MONITORING VĚTRNÉ EROZE V LOKALITĚ KUCHAŘOVICE ČERVEN - PROSINEC 2016

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONITORING VĚTRNÉ EROZE V LOKALITĚ KUCHAŘOVICE ČERVEN - PROSINEC 2016"

Transkript

1 MONITORING VĚTRNÉ EROZE V LOKALITĚ KUCHAŘOVICE ČERVEN - PROSINEC 216 ODBORNÁ ZPRÁVA Datum: Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Zpracoval: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. 1 Místo: Brno

2 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: Český hydrometeorologický ústav zastoupen Ing. Václavem Dvořákem, Ph.D., ředitelem ČHMÚ sídlo: Na Šabatce 17, Praha 4 IČ: 2699 DIČ: CZ2699, není plátce DPH kontaktní osoba: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D., vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší, tel: , robert.skeril@chmi.cz Objednatel: Jihomoravský kraj zastoupen: JUDr. Bohumilem Šimkem, hejtmanem Jihomoravského kraje sídlo: Žerotínovo nám. 3, Brno IČ: DIČ: CZ kontaktní osoba: Ing. František Havíř, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, tel.: , havir.frantisek@kr-jihomoravsky.cz Zpracovatelé: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Mgr. Šárka Antošová Dr. Gražyna Knozová Datum předání zprávy: Počet výtisků: 1 Výtisk číslo: 1 2

3 Obsah 1 ÚVOD CHARAKTERISTIKA MĚŘICÍ KAMPANĚ LOKALITA KUCHAŘOVICE SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE Charakteristika částic PM 1 a PM 2, Zdroje částic PM 1 a PM 2, Imisní limity částic Metody měření, zajištění kvality dat (QA/QC) Suspendované částice PM 1 a PM 2, Meteorologické prvky METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY BĚHEM MĚŘICÍ KAMPANĚ ÚHRN SRÁŽEK PRŮMĚRNÁ, MINIMÁLNÍ A MAXIMÁLNÍ DENNÍ TEPLOTA PRŮMĚRNÁ A MAXIMÁLNÍ RYCHLOST VĚTRU RELATIVNÍ VLHKOST VZDUCHU DENNÍ ÚHRN SLUNEČNÍHO SVITU PŮDNÍ TEPLOTA OBJEMOVÁ VLHKOST PŮDY VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ KONCENTRACE SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC PM 1 A PM 2, Vztah k meteorologickým charakteristikám Srovnání s dalšími lokalitami PRŮMĚRNÉ DENNÍ KONCENTRACE SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC PM 1 A PM 2, Vztah k meteorologickým charakteristikám Srovnání koncentrací s dalšími lokalitami KONCENTRAČNÍ RŮŽICE Z HODINOVÝCH DAT ZÁVĚR CITOVANÁ LITERATURA

4 1 Úvod Větrná eroze je v rámci Jihomoravského kraje jedním z důležitých faktorů, ovlivňujících koncentrace suspendovaných částic v ovzduší [1]. Vzhledem k zemědělskému charakteru krajiny celého Jihomoravského kraje je nutné větrné erozi sledovat v návaznosti na meteorologické podmínky. Ty rozhodují nejen o tom, jak budou škodliviny v ovzduší rozptýleny, ale i o tom, zda může docházet k větrné erozi a k transportu prašnosti z polí do intravilánu obcí [2]. Z pohledu Jihomoravského kraje je větrnou erozí potenciálně ohroženo přes 5 % výměry zemědělské půdy, přičemž přes 13 % výměry spadá do kategorie nejohroženějších půd. Situace je nejhorší v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo, ale i v okolí Brna se vyskytují půdy větrnou erozí silně ohrožené [3]. Větrná eroze se podílí na znečišťování ovzduší neboť velmi jemné částice (<,1 mm) jsou zvedány desítky až stovky metrů vysoko a přenášeny ve formě suspenze na velké vzdálenosti. Z hlediska škod na zemědělské půdě je tímto způsobem odnášeno jen malé procento půdy, jedná se ovšem o nejúrodnější složku. Dalšími negativními jevy spojenými s větrnou erozí jsou odnos osiv, hnojiv, ničení plodin, zanášení komunikací a příkopů, pronikání chemických látek, jejichž zdrojem jsou průmyslová hnojiva a pesticidy, do vodních zdrojů [4]. K větrné erozi dochází zejména v době, kdy půda ještě není nebo již není pokrytá vegetací (duben, květen a září, říjen). Větrná eroze se vyskytuje především v území, kde je počasí charakterizováno nízkými a proměnlivými srážkami, proměnlivou a vysokou rychlostí větru, častým výskytem sucha, rychlými a extrémními změnami teploty a vysokým výparem [5]. Vzhledem k umístění stanic státní sítě imisního monitoringu je vliv větrné eroze dobře patrný na venkovské pozaďové lokalitě Kuchařovice, která je umístěna mimo obec a je ze všech stran obklopena poli. 4

5 2 Charakteristika měřicí kampaně 2.1 Lokalita Kuchařovice Kuchařovice jsou obec ležící severovýchodně od města Znojma. Katastrální výměra obce je 7,57 km 2 v roce 216 zde žilo 96 obyvatel. Profesionální meteorologická stanice leží severovýchodně od Kuchařovic směrem na vrch Deblínek (Obr. 1). Obr. 1 Lokalita Kuchařovice, areál profesionální meteorologické stanice Kuchařovice vyznačen kroužkem. Zdroj: Profesionální stanice leží nad obcí ve výšce 334 m.n.m. uprostřed zemědělské půdy (Obr. 2). Jak je patrné z Obr. 3, v těsné blízkosti stanice se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Kromě profesionální meteorologické stanice se v areálu vyskytuje i stanice státní sítě imisního monitoringu, kde jsou dlouhodobě měřeny koncentrace přízemního ozónu (kontinuálně) suspendovaných částic PM 1 (gravimetricky, 24 hodinový odběr na filtr), těžkých kovů arsenu, kadmia, niklu a olova v PM 1 (24 hodinový odběr jednou za dva dny), polycyklických aromatických uhlovodíků v PM 1 (24 hodinový odběr jednou za tři dny) a chemismus srážek [6]. Pro potřeby této studie byly do speciálně upraveného kontejneru instalovány dva automatické prachoměry pro kontinuální sledování koncentrací PM 1 a PM 2,5. 5

6 Obr. 2 Profesionální meteorologická stanice Kuchařovice, fotografie ze stanice automatizovaného imisního monitoringu směrem k obci Kuchařovice Obr. 3 - Ohroženost půd větrnou erozí, lokalita Kuchařovice [3] 6

7 2.2 Suspendované částice Charakteristika částic PM1 a PM2,5 Suspendované částice PM 1 jsou částice s maximální velikostí aerodynamického průměru 1 µm, částice PM 2,5 pak mají aerodynamický průměr maximálně 2,5 µm. Tyto částice pronikají do dolních partií dýchacích cest (thorakální částice). O jaké částice se velikostně jedná, ukazuje následující Obr. 4. Obr. 4 Srovnání velikostí částic PM 1 a PM 2,5 s zrnky písku či lidským vlasem. Zdroj: US EPA Částice o větší velikosti se zachycují v horních cestách dýchacích, do plic nepronikají a jejich koncentrace se proto neměří. Pozornost se naopak zaměřuje k čím dál menším částicím, protože platí, že čím menší průměr částice, tím dále se v lidském těle dostane a tím je pro člověka nebezpečnější. Negativní zdravotní účinky PM 1 a PM 2,5 se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Při chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění a snižovat funkci plic Zdroje částic PM1 a PM2,5 Suspendované částice jsou emitovány jak přírodními (např. sopky či prašné bouře), tak antropogenními (např. elektrárny a průmyslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu) zdroji. Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká část populace. 7

8 Hlavními zdroji tuhých znečišťujících látek v Jihomoravském kraji jsou doprava a malé zdroje (lokální topeniště, REZZO 3) [7]. Pokud se podíváme na emise jednotlivých frakcí PM 1 a PM 2,5, pak je zřetelné, že zhruba tři čtvrtiny těchto suspendovaných částic produkuje doprava (REZZO 4), a zhruba 2 % lokální topeniště (Obr. 5). Emise z dopravy jsou soustředěny především do větších měst a podél významných dopravních tahů. Obr. 5 Bilance emisí PM 1 (vlevo) a PM 2,5 (vpravo) v Jihomoravském kraji. Zdroj: ČHMÚ Imisní limity částic V lokalitě Kuchařovice jsou pro potřeby této studie měřeny následující škodliviny: suspendované částice PM 1, PM 2,5 Pro tyto škodliviny platí následující imisní limity dle Přílohy č. 1 zákona 21/212 Sb. o ochraně ovzduší [8], uvedené v Tab. 1. Tab. 1 - Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený počet jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit LV UAT LAT plv Prašný aerosol PM 1 24 hodin 5 µg m 3 35 µg m 3 25 µg m 3 35 Prašný aerosol PM 1 1 kalendářní rok 4 µg m 3 28 µg m 3 2 µg m 3 Prašný aerosol PM 2,5 1 kalendářní rok 25 µg m 3 17 µg m 3 12 µg m 3 Kromě samotných imisních limitů tabulka uvádí také přípustnou četnost překročení za kalendářní rok (plv, je-li stanovena), horní mez pro posuzování (UAT) a dolní mez pro posuzování (LAT). Pokud jsou v území překračovány hodnoty horní meze pro posuzování, je pro hodnocení kvality ovzduší nutné koncentrace měřit stacionárním měřením. V případě, že jsou nižší než dolní mez pro posuzování, postačuje pro posuzování úrovně znečištění výpočet pomocí modelu. V případě koncentrací mezi dolní a horní mezí pro posuzování se používá kombinace měření a výpočtu. Poslední sloupec (plv) v Tab. 1 zobrazuje maximální povolený počet překročení limitní hodnoty (LV) za kalendářní rok. To znamená, že například v případě denního limitu pro PM 1 může být za kalendářní rok hodnota 5 µg m 3 maximálně 35krát překročena, aniž by došlo k překročení imisního limitu. Proto se často hodnotí 36. nejvyšší denní koncentrace, která pokud je vyšší než 5 µg m -3, došlo k překročení imisního limitu. 8

