METODICKÝ DOKUMENT PŘIPOMÍNKY A VYPOŘÁDÁNÍ

Sekce technické ochrany životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence *MIZPP00FQSH7* PMIZPP00FQSGC 53572/ENV/15 (příloha) 30.07.2015 METODICKÝ DOKUMENT Novela zákona č. 100/2001 Sb., posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a její dopady na proces integrovaného povolování PŘIPOMÍNKY A VYPOŘÁDÁNÍ Byly obdrženy připomínky od následujících subjektů: - Odbor výkonu státní správy IV Ministerstva životního prostředí (OVSS IV MŽP) - Odbor výkonu státní správy IX Ministerstva životního prostředí (OVSS IX MŽP) - Oddělení metodiky a projektové EIA Ministerstva životního prostředí (EIA MŽP) - Krajský úřad Moravskoslezského kraje (KÚ MSK) - Krajský úřad Karlovarského kraje (KÚ KVK) - Krajský úřad Středočeského kraje (KÚ SČK) - Krajský úřad Libereckého kraje (KÚ LK) - Krajský úřad Kraje Vysočina (KÚ KV) - Krajský úřad Pardubického kraje (KÚ PK) Organizace Část Str. Připomínka / Návrh změny textu Reakce CENIA obecně K metodickému dokumentu k problematice dopadů novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces integrovaného povolování nemáme za CENIA žádnou věcnou připomínku. Před zveřejněním konečné verze metodického dokumentu doporučujeme sjednotit v celém textu typ, případně velikost písma. KÚ KV obecně Požadujeme přesně určit termín provedení záměru ve vazbě na navazující řízení ( 3 písm. g) zákona EIA) a ve vazbě na integrované povolení. Doslovným gramatickým výkladem je provedení záměru jeho uskutečnění, realizace. Ve vazbě na stavební zákon se tím myslí vztah ke stavebnímu povolení nebo změně stavby Před vydáním metodického pokynu bude provedena revize formální stránky textu. Jak vyplývá z definice navazujícího řízení, jsou navazujícími řízeními taková řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se 1/19

stavebnímu povolení nebo změně stavby před dokončením realizace stavby. Naproti tomu integrovaným povolením ( 2 písm. g) a 13 odst. 4 zákona IPPC) se stanoví podmínky provozu zařízení. Je tedy opravdu splněna podmínka 3 písm. g) zákona EIA a integrované povolení opravdu povoluje provedení (uskutečnění) záměru? Poznámku pod čarou v zákoně EIA bereme jako možnost, nikoliv povinnost. rozhoduje o umístění nebo provedení záměru. Mezi řízení týkající se provedení záměru spadají i řízení o vydání povolení, bez nichž nelze záměr provozovat. To, že povolovací řízení podle zákona o integrované prevenci jsou, pokud jde o řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o podstatné změně integrovaného povolení, navazujícími řízeními ve smyslu 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., vyplývá z definice navazujícího řízení jako řízení, ve kterém se vydává rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru. Dále tak lze dovodit i ze směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích a z ustanovení zákona o integrované prevenci, kterými jsou příslušná ustanovení směrnice transponována do právního řádu ČR. Podle čl. 5 odst. 3 této směrnice V případě nového zařízení nebo podstatné změny zařízení, na které se vztahuje článek 4 směrnice 85/337/EHS, je pro udělení povolení nutno posoudit a použít i veškeré takto získané významné informace či závěry učiněné podle článků 5, 6, 7 a 9 uvedené směrnice. Dané ustanovení směrnice je transponováno do 4 odst. 1 písm. n) zákona o integrované prevenci, a dále bylo transponováno do ustanovení 13 odst. 5 prevenci, které bylo novelou EIA zrušeno. Dále viz vypořádání připomínky EIA MŽP týkající se vymezení řízení podle 2/19

vymezení řízení podle prevenci, která jsou navazujícími řízeními. Požadujeme určit, do jaké maximální fáze povolení dle stavebního zákona má být navazující řízení řešeno. Domníváme se, že jen do fáze územního a stavebního povolení, případně ke změně stavby před dokončením. Nebo je nutné závazné stanovisko EIA použít i pro povolení zkušebního provozu nebo povolení odstranění stavby dle stavebního zákona. Požadujeme určit, zda závazné stanovisko, jehož obsah je závazný pro navazující rozhodnutí mohou konzumovat i další a další rozhodnutí. Domníváme se, že musí platit vztah jedno závazné stanovisko a jedno navazující povolení k provedení záměru. Domníváme se, že nelze řešit závazné stanovisko v navazujícím IP dle zákona č. 76/2002 Sb., pokud závazné stanovisko má být jako celek konzumováno ve stavebním povolení. IP je zde jako podkladové rozhodnutí pro stavební řízení ( 45 zákona IPPC). Nelze podmínky, obsah závazného stanoviska, cyklovat a používat závazné stanovisko v dalších a dalších povoleních. Požadujeme určit, zda lze závazné stanovisko dělit na podstanoviska a úřad EIA může cíleně určovat jejich použití v případných následných řízeních, nebo naopak úřady v následných řízeních určovat co převezmou a co ne. Co když pak nějaká podmínka nebude vůbec převzata? Řízení o povolení zkušebního provozu ani řízení o povolení odstranění stavby nejsou navazujícími řízeními, neboť se nejedná o řízení, v nichž se rozhoduje o umístění nebo povolení záměru. Stanovisko EIA ze své povahy obsahuje podmínky pro jednotlivé fáze povolování záměru v postupně následujících navazujících řízeních. V případě stanoviska EIA se tak jedná o závazné stanovisko, které je podkladem pro všechna navazující řízení. To platí i pro závazné stanovisko k ověření souladu podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. Příslušný úřad ve stanovisku EIA ani v závazném stanovisku k ověření souladu podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. nebude určovat, které podmínky jsou určeny pro jedno navazující řízení a které jsou určeny pro jiné navazující řízení atd., protože v době, kdy je proces EIA veden, nelze přesně do posledního určit, která všechna navazující řízení budou k záměru vedena. Úřady, které jednotlivá navazující řízení povedou, určí, které z podmínek se k tomuto jimi vedenému navazujícímu řízení vztahují a ty převezmou do výroku 3/19

