Dokumentární akreditiv

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Katedra mezinárodního a evropského práva Bakalářská práce Dokumentární akreditiv Autor: Martina Řeháková Akademický rok 2005/2006 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dokumentární akreditiv zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. vlastnoruční podpis 1

Obsah práce I. Úvod 4 II. Dokumentární akreditiv základní charakteristika 5 2.1. Historie vzniku dokumentárního akreditivu 5 2.2. Definice dokumentárního akreditivu 6 2.3. Hlavní principy dokumentárního akreditivu 7 III. Otevření dokumentárního akreditivu bankou 8 3.1. Strany zúčastňující se akreditivní operace 8 3.2. Náležitosti příkazu k otevření akreditivu 8 3.3. Princip vystavení dokumentárního akreditivu 9 IV. Odeslání zboží a čerpání akreditivu 10 4.1. Čerpání akreditivu použitelného platbou na viděnou 11 4.2. Čerpání akreditivu použitelného odloženou platbou 11 4.3. Čerpání akreditivu použitelného akceptací směnky 12 4.4. Čerpání akreditivu použitelného negociací 12 V. Dokumenty 14 5.1. Úvodní slovo k dokumentům 14 5.2. Druhy dokumentů 15 VI. Vztah UCP 500 k rozhodnému národnímu právu 16 VII. Druhy dokumentárních akreditivů 18 7.1. Druhy dokumentárních akreditivů podle postavení bank v obchodě 18 7.1.1. Avizovaný ( nepotvrzený ) dokumentární akreditiv 18 7.1.2. Potvrzený dokumentární akreditiv 18 7.2. Druhy dokumentárních akreditivů podle charakteru závazku vystavující banky 19 7.2.1. Odvolatelný dokumentární akreditiv 19 7.2.2. Neodvolatelný dokumentární akreditiv 19 7.3. Druhy dokumentárních akreditivů podle finančního krytí 20 7.3.1. Krytý dokumentární akreditiv 20 7.3.2. Nekrytý dokumentární akreditiv 20 7.4. Speciální typy dokumentárních akreditivů 20 7.4.1. Standby akreditiv 21 7.4.2. Převoditelný akreditiv 22 7.4.3. Revolvingový akreditiv 24 7.4.3.1. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k časovému období 24 7.4.3.2. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k hodnotě 24 2

7.4.4. Back-to-back akreditiv 25 7.4.5. Counter akreditiv 25 7.4.6. Realitní akreditiv 25 7.4.7. Akreditiv s tzv. červenou doložkou či zelenou doložkou 26 VIII. E-akreditiv 27 8.1. Čím se zabývají jednotlivé články eucp 27 8.2. Budoucí možný vývoj e-akreditivu 28 IX. Srovnání dokumentárního akreditivu s dalšími platebními metodami v zahraničním platebním styku 29 9.1. Jednotlivé formy plateb v mezinárodním obchodu 29 9.2. Hladký plat 30 9.2.1. Výhody použití akreditivu oproti použití hladkého platu 31 9.3. Dokumentární platební styk 32 9.3.1. Dokumentární akreditiv 33 9.3.2. Dokumentární inkaso 34 9.3.3. Srovnání výhod a nevýhod použití dokumentárního inkasa ve vztahu k akreditivu - situace, kdy je vhodnější použití dokumentárního inkasa namísto akreditivu 35 9.4. Směnky a šeky 35 9.4.1. Směnky 36 9.4.1.1. Situace, kdy je vhodné použít směnku v souvislosti s realizací plateb v mezinárodním platebním styku 37 9.4.2. Šeky 37 9.5. Závěrečné srovnání všech výše zmíněných platebních instrumentů 38 X. Závěr 39 XI. Resumé 41 XII. Seznam literatury 42 3

I. ÚVOD Vnější ekonomické vztahy a zahraniční obchod jsou v ekonomice velmi významným prvkem. Výměna zboží a služeb je každodenní součástí obchodních vztahů, přičemž jedním z nejdůležitějších prvků této činnosti je způsob finančního zajištění. K tomu slouží celá řada finančních nástrojů, které jsou dnes používány po celém světě. Dokumentární akreditiv je standardním bankovním produktem ve financování zahraničního obchodu s dlouhou historií a současně poskytuje velkou jistotu všem zúčastněným stranám. Akreditiv je pokládán za jeden z nejstarších platebních nástrojů, jenž se používá jak v zahraničním tak i ve vnitrostátním obchodě. Řada zemí má dnes dokumentární akreditivy upraveny v příslušných zákonech (v ČR Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník 682 až 691), avšak při jejich úpravě se vycházelo z toho, že vztahy mezi zúčastněnými stranami se vyvíjeli v bankovní praxi dlouhodobě a jsou dány určitými zvyklostmi. Na základě standardní bankovní praxe Mezinárodní obchodní komora v Paříži (ICC International Chamber of Commerce ) vydala již v roce 1933 sjednocující dokumenty Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditiv a nedávno též Pravidla pro mezinárodní stand-by akreditivy, které jsou pravidelně revidovány. Ačkoliv tyto dokumenty nemají povahu právních norem, jsou bankami všeobecně akceptovány. Své závaznosti mohou nabýt uvedením doložky, že tento akreditiv podléhá Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy, revize 1993, publikace ICC č. 500. ICC průběžně dbá o standardizaci a funkčnost tohoto platebního systému i dalšími činnostmi. Pravidelná zasedání bankovní komise ICC se zabývají otázkami interpretace těchto pravidel v praxi. Je zřízen a zajišťován arbitrážní systém pro řešení sporů v oblasti dokumentárních akreditivů DOCDEX. Dokumentární akreditiv je velmi sofistikovaným bankovním instrumentem, jehož správné pochopení a používání je pro každého uživatele nezbytností. Ať už se jedná o exportéra, importéra či banku, je pro všechny zúčastněné strany správné používání či poskytování akreditivu velkým přínosem, na druhou stranu jejich podcenění či ignorace může vést (a zpravidla také vede) k velkým časovým i materiálním ztrátám. Pro vývozce představuje akreditiv poměrně oblíbenou platební podmínku. Vystavením dokumentárního akreditivu získává exportér závazek banky k úhradě akreditivní částky navíc k závazku zahraničního odběratele zaplatit za zboží podle kupní smlouvy. Proto je volba dokumentárního akreditivu jako platební podmínky v kupní smlouvě považována za nejméně rizikový způsob platby ( z pohledu exportéra ) v mezinárodním obchodním styku. Zda je tomu skutečně tak a výše uvedená hypotéza je pravdivá jsem se rozhodla analyzovat v této bakalářské práci. 4

II. DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 2.1. Historie vzniku dokumentárního akreditivu Dokumentární akreditiv je jedním z nejstarších bankovních instrumentů vůbec. Jeho počátky sahají do 15. až 16. století. Do podoby, jak jej známe dnes, se vyvinul v polovině 19. století v Anglii. Jeho rozvoj vděčí nebývalému rozmachu zahraničního obchodu v 18. a 19. století, kdy bylo nutné najít způsob, jak financovat dovoz zboží ze zaoceánských kolonií. 1 V tomto období byla nadvláda britského impéria v zahraničním obchodě naprosto zřetelná a tak vývoj akreditivu určovaly především velké londýnské banky. Principem akreditivu je poskytnout závazek ("Letter of Credit"), určený beneficientovi - vývozci zboží, zaplatit hodnotu požadovaných dokumentů, které odpovídají všem podmínkám akreditivu (a které se vztahují ke zboží, kupované dovozcem - příkazcem akreditivu). Banka vystavující akreditiv tudíž poskytuje jakýsi druh úvěru příkazci (dovozci zboží) tím, že mu svým písemným závazkem (ve prospěch vývozce) umožní toto zboží získat a uhradit kupní cenu. Dovozce tak nemusí platit dříve, než zboží obdrží, ale de facto proti dokumentům, které toto zboží představují (proti zboží). Následně dovozce hradí hodnotu dokumentů a příslušné poplatky vystavující bance. Banka vystavením akreditivu na sebe bere riziko, že bude muset zaplatit za dokumenty předepsané akreditivem, ale dovozce - příkazce akreditivu jí nebude schopen tyto částky uhradit. Banka se musí pochopitelně proti tomuto riziku zajistit. Banky se zajišťovaly především zástavním právem ke zboží, ke kterému se akreditivní dokumenty vztahují. Pro banku bylo životně důležité, aby měla v případě nezaplacení ze strany dovozce (příkazce akreditivu) ke zboží přístup, aby jej mohla prodat například ve veřejné aukci a z výtěžku uhradit své pohledávky za dovozcem. Rozvoj akreditivu byl podmíněn existencí způsobu, jak bance zajistit přístup ke zboží - vynutil si vznik tzv. námořního konosamentu ("Bill of Lading" - námořní konosament je cenný papír používaný v námořní dopravě, vystavuje jej dopravce nebo jím zmocněná osoba. Představuje doklad o uzavření přepravní smlouvy, doklad o převzetí zboží k přepravě a též dispoziční právo ke zboží uvedenému v konosamentu. 2 ) Konosament převzal principy převoditelnosti ze směnečného práva, toto dispoziční právo ke zboží je převoditelné pouhým rubopisem a předáním jiné příslušné osobě (je-li vystavený na řad). Konosament tedy zabezpečuje bance požadovaný přístup ke zboží, konosament je buď vystaven na řad banky, nebo převeden na řad banky rubopisem nebo opatřen nevyplněným rubopisem. Dříve se též používaly konosamenty vystavené na doručitele, kdy dispoziční právo ke zboží přechází na nového majitele pouhým předáním konosamentu. Pro úplnost nutno dodat, že rozmach akreditivu byl podmíněn i rozvojem 1 časopis Bankovnictví, měsíčník HN, č.5/2003, str.11 2 Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 3.aktualizované vydání, Grada Publishing a.s., Praha 2003, str. 110 5

pojistného trhu. Nejrozvinutější pojistný trh se vytvořil v Londýně, tzv. pojistných upisovatelů Lloyds. I pojistka převzala princip převoditelnosti rubopisem, stala se cenným obchodovatelným papírem a banka mohla být zajištěna i proti přepravním, válečným a dalším rizikům. Dokumentární akreditiv má anglosaský původ a vznikl na základě souvislostí se zahraničním obchodem spolu s rozvojem námořní přepravy, vytvářením směnečného práva a pojišťovnictví mezinárodní přepravy. 2.2. Definice dokumentárního akreditivu Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky beneficiantovi exportérovi, vystavený na základě instrukcí příkazce importéra, poskytnout plnění stanovené akreditivem do výše akreditivní částky proti dokumentům, předloženým v rámci platnosti akreditivu a odpovídajícím všem jeho podmínkám. 3 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy význam výrazu akreditiv specifikují takto: Pro účely těchto článků znamenají výrazy dokumentární akreditiv/y a standby akreditiv/y ( dále jen akreditiv/y ) jakékoliv ujednání, jakkoliv nazvané nebo popsané, kterým banka ( vystavující banka ) jednající na žádost a podle instrukcí zákazníka ( příkazce ) nebo sama za sebe má provést platbu třetí straně ( beneficientovi ) nebo na její ( jeho ) řad, anebo má akceptovat a zaplatit směnku ( tratu/traty ) vystavené beneficientem, nebo zmocní jinou banku provést takovouto platbu nebo akceptovat a zaplatit takovéto směnky ( tratu/traty ), nebo zmocní jinou banku provést negociaci 4 ; proti předepsanému dokumentu ( dokumentům ), za předpokladu, že podmínky akreditivu jsou splněny. Pro účely těchto článků jsou pobočky banky v různých zemích považovány za jinou banku. 5 Z výše uvedeného vyplývá: Vždy se jedná o závazek banky (v písemné nebo jiné elektronické formě) Vždy se jedná o závazek poskytnout určité peněžní plnění (formou okamžité výplaty, odložené výplaty, akceptace a zaplacení či negociace směnky) Banka má závazek poskytnout plnění podle akreditivu pouze proti předložení akreditivu odpovídajících dokumentů Musejí být splněny všechny další podmínky akreditivu ( dokumenty musejí být předloženy včas, na správném místě) Jedná se o závazek dokumentární povahy banky se zabývají pouze předloženými dokumenty, a nikoli zbožím, obchodními či jinými kontrakty 3 Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 3.aktualizované vydání, Grada publishing a.s., Praha 2003, str.21 4 Pozn.: Podrobněji viz kapitola IV. ODESLÁNÍ ZBOŽÍ A ČERPÁNÍ AKREDITIVU 5 UCP 500, revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 2 6

Nezáleží na tom, jak je tento bankovní instrument pojmenován, zda jako akreditiv, dokumentární akreditiv, nebo jinak, ale pouze na znění akreditivu samotného 2.3. Hlavní principy dokumentárního akreditivu Mezi základní charakteristické vlastnosti dokumentárního akreditivu patří jeho neodvolatelnost vystavující bankou ( princip neodvolatelnosti ) 6, oddělenost dokumentárního akreditivu od kupních a ostatních kontraktů, ke kterým se může akreditiv věcně vztahovat ( princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích týká se např. přepravních, pojistných a podobných smluvních vztahů ), závaznost dokumentárního akreditivu pro vystavující banku, jsou-li splněny podmínky akreditivu ( tj. jsou-li předloženy akreditivem požadované dokumenty princip dokumentárnosti ) a dalším charakteristickým znakem pro akreditivy je vyloučení odpovědnosti bank banky nejsou zodpovědné za formu, dostatečnost, přesnost, pravost, falzifikaci či právní účinnost žádného dokumentu, za obecné nebo specifické podmínky uvedené v dokumentech, dále za popis, množství, váhu, kvalitu, stav, balení, dodání, hodnotu nebo existenci zboží, představovaného jakýmkoliv z dokumentů, ani za činnosti, dobrou víru, opomenutí, provedení kontraktu nebo finanční situaci odesilatelů, dopravců, zasilatelů, příjemců nebo pojistitelů zboží nebo jakékoliv jiné osoby 7 ( princip vyloučení odpovědnosti bank ). 6 Pozn.: podrobněji viz. podkapitola 7.2. Druhy dokumentárních akreditivů podle charakteru závazku vystavující banky 7 Pozn.: podrobněji viz. Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 3. aktualizované vydání, Grada Publishing a.s., Praha 2003, str. 32 33 ( uvádí další případy vyloučení odpovědnosti bank ) 7

