Faktory ovlivňující strukturu dřeva

Podobné dokumenty
Makroskopická stavba dřeva

Vznik dřeva přednáška

Stavba dřeva. Reakční dřevo. přednáška

Biologické základy péče o stromy II.

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO

Makroskopická stavba dřeva

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva

(cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Praktické cvičení č. 10.

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Identifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Vizuální hodnocení stavu stromů metodou VTA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

Praktické cvičení č. 8.

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Určování dřev podle makroskopických znaků

Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

PROJEKT: OP VK Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení

Klíč k makroskopickému určování vybraných dřev jehličnatých a listnatých dřevin

DŘEVO pracovní list II.

Dendroekologie. Dendroekologie. Dendroekologie. Michal Rybníček

Systémový přístup v pohledu na stromy

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Úvod k lesním ekosystémům

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, DŘEVO

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ

ČVUT v Praze, Fakulta stavební. seminář Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících konstrukcí Masarykova kolej, 3. 4.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013

(cv03) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Dřevo je vnitřní zdřevnatělá část kmenu, větví a kořenů bez kůry a lýka. Strom obsahuje 70 až 90 objemových % dřeva.

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Stavba stonku. Stavba stonku

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Rostliny nahosemenné

Sortimentace surového dřeva

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Disturbance v lesních ekosystémech

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Regenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21.

Ing. Pavla Kotásková, Ústav tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU

POSOUZENÍ STAVU VYBRANÝCH DŘEVIN V OBCI VRÁTKOV

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Cupressaceae Taxaceae

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Ochrana dřeva ve stavbách

Pěstování břízy. Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc.

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

NÁVES. INVETARIZACE DŘEVIN - vybrané pozemky intravilánu obce Slatina katastrální území: Slatina pod Hazmburkem. Tab.: č. 1: Inventarizace dřevin

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

1) Pokud dlouhé svisle zavěšené těleso (např. lano) neunese svou vlastní tíhu, jakým opatřením nedosáhneme zlepšení?

Introdukce lesních dřevin

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace

Koncentrace přízemního ozónu jako funkce parametrů prostředí ve vztahu k poškození listů.

Seznam dřevin a jejich označení v systému IDD

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Užitková tropická dřeva. Makroskopická stavba dřeva

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

Transkript:

Faktory ovlivňující strukturu dřeva přednáška 1

strana 2 2 Připomenutí základních poznatků

strana 3 3 Dřevo definice Dřevo (xylém) definice soubor rostlinných pletiv, která se u dřevin nachází mezi kambiem a dření, přičemž většina buněk má lignifikovanou buněčnou stěnu tvořeno především třemi biopolymery přírodní surovina s řadou jedinečných vlastností

strana 4 4 Typy růstu Primární růst růst do délky (výšky) činností primárních meristémů Sekundární růst tloušťkový růst činností sekundárních meristémů

strana 5 5 Vznik sekundárního dřeva Sekundární dřevo (deuteroxylém) vzniká činností kambia po oddělení z kambiální zóny následuje diferenciace buněk Proces diferenciace tracheid ve dřevě smrku. Příčný řez. Měřítko = 100 μm MT SW PC CC CC kambiální zóna PC radiální rozšiřování SW dozrávání MT zralé buňky

strana 6 6 Rozdělení faktorů ovlivňujících strukturu dřeva

strana 7 7 Rozdělení faktorů ovlivňujících strukturu dřeva Wodzicki (2001) rozdělil vnější faktory prostředí, které ovlivňují činnost kambia, na: základní (teplota vzduchu, zásoba vody v půdě, délka fotoperiody) nahodilé (vítr, oheň, mráz, defoliace, lidské zásahy a emise) Struktura a vlastnosti dřeva jsou ovlivněny těmito faktory: genetickými, environmentálními, antropogenními, které mají vliv na nově vznikající buňky a pletiva.

strana 8 8 Rozdělení faktorů ovlivňujících strukturu dřeva Členění dle Schweingrubera (2007): genetické faktory environmentální (včetně antropogenních)

strana 9 9 Vliv genetických faktorů

strana 10 10 Vliv genetických faktorů Během evoluce se vyvinuly tři základní typy anatomické struktury dřeviny bez cév (a) dřeviny s cévami (b) dřeviny s cévami a vnitřním floémem (c) b Vavrčík et al. 2002 c a Tamaio et al. 2009 Vavrčík et al. 2002

strana 11 11 Vliv genetických faktorů přechod z jarních elementů na letní např. tracheidy jehličnatých dřevin řízeno hormonálně ostrý přechod pozvolný přechod Ostrost přechodu z j.d. do l.d. na příčném řezu dřevem modřínu (vlevo) a smrku. Příčný řez. Schweingruber et al. 2006

strana 12 12 Vliv environmentálních faktorů

strana 13 13 Vliv environmentálních faktorů Schweingruber (2007) mezi environmentální vlivy zařadil následující: teplota, srážky, výživa geotrofické síly poranění a vliv patogenů defoliace Reakcí rozumíme změnu růstu a následně změněnou strukturu dřeva. Důvodem ke změnám struktury během růstu je schopnost dřevin přizpůsobit se podmínkám prostředí.

