ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2004

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE... 3 I. 1 ÚVOD SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE... 3 I. 2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE... 4 I. 3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE... 6 I. 4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE... 6 II. ZAMĚSTNANOST... 7 II. 1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST... 7 II. 2 ZAMĚSTNANOST U VYBRANÝCH NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ, KTEŘÍ ZAZNAMENALI NEJVÝRAZNĚJŠÍ PERSONÁLNÍ POHYB... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. II. 3 ZAMĚSTNANOST U VYBRANÝCH NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAHRANIČNÍCH A MEZINÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. II. 4 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA... 8 III. NEZAMĚSTNANOST... 11 III. 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...11 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI... 14 III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM)... 18 III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ... 27 III.4.1 Absolventi škol a mladiství... 27 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS... 29 III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH... 33 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 38 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 40 V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ... 40 V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ... 41 V.3 REKVALIFIKACE... 42 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ... 43 VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY.... 43 VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH... 52 VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...55 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V DALŠÍM OBDOBÍ... 55 VII. DOPORUČENÍ... 56 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ. Zpracoval: ÚP v Plzni 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí 7 561 km 2. K 31. 12. 2003 žilo v Plzeňském kraji 550 113 obyvatel, z toho 49 % představovali muži. V sídelním městě kraje Plzni žilo ke stejnému období 164 180 osob, což je zhruba kraje. 30 % obyvatel celého V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem je okres Plzeň město, průmyslové podniky jsou však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR Městský industriální park Borská pole, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2004 vytvořeno přibližně 7 000 pracovních míst. Do konce roku 2006 by zde mohlo být (zejména díky zahájení provozu firem ve fázi přípravy) zaměstnáno odhadem až 10 000 osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu - např. Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Dalších 19 rozvojových zón je momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. Zpracoval: ÚP v Plzni 3

má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. Tachov Plzeň-sever Plzeň-město Rokycany Domažlice Plzeň-jih Klatovy I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v roce 2003 16 349 Kč. V porovnání s rokem předešlým došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o 1 042 Kč. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v kraji vykazoval okres Plzeň město (18 201 Kč), naopak nejnižší okres Klatovy (14 665 Kč). V rámci ČR je podle výše této mzdy na třetím místě. Údaje za celý rok 2004 za nemáme v současné době k dispozici. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2003 celkem 263 700 osob. V porovnání Zpracoval: ÚP v Plzni 4

se stejným obdobím předchozího roku klesla celková zaměstnanost v kraji o 5 600 osob. Nejvyšší úrovně mezd dosahuje stejně jako minulý rok odvětví peněžnictví (25 093 Kč), nejnižší úrovně opět pohostinství a ubytování (11 087 Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2004 celkem 21 051 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,7 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 31.12.2002 31.12.2003 počet obyvatel celkem z toho ženy 549 374 280 425 550 113 280 771 z toho věková kategorie: 0-14 let 83 516 81 848 15 64 let 386 832 388 931 Počet narozených dětí se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku zvýšil a to na 4 934 osob (nárůst o 48), ale jelikož celkový počet zemřelých vzrostl více (nárůst o 264), přirozený přírůstek obyvatel byl záporný a činil 1 274 osob. Výrazně vyšší počet přistěhovalých oproti vystěhovalým (kladný rozdíl činil 2013 osob) zajistil skutečnost, že celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty a to 739 osob. Nejvýraznější úbytek stěhováním zaznamenal okres Plzeň - město, naopak největší přírůstky vykazují okresy Plzeň jih a Plzeň sever. Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 73 osob na 1 km 2. Zpracoval: ÚP v Plzni 5

I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu. Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Zpracoval: ÚP v Plzni 6

II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31.12.2003 31.12.2004 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1 672 1 692 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání 10 771 10 989 (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů 12 443 12 681 Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2003 31.12.2004 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 170 626 176 397 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 51 586 52 235 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 53 874 51 332 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 276 086 279 964 Oproti roku 2003 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Počet malých organizací se oproti minulému roku mírně zvýšil, zvýšil se také počet osob v nich zaměstnaných. Počet velkých organizací také nepatrně vzrostl a došlo i k nárůstu počtu jejich zaměstnanců. V součtu se pak celková zaměstnanost v Plzeňském kraji mírně zvýšila. Zpracoval: ÚP v Plzni 7

