Chemicky modifikované. elektrody

Podobné dokumenty
Klinická analýza. Lékaři se spoléhají na klinické testy. Testy rychlé, levné a low-tech. Prováděné laboratorními techniky či pacienty

Chemická reaktivita NK.

Biosenzory. Helena Uhrová

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

a) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů


Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Elektrochemické metody

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)

6. Nukleové kyseliny

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

MEMBRÁNY AMPEROMETRICKÝCH SENSORŮ

Genetika zvířat - MENDELU

Nukleové kyseliny Replikace DNA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Nukleové kyseliny. obecný přehled

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

1. ročník Počet hodin

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Základní chemické pojmy

GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU. Název: Školitel: Mgr. Dana Fialová. Datum:

Konduktometrie. Potenciometrie, Iontově selektivní elektrody (ISE) Voltametrie (Ampérometrie, Polarografie)

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Struktura biomakromolekul

EnviroPen biosenzor pro detekci halogenovaných polutantů

Chemické metody přípravy tenkých vrstev

Chemie 2016 CAU strana 1 (celkem 5) 1. Zápis 39

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Poškození nukleových kyselin a technologické přístupy pro jejich detekci

Struktura a funkce nukleových kyselin

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii

6. Vyberte látku, která má nepolární charakter: 1b. a) voda b) diethylether c) kyselina bromovodíková d) ethanol e) sulfan

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Nanotechnologie a Nanomateriály na PřF UJEP Pavla Čapková

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

Katedra chemie FP TUL Chemické metody přípravy vrstev

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

LABIFEL: Laboratoře Biofyzikální Chemie a Elektrochemie

Biosenzory jako nástroj pro monitorování bakteriální kontaminace pitné vody v reálném čase

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

Heterocyklické sloučeniny, puriny a pyrimidiny

Pokročilé AFM mody Příprava nosičů a vzorků. Verze Jan Přibyl, pribyl@nanobio.cz

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

CHE NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA Datum konání zkoušky: 30. března Max. možné skóre: 30 Počet řešitelů testu: 176

5. Lipidy a biomembrány

Vazebné interakce protein s DNA

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Voltametrie (laboratorní úloha)

BIOSENSORY. Ludmila Zajoncová

Chemie 2015 CAU strana 1 (celkem 5)

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY

Analýza magnetických mikročástic mikroskopií atomárních sil

REPLIKACE A REPARACE DNA

EU peníze středním školám digitální učební materiál

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L.

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Transkript:

Chemicky modifikované elektrody

Chemicky modifikované elektrody - Možnosti chemické modifikace - samoskladné monovrstvy (chemisorpce) - elektrody modifikované uhlíkovými nanotrubičkami či fullereny - zamíchání reaktivních složek do gelu - modifikace katalyzátorem elektrodové reakce (enzymy) - elektrochemické pokrytí vodivými filmy (vodivé polymery) - DNA modifikované elektrody DNA biosensory

Chemicky modifikované elektrody

Samoskladné monovrstvy

Modifikace uhlíkovými nanomateriály

Modifikace katalyzátorem elektrodové reakce

Modifikace vodivými polymery

Chemicky modifikované elektrody

Chemicky modifikované elektrody

Chemicky modifikované elektrody

Biosenzory

Koncepce biosenzoru Čichová membrána Nervová buňka Mozek Vzorek s analytem Biologický receptor Převodník Měřící zařízení, procesor Ref.: B. Eggins, Biosensors, Wiley, 1996

Biosenzor je kompaktní analytické zařízení obsahující biologickou nebo od biologie odvozenou rozlišovací složku (receptor) integrovanou či úzce spojenou s fyzikálním či fyzikálně-chemickým převodníkem. Obvyklou rolí biosenzoru je poskytovat diskrétní nebo kontinuální digitální elektronické signály, které jsou úměrné jednotlivému analytu nebo skupině analytů. Turner, A.P.F., Karube, I., Wilson, G.S. (1987) Biosensors: Fundamentals and Applications. Oxford University Press, Oxford.