9 2.2.4 Metody měření, zajištění kvality dat (QA/QC) Imisnímu monitoringu (IM) ČHMÚ bylo v roce 25 ČIA uděleno Osvědčení o akreditaci pro zkušební laboratoř č. 146 akreditovanou ČIA pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). Předmětem akreditace je monitoring imisí (venkovního ovzduší) a atmosférických srážek, včetně vzorkování. Příručka kvality a veškerá ostatní dokumentace IM byly vypracovány v souladu s normou ČSN/EN/ISO 1725, podle níž je imisní monitoring ČHMÚ akreditován. Dle této normy jsou akreditovány odběry i zkoušky pro všechny škodliviny hodnocené v rámci tohoto posudku. V případě automatického měření je zajištěna metrologická návaznost na kalibrační laboratoř. Kontinuálně měřící automatické analyzátory sítě AIM plynných znečišťujících látek jsou vybaveny systémem kontroly rozsahu a nuly (zero - span check) a provádí se vždy po 23 hodinách. Dvakrát ročně jsou tyto kontinuální analyzátory kontrolovány pětibodovou kalibrací pomocí přenosného kalibrátoru HORIBA ASGU 364 kalibrovaného v KLI (Kalibrační laboratoř imisí ČHMÚ), která má funkci akreditované laboratoře pro měření imisí a je referenčním pracovištěm imisního monitoringu. Radiometrická měřidla pro stanovení koncentrací PM jsou na referenční metodu navázána s využitím testu ekvivalence. Odběr vzorků PM 1 a PM 2,5 a gravimetrické stanovení jsou prováděny dle požadavků ČSN EN a splňují i kvalitativní požadavky této normy. Nejistoty a mez detekce metody jsou každoročně verifikovány (Tab. 2 - Tab. 3). Informace o rozsahu akreditace ČHMÚ je možné najít na stránkách Českého Institutu pro Akreditaci ( Tab. 2 Meze detekce a nejistoty měření pro kontinuální měření Škodlivina Mez detekce (µg*m -3 ) Nejistota (%) PM 1, PM 2,5 (radiometrie) 2 2 Tab. 3 - Detekční limity a vyjádření nejistoty suspendované částice PM 1 a PM 2,5 (gravimetrie) Suspendované částice PM1 a PM2,5 Stanovení koncentrace suspendovaných částic PM 1 a PM 2,5 probíhá dle ČSN EN Referenční gravimetrická metoda byla použita pro stanovení hmotnostní koncentrace frakce PM 1. Odběr PM byl prováděn na sekvenčním vzorkovači Leckel 47/5 SEQ. Toto měření spadá do akreditované sítě imisního monitoringu. 9

10 Automatická radiometrická metoda stanovení PM 1 a PM 2,5, použitá pro kontinuální měření během projektu, je metodou ekvivalentní, pomocí testu ekvivalence je zajištěna návaznost na referenční metodu gravimetrickou. V lokalitě Kuchařovice byly použity automatické prachoměry BAM 12 firmy Met One Instruments (Obr. 6). Měření je rovněž akreditované, avšak jeho délka byla omezena pouze dobou trvání projektu. Obr. 6 Automatický prachoměr BAM 12, Met One Instruments Meteorologické prvky Informace o zřízení a umístění stanice: Umístění stanice: Znojemská pahorkatina - jižní část Jevišovické pahorkatiny Datum zřízení: 1952 Nepřetržitý provoz od: 1972 Způsob pozorování: kombinovaný typ pozorování Adresa: MS Kuchařovice, Kuchařovice 246, Znojmo 2 Povodí: Dyje Okres: Znojmo Kraj: Jihomoravský Nejbližší vrchol (kopec): Deblínek 356 m n.m. vzdálený 1 km Geografické údaje o stanici: Zeměpisná šířka: 48 o 53 ' s Zeměpisná délka: Nadmořská výška nádobky tlakoměru: 16 o 5 ' vd 339 m 1

11 Nadmořská výška měrného pozemku: 334 m Klimatologické informace: - roční průměry ( ) teplota vzduchu: úhrn srážek: sluneční svit: 8,5 o C 486 mm monitoring slunečního záření (globální i difuzní) pro SOO Hradec Králové hod. - denní extrémy maximální teplota: 37,9 o C minimální teplota: -25, o C srážky: 71,8 mm maximální náraz větru: ze směru 33 o - 48, m.s Nadstandardní činnosti - měření: výpar z vodní hladiny výpar z půdy promrzání půdy půdních teplot v hloubkách 5, 1, 2, 5 a 1 cm vlhkosti půdy v hloubkách 7, 25 a 75 cm v rámci automatizovaného imisního monitoringu (AIM) koncentrace polétavého prachu a přízemního ozónu monitoring slunečního záření (globální i difuzní) pro SOO Hradec Králové výškový profil větru a teploty Windprofilerem 11

12 Úhrn srážek (mm) 3 Meteorologické podmínky během měřicí kampaně 3.1 Úhrn srážek Tab. 4 Základní statistika úhrnu srážek, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Denní úhrn srážek (mm) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 3, 31, 31, 3, 31, 3, 31, 214, Denní průměr 2,8 4, 1,6,3 1,5,9,4 1,6 Měsíční úhrn 83,6 124,7 5,2 9,5 45,2 26,6 13,1 352,9 Standardní odchylka 6,2 9,8 4,3 1,1 2,9 1,6 1, 5, Denní minimum,,,,,,,, Denní maximum 28, 48, 2,8 5,7 12,6 6,7 4,4 48, Dolní kvartil (25%),,,,,,,, Medián,1,,,,1,2,, Horní kvartil (75%),9 1,6,1, 1,4 1,1,3, , ,6 6 5,2 45,2 4 26,6 2 9,5 13,1 VI VII VIII IX X XI XII Obr. 7 - Měsíční úhrny srážek, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 12

13 3.2 Průměrná, minimální a maximální denní teplota Tab. 5 - Základní statistika průměrných denních teplot, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Průměrná teplota vzduchu ( C) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 722, 744, 72, 744, 72, 721, 589, Denní průměr 18,5 2,3 18,7 17,8 8,4 3,3 -,1 12,4 Standardní odchylka 4,6 4,7 4,3 5,1 3,2 3,6 3,7 8,8 Denní minimum 8,7 1,1 8,3 5, 1,1-5,2-6, -6, Denní maximum 31,8 33,9 29,5 28,9 22,7 13,2 11, 33,9 Dolní kvartil (25%) 14,9 17,1 15,4 14,3 6,5,6-3,2 5,6 Medián 18,2 19,8 18,5 17,2 7,7 3,3-1,1 13,7 Horní kvartil (75%) 21,7 23,9 22, 21,3 1, 5,9 2,7 19,3 Tab. 6 - Základní statistika minimálních denních teplot, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Minimální teplota vzduchu ( C) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 722, 744, 72, 744, 72, 721, 589, Denní průměr 18,3 2, 18,5 17,5 8,3 3,2 -,2 12,2 Standardní odchylka 4,5 4,5 4,2 5,1 3,2 3,6 3,7 8,7 Denní minimum 8,6 9,9 8,2 4,8 1, -5,2-6,1-6,1 Denní maximum 31,5 33,3 29,2 28,6 22,4 13,1 1,9 33,3 Dolní kvartil (25%) 14,7 16,9 15,2 14,1 6,4,5-3,3 5,5 Medián 17,9 19,6 18,2 17, 7,6 3,2-1,1 13,5 Horní kvartil (75%) 21,3 23,6 21,8 21, 9,9 5,8 2,5 19,1 Tab. 7 - Základní statistika maximálních denních teplot, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Maximální teplota vzduchu ( C) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 722, 744, 72, 744, 72, 721, 589, Denní průměr 18,8 2,6 19, 18, 8,5 3,4, 12,6 Standardní odchylka 4,7 4,8 4,4 5,2 3,2 3,6 3,8 8,9 Denní minimum 8,8 1,3 8,4 5,2 1,3-5,1-6, -6, Denní maximum 32,3 34,7 29,8 29,2 23, 13,3 11, 34,7 Dolní kvartil (25%) 15,1 17,3 15,7 14,6 6,6,7-3,1 5,7 Medián 18,5 2,1 18,7 17,3 7,8 3,4-1, 13,9 Horní kvartil (75%) 22,1 24,3 22,4 21,6 1,1 6, 2,9 19,6 13

14 Teplota vzduchu ( C) Minimální teplota Průměrná teplota Maximální teplota ,5 2,3 18,7 17, ,4 5 VI VII VIII IX X XI XII 3,3 -, Obr. 8 Měsíční hodnoty minimálních, průměrných a maximálních denních teplot, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 14

