ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.3.2017 COM(2017) 205 final NOTE The language version reflects the corrections done to the original EN version transmitted under COM(2017) 205 final of 2.3.2017 and retransmitted (with corrections) under COM(2017) 205 final/2 of 10.3.2017. ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Třetí zpráva o pokroku týkající se rámce pro partnerství se třetími zeměmi podle evropského programu pro migraci CS CS

1. Úvod V rámci širší spolupráce se třetími zeměmi je nyní zřízen rámec pro partnerství 1 jako přístup EU k řešení výzvy nelegální migrace a jejích základních příčin 2. Evropská rada sleduje pokrok a na svém posledním zasedání v prosinci 2016 vyzvala členské státy, aby pokračovaly ve své angažovanosti a své úsilí zintenzivnily, aby se dosáhlo pokroku při zastavování toků nelegálních migrantů a zvyšování míry jejich navracení 3. Tato třetí zpráva o pokroku představuje pokrok, jehož bylo od prosince dosaženo. Dále se rozvíjela spolupráce s pěti prioritními zeměmi určenými v červnovém sdělení. Tato zpráva se v souladu se závěry Evropské rady z prosince bude kromě těchto pěti prioritních zemí zabývat také jinými zeměmi. Ve zprávě je zohledněno zejména současné zaměření na trasu přes centrální Středomoří 4 v reakci na přetrvávající vysoký počet případů překročení hranic na této trase a nepřijatelné množství úmrtí ve Středomoří. Ve zvláštní části zprávy jsou uvedeny první kroky provedené za účelem realizace opatření dohodnutých v maltském prohlášení, jež přijali hlavy států a předsedové vlád na neformálním summitu na Maltě dne 3. února, zejména opatření pro záchranu životů, intenzivnější boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, ochranu migrantů a lepší řízení migrace a správu hranic, a to v úzké spolupráci se severoafrickými zeměmi, především Libyí. Vzhledem k úzké vazbě mezi rámcem pro partnerství a prováděním Vallettského prohlášení a společného akčního plánu z Valletty 5 přihlíží zpráva k výsledkům únorového zasedání vyšších úředníků 6. Rámec pro partnerství je součástí komplexní reakce na otázku migrace stanovené v evropském programu pro migraci, v němž jsou propojeny všechny oblasti činnosti. V tomto kontextu zpráva úzce souvisí s aktualizovaným akčním plánem v oblasti účinnější návratové politiky a s doporučením o provádění směrnice o navracení, jež Komise souběžně přijala 7. Pokrok v oblasti navracení závisí do značné míry také na zjednodušení a zefektivnění právních a správních postupů v rámci EU a na zajištění plné spolupráce s třetími zeměmi původu, přičemž je třeba v plné míře respektovat humanitární imperativy a zabezpečovat vysokou ochranu lidských práv. V této fázi, kdy je zřízen rámec pro partnerství a jsou stanoveny konkrétní cíle a opatření, která se již také realizují, je třeba zajistit více hmatatelných výsledků ve všech oblastech spolupráce. Vzhledem k blížícímu se létu je nutné zintenzivnit pokrok, pokud jde o snižování migračních toků a zvyšování počtu navrácených osob. Je třeba také zintenzivnit úsilí o budování společného porozumění mezi EU a partnerskými zeměmi, co se týče řešených otázek a způsobů, jak je řešit, aby bylo možné dosahovat konkrétních výsledků a dále 1 2 3 4 5 6 7 Sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci, COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016. Není-li uvedeno jinak, údaje o počtech migrantů přicházejících do Evropy vychází z údajů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž; údaje o návratech za rok 2015 vychází ze statistik Eurostatu a za rok 2016 z výsledků, jež byly dosud shromážděny od členských států v rámci zvláštního sběru údajů, který se uskutečnil v lednu/únoru 2017. http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/12/15-euco-conclusions-final/ef. JOIN(2017) 4 final. Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě: Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů. Pěti pilíři společného akčního plánu z Valletty jsou: rozvojové přínosy migrace a řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení; legální migrace a mobilita; ochrana a azyl; boj proti nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a předcházení těmto jevům a navracení, zpětné přebírání a opětovné začleňování. V návaznosti na summit o migraci, který se uskutečnil v listopadu 2015 ve Vallettě. COM(2017) 200 a C(2017) 1600 ze dne 2. března 2017. 2

posilovat dobrou spolupráci mezi EU a členskými státy. Komise v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost zhodnotí daný přístup a jeho výsledky při snižování nelegálních migračních toků, řešení jejich základních příčin a zvyšování míry navracení migrantů ve zprávě, kterou předloží v červnu, tj. jeden rok po vytvoření rámce pro partnerství. 2. Pokrok/výsledky s prioritními zeměmi Niger Spolupráce s Nigerem jakožto klíčovou tranzitní zemí je i nadále účinná. Návštěva nigerského prezidenta Issoufoua v Bruselu v prosinci 2016 poskytla příležitost podtrhnout význam vztahů mezi EU a Nigerem a oboustranný zájem bojovat proti převaděčství a zajistit lepší řízení migrace v oblasti Sahelu. Dánský ministr pro rozvojovou spolupráci zemi navštívil v lednu, kdy zde zároveň probíhala technická mise EU. V rámci další technické mise v únoru byly shromážděny údaje o alternativních trasách a určeny možnosti pro potenciální nové projekty. Mise vyšších úředníků EU a členských států v Nigeru je plánována na konec března. Počty migrantů odcházejících z Agadezu do Evropy jednoznačně poklesly (z nejvyššího počtu 70 000 odchodů v květnu 2016 na 6 524 v lednu 2017) 8. Zvýšil se počet migrantů navrácených Mezinárodní organizací pro migraci zpět do vlasti, jakož i počet dobrovolných návratů. Počet migrantů, kteří dostávají pomoc ve střediscích provozovaných Mezinárodní organizací pro migraci, se v roce 2016 oproti předcházejícímu roku zdvojnásobil na více než 15 000 9. Z tohoto počtu využilo 4 788 migrantů ze třetích zemí a 301 Nigeřanů během prvních jedenácti měsíců roku 2016 pomoci při dobrovolném návratu do svých původních komunit (více než trojnásobek ve srovnání s rokem 2015). Za účelem rozvoje zdrojů příjmů nabízela tranzitní střediska také odbornou přípravu pro migranty i místní obyvatelstvo v oblastech, jako je výroba cihel a šperků. Do konce roku 2016 tuto odbornou přípravu absolvovalo více než 600 osob. Nigerské donucovací orgány pokračovaly ve svém úsilí o řešení nelegálního tranzitu a převaděčství migrantů, zabavily více vozidel a zatkly více řidičů. Z finančních prostředků EU se podporuje prosazování právních předpisů zaměřených na boj proti převaděčství migrantů. Větší úsilí je nepochybně třeba k účinnému rozbití převaděčských sítí, jež často působí přes hranice. Pozornost bude věnována posílení podpory EU na provádění nigerského nouzového akčního plánu proti převaděčství migrantů v oblasti Agadezu, který byl přijat v listopadu. Klíčové je v tomto směru posílení přítomnosti EU a členských států přímo na místě. K opatřením proti převaděčským sítím přispěje rovněž podpora pro společný vyšetřovací tým. Dne 1. února byl do delegace EU v Niamey vyslán styčný úředník EU pro otázky migrace. Do delegace budou vysláni také další zaměstnanci EU, včetně styčného důstojníka Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Díky zpravodajské síti Afrika-Frontex jsou vnitrostátní orgány partnerských zemí po celé délce migrační trasy podporovány, aby vypracovávaly analýzy rizik a posouzení toků. Začátkem března se v Nigeru koná zasedání zpravodajské sítě Afrika-Frontex a během roku 2017 bude spuštěna buňka analýzy rizik. Kromě nouzového akčního plánu bude na řešení nedostatků ve stávajícím přístupu zaměřen střednědobý akční plán, který nigerské orgány v současné době připravují. Niger bude oba 8 9 Zdroj: Mezinárodní organizace pro migraci. http://www.globaldtm.info/dtm-niger-flow-monitoring-reportjanuary-2017/. Přehled Mezinárodní organizace pro migraci týkající se Nigeru, leden 2017. Z osob, jež přijaly pomoc, bylo 70 % mužů a 30 % žen. 3

