Digitální knihovny. Miroslav Bartošek. Ústav výpočetní techniky MU Knihovnicko informační centrum MU

Podobné dokumenty
Digitální knihovny. Přístup k problematice DL. Témata předmětu DL. Obsah přednášky. Co jsou to Digitální knihovny. Úvod

Digitální knihovny. Úvod. Miroslav Bartošek MU Brno, Ústav výpočetní techniky, C212.

Technologie digitálních knihoven

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Projekt Digitální knihovna pro šedou literaturu po prvním roce řešení

Digitalizace a digitální knihovny v České republice

Zpřístupnění kulturního dědictví v digitální podobě v ČR prostřednictvím knihoven

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2015

Velká data v knihovnách Open source tools and their use in Czech libraries

Grey Literature ve světě

Virtuáln. lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv

Infrastruktura pro OA k výsledkům evropského výzkumu a vývoje

Linked Heritage. Koordinace standardů a technologií za účelem obohacení Europeany. Alena Součková

Lenka Němečková Věra Pilecká Helena Kováříková. Ústřední knihovna ČVUT v Praze

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta Priorita 2: Trvalé uchování digitálních dokumentů

Digitální knihovny v České republice

ICOLC 13 th Fall Meeting

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2012

The bridge to knowledge 28/05/09


DIGITÁLNÍ UNIVERZITNÍ REPOZITÁŘ. Andrea Fojtů Ústav výpočetní techniky UK v Praze

Zdroje pro vědu jako nezbytná součást jednotného vyhledávaní. Martin Vojnar. CVTI v Bratislavě, 9. listopadu vojnar@multidata.

Šedá literatura case study v ČR

Digitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha

local content in a Europeana cloud

Národní digitální knihovna

Dlouhodobá ochrana digitální dokumentů. Mgr. Jaroslav Kvasnica

Národní úložiště šedé literatury

České digitalizační projekty, jejich výsledky a agregace

Využití nástrojů z projektu Česká digitální knihovna při digitalizaci a zpřístupnění digitálních dokumentů

NOVÉ MOŽNOSTI PŘÍSTUPU K DIGITÁLNÍ ARCHIV NLK PLNOTEXTOVÝM INFORMACÍM : Filip Kříž, Lenka Maixnerová, Ondřej Horsák, Helena Bouzková

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2014

CESNET, GRIDy a přenosy dat

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2013

KNIHOVNY A INFORMAČNÍ PRAMENY. Mgr. Anna Vitásková Vědecká knihovna v Olomouci

Knihovna jako systém

Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP

Příprava legislativy povinného výtisku elektronických publikací v České republice (e-depozit)

The Australian Research Repositories Online to the World

Online informační zdroje na FHS UTB ve Zlíně

Certifikace Národní digitální knihovny podle ISO normy Jan Mottl AiP Safe s.r.o.

local content in a Europeana cloud

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009

Osobní archivy publikovaných odborných prací v medicíně jako součást Digitální knihovny NLK

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2011

Evropská digitální knihovna. < Prezentace k eseji pro předmět PV070 Digitální knihovny. Tomáš Drusa

Co je (staro)nového v DSpace

Evropská digitální knihovna a autorské právo

Silný portál. Jindřiška Pospíšilová. Pracovní skupina pro silný portál. Národní knihovna ČR

Nové služby veřejných knihoven v digitálním prostředí (zpřístupnění děl nedostupných na trhu) Knihovny současnosti 2017 Olomouc

OpenAIRE Advance v České republice

Projekt NUŠL a další projekty v ČR

Digitální knihovny v České republice

- otevřený přístup k výsledkům vědy. Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni

Elektronické služby v kontextu Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta

Vydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven

Ex Libris strategie a směr vývoje Olomouc, 19 června Christian Motovsky, Senior Account Manager Ex Libris Group

Univerzální vyhledávací portál jako integrační řešení pro digitální knihovny

Elektronické zdroje Národní technické knihovny

Digitální knihovny - včera, dnes a zítra

Bibliografické a rešeršní služby

CO DĚLAT, ABY BYLA DATA V DOKTORSKÝCH DISERTACÍCH ZNOVU VYUŽITELNÁ PRO VÝZKUM? Joachim Schöpfel Hélène Prost Cécile Malleret