Definice Biologický receptor je makromolekula, buňka nebo tkáň schopná rozpoznat cílový analyt. Převodník je zařízení schopné měnit signál biologického receptoru na měřitelný analytický signál. Procesor konvertuje měřený signál na údaj (počet, barva, veličina), který může uživatel interpretovat.

Historie - 1962, Clark a Lyons, enzymová elektroda na glukózu založená na Clarkově kyslíkové elektrodě (1956) - 1969, Guilbault a Montalvo, potenciometrická enzymová elektroda na močovinu - 1974, Mosbach a Danielsson, termický enzymový senzor - 1975, glukózový analyzátor, Yellow Springs Instrument Company (Ohio) Divis, mikrobiální elektrody na alkohol Lubbers a Opitz, optoda, senzor na bázi optických vláken na oxid uhličitý a kyslík

- 1976, Clemens a j., elektrochemický glukózový biosensor v umělé slinivce Biostator (Miles, Elkhart) - 1982, Shichiri a j., jehlová enzymová elektroda pro podkožní implantaci - 1970s, imunosenzory (vázání protilátky) - 1983, Liedberg a j., povrchová plazmová rezonance pro monitorování afinitních reakcií v reálném čase, BIAcore (Pharmacia, Švédsko) - 1986, DNA modifikovaná elektroda (Paleček) - 1987, tužkový měřič pro domácí monitorování glukózy v krvi, MediSense (Cambridge, USA), 175 milionů US$ v r. 1996

Publikované práce 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Clarkův biosenzor 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 Vývojová a publikační aktivita

Stavební součásti biosenzorů

Popis biosenzorů Ref.: E. Eltzov, R. S. Marks, Anal Bioanal Chem 2010

Biologické receptory Poskytují biologické interakce: vysoce specifické (rozdíly v jednom atomu) komplementární (zámek / klíč) slabé (nekovalentní) spontánní (samoskladné, self-assembly) Enzym Protilátka Nukleová kyselina

Techniky imobilizace biosložky Adsorpce (fyzikální, chemická) - jednoduchá, nestabilní (1 den) Mikroenkapsulace v inertní membráně (octan celulózy) - adaptabilní, spolehlivá (1 týden) Lipidové membrány (BLM) - specifické problémy Zachycení v polymeru (polyakrylamid, polypyrrol) - UV a gama sterilizace, zpomalení difúze Zesíťování (glutaraldehydem) - málo rigidní, omezení difúze Kovalentní vazba - nejstabilnější (1 rok)

Převodníky Elektrické/Elektrochemické Akustické - potenciometrické - mikrováhy s křemenným - voltametrické / krystalem ampérometrické - povrchové akustické vlny - field effect tranzistory (FET) - konduktometrické - impedimetrické Optické - absorpční - luminiscenční Termické Opticko-elektronické - povrchová plazmová rezonance (surface plasmon resonance)

DNA biosenzory

DNA biosenzory Dvouvláknová kyselina deoxyribonukleová

1. dusíkaté báze Primární struktura: složení DNA 2. cukr - deoxyribóza 3. zbytek kyseliny trihydrogenfosforečné Rosalind Franklin, Rentgenová krystalografická analýza pentózofosforečnanové kostry

Nukleotidy se skládají ze tří složek: monosacharidu D-ribózy nebo 2-deoxy-D-ribózy dusíkaté báze purinu: adeninu, guaninu, ale i hypoxantinu pyrimidinu: cytosinu, tyminu, uracylu, i methylcytosinu zbytku kyseliny fosforečné. První dvě složky tvoří nukleosid. Nukleotid je tedy nukleosid esterifikovaný kyselinou trihydrogenfosforečnou.