plány provádět v rámci nové vnitrostátní strategie pro migraci, kterou nigerské orgány právě dokončují. Opatření EU podporují i celkové rozvojové úsilí Nigeru a řešení základních příčin migrace a nuceného vysídlování obyvatelstva. Niger v současnosti využívá kromě programu rozpočtové podpory také devíti projektů podporovaných ze svěřenského fondu EU pro Afriku 10. Na konci ledna 2017 byly přímo na místě v Agadezu zahájeny tři nové projekty. Kromě toho byly v prosinci schváleny další projekty, jež by podle předpokladů měly zahrnovat pomoc pro 30 000 migrantů, navrácení 12 000 osob a sensitizaci 11 40 000 migrantů. Projekty jsou zaměřeny také na poskytnutí pozemků, ubytování a přístupu k pitné vodě pro 28 000 osob; přístup k ubytování a pitné vodě bude mít 42 000 osob a bude vytvořeno 2 000 pracovních míst ve stavebnictví. Komise rovněž podepsala smlouvu s Vysokým úřadem pro upevňování míru, který bude mladým lidem poskytovat možnosti krátkodobého zaměstnání, čímž přispěje k zajištění alternativních zdrojů příjmů pro 65 000 osob. Mezi další projekty, které se připravují, patří posouzení proveditelnosti projektu hybridní elektrárny v Agadezu, který by měl být důležitým faktorem pro zvýšení zaměstnanosti i bezpečnosti dodávek energie. V rámci svěřenského fondu EU pro Afriku byl již schválen projekt v regionu Diffa, který čelí zvláštnímu tlaku v důsledku povstání skupiny Boko Haram. Účinnému poskytování pomoci však brání bezpečnostní problémy. Ačkoli byl v posledních měsících zaznamenán pokles toků přes Agadez a nigerské orgány zintenzivnily kontroly známých hlavních tranzitních tras, bude třeba monitorovat potenciální alternativní trasy, a to jak v rámci Nigeru, tak přes sousední země (např. Mali, Čad nebo Alžírsko). Tyto alternativní trasy budou pro migranty vzhledem k zeměpisné situaci, špatné infrastruktuře a přítomnosti ozbrojených skupin pravděpodobně nebezpečnější. V lednu 2017 uskutečnila EU dvě terénní mise, jež měly tyto trasy posoudit a pomoci vybrat projekty, jež by měly okamžitý účinek na vytváření ekonomických alternativ v místních komunitách závislých na příjmech z převaděčství. Účinné monitorování a analýza alternativních tras si žádají spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci a se styčnými důstojníky EU a členských států. Dále je třeba rozvíjet synergie s projekty v oblastech, jako je policejní spolupráce a stávající regionální spolupráce, jakož i posílení spolupráce v jiných oblastech politiky, např. v oblasti změny klimatu (obnova půdy, zavlažování, opětovné zalesňování) a mobility ve vzdělávání. K řešení vývoje na trase je nutné větší regionální zapojení, zejména se skupinou G5 Sahel 12. EU již poskytuje podporu, především prostřednictvím svých misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a svěřenského fondu EU pro Afriku. EU bude dále zvyšovat svou podporu skupiny G5 Sahel. Kromě toho by bylo možné zvážit nová opatření ke zvýšení kapacity jižních sousedů Libye v oblastech, jako je kontrola hranice a zpravodajské služby. Další kroky: Urychlené podepsání smluv o všech opatřeních dohodnutých v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, aby se zajistilo jejich konkrétní provádění a nabídly alternativní možnosti příjmu, které by nahradily příjmy z převaděčství. Intenzivnější opatření v boji proti převaděčství a obchodování s lidmi, včetně podpory pro společný vyšetřovací tým. Intenzivnější monitorování možných alternativních tras a v reakci na to příprava podpory pro vhodná opatření navržená na základě přístupu přijatého v regionu Agadezu. 10 11 12 Rozhodnutí Komise C(2015) 7293 final. Nouzový svěřenský fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (svěřenský fond EU pro Afriku). Sensitizací se rozumí zvyšování informovanosti. Ke skupině G5 Sahel patří Burkina Faso, Čad, Mali, Mauritánie a Niger. 4