15 Průměrná rychlost větru (m.s 1 ) 3.3 Průměrná a maximální rychlost větru Tab. 8 - Základní statistika průměrných denních rychlostí větru, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Rychlost větru F (m/s) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 722, 744, 72, 744, 72, 721, 589, Denní průměr 3, 3,3 3,1 2,9 3,4 3,2 3,9 3,3 Denní minimum,2,2,2,3,3,3,3,2 Denní maximum 11,2 9,3 8,6 9,4 12,2 1, 14,1 14,1 Dolní kvartil (25%) 1,8 2, 2,1 2, 2, 2,1 1,8 2, Medián 2,6 2,8 2,9 2,6 2,9 3, 2,8 2,8 Horní kvartil (75%) 3,7 4,4 3,9 3,4 4,4 4,2 5,4 4,1 Tab. 9 - Základní statistika maximálních denních nárazů větru, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Max rychlost větru F (m/s) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 743, 743, 72, 743, 718, 72, 515, Denní průměr 5, 5,6 5,2 4,7 5,4 5,2 6, 5,3 Denní minimum,6 1,,6,5,5,6,8,5 Denní maximum 16,7 15, 17,7 15,6 17,3 14,2 23,3 23,3 Dolní kvartil (25%) 3, 3,3 3,4 3,2 3,3 3,2 2,9 3,2 Medián 4,4 4,8 4,9 4,1 4,6 4,8 4,4 4,5 Horní kvartil (75%) 6,2 7,3 6,5 5,7 6,9 6,9 8,7 6,7 Průměrná rychlost větru Maximální rychlost větru 25, 2, 15, 1, 5, 3, 3,3 3,1 2,9 3,4 3,2 3,9, VI VII VIII IX X XI XII Obr. 9 Průměrná měsiční rychlost větru a maximální měsíční náraz větru, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 15

16 Průměrná relativní vlhkost vzduchu (%) 3.4 Relativní vlhkost vzduchu Tab. 1 - Základní statistika průměrných relativních vlhkostí vzduchu, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Relativní vlhkost vzduchu (%) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 718, 722, 744, 72, 744, 72, 721, 589, Denní průměr 69,2 66, 67,2 65, 83,7 85,3 86,9 74,8 Denní minimum 29, 27, 28, 31, 47, 43, 59, 27, Denní maximum 97, 99, 98, 94, 1, 1, 1, 1, Dolní kvartil (25%) 55, 51, 54, 51, 77, 78, 8, 62, Medián 72, 66, 69, 68, 86, 88, 88, 78, Horní kvartil (75%) 85, 83, 81, 78, 91, 95, 96,3 88, VI VII VIII IX X XI XII Obr. 1 Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 16

17 Úhrn slunečného svitu (hod) 3.5 Denní úhrn slunečního svitu Tab Základní statistika denních úhrnů slunečního svitu, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Denní úhrn slunečného svitu (hod) VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Počet dat 3, 31, 31, 3, 31, 3, 31, 214, Denní průměr 8,1 8,1 7,9 7,9 2,1 2,2 2,2 5,5 Měsíční úhrn 241,8 251,3 244,2 238,4 66,1 65,6 67, 1174,4 Standardní odchylka 4,5 3,6 4,1 3,9 3, 3, 2,9 4,6 Denní minimum,,1,1,,,,, Denní maximum 15,2 14,4 14, 12,3 9,1 8,3 8, 15,2 Dolní kvartil (25%) 4,1 6,2 5,4 5,6,,,,4 Medián 8,7 8,2 9, 9,5,4,5,1 5,5 Horní kvartil (75%) 12,2 1,6 1,7 1,8 3,3 4,3 4,8 9, VI VII VIII IX X XI XII Obr Měsíční úhrny slunečního svitu, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 17

18 Teplota půdy ( C) 3.6 Půdní teplota Tab. 12 Průměrná měsíční teplota půdy v různých hloubkách, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Teplota půdy VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Teplota půdy 5 cm ( C) 19,81 21,69 2,25 18,23 11,4 6,1 2,4 14,26 Teplota půdy 1 cm ( C) 19,13 21,1 19,83 18,17 11,84 6,62 2,91 14,22 Teplota půdy 2 cm ( C) 18,29 2,47 19,59 18,13 12,35 7,35 3,49 14,24 Teplota půdy 5 cm ( C) 17,17 19,37 18,76 18,1 13,11 8,23 3,76 14,6 Teplota půdy 1 cm ( C) 15,47 18,5 18,44 17,76 14,9 1,27 7,81 14,57 Teplota půdy 5 cm ( C) Teplota půdy 1 cm ( C) Teplota půdy 2 cm ( C) Teplota půdy 5 cm ( C) Teplota půdy 1 cm ( C) VI VII VIII IX X XI XII Obr Průměrná měsíční teplota půdy v různých hloubkách, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 18

19 Objemová vlhkost půdy (%) 3.7 Objemová vlhkost půdy Tab. 13 Průměrná měsíční objemová vlhkost půdy v různých hloubkách, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice Objemová vlhkost půdy VI VII VIII IX X XI XII VI-XII Obj. vlhk. půdy až 1 cm (%) 23,14 28,88 27,35 19,13 31,8 29,77 26,84 26,6 Obj. vlhk. půdy 1 až 5 cm (%) 21,17 22,31 21,59 17,49 17,2 18,6 2,19 19,69 Obj. vlhk. půdy 5 až 1 cm (%) 26,2 21,4 21,82 21,6 2,36 19,79 18,95 21,41 35 Obj. vlhk. půdy až 1 cm (%) Obj. vlhk. půdy 1 až 5 cm (%) Obj. vlhk. půdy 5 až 1 cm (%) VI VII VIII IX X XI XII Obr Průměrná měsíční objemová vlhkost půdy v různých hloubkách, červen prosinec 216, lokalita Kuchařovice 19

20 Koncentrace (µg.m 3 ), Teplota ( C) 4 Vyhodnocení kvality ovzduší 4.1 Průměrné měsíční koncentrace suspendovaných částic PM1 a PM2, Vztah k meteorologickým charakteristikám Jak již bylo uvedeno dříve, měření probíhalo od června do prosince roku 216. Z pohledu agregovaných dat je tedy možné se podívat na měsíční průměry a porovnat koncentrace měřených škodlivin v závislosti na meteorologických podmínkách. Následující Obr. 14 zobrazuje vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5 a relativního zastoupení jemnější frakce PM 2,5 v PM 1 v závislosti na teplotě vzduchu červen červenec srpen září říjen listopad prosinec PM1 PM2,5 Teplota PM2,5/PM1 1,% 9,% 8,% 7,% 6,% 5,% 4,% 3,% 2,% 1,%,% Relativní zastoupení PM 2,5 v PM 1 Obr. 14 Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5, a relativního zastoupení PM 2,5 v PM 1 na teplotě vzduchu Z grafu na Obr. 14 je patrné, že s teplotou poměrně dobře koresponduje relativní zastoupení PM 2,5 v PM 1. Zatímco v letních měsících při vyšších teplotách byly koncentrace PM 1 výrazně vyšší, než koncentrace PM 2,5, od září lze sledovat postupný pokles teplot a naopak nárůst relativního zastoupení PM 2,5 v PM 1. V prosinci, kdy průměrná měsíční teplota vzduchu činila v lokalitě Kuchařovice -,2 C, tvořila jemnější frakce PM 2,5 95 % hrubší frakce PM 1. Vyšší teploty způsobují lepší vysychání půdy a zvyšují tak její náchylnost k větrné erozi. Proto je v letních měsících významněji zastoupena hrubší frakce PM 1, kterou může významně ovlivňovat právě větrná eroze. Naopak při nízkých teplotách je již půda zmrzlá, téměř veškerá PM 1 je tvořena PM 2,5, což poukazuje na vliv vytápění lokálních topenišť a dálkového transportu. Následující Obr. 15 pak zobrazuje vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5 v závislosti na rychlosti proudění větru. Ta se projevuje dvěma různými způsoby. V letních 2

21 Koncentrace (µg.m 3 ) Úhrn srážek (mm) Koncentrace (µg.m 3 ) Rychlost větru (m.s 1 ) měsících červnu září ovlivňuje míru větrné eroze, a tudíž s rostoucí rychlostí větru rostou i koncentrace PM 1. Koncentrace PM 2,5 rostou pouze minimálně. Od října se již přidává topná sezóna a postupně narůstají koncentrace PM 2,5. V těchto chladných měsících dochází vlivem rostoucích rychlostí větru k mírnému poklesu koncentrací PM neboť dochází k jejich lepšímu rozptylu v atmosféře. Jedná se pouze o měsíční průměry, takže vliv rychlosti proudění větru není tak viditelný, jako v krátkodobějších průměrech či okamžitých hodnotách, přesto již zde je patrný jisté dvojí ovlivnění koncentrací prouděním větru červen červenec srpen září říjen listopad prosinec PM1 PM2,5 Rychlost větru 4, 3,8 3,6 3,4 3,2 3, 2,8 2,6 2,4 2,2 2, Obr. 15 Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5, v závislosti na rychlosti proudění větru červen červenec srpen září říjen listopad prosinec PM1 PM2,5 Úhrn srážek Obr Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5, v závislosti na měsíčním úhrnu srážek 21