Vyhledávání a orientace ve vědeckých informacích z pohledu citační analýzy

Česká národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím

Česká digitální knihovna agregace digitálního obsahu českých knihoven

Datové centrum a Regionální SAN kraje Vysočina. Projekt digitalizace a. Petr Pavlinec, KrÚ kraje Vysočina. Září 2009

Elektronické informační zdroje v AV ČR

X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal

Horizont 2020 a otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným datům:

Dlouhodobá ochrana digitálních dat: co může vaše instituce udělat již dnes?

Knihovní fond, muzejní sbírka a archivní fond z pohledu české legislativy

Repositář audiovizuálních dokumentů Akademie múzických umění v Praze..

2008 Dostupný z Licence Creative Commons Uveďte autora-zachovejte licenci 3.0 Česko

Podpora otevřeného přístupu v prioritě 7. RP Věda ve společnosti

Představení digitalizačních projektů Národní technické knihovny a spolupráce v rámci ebooks on Demand

Lenka Maixnerová, Filip Kříž, Ondřej Horsák, Helena Bouzková

Autorský zákon a knihovny - možnosti pro budoucnost. Vít Richter vit.richter@nkp.cz Praha, UISK, FFUK

2010 Dostupný z

14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43

Digitalizace a Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni po čtyřech letech. Výsledky a perspektivy dalšího vývoje

Akademické publikování a autorské právo. Lucie Straková Martin Loučka Konference OpenAlt

Koordinace při pořizování elektronických informačních zdrojů a současný stav zajištění EIZ

Zpráva ze služební cesty

NOVÝ FONOGRAF MARTIN MEJZR DOMINIKA MORAVČÍKOVÁ FILIP ŠÍR

ebadatelna Zlínského kraje

Potřebujeme specializované knihovny?

Seminář pro vedoucí knihoven a SVI ústavů AV ČR

Elektronické informační zdroje (VIKBA25)

galerie Hana Vyčítalová Národní technická knihovna Praha

Sémantický web 10 let poté

Máte to? Summon jako základní vyhledávací nástroj NTK

Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU:

Elektronické informační zdroje. Dřevařství a příbuzné obory

ProArc. open source řešení pro produkci a archivaci digitálních dokumentů. Martina NEZBEDOVÁ Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha nezbedova@knav.

Informační predátoři, aneb, jak se účinně bránit. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

PhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA. ČLS JEP Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví

Okruhy ke SZZK nmgr. studium knihovnické zaměření

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009

Projekt LR 1308 NL 4 HSS Národní knihovna rozvoj informační infrastruktury VaVaI pro humanitní obory

Transkript:

Digitální knihovny Miroslav Bartošek Ústav výpočetní techniky MU Knihovnicko informační centrum MU

FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 2

FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 3

FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 4

FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 5

FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 6

Co mají tato zařízení společného? FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 7

Rozprava na úvod Digitální knihovna (DL) co to je? Znáte nějaké digitální knihovny? Vztah DL x klasické knihovny DL x informační systémy FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 8

PV070 Obsah a požadavky FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 9

Požadavky k absolvování PV070 1. Znalost problematiky a souvislostí (účast na přednáškách, prezentace z přednášek, doplňková literatura) 2. Písemná esej o zvolené DL/projektu/technologii 3. Ústní zkouška Prezentace z přednášek, témata esejí http://www.ics.muni.cz/mba/dl fi2018 FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 10

Osnova předmětu 1. Co jsou to digitální knihovny, úvod 2. Digitalizace 3. Obecný rámec a architektura DL 4. Jména a identifikátory 5. Metadata 6. Interoperabilita 7. Globální vyhledávání zdrojů 8. Ekonomika a legislativa (IPR) 9. Otevřený přístup (open access) 10. Problém dlouhodobého uchovávání (digital preservation) 11. Prezentace esejí (zajímavé projekty a technologie) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 11

budování sbírek digitalizace born digital harvesting obecný rámec a architektura DL intelektuální vlastnictví & ekonomika vícejazyčný přístup k informacím metadata interoperabilita globální vyhledávání zdrojů zobecněný model dokumenu dlouhodobé uchovávání digitální informace FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 12

