Propaganda a ochrana bezpečnosti v kybernetickém prostoru Shrnutí a doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 9. prosince 2016. Doporučení vypracoval odborný garant kulatého stolu think-tank Evropské hodnoty
Úvod do problematiky Bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila. Mnoho problémů v oblasti zajišťování míru, bezpečnosti a prosperity způsobuje v současné době nestabilita v zemích, jež bezprostředně sousedí s EU, a proměnlivý charakter nových hrozeb. Mezi nové hrozby patří i dezinformační kampaně a efektivní využití nepřátelské propagandy. Jejich původci mohou systematicky šířit nepravdivé informace, mimo jiné prostřednictvím cílených kampaní v sociálních médiích, a tím se snažit o radikalizaci jednotlivců, destabilizaci společnosti a politickou propagandu. Zásadní význam má proto schopnost reagovat na hybridní hrozby prostřednictvím kvalitní strategické komunikace. Odolnost společnosti je možné posílit zejména tím, že budou zajištěny okamžité konkrétní (ať už komunikační, právní či jiné) reakce a že se výrazně zlepší veřejné povědomí o hybridních hrozbách. Na evropské úrovni je strategická komunikace stále častěji skloňovaným pojmem. NATO v roce 2014 otevřelo v Rize Centrum excelence pro strategickou komunikaci a Evropská unie má od loňského roku v rámci Evropské služby pro vnější činnost skupinu pro boj s dezinfomacemi EU East StratCom Team. Vedle něj také v rámci EEAS existuje odlišně tematicky zaměřený Arab StratCom Team. Členské státy EU byly dále ve společném sdělení vysoké představitelky a Komise k hybridním hrozbám letos na jaře požádány, aby vypracovaly národní kontaktní body, které by se měly věnovat hybridním hrozbám, tedy tématu širšímu než jsou dezinformační operace, ale také je zahrnující. Mělo by jít o takzvané hybrid fusion cells. Terčem dezinformačních kampaní je i Česká republika. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015 upozorňuje především na ruské informační působení v českém prostoru. Propagandou a dezinformačními kampaněmi se zabývá i probíhající Audit národní bezpečnosti a předseda vlády ČR a ministr vnitra ČR oznámili vznik Centra pro boj s terorismem a hybridními hrozbami, které funguje od ledna tohoto roku a jehož jedním z úkolů bude právě i oblast strategické komunikace. Kromě toho Audit doporučuje, aby byla zřízena pracoviště i na dalších příslušných úřadech pro hodnocení dezinformačních kampaní a jiných projevů vlivu cizí moci a aby byl nastaven mechanismus vyhodnocování poznatků o působení cizí moci v rámci vzájemné spolupráce a koordinace navrhovaných opatření mezi orgány státní správy. V tuto chvíli je pro Českou republiku důležité, aby disponovala funkční strukturou, která bude schopna obecně na hybridní hrozby reagovat, a aby vypracovala či identifikovala výše zmíněné mechanismy a aplikovala je na národní úrovni. V tomto procesu bude zásadní také účinná spolupráce se zeměmi, které se touto problematikou zabývají dlouhodobě, jsou vystaveny podobným hrozbám a vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel se ČR podobají, jako jsou například skandinávské a pobaltské státy. 1
Rámec diskuze kulatého stolu Zástupci státní správy, akademické sféry, institucí EU, neziskových organizací, odborů i privátního sektoru se na kulatém stole zaměřili na dva okruhy diskuzních otázek: A) Na jakých principech by měl být postaven český národní systém obrany proti dezinformačním operacím? Jaké instituce a orgány by do něj měly být zapojeny? Na jakých zásadách by měla být postavena spolupráce zúčastněných organizací? B) Jaká konkrétní opatření by Česká republika, potažmo Evropská unie, měla v oblasti odhalování a obrany proti dezinformačním operacím