22 Koncentrace (µg.m 3 ) Objemová vlhkost půdy (%) Zvýšené koncentrace v září však měly vícero příčin na zvýšených koncentracích zejména PM 1 se podepsal také nízký úhrn srážek. Za celý měsíc září se v Kuchařovicích jednalo pouze o 9,5 mm srážek (Obr. 16). I tato skutečnost přispěla k tomu, že v měsíci září byly naměřeny nejvyšší průměrné měsíční koncentrace PM 1 v lokalitě Kuchařovice. Obdobně nízké srážky byly zaznamenány i v prosinci, kdy však již byl vlivem nízkých teplot povrch půdy zmrzlý a k větrné erozi již téměř nedocházelo. V prosinci tak byly naměřeny nejvyšší koncentrace PM 2,5, ačkoliv proti listopadu, kdy byly naměřeny nižší průměrné rychlosti větru, došlo k navýšení pouze o,4 µg m 3. Výše uvedené meteorologické prvky se pak podílejí i na objemové vlhkosti půdy. Pro větrnou erozi je důležitá zejména vrchní vrstva od do 1 cm hloubky půdy. Na následujícím Obr. 17jsou pak uvedeny průměrné měsíční koncentrace PM 1 a PM 2,5 a jejich vztah k průměrné měsíční vlhkosti půdy v hloubce 1 cm červen červenec srpen září říjen listopad prosinec PM1 PM2,5 Vlhkost půdy Obr Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 a PM 2,5, v závislosti na objemové vlhkosti půdy ( 1 cm) Z grafu je patrné, že výpadek srážek v září se výrazněji projevil i v objemové vlhkosti půdy. Pokles vlhkosti pak korespondoval s nárůstem koncentrací suspendovaných částic v ovzduší. V říjnu pak díky srážkám a nižším teplotám vlhkost půdy opět vzrostla a koncentrace suspendovaných částic poklesla. 22

23 Koncentrace (µg.m 3 ) Srovnání s dalšími lokalitami Zajímavé je rovněž srovnání s dalšími lokalitami imisního monitoringu v Jihomoravském kraji. Přímo se nabízí lokalita Znojmo, která je vzdálená vzdušnou čarou cca 5 km, avšak leží v městské zástavbě, která částečně funguje jako bariéra pro prach přinášený z okolních polí Další lokalitou ke srovnání je regionální pozaďová lokalita Mikulov-Sedlec. Tato lokalita je umístěna mimo obec a je vzdálena i od komunikací. V nejbližším okolí sice je zemědělská půda, avšak jedná se o vinice, takže půda není k erozi tak náchylná. Poslední lokalitou uvedenou ve srovnání jsou Brno-Tuřany. Stanice leží v areálu brněnského letiště. V nejbližším okolí se vyskytuje půda zpevněná porostem (letiště, fotovoltaická elektrárna), avšak zemědělská půda se v blízkosti nachází také a lokalita je otevřená a dobře provětrávaná. Srovnání průměrných měsíčních koncentrací PM 1 na výše uvedených lokalitách zobrazuje graf na Obr Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Obr. 18 Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 1 v lokalitách Kuchařovice, Znojmo, Mikulov-Sedlec a Brno- Tuřany, červen prosinec 216 Z grafu je patrné, že lokalita Kuchařovice dosahuje nejvyšších průměrných měsíčních koncentrací PM 1 od června do září. Nejvíce jsou rozdíly patrné v červenci a srpnu, kdy byla půda proschlá, a panovaly příhodné podmínky pro větrnou erozi. V těchto měsících byly naopak měřeny nejnižší koncentrace v městské lokalitě Znojmo. Počínaje říjnem se však situace obrátila. Koncentrace PM 1 byly v Kuchařovicích nejnižší, ačkoliv v říjnu se od ostatních lokalit téměř nelišily. V listopadu a v prosinci však již byly v této lokalitě měřeny podstatně nižší koncentrace, než např. ve Znojmě či v lokalitě Brno-Tuřany. 23

24 Koncentrace (µg.m 3 ) V případě průměrných koncentrací PM 2,5 je však situace mírně odlišná, jak uvádí graf na Obr. 19. Přestože byly koncentrace PM 2,5 v letních měsících v Kuchařovicích rovněž zvýšené, zdaleka to nebylo tolik jako v případě PM 1 a lokalita Brno-Tuřany dosahovala vždy ještě mírně vyšších koncentrací. V říjnu opět došlo k významnějšímu poklesu PM 2,5 v lokalitě Kuchařovice na úroveň koncentrací v lokalitě Mikulov-Sedlec. V lokalitě Brno-Tuřany pak byly měřeny nejvyšší koncentrace PM 2,5 ve všech měsících kromě listopadu, kdy bylo maxima dosaženo ve Znojmě. 3 Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Obr Vývoj průměrných měsíčních koncentrací PM 2,5 v lokalitách Kuchařovice, Znojmo, Mikulov-Sedlec a Brno- Tuřany, červen prosinec 216 Z uvedených grafů tedy vyplývá, že větrná eroze ovlivňovala koncentrace PM 1 v Kuchařovicích v červnu září, kdy byly v této lokalitě naměřeny nejvyšší průměrné měsíční koncentrace. Jednalo se především o hrubší frakci, charakteristickou pro větrnou erozi, protože v případě jemnější frakce PM 2,5 lokalita Kuchařovice nejvyšších koncentrací nedosahovala. Naopak v chladnější části roku (říjen prosinec) již do koncentrací promlouvá i topná sezóna, lokalita Kuchařovice patří k nejlepším a naopak jsou nejvyšší koncentrace měřeny v lokalitách ovlivněných lokálními topeništi. 24

25 4.2 Průměrné denní koncentrace suspendovaných částic PM1 a PM2, Vztah k meteorologickým charakteristikám Na základě analýzy průměrných měsíčních koncentrací suspendovaných částic PM 1 a PM 2,5 v lokalitě Kuchařovice ve vztahu k větrné erozi lze měřicí kampaň rozdělit na dvě období. První je červen září, kdy se na koncentracích suspendovaných částic významněji podílela větrná eroze, a druhé období je pak říjen prosinec, kdy se eroze na koncentracích nepodílela. Vývoj koncentrací v závislosti na jednotlivých meteorologických prvcích je tak vždy uváděn ve dvou grafech. Jak je patrné z grafů na Obr. 2 a Obr. 21, vliv teploty vzduchu se v jednotlivých obdobích liší. V teplejší části roku koncentrace s teplotou rostou, protože se projevuje vliv teploty na vysychání půdy a zvyšuje se tak její potenciál k erozi. Zřetelné jsou nárůsty především v případě hrubší frakce PM 1. Nejvyšších koncentrací pak bylo dosaženo 24. a 25. června, kdy rovněž kulminovaly teploty vzduchu. Naproti tomu v chladnější části roku má teplota vzduchu opačný efekt. Koncentrace suspendovaných částic rostou s klesající teplotou, přičemž už je významně zastoupena jemnější frakce PM 2,5. S nižšími teplotami souvisí nutnost intenzivněji topit, na koncentracích se tak podílí zejména lokální topeniště. Svůj vliv můžou hrát i zhoršené rozptylové podmínky, zejména teplotní inverze, jejichž výskyt je v chladné části roku častější. Do ovlivnění vstupují samozřejmě i srážky. Ty narušují vliv teploty i rychlosti větru (viz. následující odstavec). Srážky, pokud jsou vydatnější, pročišťují atmosféru od suspendovaných částic. Dochází k tzv. vymývání atmosféry. Z grafů je patrné, že ve dnech, kdy jsou vysoké teploty i příznivé rychlosti větru pro větrnou erozi, ale dojde k výskytu srážek v úhrnu vyšším než cca 5 mm, dojde k pročištění atmosféry a poklesu koncentrací suspendovaných částic (13. 7., atp.). Naopak při delším období beze srážek je patrný dlouhodobější nárůst koncentrací zejména PM 1. Tato situace nastala např. od 6. 9., kdy až do konce měsíce nepřibyly téměř žádné srážky. Koncentrace PM 1 se až do trvale pohybovaly nad 3 µg m 3. Poté došlo k výraznějšímu poklesu teplot, což se projevilo i na poklesu koncentrací PM. Velmi obdobně se na koncentracích suspendovaných částic projevuje i vliv rychlosti proudění větru. Opět se projevuje rozdílně v teplejší a chladnější části roku (Obr. 22 a Obr. 23). V teplejší části roku jsou přítomny obě situace jednak kdy s rychlostí větru rostou koncentrace PM (vliv větrné eroze), i situace, kdy rychlost větru výrazněji poklesla a koncentrace PM vzrostly vlivem nedostatečného rozptylu. Nízké rychlosti větru jsou doprovodným jevem teplotních inverzí [9]. Rovněž se vyskytují situace, kdy při průměrných denních rychlostech větru nad 6 m.s -1 koncentrace PM výrazně poklesnou (16. 6., , 4. 9.). V těchto případech zřejmě také dochází k větrné erozi, avšak částice jsou rychle rozptýleny a unášeny na větší vzdálenosti, takže se neprojeví v nárůstu koncentrací. 25

26 Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Teplota vzduchu ( C) Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Teplota vzduchu ( C) Teplota vzduchu Srážky PM1 PM2,5 Obr. 2 Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní teplotě vzduchu a denních úhrnech srážek, lokalita Kuchařovice, červen září Teplota vzduchu Srážky PM1 PM2,5 Obr Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní teplotě vzduchu a denních úhrnech srážek, lokalita Kuchařovice, říjen - prosinec

27 Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Rychlost větru (m.s 1 ) Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Rychlost větru (m.s 1 ) Rychlost větru Srážky PM1 PM2,5 Obr. 22 Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní rychlosti větru a denních úhrnech srážek, lokalita Kuchařovice, červen září Rychlost větru Srážky PM1 PM2,5 Obr Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní rychlosti větru a denních úhrnech srážek, lokalita Kuchařovice, říjen - prosinec

