79 A 1/2016-82 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci navrhovatele Terra Natura, o. s., se sídlem Stará Voda 114, Světlá Hora, zastoupeného Mgr. Pavlem Černým, advokátem advokátní kanceláře Frank Bold advokáti, s. r. o. se sídlem v Brně, Údolní 33, proti odpůrci Obci Malá Morávka, se sídlem Malá Morávka 55, zastoupenému JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Dr. E. Beneše 1497/21, o návrhu na zrušení změny č. 4 Územního plánu obce Malá Morávka vydaného dne 19.12.2012, t a k t o : I. Změna č. 4 Územního plánu obce Malá Morávka vydaná jako opatření obecné povahy č. 3/2012 usnesením Zastupitelstva obce dne 19.12.2012 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 26.456,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavla Černého, advokáta advokátní kanceláře Frank Bold advokáti, s. r. o. se sídlem v Brně, Údolní 33.
pokračování - 2-79 A 1/2016 O d ů v o d n ě n í: Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy změny č. 4 Územního plánu obce Malá Morávka, vydaného zastupitelstvem obce Malá Morávka dne 19.12.2012 pod č. 3/2012. Podaný návrh navrhovatel odůvodnil následujícími v žalobě podrobně rozvedenými návrhovými body: 1. Nezákonnost vymezení nové lanové dráhy a rozšíření sjezdovky C, a to z hlediska přílišné konkrétnosti záměru, rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.), vyhláškou č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací, v platném znění (dále jen vyhláška č. 6/1991 Sb.), Plánem péče o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky (dále jen plán péče o CHKO Jeseníky) a Plánem péče o NPR Praděd a rozporu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK). 2. Nezákonný obsah vydaného opatření obecné povahy (dále jen OOP) a nesprávný postup při jeho vydání. 3. Nesprávné a nepřezkoumatelné odůvodnění změny územního plánu. 4. Nesprávné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a nezohlednění závěrů posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 včetně neposouzení kumulativních a synergických vlivů změny územního plánu. 5. Rozpornost a nezákonnost stanovisek dotčených orgánů státní správy. 6. Nevhodná, neúčinná a neadekvátní kompenzační opatření. 7. Rozpor změny Územního plánu s cíli územního plánování. Odpůrce ve vyjádření uvedl, že v rámci veřejného projednání návrhu posuzovaného OOP nebyly uplatněny žádné námitky dotčených vlastníků ani připomínky veřejnosti. Žalobce se veřejného projednání nezúčastnil, když v té době ještě ani neexistoval a nezúčastnili se jej ani zakládající a nynější členové žalobce. Napadená změna územního plánu spočívá ve výměně technologie stávajícího vleku za novou odpojitelnou lanovou dráhu v trase stávající trvalé stavby lyžařského vleku C. Jelikož žalobce v době posuzování OOP neexistoval, těžko může tvrdit, že byl zkrácen na svých subjektivních právech. Odpůrce poukázal na ustanovení 101b odst. 3) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.), podle něhož soud vychází při přezkoumání OOP ze skutkového a právního stavu v době vydání OOP. Podle odpůrce nelze přiznat soudní ochranu tomu, kdo tvrdí, že byl napadeným OOP dotčen na svých subjektivních právech, když v době rozhodování vůbec neexistoval. Odpůrce navrhl zamítnutí žaloby. Navrhovatel se v replice k vyjádření odpůrce ze dne 21.4.2016 doručené krajskému soudu dne 25.4.2016 vyjádřil k otázce způsobu jednání jménem navrhovatele a k otázce jeho aktivní legitimace a nadále setrval na návrhových tvrzeních.
