Hodnocení kvality vědecké činnosti v odborných publikacích

Podobné dokumenty
Impaktované časopisy. Citační index

ISI WEB OF SCIENCE - manuál

Nástroje pro správu bibliografických citací

OPUS vzdělanostní síť k výrobním technologiím. Vyhledávání v databázi Web of Science (WoS)

Počet citačních ohlasů

Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS)

Web of Science. Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství

Bibliometrie v praxi. Lucie Boudová

Přebírání ohlasů z WoS a Scopus. Josef Klimeš

VYUŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Mgr. Olga Halamová

Jak zkontrolovat správnost bibliometrických indikátorů výstupů

VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI WEB OF SCIENCE. Helena Landová Akademická knihovna JU

SCOPUS a WEB OF SCIENCE

Informační podpora, hodnocení vědy a výzkumu Institutu celoživotního vzdělávání

PRÁVNICKÁ FAKULTA Impakt faktor a informace k předávání údajů do RIV

EBSCO. EBSCOhost Web. Databáze je přístupná na adrese Poté se můžete buď přihlásit, nebo vstoupit jako host.

EBSCO. Poklikneme na možnost EBSCOhost Web. Vybereme (poklepeme, zaškrtneme) databázi, s kterou chceme pracovat.

Vložení identifikátorů DOI, UT WOS, UT SCOPUS a PubMed ID do záznamu

I. kategorie Publikace (Týká se drtivé většiny publikačních výstupů na FFÚ VŠE v Praze)

SOUČASNÉ TRENDY VE VĚDĚ A VÝZKUMU

ZJEDNODUŠTE SI VAŠI VaV ČINNOST

Nástroje pro hodnocení vědy a výzkumu od Thomson Reuters. Ing. David Horký Country Manager Central & Eastern Europe david.horky@thomsonreuters.

Správa účtu ResearcherID (RID)

Ústřední knihovna ČVUT. Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková

Vyhledávání a orientace ve vědeckých informacích z pohledu citační analýzy

Kterak si spočtu ohlasy Petr Šmilauer

ResearcherID. EXPORT ZÁZNAMŮ PUBLIKACÍ Z ASEP DO RID formát RIS

METODIKA ODBORNÉ PŘÍPRAVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP

ASEP pracovní setkání Praha Brno

Závěrečná práce. Lucie Daňková. Indikátory v bibliometrických zprávách výzkumných jednotek v rámci pilotního ověření.

Informační zdroje pro studenty edních a vysokých škol

Možnosti využití databáze Scopus pro hodnocení vědeckého výkonu. Iva Prochásková Univerzita Pardubice

BIBLIOMETRIE PRO MĚŘENÍ KVALITY INFORMACÍ

NEJČASTĚJI KLADENÉ OTÁZKY K VYKAZOVÁNÍ DO RIV:

Směrnice č. 55/2010 děkana Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné

Typy chybně zařazených výsledků do RIV a jejich vyřazení z Hodnocení 2013

Indexovaná periodika citační index. Renáta Přichystalová

VYHLEDÁVÁNÍ V NOVÉM PROSTŘEDÍ MEDVIK : ZÁKLADNÍ HLEDÁNÍ. Adéla Jarolímková Národní lékařská knihovna, referát metodiky a vzdělávání

Elektronické informační zdroje na MENDELU pro oblast práva

Nápověda 360 Search. Co je 360 Search? Tipy pro vyhledávání

Podpora informačních služeb scientometrickými postupy a nástroji

PŘÍRUČKA K PRÁCI S DATABÁZÍ CAB REVIEWS

JHCD JOURNAL AND HIGHLY CITED DATA

Elektronické informační zdroje. Dřevařství a příbuzné obory

Návod na použití univerzitní aplikace

Směrnice děkana č. 1/2012 Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Fakultě sportovních studií MU (ve znění účinném od 1. 4.