28 V lokalitě Kuchařovice jsou kromě standardních meteorologických veličin, jako jsou rychlost a směr větru, teplota, vlhkost či úhrn srážek, měřeny také specializované veličiny, jejichž hodnoty vypovídají o stavu půdy a mohou být důležité z hlediska větrné eroze. První důležitou veličinou je teplota půdy. Pro větrnou erozi je důležitá svrchní vrstva 5 cm. V grafech na Obr. 24 a Obr. 25 jsou zobrazeny vývoje koncentrací suspendovaných částic PM 1 a PM 2,5, měřicí kampaň je opět rozdělena do dvou částí (červen září, říjen prosinec). Podobně jako v případě teploty vzduchu je patrný vliv teploty půdy na koncentrace suspendovaných částic v teplejší části roku. S rostoucí teplotou půdy rostou koncentrace částic, zejména pak PM 1. V chladnější části roku teplota půdy postupně klesá a vliv na koncentrace suspendovaných částic není patrný. Kromě teploty půdy se na větrné erozi výrazně projevuje také vlhkost půdy. Vliv objemové vlhkosti půdy ( 1 cm hloubky) na koncentrace suspendovaných částic zobrazují grafy na Obr. 26 a Obr. 27. Z grafu pro teplejší část roku je patrné, že koncentrace suspendovaných částic rostou při poklesu objemové vlhkosti půdy pod 3 %. V chladné části roku je již objemová vlhkost téměř konstantní a nemá na koncentrace suspendovaných částic vliv. Z grafu na Obr. 26 pro teplejší část roku je rovněž patrné, že drobné srážky do 1 mm úhrnu téměř neovlivní objemovou vlhkost půdy a tudíž erozní potenciál půdy. Tyto srážky tak mají spíše funkci vymývání atmosféry a snižují aktuální koncentrace v ovzduší. 28

29 Koncentrace (µg.m 3 ) Teplota půdy ( C) Koncentrace (µg.m 3 ) Teplota půdy ( C) Teplota půdy PM1 PM2,5 Obr. 24 Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní teplotě půdy v hloubce 5 cm, lokalita Kuchařovice, červen září Teplota půdy PM1 PM2,5 Obr Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní teplotě půdy v hloubce 5 cm, lokalita Kuchařovice, říjen - prosinec

30 Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Objemová vlhkost půdy (%) Koncentrace (µg.m 3 ), úhrn srážek (mm) Objemová vlhkost půdy (%) Půdní vlhkost Srážky PM1 PM2,5 Obr. 26 Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní objemové vlhkosti půdy ve vrstvě 1 cm, lokalita Kuchařovice, červen září Půdní vlhkost Srážky PM1 PM2,5 Obr Průměrné denní koncentrace PM 1 a PM 2,5 v závislosti na průměrné denní objemové vlhkosti půdy ve vrstvě 1 cm, lokalita Kuchařovice, říjen - prosinec 216 3

31 Koncentrace (µg.m 3 ) Srovnání koncentrací s dalšími lokalitami Srovnání koncentrací v lokalitě Kuchařovice s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu na úrovni průměrných denních koncentrací suspendovaných částic je rovněž rozděleno do dvou etap. Obdobně jako v předchozí kapitole se jedná o měsíce teplejší části roku (červen září) a chladnější části roku (říjen prosinec). Grafy na Obr Obr. 35 pak zobrazují vývoj průměrných denních koncentrací PM 1 a PM 2,5 na jednotlivých lokalitách v jednotlivých etapách. Z grafu na Obr. 32 vyplývá, že koncentrace PM 1 jsou v Kuchařovicích v teplejší části roku dlouhodobě vyšší, než v ostatních lokalitách. Svůj podíl na tom měla i větrná eroze. Zhruba od poloviny srpna již není rozdíl tak markantní, postupně se snižuje. V případě jemnější frakce PM 2,5 není mezi jednotlivými lokalitami příliš velký rozdíl (Obr. 33). Větrná eroze tedy podstatně více ovlivňuje hrubší frakci PM 1, jemnější frakce PM 2,5 na všech lokalitách reprezentuje pozaďové koncentrace pro jednotlivé lokality. Statistické zhodnocení první etapy uvádí následující Tab. 14 a Tab. 15 a dále Obr. 28 a Obr. 29. Tab. 14 Statistické zpracování průměrných denních koncentrací PM 1 (µg m 3 ) v jednotlivých lokalitách, červen září 216 PM 1 Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Arit. průměr 22,6 17,2 17,8 19,4 Minimum 6,9 5,5 3,9 8,1 I. kvartil (25 %) 17,2 11,3 12, 12,6 Medián 21,4 15,1 15,8 17,2 III. kvartil (75 %) 26,8 21,1 22,5 25, Maximum 53,2 42,9 41,9 42, Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr. 28 Grafické znázornění mediánu, I. a III. kvartilu (box), minima a maxima (whisker) a aritmetického průměru (bodově) průměrných denních koncentrací PM 1 v jednotlivých lokalitách (červen září 216) 31

32 Koncentrace (µg.m 3 ) Tab Statistické zpracování průměrných denních koncentrací PM 2,5 (µg m 3 ) v jednotlivých lokalitách, červen září 216 PM 2,5 Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Arit. průměr 13,3 12,1 12,5 14,9 Minimum 4, 3,1 3,2 3,5 I. kvartil (25 %) 9,7 8,1 8,3 9,7 Medián 12,3 1, 1,3 13, III. kvartil (75 %) 15,9 15,1 16,9 19,6 Maximum 32, 31,8 27,3 33, Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr Grafické znázornění mediánu, I. a III. kvartilu (box), minima a maxima (whisker) a aritmetického průměru (bodově) průměrných denních koncentrací PM 2,5 v jednotlivých lokalitách (červen září 216) Z uvedeného hodnocení je patrné, že v případě koncentrací PM 1 měřených v Kuchařovicích jsou všechny statistické ukazatele posunuty k vyšším hodnotám. Pouze v Kuchařovicích je medián koncentrací PM 1 nad 2 µg m 3, a pouze v Kuchařovicích přesahují maxima průměrných denních koncentrací PM 1 hodnotu imisního limitu 5 µg m 3, k čemuž významně přispěla větrná eroze. V ostatních lokalitách v těchto měsících k překročení hodnoty imisního limitu nedošlo. Naopak v případě PM 2,5 je již medián nižší, než v případě lokality Brno-Tuřany a statistické ukazatele se příliš neliší od hodnot ostatních lokalit. Obdobně byla zpracována data i pro chladnější část roku. Vývoj průměrných denních koncentrací PM 1, zobrazený na Obr. 34, se liší od letní sezóny zejména z hlediska koncentrací PM 1 v Kuchařovicích. Jak již bylo uvedeno výše, zhruba od poloviny srpna se již významněji nelišily od ostatních lokalit a v září již byly koncentrace prakticky totožné. V chladnější části roku pak tento trend dále pokračoval a ke konci roku již byly koncentrace PM 1 v Kuchařovicích nejnižší spolu s lokalitou Mikulov-Sedlec. Naopak zřetelně vyšší 32

33 Koncentrace (µg.m 3 ) koncentrace byly měřeny v lokalitách Znojmo a Brno-Tuřany. V případě koncentrací PM 2,5 v chladnější části roku (Obr. 35) se situace proti teplejší části roku příliš nezměnila. Hodnoty koncentrací sledovaly na všech lokalitách podobný vývoj a rovněž hodnoty se od sebe příliš nelišily. Lokalita Kuchařovice patřila k nejnižším. Statistické zhodnocení první etapy uvádí následující Tab. 16 a Tab. 17 a dále pak Obr. 3 a Obr. 31. Tab Statistické zpracování průměrných denních koncentrací PM 1 (µg m 3 ) v jednotlivých lokalitách, říjen - prosinec 216 PM 1 Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Arit. průměr 22,1 26,4 24,1 27,7 Minimum 7,1 3, 3,6 4,1 I. kvartil (25 %) 13,8 13,8 12,5 14,9 Medián 2,3 25,7 22,1 26,3 III. kvartil (75 %) 29,1 36,8 34,4 37,3 Maximum 46,3 62,8 6,9 61, Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr. 3 - Grafické znázornění mediánu, I. a III. kvartilu (box), minima a maxima (whisker) a aritmetického průměru (bodově) průměrných denních koncentrací PM 1 v jednotlivých lokalitách (říjen - prosinec 216) Z hodnot uvedených v Tab. 16 a Obr. 3 vyplývá, že statistické ukazatele se proti první etapě měření v teplejší části roku výrazně změnily. Hodnoty pro Kuchařovice jsou nejnižší z uváděných lokalit. Medián i aritmetický průměr jsou nižší, než v lokalitě Mikulov-Sedlec. Maxima nepřesáhla hodnotu imisního limitu 5 µg m 3, a v chladné části roku tak tato hodnota nebyla ani jednou překročena na rozdíl od zbylých lokalit. V případě průměrných denních koncentrací PM 2,5 se situace až tolik nezměnila. Koncentrace i statistické ukazatele jsou na všech lokalitách obdobné, avšak obdobně jako v případě PM 1 33