Poskytnutí zpětné vazby na střednědobý akční plán Nigeru, který by měl být vypracován do konce března a měl by být zaměřen na řešení nedostatků. Uzavření pracovního ujednání mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a nigerskými orgány a vyslání styčného úředníka do delegace EU. Zajištění plné akceschopnosti místní kanceláře EU v Agadezu, včetně odborné přípravy. Opatření v návaznosti na zasedání zpravodajské sítě Afrika-Frontex a příprava spuštění buňky analýzy rizik. Nigérie Nigérie je nejlidnatější zemí Afriky a Nigerijci představují největší skupinu nelegálních migrantů přicházejících do EU: v roce 2016 bylo v jejich případě odhaleno 37 811 překročení hranic 13. Hlavním motivačním faktorem migračních pohybů v rámci regionu i směrem do EU je hospodářská a bezpečnostní situace. V souladu s cílem rozšířit politické oblasti spolupráce s Nigérií navštívil zemi ve dnech 2. 3. února místopředseda Komise Ansip a setkal se s viceprezidentem (a tehdy úřadujícím prezidentem) Osinbajem, aby projednali oblasti spolupráce relevantní rovněž pro řízení migrace. V rámci návštěvy byly přezkoumány možnosti spuštění pilotních projektů a spolupráce v oblastech, jako je elektronická veřejná správa, kybernetická bezpečnost, boj proti korupci, podpora investic a obchodu, jakož i řízení migrace. Nigérie kromě toho v nedávné době navázala kontakty na vysoké úrovni s Nizozemskem a Španělskem a s Itálií jedná o technické pomoci v souvislosti s možným vývojem biometrických databází. Nigérie je i nadále nejvýznamnější zemí původu obětí obchodování s lidmi v EU, které nepocházejí z EU. Nigerijští obchodníci s lidmi jsou nejčastěji hlášení obchodníci s lidmi v EU ze zemí mimo EU 14. Aby pomohla řešit tento problém, zapojuje se Nigérie aktivně také do činnosti zpravodajské sítě Afrika-Frontex; nedávno spuštěná platforma pro spolupráci v oblasti boje proti převaděčství migrantů, na které se podílí agentury a členské státy EU, pomůže zlepšit spolupráci a koordinaci boje proti převaděčství a obchodování s lidmi. Rámec spolupráce mezi EU a Nigérií v oblasti migrace je strukturován na základě společného programu pro migraci a mobilitu, jenž byl podepsán v roce 2015. Pokud jde o navracení a zpětné přebírání, spolupracuje Nigérie s řadou členských států, ale spolupráce je nerovnoměrná. V roce 2015 vedlo ke skutečnému návratu 28 % rozhodnutí o navrácení. Na základě dosud dostupných údajů se zdá, že se míra navracení v roce 2016 zlepšila. Míra spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob se napříč EU různí. V roce 2016 byla Nigérie hlavní destinací společných návratových operací Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a spolupráce je poměrně pozitivní Nigérie kladně reagovala přibližně na 60 % žádostí o cestovní doklady. Nigerijské identifikační mise do tří evropských zemí v listopadu 2016 však zatím nepřinesly očekávané výsledky: o tři měsíce později ministerstvo zahraničních věcí stále nevydalo náhradní cestovní doklady pro identifikované migranty. Nanejvýš důležitý je pokrok v jednáních o dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a Nigérií: první kolo proběhlo v říjnu 2016, ale druhé kolo rozhovorů Nigérie několikrát 13 14 Prohlášení: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž poskytuje měsíční údaje o počtu osob odhalených na vnějších hranicích Evropské unie. Tatáž osoba se o nedovolené překročení hranice může pokusit několikrát na různých místech vnější hranice. Znamená to, že tatáž osoba tak může být ve statistických údajích o překročení hranic zastoupena vícekrát. Europol, situační zpráva (únor 2016): Obchodování s lidmi v Evropské unii. 5

odložila. Cílem EU je uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob před plánovaným zasedáním ministrů EU a Nigérie. Od 1. února je nasazen evropský styčný úředník pro otázky migrace. Svěřenský fond EU pro Afriku je důležitým nástrojem pro projekty v Nigérii se silným zaměřením na migraci, zejména na jihu země. Doplňuje značný vnitrostátní příspěvek k řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování v rámci vnitrostátního balíčku financovaného Evropským rozvojovým fondem. Projekty přijaté v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku v prosinci 2016 s Mezinárodní organizací pro migraci povedou k opětovnému začlenění více než 3 800 migrantů vracejících se z EU a tranzitních zemí. Kromě toho více než 5 milionů žáků bude moci využít knih a hodin gramotnosti a více než 75 000 dětí získá přístup k službám péče o duševní zdraví. Mezi další oblasti, jimiž je třeba se zabývat, patří přímé zahraniční investice (mj. prostřednictvím navrhovaného plánu vnějších investic viz oddíl 4) a digitální ekonomika, což jsou pro Nigérii oblasti zájmu, jež by měly přímý dopad na základní příčiny migrace. Komise zároveň nadále pokrývá základní humanitární potřeby obětí krize v Nigérii. Během sedmiletého konfliktu na severovýchodě Nigérie bylo zabito přes 20 000 lidí a 1,77 milionu osob bylo vnitřně vysídleno. Součástí je zejména pomoc ve formě potravin a výživy, ochrany, vody, sanitárních a hygienických zařízení, přístřeší, nepotravinového materiálu a zdravotnických služeb. Další kroky: Do června 2017 dokončit jednání o dohodě o zpětném přebírání osob. Prostřednictvím zpravodajské sítě Afrika-Frontex a nedávno spuštěné platformy pro spolupráci v oblasti boje proti převaděčství migrantů pokračovat v aktivní spolupráci v rámci boje proti převaděčství a obchodování s lidmi. Určit projekty svěřenského fondu EU pro Afriku se silným zaměřením na migraci. Senegal Senegal je pro EU klíčovým politickým partnerem v daném regionu i mimo něj. Je jedním z ústředních aktérů rabatského procesu a kroků v návaznosti na summit ve Vallettě a spolupráce s ním se týká také oblastí, jako je Mezinárodní trestní soud a boj proti radikalizaci a terorismu. Prioritami Senegalu jsou legální migrace, boj proti převaděčství migrantů a řešení základních příčin nelegální migrace. Při spolupráci se Senegalem v oblasti řízení migrace je třeba zohlednit politický kontext: senegalská diaspora bude moci poprvé přímo volit členy Národního shromáždění v parlamentních volbách plánovaných na červenec 2017. Na zvláštním politickém významu tak získají zájmy Senegalců, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí. Obecněji je to také odrazem hospodářského, kulturního a společenského významu migrace v Senegalu: podpůrný fond pro investice financovaný senegalskou diasporou 15 je hmatatelným důkazem toho, jak může diaspora pomoci vytvářet pracovní příležitosti v Senegalu, a přispívat tak ve své domovské zemi k zajištění vyhlídek pro mladé lidi. S ohledem na tyto souvislosti pokračoval dialog se Senegalem na politické úrovni, v jehož rámci se uskutečnilo setkání vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Komise Mogheriniové a prezidenta Salla v Dakaru v prosinci 2016 a návštěva prezidenta Salla ve Francii. 15 Fonds d'appui à l'investissement des Sénégalais de l'extérieur poskytl v roce 2016 finanční podporu na 170 projektů v celkové hodnotě 1,3 milionu EUR. 6