III. OTEVŘENÍ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU BANKOU 3.1. Strany zúčastňující se akreditivní operace Kupující importér: je příkazcem akreditivu, žadatel o dokumentární akreditiv Prodávající exportér: beneficient, oprávněný z akreditivu Banka importéra banka vystavující ( otevírající ) akreditiv banka vystavuje svůj závazek na žádost příkazce ve prospěch beneficienta v akreditivu Banka exportéra banka avizující ( oznamující ) akreditiv banka beneficienta akreditivu; může být i jmenovanou bankou ( akreditiv bude u ní použitelný ) a/nebo navíc i potvrzující bankou tj. pokud se sama zaváže poskytnout plnění podle akreditivu, budou-li jeho podmínky splněny ( tato banka má pak obdobný závazek jako vystavující banka ) Další banka další avizující banka ( má oznamující funkci, není z akreditivu zavázána ), popř. i potvrzující banka Hojící banka třetí banka, která na základě zmocnění od vystavující banky a z jejího účtu poskytne potvrzující, popř. avizující bance ( je-li jmenovanou bankou viz dále ) hojení tedy uhradí této bance z účtu vystavující banky akreditivní částku, kterou vyplatila beneficientovi akreditivu na základě oprávnění, daného jí též vystavující bankou v akreditivu; v praxi jde o banku, která vede nostro účet vystavující banky ( účet v příslušné měně pro potřeby mezinárodního platebního styku ) 3.2. Náležitosti příkazu k otevření akreditivu O otevření akreditivu žádá příkazce, tj. dovozce, zasláním příkazu k otevření akreditivu bance. Banka zváží podstupované riziko a na jeho základě se rozhodne o otevření (případně neotevření) akreditivu a jeho typu. V souladu s mezinárodně platnými dokumenty jsou obsahem příkazu k otevření akreditivu následující údaje: jméno, adresa a právoplatný podpis příkazce dle podpisového vzoru jméno a adresa beneficienta číslo účtu, k jehož tíži má být akreditiv otevřen (banka si zpravidla před otevřením akreditivu ověřuje krytí na uvedeném účtu) částka akreditivu platební podmínka (výplata a vista, akcept směnky bankou, apod.) jednoznačné označení druhu akreditivu (krytý, nekrytý, odvolatelný, neodvolatelný) způsob doručení akreditivu doložka o tom, kdy a kde je dokumentární akreditiv platný, tj. do kdy a na jakém místě je beneficient povinen prezentovat předepsané dokumenty 8

předepsané dokumenty dodací parita, tzn. které poplatky jsou zahrnuty v ceně popis zboží, jeho množství a cena, nedoporučuje se příliš podrobný popis pojistná hodnota zboží nejpozdější termín odeslání zboží zda je zakázána částečná dodávka pokyny bance, jak naložit s přijatými dokumenty místo odeslání zboží a místo jeho určení kdo a jakým způsobem hradí akreditivní výlohy 3.3. Princip vystavení dokumentárního akreditivu Vystavení dokumentárního akreditivu 1 dovozce vývozce 2 3 5 banka 4 banka dovozce vývozce 1. mezi vývozcem a dovozcem dojde k uzavření kupní smlouvy 2. na základě této smlouvy a jejích podmínek požádá dovozce svou banku o otevření akreditivu 3. je li akreditiv otevřen oznámí banka tuto skutečnost dovozci 4. otevření akreditivu oznámí banka dovozce bance vývozce a požádá o jeho avizování, resp. potvrzení 5. oznámení o otevření akreditivu vývozci 9

IV. ODESLÁNÍ ZBOŽÍ A ČERPÁNÍ AKREDITIVU Jakmile vývozce odešle zboží, připraví předepsané dokumenty a odešle je k posouzení bance, která otevřela akreditiv. Banka zkontroluje formální náležitosti dokumentů, jejich úplnost dle podmínek v akreditivu. Jsou-li dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami, dojde ze strany banky k plnění (potvrzení akreditivu, zaplacení dle podmínek akreditivu). Pokud předložené dokumenty vykazují závady, vrací je banka beneficientovi a požaduje odstranění závad. Při odstraňování závad v dokumentech musí beneficient stihnout lhůtu pro platnost akreditivu. Pokud je zřejmé, že lhůta nebude beneficientem dodržena, hledá se alternativní řešení, v nejhorším případě se stává akreditiv neplatným. Pokud beneficientem předložené dokumenty striktně odpovídají podmínkám akreditivu nebo nesrovnalosti byly vystavující bankou přijaty ( tato banka nesrovnalosti přijme, pouze je-li k tomu zmocněna od příkazce ), akreditiv je podle příslušného způsobu použitelnosti čerpán. Způsob čerpání je uveden v akreditivní listině. Bankovní praxe rozeznává čtyři možné způsoby čerpání akreditivů čerpání akreditivu použitelného platbou na viděnou, čerpání akreditivu použitelného odloženou platbou, čerpání akreditivu použitelného akceptací směnky a čerpání akreditivu použitelného negociací. Čerpání dokumentárního akreditivu 1 vývozce dovozce 2 7 4 5 3 banka vývozce banka dovozce 6 1. dodání zboží 2. předložení dokumentů svědčících o odeslání zboží 3. kontrola a odeslání dokumentů bance dovozce, žádost o úhradu akreditivní částky 4. kontrola dokumentů a jejich předání dovozci 5. provedení úhrady na vrub účtu dovozce 6. zúčtování platby mezi bankami 7. úhrada ve prospěch dovozce 10

4.1. Čerpání akreditivu použitelného platbou na viděnou Akreditiv použitelný platbou na viděnou představuje způsob, kdy banka, která je z akreditivu zavázána ( vystavující nebo potvrzující banka ) nebo zmocněna ( jmenovaná banka ), platí beneficientovi podle jeho instrukcí ihned ( jmenovaná banka však nemá závazek platit je pouze zmocněna vystavující bankou ). Čerpání akreditivu použitelného platbou na viděnou: Banka pouze avizující není zmocněna k zaplacení dokumentů, jsou-li splněny podmínky akreditivu Jmenovaná banka je zmocněna ke kontrole dokumentů a k zaplacení, jsou-li splněny podmínky akreditivu, provést to však nemusí Potvrzující banka je zavázána dokumenty zkontrolovat a zaplatit, jsou-li splněny podmínky akreditivu 4.2. Čerpání akreditivu použitelného odloženou platbou Akreditiv použitelný odloženou platbou představuje způsob, kdy banka, která je z akreditivu zavázána ( vystavující či potvrzující, je-li akreditiv potvrzen viz podkapitola 7.1. Potvrzený a nepotvrzený dokumentární akreditiv ) nebo zmocněna ( jmenovaná banka ), platí beneficientovi odloženou platbou. Jmenovaná banka je v případě, že dokumenty odpovídají podmínkám akreditivu, zmocněna vystavující bankou k zavázání se k placení ke dni splatnosti, nemá však z akreditivu závazek tak učinit. Čerpání akreditivu použitelného odloženou platbou Banka pouze avizující není zmocněna k zavázání se k placení dokumentů s odloženou splatností, jsou-li splněny podmínky akreditivu Jmenovaná banka je zmocněna ke kontrole dokumentů a k zavázání se k placení dokumentů s odloženou splatností, jsou-li splněny podmínky akreditivu, provést to však nemusí Potvrzující banka je zavázána dokumenty kontrolovat a zaplatit s odloženou splatností, jsou-li splněny podmínky akreditivu 11