Historie Objev DNA: 1868, švýcarský lékař Micher Popis struktury: 1953, Watson a Crick Elektroaktivita: 1958, E. Paleček Povrchová aktivita: 1961, I.R. Miller Hybridizace: 1963, J. Marmur Přenos náboje: 1996, E.D.A. Stemp, J.K. Barton; S. Priyadarshy, S.M. Risser, D.N. Beratan

Reaktivita DNA Hybridizace Denaturace Asociační interakce interkalace vazba do velkého či malého žlábku elektrostatická vazba Redoxní reakce (elektroaktivita) Elektrická vodivost

Asociační interakce s látkami malé molekulové hmotnosti Interkalace představuje vsunutí (vmezeření) hostující molekuly mezi páry bází dvoušroubovice. Typicky se vyskytuje u sloučenin s planární strukturou obsahující 3-4 aromatické kruhy. Vazba do velkého či malého žlábku - je vázání ploché molekuly měsícovitého tvaru (nespojené heterocykly) do exteriéru dvoušroubovice (podél řetězce). Elektrostatická vazba vzniká mezi kladným nábojem hostující molekuly a záporným nábojem kostry DNA.

Vazná místa DNA

Struktura léčiva doxorubicinu vhodná pro interkalaci

Redoxní (elektrochemická) aktivita DNA

Oxidace purinových bází

A. Schéma elektrochemické odezvy DNA. B. Schéma redoxních potenciálů některých elektroaktivních látek používaných jako DNA značky nebo indikátory.

Imobilizace DNA na povrch elektrody Adsorpce (na Hg, Au, Ag, Pt, C, oxidy kovů): Nanostrukturované filmy na SPE: uhlíkové nanotrubičky (MWNT) 1 mg MWNT / 2 ml DMF slabá disperze 1 mg MWNT / 2 ml 1% SDS 1 mg MWNT / 2 ml 1% chitosan 1 mg MWNT / 1 mg 50 % polyetherimid + 0.25 ml EtOH SWNT o.d. 0.7-1.2 nm, l. 2-20 m Karboxylované SWNT o.d. 4-5 nm, l. 0.5-1.5 m 2 mg SWNT / 1 ml vody dobrá disperze (i) vrstevnaté pokrytí (DNA / CNT / SPE) (ii) směsné pokrytí (DNA - CNT / SPE) Chemická vazba: Thiolové deriváty nukleotidů na Au, Ag elektrodě Pomocí DNA báze na C nebo Pt elektrodě

SEM snímky DNA/SPE (a), MWNT/SPE (b), DNA/MWNT/SPE (c) a DNA-MWNT/SPE (d).

Způsoby detekce využívané u elektrických / elektrochemických DNA biosenzorů vlastní signály DNA - elektroaktivita bází (guanin a adenin) zprostředkování přenosu náboje při oxidaci guaninu redoxním mediátorem (komplexy Ru(III)), elektroaktivita DNA indikátoru/analytu nekovalentně vázaného na DNA (indikátor může detekovat vazbu neelektroaktívního analytu), redoxní indikátor v roztoku jako K 3 [Fe(CN) 6 ], kovalentně vázané redoxní značky DNA elektrochemická impedanční spektroskopie elektrodového povrchu modifikovaného DNA (impedimetrický biosenzor).

I / A Signál guaninu DNA 4x10-6 3x10-6 2x10-6 a 1x10-6 b 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 E / V DPV signál guaninu na DNA/SPE (a) a SPE (b). Podmínky: 0,50 mol/l octanový pufr ph 5,0.

I / A Signály guaninu a adeninu DNA v přítomnosti redoxního mediátoru 8.0x10-5 6.0x10-5 4.0x10-5 G A 2.0x10-5 0.0 a b 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 1.2 1.4 E / V DPV signál guaninu (G) a adeninu (A) na DNA/SPE v 1 10 3 mol/l [Ru(bpy) 3 ] 2+ (a) a v čistém 0,1 mol/l PBS (b).

I / A Signál elektrochemického indikátoru DNA 0.0-1.0x10-6 b -2.0x10-6 -3.0x10-6 -0.6-0.4-0.2 0.0 0.2 0.4 E / V DPV signál indikátoru [Co(phen) 3 ] 3+ na DNA/SPE (a) a SPE (b). Podmínky: 5 10 7 mol/l [Co(phen) 3 ] 3+, 5 10 3 mol/l PBS, ph 7,04, akumuláce 120 s. a

Signál indikátoru K 3 [Fe(CN) 6 ] v roztoku 20 b 10 a 0 i, A -10-20 -30-400 -200 0 200 400 600 E, mv CV signál 1 mmol/l K 3 [Fe(CN) 6 ] na DNA/SPE (a) a SPE (b) v 0,1 mol/l PBS ph 7,0.