II. 4 Volná pracovní místa Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2003 31.12.2004 ISCED97 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo uchazeči volná uchaz./ místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 112 4 28 126 24 5,25 základní vzdělání 7 103 548 12,96 6 531 1 990 3,28 nižší střední vzdělání 12 0-15 8 1,86 nižší střední odborné 356 0-370 3 123,3 střední odborné s výuč.listem 8 367 1517 5,52 8 055 1 910 4,22 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 250 5 50 242 1 242 ÚSV 586 16 36,63 615 10 61,5 ÚSO s vyučením i maturitou 688 45 15,29 662 52 12,73 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 3 318 288 11,52 3 526 289 12,2 vyšší odborné vzdělání 91 4 22,75 119 8 14,86 bakalářské vzdělání 94 5 18,8 112 2 56 vysokoškolské 650 114 5,7 659 116 5,68 doktorské 23 3 7,7 19 3 6,3 Celkem 21 650 2 549 8,49 21 051 4 416 4,77 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech 2001 až 2004 10 počet uchazečů 8 6 4 2 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. období 2001 2002 2003 2004 Zpracoval: ÚP v Plzni 8

Z hlediska vzdělání bylo v Plzeňském kraji evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se základním a středním odborným vzděláním (hlavně pro vyučené), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče se středním nebo středním odborným vzděláním (bez maturity i výučního listu), dále pro uchazeče s bakalářským, doktorským a nižším středním odborným vzděláním. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2004 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství svářeč, kovodělník, zámečník. Zájem byl i o zedníky. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém PK, především v průmyslové části regionu v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o dělníky v elektrotechnice, obsluhu montážních linek, střední zdravotnický personál, pracovníky ochrany majetku a osob. V okrese Plzeň město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním Slováků. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a podobných strojírenských profesích. V okrese Tachov zaznamenáváme opět vysokou poptávku po profesích ve strojírenství. Naopak nedostatek míst byl zejména pro středoškoláky ekonomických oborů. V registru volných míst, kterými disponuje úřad práce v Rokycanech, zůstávají dlouhodobě místa s vysokými nároky na kvalifikaci, směnnost apod. Mezi nejžádanější profese patří prodavači, kuchaři, číšníci, servírky. Zaměstnavatelé mají zájem též o technické profese - zámečníky, soustružníky, techniky. Další kategorii dlouhodobě Zpracoval: ÚP v Plzni 9

neobsazených volných míst tvoří místa typu: chovatel skotu, truhlář, ale i některé kovoobráběcí profese. Minimum volných míst je tradičně pro všechny ekonomické profese administrativní síly, obchod, management. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů je o obchodní zástupce, finanční poradce atp., v drtivé většině případů se však jedná o práci na živnostenský list a zájem o takovéto zaměstnání nemají ani uchazeči či zájemci o zaměstnání ani ostatní veřejnost. V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná místa zejména svářeč, zedník, tesař, truhlář, strojírenský dělník, pomocný dělník v průmyslu, prodavač, šička, kuchař. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce. V roce 2004 byl v okrese Plzeň sever opět největší zájem o dělnické profese (číšník, kuchař, zámečník, svářeč). Stále se zvyšuje poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví, dřevozpracující výrobě a dopravě. Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro ekonomy. Úřad práce Plzeň jih zaznamenal v roce 2004 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, zedník, chovatel hospodářských zvířat, zemědělský dělník a jako v celém Plzeňském kraji po strojírenských profesích. Oproti tomu malý zájem zaměstnavatelů je po profesích administrativní pracovník, kuchař, číšník, servírka. V okrese Klatovy je stále zájem o profese, které nacházejí uplatnění v sousedním SRN (zejména zedník, kuchař, číšník, zámečník, uklízečka, ošetřovatelka). Znatelně poklesl zájem o šičky a práci v dřevozpracujícím průmyslu. Zpracoval: ÚP v Plzni 10