4.3. Čerpání akreditivu použitelného akceptací směnky Akreditiv použitelný akceptací směnky představuje způsob, kdy banka, která je z akreditivu zavázána nebo zmocněna k akceptaci směnky, akceptuje směnku vystavenou na ni beneficientem a zaplatí ji proti předložení při splatnosti. Čerpání akreditivu použitelného akceptací směnky Banka pouze avizující není zmocněna k akceptování směnky Jmenovaná banka je zmocněna ke kontrole dokumentů a k akceptování směnky, jsou-li splněny podmínky akreditivu, provést to však nemusí Potvrzující banka je zavázána dokumenty kontrolovat a směnku akceptovat a proplatit při splatnosti, jsou-li splněny podmínky akreditivu 4.4. Čerpání akreditivu použitelného negociací V celosvětovém měřítku se stále jedná o velmi častý způsob použitelnosti akreditivu (v některých oblastech naprosto převažující, např. v jihovýchodní Asii), ale bohužel v České republice tato forma není příliš rozšířena, tj. většina akreditivů použitelných negociací není negociačními bankami negociována. 8 Tato forma financování má velký význam pro beneficienty mají prostředky k dispozici dříve, i pro banky z důvodu dalších významných příjmů. Negociace hraje významnou roli ve financování zahraničního obchodu a to za velmi příznivých podmínek. Banky negociaci provádějí ve většině případů na základě rizika vystavující banky ( popř. potvrzující ) banky a země jejího sídla, tedy v rámci daných limitů na tyto operace, a zároveň za předpokladu předložení akreditivu odpovídajících dokumentů. U negociace banka odkupuje směnku a/nebo dokumenty ( a stává se jejich majitelem ) se zpětným postihem na beneficienta, pokud jí není akreditiv potvrzen. Banka má přímý závazek vystavující ( popř. potvrzující ) banky tuto směnku a dokumenty proplatit a může svůj nárok v případě nutnosti uplatnit soudní cestou přímo svým jménem. Rozlišujeme akreditivy volně negociovatelné, kdy jmenovanou bankou je jakákoliv banka vyhovující podmínkám určeným v akreditivu a akreditivy negociovatelné pouze jedinou, v akreditivu určenou ( jmenovanou ) bankou. Negociace je UCP 500 definována následně: Negociace znamená, že banka zmocněná provést negociaci poskytne hodnotu za tratu ( traty ) a/nebo 8 Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi, 3. aktualizované vydání, Grada Publishing, Praha 2003, str. 78 12

dokument ( dokumenty ). Pouhé přezkoumání dokumentů bez poskytnutí hodnoty nepředstavují negociaci. 9 Z druhého článku UCP 500 vyplývá, že akreditiv může být použitelný negociací pouze u jiné než vystavující banky:.vystavující banka jednající na žádost a podle instrukcí zákazníka ( příkazce ) nebo sama za sebe..zmocní jinou banku provést negociaci 10 Tato zmocněná banka bude buď potvrzující nebo pouze jmenovanou bankou. Není tedy možné mít akreditiv použitelný negociací u vystavující banky ta nemůže negociovat ( musí však zaplatit jsou-li podmínky akreditivu splněny ). Negociační banka, není-li bankou potvrzující, není povinna negociaci provést a pokud ji provede, činí tak na základě žádosti beneficienta akreditivu a obecně se zpětným postihem proti beneficientovi akreditivu pro případ nezaplacení vystavující bankou. 9 UCP 500, revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 10 odst.(b) 10 UCP 500, revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 2 ( iii. ) 13

V. DOKUMENTY 5.1. Úvodní slovo k dokumentům Dokumentům jsem se rozhodla věnovat pouze okrajově, alespoň z pohledu srovnání s některými publikacemi, z nichž jsem čerpala, neboť v této práci nelze věnovat z hlediska rozsahu dokumentům tolik prostoru. Přesto bych alespoň ráda zmínila, jaké dokumenty jsou typické pro dokumentární akreditiv a na příkladu bych poukázala, jaké problémy mohou nastat, pokud se dokumentům nevěnuje dostatečná pozornost. Některé studie uvádějí, že podíl beneficientem prvně předložených dokumentů, které obsahují nesrovnalosti, je okolo 80%. Nesrovnalosti v dokumentech mohou celou obchodní transakci značně zpomalit, nezřídka i zcela znemožnit. Jako příklad jsem si vybrala rozhodnutí v soudním sporu Glencore International AG vs. Bank of China. V tomto sporu, který rozhodoval anglický soud podle anglického práva šlo o to, zda byl předložený dokument originálem či nikoliv, neboť beneficient předložil fotokopii, která však byla beneficientem originálně ručně podepsána. Vystavující banka tento dokument odmítla s tím, že: Certifikát beneficienta nevykazuje originál. 11 Soudce rozhodl, že odmítnutí dokumentu bylo oprávněné, neboť nevykazuje označení originál. Jeho rozhodnutí bylo potvrzeno i odvolacím soudem. Své rozhodnutí opřel o podčlánek UCP 500: Pokud není v akreditivu stanoveno jinak, banky též přijmou jako originály dokumentů dokumenty, které jsou vystaveny nebo se jeví být vystaveny: rozmnožovacími, automatizovanými nebo počítačovými systémy, jako průklepové kopie; za předpokladu že jsou označeny jako originály a tam, kde je to nutné, se jeví být podepsány. 12 Jedná se o pravomocné soudní rozhodnutí, které je pro anglické soudy závazné, podle anglické praxe, kdy soudy do jisté míry přímo vytvářejí právo judge made law. Tento výklad anglického soudu je v rozporu s mezinárodní standardní bankovní praxí. Bankovní komise proto reagovala vydáním svého rozhodného stanoviska, které by tento podčlánek vysvětlilo ve smyslu mezinárodní standardní bankovní praxe. Rozhodnutí nesoucí název Určení, co představuje ORIGINÁL dokumentu v kontextu podčlánku 20 ( b) UCP 500 objasňuje, co je to originál. Uvádí, že ve vztahu k uvedenému podčlánku 20 ( b ) je nutné si uvědomit, že tento článek není ani vyčerpávající, ani výlučný ve svých ustanoveních, která rozlišují originály od kopií. Vložené slovo též ( banky též přijmou jako originály ), naznačuje, že není nutné, aby dokument, který se jeví být originálem, byl dále označen jako originál, a kde je to nutné, se jevil být podepsán, tento podčlánek by se na něj nevztahoval. 13 11 časopis Bankovnictví, měsíčník HN, č.5/2003, str. 10 12 UCP 500, revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 20 ( b ) 13 časopis Bankovnictví, měsíčník HN, č.5/2003, str. 10 14