Většina členských států, jichž se týká navracení osob do Senegalu, však nadále čelí obtížím, pokud jde o spolupráci při identifikaci nelegálních migrantů, u nichž se má za to, že jsou senegalskými státními příslušníky, a při vydávání dokladů těmto migrantům a řada plánovaných identifikačních misí se neuskutečnila. I když jsou migranti identifikováni pro účely navrácení, ukázalo se, že je obtížné získat cestovní doklady požadované od senegalských orgánů. V roce 2016 se do Senegalu vrátilo jen 563 Senegalců, kteří nelegálně pobývali v Evropě. Tento údaj je v ostrém kontrastu s údajem o počtu senegalských státních příslušníků (více než 10 000), kteří v roce 2016 nelegálně dorazili do Evropy po trase přes centrální Středomoří. Bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o dvoustrannou spolupráci zaměřenou na navracení nelegálních migrantů, kteří nedávno přišli po trase přes centrální Středomoří. Pokud tyto první kroky spolupráce přinesou v příštích týdnech hmatatelné výsledky, upevní je dále výměny úředníků a odborná příprava, které se budou organizovat na dvoustranném základě v rámci EU, mj. prostřednictvím podpory projektů opětovného začlenění. V roce 2017 se ještě očekávají mise do jiných členských států. Na tomto základě se dále přezkoumají oblasti spolupráce včetně legální migrace a mobility, přičemž se začne s příležitostmi v rámci programu Erasmus+. Dne 1. února 2017 byl do delegace EU v Dakaru vyslán evropský styčný úředník pro otázky migrace. Senegal určil také kontaktní místa pro identifikaci na příslušných ministerstvech. Dále byla zahájena jednání mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a senegalskými orgány o zlepšení pracovních ujednání pro užší spolupráci. Na podporu úsilí o řešení základních příčin nelegální migrace může Senegal využít devíti projektů financovaných v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, z nichž čtyři byly přijaty v prosinci 2016 16. Tyto nové projekty podpoří opětovné začleňování, vytváření pracovních míst a vnitrostátní biometrický registrační systém. Výsledkem těchto nových projektů by mělo být opětovné začlenění 3 000 osob a zvýšení informovanosti 200 komunit a 30 000 migrantů. Očekává se, že bude vytvořeno více než 6 500 nových pracovních míst. Senegal těží také z regionálního projektu, který podporuje služby vnitřní bezpečnosti šesti zemí oblasti Sahelu. Tyto přínosy by mohly být znásobeny na základě probíhající spolupráce prostřednictvím zvláštní angažovanosti například v oblasti rybolovu, změny klimatu, obnovitelné energie, zemědělství a mobility ve vzdělávání. Další kroky: Uskutečnit následné mise, aby se zajistilo účinné navracení identifikovaných nelegálních migrantů. Zlepšit každodenní spolupráci v oblasti identifikace i vydávání cestovních dokladů. Dokončit jednání a do poloviny roku 2017 podepsat pracovní ujednání mezi Senegalem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Na základě dosažených výsledků zintenzivnit spolupráci v dalších oblastech včetně správy hranic. 16 Čtyři projekty schválené v prosinci dosahují hodnoty 89 milionů EUR; celková částka pro všech devět projektů, jichž může Senegal využít, činí 161,8 milionu EUR. 7

Mali Mali je pro migranty i nadále významnou zemí původu i tranzitu. V roce 2016 přišlo do Itálie nelegálně po trase přes centrální Středomoří 10 268 malijských státních příslušníků 17. Dialog a spolupráce s Mali v oblasti navracení osob utrpěly v důsledku nepřesných zpráv v médiích v prosinci 2016, jež se týkaly podpisu formální dohody o navracení osob s EU, k němuž nikdy nedošlo, a Mali nepodepsalo operační postupy pro zpětné přebírání osob. Počet rozhodnutí o navrácení vydaných malijským státním příslušníkům v roce 2016 (3 302) zůstal na přibližně stejné úrovni jako v roce 2015 (3 505) 18. Avšak jen malá část těchto malijských státních příslušníků byla skutečně navrácena (6,5 % v roce 2016). Přetrvávají potíže s potvrzováním státní příslušnosti a vydáváním konzulárních cestovních dokladů malijskými konzuláty osobám identifikovaným jako malijští státní příslušníci. Tento aspekt bude třeba dále řešit v rámci kontaktů s malijskými orgány, aby bylo možné nalézt společný základ a schůdná řešení. Mohla by být posílena úloha diaspory v Evropě za účelem pomoci v oblastech, jako jsou dobrovolné návraty a opětovné začlenění malijských nelegálních migrantů do jejich místních komunit. Pozitivní je, že pokračuje účast na boji proti převaděčství migrantů, jakož i dialog na vysoké úrovni. Mali sehrává i nadále konstruktivní úlohu v rámci kroků v návaznosti na summit ve Vallettě v roce 2015 jakožto země předsedající rabatskému procesu a na nedávném setkání vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise Mogheriniové a ministra pro záležitosti Malijců žijících v zahraničí Sylly byly určeny společné priority pro další spolupráci v oblasti řízení migrace. V krátkodobém výhledu jsou prioritními oblastmi činnosti boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a posílení správy malijských hranic. Co se týče správy hranic, probíhá již spolupráce s malijskými orgány. V posledních měsících se pozornost soustředila na spolupráci s malijskými subjekty a mezinárodními partnery za účelem podpory strategie pro státní hranice a souvisejícího akčního plánu. Tyto dokumenty by měly být v brzké době přijaty. Kromě toho bude v nadcházejících měsících koordinovaně s jinými regionálními iniciativami v oblasti správy hranic a organizované trestné činnosti pokračovat budování kapacit policejních orgánů odpovědných za správu hranic v Mali. V zemi již působí mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a v příštích měsících bude posílen její migrační rozměr. Mali je jedním z hlavních příjemců finančních prostředků v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, přičemž dosud bylo schváleno devět projektů 19. Projekty přijaté v prosinci 2016 jsou nyní ve fázi uzavírání smluv. Patří mezi ně projekty zaměřené na zkvalitnění biometrické evidence obyvatelstva, opětovné začleňování navracených osob a zaměstnanost mladých lidí. Očekává se, že výsledkem by mělo být přímé vytvoření 10 000 pracovních míst a nepřímé vytvoření 35 000 pracovních míst. Pomoc bude poskytnuta 16 000 migrantů, 4 000 migrantů bude navráceno a 1 900 jich bude opětovně začleněno. Kromě toho se zvýší informovanost 17 000 migrantů. Ostatních šest projektů, jež byly schváleny dříve v roce 2016, je ve fázi realizace; patří mezi ně podpůrný program pro správu hranic a opětovné nasazení malijských bezpečnostních sil v citlivých regionech. Tyto projekty doplňují podporu z Evropského rozvojového fondu a potenciál další spolupráce v oblastech, jako je zemědělství, adaptace na změnu klimatu a mobilita ve vzdělávání. 17 18 19 Do 20. února 2017 již dorazilo do Itálie nelegálně téměř 500 Malijců (zdroj: Evropská pohraniční a pobřežní stráž). Na základě částečných údajů, zejména bez údajů pro Německo, které by mohly změnit trend. Tři projekty přijaté v prosinci dosahují hodnoty 61 milionů EUR, přičemž celková částka pro všech devět projektů činí 151,6 milionu EUR. 8