III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2004 celkem 21 051 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,7 %. Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 21 650 21 051 11 211 11 144 z toho dosažitelní 19 876 19 645 10 204 10 272 volná pracovní místa 2 550 4 416-1) - 1) uchazeči připadající na 1 VPM 8,5 4,6 - - uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 8 990 9 990 4 587 3 487 2004 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti podle staré metodiky (v %) 7,6 7,4 - - míra nezaměstnanosti podle nové metodiky (v %) - 6,7-8,0 1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních m íst v letech 2001-2004 25000 20000 počet 15000 10000 5000 0 I. 2001 V. IX. I. 2002 V. IX. I. 2003 V. IX. I. 2004 V. IX. uchazeči volná místa Zpracoval: ÚP v Plzni 11

Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti (MN) v Plzeňském kraji a v ČR Region k 31. 12. 2004 počet uchazečů MN v % 21 051 6,7 ČR 541 675 9,5 Plzeň město 6 021 6,2 Plzeň jih 1 875 4,9 Plzeň sever 2 501 5,9 Domažlice 2 143 6,5 Klatovy 3 920 8,5 Rokycany 1 832 7,1 Tachov 2 759 9,0 Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň sever Plzeň jih Plzeň město ČR 0 2 4 6 8 10 Zpracoval: ÚP v Plzni 12

Vývoj míry nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji v letech 2001-2004 8 6 MN v % 4 2 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 K 31. 12. 2004 se s hodnotou míry nezaměstnanosti 6,7% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku, přičemž v průběhu celého roku udržoval míru nezaměstnanosti na téměř konstantních hodnotách (výjimkou jsou leden a únor, což je ovšem naprosto přirozený jev). Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2005 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend. Zpracoval: ÚP v Plzni 13

III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti Celkem Ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2003 33 357 31 933 23 266 - - - za rok 2004 33 284 33 933 25 056 15 817 15 884 - Během celého roku 2004 bylo nově hlášeno o 73 uchazečů méně než v roce 2003. Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce o 2 000 více než v roce 2003. Umístěných uchazečů bylo v roce 2004 o 1 790 více něž v roce předešlém. Tok uchazečů během roku 2004 5000 4000 3000 2000 1000 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vyřazení umístění Zpracoval: ÚP v Plzni 14

Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2004 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k 31. 12. předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Se vstupem České republiky do Evropské unie docházelo k uvolňování pracovníků zaměstnaných v oblasti celně spedičních služeb. V okrese Plzeň město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to od zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta, GHP Direct Mail, Schneider, Dagro, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami. Popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek. V okrese Tachov bylo v roce 2004 nově evidováno 3 779 uchazečů, vyřazeno 3 847 uchazečů, do zaměstnání nastoupilo 3 108 uchazečů, z toho 478 prostřednictvím ÚP. Hlavní zdroje nezaměstnanosti - vstup ČR do EU snižování počtu zaměstnanců u Celní správy a u spedičních firem. I přes avizované propouštění u některých zaměstnavatelů nedošlo v okrese Rokycany k velkému přílivu uchazečů do evidence úřadu práce. Propuštění zaměstnanci zřejmě našli nové pracovní uplatnění bez přímé pomoci úřadu práce. Nejvíce uchazečů je umísťováno do a zároveň Zpracoval: ÚP v Plzni 15

přichází z odvětví automobilového průmyslu, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru (a u těchto zaměstnavatelů zabývajících se výrobou automobilových komponentů jedná se zejména o podniky se zahraniční majetkovou účastí). V okrese Domažlice docházelo k uvolňování z organizačních důvodů zejména v celních úřadech a spedičních firmách, dále pak v podnicích SVA Holýšov, DONYR TRADE s.r.o., Kdyně, Doagra a.s., Domažlice a Územní vojenská správa Domažlice. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol. Okres Plzeň-sever má spíše zemědělský charakter, jednotlivé regiony jsou specifické, velmi důležitá je dopravní dostupnost daných lokalit. Podniky v okrese avizují spíše zeštíhlování. Investoři většinou nemají zájem rozšiřovat svoje aktivity směrem do problémových mikroregionů zejména proto, že by museli řešit problémy s dopravou, s nižší vzdělaností i jiné specifické těžkosti, které s sebou nese právě podnikání ve venkovských lokalitách. Dalším důvodem je blízkost Plzněměsta, kde nové pracovní příležitosti vznikají snáze a s menšími obtížemi. Úřad práce Plzeň-sever se na obsazování takto vzniklých pracovních míst značnou měrou podílí, účastní se výběrových řízení, rekvalifikuje vytypované uchazeče, u nichž rekvalifikace podmiňuje získání pracovního místa. Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň jih v roce 2004 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. Lear Corporation Czech s.r.o., MD Elmont spol. s r.o., KS Katalog Servis s.r.o., PRESSOL Tschechien s.r.o.). V prvním Zpracoval: ÚP v Plzni 16

poletí 2004 skončili pracovní poměr uplynutím sjednané doby uchazeči ze společností Lesní společnost Přeštice a.s. a Silnice Nepomuk a.s. Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří uchazeči přicházejí i z plzeňských podniků a organizací (např. ŠKODA Holding, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Plzeň). Noví uchazeči přišli do evidence i z podniků s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s., Český Telekom a.s.). V roce 2004 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo 6 306 osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 526 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 6 083, tedy o 975 více než v roce 2003. Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 507 osob. Z vyřazených bylo celkem 1 490 osob umístěno úřadem práce, z toho na APZ 197, 2 989 bylo umístěno jinak, dále bylo 192 lidí vyřazeno pro maření spolupráce s úřadem práce a 959 uchazečů bylo vyřazeno jako tzv. ostatní. Při podrobnějším zkoumání můžeme vysledovat, že k určitému nárůstu nově evidovaných přispěla kromě situace na trhu práce také skutečnost, že na konci roku přicházeli do evidence uchazeči, kterým v důsledku zavedení profesionální armády, skončila vojenská nebo civilní služba. Dále byla zrušena vojenská kasárna v Janovicích nad Úhlavou, kde byla řada uchazečů zaměstnána. A v neposlední řadě, v souvislosti se vstupem do EU, došlo ke zrušení celních referátů. Zpracoval: ÚP v Plzni 17

III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 112 0,5 126 0,6 54 0,5 60 0,5 základní vzdělání 7 103 32,8 6 531 31,0 3 659 32,6 3 468 31,1 nižší střední vzdělání 15 0,1 15 0,1 12 0,1 12 0,1 nižší střední odborné 353 1,6 370 1,8 148 1,3 170 1,5 střední odborné s výuč.listem 8 367 38,7 8 055 38,3 3 853 34,4 3 800 34,1 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 250 1,2 242 1,1 217 1,9 208 1,9 ÚSV 586 2,7 615 2,9 384 3,4 409 3,7 ÚSO s vyučením i maturitou 688 3,2 662 3,1 323 2,9 320 2,9 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 3 318 15,3 3 526 16,8 2 185 19,5 2 269 20,4 vyšší odborné vzdělání 91 0,4 119 0,6 65 0,6 84 0,7 bakalářské vzdělání 94 0,4 112 0,5 52 0,5 64 0,6 vysokoškolské 650 3,0 659 3,1 249 2,2 273 2,4 doktorské 23 0,1 19 0,1 10 0,1 7 0,1 celkem 21 650 100 21 051 100 11 211 100 11 144 100 Struktura uchazečů o zaměstnáni v Plzeňském kraji v roce 2004 17% 1% 1% 3% 0% 1% 31% 3% 3% 1% 37% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzd ě lání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Zpracoval: ÚP v Plzni 18

Struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce 2004 - ŽENY 2% 1% 0% 1% 1% 20% 31% 3% 4% 2% 33% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2004 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (38,3%), základním vzděláním (31%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,8%). Obdobná situace panuje také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni 19

Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 1 534 7,1 1 247 5,9 674 6,0 568 5,1 20-24 let 3 346 15,5 3 061 14,5 1 472 13,1 1 346 12,1 25-29 let 2 792 12,9 2 695 12,8 1 543 13,8 1 483 13,3 30-34 let 2 489 11,5 2 575 12,2 1 530 13,7 1 633 14,7 35-39 let 2 247 10,4 2 184 10,4 1 338 11,9 1 322 11,9 40-44 let 1 984 9,2 2 059 9,8 1 072 9,6 1 186 10,6 45-49 let 2 453 11,3 2 284 10,8 1 316 11,7 1 282 11,5 50-54 let 2 821 13,0 2 875 13,7 1 620 14,5 1 641 14,7 55-59 let 1 759 8,1 1 826 8,7 621 5,5 661 5,9 nad 60 let 225 1,0 245 1,2 25 0,2 22 0,2 celkem 21 650 100 21 051 100 11 211 100 11 144 100 Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2004 14% 9% 1% 6% 14% 11% 13% 10% 10% 12% do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let Ve věkové struktuře tvořili, stejně jako v minulém roce největší skupinu uchazeči z věkové kategorie 20 24 let (14,5%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku 50 54 let (13,7%). Zpracoval: ÚP v Plzni 20

Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2004 - ŽENY 15% 6% 0% 5% 12% 13% 12% 11% 12% 14% do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let Mezi ženami tvořili největší podíl na celkovém počtu uchazečů dvě věkové skupiny a to 50 54 let (14,7%) a 30 34 let (14,7%). Další výraznou skupinou jsou ženy ve věku 25 29 let (13,3%). Délka evidence stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 5 849 27,0 6 078 28,9 2 567 22,9 2 690 24,1 3 6 měsíců 4 495 20,8 4 020 19,1 2 384 21,3 2 193 19,7 6 9 měsíců 2 192 10,1 2 243 10,6 1 250 11,1 1 287 11,5 9 12 měsíců 1 750 8,1 1 521 7,2 1 004 8,9 844 7,6 12 24 měsíců 3 257 15,0 2 946 14,0 1 778 15,9 1 747 15,7 nad 24 měsíců 4 107 19,0 4 243 20,2 2 228 19,9 2 383 21,4 Celkem 21 650 100 21 051 100 11 211 100 11 144 100 Zpracoval: ÚP v Plzni 21

Struktura uchazečů podle délky evidence 20% 29% 14% 7% 11% 19% do 3 měsíc ů 3 6 m ěsíc ů 6 9 měsíců 9 12 m ěsíc ů 12 24 měsíc ů nad 24 měsíc ů Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY 21% 23% 16% 8% 12% 20% do 3 měsíc ů 3 6 m ěsíc ů 6 9 měsíců 9 12 m ěsíc ů 12 24 měsíc ů nad 24 měsíc ů Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (28,9%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné je potom, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (20,2%). Stejná je situace také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni 22

Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů 457 480 481 509 průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 200 232 223 253 Oproti roku 2003 se mírně prodloužila průměrná délka evidence a to jak u evidovaných, tak i u vyřazených uchazečů. Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 182 0,84 201 0,96 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 944 4,36 1 030 4,89 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných 2 128 9,83 2 076 9,86 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 766 8,16 1 894 9,00 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 933 13,55 2 905 13,80 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 426 1,97 453 2,15 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 2 710 12,52 2 675 12,71 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 1 499 6,92 1 453 6,90 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 6 455 29,82 5 764 27,38 tř. 0 Příslušníci armády 7 0,03 15 0,07 nezadáno 2 600 12,00 2 585 12,28 celkem 21 650 100 21 051 100 Zpracoval: ÚP v Plzni 23

Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 0% 12% 1% 5% 10% 9% 27% 14% 7% 13% 2% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2004 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,38%). Druhou největší skupinu tvořili provozní pracovníci ve službách a obchodě (13,8%). Zpracoval: ÚP v Plzni 24