i, A i, A CV na různých kompositech CNT chitosan i, A i, A 9.0x10-5 6.0x10-5 CHIT without CNT 9.0x10-5 SWNT 6.0x10-5 3.0x10-5 3.0x10-5 0.0 0.0-3.0x10-5 -3.0x10-5 -6.0x10-5 -0.8-0.4 0.0 0.4 0.8 E, V -6.0x10-5 -0.8-0.4 0.0 0.4 0.8 E, V 9.0x10-5 MWNT 9.0x10-5 6.0x10-5 6.0x10-5 SWNT-COOH 3.0x10-5 3.0x10-5 0.0 0.0-3.0x10-5 -3.0x10-5 -6.0x10-5 -6.0x10-5 -0.8-0.4 0.0 0.4 0.8-0.8-0.4 0.0 0.4 0.8 E, V CV 1 10 3 mol/l K 3 [Fe(CN) 6 ] a K 4 [Fe(CN) 6 ] v 0,1 mol/l PBS ph 7,0; 50 mv/s. Holá SPCE (--), CNT CHIT/SPCE (--), DNA / CNT CHIT / SPCE (--) Ref.: A. Ferancová, J. Labuda et al., Acta Chim. Slovaca, 2008, 1, 58-71. E, V

Asociace DNA s látkami o nízké molekulové hmotnosti Příklady: Komplexy kovů [Co(phen) 3 ] 3+, [Cu(phen) 3 ] 3+, [Cu(TAAB)] 2+ Léčiva - antidepresiva (fenothiazinové deriváty), lokální anestetika (estery kyseliny fenylkarbamové), Chemikálie - deriváty katechinu a akridinu, deriváty polycyklických aromatických uhlovodíků (amino-, hydroxy- a nitro- pyreny a bifenyly), deriváty chinazolinů Vyšetřuje se: Charakter vazby, mírné poškození DNA Racionální navrhování léčiv Analytické postupy založené na prekoncentraci

Příklad: DNA a deriváty polycyklických aromatických uhlovodíků (pyreny, bifenyly, atd.) X X je NH 2 OH NO 2 Ref.: A. Ferancová et al., Bioelectrochemistry, 67, 191 (2005).

DPV kalibrační závislost pro 1-aminopyren I, A 1.0 0.8 b 0.6 0.4 0.2 a 0.0 0.4 0.8 1.2 1.6 2.0 10 7 c, mol dm -3 180 s akumulace na SPE (a), DNA/SPE (b) z 0,02 mol/l octanového pufru ph 5,0 s 1% DMSO

Poškození DNA mírné strukturní změny - asociační interakce s hostujícími molekulami silná degradace (zlomy vláken) - reaktivní druhy kyslíku (ROS jako O 2-, OH, 1 O 2, H 2 O 2, ROOH), RNS a RSS při oxidačním stresu) - chemické nukleázy - UV světlo, ionizující záření chemické změny bází DNA - alterace 1 báze (depurinace, deaminace, alkylace, inserce nukleotidu, inkorporace analogu báze) - alterace 2 bází (tyminový dimer, kovalentní můstek) - příčná spojení (mezi bázemi jednoho nebo protějšího řetězce, mezi DNA a proteiny, např. histony)

Tvorba radikálů kyslíku Reakce Fentonova a Haber Weissova typu M z+ + H 2 O 2 M (z+1) + OH + OH M (z+1) + O 2 M z+ + O 2 M (z+1) + Red M z+ + Ox M (z+1) + e M z+ Red = kyselina askorbová, polyfenoly, glutathion elektrochemicky

Enzymatická aktivace látky při screeningu chemické toxicity Lipofilní molekula Cyt P450, O 2 styrene O Enzymem aktivovaná molekula +DNA styrene oxide Poškozená DNA Detekce elektrochemickým senzorem Validace LC-MS/MS Ref.: A. Magweru, J. F. Rusling et al., Electroanalysis 16, 1132 (2004), Anal. Chem. 76, 5557 (2004)