a ty převezmou do výroku svého rozhodnutí. Ostatní (nepřevzaté podmínky) uvedou do odůvodnění s vysvětlením, proč se k danému řízení nevztahovaly a proč tedy nebyly převzaty do výroku. Pokud ve stanovisku zbude podmínka, která nebyla převzata do žádného navazujícího řízení, znamená to, že neexistovalo navazující řízení, k němuž by se vztahovala. Jak řešit případy kdy záměr bude obsahovat několik staveb a každou bude povolovat jiný stavební úřad (vodoprávní, obecný, dopravní) a podmínky stanoviska jsou stanoveny na celý záměr a nejsou rozlišeny na jednotlivé stavby Závěr Za navazující řízení lze integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., považovat jen v tom případě, že budou zároveň splněny tyto dva předpoklady: 1) Záměr nebude povolován ve stavebním řízení nebo změně stavby před dokončením podle stavebního zákona a provedení záměru bude řešeno jen integrovaným povolením. 2) Závazné stanovisko EIA stanovilo podmínky děleně a výslovně pro řízení podle zákona č. 76/2002 Sb. Platí to, co je uvedeno výše, do konkrétního rozhodnutí budou převzaty ty podmínky ze stanoviska, ke kterým se daný typ navazujícího řízení vztahuje a ke kterým se vztahuje část, úsek nebo etapa posouzeného záměru, k níž (němuž) je navazující řízení vedeno. Ostatní podmínky budou uvedeny v odůvodnění s vysvětlením, proč nebyly převzaty, přičemž však důvodem nepřevzetí může být právě pouze to, že podmínka nevztahuje k danému typu řízení nebo k řešené části, úseku nebo etapě záměru. Jiné důvody nepřevzetí jsou nepřípustné. Viz vysvětlení k jednotlivým bodům výše. 4/19

KÚ KVK obecně Nejde o metodiku, ale právní rozbor, který může být dobrým materiálem zdůvodňujícím metodiku. KÚ KVK obecně Bylo by vhodné pro přehlednost doplnit blokový procesní diagram. KÚ KVK obecně Bylo by vhodné pro přehlednost jednoznačně popsat postup řízení v jednotlivých variantách včetně odchylek od standardního postupu podle prevenci. Jde především o odchylky v termínech (má zákon EIA přednost?), požadovaných podkladech a procesních postupech (ty budou především rozhodovat o odvoláních) Materiál obsahuje i návod, jak konkrétně postupovat. Vzhledem ke složitosti problematiky je nezbytné, aby materiál obsah též výklad relevantních ustanovení novely EIA a rozbor ohledně dopadů novely EIA na povolovací řízení podle zákona o integrované prevenci. Metodiku je třeba vydat co nejdříve. Bude zváženo případné následné doplnění procesního diagramu. Vztah zákona o integrované prevenci a zákona č. 100/2001 Sb. je v materiálu podrobně popsán, včetně postupu v dotčených řízeních podle prevenci. EIA MŽP obecně nejednotný styl textu Před vydáním metodického pokynu bude provedena revize formální stránky textu. OVSS IV MŽP Celý dokument KÚ SČK Verifikační stanovisko je vydáváno v případě záměrů, pro které již bylo vydáno stanovisko EIA, ale jejich povolovací proces dosud nebyl ukončen. Doporučujeme před vydáním dokumentu sjednotit fonty písma v rámci jednotlivých stylů dokumentu vč. nadpisů (ve stávajícím návrhu metodiky obsahují logicky stejné styly dokumentu různé fonty a velikosti písma). Jedná se např. o nadpis kap. 1 a 2 či čl. 2.2.3 a 2.2.4. připomínka pouze formálního charakteru 3 Prosíme o upřesnění termínu povolovacího procesu, který nebyl ukončen. Pokud je míněn proces integrované prevence, nebude ukončen pokaždé, protože je stanovisko EIA podkladem pro vydání integrovaného povolení, a to dále pro stavební řízení. Pokud bude stanovisko EIA 1-2 týdny staré, je nutné, aby odd. IP opět žádalo o verifikační stanovisko? Nebude možné ani dodržet oznamovatelem 30 dní k předložení žádosti o vydání závazného stanoviska dle metodického pokynu by pak muselo být vydáno negativní stanovisko z důvodu Před vydáním metodického pokynu bude provedena revize formální stránky textu. Bude doplněno. Z 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. vyplývá, že pro účely coherence stamp oznamovatel předkládá příslušnému úřadu dokumentaci pro příslušné navazující řízení nejdříve po 5/19