činit? Jakým krokům by se naopak měla vyhnout? Kulatý stůl byl zahájen úvodní prezentací tématu, základních východisek a zásadních otázek Jakubem Jandou z think-tanku Evropské hodnoty. Následovaly tři vstupní příspěvky zástupců Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Ředitel Odboru bezpečnostní politiky na Ministerstvu zahraničních věcí Tomáš Szunyog potvrdil, že je při debatě vhodné vyjít ze závěrů Auditu národní bezpečnosti. Audit upozorňuje na nedostatek koordinace při vyhodnocení hrozeb, které jsou součástí hybridní kampaně. V ČR nebyl také doposud určen gestor pro hybridní hrozby (dočasně tuto roli plní Ministerstvo obrany) ani strategickou komunikaci, která je klíčová pro schopnost reakce na dezinformační kampaň. Také podpořil tvrzení, že není potřeba vytvářet nové instituce či úřady, ale posílit existující kapacity v rámci již existujících těles. Ministerstvo zahraničních věcí také podpořilo koordinační platformu pro toto téma, která by se měla nacházet na půdě Bezpečnostní rady státu. Jako další důležitý krok byla zmíněna výchova k mediální gramotnosti v rámci vzdělávacího procesu. Zástupce náměstka ministra obrany Radomír Jahoda ve svém příspěvku konstatoval, že základem pro formulaci vlastní koncepce strategické komunikace je důkladné zmapování reálného dopadu dezinformačních kampaní. Dále mluvil o nutnosti podporování resilience odolnosti společnosti a získávání inspirace při čelení těmto hrozbám od spojenců. Panovala shoda na podpoře mediální gramotnosti a neexistující nutnosti vytvářet nové instituce. Eva Romancovová z Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra se věnovala představení vznikajícího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, přičemž upozornila na závěry Auditu národní bezpečnosti, které řadu zmíněných doporučení a dalších kroků zahrnují. V následující diskuzi uvedl ředitel Odboru pro obranu a bezpečnost na Úřadu vlády ČR (ÚV) Lukáš Vilím, že Bezpečnostní rada státu (BRS) vytvořila pracovní skupinu, která pracuje na vytvoření point of contact pro mezinárodní spolupráci. Do diskuze se dále zapojili Jan Král (Úřad vlády), Karel Řehka (Armáda ČR), Daniel Bagge (Národní bezpečnostní úřad), Tomáš Weiss (Univerzita Karlova), František Vrabel (Semantic Visions), Marek Souček (Úřad vlády), Petr Zlatohlávek (Informační centrum NATO) a Roman Máca (think-tank Evropské hodnoty). 2
Předmětem jednání v první části kulatého stolu byla obrana proti dezinformačním operacím na národní úrovni. Účastníci projednávali roli státu, míru zapojení jeho institucí a také schopnost rychlé reakce. Diskutující zástupci státních institucí zdůraznili, že cílem státní reakce v žádném případě není zavádění cenzury, nebo ústavou garantované omezování svobody projevu. Představitelé státních institucí následně v diskuzi dále rozvedli přístup, s kterým jejich instituce k tomuto tématu přistupují. V diskuzi padlo, že k mezirezortní koordinaci v těchto tématech by mělo docházet na úrovni Bezpečnostní rady státu. Byla zmíněna slabá schopnost státních orgánů dostatečně včas a dostatečně koherentně komunikačně reagovat a poskytnout svůj odborný názor na nové kauzy, což je jedním z bodů, který by nová opatření jako Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám mohlo změnit. Dále byla diskutujícími zmíněna klíčová role vedoucích politiků, kteří by část strategické komunikace vzhledem ke strategickým a životním zájmům státu měli vykonávat sami, nicméně mezi debatujícími převažoval v této otázce skepticismus. Diskutujícími byla vyzdvižena spolupráce státu s neziskovými organizacemi a zároveň byl stát vybídnut, aby více spolupracoval také s privátním sektorem, který má možnost ve veřejném prostoru