1. přednáška Úvod do digitálních knihoven FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 13

Obsah 1. přednášky 1. definice DL 2. DL versus WEB 3. DL versus knihovny 4. Krátce z historie DL 5. Literatura zdroje informací o DL 6. DL a vědecké publikování FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 14

1.1 definice DL klasický počítačnický pohled: Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě. W.Y.Arms, 2000 udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained) služby vzdálený přístup Focused collection of digital objects, including text, video, and audio, along with methods for access and retrieval, and for selection, organization, and maintenance. I.W.Witten, 2002 digitální obsah (text, video, audio, 3D, simulace, dynam.vizualizace..) uživatel (access and retrieval) knihovník (selection, organization, and maintenance) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 15

1.1 definice DL knihovnický pohled: Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. DL jako instituce (např. knihovna) důraz na systematickou organizaci a služby cílenost DL (využívání určitou komunitou) US Digital Library Federation, 1997 FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 16

1.1 definice DL archivační pohled: DL = the infrastructure, policies and procedures, and organisational, political and economic mechanisms necessary to enable access to and proservation of digital content. Ross, 2003 DL jako komplexní infrastruktura a systém pro zajištění a) přístupu b) dlouhodobého uchování digitální informace DL jako archív FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 17

1.1 definice DL Digitální knihovna je on line sbírkou digitálních objektů spolehlivé kvality, jež jsou vytvořeny či shromážděny a spravovány podle mezinárodně přijatých zásad pro budování sbírek a jsou zpřístupňovány promyšleným a dlouhodobě udržitelným způsobem, podporovány službami, jež jsou nezbytné k tomu, aby uživatelé mohli tyto zdroje vyhledat a využívat. IFLA/UNESCO Digital Library Manifesto, 2011 International Federation of Library Associations and Institutions FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 18

1.2 Obecné znaky DL klíčová je organizace dig.sbírky + služby (ne digitalizace) DL není jedna uzavřená entita ( > DLs) inf.zdroje: heterogenní, dynamické a multimediální technologie pro propojení autonomních inf. celků transparentní propojení, standardy koherentní přístup bez ohledu na formu formát způsob a místo uložení informací garance dlouhodobého uchování digitálního obsahu FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 19

1.3 Příklad DL (1) American Memory Library of Congress Digitalizační Apollo project (pilotní projekt 1990 1994) 120+ historických sbírek > 10 miliónů digit. položek knihy, fotky, rukopisy audio, video, mapy http://memory.loc.gov/ FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 20

1.3 Příklad DL (2) JSTOR Journal Storage 2000 zdigitalizovaných časopisů (od 1.ročníku po moving wall) 70 miliónů naskenovaných stran řada tématických kolekcí arts, humanities, soc sciences 8.000+ institucí ze 160 zemí udržitelný ekonomický model Instituce poplatek jednorázový/roční Jednotlivci Register & Read (3 články/14dnů) Early Journal Content (free) http://www.jstor.org/ FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 21

1.3 Příklad DL (3) Europeana Portál pro evropské kulturní dědictví EC = iniciátor a financování 2010 první verze nyní: Data od 3.500 institucí ze 44 zemí Knihovny muzea, archivy, galerie 54 miliónů objektů 30 obrázky, 22 texty, zvuk, video Metadata, náhled + link na zdroj http://europeana.eu/ FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 22

1.3 Příklad DL (4) Klíčové komerční digitální knihovny pro Computer Science Springer Lecture Notes in CompSci (LNCS) Digitální knihovna ACM IEEEXplore Knihovny e časopisů Elsevier, Springer, Wiley ScienceDirect (Elsevier), SpringerLink, http://ezdroje.muni.cz FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 23

DL x Web FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 24

2.1 DL x Web Proč DL? Máme přece Web a tam je vše! Je Web digitální knihovnou? FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 25