nedodržení lhůty. Přeci nebude oznamovatel po obdržení stanoviska EIA hned žádat o vydání závazného stanoviska a bude čekat dalších 30 dní. navazující řízení nejdříve po vydání stanoviska EIA a současně nejméně 30 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení. Zároveň musí oznamovatel zpracovat a předložit úplný popis případných změn záměru (změny mezi procesem EIA a navazujícím řízením). Verifikační stanovisko musí být vydáno do každého navazujícího řízení a bez ohledu na to, zda stanovisko EIA bylo vydáno včera nebo před několika lety. Pokud oznamovatel požádá o zahájení navazujícího řízení dříve než 30 dní po podání žádosti o vydání verifikačního stanoviska, příslušný úřad na základě této skutečnosti může vydat nesouhlasné závazné stanovisko, ale nemusí. V jaké fázi povolovacího procesu IP je nutné zaslat žádost o verifikační stanovisko (rozeslání žádosti ÚŘ a DOSS)? Ano, žádost o verifikační stanovisko zašle úřad příslušnému úřadu v rámci rozeslání žádosti podle 8 odst. 1 ZIP. Bude doplněno. Je vůbec nutné verifikační stanovisko v rámci IP, když rozhodnutí o změně integrovaného povolení neopravňuje provozovatele k provozu zařízení, ale je jen podkladem pro stavební řízení? Měl by žádat stavební úřad. Pokud bude žádat provozovatel, pak odd. IP a pak stavební úřad, protože jsou navazujícími řízeními, bude to pro odd. EIA obrovská zátěž. Ano, je nutné. Viz výše vypořádání připomínek KV kraje týkajících se navazujících řízení ve vztahu k řízením podle prevenci. KÚ SČK Příslušný úřad podle 9a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vydá závazné stanovisko k ověření změn 3 Jak příslušný úřad pozná, zda se stavební úřad rozhodne k stavebnímu řízení nebo změně stavby před dokončením? Většina stavebních úřadů není v těchto řízeních jednotná. Z 90% jsou řízení o vydání podstatné změny integrovaného povolení podkladem pro stavební řízení. Jak se tedy bude o verifikační stanovisko žádat krajský úřad v rámci integrovaného řízení (má být ale před zahájením řízení????) či stavební úřad. Souvisí s dotazem výše. Řízení podle zákona o integrované prevenci (řízení o vydání integrovaného povolení nebo řízení o podstatné změně integrovaného povolení), v nichž se povoluje záměr posouzený v procesu EIA, je samo o sobě navazujícím řízením, nezávisle na tom, zda je vedeno stavební řízení či 6/19

změn záměru vždy, pokud je navazujícím řízením SŘ, a dále také v případě, že navazujícím řízením je řízení o změně st. před dokončením. V těchto případech se verifikační stanovisko s ohledem na právní úpravu ve stavebním zákoně vydává ještě před zahájením navazujícího řízení. OVSS IX MŽP 1. 3 K odstavci pojednávajícím o zjišťovacím řízení doporučuji doplnit, že dotčená veřejnost se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí ve zjišťovacím řízení. Otázkou je, zda před podáním žaloby musí vyčerpat řádné opravné prostředky dle správního řádu. KÚ SČK Navazující řízení se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků podle 144 správního řádu, tedy řízení s více než 30 účastníky. 3, 8 Uvádíte, že Řízení o vydání integrovaného povolení, které je navazujícím řízením, se v souladu s 9b odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění novely EIA, stejně jako ostatní navazující řízení vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků. Vyplývá tedy z tohoto znění, že pokud nebude přihlášeno 30 účastníků, nebude se jednat o navazující řízení? vedeno stavební řízení či řízení o změně stavby před dokončením. Též viz výše vypořádání připomínek KV kraje. Bude doplněno. Řádné opravné prostředky musí být vyčerpány. Formulace považuje se znamená, že se vždy postupuje jako v řízení s velkým počtem účastníků, i když je jich v řízení méně než 30. Jde o vztažení režimu řízení s velkým počtem účastníků na navazující řízení. Důvodem je zajištění dostatečné publicity řízení, nezbytné pro postup v povolovacích řízeních v souladu s novelou EIA. Z výše uvedeného vyplývá, že půjde o navazující řízení i v případě, že účastníků bude méně než 30. 7/19