vystupovat asertivněji. Diskutující se rovněž dotkli úlohy médií v boji proti dezinformacím, zejména role sociálních sítí. Zaznělo, že změny v regulaci médií by byly chybným a lehce zneužitelným krokem. Dále bylo zmíněno, že trestně-právní nástroje by měly být využívány sporadicky. V rámci diskuze také zaznělo, že jako hlavní veřejně viditelný přínos nových opatření by měla být větší míra komunikace státních složek v této oblasti. Účastníci debaty apelovali zejména na sjednocení terminologie v oblasti dezinformačních kampaní a působení cizí moci, neboť některé termíny zatím nejsou chápány jednotně. Jako jeden z nástrojů v boji proti nepřátelským dezinformačním operacím byla diskutována strategická komunikace a role jednotlivých aktérů v jejím naplňování. Zmíněna byla rovněž výzva k větší účasti decision makerů na nejvyšší politické úrovni na cvičeních typu Multi Layer či CMX. Na úvod druhé části diskuze Lukáš Vilím (ÚV) uvedl, že se na unijní úrovni rozbíhá činnost takzvané Hybrid Fusion Cell. Dále je po jednotlivých členských státech vyžadováno, aby měly jeden kontaktní bod s tímto centrem. Na začátku je důležité stanovit, jaké informace mají být sdíleny v první řadě na národní úrovni a pak až toto rozšířit na úroveň mezinárodní. V diskuzi zaznělo, že Evropská unie v této problematice v současné době nedisponuje vnitřní silou a možností výrazně koordinovat činnost členských států, jelikož existuje relativně malý zájem ze strany členských států na tomto tématu. To se může změnit, pokud více členských států uchopí toto téma jako důležité a bude požadovat více aktivit na unijní úrovni (například v rámci EEAS East STRATCOM). Česká republika by v rámci EU měla spolupracovat se zeměmi, které danou hrozbu vnímají podobně, a společně s nimi vyvíjet tlak na evropské instituce, aby zintenzivnily aktivity v této oblasti. V diskuzi dále padlo, aby samotnou agendu drželo více rezortů, neboť v případě přílišné centralizace by se jeden rezort mohl rozhodnout agendu blokovat, čímž by mařil veškeré snahy. Za důležitý prvek je však považována koordinace aktivit probíhajících na více úrovních a ve více rezortech, aby docházelo k dostatečné komunikaci a sdílení informací mezi jednotlivými složkami státní správy. A to také proto, že často je zapotřebí kombinovat 3
expertízy z více rezortů. Bylo rovněž zmíněno, že téma dezinformačních kampaní by se mělo stát pevnou součástí standardní bezpečnostní agendy. Pro překonání pomalého sdílení informací mezi jednotlivými částmi bezpečnostního aparátu a zjednodušení spolupráce mezi nimi bylo doporučeno, na základě trendu v NATO, využívat pro práci státních orgánů vedle zpravodajských informací také otevřené zdroje. V rámci diskuze dále padlo, že není potřeba ustanovovat nové úřady, postačí posílení a efektivní využití existujících kapacit v rámci jednotlivých státních institucí. V rámci vnitrostátní koordinace je podle diskutujících nutné stanovit zodpovědné gestory na jednotlivých rezortech pro oblast působení cizí moci a hybridních hrozeb. Je nutné přesně rozdělit hranici a překryvy mezi těmito dvěma oblastmi. Lze konstatovat, že existuje shoda, že k mezirezortní koordinaci v těchto tématech by mělo docházet na úrovni Bezpečnostní rady státu. Odborný analytický aparát BRS by bylo potřebné zásadně posílit. Po diskuzi v rámci odborné komunity by bylo vhodné, aby zodpovědné státní úřady dospěly ke shodě na přesně definované terminologii. To by byl možné vydat jako veřejně přístupný dokument, z kterého by širší bezpečnostní komunita následně mohla vycházet. Z diskuze vyplynulo, že jednotlivé státní instituce by měly ve spolupráci se svými národními a mezinárodními partnery vyvinout standardizované