
POUŽÍVÁNÍ LIGNOHUMÁTU V OLEJNINÁCH Use of LIGNOHUMATe in oil crops Zdeněk ZEDNÍK AMAGRO s.r.o. Úvod Je všeobecně známo, že úrodnost půdy je ovlivněna především dostatečným množstvím živin a dostatkem humusu, dále musí půda mít dobrou strukturu (provzdušnění), obsahovat příslušné stopové prvky a mikroorganismy a mít správné ph (v rozmezí 6,0 do 6,8), nejúrodnější částí půdy je humus.úrodnost půdy tedy závisí na množství humusu v ní obsaženém. Z biologického hlediska humus v půdě je zdrojem energie, humusové kyseliny ovládají pozitivně zejména metabolismus rostlin, vyvolaný prodlužovací růst kořenů, zvyšují odolnost proti suchu, stimulují syntézu chlorofylu, klíčení semen. Hlavní složkou přírodního humusu jsou huminové látky. Jsou to cenné látky, které v přírodě vznikají rozkladem organické hmoty, zejména tlením rostlin celé miliony let. Huminové látky tvoří především huminové kyseliny a fulvinové kyseliny. Huminové kyseliny a jejich soli mají hlavní podíl na příznivé struktuře půdy a fulvinové kyseliny (fulvové kyseliny) Plní funkci transportní, tedy nosiče živin a jsou velmi dobře rozpustné Dosavadní výsledky vývoje a výzkumu potvrdily velký a mnohostranný vliv huminových látek na úrodnost půdy, příznivý vliv na, zdravotní stav, odolnost proti stresům, příjem živin a na výnosy. Intenzivním využíváním zemědělské půdy dochází k vyčerpání přírodního půdního potenciálu tedy úbytku humusu. Proto se hledaly cesty, jak půdu obohatit huminovými látkami. Průmyslově se začaly huminové látky vyrábět v 70. - 80. letech minulého století a vyhospodařená půda se začala obohacovat huminovými přípravky a rostlina tak měla dostatek huminových látek z půdy. Dnes se huminové přípravky aplikují přímo na (zejména foliárně). Do roku 2002 byly známy huminové přípravky, které se získávaly z uhlí a dále pak z rašelinišť. Tyto humáty vznikají čištěním výchozí suroviny, jež však za miliony let již ztratila většinu rozpustných částic fulvokyselin, které byly v procesu rozkladu z výchozí suroviny vyplaveny, jelikož jsou velmi dobře rozpustné. V r. 2002 byl dokončen vývoj nového huminového přípravku Lignohumátu. Lignohumát je vysocekoncentrovaný vodný roztok přípravku získaného hydrolyticko-oxidačním rozkladem lignosulfonátů (přírodní surovina lignosulfonát vzniká jako vedlejší produkt při výrobě papíru z dřevní hmoty), který se bezodpadově upravuje na huminové a fulvinové kyseliny a jejich solí, kde fulvové kyseliny a jejich soli převažují. Tím se Lignohumát poměrem mezi huminovými a fulvinovými kyselinami nejvíce přibližuje složení huminových látek obsaženým v černozemi. V dubnu 2006 jsme začali Lignohumát nabízet zemědělcům. Dnes už si řada zemědělců nedovede představit, že by Lignohumát nebyl zařazen do škály přípravků, které běžně používají. Ti, kteří ho používají, vědí, že Lignohumát, díky tomu, že obsahuje přes 50 % fulvokyselin, zvyšuje aktivitu fotosystému a tvorbu chlorofylu. Od toho se odvíjejí i další efekty, zvyšuje se využití živin obsažených v půdě a z organických a průmyslových hnojiv dodávaných do půdy, zlepšuje příjem doplňkové výživy listem, podporuje se rozvoj kořenového systému, zvyšuje se hmotnost kořenů, zlepšuje se odolnost rostlin vůči stresům, zlepšuje se zdravotní stav a zvyšuje odolnost vůči chorobám. To, že se po aplikaci Lignohumátu zvyšují výnosy a kvalita sklizně má i příznivé ekonomické dopady. Dalším efektem je, že se posilují a vyrovnávají slabší porosty, urychluje se regenerace poškozených porostů. Je pravda, že někteří zemědělci říkají, že se jim účinky Lignohumátu na podstatné zvýšení výnosů neprojevily. Zde je si třeba si uvědomit, že rostlinné stimulátory všeobecně lépe účinkují ve zhoršených podmínkách pro a jsou to pouze stimulátory a nenahrazují živiny. Výše je uvedeno, že aplikace Lignohumátu zvyšuje využití živin obsažených v půdě a organických a průmyslových hnojiv dodávaných do půdy, zlepšuje příjem doplňkové výživy listem. Na druhé straně je však si třeba uvědomit, že rostlina, která je živým organismem, může přijmout pouze určité množství živin, které je omezené. Tedy když rostlinu přehnojíme nedosáhneme vyššího výnosu, ale zbytečně utratíme peníze za hnojivo, a kdybychom přidali ještě nějaký stimulátor, tak rovněž vyhodíme peníze. V současné době, kdy se řada zemědělců a zemědělských firem potýká s dopady finanční krize doporučujeme dát menší množství hnojiva spolu s Lignohumátem (1 aplikační dávka na 1 hektar se pohybuje kolem, nebo něco mírně nad 100 Kč) a rostlina lépe využije živiny obsažené a dodané do půdy. Vynikající účinky Lignohumátu prokazují i výsledky prováděných pokusů. Např.: při zakořeňování delší kořen, silnější krček, větší hmotnost kořenů, dále větší počet odnoží, nižší choroby stonku. Důležité je, že pokusy prokazují i zvýšení výnosů. Cílem tohoto článku je seznámení s Lignohumátem, jeho vlastnostmi a výsledky pokusů. - 117 -