34 Koncentrace (µg.m 3 ) jsou již aritmetický průměr i medián v Kuchařovicích nejnižší. Rovněž v případě maximálních hodnot pouze lokalita Kuchařovice nepřekročila hodnotu 4 µg m 3. Tab Statistické zpracování průměrných denních koncentrací PM 2,5 (µg m 3 ) v jednotlivých lokalitách, říjen - prosinec 216 PM 2,5 Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Arit. průměr 19,3 22,5 2,4 23,9 Minimum 5,5 2,7 3,2 3,5 I. kvartil (25 %) 11,6 11, 1,9 12,1 Medián 17, 23, 19,7 22,5 III. kvartil (75 %) 26,2 32,2 28,4 33,6 Maximum 39,5 51, 43,7 53, Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr Grafické znázornění mediánu, I. a III. kvartilu (box), minima a maxima (whisker) a aritmetického průměru (bodově) průměrných denních koncentrací PM 2,5 v jednotlivých lokalitách (říjen - prosinec 216) 34

35 Koncentrace (µg.m -3 ) Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr. 32 Srovnání průměrných denních koncentrací PM 1 v Kuchařovicích s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu, červen září

36 Koncentrace (µg.m -3 ) Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr. 33 Srovnání průměrných denních koncentrací PM 2,5 v Kuchařovicích s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu, červen září

37 Koncentrace (µg.m -3 ) Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr. 34 Srovnání průměrných denních koncentrací PM 1 v Kuchařovicích s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu, říjen - prosinec

38 Koncentrace (µg.m -3 ) Kuchařovice Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Obr Srovnání průměrných denních koncentrací PM 2,5 v Kuchařovicích s dalšími lokalitami státní sítě imisního monitoringu, říjen - prosinec

39 Zajímavé je rovněž srovnání koncentrací suspendovaných částic v lokalitě Kuchařovice a pouze 5 km vzdálené lokalitě Znojmo, jejichž charakter je však zcela odlišný. Následující Tab. 18 a Obr. 36 zobrazují statistické ukazatele pro rozdíl koncentrací suspendovaných částic v Kuchařovicích (menšenec) a Znojmě (menšitel) v jednotlivých obdobích. Tab. 18 Statistické vyhodnocení rozdílu průměrných denních koncentrací PM 1 a PM 2,5 (µg m 3 ) v lokalitách Kuchařovice a Znojmo Data PM 1 (6-9) PM 1 (1-12) PM 2,5 (6-9) PM 2,5 (1-12) Průměr 6,1-4,3 1,3-3,2 Minimum -5,6-23,8-6,6-15, 25 kvr 2,8-8,1 -,3-7,3 Medián 5,7-2,7 1,5-2,6 75 kvr 8,6,7 2,8,7 Maximum 33,5 7,2 14,9 8, Obr Grafické znázornění mediánu, I. a III. kvartilu (box), minima a maxima (whisker) rozdílu průměrných denních koncentrací PM 1 a PM 2,5 v lokalitách Kuchařovice a Znojmo Z Tab. 18 a Obr. 36 je patrné, že v chladné části roku jsou mediány i průměry koncentrací v Kuchařovicích nižší než ve Znojmě. Mediány zhruba stejně o 2,6 až 2,7 µg m 3. V případě teplejší části roku je již rozdíl mezi jednotlivými frakcemi PM. V případě PM 1 je patrný znatelný příklon k vyšším hodnotám. Medián koncentrací PM 1 v Kuchařovicích je o 5,7 µg m 3 vyšší, než je medián koncentrací ve Znojmě. V maximu byla naměřena až o 3 µg m 3 vyšší průměrná denní koncentrace. V případě PM 2,5 zdaleka takové rozdíly nejsou. Medián koncentrací v Kuchařovicích je jen o 1,5 µg m 3 vyšší, než medián koncentrací ve Znojmě, což je na úrovni nejistoty měření. Z uvedeného vyplývá potvrzení, že větrná eroze významně ovlivňuje koncentrace hrubší frakce PM 1 v teplejší části roku. 39

40 4.3 Koncentrační růžice z hodinových dat V rámci kampaně probíhalo v Kuchařovicích kontinuální měření koncentrací suspendovaných částic, k dispozici jsou tak nejen průměrné denní koncentrace, ale i hodinové koncentrace. Ty je možné porovnat s aktuálními hodinovými meteorologickými charakteristikami, zejména pak rychlostmi a směry větru, či teplotami vzduchu. Na základě těchto hodnot byly sestrojeny větrná a koncentrační růžice pro suspendované částice PM 1 a PM 2,5. Větrná růžice pro lokalitu Kuchařovice za měsíce červen prosinec 216 je uvedena na Obr. 37, použitá data pro větrné a koncentrační růžice uvádí Tab. 19. Tab. 19 Souhrn zpracovaných veličin pro větrné a koncentrační růžice Obr. 37 Větrná růžice, Kuchařovice, červen prosinec 216 Z větrné růžice vyplývá, že převládá SZ a S proudění, doplněné o JV proudění. Vyšší rychlosti větru (nad 7,5 m.s -1 ) byly zaznamenány ze Z, JV a SZ směrů. 4

41 V následujících Obr. 38 a Obr. 39 jsou uvedeny koncentrační růžice a vážené koncentrační růžice pro PM 1 a PM 2,5 v lokalitě Kuchařovice. Obr. 38 Koncentrační růžice a vážená koncentrační růžice pro PM 1, Kuchařovice, červen prosinec 216 Obr Koncentrační růžice a vážená koncentrační růžice pro PM 2,5, Kuchařovice, červen prosinec 216 Z koncentračních růžic na Obr. 38 a Obr. 39 je patrné, že situace je rozdílná v případě PM 1 a PM 2,5. Zatímco maxima koncentrací pro PM 1 byla dosažena při vyšších rychlostech větru při JV proudění, koncentrace PM 2,5 dosahovaly maximálních hodnot při nízkých rychlostech větru a V až SV proudění. Z hlediska vážených koncentračních růžic už je u obou frakcí situace podobná. Nejvíce fouká ze S a SV směrů, a i když nejsou koncentrace nejvyšší, koncentrační příspěvek se nasčítá, při nižších rychlostech větru může tvořit až 2 % prašnosti v této lokalitě. 41

42 Velmi zajímavé jsou však teplotně členěné koncentrační růžice pro jednotlivé frakce suspendovaných částic. Zatímco pro hrubší frakce PM 1 je maximálních koncentrací dosaženo při teplotách vyšších než 13 C a vyšších rychlostech větru (Obr. 4), v případě jemnější frakce PM 2,5 je maximálních koncentrací dosahováno při teplotách nižších než C a nízkých rychlostech větru (Obr. 41). Tato hodinová analýza opět potvrzuje situaci nastíněnou již v předchozích kapitolách, že větrná eroze se podílí zejména na zvýšených koncentracích hrubší frakce PM 1 při vyšších teplotách, zatímco na zvýšených koncentracích jemnější frakce PM 2,5 se podstatněji podílí topná sezóna a emise z lokálních topenišť. Rovněž koncentrace PM 1 jsou zvýšené při teplotách nižších než C, avšak z měřítka je patrné, že se jedná takřka výhradně o PM 2,5, která může tvořit v některých hodinách až 1 % PM 1. Naopak koncentrace PM 2,5 jsou při teplotách nad 13 C zvýšené jen velmi mírně a jemnější frakce PM 2,5 je zastoupena v PM 1 jen zhruba 5 %. Obr. 4 Teplotně členěná koncentrační růžice pro PM 1, lokalita Kuchařovice, červen prosinec 216 Obr Teplotně členěná koncentrační růžice pro PM 2,5, lokalita Kuchařovice, červen prosinec 216 S teplotním členěním velmi dobře koreluje i rozdělení koncentračních růžic dle ročních období. Jak vyplývá z Obr. 42 a Obr. 43, obdobně jako v případě teplotně členěných koncentračních růžic se od sebe i růžice členěné dle ročních období pro PM 1 a PM 2,5 liší. Pro PM 1 dominují vysoké koncentrace v letních měsících, zatímco pro PM 2,5 v zimních konkrétně v prosinci. 42

43 Obr. 42 Koncentrační růžice pro PM 1 členěná dle ročních období, Kuchařovice, červen prosinec 216 Obr Koncentrační růžice pro PM 2,5 členěná dle ročních období, Kuchařovice, červen prosinec 216 Tyto růžice jsou však členěny dle standardních měsíců ročních období. Z minulých kapitol vyplývá, že monitoring vlivu větrné eroze na koncentrace suspendovaných částic lze rozdělit na dvě etapy, a sice na teplejší část roku (červen září) a na chladnější část roku (říjen prosinec). Proto byly sestrojeny i koncentrační růžice pro tato dvě období (Obr. 44 a Obr. 45). 43

44 Obr. 44 Koncentrační růžice pro PM 1 a PM 2,5 v lokalitě Kuchařovice, červen září 216 Obr Koncentrační růžice pro PM 1 a PM 2,5 v lokalitě Kuchařovice, říjen - prosinec 216 Z koncentračních růžic je patrný vliv vyšších rychlostí větru a JV proudění v teplejší části roku. Při srovnávání růžic PM 1 a PM 2,5 je potřeba mít na paměti měřítko v teplejší části roku je škála PM 1 trojnásobná proti PM 2,5, v chladnější části roku jsou téměř totožné. Právě při maximech koncentrací PM 1 v teplejší části roku jsou koncentrace PM 2,5 zhruba třetinové. Při východním proudění pak zhruba poloviční. Naopak při maximech koncentrací PM 1 v chladnější části roku jsou shodně dosahována i maxima PM 2,5, které se blíží až 9 % koncentrací PM 1. 44

