EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV

Podobné dokumenty
ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10

Citlivost terestrických zkoušek ekotoxicity

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

EKOTOXICITA PEVNÝCH ODPADŮ NENÍ SLEDOVÁNA POUZE V ČESKÉ REPUBLICE. Martin Mlejnek

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE ÚSTAV EKOLOGIE A CHOROB ZVĚŘE, RYB A VČEL

Vosáhlová, S., Sirotková, D., Hofman, J., Kočí, V., Matějů, V., Záleská, M.

Dekompozice, cykly látek, toky energií

VYUŽITÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ HODNOCENÍ KVALITY VYČIŠTĚNÝCH MATERIÁLŮ KONTAMINOVANÝCH PAU A PCDD/F

VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE ÚSTAV EKOLOGIE A CHOROB ZVĚŘE, RYB A VČEL

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Píšťovy Chrudim III. Ing. Markéta Dvořáčková

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 envisan@mbox.vol.

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Návrh nového evropského nařízení k hnojivým výrobkům

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

Projektování přechodného období

EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY

Validace metody Colilert-18 pro testování kompostů a podobných matric na přítomnost Escherichia coli

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

MASARYKOVA UNIVERZITA

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚŘEDNÍ KONTROLY. Kontrola hnojiv a vstupů do půdy. Kontrola krmiv. Kontroly podmíněnosti

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

Základní principy návrhu nového nařízení o hnojivých výrobcích

EMPLA AG spol. s r. o

Digestát jako hnojivo

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

VYHLÁŠKA č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna o používání sedimentů na zemědělské půdě

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

VYUŽITÍ STANOVENÍ EKOTOXICITY PŘI HODNOCENÍ KVALITY ODPADŮ

Půdní ekotoxikologie v centru RECETOX SOILETOX

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

Validace metody Colilert-18 pro testování kompostů a podobných matric na přítomnost Escherichia coli

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Navrhované změny prováděcích předpisů k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech

Pharmaceutical. Nakládání s vytěženými sedimenty z pohledu environmentální legislativy teorie a praxe. Click to edit subtitle

Jednotné pracovní postupy analýza půd III TEST VLIVU CHEMIKÁLIÍ NA DÉLKU KOŘENE SALÁTU (LACTUCA SATIVA)

05 Biogeochemické cykly

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Test akutní toxicity na roupicích Enchytraeus crypticus ve vodním prostředí

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

ANALYTICKÉ ZKUŠEBNICTVÍ

Vliv kompostu na kvalitu půdy

STANOVENÍ VLIVU CHEMIKÁLIÍ NA KRÁTKODOBOU NITRIFIKAČNÍ AKTIVITU

Ekotoxicita odpadních vod ze zdravotnických zařízení

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Testování exogenní organické hmoty pro bezpečnou aplikaci na půdu /zkrácená verze

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s.

Vyhláška č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

Bioremediace půd a podzemních vod

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

Využití odpadních materiálů k výrobě rekultivačních substrátů

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

Biologické odstraňování nutrientů

147/2002 Sb. ZÁKON. ze dne 20. března 2002

Hnojivo: je látka, která po přidání do živného prostředí rostlin může zlepšovat jejich výživu, tedy i jejich výnosy a jakost (Tesař et al., 1992).

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Změna: 308/2000 Sb. Změna: 147/2002 Sb. Změna: 308/2000 Sb. (část) Změna: 317/2004 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 553/2005 Sb.

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Očekávané změny v legislativě hnojiv. Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

Biologické odstraňování nutrientů

Význam a způsob přípravy vzorků pro okruţní rozbory. Miroslav Perný

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Použití a evidence hnojiv

Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: M)

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 669 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Transkript:

EKOTOXIKOLOGICKÉ HODNOCENÍ ORGANICKÝCH HNOJIV Mgr. Markéta Svobodová ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Oddělení mikrobiologie a biochemie

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu ISO 9001:2015 pro výkon státní správy, úřední kontroly a souvisejícího zkušebnictví v oblasti vstupů do zemědělství sídlo ústavu je v Brně a jeho činnost je zabezpečována na pracovištích na území celé České republiky

ÚKZUZ provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony, kontrolní a dozorové činnosti v oblastech: ROSTLINOLÉKAŘSTVÍ HNOJIVA A PŮDA PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN KRMIVA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ TRVALÉ KULTURY ODRŮDY OSIVO A SADBA

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ÚSTAVU Oddělení hnojiv Oddělení mikrobiologie a biochemie

BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD ORGANICKÉ HNOJIVO = odpad, který je schopen aerobního nebo anaerobního rozkladu ZDROJE zemědělství potravinářství a lesnictví zpracování dřeva, kůží papírenský a textilní průmysl biologicky rozložitelná složka komunálních odpadů ORGANICKÉ ODPADY VYUŽITELNÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ Statková hnojiva Komposty Digestáty Upravené kaly z ČOV Sedimenty

PROSPĚCH X RIZIKA Přeměna odpadů na produkt (druhotnou surovinu) Zachování či obnovení půdní kvality a úrodnosti Zvýšení obsahu organické hmoty v půdě Zvýšení kapacity pro zadržování vody v půdě Zvýšení obsahu živin v půdě pro růst zemědělských plodin Snížení potřeby anorganických hnojiv X Zvyšování obsahu těžkých kovů v půdě Vnášení cizorodých (toxických) látek do půdy Patogenní mikroorganismy Zvýšení emisí CO 2 a N 2 O Amoniak - může inhibovat růst kořene rostlin Dusičnany - vyplavování do povrchových a podzemních vod Snížení půdní kvality v důsledku negativního vlivu na půdní ekosystém

LEGISLATIVA HNOJIV Zákon č.156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Vyhláška Ministerstva zemědělství č.474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva Limitní hodnoty rizikových prvků Vyhláška Ministerstva zemědělství č.273/1998 Sb. o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv Chemické rozbory živiny, rizikové látky a prvky Biologické zkoušky výživa rostlin Mikrobiologické zkoušky patogenní mikroorganismy + Ekotoxikologické zkoušky (připravuje se)

EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY X CHEMICKÁ ANALÝZA Chemická analýza je požadována legislativou před aplikací hnojiv na půdu CHEMICKÉ ANALÝZY samotné NEDOKÁŽOU postihnout reálné riziko pro živé organismy: reálná expozice se liší podle biodostupnosti toxických prvků a látek v dané situaci jde vždy o směs toxikantů, která působí jinak než jednotlivé toxikanty spektrum analytických metod (tedy i limitních hodnot) je omezené a ve vzorku mohou být přítomny neanalyzované významně toxické látky negativní vlivy matrice samotné bez ohledu na obsah toxikantů na živé organismy či interakce vlivu matrice s efekty toxikantů EKOTOXIKOLOGICKÝ PŘÍSTUP hodnotí celkový efekt hnojiv na půdní biotu ve spojení s vlastnostmi prostředí

PROČ PŮDNÍ EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY? Biotesty jsou vhodné pro hodnocení komplexních směsí jako jsou odpady, kaly ČOV, sedimenty, komposty, hnojiva apod. KONTAKTNÍ (půdní) X NEKONTAKTNÍ (výluhy) Hodnocení toxicity výluhů: test s dafnií řasový test test s okřehkem test s luminiscenční bakterií účinky na půdní organismy nelze zcela extrapolovat z testů akvatických (osud kontaminantu v půdním prostředí, vliv na reálnou biodostupnost pro půdní organismy, vlivy samotné matrice) Kontaktní testování má pro pevné odpady (hnojiva) nesrovnatelně vyšší vypovídací schopnost

BATERIE EKOTOXIKOLOGICKÝCH TESTŮ konzumenti producenti Earthworms Enchytraeids konzumenti dekompozitoři Soil particles Organic matter

BATERIE EKOTOXIKOLOGICKÝCH TESTŮ Kategorie Organismus Hodnocený parametr Reference Akutní Akutní Heterotrofní mikroorganismy Nitrifikační bakterie oxidující amoniak inhibice respirace ISO 17155 inhibice rychlosti nitrifikace ISO 15685 Akutní Lactuca sativa (salát) inhibice růstu kořene ISO 17126 Chronický Folsomia candida (chvostoskok) Chronický Enchytraeus crypticus (roupice) inhibice reprodukce ISO 11267 inhibice reprodukce ISO 16387

KONCENTRAČNÍ ŘADA Chceme zjistit, zda je doporučená dávka bezpečná Vycházíme z nejvyšší doporučené dávky (t/ha, l/ha) Množství testovaného materiálu pro aplikaci na půdu se přepočítává podle reálného modelu, kdy se předpokládá standardní hloubka při zapravování hnojiv do půdy (obvykle kolem 30 cm) v laboratorních podmínkách 10 cm (možný horší scénář) Pro výpočet aplikačních dávek se počítá s hodnotou hustoty půdy 1,5 g/cm 3 Koncentrační řada se volí tak, aby doporučená dávka ležela uprostřed + kontrolní varianta Ředící faktor 2 Homogenní aplikace přípravku do půdy Standardní půda (písek 50-75%, ph 5,5-7,5, OC 0,5-1,5%, C mikrobiální biomasy min. 1% z celkového OC) Artificiální půda (rašelina 10%, kaolin 20%, písek 70%, CaCO 3, ph 5,5-6,5)

INHIBICE SUBSTRÁTEM INDUKOVANÉ RESPIRACE Mineralizace substrátu mikrobiálním společenstvem Dlouhodobý inkubační pokus: 28-98 dní Testované koncentrace: kontrola, DD a 2DD Standardní půda Přídavek glukózy jako substrátu Spotřeba O 2 měřená poklesem tlaku Inhibice respirace 28.den menší než 25% test je ukončen a testovaný materiál je považován za netoxický

KRÁTKODOBOU NITRIFIKAČNÍ AKTIVITU - SNA Inkubace 2 a 6 hodin Standardní půda Substrát (NH 4 ) 2 SO 4 Přídavek NaClO 3 inhibuje oxidaci NO 2 - na NO 3 - Nitrifikační bakterie Nitrosomonas NH + 4 Nitrosospira NO - 2 Archaea Nitrobacter NO 3 - Koncentrace dusitanových iontů se stanoví spektrofotometricky

INHIBICE REPRODUKCE CHVOSTOSKOKA CHOV Druh Folsomia candida Ovlhčený substrát ze sádry a aktivního uhlí Krmení sušeným droždím TEST Dospělí jedinci staří 11-12 dnů 32 dní 10 chvostoskoků 30g artificiální půdy 50% WHC 20 ± 2 C 16:8 (světlo:tma) flotační metoda

INHIBICE REPRODUKCE ROUPICE CHOV Druh Enchytraeus crypticus Bakteriální agar Krmení autoklávovanými mletými ovesnými vločkami TEST Dospělí jedinci s viditelným opaskem 28 dní 10 roupic 20 ± 2 C 16:8 (světlo:tma) 20g artificiální půdy 50% WHC flotační metoda

INHIBICE RŮSTU KOŘENE SALÁTU LACTUCA SATIVA 200g artificiální půdy 60% WHC 15 naklíčených semínek předklíčení semínek salátu 20-30h kořínek 2 mm 5 dní 24 ± 2 C bez přístupu světla

VYHODNOCOVÁNÍ EKOTOXIKOLOGICKÝCH TESTŮ Výsledky musí splňovat kritéria validity Vyhodnocení pomocí softwaru ToxRat Professional 3.3 Sigmoidní křivka DÁVKA - ODPOVĚĎ Kontrola X různé dávky hnojiva STANOVENÍ NOEC LOEC EC X (EC 10, EC 20, EC 50 )

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ TESTŮ

VÝSLEDKY EKOTOXIKOLOGICKÝCH TESTŮ Otestováno přibližně 50 vzorků organických hnojiv Kejdy Digestáty Komposty Lihovarnické výpalky Masokostní moučky Testy toxicity poskytují informaci o pozitivních či negativních efektech zvolených aplikačních dávek hnojiva Testy toxicity obvykle neposkytují informaci, která z přítomných látek nebo vlastností materiálu by mohla působit škodlivě Rozhodující vliv na ekotoxicitu konkrétního hnojiva může mít: složení vstupních surovin technologie zpracování stabilita hnojiva optimálně zvolená aplikační dávka

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Vhodně zvolená sada testů dokáže odhalit ekotoxické vlastnosti hnojiv před jejich aplikací na půdu Avšak ekotoxikologické testy neodhalují příčinu toxicity Z dosud získaných výsledků nelze formulovat obecné závěry pro jednotlivé skupiny organických hnojiv Individuální hodnocení hnojiv na základě: Různorodé skladby vstupních surovin Optimální aplikační dávky Chemické analýzy Výsledků ekotoxikologických testů