EIA MŽP 1.1 4 Navrhuji větu upravit následovně: V těchto případech lze verifikační stanovisko s ohledem na právní úpravu ve stavebním zákoně na výslovnou žádost oznamovatele vydat ještě před zahájením navazujícího řízení. OVSS IX MŽP 1. 4 K odst. týkajícím se 9a odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb.: podle tohoto ustanovení se pro navazující řízení, kterým je stavební řízení nebo řízení o změně stavby před dokončením vydává vždy i souhlasné verifikační závazné stanovisko. Z návrhu ale není zřejmé, jak příslušný úřad zjistí, že je má vydat (když se v těchto případech verifikační stanovisko s ohledem na právní úpravu ve stavebním zákoně má vydávat ještě před zahájením navazujícího řízení) KÚ PK 2.1 4,5 Připomínka Považujeme za vhodné uvést, že ne každá změna integrovaného povolení pro záměr, na který bylo vydáno stanovisko EIA, musí být změnou podstatnou, ne každá změna integrovaného povolení je změnou záměru, která byla posouzena, ne každá změna integrovaného povolení může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. Např. při posuzování skládek v procesu EIA je předmětem posouzení záměr, který obsahuje stavební objekty a všechny etapy provozu skládky. Změnou IP se v II. etapě provozu skládky uvolňují finanční prostředky z vázaného účtu provozovatele. Tato změna IP nenaplňuje pojem podstatné změny dle zákona a takovou změnou nemohou být dotčeny zájmy dotčené veřejnosti. Podobně dle našeho názoru nenaplňuje pojem podstatné změny změna týkající se aktualizace provozního řádu spočívající ve změně identifikačních údajů o provozovateli a dotčených orgánech, změna spočívající ve změně monitoringu podzemní vody, změna spočívající v rozšíření zúžení seznamu katalogových čísel odpadů ap. Bude upraveno. Před zahájením navazujícího řízení se coherence stamp vydává na výslovnou žádost oznamovatele. Viz též vypořádání předchozí připomínky, uplatněné EIA MŽP. V materiálu není tvrzeno, že každá změna integrovaného povolení týkající se záměru, pro který bylo vydáno stanovisko EIA, je podstatnou změnou. Dále odkazujeme na část 2.1 materiálu, upravenou na základě připomínky EIA MŽP. EIA MŽP 2.1 5 Níže uvedená připomínka platí pro případy, kdy se změna IP týká zařízení (ke kterému bylo vydáno stanovisko EIA), k němuž ještě nebyl dokončen celý schvalovací proces (tzn. např. nebylo vydáno SP nebo rozhodnutí o změně stavby před dokončením: Nesouhlasím s konstrukcí, podle které by navazujícím řízením bylo pouze takové řízení podle prevenci, ve kterém se rozhoduje o záměru, ke kterému Částečně akceptováno, vysvětleno. Mezi navazující řízení podle prevenci bylo doplněno řízení o změně integrovaného povolení z důvodu podstatné změny zařízení, které je vedeno v návaznosti na řízení podle 8/19

bylo vydáno stanovisko EIA, a o změně záměru, ke které bylo vydáno stanovisko EIA. Navazujícím řízením dle mého názoru musí být rovněž řízení podle zákona o IP, ve kterém se rozhoduje o změně záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko EIA (k samotné změně stanovisko EIA vydáno nebylo). Pouze tak lze naplit účel novely EIA a v rámci coherence stamp rozhodnout, zda se jedná o změnu, který by mohla mít významný vliv na ŽP nebo ne, a tedy, zda je třeba k ní provést ZŘ, případně celý proces EIA. Informace o tom, zda se podle zákona o IP jedná o změnu podstatnou nebo ne, může být pro účely formulace coherence stamp informací důležitou, ovšem nikoliv směrodatnou. Skutečnost, že se v rámci coherece stamp pravděpodobně dojde k závěru, že se nejedná o změnu podle 4 odst. 1 písm. f) ZPV, ještě neznamená, že se institut CS nemusí vyžívat. Řízení je navazujícím tehdy, týká-li se toto řízení záměru, který byl posouzen v procesu EIA. Jeli tento záměr měněn (zněna IP), tím spíše by se měl uplatnit institut CS, v němž se významnost změny posoudí z hlediska ZPV. Nelze uvažovat opačně, že by navazujícím řízením bylo jen řízení o takové změně, která má stanovisko EIA. Příklad: Záměrem je spalovací zařízení o 3 kotlích o výkonu 500 MW (3x500 MW). Tento záměr má stanovisko EIA a vydané IP. Následně se ještě před vydáním SP oznamovatel rozhodne přidat další kotel o 190 MW a myslí si, že z hlediska EIA to není problém. Zpracuje tedy dokumentaci pro stavební povolení a dokumentaci ke změně IP, kde bude obsažen už i nový kotel o 190 MW. Požádá o CS pro řízení o změně IP a bude mu vydán nesouhlasný CS. Pokud by požádal i o CS ke SP, také mu bude vydán nesouhlasný CS. Pak tedy provede ZŘ na změnu (které např. dopadne tak, že záměr změny nebude podléhat dalšímu posuzování) a následně požádá o nový CS pro řízení o změně IP, k němuž doloží jak stanovisko EIA na původní záměr, tak negativní ZZŘ na změnu, a CS nebude vydán, protože změny budou podchyceny. Pokud by se mělo postupovat podle návrhu metodiky, tak by se orgán EIA nemusel o změně nijak dozvědět, orgán IP by povolil změnu IP, protože ke změně záměru (tj. ke kotli o výkonu 190 MW) nebylo vydáno stanovisko EIA a tudíž by nešlo o navazující řízení a nebyl by potřeba CS tzn. orgán IP by nezkoumal (resp. nemusel nutně zkoumat bodu 1 nebo 2 pro změnu záměru, pro který bylo vydáno stanovisko EIA a jehož povolovací proces dosud nebyl ukončen. O toto navazující řízení se jedná i v případě podstatné změny navazující na řízení podle bodu 1 nebo 2, která představuje změnu záměru, pro kterou byl vydán negativní závěr zjišťovacího řízení. Současně bylo doplněno odůvodnění k tomuto bodu, včetně vazby na nepodstatné změny, a související pokyny pro krajské úřady za účelem toho, aby nemohlo dojít k situaci, kdy by jako nepodstatná byla změnou IP povolena změna, která může mít významný negativní vliv na životní prostředí (tedy změna, která by měla být posouzena jako podstatná, a pro kterou by současně mohly být dány důvody k vydání nesouhlasného coherence stamp). Do části 2.2.9 (coherence stamp) byl doplněn postup pro KÚ ve vztahu k podstatným a nepodstatným změnám. K tomu, že řízení o tzv. nepodstatné změně u záměru, jehož povolovací proces dosud nebyl ukončen, nebylo zahrnuto mezi navazující řízení (jeho zahrnutí by znamenalo, že by nebyl téměř žádný rozdíl mezi řízením o podstatné změně a jiné než podstatné změně integrovaného povolení), je třeba uvést následující: Ze samotné skutečnosti, že zákon o integrované prevenci je uveden v poznámce pod čarou ve výčtu právních předpisů, na 9/19