45 5 Závěr V lokalitě Kuchařovice probíhalo od do měření suspendovaných částic frakce PM 1 a PM 2,5 v kontinuálním režimu pro potřeby hodnocení vlivu větrné eroze na koncentrace částic v ovzduší. Měření znečištění ovzduší suspendovanými částicemi bylo doplněno měřením meteorologických prvků profesionální meteorologické stanice Kuchařovice. Měřicí lokalita je ze všech stran obklopena zemědělskou půdou, leží mimo intravilán obce, takže přímé ovlivnění dopravou není žádné a lokálními topeništi pouze minimální. Na základě měsíčních průměrů koncentrací suspendovaných částic vyplynulo, že v měsících červen září jsou koncentrace PM 1 ovlivněny větrnou erozí, v měsících říjen prosinec už jen velmi málo. V případě PM 2,5 není vliv větrné eroze patrný. V teplejší části roku je tak zastoupení jemnější frakce PM 2,5 v PM 1 pouze zhruba 5 %, v chladnější části roku až 9 %. Meteorologické podmínky v jednotlivých měsících významně ovlivňují koncentrace částic. Zejména teplota vzduchu, rychlost větru a přítomnost srážek se podílí na vývoji koncentrací suspendovaných částic a zastoupení jemnější frakce PM 2,5 v PM 1. Vliv meteorologických podmínek se projevil i na úrovni průměrných denních koncentrací suspendovaných částic. Ve výjimečných případech, při vysoké teplotě, dostatečné rychlosti větru a bez přítomnosti srážek, dosáhly koncentrace PM 1 hodnot vyšších než 5 µg m 3. Větrná eroze tak přispěla k překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM 1. Ze srovnání s dalšími lokalitami Jihomoravského kraje vyplývá, že koncentrace hrubší frakce PM 1 patří v teplejší části roku k nejvyšším a naopak v chladnější části roku k nejnižším. Koncentrace jemnější frakce PM 2,5, které nejsou větrnou erozí tolik ovlivněny, jsou v teplejší části roku zvýšené, ne však nejvyšší. V chladnější části roku opět patří k nejnižším. Ze srovnání s lokalitou státní sítě imisního monitoringu ve Znojmě (cca 5 km vzdušnou čarou) se potvrzují výše uvedené skutečnosti. V teplejší části roku jsou všechny statistické ukazatele v Kuchařovicích proti lokalitě Znojmo zvýšené v případě PM 1 výrazněji, v případě PM 2,5 pouze velmi mírně. Naopak v chladnější části roku indikují všechny ukazatele výrazně nižší koncentrace suspendovaných částic v lokalitě Kuchařovice proti lokalitě Znojmo. Koncentrační růžice, sestrojené z hodinových dat, pak opět potvrzují významný vliv větrné eroze na koncentrace suspendovaných částic v lokalitě Kuchařovice. Zejména teplotně členěné koncentrační růžice poukazují na to, že maximálních koncentrací PM 1 je dosahováno při vyšších teplotách a dostatečných rychlostech větru, a tedy že koncentrace jsou zvýšené i díky větrné erozi. Při srovnání koncentrací jednotlivých frakcí suspendovaných částic v teplejší části roku je patrné, že jemnější frakce PM 2,5 je v PM 1 zastoupena zhruba 5 %. Naopak v případě PM 2,5 kulminují koncentrace při nízkých teplotách pod C a při nízkých rychlostech větru. Tyto skutečnosti pak indikují vliv lokálních topenišť na zvýšené koncentrace PM 2,5, které v chladné části roku tvoří až 9 % hrubší frakce PM 1. 45

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015 ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 215 215 Obsah 1 Úvod... 2 2 Imisní limity... 3 3 Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích... 4 3.1 Suspendované částice PM 1,

Více

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných

Více

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V BOLATICÍCH 12. 12. 211 27. 1. 212 Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. Blanka Krejčí Lokalita CZ I - Bolatice Měření 12. 12. 211-27. 1.

Více

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona

Více

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno O čem budu povídat Trocha teorie nikoho nezabije Kvalita ovzduší v posledních letech Problémy

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic

Více

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, robert.skeril@chmi.cz Český hydrometeorologický ústav 3 odborné úseky: Meteorologie a klimatologie Hydrologie

Více

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková

Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková Ambulantní měření na území Jihomoravského kraje Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Ing. Zdeněk Elfenbein Ing. Jana Šimková Úvod První výsledky z dlouhodobější měřící kampaně Významný podíl OZKO na území kraje za

Více

Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech

Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech Ing. Helena Plachá, Ing. Vít Bäumelt, Mgr. Lea Baláková, Ing. Václav Novák a kolektiv zaměstnanců oddělení kvality ovzduší

Více

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách The concentration of airborne in episode without precipitation Gražyna Knozová Robert Skeřil Český hydrometeorologický ústav, Brno Zdroje

Více

MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2015

MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2015 MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2015 ODBORNÁ ZPRÁVA Datum: 30. 11. 2015 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Zpracoval: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D., Mgr. Šárka

Více

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Monitorování kvality ovzduší v České republice Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ): Strana 4178 Sbírka zákonů č. 330 / 2012 Částka 121 330 VYHLÁŠKA ze dne 8. října 2012 o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových

Více

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY V současné době dosud platí imisní limity dosavadní, avšak pro hodnocení do budoucnosti se používají imisní limity nové. V novém zákonu 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší

Více

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017, Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně

Více

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Zadavatel: Měření: Vydání protokolu: Odpovědná osoba: Město Český Těšín 12. - 19.3.2014 4.4.2014 Ing. Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v

Více

MĚŘICÍ KAMPAŇ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ BRNO BOSONOHY

MĚŘICÍ KAMPAŇ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ BRNO BOSONOHY MĚŘICÍ KAMPAŇ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ BRNO BOSONOHY Listopad Prosinec 2017 OBSAH 1 ÚVOD 2 2 MĚŘENÉ ŠKODLIVINY, IMISNÍ LIMITY 5 2.1 SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 A PM 2,5 5 2.1.1 EMISE SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC

Více

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Konference Lysá hora 120 let meteorologických měření a pozorování, 14. 15. 6. 2017 Vývoj

Více

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků S:\!Projekty\_Interni projekty\doprava Jan Sládeček, Lea Paličková, Jana Ďoubalová, Václav Novák, Jan Horálek, Josef Keder, Martin Beran, Hana Škáchová, Leona Vlasáková

Více

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018 Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018 12. duben 2019 Obsah Shrnutí...

Více

MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2016

MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2016 MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MALÝCH OBCÍCH V TOPNÉ SEZÓNĚ 2016 ODBORNÁ ZPRÁVA Datum: 30. 11. 2016 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Zpracoval: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. 0 Místo: Brno

Více

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Zubří V. VII. / 2015

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Zubří V. VII. / 2015 ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Zubří V. VII. / 15 15 1 Obsah 1 Úvod... 3 Imisní limity... 7 3 Vyhodnocení kvality ovzduší v Zubří... 8 3.1 Suspendované částice PM, PM,5 a PM 1...

Více

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření:

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření: Protokol o měření Měřící místo: Stadion Bazaly, Slezská Ostrava GPS souřadnice: 49 50' 35" N, 18 18' 0" E Nadmořská výška místa: 250 m Datum měření: 13. března 2014 Čas měření: od 13.00 do 16.00 hod Popis

Více

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH Kyjevská 44, 532 03 Pardubice e-mail: podatelna@pu.zupu.cz, tel.: 466019501-3, fax: 466019502 Hygienické laboratoře Pardubice oddělení analýzy ovzduší venkovního,

Více

Protokol o měření. Popis místa měření:

Protokol o měření. Popis místa měření: Protokol o měření Měřící místo: Ostrava - Laguny Ostramo GPS souřadnice: 49 50'26.82"S, 18 15'8.59"V Nadmořská výška místa: 205 m.n.m. Datum měření: 1.4.2014 Čas měření: od 10.50 do 14.00 hod Popis místa

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov 1. etapa - 27. 5. až 24. 6. 2013 2. etapa - 1. až 29. 8. 2013 3. etapa - 15. 11. až 13. 12. 2013 Zpracovala Národní referenční laboratoř pro venkovní ovzduší Centra

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 11.12.2012 ENVItech Bohemia s.r.o. Obsah 1 Úvod... 2 2 Technická specifikace... 3 3 Meteorologické podmínky... 6 3.1 Teplota vzduchu...