Článek 1 Úvodní ustanovení

NÁVOD PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI C.E.E.O.L. (CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN ONLINE LIBRARY) / /

SourceOECD - manuál. SourceOECD se dělí do těchto základních částí: Jak vyhledávat v databázi SourceOECD? Jednoduché vyhledávání:

Systém studia a publikační aktivity doktorandů FFÚ. září 2014 L. Vítek FFÚ VŠE

CO MOŽNÁ NEVÍTE O INFORMAČNÍCH ZDROJÍCH THOMSON REUTERS DAVID HORKÝ INFOS 2015, STARÁ LESNÁ DUBEN 2015

S ohledem na čistotu dat v těchto databázích (WoS, SCOPUS, apod.) silně doporučujeme používat jako optimální formu (příklad):

Sales Training 101. Scopus. Barbora Ševčíková, Elsevier Freelance Trainer. Update February 2015

Dotazy od poskytovatelů

IS VaVaI - zkušenosti při řešení chyb předávaných údajů o výsledcích výzkumu, experimentálního vývoje a inovacích

Databáze Web of Science je přístupná v rámci celé Univerzity Karlovy na adrese

Kde hledat odborné články?

Doporučení k hodnocení habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem

Den se SciVerse databáze Scopus, ScienceDirect a další služby od Elsevier

Určeno: ústavy a pracoviště fakulty čj. 251/D/2010. Cíle evaluace. Zásady hodnocení

VKLÁDÁNÍ, EDITACE, SPRÁVA ZÁZNAMŮ PUBLIKACÍ V ÚČTU RID POMOCÍ ENDNOTE WEB

Informaci o zařazení nových publikacích do databází WOS a SCOPUS je možné získat například na základě nastaveného alertu z WOS a SCOPUS.

OPATŘENÍ DĚKANA EF č. 102/2016 Řád habilitačního řízení Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Kdo může editovat záznam?

Web of Science. Bibliotheca Academica

Rejstřík informací o výsledcích (RIV) Lenka Kretschmerová

FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna

7. Enterprise Search Pokročilé funkce vyhledávání v rámci firemních datových zdrojů

Práce mladého vědce aneb krátká přednáška o metodologii vědy v podmínkách České republiky. Tadeusz Sikora

Uživatelská dokumentace

PŘÍRUČKA K PRÁCI S DATABÁZÍ MAPS OF PLANT DISEASES

ZAŘAZENÍ PUBLIKACE DO

Vnitřní normy Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Journal Citation Reports (JCR)

EndNote Web. Stručné informace THOMSON SCIENTIFIC

DoplněkCite While You Write pro aplikaci Microsoft Word

5 Evidence manželských smluv

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016

Bibliografických manažerů je celá řada. Tento materiál popisuje práci s nástrojem zvaným EndNote Basic.

Odborné a vědecké časopisy v oboru automatizace

Problematiky vykazování a výkaznictví

Uživatelská příručka

Elektronické zdroje Národní technické knihovny

V této záložce nalezneme seznam publikačních výstupů, které jsou řazeny dle roku uplatnění (od aktuálního roku zpět).

ASEP 2018 podzimní setkání zpracovatelů

NOVINKY V HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VaV SEMINÁŘ

WORK-LIFE BALANCE Jak na bakalářskou či diplomovou práci (III) - kvalita zdrojů, vyhledávání literatury

MODUL BIBLIOGRAFIE ASPI, a. s. 2006

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015)

Kdo může editovat záznam?

Mission of NTK s Bibliometrics Support and Services

ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA UTB KNIHOVNA VE SVĚTĚ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Otevřený přístup (Open Access) v Akademii věd ČR

Jak vyhledávat. Vyhledávače KAPITOLA 3

Seminář pro vedoucí knihoven a SVI ústavů AV ČR

WEB OF SCIENCE. věda v souvislostech. ČVUT v Praze Josef Jílek Customer Education Specialist

Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace

Rozšíření možností vědeckého zkoumání: PŘIDÁNÍ KNIH DO WEB OF SCIENCE SM

Transkript:

Hodnocení kvality vědecké činnosti v odborných publikacích OBSAH 1. VÝKLAD POJMŮ 2. PRAKTICKÝ POSTUP PŘI PRÁCI S AKADEMICKOU SLUŽBOU WEB OF SCIENCE 2.1 Vyhledávání impact factoru konkrétního časopisu 2.2 Vyhledávání citační zprávy konkrétního časopisu 2.3 Vyhledávání citační zprávy konkrétního tématu 2.4 Vyhledávání h-indexu konkrétního autora 3. PRAKTICKÝ POSTUP PŘI PRÁCI S AKADEMICKOU SLUŽBOU SCOPUS 3.1 Vyhledávání h-indexu konkrétního autora 3.2 Vyhledávání indikátorů SJR a SNIP konkrétního časopisu 4. PRAKTICKÝ POSTUP PŘI VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI CONFERENCE PROCEEDINGS CITATION INDEX 4.1 Vyhledávání konkrétní konference / konferenčního sborníku 5. POUŽITÉ ZDROJE

1. Výklad pojmů H-index (Hirschův index) ve scientometrii udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. Jde o jeden z indexů citačního ohlasu vědeckých článků, publikovaných jedním vědeckým pracovníkem. Oproti prostému citačnímu ohlasu jednotlivého článku jde u h-indexu o určitý hromadný ukazatel citovanosti. Vyšší hodnotu h-indexu má autor, u kterého má "vyšší" počet článků "vyšší" citovanost. H-index jako indikátor má význam pouze tehdy, porovnáváme-li autory ve stejném oboru. Immediacy Index je měřítko, které ukazuje, jak často jsou články vydané v daném roce citovány ještě v témže roce. Jedná se tedy o ukazatel rychlosti odezvy. Impact factor se stal určitým měřítkem kvality vědeckých časopisů. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků. Na tento ukazatel odkazuje Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015). Scopus je multioborová bibliografická, citační a referenční databáze vědecké literatury a kvalitních webových zdrojů. Nabízí především záznamy s abstrakty článků z více než 18 500 recenzovaných časopisů, z toho 1 800 volně přístupných open access časopisů, přes 250 sborníků z konferencí a 26 milionů patentových záznamů. Nabízí taktéž citační analýzu jednotlivých autorů a srovnání časopisů. K této databázi má přímý vztah Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015). SNIP (Source Normalized Impact per Paper) je indikátor měřící citovanost časopisů. Při jeho výpočtu se však nepracuje pouze s údaji o počtu článků v periodiku a celkovém počtu jejich citovanosti, jako je tomu při výpočtu impact factoru, ale v rámci algoritmu se počítá i s údaji o počtu článků, které byly publikovány v předchozích třech letech a sledovaný časopis citovaly. Do výpočtu SNIP je zároveň zahrnut údaj o tzv. citačním potenciálu upravujícím data tak, aby bylo možno relevantně srovnávat citovanost časopisů z různých vědních oborů. SJR (SCImago Journal Rank) je indikátor, kterým se měří prestiž časopisu, přičemž při jeho výpočtu je zohledněna rozdílná citovanost, s jakou jsou v jednotlivých oborech odborná periodika citována. Na rozdíl od impact factoru je při jeho výpočtu použit algoritmus pracující s údaji o počtu publikací a citačních ohlasů z celé databáze Scopus. Při výpočtu se pracuje s daty za poslední tři roky, nikoli dva, jako je tomu v případě impact factoru. Nově s indexem SJR pracuje i Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015). Web of Knowledge je rozhraní pro přístup do bibliografických a citačních databází Web of Science a Journal Citation Index a dalších obsahujících abstrakty, citace a případně i plné texty vědeckých prací zahrnujících oblast živé a neživé přírody, společenské a sociálně ekonomické vědy a techniku. Web of Science je online akademická služba provozovaná společností Thomson Reuters. Představuje nejvýznamnější světový informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje. Pracuje se souborem vysoce kvalitních databází s informacemi o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích. Obsahuje bibliografické záznamy včetně abstraktů, citace prací autorů z celého světa a i plné texty, jsou-li zdrojová periodika předplacena u vydavatele. K této databázi má přímý vztah Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015).

2. Praktický postup při práci s akademickou službou Web of Science (WoS) VYHLEDÁVÁNÍ IMPACT FACTORU KONKRÉTNÍHO ČASOPISU 1. K citačním rejstříkům se dostaneme z databáze Web of Knowledge. Přístup na www.webofknowledge.com 2. Klikneme na záložku vyhledávacího modulu Additional Resources. Citační rejstříky nalezneme pod odkazem Journal Citation Reports. 3. V levé části nabídky zvolíme databázi časopisů: - v JCR Science Edition jsou evidovány časopisy z přírodních, lékařských a technických věd, - v JCR Social Science Edition jsou evidovány humanitní obory. 4. V rozbalovacím menu si zvolíme období, pro které nás zajímá výše impact factoru. V pravé části nabídky zvolíme kritéria pro zobrazení seznamu časopisů. Hledáme časopis Journal of Finance pro rok 2011. Časopis je z oboru humanitních věd. Potvrdíme kliknutím na Submit. 5. Protože jsme si pro zobrazení seznamu časopisů vybrali oborové kritérium (viz bod 4), zvolíme obor, do něhož časopis patří (v našem případě Economics). Ponecháme-li defaultní nastavení, zachová se nastavení podle názvu časopisu. Můžeme si však zvolit i seřazení časopisů podle námi vybrané kategorie. Potvrdíme kliknutím na Submit.

6. Vygeneruje se seznam abecedně seřazených časopisů s příslušnými daty v oboru Economics. Zleva doprava můžeme zjistit: - zkratku názvu časopisu, - ISSN časopisu, - celkový počet citací na články publikovaných v časopise ve zvoleném roce, - hodnotu impact factoru, - výši immediacy indexu (měřítko rychlosti odezvy, které ukazuje frekvenci citovanosti článků vydaných ještě v roce, ve kterém vyšly), - počet článků, které byly v časopise publikovány. 7. Seznam lze taktéž řadit dle jednotlivých kritérií, např. podle impact factoru. Můžeme tak zjistit, který časopis v oboru Economics má nejvyšší impact factor. Po seřazení zjistíme, že nejvyšší impact factor v hodnotě 9,243 má časopis Journal of Economic Literature, který v oboru Economics lze považovat za nejrenomovanější. Vrátíme-li se k našemu časopisu Journal of Finance a rozklikme-li jeho zkrácený název, získáme podrobnější informace o časopise. 8. V reportu jsou uvedeny nakladatelské údaje o časopise, a zejména pak při srovnávání výše impact factoru i komplementární údaje, jako je frekvence vydání v roce, jazyk, ve kterém jsou články publikovány atd. Následuje pak popis výpočtu impact factoru časopisu pro námi zvolený rok.

9. Kromě uvedených údajů na stránce nalezneme i výpočet immediacy indexu (měřítko rychlosti odezvy), grafický přehled vývoje citovanosti časopisu atd.

VYHLEDÁVÁNÍ CITAČNÍ ZPRÁVY KONKRÉTNÍHO ČASOPISU 1. K citačním rejstříkům se dostaneme z databáze Web of Knowledge. Přístup na www.webofknowledge.com 2. Pokud chceme zjistit Citation Report (citační zprávu) konkrétního časopisu, zadáme název časopisu ve vyhledávací roletě Publication Name (lze zadat i zkrácený název). Hledáme citační zprávu časopisu Journal od Finance. Název napíšeme do vyhledávací roletky. Potvrdíme kliknutím na Search. 3. V databázi se vyhledá velké množství publikací dedikovaných Journal of Finance. Abychom získali citační zprávu, musíme kliknout na odkaz Create Citation Report. 4. Na obrazovce se nám objeví grafické znázornění citační zprávy časopisu Journal of Finance. Vpravo od grafického znázornění nalezneme užitečné informace o citovanosti časopisu, h-indexu atd.

VYHLEDÁVÁNÍ CITAČNÍ ZPRÁVY KONKRÉTNÍHO TÉMATU 1. K citačním rejstříkům se dostaneme z databáze Web of Knowledge. Přístup na www.webofknowledge.com 2. Podobně jako pro časopis si můžeme zjistit Citation Report na konkrétní téma. Ve vyhledávací roletě zadáme Topic (název tématu), které nás zajímá. Hledáme citační zprávu tématu Economy crisis. Název tématu napíšeme do vyhledávací roletky. Potvrdíme kliknutím na Search. 3. V databázi se vyhledá velké množství publikací dedikovaných tématu Economy crisis. Abychom získali citační zprávu k tématu Economy crisis, musíme kliknout na odkaz Create Citation Report. 4. Objeví se nám grafické znázornění citační zprávy na téma Economy crisis. Vpravo od grafického znázornění nalezneme užitečné informace o citovanosti tématu, h-indexu atd.

VYHLEDÁVÁNÍ H-INDEXU KONKRÉTNÍHO AUTORA 1. K vyhledávání h-indexu se dostaneme standardně z databáze Web of Knowledge. Přístup na www.webofknowledge.com 2. Chceme-li zjistit h-index konkrétního autora, postupujeme standardním způsobem, kdy vyhledáváme podle jména autora a poté prostřednictvím interaktivního menu zúžíme výsledek na články, které autor skutečně napsal. Hledáme výši h-indexu autora Petra Dvořáka. Do vyhledávacího pole s nastavením Author zadáme jméno DVORAK PETR (bez diakritických znamének) a potvrdíme vyhledávání. 3. V databázi bylo vyhledáno 64 článků se jménem Dvořák Petr, ale nyní je třeba ověřit, zda-li je opravdu Dvořák, který nás zajímá, jejich autorem. Jednou z možností, jak zúžit počet článků, je kategorie instituce Organizations-Enhanced, kde vybereme instituci, z níž autor pochází. 4. Jak můžeme vidět, jméno Dvořák Petr je uvedeno u celé řady institucí. Naše vyhledávání zúžíme pouze na Dvořákovu domovskou univerzitu Masarykovu univerzitu. Činíme tak proto, že nevíme, ve kterých dalších institucích Dvořák působil. (Pozn.: Vycházíme totiž z předpokladu, že budeme především zjišťovat výši svého h-indexu a tedy nejlépe budeme vědět, kde a kdy jsme své texty napsali a publikovali.) Zatrhneme tedy položku MASARYK UNIVERSITY BRNO a volbu potvrdíme kliknutím na Refine.

5. Počet nalezených článků se nám zúžil na 19. Abychom zjistili h-index, je třeba nyní vytvořit citační zprávu. Klikneme proto na odkaz Create Citation Report. 6. V citační zprávě nalezneme (zleva doprava) kromě grafických přehledů o počtu článků, které Dvořák publikoval, a počtu citací na Dvořákovy články i námi hledaný h-index Petra Dvořáka. Součástí tabulky jsou základní citační údaje a podrobný přehled o počtu citací na konkrétní článek v jednotlivých letech. Ve spodní části obrazovky máme seznam Dvořákových článků seřazených od nejčastěji citovaného po ten nejméně citovaný. 7. Citační zprávu si můžeme vyexportovat např. do excelu.

8. Exportem získáme excelovský soubor, se kterým dále můžeme pracovat pomocí filtrů atd. 9. Zjistili jsme, že Dvořákův h-index je 9. Můžeme si tedy ověřit, že je to opravdu 9. článek, který byl citován nejméně 9krát. V seznamu článků je graficky zvýrazněna hranice za posledním článkem, který byl citován minimálně 9krát. Jak vidíme u následujícího článku, jeho pořadové číslo je 10, ale počet citací je 6.

3. Praktický postup při práci s akademickou službou Scopus VYHLEDÁVÁNÍ H-INDEXU KONKRÉTNÍHO AUTORA Stejně jako v databázi Web of Science lze zjistit h-index publikujícího autora i v databázi Scopus. Protože se ve Scopus seznam časopisů liší od těch, které jsou sledovány v databázi Web of Science, je pochopitelné, že se v obou databázích může lišit také výše zjištěného indexu konkrétního autora. 1. K vyhledávání h-indexu se dostaneme z databáze Scopus. Přístup na http://www.scopus.com/home.url 2. Při zjišťování h-indexu využíváme vyhledávací modul Author Search. Do příslušných polí vypíšeme příjmení autora a iniciálu jeho jména, případně i název instituce, v rámci které publikoval. Hledáme výši h-indexu Aleše Hampla. Napíšeme tedy jeho příjmení a iniciálu jména do vyhledávacích polí. Potvrdíme zadání kliknutím na tlačítko Search. 3. Podívejme se na výsledek vyhledávání. H-index se ve Scopusu zjišťuje tak, že nyní v zobrazeném seznamu nalezneme tu variantu jména, která funguje jako odkaz a u níž jsme si jisti, že koresponduje s námi hledaným autorem. Pomůckou pro správný výběr jsou nám informace o jeho působnosti oborové, institucionální a lokalizační (město, stát). V našem příkladu hledanému autorovi nejvíce odpovídají údaje u položky 1. Klikneme tedy na jeho jméno. 4. V zobrazené kartě autora nalezneme detailní statistiky o jeho publikační činnosti sledované v databázi Scopus. V řádku h-index však ještě není výsledná hodnota, neboť je nezbytné přičíst údaje o citačních ohlasech na autorovy články, které jsou ve Scopus evidovány pod jinou variantou jména (např. bez diakritiky, rodné jméno iniciálou apod.). Pro zobrazení dalších variant autorova jména vybereme odkaz Find potential author matches a potvrdíme.

5. Výsledkem vyhledávání budou všechny možné shody jména. Jestliže systém nalezne větší počet variant jmen, musíme vybírat ze všech. Klikněme tedy na odkaz View full list. 6. V seznamu jmen označíme ta, která se týkají námi hledaného autora. Po označení variant jmen přičteme údaje o souvisejících publikačních a citačních ohlasech kliknutím na odkaz View grouped with author. (Dohledání všech variant jména hledaného autora je zásadní a významně ovlivní výslednou výši h-indexu.) 7. Kliknutím na odkazy u údajů o počtu citovaných článků, u citačních ohlasů či h-indexu se zobrazí detailnější informace o citovaných a citujících dokumentech, citační analýzy atd. Bližší informace o autorově publikační činnosti zjistíme kliknutím na tlačítko View Author Evaluator.

8. Funkce nabízí statistické ukazatele pro časopisy, v nichž autor publikoval, pro aktuální stav vývoje jeho h-indexu a pro přehled citačních ohlasů.

VYHLEDÁVÁNÍ INDIKÁTORŮ SJR A SNIP KONKRÉTNÍHO ČASOPISU 1. K vyhledávání indexu SJR se dostaneme z databáze Scopus. Přístup na http://www.scopus.com/home.url 2. Prostřednictvím modulu Analytics lze v databázi Scopus zjistit citovanost časopisů, které jsou v této databázi evidovány. Součástí modulu jsou nástroje SJR (SCImago Journal Rank) a SNIP (Source Normalized Impact per Paper). 3. Časopisy lze vyhledávat podle jejich názvu, ISSN nebo vydavatele. Při vyhledávání podle slova z názvu časopisu doporučujeme upřesnit obor hledaného periodika. Příklad přehledu citovanosti si ukážeme na ekonomickém časopise Finance a úvěr. Napíšeme název časopisu (postačí jedno slovo bez diakritiky) do příslušného vyhledávacího pole. Upřesníme obor Economics, Econometrics and Finance. Potvrdíme zadání tlačítkem Search. 4. Systém vyhledal všechny časopisy obsahující slovo finance. Pro správný výběr časopisu je v řádku uvedeno i ISSN daného titulu. Dvojím kliknutím vybereme hledaný časopis. V pravé části obrazovky se nám zobrazil graf s informacemi o citovanosti časopisu Finance a úvěr. Všechna data máme zobrazena formou grafu Line Chart nebo tabulky Table.