2.2 Web je skvělý, ale obrovské množství informací, snadný přístup společná technologie pokroky v oblasti vyhledávání (Google) autor sám sobě nakladatelem široká dostupnost Ale: vyhledávání správa práv trvalá dostupnost autenticita kvalita? FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 26

2.3 Rozdíl DL x Web základním rozdílem je organizace (web jako celek není organizován) Inet vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávaní (podle klíčových slov) další důležitý rozdíl řízení vstupu dat do systému (DL pevnější řízení, kontrola vstupu, kvalitní metadata) Web není cílen na konkrétní komunitu uživatelů krátký poločas rozpadu dokumentů na Webu povrchový a skrytý hluboký Web (deep web) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 27

DL x knihovny FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 28

3.1 Společné rysy DL a knihoven systematicky budovaná sbírka datových objektů sbírky metadatových struktur (katalogy, rejstříky, indexy) množina služeb (přístup pro různé třídy uživatelů, IPR mananagement, správa, vyhodnocování, SDI) tématické zaměření sledování kvality (nezařazuje se cokoliv) dlouhodobé uchovávání (v knihovnách staletí! ) Alexandrijská knihovna: Egypt Ptolemaiovci, 295 př.n.l.?? 700.000 papyrusových svitků (originály Euripida, Aischyla, Sofokla, Euklida ) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 29

3.2 DL = evoluce knihoven? Tři typy knihoven: 1. tradiční knihovna (zaměřená na fyzické objekty ) 2. hybridní knihovna (současně fyzické i digitální sbírky) 3. digitální knihovna (pouze digitální objekty ) DL = plně digitalizovaná knihovna + síť + interoperabilita DL nemusí vzniknout z klasické knihovny DL jako informační systémy počítačníci FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 30

3.3 Přednosti knihoven staletá tradice v organizaci/správě/zpřístupňování informací (evropský versus americký přístup) jednotné standardy a doporučení (MARC, AACR2, ) propracovaný a fungující systém knihoven (hierarchický národní systém, různé typy knih., systém služeb MVS, katalog.) legislativa, ustálené vzorce chování (postavení knihoven ve společnosti, povinný výtisk, fair use) vybalancovaný systém autoři nakladatelé knihovny čtenáři FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 31

3.4 Přednosti DL a) zlepšení klasických knihovních služeb vzdálený, nepřetržitý přístup 24/7 efektivnější vyhledávání lepší využití fondu sdílení informací lepší ochrana (bity, ne atomy) prostorové úspory b) nové možnosti integrace a propojování informací nové formy/formáty informací permanentní aktualizace informací informace od uživatelů nové typy služeb a modely šíření informace (viz STI) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 32

3.5 Přeměna knihoven v DL? Paper libraries would disappear by 1984. Arthur Samuel (1964, The Banishment of the Paperwork.) Some say that had books been invented after computers were, they would have been hailed as a great advance. Ian H.Witten (2002, How to Build a Digital Library.) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 33

3.5 Přeměna knihoven v DL??? Proč to tak dlouho trvá? 1. o několik řádů složitější problém sdílení (globální infrastruktura) 2. velmi různorodá povaha digitálních objektů (variabilita typů a formátů) text (nestrukturovaný, strukturovaný, hypertext, ) image (kresba, obrázek, foto, mapa, RTG snímek, ) audio (hlas, hudba, zvuky) video (klip, film, video, animace) 3D objekty, dynamické dokumenty, multimédia, datasety, 3. VELMI velké objemy dat (tera TB a peta PB = 10*15) LoC: 23 mil svazků = 20 TB CERN LHC (Large Hadron Collider, 27km obvod): 15TB/den : přenést/uložit/zpracovat/zpřístupnit (LHC Grid, 10PB/ročně) 4. nepřipravené sociálně společenské prostředí chybějící legislativa a postupy nová ekonomika procesů nové možnosti x hrozba destabilizace zavedeného systému FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 34

Historie a současnost DL FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 35

4.1 Krátce z historie 1945 Vannevar Bush ( As We May Think, Memex) 1965 J.C.R. Licklieder ( Libraries of the Future ) 60. léta MARC, OPAC (LoC, OCLC) 80. léta fulltexty poč. 90 Computing + Communications + Contents (nízká cena, vysoký výkon, široká dostupnost) 1994 Digital Library Initiative, www nyní: budování infrastruktury a pokročilých systémů FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 36

