Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně
Normalizační grémia a organizace Druhy norem EMC Civilní normy EMC Vojenské normy EMC Směrnice Rady Evropské unie České normy EMC Všeobecné normy EMC (EMC Standards) Normy pro vf. elektromagnetické rušení (RFI Standards) Normy pro elektromagnetickou odolnost (Immunity Standards) 2
Normy EMC normy rušivého vyzařování (normy pro EMI) normy elmag. odolnosti (normy pro EMS) normy pro odrušovací prostředky mezní hodnoty rušivého vyzařování měřicí metody a přístroje mezní (minimální) hodnoty odolnosti zkušební metody a přístroje vlastnosti odrušovacích prostředků zkoušky a přístroje pro měření 3
Normy EMC normy rušivého vyzařování (normy pro EMI) nejstarší a závazné normy elmag. odolnosti (normy pro EMS) normy pro odrušovací prostředky podstatně mladší, rovněž závazné obvykle pouze doporučené 4
Normalizační grémia a organizace Na celosvětové úrovni Mezinárodní elektrotechnická komise IEC (International Electrotechnical Commission) technické komise TC subkomise SC (Technical Committees) (Sub-Committees) www.iec.ch Výbor pro rádiovou interferenci CISPR (Comité International Spécial des Perturbations Radioélectriques) 5
Normalizační grémia a organizace Na celosvětové úrovni Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO (International Standard Organization) www.iso.ch Mezinárodní telekomunikační unie ITU (International Telecommunications Union) Poradní výbory CCIR a CCIT se zabývají EMC v radiokomunikačních a telekomunikačních systémech a zařízeních Doporučení série K www.itu.int 6
Normalizační grémia a organizace Na evropské úrovni Evropská komise pro normalizaci CEN (Comité Europeen de Normalisation) www.cenorm.be je vytvořena z normalizačních organizací všech členských států Evropské unie a ze států Evropského sdružení volného obchodu EFTA. Evropská komise pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC (Comité Europeen de Normalisationen Electrotechnique) www.cenelec.org 7
Normalizační grémia a organizace Na evropské úrovni Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích ETSI European Telecommunications Standards Institute Normy EMC v ETSI zpracovává technická komise TC-EE 4 (Technical Committee Equipment Engineering) jako normy ETS (European Telecommunication Standard). www.etsi.org Cílem evropských normalizačních orgánů je vytvoření celoevropsky platných jednotných (tzv. harmonizovaných) norem. 8
Na národní úrovni Český normalizační institut ČNI Technická normalizační komise TNK 47 Elektromagnetická kompatibilita www.cni.cz Reviduje existující české (československé) normy ČSN v oblasti EMC přebírá (překládá) světové a evropské normy EMC harmonizované normy ČSN ČSN IEC ČSN CISPR ČSN EN ČSN ETS 9
Na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bude Český normalizační institut (ČNI) ke dni 31. 12. 2008 zrušen a jeho činnost přejde na Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ÚNMZ. www.unmz.cz Technické normalizační komise TNK zůstanou zachovány. 10
Druhy civilních norem EMC Základní normy (Basic Standards) určují všeobecné podmínky pro dosažení EMC libovolného technického produktu. Tyto normy nestanovují konkrétní meze rušení či meze odolnosti, ani žádná vyhodnocovací kritéria. Např. normy pro nf. rušení řady ČSN EN 61000-2- a ČSN EN 61000-3-, normy pro vf. rušení řady ČSN EN 55016-, normy pro EM odolnost řady ČSN EN 61000-4- a další. 11
Kmenové normy (Generic Standards) určují minimální soubor požadavků a testovacích metod EMC pro všechna technická zařízení podle typu elektromagnetického prostředí (obytná, průmyslová, speciální prostředí apod.). Např. všeobecné normy ČSN EN 61000-6-, normy pro vf. rušení ČSN EN 55011 ed. 2 a ČSN CISPR 23 a další. 12