Z uvedeného příkladu vyplývá, že je nutné zabývat se dokumenty nejen z pohledu jejich věcné správnosti. I interpretace nesrovnalostí v dokumentech podle UCP 500 se může v různých zemích lišit, což je třeba zohlednit a dokumenty zpracovat pečlivě. 5.2. Druhy dokumentů dokumenty: V zahraničních dokumentárních akreditivech se setkáváme nejčastěji s následujícími Obchodní dokumenty - obchodní faktura ( konzulární faktura, celní faktura ) - certifikát o kvalitě - inspekční certifikát - balicí list - vážní list - certifikát o původu - EUR. 1 - zdravotní a jiná osvědčení - certifikát beneficienta - předávací protokol Finanční dokumenty - cizí směnka ( trata ) Dopravní dokumenty - námořní konosament - námořní nákladní list - konosament charter party - multimodální dopravní dokument - letecký nákladní list - silniční nákladní list - železniční nákladní list - říční náložný/nákladní list - zasilatelské dokumenty FCR - kurýrní a poštovní dokumenty Pojistné dokumenty - pojistka - pojistný certifikát 15

VI. VZTAH UCP 500 K ROZHODNÉMU NÁRODNÍMU PRÁVU Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy byly vytvořeny Mezinárodní obchodní komorou v Paříži ( ICC ) s cílem zachytit mezinárodní standardní bankovní praxi v oblasti dokumentárních akreditivů. Nejedná se tedy o ustanovení přijaté mezinárodní smlouvou a nemají tedy povahu mezinárodního zákona. V souladu s široce přijímaným principem smluvní volnosti si strany akreditivní operace mohou zvolit Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy ( v současnosti platí revize 1993, publikace ICC č. 500 dále jen UCP 500 ). To však neznamená, že by se na vztahy mezi jednotlivými stranami akreditivu nevztahovala anebo nemohla vztahovat příslušná ustanovení rozhodného národního práva, jsou-li nějaká. Zahrnutí UCP 500 do akreditivu nevyloučí možnost aplikování ustanovení rozhodného práva příslušnými soudy ( především v takových případech, kdy se ustanovení UCP 500 příslušnou otázkou nezabývají či by byla v rozporu s kogentními ustanoveními rozhodného národního práva ). Jelikož jde o závazkový právní vztah, bude primární volba práva, která v důsledku silnějšího postavení banky bude pravidelně směřovat k právu státu sídla banky ( tento trend je podpořen i převažujícím používáním formulářových smluv ). 14 Vystavující banka by si proto měla být vědoma ustanovení svého národního práva, která se týkají přímo dokumentárního akreditivu ( jsou-li nějaká ), popř. dalších relevantních ustanovení práva. 15 Nicméně ve většině zemí byla převážná část této problematiky ponechána na mezinárodní standardní bankovní praxi. Národní právo tak neobsahuje žádná výslovná ustanovení řešící dokumentární akreditiv. V ostatních případech ustanovení národního práva převážně nemají kogentní povahu. Náš obchodní zákoník, zákon č.513/1991 Sb., upravuje smlouvu o otevření akreditivu i vlastní akreditiv ( akreditivní listinu ), a to v části třetí, hlavě II., dílu XX, 682 až 691. Současný obchodní zákoník, z.č.513/1991 Sb., předpokládá existenci obchodních zvyklostí jako pramenu práva. 264 stanoví, že se při určení práva a povinností ze závazkového vztahu přihlíží i k obchodním zvyklostem v příslušném obchodním odvětví. Toto pravidlo platí obecně, bez ohledu na to, o jaký závazkový vztah se jedná. Nadto 730 stanoví, že se podle 264 přihlédne k obchodním zvyklostem zachovávaným v mezinárodním obchodě v příslušném obchodním odvětví. Pokud se akreditiv v souladu s požadavkem čl. 1 UCP 500 na UCP 500 odvolává, podle 264 odst. 2 obchodního zákoníku se jedná o výše uvedené obchodní zvyklosti, k nimž se má přihlížet podle smlouvy. Na některé záležitosti dokumentárního akreditivu se vztahuje nebo může vztahovat i národní právo a zvyklosti jiné země než země vystavující banky. Protože nelze předpokládat, 14 Rozehnalová N. a kol.: Mezinárodní obchodní transakce, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 73 15 Andrle, P.: Komentář k UCP 500 ( s přihlédnutím k ISBP a dalším dokumentům Bankovní komise ICC ), ICC ČR, Praha 2004, str. 19 16

že by vystavující banka mohla být obeznámena se všemi relevantními zahraničními zákony a zvyklostmi, podčlánek č. 18 ( d ) UCP stanoví, že příkazce ( akreditivu ) bude zavázán a povinen odškodnit banky za všechny závazky a odpovědnosti dané zahraničními zákony a uzancemi. 16 16 UCP 500, revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 18 (d ) 17

VII. DRUHY DOKUMENTÁRNÍCH AKREDITIVŮ V bankovní praxi se postupně vyvinula řada rozdílných typů dokumentárních akreditivů. Lze je kategorizovat podle několika kritérií, a to podle postavení bank v akreditivním obchodu, podle míry závaznosti vystavující banky či podle finančního krytí akreditivu. 7.1. Druhy dokumentárních akreditivů podle postavení bank v obchodě akreditiv. Podle postavení bank v obchodě rozlišujeme avizovaný a potvrzený dokumentární 7.1.1. Avizovaný ( nepotvrzený ) dokumentární akreditiv Avizovaný dokumentární akreditiv se vyskytuje v případě účasti dvou (příp. i více) bank v obchodu. Kromě vystavující banky zde existuje avizující banka. Tato banka nevstupuje do žádného závazku vůči beneficientovi. Má spíše funkci poradní, oznamuje podmínky akreditivu, konzultuje případné nejasnosti a zprostředkovává realizaci akreditivu. Akreditiv může být avizován beneficientovi prostřednictvím jiné banky ( avizující banky ) bez závazku na straně této avizující banky, nicméně tato banka, rozhodne-li se akreditiv avizovat, ověří s rozumnou péčí zjevnou pravost akreditivu, který avizuje. 17 Nevýhodou avizovaného dokumentárního akreditivu je, že exportér postupuje platební riziko banky (bank risk) a riziko země sídla banky ( country risk teritoriální riziko ), neboť avizující banka pouze avizuje ( oznamuje ) a nemá žádný platební závazek z akreditivu k beneficientovi. 7.1.2. Potvrzený dokumentární akreditiv Na základě žádosti beneficienta může banka beneficienta potvrdit akreditiv. Tím přebírá akreditivní závazek vystavující banky v plném rozsahu. Potvrzený akreditiv snižuje riziko nezaplacení dodávky. Jestliže neodvolatelný akreditiv je z podnětu banky, jež je jím vázána, potvrzen další bankou, vzniká oprávněnému nárok na plnění vůči této bance do doby, kdy oprávněnému potvrzení akreditivu oznámí. Banka která požádala o potvrzení akreditivu, a banka, která akreditiv potvrdila, jsou zavázány vůči oprávněnému společně a nerozdílně. Ke změně nebo zrušení akreditivu potvrzeného další bankou se vyžaduje i souhlas potvrzující banky. Jestliže banka, která akreditiv potvrdila, poskytla plnění oprávněnému v souladu s obsahem akreditivu, má nárok na toto plnění vůči bance, která o 17 UCP 500-1993 revize, ICC ČR, Praha 2002, čl. 7 (a), str. 20. 18