Více

Vyhodnocení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji v letech

Vyhodnocení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji v letech Vyhodnocení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji v letech 2010 2016 Zpracoval: Mgr. Jakub Bucek Brno, červen 2017 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: Bucek s.r.o. zastoupen: Mgr. Jakubem Buckem, jednatelem sídlo:

Více

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 2010-2015 31. 1. 2016 ENVItech Bohemia, s.r.o. Obsah 1 ÚVOD... 2 2 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ... 3 2.1 EMISE TUHÝCH LÁTEK... 3 2.2 EMISE

Více

Protokol o měření. Popis místa měření:

Protokol o měření. Popis místa měření: Protokol o měření Měřící místo: Ostrava, odval Heřmanice GPS souřadnice: 49 51'58.95"S, 18 19'22.85"V Nadmořská výška místa: 210 m.n.m. Datum měření: 2.4.2014 Čas měření: od 10.00 do 12.30 hod Popis místa

Více

Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech až

Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech až Zpráva z imisního měření v Hrádku ve dnech 1. 12. až 7. 12. 2015 Datum: 10.03.2016 Pracoviště: Pobočka Plzeň - oddělení ochrany čistoty ovzduší Zpracoval: Ing. Fory, Ing. Hadinger, Ing. Hladík, Proškovec,

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2017

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2017 ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2017 OBSAH 1 ÚVOD 2 2 IMISNÍ LIMITY 3 3 METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY V ROCE 2017 4 3.1 METEOROLOGICKÁ SITUACE V ROCE 2017 A VLIV NA

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most 2018 ZDRAVOTNÍ ÚSTAV se sídlem v Ústí nad Labem Vypracoval: Ing. Pavel Knedlík, v Ústí nad Labem,

Více

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší Libor Černikovský Oddělení ochrany čistoty ovzduší, pobočka Ostrava Výroční seminář ÚOČO, Kletečná, 21. 9. 2016 Identifikace zdrojů znečišťování Spolupráce ČHMÚ

Více

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 2010-2014

VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 2010-2014 VYHODNOCENÍ VY SLEDKŮ ME Ř ENÍ ÍMÍSÍ V PŘŮ MYSLOVE ZO NE JÍHLAVA V LETECH 21-214 31. 1. 215 ENVItech Bohemia, s.r.o. Obsah 1 ÚVOD... 2 2 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ... 3 2.1 EMISE TUHÝCH LÁTEK... 3 2.2 EMISE OXIDŮ

Více

14 denní experimentální měření imisí v lokalitě průmyslové zóny Napajedla

14 denní experimentální měření imisí v lokalitě průmyslové zóny Napajedla 14 denní experimentální měření imisí v lokalitě průmyslové zóny Napajedla 8.2.2013 ENVItech Bohemia s.r.o. Obsah 1 Úvod... 2 2 Technická specifikace... 3 3 Meteorologické podmínky... 6 3.1 Teplota vzduchu...

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702

Více

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR) Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR) Faktory větrné eroze povrchu hald Nízké rychlosti větru špatné rozptylové podmínky, ale

Více

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV MYSLOVÉ OBLASTI ČR Josef Keder, Hana Miturová, Jiří Bílek Český hydrometeorologický ústav Zdravotní ústav Ostrava Suspendované

Více

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá Roční provoz 2013 AIM - 24 stanic MIM - 17 stanic Laboratoř PAH 24 odběrových míst Gravimetrická

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015 Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR 1 Obsah I. ÚVOD... 3 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Více

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016 ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016 Datum: březen 2017 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K Myslivně

Více

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech Vladimíra Volná ODDĚLENÍ OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ, ČHMÚ/OSTRAVA Přednáška ČMeS, ČHMÚ/pobočka Ostrava, 25. 9. 2017 Vývoj znečištění ovzduší v Beskydech

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2014 1 I. ÚVOD Úsek ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického

Více

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Projekty na pobočce Brno v roce 2014 Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Strategie ovzduší 2020 Harmonogram Základní struktura NPSE 2020 Analytická část je strukturována standardním mezinárodně uznávaným modelem

Více

Českomoravský štěrk a.s.

Českomoravský štěrk a.s. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Českomoravský štěrk a.s. Hrabůvka - kamenolom Českomoravský štěrk a.s. Hrabůvka kamenolom, monitoring PM10 11.7.18 18.7.18 www.zuova.cz 1 ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V

Více

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Ing. Václav Píša, CSc. Autor Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum

Více

Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.

Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb. Ochrana ovzduší ve státní správě VIII, teorie a praxe Alena Kacerovská 19. listopadu 2013, Plzeň ÚVOD

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2018

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2018 VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2018 ENVITECH BOHEMIA, s.r.o. 1 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: ENVItech Bohemia s.r.o. Ovocná 34/1021 161 00 Praha 6 telefon: +420 257 312 750 IČO: 47119209

Více

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření Protokol o měření 007/2013_14/OVA Měřící místo: Ostrava - Laguny Ostramo GPS souřadnice: 49 50'26.82"S, 18 15'8.59"V Nadmořská výška místa: 205 m.n.m. Datum měření: 25.8.2014 Čas měření: od 10.00 do 17.00

Více

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje Autorský tým Mgr. Jakub Bucek Bucek s.r.o. Dr. Robert Skeřil

Více

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ za chladné období říjen 14 - březen 1 Datum: květen 1 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka

Více

Monitoring těkavých organických látek

Monitoring těkavých organických látek Monitoring těkavých organických látek Minulost, současnost, budoucnost (?) Ing. Věra Vrbíková Monitoring těkavých organických látek Začátek: rok 1999, odběry v 5 městech Praha Ústí nad Labem Sokolov Karviná

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 2 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR (zejména z pohledu ČHMÚ) Jan Macoun Český hydrometeorologický ústav, macoun@chmi.cz Seminář Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře. 3. září

Více

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014 Český hydrometeorologický ústav - pobočka Ostrava Oddělení ochrany čistoty ovzduší Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 13 - březen

Více

VYHODNOCENÍ EXPERIMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM A VE VSETÍNĚ SPOJENÉHO S OSVĚTOVOU KAMPANÍ

VYHODNOCENÍ EXPERIMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM A VE VSETÍNĚ SPOJENÉHO S OSVĚTOVOU KAMPANÍ VYHODNOCENÍ EXPERIMENTÁLNÍHO MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM A VE VSETÍNĚ SPOJENÉHO S OSVĚTOVOU KAMPANÍ ENVITECH BOHEMIA, s.r.o. 1 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: ENVItech Bohemia s.r.o. Objednatel:

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ Blanka Krejčí, Anna Synková ČHMÚ, pobočka Ostrava Osnova Měření velikostního spektra částic na Ostravsku Ostrava-Fifejdy 2008 2015 O.-Poruba vs. O.-Fifejdy Epizoda dálkového

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67 Ovzduší Údaje o znečištění ovzduší použité pro hodnocení vlivu na zdraví pocházejí z 15 pražských měřících stanic (provozovaných ČHMÚ, SZÚ a Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí n/l), na kterých jsou v

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ZLÍN KVÍTKOVÁ ROK 2018

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ZLÍN KVÍTKOVÁ ROK 2018 VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ZLÍN KVÍTKOVÁ ROK 2018 ENVITECH BOHEMIA, s.r.o. 1 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: ENVItech Bohemia s.r.o. Ovocná 34/1021 161 00 Praha 6 telefon: +420 257 312 750 IČO:

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL: Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Více

VYHODNOCENI VYSLEDKU MERENI IMISI V PRUMYSLOVE ZONE JIHLAVA V LETECH

VYHODNOCENI VYSLEDKU MERENI IMISI V PRUMYSLOVE ZONE JIHLAVA V LETECH VYHODNOCENI VYSLEDKU MERENI IMISI V PRUMYSLOVE ZONE JIHLAVA V LETECH 21 217 31. 12. 217 ENVItech Bohemia, s.r.o. Obsah 1 ÚVOD... 2 2 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ... 3 2.1 EMISE TUHÝCH LÁTEK... 3 2.2 EMISE OXIDŮ DUSÍKU

Více

SVRS A PŘESHRANIČNÍ MIGRACE ZNEČIŠTĚNÍ,

SVRS A PŘESHRANIČNÍ MIGRACE ZNEČIŠTĚNÍ, SVRS A PŘESHRANIČNÍ MIGRACE ZNEČIŠTĚNÍ, ANEB VŽDY JE DOBRÉ VĚDĚT, ODKUD VÍTR FOUKÁ Josef Keder ČHMÚ, Observatoř Tušimice Motivace V souvislosti s posuzováním možností řešení špatné kvality ovzduší v Ostravsko-Karvinské

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2017

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2017 VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ ŠUMPERK Rok 2017 ENVITECH BOHEMIA, s.r.o. ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: ENVItech Bohemia s.r.o. Ovocná 34/1021 161 00 Praha 6 telefon: +420 257 312 750 IČO: 47119209

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR 1 Obsah I. ÚVOD... 3 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 II. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti

Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti Příloha: Modelový výpočet produkce emisí a imisních příspěvků ze stavební činnosti O B S A H 1. ÚVOD... 3 2. STANOVENÍ EMISNÍ

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE Josef Keder ČHMÚ, Observatoř Tušimice, Tušimice 6, 432 01 Kadaň, e-mail: keder@chmi.cz Rozložení

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ ODBORNÁ ZPRÁVA Datum: 15. 5. 2014 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Zpracoval: Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Místo: Brno ÚDAJE O ZAKÁZCE

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí

Více

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Obsah Hodnocení zdravotních rizik Expozice Popis imisní situace možnosti a problémy Rozptylové

Více

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016 zpráva ČHMÚ ze dne

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016 zpráva ČHMÚ ze dne Předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016 zpráva ČHMÚ ze dne 28. 2. 2016 Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší

Více

ANALÝZA KVALITY OVZDUŠÍ VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM ÚZEMNÍM CELKŮM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

ANALÝZA KVALITY OVZDUŠÍ VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM ÚZEMNÍM CELKŮM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ANALÝZA KVALITY OVZDUŠÍ VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM ÚZEMNÍM CELKŮM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Brno, 2017 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: Mgr. Robert Skeřil Michalova 2279/1, 628 00 Brno IČ:

Více

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem

Více

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR Obsah I. ÚVOD... 2 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 3 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA

INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ V KRAJI VYSOČINA Konference EVVO, 21.11. 2014, Jihlava Krajský úřad Kraje Vysočina Odbor životního prostředí a zemědělství Tel: 564 602 514 E-mail: haban.r@kr-vysocina.cz

Více