Předmětové normy (Product Standards) definují detailní požadavky a testovací metody EMC pro jednotlivé výrobky a skupiny podobných výrobků a zařízení (tzv. normy výrobků, příp. normy skupin výrobků). Mohou být použity na následující skupiny výrobků: Např. spotřebiče pro domácnost, kancelářské stroje a přístroje, přenosné elektrické nářadí a podobné elektrické přístroje, průmyslová zařízení, zařízení informační techniky (ZIT) a telekomunikační zařízení, televizory a podobná zařízení, dopravní a přepravní zařízení, lékařská zařízení, měřicí a testovací zařízení. 13
Civilní normy EMC závazné (Mandatory Standards) mají charakter zákona doporučené (Voluntary Standards) mají charakter doporučení Směrnice Rady Evropské unie č. 2014/30/EU Normy z Federální komunikační komise FCC (USA) Normy profesních zájmových organizací (např. IEEE) Normy výrobních organizací a sdružení 14
Vojenské normy EMC Military Standards Nejpropracovanější jsou americké vojenské normy MIL-STD převzaty armádami NATO Hlavní rozdíly vůči civilním normám: Použití detekce špičkových hodnot (peak detection) pro měření a vyhodnocení elmag. rušení (civilní normy používající detekci kvazi-špičkových hodnot dle metodiky CISPR). Obvykle nižší přípustné mezní hodnoty elmag. vyzařování. Obvykle vyšší požadované úrovně elmag. odolnosti. Obvykle širší kmitočtový rozsah měření a testování. 15
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/30/EU Directive 2014/30/EU of the European Parliament and of the Council Původní Směrnice č. 89/336/EEC byla zrušena dnem 20. 7. 2007 a nahrazena směrnicí č. 2004/108/EC. Tato směrnice byla 26. 2. 2014 nahrazena směrnicí 2014/30/EU a v každém státě Evropské unie byla přeložena do národního jazyka a schválena vládami. Přechodné období, v němž lze respektovat užití původní Směrnice, trvá do 20. 4. 2016. Zboží prodávané na evropských trzích musí Směrnici respektovat. To znamená, že každý výrobce, distributor či prodejce musí prokázat, že jeho výrobek je se Směrnicí č. 2014/30/EU v souladu, tedy že splňuje tzv. harmonizované evropské normy EN pro oblast EMC vydávané Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice CENELEC. Tyto normy nejsou sice závazné, ale dodržení jejich technických požadavků dává předpoklad, že příslušný výrobek či zařízení vyhovuje požadavkům Směrnice. 16
Směrnici č. 2014/30/EU tvoří 47 článků a 6 příloh: Článek 1 Předmět a oblast působnosti: říká, že Směrnice se týká přístrojů způsobujících elektromagnetické rušení a uvádí kategorie zařízení, na něž se nevztahuje: rádiová a telekomunikační koncová zařízení, na něž se vztahuje směrnice č. 1999/5/EC, výrobky letecké techniky, radioamatérská (komerčně nedostupná) zařízení, zařízení konkrétněji popsaná v jiných směrnicích EU. Článek dále definuje základních pojmů Směrnice včetně definice přístrojů (jakožto mobilních instalací) a tzv. pevných instalací. Článek 2 Uvádění na trh nebo do provozu: ukládá všem členským státům EU povinnost zajistit, aby se na jejich trh dostaly jen přístroje splňující požadavky Směrnice. 17
Článek 3 Volný pohyb zařízení: ukládá členským státům EU, aby z důvodů EMC nebránily vstupu na své trhy těm přístrojům a zařízením, které splňují požadavky Směrnice. Současně umožňuje členským státům, aby v nutných případech realizovaly na svém území opatření vedoucí k zabránění instalace určitých zařízení (např. ochrana příjmu veřejného rádiového vysílání, bezpečnost státu apod.). Článek 4 Základní požadavky: specifikuje základní požadavky, které musí splňovat zařízení, na něž se Směrnice vztahuje, a to odkazem na Přílohu I Směrnice. 18
Článek 5 Harmonizované normy: specifikuje normy, jimž musí zařízení vyhovovat, aby splňovaly požadavky Směrnice. Jsou to příslušné národní normy, které jsou přepisem harmonizovaných evropských norem EN. Článek rovněž specifikuje postup, který je nutný v případě, že existuje podezření, že ani harmonizované normy nevedou ke splnění požadavků Směrnice uvedených v Příloze I. Článek 14 Postup posuzování shody přístroje: specifikuje možné postupy plnění základních požadavků Směrnice, a to odkazy na Přílohu II, příp. na Přílohu III. Článek 16 a 17 Označení CE: popisuje formu a způsoby použití značky, jakožto potvrzení shody zařízení. 19