potvrzení akreditivu požádala. 18 Vzniká tak další závazek banky, umístěné zpravidla v zemi exportéra, zaplatit beneficientovi exportérovi na základě předložení dokumentů. Tento instrument odstraňuje riziko country risk i bank risk (nezaplacení vystavující bankou), závazek vystavující banky má beneficient nadále ve svůj prospěch. 7.2. Druhy dokumentárních akreditivů podle charakteru závazku vystavující banky Podle charakteru závazku vystavující banky lze rozlišit odvolatelný a neodvolatelný dokumentární akreditiv. Změnit nebo zrušit akreditiv lze v obou případech a to pouze písemně. Neodvolatelný dokumentární akreditiv zajišťuje beneficiantovi větší jistotu. 7.2.1. Odvolatelný dokumentární akreditiv Odvolatelný dokumentární akreditiv umožňuje bance zrušit akreditiv či změnit jeho podmínky bez souhlasu beneficienta a to i po předložení dokumentů. Tento typ akreditivu není kvalitním platebním a zajišťovacím instrumentem, neboť nesnižuje riziko beneficienta. Odvolatelný akreditiv může být kdykoliv změněn nebo zrušen vystavující bankou i bez předchozího oznámení beneficientovi. 19 V případě odvolatelného akreditivu by bylo pro beneficienta výhodnější, kdyby byl akreditiv použitelný u jeho banky (u banky v jeho zemi). 20 Odvolatelný akreditiv není v současnosti častý, znamená totiž nižší jistotu. Z hlediska zájmů oprávněného bych doporučila trvat na neodvolatelnosti akreditivu, pokud bylo navrženo použití akreditivu odvolatelného. 7.2.2. Neodvolatelný dokumentární akreditiv Neodvolatelný dokumentární akreditiv nemůže být změněn či zrušen bez souhlasu všech zúčastněných stran. Zvyšuje jistotu beneficienta za zaplacení dodávky. V bankovní praxi je převládajícím typem akreditivu. Obchodní zákoník vychází z koncepce neodvolatelnosti akreditivu, není-li stanoveno jinak. Rovněž podle UCP 500 je akreditiv, který neuvádí, zda je odvolatelný nebo neodvolatelný, považován za neodvolatelný. Je-li akreditiv neodvolatelný, nemůže jej banka jednostranně měnit nebo rušit. Nestanoví-li akreditivní listina, že akreditiv je odvolatelný, může banka akreditiv změnit nebo zrušit pouze se souhlasem oprávněného a příkazce. 21 Je skutečností, že podle právních řádů většiny zemí 18 Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, 687 19 UCP 500 1993 revize, ICC ČR, Praha 2002, čl. 8 (a), str. 20 20 Andrle, P., Komentář k UCP ( s přihlédnutím k ISBP a dalším dokumentům Bankovní komise ICC ), ICC ČR, Praha 2004, str. 47 21 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 686 (1). 19

je předpoklad, že mlčení beneficianta představuje souhlas se změnou, nepřijatelný. 22 Neodvolatelný akreditiv představuje závazek vystavující, popř. i zavazující banky beneficientovi, pokud budou splněny podmínky akreditivu ( předloženy akreditivu odpovídající dokumenty včas a na správném místě ). 7.3. Druhy dokumentárních akreditivů podle finančního krytí akreditiv. Podle finančního krytí může být akreditiv otevřen jako krytý a nekrytý dokumentární 7.3.1. Krytý dokumentární akreditiv Krytý dokumentární akreditiv znamená, že současně s otevřením akreditivu vystavující bankou jsou finanční prostředky z účtu příkazce převedeny na účet banky ( avizující, příp. potvrzující banky ), příp. bankou blokovány na účtu příkazce. Peněžní prostředky na blokačním účtě mohou být úročeny po dobu platnosti akreditivu. 23 Krytý dokumentární akreditiv se použije, je-li vystavující banka z rizikového teritoria nebo k ní nemá oprávněný důvěru. 7.3.2. Nekrytý dokumentární akreditiv Nekrytý dokumentární akreditiv nevyžaduje převod finančních prostředků na účet banky či krytí akreditivu blokací prostředků na účtu příkazce současně s otevřením akreditivu. K zatížení účtu příkazce dochází až po předložení dokumentů beneficientem a úhradě vystavující banky. 7.4. Speciální typy dokumentárních akreditivů Kromě uvedených používá bankovní praxe další typy dokumentárních akreditivů jako standby akreditiv, převoditelný akreditiv, revolvingový akreditiv, back to back akreditiv, counter akreditiv, realitní akreditiv či akreditiv s červenou doložkou. Využití jednotlivých druhů akreditivů je dáno konkrétními podmínkami obchodní transakce. 22 http://bankovnictvi.ihned.cz 23 http://pravniradce.ihned.cz/1-10078240-13385470-f00000_detail-37 20

7.4.1. Standby akreditiv Tento druh akreditivu je zárukou ve formě dokumentárního akreditivu a slouží pro zajištění jiných závazků ( často souvisejících se zbožovými obchodními transakcemi nebo například se sekuritizací pohledávek či emisemi cenných papírů 24 ). Jelikož je velmi rozšířený a jeho použití je početnější ve světovém měřítku, než použití komerčních akreditivů, rozhodla jsem se mu věnovat oproti jiným speciálním typům dokumentárních akreditivů zvýšenou pozornost. Tento druh akreditivu vznikl v USA, kde v důsledku velké krize ve 30.letech minulého století a následné přísné regulace bankovního sektoru banky nemohly (až do počátku 90.let) vzhledem k regulačním opatřením vystavovat bankovní záruky. Trh vyžadoval zajišťovací instrument, který by měl charakter nezávislého platebního závazku na první požádání a bez námitek. Ani banky se nechtěly vzdát lukrativního trhu a tak postupně začaly používat klasický komerční dokumentární akreditiv, který slouží k zaplacení za dodávku zboží či služeb, k zajištění splnění určitých povinností strany kontraktu, po vzoru bankovních záruk. Postupně se vytvořilo mnoho typů standby akreditivů: standby za dobré provedení kontraktu zajišťuje jiný závazek platební standby za platbu předem zajišťuje závazek příkazce uzavřít kontrakt, pokud vyhraje výběrové řízení standby za vádium zajišťuje závazek příkazce uzavřít kontrakt, pokud vyhraje výběrové řízení protistandby obdobně jako protizáruka zajišťuje vystavení samostatného standby nebo jiného závazku beneficientovi protistanby akreditivu finanční standby zajišťuje závazek zaplatit nebo vrátit vypůjčené peníze direct pay standby slouží k uhrazení příslušných platebních závazků při splatnosti, tento typ standby akreditivu slouží jako platební instrument, nikoliv jako pouze zajišťovací komerční standby slouží k zaplacení za dodávku zboží nebo služeb, pokud nebylo zaplaceno jiným způsobem Standby akreditiv se prosadil jako alternativní instrument k bankovní záruce v celosvětovém měřítku. Studie Institutu pro mezinárodní bankovní právo a praxi z roku 1998 uvádí, že celkový objem nevyčerpaných standby akreditivů výrazně převyšuje objem komerčních akreditivů, navíc objem standby akreditivů mimo USA převyšuje standby 24 http://www.icc-cr.cz 21