pokračování - 3-79 A 1/2016 Krajský soud usnesením ze dne 19.4.2016 č.j. 79 A 1/2016-48 návrh odmítl pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele. Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 26.4.2017 č.j. 3 As 126/2016-38, které nabylo právní moci dne 10.5.2017 a jímž byla věc vrácena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. V dalším řízení byl krajský soud vázán závazným právním názorem NSS, aby návrh projednal věcně. Nejprve se krajský soud zabýval pochybností odpůrce, zda plná moc k podání návrhu a zastupování v řízení před krajským soudem byla právnímu zástupci udělena oprávněnou osobou a neshledal ji důvodnou. Z čl. VIII bod 7 Stanov navrhovatele jednoznačně vyplývá, že předseda a statutární místopředseda zastupují navrhovatele navenek a jednají jeho jménem samostatně. S. Z., který udělil jménem navrhovatele dne 23.12.2015 plnou moc k zastupování, byl dle zápisu ze schůze Rady navrhovatele zvolen dne 5.5.2015 statutárním místopředsedou. V dalším řízení krajský soud ze spisové dokumentace odpůrce zjistil, že zastupitelstvo obce Malá Morávka vydalo formou opatření obecné povahy č. 3/2012 dne 19.12.2012 změnu č. 4 Územního plánu obce Malá Morávka Karlov pod Pradědem, která spočívala ve vymezení plochy navrhované lanové dráhy La 4 v trase lyžařského vleku C ve Ski areálu Praděd Jeseníky v lokalitě Ovčárna a rozšíření sjezdovky C. Soud v souladu s ust. 101d) s.ř.s. na základě návrhových důvodů přezkoumal napadené OOP. Podle ust. 43 odst. 1 věty prvé zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen stavební zákon) územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen urbanistická koncepce ), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen plocha přestavby, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Podle ust. 43 odst. 3 stavebního zákona, ve znění platném od 1.1.2013 územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Podle ust. čl. II. bod 4 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony, v platném znění (dále jen zákon č. 350/2012 Sb.) části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této
pokračování - 4-79 A 1/2016 dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na dokumentaci vlivů. V prvním návrhovém tvrzení žalobce namítl nezákonnost vymezení nové lanové dráhy, kdy je v textové části OOP uvedeno, že se jedná o výměnu technologie za zcela novou a o 89,3 m delší lanovou dráhu se sedačkou pro 4 osoby, takže jde podle navrhovatele o zcela novou stavbu, a to i za předpokladu, že podpěry či patky lanové dráhy budou umístěny do pozice současných patek/podpěr aktuálního lyžařského vleku. Navrhovatel zdůraznil, že ačkoliv je posuzovaná změna ÚP opatřením obecné povahy, je z vymezení ploch zřejmé, k jakému konkrétnímu záměru mají sloužit. Podle navrhovatele celá změna ÚP byla pořízena výlučně kvůli soukromému záměru a na objednávku provozovatele současného lyžařského vleku. Obsahem odůvodnění posuzovaného OOP má soud za prokázané, že zdůvodnění přijatého řešení (str. 23 bod 3.3. odůvodnění) obsahuje velmi podrobné vymezení záměru, a to tak, že: na trati C bude stávající jednomístní unašeč zaměněn za lanovou dráhu s odpojitelným uchycením s vozy (sedačkami) pro 4 osoby. Důvodem je zkvalitnění provozu a modernizace dnes již zastaralého zařízení. Spodní stanice lanové dráhy bude umístěna níže pod úrovní parkoviště Hotelu Figura a bude spojena se stávajícím centrálním parkovištěm. Důvodem k postupu je bezpečnější a lepší přístup k lanové dráze a tím i bezpečnější nástup. Pro zajištění větší bezpečnosti při vystupování (vystupování na rovině) bude trasa prodloužena i v horní vratné stanici. Dolní stanice bude skryta do nového objektu, v němž bude umístěn prostor pro ukrytí technologie a pro uložení sedaček. Pohon lanové dráhy bude umístěn v dolní stanici. Dále následuje vymezení parametrů navržené lanové dráhy takto: vodorovná délka 692,3 m, prodloužení v horní části 35 m, prodloužení v dolní části 54,3 m, nástupní stanice (dolní) 1.291,32 mnm, výstupní stanice (horní) 1.444,01 mnm, kapacita 1.200 osob/hod. Rovněž se navrhuje prodloužení sjezdové trati C v horní části o cca 30 m a její dílčí rozšíření. V grafické části územního plánu odpovídá tomuto popisu výkres označený: lanová dráha na sjezdovce C v lyžařském areálu Praděd Jeseníky přehledná situace z listopadu 2010, číslo výkresu 0.1 v měřítku 1:2000, z něhož vyplývá stávající stav, navrhovaný stav, plochy rozšíření sjezdovek a manipulačních ploch lokality, kde budou odstraněny celé nebo polámané stromy, jakož i plochy smrčin a travin. Obsahem správního spisu má krajský soud za prokázané, že k takto určené změně územního plánu se vyjádřil Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve svém stanovisku ze dne 3.10.2012 č.j. MSK 122021/2012 tak, že sice návrh změny není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, nicméně výslovně upozornil na skutečnost, že návrh změny územního plánu překračuje podrobnosti územního plánu stanovené stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, když řeší kapacitu rekreačního střediska, kapacitu vleku, umístění podpěr sloupů lanové dráhy, zařízení stanoviště, stanoví podmínky pro zahájení výstavby a podmínky pro provoz lyžařského vleku. Krajský úřad dále poukázal na novelu stavebního zákona (zákon č. 350/2012 Sb. pozn. soudu), kterou je kladen zvýšený důraz na to, aby územní plány nebyly zpracovávány v podrobnostech, které jim nenáleží. Současně poukázal na přechodná ustanovení zákona č. 350/2012 Sb.