což bylo vytýkáno před novelou EIA), zda je nový kotel z hlediska EIA problém nebo ne. Ovšem následně by se v rámci CS pro SP odhalilo, že je záměr významně změněn a že změna podléhá ZŘ dle 4 odst. 1 písm. f) ZPV, které však mělo být provedeno již před změnou IP. U změny IP k zařízení posouzenému v procesu EIA, která se provádí v době, kdy již je toto zařízení plně povoleno (a tedy např. i realizováno a provozováno), lze s textem této části metodického dokumentu souhlasit. Je to způsobeno tím, že je-li již vydáno rozhodnutí v posledním možném navazujícím řízením, tak je tím schvalovací proces záměru ukončen. Je-li záměr, jehož schvalovací proces je definitivně ukončen, následně měněn, jedná se o nový schvalovací proces, tzn. oznamovatel by měl ověřit, zda změna, kterou plánuje, podléhá ZŘ nebo celému procesu EIA (tzn. požádat o vyjádření), a pokud ano, provést potřebné kroky, jejichž výsledkem může být stanovisko EIA k navržené změně záměru. Takové stanovisko EIA je pak skutečně podkladem pro navazující řízení, která se týkají pouze této změny výčtu právních předpisů, na které se vztahuje definice navazujícího řízení, nevyplývá, že navazujícím řízením musí být každé řízení podle zákona o integrované prevenci týkající se záměru, jehož povolovací proces dosud nebyl ukončen. V této souvislosti je nutno vzít v úvahu právní úpravu ve směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích a příslušná transpoziční ustanovení zákona o integrované prevenci. Podle čl. 5 odst. 3 uvedené směrnice V případě nového zařízení nebo podstatné změny zařízení, na které se vztahuje článek 4 směrnice 85/337/EHS, je pro udělení povolení nutno posoudit a použít i veškeré takto získané významné informace či závěry učiněné podle článků 5, 6, 7 a 9 uvedené směrnice. Tímto ustanovením je ve vztahu k udělování povolení pro zařízení v režimu ippc konkretizován čl. 8 EIA směrnice, podle kterého se výsledky jednání a informace shromážděné podle článků 5. 6 a 7 berou v úvahu v povolovacím řízení. Definice povolení podle čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice EIA je transponována definicí pojmu navazující řízení v 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. Dané ustanovení směrnice o průmyslových emisích je transponováno do 4 odst. 1 písm. n) zákona o integrované prevenci, podle kterého jsou jednou z náležitostí žádosti o vydání integrované povolení rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a 10/19

souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů (odkaz mj. na zákon č. 100/2001 Sb.) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci. Dále bylo předmětné ustanovení směrnice transponováno do 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci, podle kterého je úřad povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí nebo v závěru zjišťovacího řízení podle zvláštního právního předpisu (odkaz na zákon č. 100/2001 Sb.), nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti. Toto ustanovení prevenci bylo novelou EIA zrušeno, neboť nebylo v souladu s provedenými změnami ohledně stanoviska EIA a zjišťovacího řízení a rovněž bylo nadbytečné vzhledem k tomu, že postup povolujících úřadů vedoucích navazující řízení ve vztahu ke stanovisku EIA a závěru zjišťovacího řízení vyplývá ze zákona č. 100/2001 Sb. Výše uvedené ustanovení 4 odst. 1 písm. n) se vztahuje pouze na řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení z důvodu podstatné změny zařízení, což je zcela v souladu s předmětným ustanovením směrnice o průmyslových emisích. Zrušené ustanovení 13 11/19

odst. 5 zákona o integrované prevenci se rovněž vztahovalo pouze na řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení z důvodu podstatné změny zařízení. Lze tedy konstatovat, že ze směrnice o průmyslových emisích a v návaznosti na ni ze prevenci vyplývá, že stanovisko EIA a další dokumenty z procesu EIA jsou podkladem pouze pro řízení o vydání integrovaného povolení a řízení o změně integrovaného povolení z důvodu podstatné změny zařízení, tj. pouze tato řízení jsou navazujícími řízeními. Rovněž je třeba zdůraznit, že právní úprava v zákoně o integrované prevenci, obsahující vazbu na proces EIA pouze ve vztahu k řízení o vydání integrovaného povolení a k podstatné změně integrovaného povolení, nebyla za strany EU zpochybněna. Z 19a zákona o integrované prevenci vyplývá, že to, zda se jednou o podstatnou či nikoli podstatnou změnu zařízením, neurčuje provozovatel, ale úřad (orgán integrovaného prevence). Postup ohledně posouzení změn ve vazbě na coherence stamp byl doplněn do části 2.2.9. Co se týče uvedeného příkladu kotle o výkonu 190 MW, pokud je výkonem myšlen jmenovitý tepelný příkon, jednalo by se o podstatnou změnu přímo ze zákona. Podle 2 písm. i) bod 1 se vždy považuje za 12/19