metodiky a interní rámce varovných indikátorů pro kategorizaci hrozeb a incidentů v této oblasti. Pouze tak lze vytvořit skutečně funkční národní obranný systém proti tomuto typu hrozeb. Pro úroveň mezinárodní koordinace je potřeba po důkladné diskuzi stanovit národního gestora pro oblast hybridních hrozeb. Nyní tuto roli plní Ministerstvo obrany. Jako vhodná se jeví příprava národní koncepce strategické komunikace a podpory odolnosti společnosti a státu. V této oblasti již existují vstupní poznatky na úrovni Ředitelství Speciálních sil AČR, které by se mohlo této dlouhodobé koncepční práce ujmout. Pro formulaci vlastní koncepce strategické komunikace je důkladné zmapování reálného dopadu dezinformačních kampaní. Během roku 2017 by tak stát mohl zajistit či podpořit vznik tzv. vulnerability study. Jako příklad vhodný následování se jeví podobná studie zranitelnosti Akademie ozbrojených sil Lotyšska. V rámci tématu hybridních hrozeb by bylo vhodné organizovat realistická cvičení za aktivní účasti klíčových decision makerů i na úrovni členů vlády. Státní instituce by měly dostatečně využít a podpořit existující znalost a zájem nestátních a privátních entit, které mají zájem podílet se na výstavbě národního obranného systému v této oblasti. Inspiraci pro efektivní spolupráci státních a nestátních entit v této oblasti lze čerpat ze zkušeností například pobaltských států. Podpora odolnosti společnosti závisí na schopnosti státu podpořit doposud zásadně nedostatečné výukové mechanismy mediální gramotnosti a občanského povědomí na úrovni základních a středních škol. Pokud je stát není schopen uspokojivě zajistit, bylo by vhodné rozšířit outsourcing v této oblasti. Programy občanského vzdělávání jednotlivých rezortů by bylo vhodné rozšířit s důrazem na explicitní bezpečnostní nutnosti. Pokud bude v blízké době vznikat národní strategie občanského vzdělávání, bezpečnostní aspekty by v ní neměly být opomenuty. 4
Navrhovaná doporučení Závěry diskuze kulatého stolu Národního konventu lze shrnout do následujících doporučení. Doporučení Národního konventu o EU: 1. Panuje shoda na tom, že je potřeba přesněji specifikovat používanou terminologii pro oblast působení cizí moci, hybridních hrozeb a dezinformačních kampaní. Jako vhodný krok by se mohl jevit společný dokument, který by sloužil jako základní východisko pro celou státní správu. 2. Pro úroveň mezinárodní koordinace je po diskuzi potřeba stanovit národního gestora pro oblast hybridních hrozeb, doposud roli plní Ministerstvo obrany ČR. 3. Pro formulaci vlastní koncepce strategické komunikace je potřeba důkladného zmapování reálné intenzity a dopadu dezinformačních kampaní. 4. V rámci tématu hybridních hrozeb by bylo vhodné organizovat realistická cvičení za aktivní účasti klíčových decision makerů i na úrovni členů vlády. 5. Stát by měl podporovat aktivity podporující mediální gramotnost, a to zejména na základních a středních školách. Tento text není prostým zápisem jednotlivých příspěvků, které byly v diskusi předneseny. Neobsahuje tedy vše, co bylo v diskusi řečeno a nevyjadřuje názor všech účastníků na všechna diskutovaná témata. Jedná se o shrnutí nejdůležitějších bodů a formulaci doporučení na základě proběhlé diskuze. Národní konvent o Evropské unii představuje diskuzní platformu, která je stálým místem pro debatu o evropských otázkách v ČR. Projekt, koordinovaný na půdě Úřadu vlády České republiky, propojuje zástupce vlády, obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu, odbornou veřejnost, neziskový sektor a sociální partnery a další zainteresované aktéry. Více o Národním konventu najdete na internetových stránkách www.narodnikonvent.eu a na Twitteru @KonventEU. 5