pokračování - 5-79 A 1/2016 Krajský soud sdílí názor krajského úřadu vyjádřený ve shora označeném stanovisku, že posuzované OOP překračuje zákonný rámec územního plánu vymezený ust. 43 odst. 1 stavebního zákona, neboť svým charakterem odpovídá zákonným požadavkům územního rozhodnutí. Krajský soud má za to, že se v posuzované věci jedná o případ, na nějž plně dopadá novela stavebního zákona přijatá zákonem č. 350/2012 Sb., a to konkrétně ve vztahu k 43 odst. 3 stavebního zákona, který nově s účinností od 1.1.2013 přinesl v poslední větě tohoto ustanovení úpravu podle níž územní plán nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Z důvodové zprávy k zákonu č. 350/2012 Sb. lze ve vztahu k novelizovanému znění 43 odst. 3 stavebního zákona vyčíst, že novela reaguje na situaci, kdy jsou v rozporu s účelem a obsahem územního plánu, které jsou stanoveny právními předpisy, vyžadovány detaily řešení odpovídající územnímu rozhodnutí nebo regulačnímu plánu, který nahrazuje územní rozhodnutí. Přijatá změna má zamezit opakovanému posuzování vlivů záměru a týká se také požadavků dotčených orgánů na podrobnosti neodpovídající obsahu a účelu územního plánu, které jsou ustanoveny právními předpisy. V důvodové zprávě je dále výslovně uveden odkaz na odůvodnění vztahující se ke změně ust. 36 odst. 3 stavebního zákona týkající se Zásad územního rozvoje. Důvodová zpráva k nové úpravě obsažené v ust. 36 odst. 3 stavebního zákona zdůrazňuje základní princip územního plánování, jímž je postupné nalézání a zpřesňování řešení od zjištění potřeby změny v území a stanovení jejího nadmístního významu (ZÚR) přes navazující koncepční řešení a stanovení hlavních podmínek v komplexních souvislostech v územním plánu, po stanovení detailních podmínek umístění, prostorového uspořádání, detailní ochranu veřejných zájmů (protihluková ochrana, ochrana ovzduší) v územním rozhodnutí nebo v regulačním plánu nahrazujícím územní rozhodnutí. Důvodová zpráva zdůrazňuje, že pokud by v navazující a podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo v navazujícím rozhodování nebylo nalezeno řešení v souladu s právními předpisy a s podmínkami obecnější (nadřazené) územně plánovací dokumentace, musí být v této nadřazené dokumentaci hledáno nové řešení. Tento princip návaznosti jednotlivých nástrojů územního plánování je důvodem, proč nelze v Zásadách územního rozvoje řešit to, k čemu je určena příslušná podrobnější územně plánovací dokumentace nebo správní rozhodování. V těchto skutečnostech je shledán důvod, proč nelze řešit v ZÚR (obdobně také v ÚP) tuto problematiku do detailů. ZÚR ani ÚP neslouží pro zakreslení již detailně prověřených záměrů, ale pro hledání koncepčních řešení. Tomu odpovídá také rozsah zjištění stavu věci, kdy požadavek správního řádu v tomto směru je nutno uplatňovat v rozsahu odpovídajícím skutečnosti, že se jedná o koncepci. Požadavky na detailní řešení je pak nutno uplatňovat až při řešení v rámci správního rozhodování. Územní plán jakožto základní územně plánovací dokument určující koncepci rozvoje konkrétního území je vymezen v 43 odst. 1 stavebního zákona jako koncepční řešení obecné povahy, které upravuje potenciální využití konkrétního území vymezením ploch a koridorů a jejich předpokládaného využití. Posuzované OOP toto zákonné vymezení nerespektuje, když de facto umísťuje do území nikoliv záměr jeho využití, ale zcela určitou konkrétní stavbu s jednoznačně daným účelem a také podmínkami pro umístění, čímž obsahově odpovídá rozhodnutí o umístění stavby ve smyslu ust. 79 odst. 1 stavebního zákona. Uvedený postup je v rozporu především s ust. 43 odst. 1 a 3 stavebního zákona, ale představuje také porušení