strana 14 14 Vliv environmentálních faktorů vnitroletokruhová variabilita zóny letního dřeva vyjádřena hustotou letního dřeva (RTG densitometrie) teplé léto vysoká hustota letního dřeva chladné léto nízká hustota letního dřeva u listnatých dřevin koreluje s délkou vegetačního období (Skomarkova et al. 2006)

strana 15 15 Vliv environmentálních faktorů Sekvence letokruhů s širokým a úzkým letním dřevem. Borovice lesní (Pinus sylvestris) jarní tracheida letní tracheida tenká buněčná stěna jarní tracheida letní tracheida tlustá buněčná stěna Schweingruber et al. 2006

strana 16 16 Vliv environmentálních faktorů nepravé letokruhy a neúplný (nesouvislý) letokruh Panshin a de Zeeuw 1980 Nepravý letokruh (vlevo) ve dřevě tisovce dvouřadého (Taxodium distichum) a nesouvislý letokruh ve dřevě sekvoje vždyzelené (Seqoia sempervirens).

strana 17 17 Vliv environmentálních faktorů náhlá změna v růstu Náhlá redukce růstu dřeva trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia) v důsledku napadení houbovou chorobou. Náhlé uvolnění růstu v modřínu (Larix sp.) rostoucího na permafrostu. Důsledek nárůstu teplot. Schweingruber et al. 2006 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vavrčík fondem et al. 2002

strana 18 18 Vliv environmentálních faktorů nedostatek světla nedostatek světla dostatek světla Schweingruber et al. 2006 Vliv světla na šířku letokruhu u Picea abies L. Karst.

strana 19 19 Vliv environmentálních faktorů vliv defoliace Schweingruber et al. 2006 Pokles šířky letokruhu u modřínu (Larix decidua Mill.) v důsledku defoliace způsobené obalečem modřínovým (Zeiraphera diniana). Edggadin, Švýcarsko.

strana 20 20 Vliv environmentálních faktorů dřeňové skvrny Dřeňová skvrna ve dřevě hrušně (Pyrus sp.). Příčný řez.

strana 21 21 Vliv environmentálních faktorů excentricita vliv mechanického namáhání Excentrická dřeň a reakční dřevo v důsledku růstu na svahu. Smrk ztepilý (Picea abies). Schweingruber et al. 2006

strana 22 22 Vliv environmentálních faktorů vliv mechanického namáhání tlakové dřevo Detail tlakového dřeva smrku na příčném a radiálním řezu. Schweingruber et al. 2006 Výskyt tlakového dřeva v letokruzích smrku, jehož kmen byl ohnutý v důsledku laviny.

strana 23 23 Vliv environmentálních faktorů vliv mechanického namáhání tlakové dřevo (pokračování) a c Experiment na palubě raketoplánu Columbia s umělým navozením mechanického napětí a následnou tvorbou tlakového dřeva v prostředí mikrogravitace. b Kwon et al. 2001 a schéma experimentu, b realizace, c příčný řez dřevem po 10 dnech v ohnutém stavu

strana 24 24 Vliv environmentálních faktorů vliv mechanického namáhání tahové dřevo Detail tahového dřeva břízy na příčném a radiálním řezu. Výskyt tahového dřeva u topolu, jehož kmen byl ohnutý v důsledku laviny. et al. 2006 Tento projektschweingruber je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

strana 25 25 Vliv environmentálních faktorů v důsledku antropogenních vlivů

strana 26 26 Vliv antropogenních faktorů Znečistěné ovzduší změny v anatomii dřeva smrku vlivem emisí fluoru (Schneider and Halbwachs (1989) pokusy v kouřových komorách s SO2 často zjištěn jen malý vliv (ve srovnání s jinými vlivy) na anatomii dřeva jedle a borovice (Fischer et al. 1993) vliv především na defoliaci a sekundárně na šířku letokruhů

strana 27 27 Vliv antropogenních faktorů Znečistěné ovzduší vliv SO2 odumírání lesních porostů v oblasti Norilska (Rusko) Odumírající modříny (Larix sibirica), které ztratily minimálně 90 % jehlic. Poškození jehlic nebylo patrné na z předchozích letokruhů. Norilsk (Rusko). Odumřelé modříny (Larix sibirica), řeka Rybnaja nedaleko Norilska (Rusko). Před odumřením byla šířka letokruhu i zastoupení l.d. velmi variabilní. Musaev 1993

strana 28 28 Vliv antropogenních faktorů Znečistěné ovzduší vliv SO2 odumírání lesních porostů v oblasti Norilska (Rusko) Redukovaný sekundární růst břízy ovlivněné kyselými dešti blízko Norilska v Rusku. Schweingruber et al. 2006

strana 29 29 Vliv antropogenních faktorů Poškození radiací rozsáhlé studie z Černobylu (Ukrajina) ve vzdálenosti 100 m od epicentra stromy zahynuly do 10 let ve vzdálenost 2 km od epicentra již některé stromy přežily

strana 30 30 Vliv antropogenních faktorů Poškození radiací (pokračování) Anomálie v xylémovém pletivu, které byly způsobeny zvýšeným počtem antiklinálních dělení. Musaev 1993 Anomálie v xylémovém pletivu, způsobené nekontrolovatelným dělením buněk kambiální zóny. Tulik 1999

strana 31 31 Vliv antropogenních faktorů Poškození radiací (pokračování) Dřevo borovice lesní (Pinus sylvestris) poškozené radiací. a kořen b kmen 0,55 m* c kmen 0,55 m d kmen 10 m* e kmen 10 m * návětrná strana Musaev 1993

strana 32 32 Závěr environmentální faktory ovlivňují buněčná dělení a diferenciaci buněk změny ve struktuře dřeva nejen kvantitativní, ale i kvalitativní změny nejen na úrovni makroskopické a mikroskopické některé faktory ovlivní i strukturu dřeva již vytvořeného některé lze považovat za vady dřeva

strana 33 33 Děkuji za pozornost