Článek 18 Jiná označení a informace: specifikuje další údaje a informace, které musí uvádět každé zařízení na trzích EU (typ, série, výrobní číslo přístroje, název a sídlo výrobce, příp. jeho zástupce v EU). Článek 37 až 39 Ochranná opatření: ukládá členským státům, aby v případě, že zařízení nesplňuje požadavky Směrnice, zajistily stažení tohoto zařízení z trhu, zákaz uvádění tohoto zařízení na trh, omezení volného pohybu takového zařízení. Bylo-li takové zařízení, jehož parametry neodpovídají požadavkům Směrnice posouzeno ve smyslu Přílohy III této Směrnice, musí členský stát učinit příslušná opatření proti autoru tohoto falešného posouzení. 20
Článek 11 Rozhodnutí o stažení, zákazu nebo omezení vol-ného pohybu přístroje: určuje formální postup, kterým se výrobci či prodejci zařízení oznamuje rozhodnutí o jeho stažení z trhu, zákazu prodeje a omezení volného pohybu z důvodů nesplnění požadavků této Směrnice. Kap. 4 Oznámené subjekty: ukládá členským státům ustavit pověřený národní orgán, tzv. oznámený subjekt či kompetentní orgán (Notified Body), který je oficiálně pověřen posuzováním shody zařízení dle Přílohy III této Směrnice. 21
Oznámenými subjekty (s různým charakterem a rozsahem pověření) v ČR jsou: Institut pro testování a certifikaci, a.s. Zlín Elektrotechnickỳ zkušební ústav, s.p. Praha TÜV SÜD Czech, s.r.o. Praha Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů Praha Strojírenský zkušební ústav, s.p. Brno VOP-026 Šternberk, s.p. (VTUPV Vyškov) Český metrologický institut - laboratoř TESTCOM Praha 22
Článek 19 Pevné instalace: popisuje postup posuzování shody u přístrojů určených pro zabudování do pevných instalací. Jde-li o pouhou možnost zabudování do pevné instalace, je nutno splnit Směrnici ve všech jejich částech, jde-li o zabudování do konkrétní určité pevné instalace, nemusí takový přístroj splňovat Články 6 až 18 této Směrnice. Články 45 až 49 Závěrečná ustanovení: obsahují zrušovací ustanovení předchozí Směrnice 2004/108/ES, přechodná ustanovení mezi předchozí a novou Směrnicí, provedení, vstup v platnost a určení Směrnice 2014/30/EU. 23
Příloha I Základní požadavky podle článku 6: specifikuje obecné požadavky na vlastnosti přístrojů a pevných instalací z hlediska splnění požadavků Směrnice. Příloha II Postup posuzování shody podle článku 8 (interní řízení výroby): uvádí následující postup zajištění EMC zařízení a prokazování jeho shody: Výrobce, příp. dovozce musí: vyzkoušet výrobek podle příslušných harmonizovaných norem EMC buď vlastními prostředky, nebo v pověřené zkušebně; vypracovat podrobnou technickou dokumentaci a vydat písemné prohlášení o tom, že výrobek normám vyhovuje. Prohlášení podepíše pracovník, který za jeho správnost nese osobní odpovědnost. Prohlášení se všemi záznamy o měření musí být uchovávány po dobu 10 let; opatřit výrobek značkou CE (Conformité Européenne), jež dokládá jeho certifikaci. 24
Značka dokládá, že výrobek vyhovuje požadavkům podle všech závazných předpisů, které se na něj vztahují (bezpečnost výrobku, ochrana před nebezpečným napětím, EMC, hygiena, ochrana životního prostředí a další). Značka tedy není značkou jen pro EMC, ale vyjadřuje shodu jakéhokoli výrobku (stroje, přístroje, hračky apod. až na výjimky, kdy se užívá jiná značka shody) se všemi na něj se vztahujícími harmonizovanými předpisy EU. O které předpisy a směrnice se jedná, musí vědět nebo si zjistit sám výrobce či dovozce. Značku nelze tedy nikde koupit, značka se nepropůjčuje a nelze získat žádné úřední povolení k jejímu použití. Odpovědná osoba připevňuje značku na výrobek na vlastní odpovědnost a vystavuje prohlášení o jeho shodě s požadavky všech relevantních zákonů rovněž na vlastní, tj. osobní odpovědnost. 25