pokračování - 6-79 A 1/2016 stavebního zákona v dalších směrech, a to z hlediska kompetence správních orgánů a z hlediska realizace hmotněprávních a procesních práv potenciálních účastníků územního řízení. Podle ust. 54 odst. 2 stavebního zákona je vydání územního plánu v pravomoci zastupitelstva obce. Oproti tomu územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení ( 84 odst. 1 stavebního zákona). Vydalo-li zastupitelstvo obce posuzované OOP, kterým de facto umísťuje konkrétní stavbu na konkrétní území, stanoví její druh a účel a podmínky pro její umístění, překročilo takovým postupem svou pravomoc danou ust. 54 odst. 2 stavebního zákona výslovně k přijetí územního plánu jako koncepčního řešení území a nikoliv k podrobnějšímu rozhodování, jemuž ze zákona musí předcházet odpovídající správní řízení u věcně a místně příslušného stavebního úřadu. Nahrazení územního řízení a územního rozhodnutí procesem tvorby a přijetí územního plánu je zcela neakceptovatelné také proto, že jsou tím zcela ignorována veškerá ustanovení stavebního zákona vztahující se k územnímu řízení ( 84 a násl. stavebního zákona) včetně okruhu účastníků územního řízení a jim náležejících procesních práv. Na základě shora uvedené právní argumentace dospěl krajský soud k závěru, že vydáním posuzovaného OOP došlo k porušení stavebního zákona, a to překročením pravomoci zastupitelstva obce vydat OOP ( 54 odst. 2 stavebního zákona), když posuzované OOP svým obsahem odpovídá územnímu rozhodnutí, a dále porušením ust. 43 odst. 1 a 2 stavebního zákona upravujících koncepci a obsah územního plánu. Na základě tohoto závěru shledal krajský soud důvodným první návrhové tvrzení. Zjištěnou nezákonnost považuje krajský soud za natolik zásadní, že shledal nadbytečným zabývat se dalšími návrhovými tvrzeními, když shora předestřenou právní argumentací má za zcela opodstatněný závěr o rozporu posuzovaného OOP se zákonem. Proto také soud v souladu s ust. 101d odst. 2 věty prvé s.ř.s. změnu č. 4 Územního plánu obce Malá Morávka zrušil ke dni právní moci svého rozsudku pro nezákonnost. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. 51 odst. 1 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. 60 odst. 1 s.ř.s., když navrhovatel byl ve sporu plně úspěšný, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacené soudní poplatky z návrhu (5.000,- Kč) a z kasační stížnosti (5.000,- Kč) v celkové výši 10.000,- Kč a dále náklady spojené s právním zastoupením, a to za 4 úkony právní služby po 3.100,- Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, podání repliky a sepis kasační stížnosti) a 4krát režijní paušál po 600,- Kč (ust. 6 odst. 1, 7, 9 odst. 1, 11 odst. 1 písm. a) a d) a 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, v platném znění), tj. celkem 13.600,- Kč. Tato částka byla v souladu s ust. 35 odst. 8 s.ř.s. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen zaplatit podle zvláštního právního předpisu, tj. na částku 16.456,- Kč. Náhrada nákladů řízení tedy představuje celkovou částku 26.456,- Kč.
pokračování - 7-79 A 1/2016 Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.) týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil soud odpůrci k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. 54 odst. 5 s.ř.s., 159 a 168 o.s.ř.). Podle ust. 149 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. 64 s.ř.s. zavázal soud odpůrce zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který navrhovatele v řízení zastupoval. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. To neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, či je-li namítáno nesprávné řešení otázky, která dosud nebyla Nejvyšším správním soudem řešena - v tom případě je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Ostravě dne 16.8.2017 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu