Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Podobné dokumenty
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Rožnovský, J., Litschmann, T. Středová, H., Středa, T. (eds): Voda, půda a rostliny Křtiny, , ISBN

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1


Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

MONITORING VĚTRNÉ EROZE V LOKALITĚ KUCHAŘOVICE ČERVEN - PROSINEC 2016

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Jan Pretel. Český hydrometeorologický ústav. ČNV ONK CityPlan,

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Změna klimatu dnes a zítra

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

POKUS O STATISTICKOU PŘEDPOVĚD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. Josef Keder. ČHMÚ, ÚOČO, Observatoř Tušimice,

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy

Meteorologické minimum

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Spolupráce s KÚ ZEVO Jihlava, ClimactRegions a další ROBERT SKEŘIL Č HMÚ, P-BRNO

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

KONCENTRACE TUHÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ V BEZSRÁŽKOVÝCH EPIZODÁCH. The concentration of airborne in episode without precipitation

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX.

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Městská knihovna Třebíč, Bádáme s GLOBE. Členové GLOBE představují desetiletou činnost.

Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby

ENVItech Bohemia, s.r.o.

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

MĚŘICÍ KAMPAŇ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ BRNO BOSONOHY

Měřící místa: Nošovice č.p. 125, Nošovice č.p. 70, Vyšní Lhoty č.p. 71, Dobrá č.p. 879

Výsledky STUDIE EFEKTIVITY ZAVEDENÍ OPATŘENÍ

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti

SVRS A PŘESHRANIČNÍ MIGRACE ZNEČIŠTĚNÍ,

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření:

VYHODNOCENI VYSLEDKU MERENI IMISI V PRUMYSLOVE ZONE JIHLAVA V LETECH

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH

Výsledky STUDIE EFEKTIVITY ZAVEDENÍ OPATŘENÍ

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Protokol o měření. Popis místa měření:

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

4 Klimatické podmínky

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Klimatické podmínky výskytů sucha

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

Hodnocení smogové situace v Ostravě Listopad 2011

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

Transkript:

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno

Zdroje znečištění ovzduší PM 10 přírodní sopečné erupce, požáry, krystaly mořské soli, rostlinné pyly antropogenní lokální topeniště, průmysl, doprava chemické reakce v atmosféře vznik sekundárních částic z plynných prekurzorů (krystalky síranů, dusičnanů) dálkový přenos znečištění re-emise opětovná emise již dříve usazených částic

Zdroje re-emisí částic skládky sypkých materiálů povrchová těžba zemní a stavební práce zemědělské práce urbanizované oblasti: doprava způsobuje několikanásobně vyšší znečištění ovzduší re-emisí než z výfukových plynů (Jaecker- Voirol, Pelt, 2000) úklid silnic vede ve zvláštních meteorologických podmínkách k výskytu epizod zvýšené koncentrace suspendovaných částic (Hosiokangas et al., 2004; Salonen et al, 2004).

Re-emise Re-emise vzniká mechanickým způsobem a její hlavní příčinou je pohyb vzduchu způsobený větrem dopravou Významným faktorem pro dynamiku procesu re-emise je velikost a morfologie samotných částic a mikro-měřítkové vlastnosti rozhraní částic a aktivního povrhu, jako jsou chemismus a objem vody (Loosmore, 2003). Důležitým faktorem je rovněž rychlost proudění vzduchu

Hypotéza Re-emise tuhých částic významně přispívá k celkové koncentraci PM 10 v suchých obdobích Cíle práce Analýza koncentrací PM 10 v suchých obdobích Charakteristika epizod zvýšené koncentrace PM 10 způsobené re-emisí (charakteristika dalších meteorologických podmínek)

Metoda práce Bezesrážkové období bylo určeno jako minimálně pět po sobě jdoucích dnů, kdy v jednotlivých dnech nebyla naměřena žádná srážka. základní statistická charakteristika výskytu bezesrážkových epizod pro každou epizodu byla charakterizována koncentrace PM 10 a vypočteny průměrné hodnoty jednotlivých meteorologických prvků

Datové podklady data ze stanice Brno-Tuřany průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 (1996-2009) denní hodnoty meteorologických prvků srážky teplota vzduchu rychlost větru relativní vlhkost vzduchu sluneční svit

Vztah atmosférických srážek a suspendovaných částic v ovzduší Výskyt srážek působí mokrou depozici při srážkách koncentrace PM 10 klesá Nepřítomnost srážek přispívá k re-emisi v suchém období koncentrace PM 10 roste Suspendované částice jsou kondenzačními jádry pro srážky přítomnost suspendovaných částic v ovzduší přispívá k výskytu srážek

Průměrná roční koncentrace PM 10 [µg/m 3 ] a souhrn dnů bezesrážkových epizod 160 140 počet dnů bezsrážkové epizody PM10 45 40 PM10 µ g/m 3 120 100 80 60 40 20 35 30 25 20 15 10 5 počet dnů 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0

Charakteristika bezesrážkových epizod v Brně-Tuřanech v období 1996-2009 průměrná délka epizody maximální délka epizody 8 dní 23 dní průměrná změna koncentrací PM 10 v průběhu epizody +10,8 µg/m 3 počet epizod s růstem koncentrací PM 10 158 (78,5 %) počet epizod s poklesem koncentrací PM 10 43 průměrná rychlost větru 3,4 m/s průměrná teplota vzduchu 10,8 C průměrná relativní vlhkost vzduchu 68 % průměrný denní úhrn slunečního svitu 7,4 h