KÚ LK 2.1 5 Pouze připomínka: Argumentace, která vede k závěru, který je v dokumentu v rámečku, je srozumitelná. Argumentovat se ale dá také opačně, kdy v závazném stanovisku EIA se dojde k závěru, že záměr právě nebude mít významné vlivy na ŽP tak, jak se předpokládalo na začátku procesu, což mohlo být prokázáno v rámci celého procesu EIA (doplnění různých studií ve fázi dokumentace atp.). Nebo při dodržení stanovených podmínek v závazném stanovisku EIA budou negativní vlivy minimalizovány na úroveň, kdy se již nebude dát hovořit o podstatné změně ve smyslu 2 odstavce i) zákona o IP. Nehledě na to, že právě souhlasné závazné stanovisko by mělo obsahovat takové podmínky, aby vlivy byly minimální nebo žádné. To je právě výhodou, kdy je veden proces EIA/zjišťovací řízení na rozdíl od záměrů, které procesu EIA nepodléhají a v IP můžeme vlivy pouze předpokládat. Navazujícím řízením by pak mohlo být i řízení o nepodstatné změně. Argumentace použitá ohledně účastníků řízení u nepodstatné změny je rovněž srozumitelná, nicméně obdobná situace nastává i u podstatné změny, kdy jak bylo řečeno 9b, 9c a 9d jsou speciálním ustanovením k zákonu o IP. Účastníci řízení jsou pak stanoveni dle EIA - 9c odst. 3 nikoli dle zákona o IP. Nicméně pokud by mělo být řízení o nepodstatné změně IP navazujícím řízením, správní lhůty by se díky speciálnímu ustanovení dle EIA natáhly a z hlediska těchto lhůt by pak nebyl rozdíl mezi podstatnou změnou nebo nepodstatnou. Rozdíl bude ve správním poplatku a v tom, že řízení, které by bylo jinak vedeno o nepodstatné změně, z důvodu EIA bude muset být změna podstatná. To bylo dříve přímo řečeno zákonem o IP a novela s tímto postupem již v nepočítá. podstatnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (v případě kategorie 1.1. - spalování paliv v zařízení, je prahová hodnota pro celkový jmenovitý tepelný příkon 50 MW). Pro posouzení podstatnosti či nepodstatnosti změny zařízení je rozhodná míra možných negativních dopadů na životní prostředí vzhledem k povaze záměru, bez ohledu na výsledek posouzení v procesu EIA. V případě záměru, který byl posouzen v procesu EIA, se vždy jedná o záměr, který vzhledem ke své povaze může mít významný negativní vliv na životní prostředí. Dále odkazujeme na vypořádání připomínky EIA MŽP k problematice navazujících řízení podle prevenci a coherence stamp. 13/19

KÚ MSK 2.1. 5 Vazba stanoviska EIA/negativního závěru zjišťovacího řízení na posuzování podstatné/nepodstatné změny: Úvaha, že v případě vydání stanoviska EIA je vždy naplněna definice podstatné změny podle 2 písm. i prevenci (dále ZIP ) je podle našeho názoru chybná, a to především z důvodu odlišně definovaných kategorií, resp. prahových hodnot dle přílohy 1 ZIP a přílohy 1 zákona o posuzování vlivů (dále ZPV ). Typickým příkladem je např. zařízení kategorie 2.6. dle přílohy 1 ZIP, kde rozhodující je objem lázní. Z pohledu přílohy 1 ZPV jde však o zařízení pod bodem 4.4. kategorie I nebo 4.2. kategorie II, kde rozhodující je upravená plocha. V případě změny sortimentu upravovaných dílů snadno dochází k situaci, že záměr automaticky podléhá posuzování podle ZPV v plném rozsahu, ačkoli z pohledu ZIP se nemusí jednat o podstatnou změnu (technologie se nemění, emise z lázní zůstávají totožné, dochází pouze k navýšení spotřeby chem. látek) Vzhledem k tomu, že obdobných příkladů rozporu mezi definicemi kategorií a prahových hodnot dle ZIP a ZPV je možno nalézt více, je dle našeho názoru chybné vyvozovat že stanovisko EIA = podstatná změna, případně že navazujícím řízením nemůže být nepodstatná změna. Navíc, ačkoli výsledek posuzování záměru podle ZPV může být důležitým podkladem pro posouzení, zda se jedná o podstatnou změnu, neukládá ZIP v 2 písm. i) úřadu jednoznačnou povinnost, aby při posouzení změny toto bral v úvahu. A dále vyhodnocení změny jako podstatné by úřad měl podle metodiky do značné míry provést mechanicky ve vazbě na vydané stanovisko EIA, což je v rozporu s 2 písm. i) ZIP. Současně je proto nezbytné upravit také procesní postup při nepodstatné změně, tak aby bylo možno vyhovět požadavkům pro navazující řízení. Pro posouzení podstatnosti či nepodstatnosti změny zařízení je rozhodná míra možných negativních dopadů na životní prostředí vzhledem k povaze záměru, bez ohledu na výsledek posouzení v procesu EIA. V případě záměru, který byl posouzen v procesu EIA, se vždy jedná o záměr, který vzhledem ke své povaze může mít významný negativní vliv na životní prostředí. Dále odkazujeme na vypořádání připomínky EIA MŽP k problematice navazujících řízení podle prevenci a coherence stamp. 14/19

