Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Trysky postřikovačů

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Trysky postřikovačů Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Bc. Roman Přibilík

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Trysky postřikovačů vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně, dne... Podpis... 2

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu práce doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování mé diplomové práci. Dále bych rád poděkoval panu Ing. Pavlu Hállovi ze společnosti Proagro Marefy za cenné poznatky z praxe a poskytnutý materiál k výzkumné práci. 3

ABSTRAKT V diplomové práci je podán přehled o způsobech ochrany rostlin a strojích pro ochranu rostlin. Teoretická část se zabývá způsoby ochrany a popisem strojů na ochranu rostlin. Praktická část se zabývá metodickým postupem a zjišťováním parametrů při kontrolním testování trysek postřikovačů. Laboratorní měření a zjišťování rovnoměrnosti trysky bylo provedeno v laboratoři Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MZLU v Brně. Klíčová slova: postřikovač, trysky, ochrana rostlin, testování, kontrola 4

ABSTRACT This thesis presents list of methods of plants protection and machines for chemical protection of plants. A theoretical part is aimed on protection methods and description of machines intended for plants protection. A practical part considers methodical process and assurance of parameters at control testing of sprinklers jets. Laboratory measurements and assurance of equability of jets were performed at a laboratory of Institution of agriculture, food-processing and environmental engineering AF MZLU in Brno. Key words: sprinkler, jets, plant s protection, testing procedure, verification 5

OBSAH 1 ÚVOD. 8 2 ROSTLINY A JEJICH OCHRANA... 9 2.1 Škůdci rostlin a jejich význam.. 9 2.2 Legislativa ovlivňující ochranu rostlin. 9 2.3 Zásady správného používání přípravků na ochranu rostlin.. 10 2.4 Moderní způsoby ochrany rostlin. 13 2.4.1 Navádění GPS 14 2.4.2 Řízení aplikací 14 2.4.3 Data a mapování. 15 3 ZPŮSOBY A METODY OCHRANY ROSTLIN... 16 3.1 Nepřímé metody 16 3.2 Přímé metody... 16 3.3 Skupiny přípravků používané na ochranu rostlin.. 18 4 TRENDY V TECHNICKÉM PROVEDENÍ STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU. 19 4.1 Snižování úletu postřikové kapaliny.. 19 4.2 Faktory ovlivňující riziko úletu.. 19 4.3 Postupy v seřizování postřikovačů.. 21 5 ROZDĚLENÍ STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU... 27 5.1 Charakteristika rozdělení podle způsobu aplikace.. 27 5.2 Dělení postřikovačů podle konstrukce. 28 5.2.1 Samojízdné postřikovače.. 29 6 POPIS STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU ROSTLIN. 32 6.1 Zásobní nádrž.. 33 6.2 Čerpadlo.. 34 6.3 Filtry. 34 6.4 Kapalinový rozvod... 35 6.5 Aplikační rám... 36 6.5.1 Součásti rámu 37 7 TRYSKY... 39 7.1 Označování trysek... 39 6

7.2 Rozdělení trysek..... 42 7.3 Trysky TeeJet... 46 7.3.1 Tryska broadcast.... 46 7.3.2 Trysky bez použití rámu.. 48 7.3.3 Trysky AI TeeJet pro pásový postřik... 50 7.3.4 Speciální trysky AITX ConeJet.... 52 7.3.5 Trysky SJ - 3 streamjet na hnojiva... 53 7.3.6 Oplachovací trysky nádrže od firmy TeeJet. 54 8 KONTROLNÍ LABORATORNÍ MĚŘENÍ TRYSKY.... 56 8.1 Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku... 59 8.1.1 Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku trysky Lechler LU 120 03.... 59 8.1.2 Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku trysky Lechler LU 120 04.... 60 8.1.3 Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku trysky Lechler LU 120 05...... 61 8.2 Kontrola rovnoměrnosti rozptylu kapaliny... 63 8.2.1 Postup měření u trysky Lechler LU 120 03. 64 8.2.2 Postup měření u trysky Lechler LU 120 04. 67 8.2.3 Postup měření u trysky Lechler LU 120 05. 70 8.3 Závěrečné vyhodnocení kontrolního metodického měření... 72 8.4 Výpočet a sestavení dávkovací tabulky postřikovače... 73 9 ZÁVĚR.. 76 10 SEZNAM LITERATURY... 77 11 SEZNAM OBRÁZKŮ.. 79 12 SEZNAM TABULEK.. 81 7

1 ÚVOD Problematika ochrany rostlin má spojitost prakticky s každou oblastí zemědělské činnosti. Její interdisciplinární charakter má společného jmenovatele ve skupině strojů a zařízení na realizaci ochranářských opatření. Se vstupem ČR do EU se naplňuje strategie harmonizace i v základních požadavcích na ochranu zdraví, životního prostředí a jiných oblastí, kdy po skončení přechodných období dojde k realitě vzájemného uznávání ČSN, EN. Ke změnám v zemědělství dochází také v orientaci na jiné způsoby hospodaření, zejména na půdě. Ve všech zemích se upravují konvenční způsoby hospodaření a přechází se na integrovanou produkci zemědělství. Úroveň ochrany rostlin v současném konvenčním zemědělství je stále založena na ochranném zásahu proti škůdcům pesticidními přípravky. Používáním těchto přípravků je ale v této době ovlivňováno silnými vlivy ekonomických změn a také přechodem k metodám šetrnějším k životnímu prostředí. Tato statická fáze v níž rozvoj metod ochrany je podmíněn výběrem vhodných postupů a eliminací rizikových metod, dává prostor i k zdokonalování strojů a zařízení pro ochranu rostlin. Na malém procentu půdy se uplatňuje ekologické zemědělství, jako alternativní forma konvekčního zemědělství. Ekologické zemědělství používá šetrné způsoby potlačování plevelů, škůdců a chorob bez použití syntetických pesticidů a umělých hnojiv, které přímo zakazuje. Zatím časově neohraničený prostor pro integrovanou ochranu a produkci je obdobím postupného přechodu od metod ryze chemických k metodám a postupům nechemickým. Integrovaná ochrana vychází ze znalosti místních podmínek a nezbytných potřeb při ochranném zásahu. Způsob ochrany vychází z místní specifické aplikace pesticidů, při nichž dochází k úsporám nákladů, a tím i ke snížení objemů agrochemikálií na jednotku plochy. V současnosti je třeba vycházet z usměrněné chemické ochrany rostlin. Ta zavedla např. předpovědi výskytu, ekonomické prahy škodlivosti, monitoringy obtížně potlačovaných škodlivých organizmů a rezistence k pesticidům, sledování vedlejších nežádoucích účinků na životní prostředí i racionalizaci využívání aplikačních technologií 5. 8

2 ROSTLINY A JEJICH OCHRANA 2.1 Škůdci rostlin a jejich význam V přírodě má každý organismus svou funkci - příroda nezná škůdce nebo užitečné organismy. V přírodních ekosystémech je stav rovnováhy (zrod je následován zánikem, tvorba organické hmoty jejím rozkladem). Zemědělské systémy jsou umělé a člověk by se měl snažit aby byly co nejpřirozenější. V relativně přirozených, vyvážených agroekosystémech se mohou vyvíjet a růst zdravé rostliny. Škodlivé napadení rostlin patogeny a škůdci je vždy důsledkem porušení rovnováhy agroekosystému 7. 2.2 Legislativa ovlivňující ochranu rostlin Základním právním dokumentem, kterým je vytvořeno institucionální postavení a obsah činnosti Státní rostlinolékařské zprávy je zákon č. 326/2004 Sb, o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.131/2006 Sb. a zákona č. 249/2008 Sb. 5. Státní rostlinolékařská správa je správním úřadem rostlinolékařské péče, který působí zejména v oblastech ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organizmům, ochrany proti zavlékání organizmů škodlivých rostlinám a rostlinným produktům do České republiky, registrace přípravků na ochranu rostlin a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin 4. Zákon byl zpracován s ohledem na skutečnost přistoupení České republiky do Evropské unie tzn., že z důvodu společného právního prostředí byly do zákona a příslušných vyhlášek transponovány právní akty Evropských společenství v oblasti rostlinolékařské péče 5. Vyhláška 334/2004 Sb. pojednává o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin a je v souladu s požadavky uvedenými v mezinárodních dohodách a směrnicích Evropské unie. Spolu s dalšími předpisy je zde vytvořen systém, kterým se naplňuje účel a cíl rostlinolékařské péče na uchování zdraví rostlin. Vedle požadavků na prostředky, které jsou používány při ochraně rostlin, jsou zde také stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro pracovníky vykonávající odborné činnosti v ochraně rostlin, včetně podmínek pro živnostenské podnikání v tomto oboru 8. 9

Vyhlášky ministerstva zemědělství upravují registraci přípravků pro ochranu rostlin. Úřední registry mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zahrnují techniku, která splňuje technické a technologické požadavky na ni kladené. Dále musí vyhovovat technickým požadavkům dle zákona č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky. Splněním technických a technologických požadavků na mechanizační prostředky používané pro ochranu rostlin, včetně prováděného pravidelného testování techniky, přispívá ke zdokonalování ochranářských metod a postupů. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byla velká část vnitrostátních norem přepracována dle harmonizačních směrnic evropských norem 5. 2.3 Zásady správného používání přípravků na ochranu rostlin Rozhodnutí o použití přípravku Rozhodnutí o použití přípravku je třeba přijmout uvážlivě. Prvním krokem je správné rozpoznání škodlivého organismu, který ohrožuje plodinu. Pouhá přítomnost choroby rostlin, živočišného škůdce nebo plevele ještě neospravedlňuje chemické ošetření přípravky. Důležité je posouzení, zda potenciální ekonomické ztráty na výnosu nebudou menší než náklady spojené s aplikací pesticidu 9. Výběr vhodného přípravku Široký sortiment pesticidních přípravků vyžaduje značné odborné znalosti a vědomosti, aby jednotlivé přípravky byly použity racionálně, ve správný čas a vhodným způsobem a aby tak byla zajištěna jejich maximální účinnost. Kdo nemá potřebnou způsobilost k rozhodnutí, který přípravek je pro daný případ (indikaci) nejvhodnější, může požádat o konzultaci kvalifikovaného poradce v ochraně rostlin, místního prodejce přípravku nebo příslušné územní pracoviště Státní rostlinolékařské správy. Rozhodujícím ukazatelem je vysoká biologická účinnost přípravku při co nejmenším vedlejším negativním vlivu na necílové organismy 9. Návod k použití vybraného přípravku Hlavním zdrojem informací, které umožní uživateli použít přípravek bezpečně a účinně, je etiketa s návodem na použití přípravku, která musí být dodána spolu s obalem. Další informace, včetně pokynů pro používání, mohou být obsaženy v sepa- 10

rátním příbalovém letáku, který se přikládá k obalu. V případě potřeby je možné získat další důležité informace od dodavatele přípravku (například bezpečnostní list) 9. Stanovení dávky přípravku a množství vody Dávku nebo rozsah dávkování jednotlivých přípravků proti konkrétním škodlivým organismům stanoví etiketa (nebo Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin, vydávaný každoročně Státní rostlinolékařskou správou) v objemových či hmotnostních jednotkách (litry, kg) na 1 hektar nebo v procentech ředění a jsou pro uživatele závazné. Vyšší hranice dávky se doporučují pro silnější stupeň napadení škodlivým organismem a naopak. Množství postřikové kapaliny (jíchy), to znamená hektarová aplikační dávka, se řídí jednak stavem porostu, typem použitého přípravku, charakterem škodlivého organismu, použitou aplikační technikou a povětrnostními podmínkami. Vyšší dávky vody se doporučují při ošetřování vysokých a hustých kultur nebo porostů (velký povrch zelené hmoty), pro aplikaci kontaktně působících přípravků (fungicidy, (desikanty aj.) a také při aplikaci za teplého a suchého počasí, kdy dochází k větším aplikačním ztrátám odparem 9. Stanovení nejvhodnějšího termínu ošetření Vyžaduje soustavné sledování zdravotního stavu porostů. Pro řadu hlavních škodlivých organismů zabezpečuje Státní rostlinolékařská správa (SRS) krátkodobou prognózu jejich výskytu a hospodářské škodlivosti na základě tzv. kritických čísel výskytu popřípadě ekonomických prahů jejich škodlivosti. Tyto informace je možné získat prostřednictvím sdělovacích prostředků včetně internetových stránek SRS, specializovaných výzkumných ústavů, popřípadě na územních (oblastních, okresních) útvarech SRS nebo u některých distributorů, kteří disponují vlastní poradenskou službou. Účelem těchto opatření je, aby se chemický zásah prováděl pouze ve zdůvodněných případech, a to v optimálních termínech, kdy škodlivý organismus ještě významně nepoškodil plodiny a kdy (toto nebezpečí hrozí) zajištujících vysokou účinnost ošetření 9. Příprava postřikové kapaliny Voda k přípravě postřikové jíchy by měla obsahovat co nejméně solí a minerálních podílů. Používáme vodu měkkou, srážkovou nebo povrchovou bez hrubých nečistot a 11

organického sedimentu; některé přípravky (Reglone) jsou organickými látkami inaktivovány. Tvrdá voda je méně vhodná, protože snižuje rozpustnost chemikálií 9. Míchání přípravků Směsi pesticidů se smějí používat pouze u vyzkoušených a ověřených kombinací. Cílem doporučení směsí dvou nebo více pesticidů nebo pesticidů s kapalnými hnojivy je snížení nákladů na aplikaci. Někdy lze využít i synergického (vzájemně se zvyšujícího) účinku některých látek, přičemž se může snížit dávka přípravku až o 30 % při dosažení stejné účinnosti (za předpokladu registrované úpravy dávkování). Při přípravě směsi pesticidů nesmíme nikdy míchat koncentráty vzájemně, ale pouze jejich jíchy. Při ředění koncentrátů postupujeme tak, že přípravek vléváme do vody, nikdy vodu do přípravku 9. Příprava směsí pesticidů tank mix" Nejdříve vlejeme do nádrže naplněné do 1/3 vodou jeden přípravek, za stálého míchání naplníme nádrž do 2/3 a přidáme naředěný druhý přípravek a doplníme vodou na celkový objem. Obdobný postup je při míchání více látek, vždy však za účinného míchání v postřikovači a každou látku přidáváme naředěnou samostatně. Při kombinaci různých formulací nejdříve přidáváme do postřikovače rozmíchanou suspenzi, potom emulze a nakonec dáváme koncentráty pravých roztoků. Míchání pesticidů s kapalnými hnojivy (DAM 390) lze použít pouze u některých přípravků uvedených v platném Seznamu registrovaných přípravků 9. Obsluha stroje při aplikaci Pro dosažení kvalitního ošetření s minimálními aplikačními ztrátami a ke splnění požadavků hygieny práce musí obsluha traktorového či samojízdného aplikačního stroje dodržovat tyto zásady: Ošetření začínat na závětrné straně pozemku - na opačné návětrné straně se provádí plnění nádrže, přípravu postřiku apod. Směr jízdy volit pokud možno tak, aby v případě větru pracoval s více či méně bočním větrem - zlepšuje se tím rovnoměrnost ošetření a snižuje riziko kontaminace traktoristy chemikáliemi dodržovat zvolenou pojezdovou rychlost 12

v obou směrech jízdy i v členitém terénu dodržovat pracovní záběr stroje, při záběru 12 a více metrů za pomoci směrové navigace o Na souvratích aplikátor vypínat a okraje pozemku ošetřit samostatným průjezdem. o Kontrolovat filtrační systém, zejména při použití suspenzních přípravků Sledovat dodržování provozního tlaku a funkci trysek o Provádět ošetření jen za vhodných povětrnostních podmínek na suchý porost 9. 2.4 Moderní způsoby ochrany rostlin V současné době zemědělci začínají využívat moderní způsoby založené na navigačních systémech GPS (Global Positioning Systém), což je vojenský globální družicový polohový systém s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s velikou přesností 23. Jedním ze systémů počítačů, který je namontován přímo v traktoru nebo postřikovači systém Legaci 6000, který slouží jako počítačová jednotka datových kartoték pro řízení úloh, a je řízená pomocí GPS. Obr. 1 Terminál k systému Legaci 6000 13

2.4.1 Navádění GPS Pomocné řízení Výhody pomocného řízení zahrnují vyšší produktivitu, méně obtížné práce obsluhy a méně opomenutí a překrývání. Automatizované řízení pracuje v režimech - jízda po přímkách, zatáčení a jízda podle středového bodu 24. Navádění světelnou lištou Naváděcí systém se světelnou lištou. Široká, světelná lišta může být namontována uvnitř nebo vně kabiny a poskytuje jasné vodítko při řízení. Světelná lišta poskytuje rovněž pohotové zobrazení klíčových aplikačních dat během práce (aplikační hodnotu, rychlost, číslo jízdní dráhy, vzdálenost od jízdní dráhy nebo jiné údaje) 24. Korekce naklánění Zlepšuje přesnost eliminací chyb při určování polohy, které vznikají v nerovném terénu. Modul pro kompenzaci naklánění přijímá data GPS a opravuje je podle úhlu náklonu vozidla. Práce na kopcích a na nerovném povrchu je mnohem přesnější 24. 2.4.2 Řízení aplikací Automatické ovládání sekcí rámu Po propojení s přijímačem GPS Legacy 6000 zaznamenává, kam byl aplikován produkt v rámci konkrétní činnosti nebo pole. Na základě této informace může Legacy 6000 automaticky vypnout sekce rámu, když vstoupí do oblasti, která již byla ošetřena 24. Přímé zapravování Se systémem Legacy 6000 je možná maximální přesnost při aplikaci chemikálií. Pomocí přímého zapravování se koncentrované chemikálie ukládají do zvláštních nádrží, odkud se s nosičem zapravují tak, jak je pro danou aplikaci potřebné. Roztok se promísí cestou do rámu a poté se běžným způsobem aplikuje. Přímé zapravování znamená, že nádrž s nosičem zůstane čistá a bez chemikálií a všechny nepoužité chemikálie se snadněji vrátí zpět do odpovídající nádrže pro příští použití 24. 14

2.4.3 Data a mapování Celkové mapování pole v reálném čase Prohlédneme si svou polohu v reálném čase a zaznamenáme práci tak, jak se uskuteční. Zmapujeme hranice pole a získáme okamžité rozměry oblasti. Hranice je možné uložit a použít pro příští aplikace. Vlastnosti pole a jeho rizika lze rovněž zmapovat a uložit pro další použití. Všechny záznamy o aplikací pořízené nainstalovaným přijímačem GPS ukazují specifickou aplikační hodnotu každého produktu ve všech místech pole 24. Zprávy o aplikaci Data, která jsme shromáždili během aplikace, lze rychle a snadno převést do tištěné zprávy o aplikaci. Tato zpráva obsahuje všechny údaje o aplikaci včetně povětrnostních a terénních podmínek. Zpráva dokonce zahrnuje mapu vaší aplikace 24. 15

3 ZPŮSOBY A METODY OCHRANY ROSTLIN Abychom mohli určit jaký typ ochrany je vhodný, je velice důležité pravidelně kontrovat stav porostu. Zjistíme stav v jakém se porost nachází, jak je poškozen a o jaké napadení se jedná. Na základě těchto skutečností rozhodneme o způsobu ochrany. 3.1 Nepřímé metody Tyto metody, vytvářejí při pěstování rostlin takové podmínky, při kterých se škodliví činitelé nemohou objevit, nebo které jejich účinek omezují. Sem můžeme zařadit vliv agrotechniky, která se uplatňuje zejména v ochraně proti plevelům. Patří sem i čištění osiva šlechtění rezistentních odrůd a jiné 3. 3.2 Přímé metody Jsou metody, kterými se zasahuje proti škodlivým činitelům v době jejich výskytu. Zásah musí být vždy načasován tak, aby zastihl chorobu či škůdce ve fázi největší citlivosti a v celém rozsahu jeho výskytu 10. Mechanická ochrana Principem je zachytávání škůdců v ochranných příkopech nebo ve speciálních lapačích. Jsou to neselektivní metody, které bývají málo účinné a použitelné jen omezeně (výzkumnictví, sklady) 3. Chemická ochrana Chemickou ochranu vykonáváme buď preventivně, nebo léčebně. Tyto dva způsoby chemické ochrany se od sebe liší jen dobou a rozsahem ošetření. Preventivní ochrana se soustřeďuje na počáteční dobu výskytu škůdců, chorob a plevelů a jejich vývojová stádia a neomezuje se jen na jejich ohniska (moření osiva, postřik proti houbovým chorobám, postřik proti některým živočišným škůdcům apod.). Léčebné zásahy se podstatně neodlišují, rozdíl je pouze v tom, že se ošetřují porosty již napadené škodlivými činiteli 3. 16

Integrovaná ochrana rostlin Je způsob, který využívá všechny ekonomické, ekologické a toxikologicky přijatelné metody k regulaci škodlivých organizmů a jejich udržení pod hladinou škodlivosti s přednostním záměrným využíváním přirozených omezujících faktorů. Pesticidy se používají až po vyčerpání možností využít nechemické způsoby ochrany 2. Biologická ochrana Je systém, který využívá přirozených antagonistů škodlivých organismů nebo produktů připravených za využití živých organismů. Moderní prostředky biologické ochrany jsou vysoce a dlouhodobě účinné a zároveň jsou šetrné k lidskému zdraví a životnímu prostředí a mají nízkou nebo žádnou toxicitu k necílovým druhům. Tím zvyšují bohatost, diverzifikaci a stabilitu přírodních systémů v zemědělské krajině a umožňují kvalitní produkci 11. Termická ochrana Tato metoda je založená na toleranci rozdílné teploty poškozenou rostlinou nebo parazitem. K termickým opatřením patří propařování půdy, které se však uplatňuje v menší míře, hlavně ve sklenících (v zelinářství). Propařování půdy je zásah, který je málo efektivní a jsou při něm ničeny i užitečné půdní organizmy. Ošetření osiva obilovin horkou vodou (52 53 C) je jeden z historických příkladů, při kterém jsou zničeny sněti uvnitř semen. Produkty ve skladech mohou být také chráněny krátkodobým zahřátím nebo ochlazením pod 10 C. Tuto metodu není možné používat denně a je nákladná 12. 17

3.3 Skupiny přípravků používané na ochranu rostlin Přípravky na ochranu rostlin a jejich členění vychází z jejich účelu použití a biologické funkce. Typ a kód přípravku je z katalogu typů formulací pesticidů a mezinárodního kódovacího systému. Nejdůležitější skupiny tvoří: Zoocidy Souhrnný název pro přípravky proti živočišným škůdcům. Jejich spotřeba v jednotlivých plodinách ročníkově často kolísá podle výskytu škůdců. Fungicidy Jsou určeny k ochraně rostlin proti houbovým chorobám. Jejich spotřeba kolísá podle počasí. Herbicidy Jsou určeny k hubení nežádoucích rostlin plevelů. Na celkové spotřebě pesticidů se podílí v současné době z 50 80 %. Desikanty Slouží k urychlení a sjednocení termínů dozrávání rostlin a plodů a pomáhají snižovat sklizňové ztráty 5. 18

3 TRENDY V TECHNICKÉM PROVEDENÍ STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU 4.1 Snižování úletu postřikové kapaliny Podle výsledků některých studií značné procento pesticidní látky nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace. Zcela vyloučit úlet a výpar nelze, ale je možné je maximálně omezit. Úlet (drift) lze jednoduše definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast 9. Úlet odvanutím Malých postřikových kapek z ošetřované plochy během aplikace. Nutno konstatovat, že všechny pesticidy aplikované postřikem nebo rosením jsou za určitých podmínek k odvanutí náchylné 9. Úlet odpařením Dochází k vytěkání z ošetřeného místa. Některé přípravky se mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné (nebo i pevné) formy na plyn nebo páru a v této formě zasáhnout necílové plochy. Úlet pesticidních látek odpařením nebo těkáním má většinou vážnější následky než úlet postřikových kapek větrem, neboť těkání nebo odpařování může trvat delší dobu a pesticid ve formě těkavého plynu či páry se může pohybovat na větší vzdálenosti. V případech úletu, zvláště jde - li o častější nebo větší případy, vzniká značné nebezpečí poškození nejen citlivých plodin v blízkém okolí, ale i některých složek životního prostředí. Úletem mohou být kontaminovány vodní zdroje, zasaženy a poškozeny některé druhy volně žijících živočichů 9. 4.2 Faktory ovlivňující riziko úletu Spektrum postřikových kapek Velikost postřikových kapek ovlivňuje rychlost dopadu na ošetřovaný porost a délku jejich pohybu vzduchem. Malé a lehké kapky padají velmi pomalu a proto je nebezpečí 19

jejich odvanutí z místa aplikace velké. Velikost kapek je měřena v mikronech (mikron je tisícina milimetru, lidský vlas například měří asi 50 mikronů). Ukázalo se, že kapky o velikosti 50 mikronů jsou vysoce náchylné k odvanutí i za normálních povětrnostních podmínek. Optimální rozsah postřikového spektra jsou kapky o velikosti od 80 do 150 mikronů. Obecně se tedy riziko úletu postřikových kapek snižuje se zvyšující se jejich velikostí. Na druhé straně však se zvyšující se velikostí kapek při zachování odpovídající pokryvnosti výrazně narůstá spotřeba vody. V zájmu dosažení co nejlepší pokryvnosti ošetřované plochy (povrchu rostlin, půdy) při ekonomicky přijatelné dávce vody je často nezbytné, volit seřízením trysek a pracovního tlaku spíše menší kapkové spektrum. V tomto případě existuje zvýšené riziko úletu odvanutím a proto je nutné sledovat další podmínky a možnosti jak tornu zabránit. Rychlost a směr větru Rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí, který nejvíce ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 10 m.s -1 bude s největší pravděpodobností odnášet všechny kapky malé velikosti a částečně i kapky střední i větší velikosti. Současně je třeba přihlížet ke směru větru a tomu přizpůsobit způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřované kultury je nutné podle síly větru a technického vybavení a seřízení postřikovače (rosiče) ponechat dostatečný bezpečnostní pás, aby částečně odvanuté kapkové spektrum nepřesáhlo hranice ošetřovaného pozemku. Fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny Přídavné látky (aditiva, adheziva) většinou obsažené v jednotlivých formulačních úpravách přípravků zvyšující viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje velikost kapek a tím se snižuje i riziko úletu. Stabilita vzduchu Turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou vzduchu u země a teplotou vzduchu nad zemí. V případě, že je teplota vzduchu dole vyšší než v horních vrstvách, dochází k tomu, že teplejší vzduch stoupá a chladnější klesá a tím vzniká jemné míchání vzduchových vrstev. Protože jsou obecně venkovní teploty ráno a potom navečer nejvyrovnanější, jsou tato denní období pro ošetřování nejvhodnější. 20

Vlhkost a teplota Nízká relativní vlhkost a vysoká teplota (nebo pouze jeden z těchto faktorů) zvyšují možnost odpaření postřikových kapek. Odpařením (evaporací) se snižuje velikost kapek a tím se zvyšuje nebezpečí úletu odvátím. Kapky o velikosti nad 150 mm většinou nepodléhají evapotranspiraci 9. 4.3 Postupy v seřizování postřikovačů Seřizováním postřikovače sledujeme nastavení takových parametrů stroje, které zabezpečí co nejvyšší účinnost zásahu a neohrozí nebo nezpůsobí zhoršení životního prostředí. Proto nemůžeme seřízení omezovat pouze na nastavení dávky. Účinnost zásahu je podmíněná kvalitou práce postřikovače. Postup seřizování postřikovačů je obecně platný. Lze podle něho postupovat, jak u postřikovačů s nesynchronizovaným dávkováním, tak i s dávkováním synchronizovaným. Rozdíl je pouze v tom, že u synchronizovaného dávkování některé kroky v doporučeném postupu zabezpečuje palubní počítač 13. Zjisti podmínky použití přípravku Pro seřízení postřikovače je nezbytná dokonalá znalost podmínek použití přípravku. Z nich vyplývají základní údaje pro seřízení dávkování a volbu rozptylu 13. Zvol druh rozptylu trysky O volbě rozptylu je třeba rozhodnout hned zpočátku, protože ovlivňuje nejen výběr trysek, ale již i volbu dávky. Při společné aplikaci více účinných látek se dává přednost střednímu rozptylu. Při volbě rozptylu je nutné zohlednit i povětrnostní situaci a předpokládanou pracovní rychlost postřikovače 13. Stanov hektarovou dávku V návodu k použití přípravku se předepisuje dávka přípravku a koncentrace postřikové jíchy nebo pro daný případ použití se doporučuje přímo rozsah plošné dávky postřikové jíchy. Při aplikaci kapalných průmyslových hnojiv se jejich dávka určí ze stanovené potřeby živin a koncentrace hnojiva. U nich musíme zohlednit, že se jejich měrná 21

hmotnost a viskozita liší od vody, pro kterou jsou stanoveny průtoky tryskami. Pro těžší hnojivo musíme vybrat trysku s vyšším průtokem, abychom dosáhli stejné objemové dávky na hektar jako s vodou. Přepočítací koeficient se přibližně rovná druhé odmocnině měrné hmotnosti hnojiva (viz. tab. 1). Starší typy řídících jednotek dávkování ještě nemusí s tímto algoritmem počítat a mohou vyžadovat zadání navýšeného pracovního tlaku nebo průtoku tryskou 13. Tab. 1 Přepočítávací koeficient pro určení průtoku pro výběr trysky u postřikové jíchy s měrnou hmotností odlišnou od vody Urči pracovní rychlost V dalším kroku zadáváme nejvyšší pracovní rychlost. U nesynchronizovaného dávkování volíme pracovní rychlost tak, aby jí bylo spolehlivě dosaženo na celém ošetřovaném pozemku, neboť řazení rychlostních stupňů je zde nepřípustné. U dávkování synchronizovaného zvolíme nejvyšší přípustnou rychlost s ohledem na nerovnosti povrchu pozemku a jimi vyvolané kmitání postřikového rámu. Přihlížíme i k povětrnostní situaci, zejména k rychlosti a směru větru. S rostoucí rychlostí větru snižujeme rychlost pracovní jízdy. Použití antidriftových trysek, injektorových s pasivním přisáváním vzduchu, protiúletové clony nebo zařízení přídavného vzduchu umožní zvýšit rychlost 13. Stanov průtok tryskou Na základě údajů o požadované dávce a zvolené pracovní rychlosti se pro danou rozteč trysek na postřikovacím rámu stanoví potřebný průtok aplikované jíchy jednotlivou tryskou. 22

Pro stanovení průtoku se používají různé pomůcky s nomogramy, které dodávají výrobci trysek 13. Pokud bychom chtěli vyjádřit vztah pro synchronizované dávkování pesticidu na hektar Q p 1.ha -1, je možné vycházet z koncentrace aplikované kapaliny, tj. koncentrace c %, - směsi přípravku rozmíchaného nejčastěji ve vodě 6. Pro výpočet použijeme vzorce: Q p q. n.600. c 1.ha -1 B. v p p Q p - dávka pesticidu 1.ha -1 q - průtok kapaliny jednou tryskou 1.min -1 n počet trysek c koncentrace aplikované kapalné směsi vyjádřená bezrozměrně - B p - pracovní záběr m v p - pracovní rychlost stroje km.h -1 Pokud by se koncentrace vyjádřila v %, změnil by se vztah q. n.600. c Qp 1.ha -1 B. v.100 p p V rovnicích je možno považovat Q p, n, B p, v p za hodnoty dané nebo vyplývající z konstrukce stroje, jevící se jako konstanty. Jestliže považujeme v p jako konstantní, je možné Q p dávku pesticidu na hektar ovlivňovat buď změnou průtoku q, nebo změnou koncentrace c. Je však potřebné připomenout, že právě v p je tou veličinou, která jednoznačně určuje závislost nebo nezávislost dávky q, nebo c se dostaneme ke splnění požadavku na konstantní dávkování nebo koncentrace c se bude měnit v důsledku změny v p 6. Q p. Vyjádřením Q p. Průtok q 23

Vyber trysku s požadovaným průtokem a rozptylem Ze sady vyměnitelných trysek vybereme podle průtokové charakteristiky tu, která dosáhne požadovaného průtoku při doporučeném pracovním tlaku a požadované kapkové disperze. Namontuj trysky Trysky se na postřikový rám montují vždy v ucelených sadách. Poškozené trysky je vhodné vyměnit za jiné, shodného typu a se stejným opotřebením jako v použité sadě, ne za nové. Pokud se nevyužívá držák trysek s bajonetovým závitem na převlečné matici, je u štěrbinových i víceotvorových trysek třeba dbát na vzájemné nastavení rozptylových půdorysných obrazců (viz. obr. 2) Obr. 2 U štěrbinových i víceotvorových trysek musí být výstřikové plochy vzájemně natočeny o cca 5 až 10, aby se při překrytí sousedních trysek co nejméně ovlivňovaly Proveď zkoušku bezzávadné funkce trysek vodou Zkoušku provedeme po částečném naplnění nádrže čistou vodou. Proudnice trysek musí být hladké a pravidelné, při přerušení postřiku nesmí odkapávat. Seřiď pracovní tlak Regulačním prvkem seřídíme za provozu pracovní tlak tak, aby odpovídal požadovanému průtoku tryskou podle návodu výrobce postřikovače. Pokud jsme použili pro výběr trysek údajů výrobce trysek, musíme při nastavování pracovního tlaku zohlednit tlakový rozdíl mezi tlakoměrem a tryskami. Při vyšším opotřebení trysek se 24

doporučuje při postřiku na místě zkontrolovat jejich průtok v l.min -1 pomocí odměrné nádoby a stopek. U postřikovačů s řídící jednotkou pro dodržování dávky je pro kontrolní měření průtoku program, při kterém se pracovní rychlost simuluje, průtok tryskami lze měřit namístě 13. Seřiď pracovní výšku postřikového rámu Pracovní výšku postřikového rámu nad cílovou plochou seřídíme podle rozteče trysek, úhlu rozptylu trysek a doporučení jejich výrobce. Pro štěrbinové trysky se standardním úhlem rozptylu 110 až 120 je při rozteči trysek doporučená výška 0,5 m 13. Připrav postřikovou jíchu v postřikovači Mísící zařízení chemických prostředků se u současných postřikovačů stalo standardní výbavou. Pro přípravu premixu (předředění koncentrátu vodou) se zařízení spouští na paralelogramu těsně nad zem, obsluha manipuluje s přípravky pod úrovní pasu. Snižuje se nebezpečí zasažení a kontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými přípravky. Podle velikosti objemu nádrže postřikovače příprava postřikové jíchy včetně promísení v nádrži nepřevyšuje 20 minut. Tato operativnost umožňuje připravovat postřikovou jíchu odděleně pro samostatné pozemky nebo souvislé aplikační plochy. Odstraní se nežádoucí převoz velkých objemů jíchy po komunikacích, jejichž případná havárie a únik do prostředí se obtížně asanují. Snižuje se i objem zbytků nespotřebované jíchy z důvodů náhlé změny počasí nebo poruch postřikovače 13. Proveď kontrolu dodržení dávkování Po každém nastavení dávky obsluha zkontroluje dodržení nastavené dávky podle na stavoznaku nádrže zřetelně vymezeného objemu spotřebované jíchy a ošetřené plochy. U postřikovačů bez počítače je odkázána na kontrolu dodržení nastaveného pracovního tlaku a pracovní rychlosti. Pro stanovení pracovní rychlosti se vesměs vystačí s údajem rychloměru vozidla. Není - li k dispozici nebo dochází - li k zvýšenému prokluzu, pak musí být pracovní rychlost stanovena měřením. Rychlost zjistíme na základě měření času potřebného k překonání známé vzdálenosti při přímé pracovní jízdě. Údaje rychloměru je zapotřebí 25

občas překontrolovat. U postřikovačů s řídící jednotkou pro dávkování postačí signalizované informace 13. Obr. 3 Schéma vzorového postupu při seřizování postřikovačů 26

5 ROZDĚLENÍ STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU Stroje podle způsobu aplikace se dělí: postřikovače - průměr kapek 0,15 0,5 mm (přičemž minimálně 80 % kapek musí mít průměr kapek nad 0,15 mm), rosiče - průměr kapek 0,05 až 0,15 mm zamlžovače - vytvářejí tzv. lehkou mlhu o velikosti kapek do 0,02 mm anebo těžkou mlhu o velikosti částic 0,02 až 0,05 mm 9. Z konstrukčního hlediska se postřikovače dělí na: ruční zádové ruční (motorové) převozné ruční (s pomocným motorem) traktorové nesené, návěsné samojízdné 14. 5.1 Charakteristika rozdělení podle způsobu aplikace Postřikování Mezi nejstarší způsoby aplikace patří postřikování, které se dá charakterizovat velikostí kapek 100 700 m a spotřebou od 200 do 1000 l.ha -1 postřikové kapaliny. Na rozptyl postřikové kapaliny se nejvíce používá hydraulický princip. Pokud provádíme postřikování správně tak se dá dosáhnout kvalitního nánosu ochranného přípravku na ošetřované porosty. Nevýhodou ale je, že dochází k velké spotřebě vody, která slouží jako nosič účinné látky. Pokud ošetřujeme hustý porost tak nám kapky rozptylované hydraulicky velice obtížně pronikají do středních a spodních pater rostlin, a tím se snižuje biologická účinnost ochranného zásahu 6. 27

Rosení Technologie rosení je charakterizována sníženou spotřebou vody, menšími kapkami, převážně rozměrů od 25 až 150 m a užitím proudu vzduchu jako disperzního nebo nosného média. Proud vzduchu od ventilátoru může mít tedy dvě funkce - disperzní pro tvorbu relativně malých kapek a transportní, kompenzující snížený objem postřikové kapaliny. U rosičů jsou využity dva odlišné způsoby aplikace. Jeden využívá aplikačního rámu pro rozvod kapaliny i vzduchu. Šířkou aplikačního rámu je dán pracovní záběr stroje. Druhý pracuje s centrální tryskovou trubicí (bez aplikačního rámu), a nemá tudíž přesně ohraničený záběr. To je spojeno s rizikem nežádoucích úletů. Pokrytí ošetřované plochy velkým množstvím malých kapek podporuje účinnost zásahu při snížených aplikačních objemech postřikových kapalin 6. Zmlžování Je dalším stupněm zvyšování disperze postřikové kapaliny a minimalizace aplikovaných objemů. Kapkové spektrum se pohybuje kolem 50 m při dávkách 1 20 l.ha -1. U zmlžovačů se využívá nejčastěji termomechanických, hydropneumatických, příp. hydromechanických principů rozptylu účinné látky do proudu vzduchu nebo spalin. Malé kapky při zmlžování jsou obtížně směrovatelné na ošetřovanou plochu, snadno podléhají vzdušným proudům. Proto se zmlžování v praxi využívá omezeně, a to hlavně při ošetřování porostů v uzavřených plochách (skleníky) 6. 5.2 Dělení postřikovačů podle konstrukce Podle velikosti plochy, kterou zemědělský podnik obhospodařuje, si může zemědělec vybrat z několika typů postřikovačů nesené, návěsné a samojízdné s vlastním energetickým zdrojem. Tyto postřikovače se liší jak objemem zásobní nádrže, který se pohybuje od 400 do 10 000 l postřikové kapaliny, tak záběrem aplikačního rámu, který výrobci nabízejí v rozmezí od 10 do 38 a dokonce i 50 m 8. 28

5.2.1 Samojízdné postřikovače Samojízdné postřikovače mají nádrže od 2000 l až do 9000 l a pracovní záběr ramen může být až 42 m. Konstrukce podvozku samojízdného postřikovače zajišťuje vysokou světlost stroje. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena 1. Samojízdný postřikovač AKP Mazzotti Pohonná jednotka K pohonu se používají čtyřválcové nebo šestiválcové vznětové přeplňované motory Perkins o výkonu 106 137 kv (140 180 k). Všechny jsou vybaveny elektronickým vstřikováním paliva. Pohon a řízení Pohon každého kola je řešen hydromotory POCLAIN (nebo mechanicky). Všechny typy podvozku jsou vybaveny protiprokluzovým zařízením. U tohoto stroje je použit hydraulický systém řízení DANFOSS se 3 možnostmi řízení (přední náprava, obě nápravy a krabí chod). Elektrické řazení rychlostí (dvě polní a dvě silniční). Odpružení podvozku Je použito hydropneumatického systému odpružení TGL Mazzotti. Tento systém zachycuje veškeré rázy vzniklé při jízdě v nerovném terénu. Obr. 4 Systém odpružení podvozku samojízdného postřikovače TGL Mazzotti 29

Kabina Kabina zajišťuje jednak výborný panoramatický výhled a zároveň umožňuje přímý pohled na kola. Poskytuje komfort, klimatizaci s uhlíkovým filtrem, výškově stavitelný volant a odpruženou sedačku. Uspořádání ovládačů, jejich dosažitelnost a přehlednost jsou zárukou pohodlného ovládání. Obr. 5 Pohled do kabiny samojízdného postřikovače TGL Mazzotti Nádrže a další příslušenství Veškeré příslušenství je přehledně a bezpečně uspořádáno v bočních prostorách. Ovládání při obslužných činnostech bylo inovováno a je prováděno několika univerzálními kohouty. Postřikovač má 4 nádrže. Hlavní nádrže jsou vyrobeny z laminátu ze skelných vláken a jsou vybaveny účinným vlnolamem. Víko nádrže je snadno dostupné pro případné plnění shora přes síto. Nádrž na proplachování postřikovače má obsah 100, 150, 265 resp. 385 litrů a nádržka na mytí rukou má obsah 15-30 litrů v závislosti na typu postřikovače. Nádoba na přimíchávání chemikálií s vyplachovacím zařízením pro oplach obalů je upevněna na hydraulicky sklopném držáku. 30

Karbonová ramena Ramena jsou vyráběna v délkách 18-40 m. Základním nosným materiálem je uhlíkové vlákno. Tyto ramena mají mnoho výhod nízká hmotnost, vysoká odolnost vůči agresivním chemikáliím a nepodléhají vlivům únavy materiálu, umožňují příčné naklápění, samostatné výškové nastavení polovin ramene. Záběr ramen a sklápění částí lze vyrobit na přání zákazníka variabilně. Pro tlumení rázů jsou standardně vybavena akumulátory tlaku. Samozřejmostí jsou vícenásobné držáky trysek. Karbonová ramena mají oproti konvenčním vyšší užitnou hodnotu, která je dána především vyšší životností ramen 15. Obr. 6 Samojízdný postřikovač TGL Mazzotti s karbonovými rameny 31

6 POPIS STROJŮ NA CHEMICKOU OCHRANU ROSTLIN Hlavní části postřikovače (viz. obr. 7) je čerpadlo, nádrž, aplikační rám s tryskami a regulační prvky. Mezi ostatní příslušenství řadíme míchací zařízení chemických prostředků, monitorovací zařízení a zařízení pro značení pracovního záběru. Obr. 7 Hlavní části postřikovače Obr. 8 Jednotlivé části postřikovače 1 ramena, 2 nádrž hlavní, 3 blatník, 4 pláště, 5 nádrž pro chemikálie (ekomixér), 6 čerpadlo, 7 náhon, 8 schůdky, 9 nádrž na čistou vodu, 10 kanystr na mytí rukou, 11 sací filtr, 12 filtry tlakové, 13 letecký filtr, 14 kohout, 15 manometr postřikový, 16 manometr pro čerpadla, 17 boční plnění, 18 boční plnění přes letecký filtr, 19 bezkapalinový vodoznak 32

6.1 Zásobní nádrž Slouží k dopravě nebo i přípravě postřikové látky. Jsou buď přetlakové, hermeticky uzavřené, nebo beztlakové. Větší automobilové a traktorové postřikovače používají beztlakové nádrže. Pro výrobu nádrží se používají především plasty (polyetylén, polyester). Při sériové výrobě je výhodnější polyetylén, je průhledný, pevnější, avšak těžko opravitelný. Naproti tomu polyester je citlivější na lom, je však v zemědělských podmínkách snadno opravitelný. Výhodou použití plastů je odolnost proti korozívním účinkům chemikálií. Vhodná je i mosaz, která je však poměrně drahá. Ocelový plech musí být důkladně povrchově chráněn, protože jinak rychle koroduje a uvolněné částice ucpávají trysky 3. Nádrž má velikost až 9000 l. V její horní části je plnicí a kontrolní otvor, do kterého jsou přivedeny všechny potřebné armatury především sací potrubí a míchací zařízení. Současné postřikovače jsou často vybaveny přídavnou nádrží na čistou vodu o velikosti 10 hlavní nádrže, která se po provedené aplikaci použije k propláchnutí nádrže a rozvodů. Dále bývá součástí kapalinového rozvodu naplavovací nádrž o velikosti 10 15 l, do které se nalije nebo nasype přípravek, který je poté kapalinou dopraven do nádrže a rozmíchán. Hygienická nádrž slouží pro ochranu lidí, je o velikosti 10 15 l a plní se pitnou vodou. Pro dodržení koncentrace během celé doby práce je postřikovač vybaven míchacím zařízením, nejčastěji pracujícím na hydraulickém principu. Tak nedochází k sedimentaci ani špatně rozpustných látek a oddělování jednotlivých frakcí postřikových emulzí 1. Obr. 9 Hlavní zásobní nádrž 33

6.2 Čerpadlo Čerpadla dopravují postřikovou kapalinu z nádrže k tryskám a mohou se používat i k plnění nádrže postřikovače. Výkonnost čerpadla Q č 1.s -1 závisí na pracovním záběru B p m, pracovní rychlosti v p m.s -1 a dávce na 1 ha Q 1.ha -1. Výkonnost čerpadla musí být taková, aby dopravovaný objem byl minimálně o 10 % vetší, než průtok tryskami. Při hydraulickém míchání musí být výkonnost čerpadla větší o 20 30 % 3. Mezi nejpoužívanější čerpadla patří membránová (viz. obr. 10), pístmembránová nebo pístová (viz. obr. 11), protože jsou odolnější proti chemickým látkám a provozně spolehlivé 1. Obr. 10 Čerpadlo membránové Obr. 11 Čerpadlo pístové 6.3 Filtry Velká pozornost je věnována čistotě postřikové jíchy. Nečistoty v jíše nebo špatně rozmíchané práškové přípravky ucpávají trysky. Tím se zhoršuje, často až nepřípustně, kvalita zásahu. Čištění trysek způsobuje prostoje postřikovače. Jícha před příchodem do trysek prochází až 5 filtry (viz. obr. 12). Košem v plnícím otvoru se sítem o světlosti 1 mm, sacím filtrem 0,4 mm před čerpadlem, tlakovým ve výtlaku čerpadla a sítkem v tělese trysky. Poslední dva stupně filtrace mají výměnné vložky, světlost jejich sít se řídí podle parametrů použitých trysek. 34

Všechny filtry na postřikovači (včetně sacího) musí umožnit čištění i v případě zcela naplněné zásobní nádrže, aniž by uniklo více jíchy, než je ve vlastním tělese. Tlakový filtr je samočisticí. Jeho konstrukce umožňuje průtok části jíchy z primární strany síta zpět do nádrže. Tím se odnášejí hrubší částice, často špatně rozpuštěného práškového přípravku, a nehrozí zanesení filtru 14. Obr. 12 Pětinásobný filtrační systém RAU 1 a, b hrubá filtrace v plnicím nebo sacím koši, 1 c síto v nádrži mísícího zařízení, 2, 3 sací filtr s hrubým sítem, 4 tlakový filtr se zpětným proplachováním a vyměnitelnými síty, 5 filtr v držáku trysek 14 6.4 Kapalinový rozvod Je složen ze spojovacích hadic, potrubí, armatur, držáků trysek, bezpečnostního přetlakového ventilu a ovládacích ventilů. Propojuje jednotlivé funkční části postřikovače a umožňuje obsluze pomocí ovládacích ventilů spouštět jednotlivé funkční okruhy postřikovače plnění nádrže vodou, přípravu postřikové jíchy (tzn. při mísení chemických přípravků a jejich homogenizaci v nádrži), postřik, popřípadě i vyplachování potrubí a nádrže před ukončením práce nebo při změně přípravku 13. 35

6.5 Aplikační rám Patří mezi nejnamáhanější části stroje. Používají se lehké příhradové konstrukce z uzavřených tenkostěnných ocelových profilů. Na aplikačním rámu postřikovače je umístěný rozvod postřikové jíchy a tryskami. Jeho šířka odpovídá násobku modulu pracovních záběrů strojů pro setí a ošetřování plodin (3 m). U nás se nejběžněji používá 12, 18 a 24 m. Má splňovat tyto funkce: Skládání s pracovní do přepravní polohy a zpět Výškové nastavení trysek do přepravní polohy U pracovních záběrů nad 6 m jištění proti poškození při nárazu na překážku, která se nachází ve vzdálenosti do 10 % pracovního záběru od konce ramene (po minutí překážky se automaticky vrátí do původní polohy). U větších záběrů nad 12 m je stabilizován rovnoběžně s povrchem pozemku, dnes nejčastěji výkyvným dvojitým lichoběžníkovým zavěšením (viz. obr. 14) 15. Obr. 13 Aplikační rám Obr. 14 Příčná pasivní stabilizace postřikového rámu (výkyvné zavěšení postřikových ramen) 36

6.5.1 Součásti rámu Výběr výrobků typicky instalovaných na výložnících nebo jiných konstrukcích, na nichž jsou na svých místech uloženy a uchyceny trysky. Tyto výrobky představují řadu od těles trysek a vík až po svěrky a další různé armatury. Obr. 15 Kompaktní těleso trysky QJ350 pro pět trysek Obr. 16 Aplikační rám s držáky trysek Charakteristika kompaktního tělesa trysky QJ350 Kompaktní provedení znamená snazší montáž a menší možnost kolize s konstrukcí rámu. K dispozici je provedení s 3 nebo 5 výstupy pro snazší výměnu postřikovacích koncovek nebo rychlé propláchnutí rámu. Možnost vypnutí mezi každou postřikovací pozicí. Automatické vyrovnávání trysek při použití plochých vějířových postřikovacích koncovek. 37

Polohovací zařízení udržuje vybranou trysky pevně na svém místě. Maximální provozní tlak 2 bary. K dispozici v průměrech 1/2", 3/4" nebo 1" s jednostrannými nebo oboustrannými nátrubky pro hadice. Zahrnuje membránový zpětný ventil pro uzavření bez odkapávání. Standardní membrána se otevírá při tlaku 0,7 bar. 6,80 l.min -1 s tlakovým spádem 0,34 bar. Vylisovaná šestihranná nástrčná spojka v horní svorce pro upevnění k plochým povrchům. Závěsná horní svorka snižuje dobu montáže a nasazuje se dovnitř společných částí rámu 16. 38

7 TRYSKY Trysky jsou nejdůležitějším prvkem, který rozhoduje o kvalitě postřiku. Úkolem trysek je: Tříštit postřikovou kapalinu na kapky požadované velikosti. Dodržovat požadovanou přesnost dávkování. Dodržovat rovnoměrnost rozptylu kapaliny v pracovním záběru trysky i celého stroje. Podle způsobu tříštění proudu kapaliny se rozdělují na hydraulické, pneumatické, mechanické a kombinované. Nejrozšířenější je skupina trysek hydraulických. Do této skupiny patří štěrbinové, nárazové, vířivé a víceotvorové trysky 6. 7.1 Označování trysek Přední výrobci trysek pro aplikační stroje používají firemní označení jednotlivých prvků úplných trysek. Každé označení musí všeobecně ukazovat na zařazení trysky a vypovídá o základních parametrech, ke kterým patří: Typ trysky, který charakterizuje funkci a tvar výstřikového proudu a tím určení trysky Velikost výstřikového úhlu ve stupních Průtok trysky při tlaku 300 kpa (3 bary) nebo velikostní číslo odpovídající měrnému průtoku Materiál z něhož je tryska, resp. její část s kalibrovaným výstupním otvorem vyrobena 39

Tab. 2 Průtoky trysek a k nim přiřazená barevná označení vlastních trysek Objemový průtok vody při tlaku 300 kpa (3 bary) [l.min -1 ] Barva trysky 0,3 růžová 0,4 oranžová 0,6 zelená 0,8 žlutá 1,0 fialová 1,2 modrá 1,6 červená 2,0 hnědá 2,4 šedá 3,2 bílá 4,0 světle modrá (černá) Jednotlivé trysky jsou označeny barevně, přičemž barva trysky je jednoznačně vztahovaná k objemovému průtoku v [1.min -1 ] při pracovním tlaku 300 kpa (3 bary). Podle standardů ISO je postupně u všech výrobců tendence sjednotit barevné označení trysek. Příklady označení štěrbinových trysek některých výrobců Tab. 3 Spraying Systems XR TeeJed 110 04 V K Typ trysky Výstřikový Kód materiálu úhel [ ] VisiFlo Průtok (*) [1,6 l.min -1 ] (červená) (*) 1 USGalon = 3,78354 l, z toho 10-1.3,78354 = cca 0,4 l.min -1 Materiál štěrbiny K keramika P polimer S - ocel 40

Tab. 4 Lechler LU 120 06 Materiál trysky Typ trysky Výstřikový Průtok Polymer, kov úhel [ ] [0,6 l.min -1 ] (zelená) Materiál štěrbiny K keramika P polimer S ocel B - mosaz Tab. 5 Hardi (ISO) Hardi ISO F 110 02 žlutá Výrobce Provedení trysek ISO Typ trysky Výstřikový úhel [ ] Velikost a barva trysky (*) Tab. 6 Albus API Albus 110 ISO 015 Typ trysky Výstřikový úhel [ ] Vyrobeno dle ISO (*) kód barvy (zelená) (*) 01 oranžová, 015 zelená, 02 žlutá, 025 fialová, 03 modrá, 04 červená, 05 hnědá, 06 šedá, 08 bílá, 10 černá Tab. 7 Lurmark 0,2 F 80 Průtok [2.10-1. USGalon.min -1 ] (žlutá) Typ trysky Výstřikový úhel [ ] 41

Rozdělení trysek Postřikovací Rosící Zmlžovací TRYSKY Rozptylovací Výtokové Dávkovací Míchací Vymývací Čistící Značkovací kužel Nízkotlaké Vysokotlaké Jednootvorové Víceotvorové Univerzální Pozemní Letecké Na rámu Na hlavici V baterii Individuálně Jednodílné Vícedílné Agregované Mechanické - Rotační -Vibrační Hydraulické S plochým výstřikem - vějíř - zploštělý S kuželovým výstřikem - dutým - plným Štěrbinové - s obvodovou štěrbinou - s tvorovou štěrbinou Vířivé - regulovatelný výstřikový úhel - neregulovaný výstřikový úhel Nárazové Deflektorové Proudnicové Kropáčové Elektrodinamické Pneumatické Termické Kombinované - Ejektorové - Zpěňovací - Injektorové - Rotační - Značkovací Kovové Plastové Keramické Kompozicové Kombinace Obr. 17 Schématické rozdělení trysek Speciální - K pásové aplikaci - Proudové - Vstřikovací - Dezinfekční - Zvlhčovací - Aerosolové - Hybridní 42

Štěrbinové trysky Jsou nejrozšířenějším typem používaným při aplikaci plošnými postřikovači. Pracují při tlacích od 1 do 5 barů. V standardním provedení rozptylují kapalinu do plochého vějíře s úhlem rozptylu 80 nebo 110. Trysky s menším úhlem rozptylu jsou určeny pro pásový postřik. Půdorysný rozptylový obrazec má tvar úzké elipsy. Objemový rozptylový obrazec má trojúhelníkový tvar. Úhel rozptylu je úměrný pracovnímu tlaku na trysce. Jmenovité hodnoty u běžných trysek se dosahuje při tlaku 3 bary a vyšším. Kromě toho se dodávají specializované řady trysek, které pracují v specifických režimech. Z těchto se nejčastěji setkáváme s tryskami XR, LP a AD. Štěrbinové trysky XR (širokorozsahové) jsou trysky určené pro postřikovače s automatickou regulací dávkování DPA. Úhel rozptylu 110 dosahují v celém doporučeném rozsahu pracovního tlaku 1 až 4 bary. Řada LP je určena pro práci při nízkých tlacích od 1 do 2,5 baru, při kterých je menší podíl kapek pod 100 μm. V takovémto pracovním režimu lze pracovat i s nízkými hektarovými dávkami se sníženým nebezpečím úletu. U protidriftových trysek (označovaných AD antidrift nebo DG) je na vtoku vřazena kruhová dávkovací clona, za kterou je prakticky štěrbinová tryska s větším průtokem. Jelikož se za clonou snižuje tlak pod 1 bar, vytvářejí se velké kapky. Dostatečný tlakový spád na dávkovací cloně zaručuje dodržení dávky při kolísání pracovního tlaku postřikovače a není ohrožena spolehlivost ventilu proti úkapu trysek. Tvar rozptylového obrazce a požadavek na minimálně dvojnásobné překrytí vyžaduje, aby rovina rozptylu trysky byla natočena k postřikovému rámu o 5 až 10. Při tomto uspořádání nedochází k vzájemnému narušování rozptylu dvou sousedních trysek. Z tohoto důvodu je na špičce tělesa u štěrbinových trysek předepsáno osazení umožňující natočení trysky a její přidržení při dotahování převlečné matice. Jelikož se rozšířilo používání tzv. bajonetových matic, které nastavení trysek vzhledem k postřikovému rámu zabezpečují, jsou rozměry trysky i této matice doporučeny mezinárodní normou ISO 10626. Tato norma však není všemi výrobci respektována a trysky nejsou obecně zaměnitelné, např. trysky firmy HARDI, v poslední době u nás často užívané, mají specifické rozměry 13. 43

Nárazové trysky Jsou určeny pro aplikaci systémových herbicidů a kapalných hnojiv při hnojení na list. Plocha deflektoru ve tvaru paraboloidu vytváří plochý paprsek s úhlem rozptylu až 140. Doporučený pracovní tlak je 1 až 2 bary, při větších tlacích je v kapkovém spektru trysky vysoký podíl kapek pod 100 μm 13. Víceotvorové trysky Jsou určeny především pro aplikaci kapalných hnojiv mají za dávkovací clonou komůrku, v které se tlak snižuje a ošetřovaná plocha se kropí kapkami o průměru 1,5 až 3 mm. Vyrábějí se s 3 až 8 otvory. Při aplikaci na list je popálení rostlin několikanásobně nižší, než po ošetření štěrbinovými tryskami 13. Dvouštěrbinové trysky Jsou určeny pro aplikaci fungicidů a kontaktních insekticidů v obilovinách (viz. obr. 18). Tryska vytváří dva ploché obrazce se vzájemným úhlem 75. Při jízdě postřikovače jeden směřuje dopředu, druhý vzad, tím je na rostliny postřiková jícha nanášena s obou stran a dociluje se vysoké pokryvnosti 13. Obr. 18 Provedení dvouštěrbinové trysky Obr. 19 Schéma činnosti dvouštěrbinové trysky 44

Vířivé trysky Je charakteristická vířivou komůrkou, která je vytvořena v prostoru trysky před výstupem kapaliny s otvoru. Účelem vířivé komůrky je uvádět kapalinu do rotace okolo podélné osy trysky, a tím zabezpečit její rozptylování. Tryska vytváří kuželový tvar výstřikového paprsku 3. Nízkoúletové trysky Jsou vybaveny omezovačem, který způsobuje snížení podílu nejjemnějších kapek v kapkovém spektru, čímž je postřiková kapalina opouštějící trysku méně citlivá na úlet vlivem větru 6. Injektorové trysky Jsou charakteristické hrubou atomizací kapkového spektra. Dvěma bočními otvory v trysce je dovnitř nasáván vzduch, který se uvnitř smíchává s kapalinou a dochází k tvorbě poměrně hrubého kapkového spektra, které je odolné k úletu vlivem větru. Tato hrubá atomizace znamená snížení počtu kapek, což v důsledku vede ke snížení pokryvnosti 6. Trysky pro aplikaci tekutých hnojiv Vytvářejí podle typu jeden, tři nebo pět souvislých proudů kapaliny, které zabraňují popálení porostu 6. Každá tryska od renomovaného výrobce je označena podle normy ISO (barevné označení charakterizuje průtočné množství v l.min -1 při standardním tlaku 3 bary, nebo má označení dané výrobcem (Lechler AD 120 03C)(viz. obr.20). Obr. 20 Tryska Lechler AD 120 03C 45

Obr. 21 Princip činnosti hydraulických trysek a tvar rozptylového obrazce 14 Trysky TeeJet 7.3.1 Tryska broadcast Trysky používané pro typické celoplošné aplikace za použití postřikovače výložníkového typu. Tyto trysky mají obvykle zkosené ploché rozptylové obrazce, které přesahují jeden přes druhý podél konstrukce ramene 17. Obr. 22 Tryska broadcast 46

Charakteristika trysky Plochý a široký charakter postřiku se zkoseným okrajem pro rovnoměrné pokrytí při plošném ošetření. Velké zaoblené vnitřní průchody pro minimalizaci ucpávání. Vynikající odolnosti proti roztokům způsobujícím korozi. Vynikající odolnost proti opotřebování. Velké kapky zaručují nižší úlet: 1 6 bar. Automatická regulace postřiku Volné průchody snižující míru ucpávání. Unikátní vnitřní konfigurace znamená podstatně delší životnost 17. Typická použití Vynikající pro postřikování kontaktními herbicidy typické tlaky 2,75 bar a vyšší 17. Tab. 8 Účinnost trysky broadcast Kontaktní Látka Systemická Látka Regulace Úletu Velmi Dobrý Velmi Dobrý Velmi Dobrý Dobrý* Výborný* Velmi Dobrý* *Při tlaku nižším než 2,0 bar Tab. 9 Optimální výška postřiku Úhel rozstřiku Rozestup trysek 110º 50 cm 47

Obr. 23 Přehled trysek broadcast 7.3.2 Trysky bez použití rámu Trysky používané pro aplikace, kde se nepoužívá typická výložníková konstrukce. Tyto trysky obvykle produkují velmi široké rozptylové obrazce 18. Obr. 24 Trysky XP BoomJet bez použití rámu 48

Obr. 25 Tvar rozptylovacího obrazce ploché postřikovací trysky XP BoomJet použití rámu ramene bez Charakteristika trysky Díky jedinečné geometrii ústí je možný široký proud postřiku, přičemž kvalitní distribuce zůstává zachována po celé šířce. Provedení předřazené clony minimalizuje úlet. Velmi široký proud postřiku až do 5,5 metrů a to jedinou tryskou. Odnímatelná polymerová předřazená clona. Vyrobeno z acetalu nebo nerezavějící oceli, čímž je zajištěna výborná odolnost proti chemickým látkám. Doporučený tlakový rozsah pro postřik: 1,5 4 bary. Závity NPT nebo BSPT (vnitřní) pro snadnou instalaci. Barevné kódování pro snadné rozlišení velikosti 18. Typická použití Polní postřiky bez použití rámu. Krajnice a nepřístupná místa. Postřik koncových řad. Sadové postřikovače. Rozmrazování. Lesní hospodářství 18. 49

7.3.3 Trysky AI TeeJet pro pásový postřik Trysky používané pro aplikace, kde jsou požadavky na specifické plochy nebo pásy. Tyto trysky mají obvykle stejnoměrné rozptylové obrazce 19. Obr. 26 Trysky AI TeeJet Charakteristika trysky K dispozici s vložkou z nerezavějící oceli, polymerovým držákem a předřazenou clonou s barevným kódováním VisiFlo. Větší kapky pro menší úlet. V závislosti na chemické látce vytváří velké kapky naplněné vzduchem. Automatické vyrovnání postřiku 19. Typická použití Ideální pro pásovou aplikaci na řádky nebo mezi řádky. Tab. 10 Účinnost trysky AI TeeJet Kontaktní látka Systemická látka Regulace úletu Dobrý Výborný Výborný 50

Tab. 11 Optimální výška postřiku Šířka pásu Výška trysek Přepočítávací koeficienty l.ha -1 95 Rozestup trysek 50 cm Rozestup trysek 75 cm 20 cm 10 cm 2,50 3,75 25 cm 13 cm 2,00 3,00 30 cm 15 cm 1,67 2,50 40 cm 20 cm 1,25 1,88 Obr. 27 Přehled trysek AI TeeJet pro pásový postřik 51

7.3.4 Speciální trysky AITX ConeJet Trysky typicky používané v různých typech aplikací, jako například postřik sadů nebo vinic. Tyto trysky jsou obvykle ve velikostech pro použití při vysokých postřikovacích tlacích 20. Obr. 28 Speciální trysky AITX ConeJet Charakteristika trysky Jsou vyrobeny z polypropylenu, keramiky a Vitonu pro vynikající chemickou stabilitu a odolnost proti opotřebení. Odnímatelná regulační clona pro rychlé a snadné čistění. Dodávané v keramické verzi VisiFlo. Vytvářejí větší kapky využitím venturiho vzduchové trysky. Výsledkem je snížený úlet a dokonalejší pronikání do porostu. Ideální pro postřikovače vybavené automatickými řídicími systémy. Doporučovaný tlak 4 20 barů 20. Typická použití Ideální pro rosiče a aplikace pro přímý postřik 20. 52

7.3.5 Trysky SJ - 3 streamjet na hnojiva Trysky typicky používané v aplikacích tekutých umělých hnojiv. Tyto trysky obvykle produkují pevné proudové obrazce. Obr. 29 Trysky SJ - 3 streamjet na hnojiva Charakteristika trysky Systém barevného kódování VisiFlo. Tři plné proudy stejné průtokové rychlosti a průtoky. Vyjímatelná dávkovací clona pro snadnější čištění. Deset velikostí pro široký rozsah použití. Rovnoměrně rozložená distribuce při výšce 50 cm. Použití se s pouzdrem Quick TeeJet 25598-*-NYR. Celá tryska je z acetalu, čímž je zajištěna skvělá odolnost proti chemickým látkám. Doporučený pracovní tlak je 1,5 4 bary 21. Poznámka: Převodní součinitelé musí být použity, když jsou aplikované kapaliny těžší nebo lehčí než voda. 53

Obr. 30 Přehled trysek SJ - 3 streamjet na hnojiva 7.3.6 Oplachovací trysky nádrže od firmy TeeJet Trysky typicky používané pro vyplachování a/nebo čištění nádrží nebo nádob. Tyto trysky obvykle produkují kruhové rozptylové obrazce. Obr. 31 TeeJet Oplachovací trysky nádrže 54

Charakteristika trysky Rotační hlava poháněná čisticí kapalinou protékající přes několik kruhových otvorů. Nepřerušované proudy jsou přesně rozmístěny pro účinné vnitřní smáčení a čistění stěny nádrže. Odnímatelný držák a rotační hlava umožňují rozmontování a vyčistění. Zajišťuje pokrytí vnitřního povrchu v úhlu 360 pro nádrže do průměru až 3,0 metrů. Samomazná a samočisticí konstrukce. Použité materiály černý POM (polyoxymetylen - acetal), upevňovací prvky nerezová ocel. Doporučovaný pracovní tlak 0,7 3,5 baru. Montážní přípojka - 1/2" nebo 3/4" NPT nebo BSPT (F) 22. 55

8 KONTROLNÍ LABORATORNÍ MĚŘENÍ TRYSKY 1. Cílem měření je prokázání opotřebení používaných trysek. Posouzení vlivu používaných trysek na zvyšujícím se počtu hektarů a následné vyhodnocování opotřebovanosti trysek. Laboratorní měření je zaměřeno na metodický postup rovnoměrnosti a průtočnosti nových a použitých trysek. Základní měření bylo provedeno v laboratoři Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MZLU v Brně únoru a březnu při teplotě 20 C a při rychlosti větru 0,2 m.s -1. 2. Jako metodiku pro testování nových a použitých trysek jsme použili měřící zařízení a provedli jsme dva druhy měření a to kontrolu rovnoměrnosti objemového průtoku (minutové dávky), při které byl používán kalibrovaný odměrný válec (viz. obr. 32) pro odměření množství kapaliny a druhým měřením byla kontrola rovnoměrnosti rozptylu kapaliny (minutové dávky) a souměrnost výstřikového paprsku zachytávané do jednotlivých sběrných žlábků měřícího zařízení (viz. obr. 33). Měřili jsme při pracovních tlacích 2, 2,5, 3, 4 bary. Výsledky jednotlivých variant jsme použili pro výpočet dávkovací tabulky. 3. Pro kontrolní testování jsme použili měřící zařízení využívané ke kontrolnímu testování trysek. Měřící zařízení se skládá s rámu a kovové stolní desky, ve které je zabudovaných 14 odběrných komor, kde každá směřuje do kalibrovaného odměrného válce. Dále se skládá s postřikovacího ramene, na kterém je připevněna ve výšce 50 cm nad středem stolu testovaná tryska. Toto zařízení je připojeno k ovládacímu panelu, jenž je propojen s oběhovým čerpadlem pro kapalinu používanou k testování. Pro kontrolní testování jsme použili čistou vodu o teplotě 5 C. Na ovládacím panelu jsme si nastavili 1 minutu, abychom mohli provádět měření při různých tlacích v minutových dávkách. Ovládacím panelem jsme regulovali také pracovní tlak tlakoměru na trysku, který lze regulovat od 1 do 4 barů. Použité trysky: K měření jsme použili trysky Lechler s úhlovým výstřikem 120. Varianta I. modrá tryska LU 120 03 (nová) Varianta II. modrá tryska LU 120 03 (použitá přibližně na 1500 ha -1 ) Varianta III. Červená tryska LU 120 04 (nová) 56

Varianta IV. Červená tryska LU 120 04 (použitá přibližně na 3000 ha -1 ) Varianta V. Hnědá tryska LU 120 05 (nová) Varianta VI. Hnědá tryska LU 120 05 (použitá přibližně na 4500 ha -1 ) Obr. 32 Zachytávání kapaliny do odměrného válce Obr. 33 Zachytávání kapaliny do sběrných žlábků 57

Obr. 34 Tabulkové hodnoty nových trysek Lechler 58