akreditivy vystavené v rámci USA. 25 Standby akreditivy se především uplatňují v zemích, kam plyne severoamerický kapitál či se kterými USA hojně obchodují Dálný východ, Čína, Japonsko, Tchaj-wan, Singapur. V Evropě hrají ve srovnání s bankovními zárukami mnohem menší roli, bezpochyby díky dlouholeté tradici bankovní záruky. S výraznějším počtem standby akreditivů na evropském kontinentě se lze setkat ve Velké Británii, jedná se především o standby akreditivy vystavené americkými bankami. Standby akreditiv může plně nahradit jakýkoliv druh záruky, např. platební ( payment ), za vádium ( tender bond ), za dobré provedení kontraktu ( performance bond ), za řádné splacení emitovaných papírů. Požadovaným dokumentem bývá nějaké prohlášení, certifikát beneficienta apod., že určité podmínky byly splněny. Většinou se řídí též UCP 500 nebo novými pravidly, která byla vytvořena speciálně pro tento druh akreditivů ISP 98 (International Standby Practices, publikace ICC Mezinárodní obchodní komory v Paříži č.590, platná od 1.1.1998 ). Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, revize 1993, publikace ICC č.500, se vztahují na všechny dokumentární akreditivy ( včetně standby akreditivů, a to v rozsahu, v němž mohou být použitelné ). 26 Některé články UCP 500 však mohou v případě aplikace způsobit velké problémy v praxi 27 Bankovní úředníci v ČR nemají většinou obtíže s používáním UCP 500 pro standby akreditivy, příslušné problémy jsou již dnes všeobecně známé a požadovaná dokumentace pro standby akreditivy bývá jednoduchá ( většinou pouhé prohlášení beneficienta o nesplnění podmínek kontraktu příkazcem ). Hlavním důvodem vytvoření ISP 98 je především praxe v USA, kde standby akreditiv hraje mnohem významnější roli a proto UCP 500 nestačí. 7.4.2. Převoditelný akreditiv Dalším druhem akreditivu je akreditiv převoditelný. V podstatě jde o to, že kupující (příkazce akreditivu) vystaví akreditiv ve prospěch prodávajícího první oprávněný a ten jej převede na své další obchodní partnery druhý/druzí opráněný/ní. První oprávněný může být zprostředkovatel, který zná kupujícího ( příkazce ) a výrobce ( druhý oprávněný ); kupující (příkazce) a výrobce ( druhý oprávněný ) se však neznají. V jiném případě může být první oprávněný hlavní dodavatel a druhý/zí oprávněný/ní jsou jeho subdodavatelé. Akreditiv může být převeden pouze tehdy, je-li výslovně označen vystavující bankou jako převoditelný. Výrazy jako dělitelný ( divisible ), lomitelný ( fractionable ), postupitelný (assignable) a přenosný ( transmissible ) nečiní akreditiv převoditelným. Jsou-li takové 25 http://www.icc-cr.cz 26 UCP 500 revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 1, str. 16 27 http://www.icc-cr.cz, Pozn.: článek 41 UCP500 pokud by beneficient standby akreditiv zajišťující placení či splnění nějakých podmínek v určitých intervalech v rámci příslušné lhůty nečerpal, pak by standby akreditiv přestal být použitelný pro toto a všechna následující postupná čerpání. 22

výrazy použity, nebude se k nim přihlížet. 28 Akreditiv může být převeden pouze jednou, není-li stanoveno v akreditivu jinak, nelze jej převádět z druhého beneficienta na třetího beneficienta, přičemž zpětný převod na prvního beneficienta se nepovažuje za zakázaný. Smyslem celé této operace je, aby první beneficient zaměnil faktury a případné směnky druhého beneficienta ( předloží je na vyšší částky podle původního akreditivu ), a tak získal rozdíl, který představuje jeho provizi. 29 Výlohy převádějící banky týkající se převodů, včetně provizí, poplatků, nákladů nebo výloh jdou na účet prvního beneficienta, pokud není dohodnuto jinak. 30 Tyto obchody se používají v zahraničním obchodě zprostředkovaném třetí stranou, která si tímto způsobem zajistí zprostředkování celé operace i zaplacení své provize. Jde o poměrně složité operace. Schéma převoditelného akreditivu 1. vystavující banka oznamuje podmínky akreditivu převádějící bance 2. převádějící banka oznamuje akreditiv prvnímu oprávněnému 3. první oprávněný dává příkaz k převodu 4. převádějící banka převádí akreditiv 5. banka druhého oprávněného oznamuje akreditiv druhému oprávněnému 6. druhý oprávněný předkládá dokumenty své bance 7. banka druhého oprávněného zasílá dokumenty převádějící bance 8. převádějící banka vyzve prvního oprávněného k výměně faktur, směnek ( dokumentů ) 9. první oprávněný vymění faktury případně směnky druhého oprávněného - rozdíl mezi fakturou prvního oprávněného a druhého oprávněného je i zisk prvního oprávněného 10. převádějící banka zasílá dokumenty vystavující bance 11. vystavující banka platí převádějící bance 12. převádějící banka platí ve prospěch prvního oprávněného a bance druhého oprávněného 13. banka druhého oprávněného platí druhému oprávněnému Tento platební instrument se rozšiřuje i v tuzemském platebním styku. Typickými dokumenty bývají faktury, dopravní doklad ( nejčastějí silniční nákladní list CMR ), zápis o převzetí zboží příkazcem, zápis o převzetí díla, dodací list atd. 31 28 UCP 500 revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 48 ( b ), str. 78 29 Andrle, P.Dokumentární akreditiv v praxi, 3.aktualizované vydání, Grada Publishing, Praha 2003, str. 25 30 UCP 500 revize 1993, ICC ČR, Praha 2002, čl. 48 ( f ), str. 78 31 http://pravniradce.ihned.cz/1-10078240-13385470-f00000_detail-37 23