Příloha III Postup posuzování shody podle článku 8: uvádí alternativní (volitelný) postup prokazování shody: Výrobce předloží pověřenému národnímu orgánu, tzv. kompetentnímu orgánu (Notified Body, Oznámený subjekt) technickou dokumentaci výrobku a požádá ho o posouzení shody. Po (kladném) posouzení dokumentace pak kompetentní orgán předá výrobci zařízení vyjádření o jeho shodě. Výrobce připojí toto vyjádření k technické dokumentaci výrobku a opatří výrobek značkou. 26
Příloha III Postup posuzování shody podle článku 8: uvádí alternativní (volitelný) postup prokazování shody: Výrobce předloží pověřenému národnímu orgánu, tzv. kompetentnímu orgánu (Notified Body, Oznámený subjekt) technickou dokumentaci výrobku a požádá ho o posouzení shody. Po (kladném) posouzení dokumentace pak kompetentní orgán předá výrobci zařízení vyjádření o jeho shodě. Výrobce připojí toto vyjádření k technické dokumentaci výrobku a opatří výrobek značkou. Tento způsob posouzení shody je jedinou povolenou cestou pro všechna rádiová a telekomunikační koncová zařízení. Tato zařízení musí být testována a hodnocena výhradně orgánem určeným národní vládou dle jiné Směrnice č. 1999/5/EC. 27
Příloha IV Technická dokumentace a prohlášení o shodě: uvádí povinné části, které musí obsahovat technická dokumentace posuzovaného zařízení a na jejím základě vypracované prohlášení o shodě (ať již vypracované výrobcem či kompetentním orgánem). Příloha V Označení CE podle článků 16 a 17: specifikuje grafickou podobu a způsob použití evropské značky shody. Příloha VI Srovnávací tabulka: formálně srovnává odpovídající si články staré Směrnice č. 204/108/ES a nové Směrnice č. 2014/30/EU. 28
Legislativa EMC v České republice České technické normy EMC Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky (účinnost od 1. 9. 1997) a jeho poslední novela č. 186/2006 Sb.; Novelizace a doplnění: zákon č. 71/2000 Sb. (účinnost od 24. 2. 2000), zákony č. 205/2002 Sb., 226/2003 Sb. a 227/2003 Sb. (plná účinnost od 1. 5. 2004 vstup ČR do EU); Řada nařízení vlády o technických požadavcích na elektr. zařízení nízkého napětí; vybraných výrobcích k posuzování shody; technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. 29
Legislativa EMC v České republice Evropská Směrnice ukládá, že pokud zařízení neodpovídá požadavkům příslušných norem či předpisů (tedy generuje vyšší než přípustnou úroveň rušení nebo nemá adekvátní úroveň elektromagnetické odolnosti), toto zařízení stáhnout z trhu, zakázat jeho uvedení na trh, případně omezit jeho volný pohyb. Zákon č. 22/1997 Sb. (ani jeho novelizace) takové opatření neobsahují a spokojí se jen s uložením finanční pokuty do výše 20 miliónů Kč. Stanovený výrobek je přístroj či zařízení, které potenciálně může způsobovat elektromagnetické rušení nebo jehož funkce může být podobným rušením ovlivněna. O stanoveném výrobku musí jeho výrobce či dovozce vydat prohlášení o shodě s příslušnými technickými předpisy a normami a o dodržení stanoveného postupu posouzení této shody. 30
Legislativa EMC v České republice Od roku 1997 probíhá v České republice intenzivní harmonizace všech národních technických norem. ČSN IEC ČSN CISPR ČSN EN ČSN ETS Za touto skupinou písmen následuje skupina čísel, která je stejná, jako v příslušné výchozí mezinárodní normě. Zařízení, která splňují ustanovení harmonizovaných českých technických norem, automaticky vyhovují i příslušným evropským či mezinárodním normám a lze je tedy exportovat i na tyto zahraniční trhy. 31
Tématicky lze normy EMC členit do čtyř oblastí: Všeobecné normy EMC (EMC Standards) Normy pro nízkofrekvenční elmag. Rušení (Low Frequency EMC) Normy pro vysokofrekvenční elmag. Rušení (RFI Standards) Normy pro elektromagnetickou odolnost (Immunity Standards) 32
Všeobecné normy EMC (EMC Standards) ČSN EN 61000-6-3 ed. 2 Elektromagnetická kompatibilita všeobecná norma týkající se vyzařování ČSN EN 61000-6-1 ed. 2 Elektromagnetická kompatibilita všeobecná norma týkající se odolnosti Tyto všeobecné normy lze užít jen tehdy, když pro dané zařízení neexistují jednoúčelové normy výrobků, příp. skupiny výrobků. Pokud takové normy existují, pak mají přednost před všeobecnými normami. Všeobecné normy platí v pásmu kmitočtů 0 Hz až 400 GHz a nevztahují se na zařízení určená k vysílání elektromagnetických vln pro radiokomunikační účely. 33