4.2 Současný stav teorie: široký obecný výzkum, mapování klíčových problémů, návrhy prvků obecné infrastruktury praxe: digitalizace sbírek, izolované DL (tisíce projektů), ustanovení obecných infrastrukturních prvků posun od experimentování (90.léta) k budování glob. infrastruktury: řada usazených základních kamenů (XML, RDF, Web Services, DC, OAI PHM, ) budování přízemí (METS, OpenURL, OpenDL, OAI, ) překryv s výzkumy v oblasti E commerce, GRIDy, Sémantický web (interoperabilita, bezpečnost, IPR, distribuovanost, velké objemy dat, strojové porozumění) řada komerčních řešení (IBM DL > Content Manager, DigiTool) řada open source řešení (DSpace, FEDORA, EPrints, Greenstone ) národní programy rozvoje DL (DLI 1,2, i2010, VISK, ) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 37

DL a vědecké publikování FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 38

5.1 DL a oblast STI Scientific & Technical Information Internet z potřeby efektivnějšího šíření STI DL další krok v tomto směru STI experimentální oblast nových technologií a přístupů z oblasti DL, předvoj hlavním hnacím motorem pro aplikace DL v STI není ekonomika (ve smyslu generovat profit) následné ekonomické zhodnocení motor pro široké komerční nasazení STI je jen malý výsek současných aplikací DL (ale velmi důležitý) FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 39

5.2 Změny publikování v STI a) dříve b) nyní čtenář web knihovna nakladatel autor čtenář autor repozitář FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 40

5.3 Literatura v STI STI soubor informačních materiálů (bez ohledu na jejich formu a formát) pro potřeby vědy, výzkumu a vývoje (články, zprávy, experimentální data, měření, obrázky, videa, software, ) bílá literatura (knihy, časopisy, důležité sborníky) autor a vydavatel jsou obvykle různé subjekty posuzování kvality předcházející publikování (peer review) šedá literatura (grey literature) publikace nedostupné běžnými prodejními kanály, produkované často v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím (disertace, výzkumné zprávy, články na Inetu) el. publikování velký impuls pro šedivku FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 41

5.4 Proč se starat o šedou lit? bílá literatura vysoký stupeň důvěryhodnosti snadno dostupná dlouhý čas mezi napsáním a publikováním často jen výtah z podstatně většího materiálu některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury šedé do literatury bílé FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 42

5.5 Pyramida STI články v časopisech články ve sbornících čas technické zprávy software data zápisy video obrázky Pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 43

5.6 Ekonomika STI 25.000 vědeckých časopisů celosvětově (peer reviewed) 1.2 mil recenzovaných článků / rok 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer) počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých 10 15 let (adekvátně roste i počet časopisů) velikost čtenářské obce konstantní, specializace rostoucí cena vědeckých časopisů (Chemical Abstract: desítky USD v 1950, 31.600 USD dnes) stagnující či klesající rozpočty knihoven serials crisis přitom časopisy = jen zlomek STI informací FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 44

5.7 Jak z toho ven? potřeba nových modelů pro šíření STI nové technologie (digitální knihovny, repozitáře) ekonomické modely (open access) šance a motivace pro DL FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 45

Literatura a DÚ FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 46

Literatura Základní literatura I.H.Witten: How to Build a Digital Library. Morgan Kaufmann Publ. 2002, 2010 M.Bartošek: Digitální knihovny teorie a praxe. Národní knihovna 2004, 15/4 http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html Miroslav Bartošek. Technologie digitálních knihoven. In Proc. INFORUM 2006. http://www.inforum.cz/pdf/2006/bartosek_miroslav.pdf Praktický úkol vyzkoušet si knihovny: JSTOR, American Memory, Europeana Portál EIZ MU http://ezdroje.muni.cz Zajímavost Vannevar Bush. As We May Think. Atlantic Monthly, July 1945 http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1945/07/as we may think/3881/ FI MU 2018 M.Bartošek Digitální knihovny 47