5. V první záložce nalezneme citační analýzu provedenou indikátorem SJR. Výběrem konkrétního bodu v grafu zobrazíme výsledek citační analýzy pro konkrétní rok. 6. Další záložka je SNIP. Klikneme na SNIP. Výběrem konkrétního bodu v grafu opět zobrazíme výsledek citační analýzy, tentokrát indikátoru SNIP. 7. Další údaje o citovanosti nalezneme pod záložkou Citations. Opět klikneme na odkaz. V záložce Citations nalezneme informace, kolikrát byl časopis v jednotlivých letech citován. Tyto přehledy jsou primárně uváděny bez sebecitací. Chceme-li sebecitace zahrnout do citovanosti, klikneme na odkaz Include journal self citations. 8. Další záložka je Docs. V záložce jsou uvedeny údaje o počtu článků publikovaných v jednotlivých letech. Údaje pro určitý rok bychom opět zobrazili výběrem konkrétního bodu grafu.

9. Důležité informace o kvalitě časopisu nalezneme i pod záložkou Percent Not Cited. V grafu Percent Not Cited nalezneme percentuální vyjádření, kolik článků časopisu nebylo v daném roce citováno. Graf tak upřesňuje obsahovou kvalitu časopisu, tj. publikuje-li časopis především informačně přínosné články, z nichž čerpají další autoři. 10. Poslední záložkou je Percent Reviews. V grafu Percent Reviews nalezneme informaci o tom, kolik procent článků v časopise tvoří články typu review.

4. Praktický postup při vyhledávání v databázi Conference Proceedings Citation Index VYHLEDÁVÁNÍ KONKRÉTNÍ KONFERENCE / KONFERENČNÍHO SBORNÍKU U výsledku druhu "D" - článek ve sborníku - se posuzuje, zda se ISBN sborníku nachází v databázi CPCI Conference Proceedings Citation Index - Science nebo Social Science & Humanities (dříve ISI Proceedings). Ne všechny sborníky z konferencí jsou evidovány společností Thomson Reuters v CPCI. Sborníky z konferencí jsou evidovány také v jiných databázích, ale tyto databáze dle platné Metodiky nevstupují do Hodnocení. V případě, že ISSN nebo ISBN výsledku není evidováno v CPCI, výsledek nezíská bodové ohodnocení. Pokud však výsledek splňuje definici pro příslušný druh výsledku, není z IS VaVaI ani z Hodnocení odstraněn, a není ani uplatněna sankce. Pokud potřebujete zařadit konferenci či předkonferenční sborník do seznamu hodnocených konferencí v databázi Thomson Reuters Conference Proceedings Citation Index, obracejte se na e-mailovou adresu: ts.proceedings@thomson.com. 1. K vyhledávání konferencí či konferenčních sborníků se dostaneme z databáze Thomson Reuters Conference Proceedings Citation Index (CPCI). Přístup na http://thomsonreuters.com/conference-proceedings-citation-index/ 2. Dole na stránce klikneme na odkaz Conference List & White Papers, na který klikneme. 3. Dostaneme nabídku dvou odkazů: List of Conferences 1990-2013 a Conference Proceedings White Paper. Chceme zjistit, zda-li konference, které jsme se zúčastnili, je v seznamu konferencí. Klikneme na odkaz List of Conferences 1990-2013 a stáhneme si excelovský soubor.

4. V excelovské tabulce lze vyhledávat podle různých kategorií jako např. názvu konference, ISSN/ISBN, roku vydání, města konání konference, země/regionu konání konference, afiliace, vydavatele atd. 1. Výklad pojmů 5. Použité zdroje 1. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů platná pro léta 2010 a 2011 (schválena usnesením vlády ČR ze dne 4. srpna 2010 ve znění změn podle usnesení vlády ze dne 11. května 2011 č. 340), dostupná na http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=608098 2. Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015), dostupná na http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=685899 3. Portál elektronických informačních zdrojů, dostupný na http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=61&lang=cs 4. Metodika tvorby bibliografických citací, dostupná na http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html