OVSS IV MŽP Poslední odstavec čl. 2.1 OVSS IV MŽP Orámovaný text 5 Ve větě: Z toho vyplývá, že záměr posuzovaný podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. záměr, pro který je vydáno stanovisko EIA, a který zároveň představuje změnu zařízení, pro které bylo vydáno integrované povolení, vždy naplňuje definici podstatné změny v 2 písm. i) zákona o integrované prevenci je dle našeho názoru vhodné upřesnit o jaký případ stanoviska EIA se jedná (uvést odkaz na paragraf ze zákona o posuzování vlivů), aby nedošlo k omylu, že popsaná situace se týká všech případů. kdy je vydáváno jakékoliv stanovisko EIA. 5 Slovo stanoviska nahradit slovem stanovisko připomínka pouze formálního charakteru KÚ LK 2.2.2 6 Bohužel novela EIA zde hovoří jasně, správní orgán zveřejní žádost nikoli stručné shrnutí žádosti. Nicméně nemáme nic proti zveřejnění pouze stručného shrnutí, pokud to nebude důvod pro potenciální odvolání v navazujícím řízení. KÚ MSK 2.2.1. 6 Navazující řízení postup podle ZIP a současně podle vybraných ustanovení ZPV Novelou ZPV je dle našeho názoru narušen princip, kdy orgány obecně postupují podle správního řádu ( 1 odst. 2), nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Zvláštním zákonem v oblasti integrované prevence je přitom ZIP, nikoli ZPV. V samotném ZIP se přitom nikde neuvádí, že ve vybraných případech je potřeba zohlednit určitá ustanovení novelizovaného ZPV. ZIP, stejně jako další zákony dotčené novelou ZPV je proto dle našeho názoru potřeba novelizovat doplněním ustanovení, jehož smyslem bude jednoznačně definovat, že v případě, že řízení podle ZIP (a dalších dotčených zákonů) je navazujícím řízením ve vztahu k ZPV, je potřeba v určitých oblastech (zveřejňování, účastenství v řízení, atd.) postupovat podle konkrétních ZPV. OVSS IV MŽP První odstavec 6 Sousloví se postupuje je uvedeno 2x připomínka pouze formálního charakteru Stanovisko EIA, což je stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, je vymezeno výše v textu (str. 3) Bude opraveno. Zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti lze považovat za dostačující. V případě žádosti o vydání integrovaného povolení je součástí žádosti i dokumentace pro navazující řízení, na kterou se podle 9a odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb. nevztahuje povinnost zveřejnění, ale veřejnosti musí být dána možnost do ní nahlédnout. Povolovací řízení podle prevenci jsou ve stanovených případech (viz část 2.1) jednoznačně navazujícími řízeními. Všechna navazující řízení musí splňovat požadavky novely EIA, včetně navazujících řízení podle prevenci. Novela EIA v tomto nestanoví žádnou výjimku. Bude opraveno. 15/19

KÚ PK 2.2.3 7 Připomínka k účastenství v řízení. Dodržení lhůt pro přihlášení do řízení podle zákona EIA (30 dnů) a podle zákona IPPC (8 dnů) vnáší nerovné postavení účastníků do řízení a podle našeho názoru by došlo k porušení 7 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. KÚ PK 2.2.4 7 Připomínka. Lhůta 30 dnů od nabytí účinnosti zákona č. 39/2015 Sb., pro zveřejnění informací již uplynula. (Řízení zahájeno podáním žádosti.) KÚ PK 2.2.7 9 Připomínka. V informačním systému nemusí být uvedeny všechny informace. KÚ SČK Doručování 2.2.6 9 Stávají se z účastníků řízení (ÚŘ) z EIA současně ÚŘ v integrovaném povolení se všemi právy ÚŘ podle správního řádu? Tedy mohou se všichni odvolat do rozhodnutí o IP? Veřejnou vyhláškou je nutné pak vyvěšovat jen oznámení o rozhodnutí s informacemi o převzetí nebo i vlastní rozhodnutí? V tomto případě se o nerovné postavení účastníků řízení nejedná. Už nyní jsou podmínky účasti podle 7 ZIP nerovné v tom smyslu, že některé subjekty jsou účastníky řízení přímo ze zákona, některé jen tehdy, pokud se do řízení ve stanovené lhůtě přihlásí. Přihlašující se účastníci řízení, na které se vztahuje 3 písm. i) bod 2 zákona č. 100/2001 Sb., musí mít k přihlášení lhůtu stanovenou tímto ustanovením. Současně ze prevenci nelze dovodit, že u účastníků, na které se nevztahuje dané ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., se lhůta pro přihlášení do řízení prodlužuje z 8 na 30 dnů. Jedná se o popis postupu vyplývající z přechodných ustanovení novely EIA, proto je uvedena i ona lhůta 30 dnů a postup v návaznosti na ni. Pokud nejsou v IS EIA obsaženy všechny informace, o které úřad jako orgán integrované prevence žádá orgán EIA, je třeba, aby mu orgán EIA tyto informace poskytl zvlášť. Proces EIA není správním řízením, nemá tedy žádné účastníky. Pro účastenství v řízení podle zákona o integrované prevenci, které je navazujícím řízení, platí ustanovení 7 zákona o integrované prevenci a 9c odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. 16/19