Normy pro elektromagnetické rušení v nízkofrekvenční oblasti (Low Frequency EMC) ČSN IEC 1000-2-1 Popis prostředí elmag. prostředí pro nf. rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích ČSN IEC 1000-2-2 Kompatibilní úrovně pro nf. rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí ČSN IEC 1000-2-3 Popis prostředí vyzařovaných jevů a jevů šířených vedením a nevztahujících se k síťovému kmitočtu ČSN EN 61000-2-4 Kompatibilní úrovně pro nf. rušení šířené vedením v průmyslových závodech 34
Normy pro vysokofrekvenční rušení (RFI Standards) ČSN EN 55011 ed. 2 (CISPR 11) Meze a metody měření charakteristik elmag. rušení od průmyslových, vědeckých a lékařských (PVL) vysokofrekvenčních zařízení platí pro zařízení určená ke generování či využívání vf. energie pro průmyslové, vědecké a lékařské účely. Zařízení třídy A jsou elektrická zařízení vhodná k používání ve všech objektech kromě obytných prostorů (domácností), příp. nejsou přímo připojena na rozvodnou síť nízkého napětí obytných budov. Zařízení třídy B jsou zařízení vhodná k použití v obytných objektech a v objektech připojených k rozvodné síti nízkého napětí napájející obytné budovy. 35
ČSN EN 55013 (CISPR 13) Meze a metody měření charakteristik rádiového rušení způsobeného rozhlasovými a TV přijímači a přidruženými zařízeními udává mezní hodnoty rušivého napětí a pole vyzařovaného rozhlasovými a TV přijímači a přidruženými zařízeními (nf. zesilovače, gramofony, CD přehrávače, magnetická záznamová a reprodukční zařízení obrazu a zvuku aj.) v pásmu 9 khz až 18 GHz. ČSN EN 55014 ed. 3 (CISPR 14) Meze a metody měření charakteristik rádiového rušení způsobeného zařízením s elektrickým pohonem, tepelným zařízením pro domácnost a podobné účely, elektrickým nářadím a podobnými elektrickými přístroji uvádí meze rušivých svorkových napětí a rušivého výkonu pro spojité (trvalé) i nespojité (mžikové) rušení v pásmu 150 khz až 300 MHz. 36
ČSN EN 55015 ed. 3 (CISPR 15) Meze a metody měření charakteristik rádiového rušení způsobeného elektrickými svítidly apod. zařízením ČSN EN 55022 ed. 2 (CISPR 22) Meze a metody měření charakteristik rádiového rušení zařízením informační techniky specifikuje meze rušení od zařízení informační techniky (ITE Information Technology Equipment) v pásmu 0,15 až 6000 MHz. Třída B ITE je kategorie přístrojů určených pro použití ve vnitřním prostředí, tj. tam, kde lze předpokládat použití rozhlasových a TV přijímačů ve vzdálenosti do 10 m od zařízení ITE. Třída A ITE je kategorie všech ostatních zařízení ITE. Norma specifikuje rovněž podmínky a metody měření rušivého napětí a elektrického pole včetně uspořádání měřicích pracovišť. 37
ČSN EN 55012 ed. 2 Meze a metody měření charakteristik vf. Rušení motorovými vozidly, motorovými čluny a zařízeními poháněnými zážehovými motory předepisuje mezní hodnoty rušivého pole a metody jeho měření v pásmu 30 1000 MHz. Meze jsou stanoveny tak, aby při jejich dodržení byla zajištěna ochrana přijímačů v budovách pro rozhlasové a TV vysílání s kmitočtovou či amplitudovou modulací. ČSN CISPR 18 Charakteristiky rušení od venkovních vedení a zařízení vysokého napětí se týká vf. rušení způsobovaného venkovními vedeními VN a zařízeními VN v rozsahu kmitočtů 150 khz až 300 MHz. Norma zahrnuje rušení vlivem koronového výboje na povrchu vodičů a armatur VN, vlivem kapacitních výbojů a jiskření na plochách izolátorů VN a na přerušených či nedokonalých spojích. 38