Znepokojivá je také situace z hlediska ochrany, jelikož v Mali je vnitřně vysídleno více než 35 000 osob a téměř 136 000 malijských uprchlíků se nachází v sousedních zemích 20. Komise i přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve středním a severním Mali nadále pracuje s humanitárními subjekty na poskytování pomoci malijským komunitám v těchto oblastech, jakož i v sousedních zemích, které poskytují útočiště uprchlíkům. Další kroky Uskutečnění mise na technické úrovni, která má prozkoumat možnosti spolupráce, a posílení kapacit pro správu hranic a boj proti převaděčství. Zintenzivnit spolupráci s Mali v oblasti tranzitní migrace a zaměřit se na dobrovolný návrat migrantů přecházejících přes dané území. Posílit spolupráci při účinném navracení nelegálních migrantů, včetně Malijců pokoušejících se nezákonně překročit jižní hranici Libye. Udržovat intenzivní dialog s Mali jakožto zemí předsedající rabatskému procesu. Etiopie Počet etiopských státních příslušníků přecházejících po trase přes centrální Středomoří dosáhl v roce 2016 3 657, přičemž v Evropě legálně pobývá přibližně 30 000 21 Etiopanů a každoročně je vydáno až 5 000 nových povolení k pobytu. Etiopie je také klíčovou tranzitní zemí pro migranty a uprchlíky z Afrického rohu, včetně eritrejských uprchlíků a žadatelů o azyl, ačkoli počty se zde snižují v roce 2016 se k evropským břehům po trase přes centrální Středomoří dostalo více než 21 000 Eritrejců. Ačkoli se všeobecně uznává význam Etiopie pro regionální stabilitu, vnitřní politická situace v Etiopii je i nadále obtížná. Přetrvávající výjimečný stav vedl ke snížení násilí a vláda začala spolupracovat s opozičními stranami. Teprve se však ukáže, zda to bude stačit k vyřešení tlaků, jež vedly v říjnu loňského roku k propuknutí násilí. EU bude dále spolupracovat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, aby se zabránilo obnovení násilí, podpořily se nezbytné politické reformy a umožnil se inkluzivní dialog. Vztahy EU s Etiopií se od června 2016 vyvíjejí v rámci strategické spolupráce EU a Etiopie, která zahrnuje odvětvový dialog o migraci. Etiopie převzala aktivní a konstruktivní úlohu v regionálním řízení migrace v návaznosti na summit ve Vallettě v roce 2015, zejména jakožto země předsedající od prosince 2016 chartúmskému procesu. Spolupráce na vysoké úrovni pokračovala lednovým setkáním komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Mimici s premiérem Desalegnem, setkáním vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise Mogheriniové s etiopským ministrem zahraničních věcí Gabeyehuem v rámci bezpečnostní konference v Mnichově v únoru 2017 a návštěvou ministra Gabeyehua v Bruselu (rovněž v únoru). Vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Mogheriniová má odcestovat do Etiopie v březnu. Etiopie již využívá regionálního programu pro lepší řízení migrace přijatého v prosinci 2015 v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku. Využívat bude také dalších regionálních programů v rámci svěřenského fondu přijatých v prosinci 2016. Patří mezi ně regionální operační středisko pro chartúmský proces a nástroj na podporu návratu migrantů, který má pomoci migrantům, kteří v určité oblasti uvízli, a podpořit jejich trvalé opětovné začlenění do komunit. Etiopie zůstává s více než 790 000 uprchlíky z regionu 22 jednou ze zemí s největším 20 21 22 Více než 42 000 v Mauritánii, 60 000 v Nigeru a 32 000 v Burkina Fasu. Zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2015. Zdroj: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, prosinec 2016. 9

počtem uprchlíků v Africe a nadále využívá prostřednictvím humanitárního financování a regionálního programu rozvoje a ochrany podpory EU pro tyto uprchlíky a jejich hostitelské komunity. Další připravované programy přispějí k řešení základních příčin nelegální a nucené migrace se zaměřením na tvorbu pracovních míst. Podpořen bude zejména závazek Etiopie zlepšit možnosti obživy pro uprchlíky v zemi, mj. vyhrazením 30 % ze 100 000 pracovních míst ve dvou plánovaných průmyslových parcích uprchlíkům. Evropský rozvojový fond rovněž přispěl k úsilí Etiopie o lepší řízení migrace, zejména podporou nového systému decentralizovaného řízení migrace. Kontakty na technické a politické úrovni se v roce 2016 sice zintenzivnily a byl zahájen slibný dialog o navracení a zpětném přebírání v rámci společného programu pro migraci a mobilitu z roku 2015, ale konkrétní pokrok zůstává nadále velmi pomalý. V roce 2016 se do Etiopie vrátilo jen 122 Etiopanů, kteří nelegálně pobývali v zemích EU. V únoru 2016 byl etiopským orgánům jako pilotní projekt pro testování spolupráce v oblasti migrace předložen malý počet dobře zdokumentovaných případů návratu. Do této chvíle však nebyly dodány cestovní doklady a návraty váznou. Řešení těchto případů odhalilo negativní důsledky existence různých reintegračních balíčků v jednotlivých členských státech EU pro návraty do téže země. Je stále třeba potvrdit data navrhovaného semináře o zpětném přebírání osob. Evropský styčný úředník pro otázky migrace bude do Etiopie vyslán v březnu 2017. Další kroky Dokončit opatření zaměřená na pilotní případy navracení a využít je jako vzor pro rychlejší navracení v budoucnu. Nadále podporovat Etiopii jakožto tranzitní a cílovou zemi pro migranty a uprchlíky, mimo jiné prostřednictvím akcí financovaných v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku. Zahájit v rámci strategické spolupráce odvětvový dialog o migraci (cílové datum duben 2017). Udržovat intenzivní dialog s Etiopií jakožto zemí předsedající chartúmskému procesu. 10

3. Výsledky a další kroky spolu s dalšími zeměmi Trasa vedoucí přes centrální Středomoří Obrázek: Hlavní země původu u nelegální migrace z Afriky a Asie v roce 2016 (zdroj: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) 23 Trasa přes centrální Středomoří se stala pro migranty a uprchlíky směřující do Evropy hlavní trasou. Téměř 90 % ze 180 000 osob zaznamenaných na této trase v roce 2016 vyplulo z Libye s pašeráky, kteří uměli využít nestabilní politické a hospodářské situace. Pro Evropskou unii, její členské státy a mezinárodní partnery zůstává nalezení trvalého řešení problémů v oblasti správy a bezpečnostní politiky Libye klíčovou prioritou. Ve společném sdělení Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů 24 přijatém v lednu byla na zlepšení situace navržena řada konkrétních operativních opatření. Úspěch těchto opatření vyžaduje úzkou spolupráci s příslušnými partnery v severní Africe a společné úsilí orgánů EU, členských států, jakož i spolupráci s klíčovými partnery, např. s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a s Mezinárodní organizací pro migraci. K navrhovaným opatřením patří: snížení počtu osob, které přeplouvají moře, záchrana životů na moři, intenzivnější boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení a podpora asistovaných dobrovolných návratů, řízení migračních toků přes jižní libyjskou hranici a posílení spolupráce s Egyptem, Tuniskem a Alžírskem, 23 24 Použitá označení a prezentace obsahu této mapy nevyjadřují stanovisko týkající se právního statusu kterékoli země, území, oblasti nebo města nebo jejich orgánů ani vymezení jejich hranic. JOIN (2017) 4 final ze dne 25.1.2017. 11

mimo jiné prostřednictvím regionálních iniciativ, jako je středomořská síť Seahorse 25. Některá z navrhovaných opatření lze úspěšně provést až po zlepšení bezpečnostní situace. Na summitu na Maltě přijali hlavy států a předsedové vlád maltské prohlášení 26, které obsahuje řadu konkrétních opatření, jež je třeba na této trase přijmout společně s návrhy uvedenými ve sdělení. Opatření aktivně uskutečňuje maltské předsednictví prostřednictvím prováděcího plánu v těsné spolupráci s Komisí, vysokou představitelkou a členskými státy. Libye Podpora řízení migračních toků v severoafrických zemích nacházejících se na trase vedoucí přes centrální Středomoří je jasnou prioritou. Na projekty bude v roce 2017 uvolněno 200 milionů EUR s tím, že projekty související s migrací v Libyi budou prioritní. Na Libyi se projekty zaměřovaly již v roce 2016 a jejich cílem bylo poskytnout ochranu nejzranitelnějším migrantům a vytvořit sociálně-ekonomické příležitosti na místní úrovni. Na společné sdělení a prováděcí plán maltského prohlášení naváže počátkem března nová mise. Tento krok následuje po únorové návštěvě premiéra Fayeze al-sarraje v EU. Probíhají jednání ohledně zaměření podpory na ochranu míst vyloďování a na humanitární podporu těch migrantů, kteří se nacházejí v přijímacích nebo zajišťovacích zařízeních, a zároveň na zvýšení podpory alternativních řešení k zajišťování migrantů. Nadále se bude přispívat k sociálně-ekonomické stabilizaci v Libyi, zejména činností na úrovni obcí. Posílí se rovněž záchranné operace na moři, včetně výcviku libyjské pobřežní stráže. Členové libyjské pobřežní stráže již podstoupili výcvik v rámci operace Sophia a středomořské sítě Seahorse. Operace Sophia završila první fázi činnosti, jejímž výsledkem byl výcvik 93 osob, a zahájila druhou fázi odborného výcviku na Maltě. Úsilí se nyní stupňuje. Byly zmapovány všechny probíhající výcvikové činnosti za účelem dosažení dohody o vypracování komplexního plánu výcviku libyjské pobřežní stráže. Byly zavedeny konkrétní koordinační mechanismy. K okamžitým opatřením Komise patří rozšíření výcviku libyjské pobřežní stráže v rámci sítě Seahorse s tím, že na období od února do července 2017 je naplánováno 15 nových výcvikových kurzů. Tyto kroky doplňuje i podpora řízení migrace v rámci regionálního programu rozvoje a ochrany. Byla rovněž posílena koordinace s několika organizacemi OSN, včetně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci, Světové zdravotnické organizace (WHO), Světového potravinového programu (WFP), Rozvojového programu OSN (UNDP) a Dětského fondu OSN, která má sloužit k projednání návrhů týkajících se možné spolupráce. Jako součást projektu podporovaného v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku bylo rozhodnuto, že Mezinárodní organizace pro migraci uskuteční projekt dobrovolného návratu z Libye a opětovného začleňování prvních 5 000 migrantů. Je nadále důležité doplnit opatření přijatá členskými státy a rychle tento projekt realizovat a pokusit se i o rozšíření jeho rozsahu, mimo jiné poskytováním udržitelné podpory při opětovném začleňování vysokého počtu migrantů. V celé oblasti, na kterou se vztahuje svěřenský fond, bude vracejícím se osobám poskytována podpora při opětovném začleňování. Komise a Mezinárodní organizace pro migraci již podepsaly v prosinci 2016 společnou iniciativu na ochranu a reintegraci migrantů v Africe na trasách přes centrální Středomoří (100 milionů EUR). EU bude nadále podporovat práci Mezinárodní organizace pro migraci, mimo jiné posílením spolupráce s africkými partnery na urychlení asistovaných dobrovolných návratů migrantů, kteří uvízli v Libyi. Tato asistence se v Libyi poskytuje stále vyššímu počtu migrantů. V roce 2015 se domů 25 26 Regionální síť pro výměnu informací a spolupráci v oblasti nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti mezi kontaktními místy zemí severní Afriky a členskými státy v oblasti Středomoří. http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/01/03-malta-declaration/ 12