OVSS IV MŽP Třetí odstavec čl. 2.2.6 OVSS IV MŽP Poslední odstavec čl. 2.2.6 OVSS IV MŽP Čl. 2.2.8 orámovaný text OVSS IV MŽP Čl. 2.2.8 orámovaný text 9 S ohledem na řadu případů, kdy provozovatel zařízení je odlišný od majitele zařízení považujeme za vhodné uvést do metodiky, zdali rovněž majitel zařízení spadá mezi hlavní (tzv. esenciální) účastníky řízení dle 27 odst.1 správního řádu) 9 V odkazovaném odstavci navrhujeme doplnit, o jaký úřad se konkrétně jedná (aby nedošlo k případu, že KÚ bude spoléhat na to, že uvědomění účastníků řízení bude zařizovat odvolací orgán v rámci odvolacího řízení) 9 Dle našeho názoru je vhodné doplnit, že se jedná o případy, kdy bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o tom, že záměr nebude posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb. 9 S ohledem na text uvedený v poslední větě orámovaného textu doporučujeme doplnit odkaz na způsob prokazování toho, že předkládá pravomocný negativní závěr zjišťovacího řízení (např. ve formě toho, že rozhodnutí bude povinně opatřeno doložkou o nabytí právní moci vyznačenou příslušným úřadem EIA). Vlastník zařízení mezi esenciální účastníky nespadá, neboť se na něj nevztahuje ustanovení 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, podle kterého je v řízení o žádosti účastníkem řízení žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Jedná se obecnou otázku, a tento materiál řeší vztah novely EIA a prevenci, protože nepovažujeme na nutné materiál v tomto směru doplňovat. Bude doplněno. Bude upraveno. Považujeme za vhodnější ponechat na provozovateli, jak prokáže, že rozhodnutí je pravomocné. V pochybnostech se úřad může obrátit na orgán EIA, který daný negativní závěr zjišťovacího řízení vydal. EIA MŽP 2.2.9 10 Nesouhlasím s 1. odst. větou první a druhou odůvodnění viz předchozí připomínka. Částečně akceptováno, vysvětleno. Viz vypořádání předchozí připomínky. Text byl upraven tak, aby tomuto vypořádání odpovídal. KÚ LK 2.2.9 10 1. odstavec viz připomínka ke str. 5 Viz vypořádání připomínky ke str. 5 17/19

OVSS IV MŽP Čl. 2.2.9 první odstavec OVSS IV MŽP Čl. 2.2.9 druhý odstavec 10 S ohledem na text uvedený v posledním odstavci čl. 2.2.9 ( příslušný úřad EIA by měl informovat úřad vedoucí dané řízení o vydání IP. ) doporučujeme uvést za poslední větu v prvním odstavci odkaz (např. hvězdičkou), aby z poslední věty prvního odstavce nevyplynulo, že úřad EIA nevydá žádnou písemnost o tom, že neshledal žádné důvody k tomu, aby vydal nesouhlasné závazné stanovisko v rámci ověření změn záměru. 10 Poslední věta druhého odstavce je konstatováním 9a odst. 4 zákona č. 39/2015 Sb. V praxi však není zřejmé, jak má úřad EIA, který má vydávat závazné stanovisko poznat, zdali mu dokumentace pro příslušné navazující řízení byla předána včas, neboť se jedná o úřad, který ve většině případů nepovede navazující řízení. Platí, že závazné stanovisko k ověření změn záměru (coherence stamp) se podle 9a odst. 4 vydává pouze v případě, že je nesouhlasné. Současně není zákonem stanoveno, že má orgán EIA vydávat písemnost o tom, že nesouhlasné závazné stanovisko nevydá. V rámci metodického dokumentu tak může být pouze stanoven vhodný postup ohledně uvědomění orgánu integrované prevence a provozovatele zařízení, který lze dovodit ze správního řádu. Jedná se o lhůtu sloužící k tomu, aby orgán EIA měl časový prostor pro seznámení se s dokumentací pro navazující řízení, dříve než obdrží od správního orgánu, který vede navazující řízení, oznámení o zahájení řízení. 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. stanoví, že Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení... Z toho vyplývá, že na základě zaslaného oznámení o zahájení řízení orgán EIA pozná, zda mu byla dokumentace předána včas a že má provést ověření, na jehož základě vydá nebo nevydá coherence stamp. 18/19

KÚ LK 2.2.10 11 2. odstavec nemělo by být napsáno... se uplatní ustanovení 9a...? KÚ PK 2.2.10 11 Upozornění k větě: To znamená, že ověření změn záměru u všech řízení o vydání integrovaného povolení, která jsou navazujícím řízeními a byla zahájena před nabytím účinnosti novely EIA, pokud v nich ještě ke dni nabytí účinnosti nebylo vydáno rozhodnutí, včetně řízení, u kterých ke dni nabytí účinnosti novely EIA již uplynula koncentrační lhůta 30 dnů pro vyjádření účastníků řízení a dotčených správních úřadů, stanovená v 9 zákona o integrované prevenci. (ověření změn se provede nebo neprovede?) EIA MŽP 2.2.11 12 Poslední větu bych upravil do následujícího znění: Závazné stanovisko k ověření souladu nemá vliv na dobu platnosti stanoviska EIA, k němuž se vztahuje. Závazné stanovisko k ověření souladu je využitelné do doby, dokud neuplynula doba platnosti stanoviska EIA. Má být uvedeno se neuplatní Zde se jedná o přechodné ustanovení ve vztahu k coherence stamp, a ustanovení 9a odst. 4, podle předloží oznamovatel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení příslušnému úřadu dokumentaci pro příslušné navazující řízení, se nemůže uplatnit, protože navazující řízení bylo již zahájeno. Ověření změn se provede. Bude opraveno. Bude upraveno. 19/19