ČSN EN 55016 Specifikace CISPR pro přístroje a měřicí metody na měření rádiového rušení a odolnosti proti rádiovému rušení Část 1 specifikuje vlastnosti přístrojů pro měření napětí, proudu, výkonu a pole rušivých signálů v pásmu 9 khz až 18 GHz. Pro rozsah 9 khz až 1000 MHz uvádí norma základní požadavky na přístroje pro měření elmag. rušení (měřicí přijímače, spektrální analyzátory) včetně příslušenství (umělé sítě LISN, napěťové a proudové sondy a absorpční kleště, měřicí antény) a požadavků na zkušební stanoviště. Norma též určuje požadavky na vazební jednotky pro měření odolnosti vůči vedeným rušivým signálům, požadavky na bezodrazové měřicí komory a testovací komory TEM. Část 2 uvádí metody a postupy měření vysokofrekvenčního rušení a metody testování odolnosti proti rušení. 39
Normy pro elektromagnetickou odolnost (Immunity Standards) ČSN EN 61000-4-1 ed. 2 Přehled zkoušek odolnosti uvádí přehled existujících zkoušek odolnosti včetně jejich stručného popisu. Norma dává doporučení pro volbu vhodné zkoušky odolnosti s ohledem na zkoušené zařízení a podmínky jeho použití (místo použití, předpokládaná úroveň rušení, požadovaný stupeň odolnosti apod.). Z normy lze zjistit řadu základních údajů o všech zkouškách odolnosti, jejichž podrobný popis je obsahem dalších norem řady EN 61000-4. 40
ČSN EN 61000-4-2 ed. 2 Elektrostatický výboj zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-3 ed. 3 Vyzařované vf. EM pole zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-4 ed. 2 Rychlé elektrické přechodné jevy/skupiny impulzů zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-5 ed. 2 Rázový impulz zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-6 ed. 3 Odolnost proti rušením šířeným vedením, indukovaným vysokofrekvenčními poli ČSN EN 61000-4-8 Magnetické pole síťového kmitočtu zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-9 Pulzy magnet. pole zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-10 Tlumené kmity magnetického pole zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-11 ed. 2 Krátkodobé poklesy, krátká přerušení a pomalé změny napětí zkoušky odolnosti ČSN EN 61000-4-12 ed. 2 Oscilační vlny zkouška odolnosti 41
Rozhodující pro výběr vhodné úrovně zkušebního napětí, příp. zkušební intenzity elek. či mag. pole je charakter prostředí, v němž má být zkoušené zařízení provozováno, a to především z hlediska předpokládané úrovně elmag. rušení v něm. Jednotlivé normy kategorizují tato prostředí do následujících tříd, příp. úrovní odolnosti: Úroveň (třída) odolnosti 1 je vyžadována u zařízení pracujících v prostředí s nízkou, příp. velmi nízkou úrovní elmag. rušení. Jde o tzv. dobře chráněná prostředí. Úroveň (třída) odolnosti 2 popisuje odolnost zařízení, které má pracovat v prostředí s mírnou úrovní elmag. rušení. Jde o běžná, tj. mírně chráněná, příp. nechráněná pracovní prostředí. Úroveň (třída) odolnosti 3 je požadována pro zařízení určená pro tzv. náročná prostředí s vysokou úrovní elmag. rušení. Jde o typická průmyslová prostředí. Úroveň (třída) odolnosti 4, příp. X musí mít zařízení určená pro prostředí s velmi vysokou úrovní předpokládaného rušení. Jde o nechráněná silně rušená průmyslová prostředí. 42
References [1] HABIGER, E. Elektromagnetische Vertraglichkeit. Huthig Buch Verlag, Heidelberg 1992, 88 stran. ISBN 978-3341006207. [2] PAUL, C., R. Introduction to Electromegnetic Compatibility. John Wiley, New York, 1992. 784 stran. ISBN 978-0471549277. [3] VACULÍKOVÁ, P., VACULÍK, E. aj. Elektromagnetická kompatibilita elektrotechnických systémů. Grada Publishing, Praha 1998. 504 stran. ISBN 80-7169-568-8. [4] KEISER, B. Principles of Electromagnetic Compatibility 3 rd edition. Artech House, Norwood 1987. 383 stran. ISB: 0-89006-206-4. [5] DŘÍNOVSKÝ, J., FRÝZA, T., SVAČINA, J., KEJÍK, Z., RŮŽEK, V., ZACHAR, J. Elektromagnetická kompatibilita. MJ Servis s.r.o., Božetěchova 133, 612 00 Brno, ISBN: 978-80-214-4202-3 <http://www.urel.feec.vutbr.cz/~drinovsky/?download=skripta_emc_el.pdf> 43
Děkuji vám za pozornost Jiří Dřínovský drino@feec.vutbr.cz Faculty of Electrical Engineering and Communication Brno University of Technology Technicka 12, CZ-616 00 Brno, Czech Republic Tel: +420 541 146 599 44