dobrovolně vrátilo 1 113 migrantů, především ze zemí subsaharské Afriky, v roce 2016 to bylo 2 777 osob a v roce 2017 byla pomoc při návratu dosud nabídnuta 744 migrantům, kteří v Libyi uvízli, s tím, že nejdůležitějšími zeměmi původu byla Nigérie a Senegal 27. Nejohroženějším navraceným osobám byla poskytnuta další pomoc při opětovném začleňování, např. při zakládání malých podniků, poskytnutí vzdělávacích příležitostí nebo vyhledání léčby zdravotních problémů. Úsilí se na místě zaměří na úzkou koordinaci činností s členskými státy, zejména s Itálií, která oznámila svůj záměr zřídit pro Afriku fond ve výši 200 milionů EUR, jehož část bude přispívat na realizaci memoranda o porozumění mezi Itálií a Libyí 28. Egypt I když v uplynulých měsících výrazně poklesl počet migrantů, kteří se nalodili v Egyptě, aby se dostali přes Středozemní moře do Evropy 29, zůstává Egypt v oblasti migrace klíčovým strategickým partnerem. Jedná se o hlavní zeměpisnou křižovatku a egyptské orgány se snaží předcházet nelegálním cestám do Libye a zajišťovat rychlý návrat svých vlastních státních příslušníků, kteří se do EU dostávají přes centrální Středomoří. Trvalá a zvýšená spolupráce s Egyptem je nadále klíčová. Na základě budoucích priorit partnerství se bude usilovat o konkrétní a intenzivní spolupráci v oblasti řízení migrace, zejména s cílem podpořit provádění vnitrostátních strategií na řešení základních příčin nelegální migrace. Na tuto spolupráci se naváže v březnu, kdy se ministr zahraničních věcí Egypta zúčastní zasedání Rady pro zahraniční věci. Konkrétní opatření přijatá v návaznosti na lednovou návštěvu na úrovni vyšších úředníků se již také realizují. V současné době se pracuje na definování mandátu pro formální dialog o migraci mezi EU a Egyptem a první zasedání by mělo proběhnout v březnu či dubnu 2017. Rovněž se jedná o projektech v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku. Posílená spolupráce by mohla zahrnovat podporu spolupráce s orgány při realizaci vnitrostátních strategií, řešení hlavních příčin nelegální migrace prostřednictvím podpory místního hospodářského rozvoje a zajištěním přístupu k pracovním příležitostem pro migranty i hostitelské komunity a dále vyšší ochranu nejzranitelnějších osob. K dalším oblastem činnosti patří březnová meziagenturní návštěva Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž ve Varšavě, stanovení egyptského kontaktního místa pro operaci Sophia a posouzení možné výměny informací v rámci projektu Seahorse ve Středomoří. Klíčovou otázkou je zvýšení kapacit orgánů v zemích severní Afriky zaměřených na boj proti nelegální migraci a obchodování s lidmi posílením jejich systémů ostrahy hranic. V této souvislosti má obrovský význam zapojení Egypta do projektu Seahorse ve Středomoří. Na závěr je třeba uvést, že Egypt vyjádřil obecný zájem o budování kapacit pro oblast řízení migrace, které by měly zejména pomoci při implementaci nového zákona proti převaděčství přijatého v říjnu 2016. 27 28 29 Zdroj: Mezinárodní organizace pro migraci. Podepsané dne 2. února 2017 mezi předsedou vlády Gentilonim a předsedou libyjské prezidentské rady Fayez al-sarrajem. Od poloviny roku 2016 došlo k prudkému poklesu počtu nelegálních migrantů do EU registrovaných jako příchozí z Egypta. Od počátku roku 2017 byly zaznamenány pouze tři osoby. 13

Západní Afrika V únoru 2017 Komise rozšířila zeměpisnou oblast působnosti svěřenského fondu EU pro Afriku na Pobřeží slonoviny, Ghanu a Guineu 30. V současné době se do těchto zemí plánují technické mise, které mají určit jejich potřeby z hlediska případné podpory. Komisař Mimica navštívil v únoru Gambii, kde se na znamení podpory mírových a demokratických změn setkal s nově zvoleným prezidentem Barrowem. Na jednání v oblasti migrace navážou brzy další opatření. Asie Asie je jednou z hlavních oblastí původu migrace do EU. Vzhledem k bezpečnostním problémům, politické nestabilitě a chudobě bude tento trend pravděpodobně pokračovat. Partnerství Hedvábné stezky pro migraci nabízí v rámci budapešťského procesu strukturovaný dialog s EU a opatření přijaté v prosinci 2016 31, které se zaměřuje na maximalizaci rozvojového potenciálu migrace a mobility v rámci regionu, a poskytuje reakci na regionální úrovni. Afghánistán je velmi významnou zemí původu. V roce 2016 přicestovalo do Evropy nelegálně 50 000 Afghánců, a i když to představuje významný pokles od roku 2015, podíl Afghánců zůstává i nadále vysoký. Afghánci nyní v EU tvoří druhou největší skupinu žadatelů o mezinárodní ochranu (v roce 2016 jich bylo více než 175 000) i přes to, že se snížil podíl Afghánců, u nichž je možnopotřebu mezinárodní ochrany uznat 32. V roce 2016 se významně zvýšil počet asistovaných dobrovolných návratů na téměř 6 000. Je třeba zvýšit počet návratů z členských států a třetích zemí, aby se snížil vysoký počet Afghánců, kteří uvízli v zemích na západobalkánské trase. Komise s příslušnými zeměmi i s afghánskými orgány spolupracuje, aby se v této oblasti dosáhlo pokroku. Spolupráce s Afghánistánem v oblasti navracení pokračovala v rámci Společného dalšího postupu EU a Afghánistánu v otázkách migrace, který byl podepsán v říjnu 2016, a rovněž na základě dvoustranných dohod s členskými státy. Od prosince 2016 se uskutečnily čtyři lety za účelem navrácení, při kterých bylo navráceno celkem 75 osob. Komise pozorně sleduje provádění Společného dalšího postupu a druhá schůze pracovní skupiny pro jeho provádění se bude konat koncem března. Spolupráce v oblasti nelegální migrace je doprovázena snahou přispět k dlouhodobé reintegraci vracejících se migrantů. Afghánistán bude největším samostatným příjemcem v rámci regionálního programu na pomoc při reintegraci. EU bude podporovat udržitelnou reintegraci afghánských státních příslušníků, kteří se do Afghánistánu vrátili z Pákistánu a Íránu, bude jim usnadňovat přístup ke službám, které zajišťují obživu, a sociální soudržnost v hostitelských komunitách a bude uplatňovat regionální přístup s cílem podpořit ochranu a udržitelnou reintegraci afghánských státních příslušníků vysídlených v jejich regionu. V celkových vztazích EU a Pákistánu je migrace klíčovou otázkou a účinné provádění dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Pákistánem se řeší v rámci pravidelných smíšených readmisních výborů. Poslední zasedání dne 28. února se cíleně zabývalo problémy, s nimiž se členské státy potýkají při zpětném přebírání, a bylo dohodnuto vytvoření 30 31 32 Rozhodnutí Komise C(2017) 772 ze dne 8. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015) 7293 ze dne 20. října 2015 o zřízení Nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Financované v rámci evropského nástroje sousedství. Míra uznávání žádostí podaných žadateli z Afghánistánu se v období od září 2015 (68 %) do prosince 2016 (33 %) nepřetržitě snižovala. 14

elektronické platformy, jejímž cílem bude omezit problémy při zpracovávání žádostí o zpětné přebírání a která začne fungovat po jejím schválení pákistánskými orgány. V březnu bude vyslán k delegaci EU v Islámábádu evropský styčný úředník pro otázky migrace. S pákistánskou vládou se rovněž připravuje těsnější operativní spolupráce v boji proti převaděčství migrantů. Bude zahrnovat návštěvu agentur EU, jejímž cílem bude posílit výměnu informací a zpráv, podpořit operativní vyšetřování a lépe porozumět regionálním rizikům a hrozbám. V roce 2016 byly neprodleně uvolněny další prostředky v reakci na náhlý nárůst počtu vracejících se osob z Pákistánu a připravují se nová opatření, která mají zajistit udržitelnou reintegraci, přístup ke službám zajišťujícím obživu a sociální soudržnost v hostitelských komunitách v daném regionu. V únoru byly uzavřena výzva k předkládání návrhů na projekty v oblasti Hedvábné stezky, jejichž cílem je posílit schopnost a kapacitu donucovacích orgánů v Afghánistánu a Pákistánu. Vítězný projekt posílí schopnost vyšetřovat organizovanou trestnou činnost, pátrat po sítích převaděčů migrantů, stíhat je a likvidovat. Pokud jde o Bangladéš, politická angažovanost EU ani dohodnuté činnosti navazující na dialog o migraci z dubna 2016 dosud v oblasti navracení nepřinesly výsledky. Bangladéšské orgány zatím nejsou připraveny jednat o standardních operačních postupech. Probíhají diskuse o novém přístupu a nezbytnosti zajistit spolupráci v oblasti migrace v rámci širší spolupráce zahrnující i jiné oblasti politik, například bezpečnost, vzdělávání, rozvojovou pomoc a obchod, a to i s členskými státy. Na nedávné diplomatické konzultace naváže společná mise EU a členských států, která je naplánována na březen a na které by se mělo konkrétně jednat o navracení a reintegraci. Na začátku roku 2017 byla spuštěna osvětová kampaň o rizicích nelegální migrace a pracuje se na projektech zaměřených na reintegraci. Účast Íránu na komplexním dialogu o migraci, která je klíčovým prvkem celkových vztahů mezi EU a Íránem a byla dohodnuta v dubnu 2016 v rámci společného prohlášení vysoké představitelky Unie a místopředsedkyně Komise Mogheriniové a íránského ministra zahraničních věcí Zarífa, byla zahájena technickou misí EU v únoru a připravuje půdu pro komplexní dialog o migraci na politické úrovni. EU a Írán začaly mapovat oblasti společného zájmu v souvislosti s řízením migračních toků a chtěly by uspořádat každoroční výměnu informací k těmto otázkám. Mezi stěžejní oblasti patří právní a institucionální rámec, znalostní základna, zákonné možnosti migrace, správa hranic, předcházení nelegální migraci, ochrana a regionální rozměr. Kromě toho bude EU rovněž pokračovat v podpoře íránského dlouhodobého úsilí o začleňování afghánských uprchlíků. Írán i nadále poskytuje domov přibližně 3 milionům vysídlených osob. Vlastní snaha íránské vlády pomáhat zranitelným uprchlíkům a zajistit jim přístup k základním službám je doplněna pomocí, kterou EU poskytuje humanitárním partnerům. 4. Hlavní nástroje Návratová politika Pokud jde o účinnost navracení na území EU, musí být zásadní potřebné změny spojeny se spoluprací s partnery ze třetích zemí. Podle údajů, které poskytly členské státy, se míra navracení v pěti prioritních zemích dosud nezlepšila, nebo se zlepšila jen o málo. Obnovený akční plán v oblasti navracení navrhuje řadu konkrétních opatření, která mají zajistit, aby osoby, které nemají nárok na mezinárodní ochranu, byly identifikovány a rychle připraveny na návrat, aby postupy byly účinné, a tudíž se odstranily nedostatky v systému 33. Obsahuje konkrétní opatření, která mají v krátkodobém horizontu výrazně zvýšit míru 33 COM(2017) 200 ze dne 2. března 2017. 15

navracení. Některá z těchto opatření je možné přijmout na úrovni členských států (například zvyšování povědomí o možnosti asistovaného dobrovolného návratu a opětovného začlenění), jiná vyžadují úzkou spolupráci na úrovni EU (například harmonizace míry nabízené pomoci, aby se usnadnila integrace navracených osob; lepší operativní spolupráce mezi členskými státy, mimo jiné prostřednictvím elektronických nástrojů; navýšení finančních prostředků). Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla v této oblasti hrát stále významnější úlohu. Zapojení třetích zemí prostřednictvím rámce pro partnerství s využitím všech dostupných politik a nástrojů 34 podpoří lepší spolupráci při identifikaci a zpětném přebírání jejich státních příslušníků i při vydávání nových dokumentů těmto osobám. Celkově by se měly využívat přístupy upravené konkrétně pro danou situaci, aby bylo možno určit všechny zájmy, pobídky i páky, které jsou pro partnerskou zemi směrodatné v zájmu dosažení cílů a závazků a nabídnutí konkrétních opatření podpory ze strany EU a zainteresovaných členských států. Jen tak bude možno zajistit lepší řízení migrace a v daném kontextu dále zlepšovat spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob. Pro dosažení tohoto výsledku bude muset být kolektivní působení EU a členských států koordinované a efektivní. Nové zaměření dalších politických nástrojů Na podporu rámce pro partnerství jsou využívány další politické nástroje. V rámci využívání preferenčních obchodních režimů schválených pro Jordánsko byly v lednu 2017 vybrány první společnosti, které u jordánského vývozu do EU využijí zjednodušené požadavky na pravidla původu, čímž se vytvoří pracovní příležitosti pro syrské uprchlíky i pro Jordánce. Pokud jde o studenty a výzkumné pracovníky, do konce roku 2016 byly rozšířeny programy Erasmus+ a Marie Curie-Skłodowska, a nabídly tak 8 000 akcí v oblasti mobility pro studenty a 560 pro výzkumné pracovníky. To vše doplnila také stipendia členských států. Příležitosti k mobilitě budou součástí jednání v rámci pro partnerství. Podpořit rámec pro partnerství mohou rovněž výzkum a inovace prostřednictvím konkrétních příležitostí a akcí, jako je např. partnerství PRIMA (partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti), které se zabývá základními příčinami migrace a hledá inovativní řešení pro udržitelné zemědělství a hospodaření s vodou. Dalším krokem bude do rámce pro partnerství plně začlenit legální migraci, zvýšit působení nástrojů legální migrace a pomoci omezit využívání cest nelegálních. V této oblasti budou přijata opatření, zejména budou ve vztahu ke klíčovým třetím zemím vytvořeny možné nabídky v celé EU týkající se legální migrace, stejně jako v oblasti víz. Dojde k tomu prostřednictvím těsné a konstruktivní spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Operační nástroje Větší využívání agentur EU Odborné znalosti agentur EU, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Europolu, se využívají k poskytování cílenější podpory pro účely analýzy rizik a pro účely vyšetřování zločineckých sítí stojících za převaděčstvím migrantů. Přináší to konkrétní výsledky v práci s novými partnery, jako je Nigérie a Pákistán, a umožňuje to opakovat 34 Humanitární pomoc odvíjející se od skutečných potřeb nelze v souladu s humanitárními zásadami ničím podmiňovat. 16