Průměrný počet dnů bezesrážkové epizody (1996-2009) 16 14 12 počet dnů 10 8 6 4 2 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Charakteristika bezesrážkových epizod s největší změnou koncentrace PM 10 v Brně-Tuřanech v období 1996-2009 Znaménko - označuje pokles koncentrací PM 10 v průběhu Změna koncentrace PM 10 v epizody a + růst koncentrací PM 10 v průběhu epizody +132, 6-114,2-91,5-52,4 +53,1 +55,0 +58,8 +72,2 +124, průběhu epizody 4 [µg/m3] Měsíc výskytu 3 1 3 x 9 3 2 1/2 2/3 12 Délka epizody [dny] 5 5 8 x 9 5 10 11 14 8 Průměrná koncentrace PM 10 [µg/m3] Průměrná rychlost větru [m/s] Průměrná teplota vzduchu [ C] Průměrná relativní vlhkost vzduchu [%] Průměrný denní úhrn slunečného svitu [h] 102,7 80,3 40,1 x 51,3 51,2 53,7 52,5 72,6 77,1 3,0 1,9 3,5 x 3,0 2,7 4,4 3,7 3,3 5,1-0,1-6,5 10,4 x 18,3 3,8-3,8-2,1-0,9-7,1 83 96 72 x 59 68 73 80 73 83 3,6 0,0 5,7 x 10,2 8,1 4,6 3,5 6,4 2,9

Charakteristika nejdelších bezesrážkových epizod v Brně-Tuřanech v období 1996-2009 Délka epizody [dny]16 16 16 16 17 18 18 20 22 23 Měsíc výskytu 10 9 2 4/5 3/4 3/4 8/9 2/3 12/1 3/4 Změna koncentrace PM 10 v průběhu epizody 16,3-0,9 4,0-11,4 16,0 16,6-1,7 41,4 31,0-18,1 [µg/m3] Průměrná koncentrace PM 10 [µg/m3] 43,6 23,0 48,2 27,4 41,4 51,5 36,9 64,9 48,8 35,1 Průměrná rychlost větru 3,2 2,7 2,6 3,5 4,4 3,8 2,9 4,0 3,8 3,8 [m/s] Průměrná teplota vzduchu [ C] Průměrná relativní vlhkost vzduchu [%] Průměrný denní úhrn slunečného svitu [h] 10,5 12,3 1,6 11,9 14,1 6,4 18,3-2,8-3,5 10,1 68 69 78 45 57 58 67 73 86 50 7,9 8,8 4,6 11,2 10,0 8,2 8,1 5,0 0,5 8,8

Koncentrace PM a meteorologické 10 podmínky v období 27.02-6.04.2002 SRA PM 10 T H F mm µg/m 3 C 60 180 15 % m/s 120 20 50 150 5 90 15 40 120-5 60 10 30 90-15 30 5 20 60-25 0 0 50 µg/m 3 10 30-35 -30-5 0 0-45 -60-10 27.2.2002 28.2.2002 1.3.2002 2.3.2002 3.3.2002 4.3.2002 5.3.2002 6.3.2002 7.3.2002 8.3.2002 9.3.2002 10.3.2002 11.3.2002 12.3.2002 13.3.2002 14.3.2002 15.3.2002 16.3.2002 17.3.2002 18.3.2002 19.3.2002 20.3.2002 21.3.2002 22.3.2002 23.3.2002 24.3.2002 25.3.2002 26.3.2002 27.3.2002 28.3.2002 29.3.2002 30.3.2002 31.3.2002 1.4.2002 2.4.2002 3.4.2002 4.4.2002 5.4.2002 6.4.2002 PM 10 SRA - srážky T teplota vzduchu H relativní vlhkost vzduchu F rychlost větru

Rozdíl mezi průměrnou koncentrací PM 10 [µg/m 3 ] ve dnech bezesrážkových epizod a ve všech dnech (1996-2009) je rovný 6,1µg/m 3 Koncentrace PM 10 je vyšší ve dnech bezesrážkových epizod

Závěry existuje korelace mezi koncentrací PM 10 a počtem dnů v bezesrážkových epizodách (měsíční a roční hodnoty) největší počet bezesrážkových epizod se vyskytuje v únoru, březnu, srpnu a září re-emise částic v bezesrážkových epizodách přispívá ke zvýšení koncentrací PM 10, o čemž svědčí skutečnost, že průměrná koncentrace PM 10 v dnech započítaných k bezesrážkovým epizodám je větší nežli průměrná koncentrace PM 10 stanovená ze všech dní v průběhu bezesrážkových epizod koncentrace PM 10 zpravidla roste, ale při vyšších rychlostech větru jsou suspendované částice dostatečně rozptylovány a přenášeny do větších vzdáleností v kontextu měnících se klimatických podmínek, jako je pozorovaná a predikovaná intensifikace sucha, lze očekávat, že problém reemise tuhých částic bude v oblasti České republiky narůstat

Počet dnů bezesrážkového období na území ČR, scénář podle modelu ALADIN-CLIMATE/CZ (1961-1990) (2040-2069) (2010-2039) (2070-2099) Zdroj: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření, VaV SP/1a6/108/07, 2010, kapitola 4.2.1.4,

Studie byla vyhotovena s finančním příspěvkem grantu GAČR Víceúrovňová analýza městského a příměstského klimatu na příkladu středně velkých měst GA205/09/1297