7.4.3. Revolvingový akreditiv Při opakujících se dodávkách ( např. vždy měsíčně 100 ks konkrétního zboží ) se používá z důvodu, aby se nemusely smlouvy o akreditivu sjednávat opakovaně, tzv. revolvingový akreditiv. Revolvingový akreditiv se obnoví vždy po vyčerpání, částka akreditivu je tedy beneficientovi opět k dispozici v původní výši a to bez požadavku jakékoliv změny původního akreditivu. Vždy záleží na způsobu formulace revolvingového akreditivu (způsobu obnovování), jeho označení za revolvingový akreditiv ještě nemusí nic znamenat. Revolvingový akreditiv se může obnovovat ( to revolve otáčet se ) ve vztahu k časovému období nebo k hodnotě. Vystavení revolvingového akreditivu je pro vystavující banku spojeno se zvýšeným rizikem. Vystavující banka se zavazuje plnit nejen ve vztahu k jedné dodávce, ale k souhrnu dodávek, který by se pod akreditivem mohl uskutečnit. Z tohoto důvodu se revolvingový akreditiv vystavuje zpravidla pro velmi bonitního klienta, případně se pro banku sjednává vhodné zajištění. 7.4.3.1. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k časovému období Tento druh akreditivu může být vzhledem k časovému období kumulativní (částka nečerpaná v předcházejícím měsíci se převádí do měsíce následujícího) nebo nekumulativní ( nečerpaná částka propadá ). Čerpatelná částka akreditivu je například 20.000 USD na jeden měsíc, akreditiv je vystaven na celkovou dobu šesti měsíců. Toto znamená, že akreditiv je automaticky použitelný každý měsíc ( po celou dobu šesti měsíců ) na částku 20.000 USD, ať už byl v předchozím měsíci čerpán nebo ne. 32 7.4.3.2. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k hodnotě Tento druh akreditivu je po vyčerpání během platnosti akreditivu obnoven do původní výše. K obnovení dochází automaticky po každé prezentaci dokumentů. Banky většinou specifikují celkovou maximální částku použitelnou v rámci tohoto akreditivu nebo podmiňují obnovení částky akreditivu svým potvrzením. 32 Andrle, P. Dokumentární akreditiv v praxi, 3.aktualizované vydání, Grada Publishing, Praha 2003, str. 25 24

7.4.4. Back to back akreditiv Back to back akreditiv je vystaven na základě jiného akreditivu. Zahrnuje dva akreditivy Selling Credit a Buying Credit. První akreditiv ( Selling Credit ) je vystaven ve prospěch oprávněného prostředníka. Prostředník není výrobcem a zároveň nebyl schopen se dohodnout s kupujícím na převoditelném akreditivu. Oprávněný může požádat svou banku o vystavení akreditivu ( Buying Credit ) ve prospěch výrobce. Vystavení prvního akreditivu (Selling Credit) slouží jako ručení za vystavení druhého akreditivu ( Buing Credit ). Banka, která vystavila Buying Credit je odpovědná za proplacení výrobci, bez ohledu na to, zda obdrží úhradu z prvního akreditivu. 7.4.5. Counter akreditiv Používaný je i Counter akreditiv, který je podobný Back to back akreditivu, ale s tím rozdílem, že není vystavení druhého akreditivu ( Buying Credit ) jištěno prvním akreditivem, ale jiným způsobem. 7.4.6. Realitní akreditiv Smlouvy o otevření realitního akreditivu se používá zejména pro převod pozemků, budov, bytů a nebytových prostor. Dokumentem vyžadovaným pod realitním akreditivem je kupní smlouva s vyznačením rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výpis z katastru nemovitostí. 33 Dalším dokumentem, který lze doporučit, je protokol o vyklizení příslušné nemovitosti podepsaný kupujícím ( příkazcem ). Důvodem použití tohoto platebního instrumentu je zvýšení jistoty kupujícího, který zaplatí dokumentárním akreditivem až po předložení stanovených dokumentů, které osvědčují vklad do katastru nemovitostí. Předpokladem bezproblémového průběhu transakce je přesné určení předmětu převodu. Akreditiv lze použít také např. na převod bytů v družstevním vlastnictví. Dokumentem by v případě družstevního bytu byla smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Vzhledem k tomu, že práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu přecházejí na nabyvatele předložením této smlouvy družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě 34, doporučuje se požadovat jako dokument i oznámení družstva, že uvedený převod vzalo na vědomí. 35 33 Podrobněji viz. Mácha P.: Dědění, darování a převádění nemovitostí v praxi, Newsletter, Praha 1999, str. 144 34 zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, 230 35 http://pravniradce.ihned.cz/1-10078240-13385470-f00000_detail-37 25

Schéma realitního akreditivu: 1. kupující příkazce otevře u banky akreditiv ( nejčastěji bude muset blokovat prostředky na blokovaném účtě ) 2. banka oznamuje podmínky akreditivu oprávněnému 3. prodávající oprávněný ( beneficient ) si obstará předepsané dokumenty ( tj. kupní smlouvu s vyznačením rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výpis z listu vlastnictví označující kupujícího jako vlastníka nemovitosti, bytu, pozemku atd.) a předkládá dokumenty bance 4. banka zkontroluje dokumenty a v případě dokumentů, které odpovídají podmínkám akreditivu, platí beneficientovi prodávajícímu 5. banka předává dokumenty kupujícímu příkazci 7.4.7. Akreditiv s tzv. červenou doložkou či zelenou doložkou Jde o velmi vzácně využívané akreditivy, kdy dodavatel může žádat o vyplacení určité části akreditivní částky ještě před odesláním zboží na základě předběžných dokumentů (např. prohlášení o připravenosti zboží k odeslání). 36 Tento druh akreditivů se vyskytoval dříve v určitých teritoriích, především v Austrálii a na indickém subkontinentu v souvislosti s vývozem vlny či bavlny. Umožňoval jmenované bance poskytnout beneficientovi zálohovou platbu na základě předložení požadovaného dokumentu beneficientem předtím, než došlo k samotnému odeslání zboží. Akreditiv se zelenou doložkou předpokládal vyplacení zálohy proti žádosti beneficienta akreditivu a též dokumentu představujícího dispoziční právo ke zboží určenému pro vývoz ( např. skladištní list ). Naproti tomu akreditiv s červenou doložkou k výplatě příslušné zálohové částky požadoval pouze žádost beneficienta akreditivu s uvedením jeho slibu předložit příslušné akreditivem požadované dokumenty v rámci platnosti akreditivu, resp. taktéž s uvedením jeho závazku příslušnou částku vrátit i s úroky, pokud by tak neučinil. 37 Akreditiv s červenou doložkou a akreditiv se zelenou doložkou získaly své názvy podle barvy, kterou byla příslušná doložka umožňující výplatu zálohy v akreditivu vyznačena barevným inkoustem z důvodu barevného zvýraznění. Dnes se tyto akreditivy vyskytují jen zřídka. Jejich výhodou je předexportní financování beneficienta, potřebné pro zajištění odeslání dodávky. Toto financování je poskytnuto jmenovanou bankou na základě zmocnění a na riziko vystavující banky. UCP 500 tyto akreditivy nijak zvlášť neupravuje, výplata na základě příslušné doložky patří svým charakterem mezi platby na viděnou. 36 Rozehnalová N. a kolektiv: Mezinárodní obchodní transakce, Masarykova Universita Brno 2004, str. 73 37 Andrle, P., Komentář k UCP ( s přihlédnutím k ISBP a dalším dokumentům Bankovní komise ICC ), ICC ČR, Praha 2004, str. 74 26