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY stav k 31.12.2003 31.12.2004 abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 53 0,47 61 0,55 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 569 5,08 648 5,82 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných 1 227 10,94 1 151 10,33 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 401 12,50 1 519 13,63 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 250 20,07 2 229 20,00 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 238 2,12 235 2,11 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 563 5,02 541 4,85 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 290 2,59 378 3,39 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3 347 29,85 3 75 27,59 tř. 0 Příslušníci armády 2 0,02 2 0,02 nezadáno 1 271 11,34 1 305 11,71 celkem 11 211 100 11 144 100 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY 0% 12% 1% 6% 10% 14% 27% 3% 5% 2% 20% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,95%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (20%). Zpracoval: ÚP v Plzni 25

V okrese Plzeň město tvořili po celé sledované období nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Poměrně úspěšní jsou při hledání pracovních příležitostí uchazeči ze skupiny obsluha strojů a zařízení a hlavně uchazeči z řad kvalifikovaných dělnických profesí (obzvláště ve strojírenství). V roce 2004 evidoval úřad práce v Plzni nejvíce uchazečů vyučených, velkou skupinu tvoří rovněž uchazeči se základním vzděláním. Nemalou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina ÚSO s maturitou (bez vyučení). V okrese Tachov tvoří cca 40% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech. V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační dělník, prodavač a administrativní pracovník. Poměrně značné množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Většinu evidovaných se úřadu práce nedaří umístit ani přes velkou poptávku zaměstnavatelů po některých z těchto profesí. O přijetí do zaměstnání rozhodují konkrétní pracovní podmínky (směnnost, příp. pracovní doba a dojíždění, různá zdravotní omezení, u žen péče o děti do 15 let). Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích ostatní pomocní a nekvalifikovaní dělníci, pomocní dělníci v průmyslu, administrativní pracovníci a prodavači. V evidenci úřadu práce Plzeň sever bylo nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním vyučených a to z těchto oborů: zámečník, prodavač, zedník, kuchař, automechanik, opravář zemědělských strojů, číšník/servírka. Dále je v evidenci značné množství Zpracoval: ÚP v Plzni 26

středoškoláků s administrativním vzděláním, popř. s ekonomickým. Vysoký počet uchazečů však má pouze základní vzdělání. V okrese Plzeň jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích prodavač, administrativní pracovník, uklízeč, řidič, kuchař, zedník, skladník, číšník a servírka. V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména uchazeči z profesí prodavači, provozní pracovníci stravování, pomocníci, uklízeči, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a administrativní pracovníci. III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy 30.9.2003 30.9.2004 30.9.2003 30.9.2004 bez vzdělání a neúplné základní 19 24 9 11 základní vzdělání 189 156 104 93 nižší střední vzdělání 8 5 7 5 nižší střední odborné 127 107 65 54 střední odborné s výuč.listem 756 551 391 267 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 1 3 1 3 ÚSV 60 48 52 39 ÚSO s vyučením i maturitou 297 233 169 104 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 660 610 477 411 vyšší odborné vzdělání 57 71 43 52 bakalářské vzdělání 55 75 36 46 vysokoškolské 185 194 127 127 doktorské 4 4 4 3 celkem 2 417 2 081 1 485 1 215 Zpracoval: ÚP v Plzni 27

Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk chybějící praxe minimální uplatnitelnost v oboru Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. U mužů navíc bývá problémem budoucí nástup na ZVS. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení špatnými návyky z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Mladiství Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk nekvalifikovanost chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy prohlubuje i nevhodné sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé Zpracoval: ÚP v Plzni 28

dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují. Úřady práce v kraji se proto snaží poskytovat všem těmto uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.). Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační akce se sociálními partnery, zástupci školství a zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné spolupráce a zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce. V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění, využívají se nástroje APZ, Krajský úřad je pravidelně informován o nezaměstnaných absolventech v kraji. III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 osoby se ZP, resp. se ZPS 2 954 3 023 1 548 1 572 podíl na celkovém počtu uchazečů 13,64 14,36 13,81 14,11 z toho: plně invalidní - 20-9 částečně invalidní - 3 745-1 048 os. zdravotně znevýhodněné - 871-478 Počet uchazečů se zdravotním postižením, resp. se ZPS se oproti roku 2003 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním Zpracoval: ÚP v Plzni 29

postižením se tedy zatím nikterak neprojevilo zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZPS). Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý. Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně ekonomicky výhodní, považují je za problémové. Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 3 směnném provozu. V okrese Plzeň město byla od 1. 4. 2004 agenda občanů se zdravotním postižením převedena z odboru poradenství na odbor zprostředkování. Hlavním cílem odboru bylo zastavit každoroční nárůst občanů se zdravotním postižením. V roce 1999 činil počet těchto uchazečů 725 a k 31.12.2003 již 898 osob. K zajištění tohoto úkolu byly použity veškeré nástroje zajišťované odbory úřadu práce (odbor trhu práce, využití všech dostupných prostředků APZ a preference občanů se ZP; informovanost firem nejen neplnících povinný podíl těchto občanů o výhodnosti zaměstnávání občanů se ZP) a dále zapojení občanů do aktivit pořádaných odborem poradenství zejména rekvalifikace, motivační kurzy, job cluby, bilanční diagnostika a IAP. Zejména velmi dobrá spolupráce s odborem trhu práce, ale i rozšiřováním aktivit s odborem poradenství přineslo snížení počtu uchazečů z 898 v r. 2003 na 797 v roce 2004, tj. snížení o 101, tj. o 12 %. Okres Tachov registroval v roce 2004, z důvodů zdravotního omezení, nedostatek vhodných pracovních míst. Zvyšuje se podíl Zpracoval: ÚP v Plzni 30

uchazečů se zdravotním postižením, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. V okrese Rokycany nadále přetrvávají obtíže v pracovním umístění občanů se zdravotním postižením, zejména v případech, kdy zdravotní stav je kontraindikací k původní profesi a možnost opětovného nástupu do zaměstnání je ohrožena. Počet i procentní podíl těchto uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání neustále roste. Statistické údaje navíc nezahrnují osoby, které mají lékařsky doloženo zdravotní omezení v souvislosti s pracovní činností. Celkově lze říci, že uchazeči bez zdravotního omezení tvoří pouze cca 60 % ze všech celkově evidovaných uchazečů o zaměstnání. Zbývajících cca 40 % jsou tedy osoby se zdravotním postižením nebo osoby s jiným zdravotním omezením, tzn. uchazeči, kteří se na trhu práce celkově hůře uplatňují. Řada uchazečů, kteří se na úřad práce hlásí jako uchazeči bez zdravotního omezení, dokládá své zdravotní omezení v průběhu evidence, teprve v souvislosti s nabídkou konkrétního zaměstnání ze strany úřadu práce. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. Hlavní problémy uchazečů se zdravotním postižením na trhu práce spatřuje úřad práce Domažlice hlavně v tom, že zaměstnavatele nemají zájem o zkrácené úvazky (většina firem trvá na 2-3 směnném provozu). Většina těchto uchazečů vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže vykonávat práci na plný pracovní úvazek a ze stejného důvodu nemůže vykonávat ani svojí profesi a stávají se tak pracovní silou nekvalifikovanou. Zpracoval: ÚP v Plzni 31

Úřad práce Plzeň sever registroval v roce 2004 v evidenci průměrně 229 uchazečů se zdravotním postižením. Úřad práce se snaží vytvářet pro osoby se zdravotním postižením nová pracovní místa formou společensky účelných pracovních míst s dotací, případně míst pro veřejně prospěšnou práci. Na takováto místa bylo v roce 2004 umístěno 11,9 % všech uchazečů, pro která byla tato místa vytvořena. Problémy s umisťováním osob se zdravotním postižením dlouhodobě přetrvávají. Možnosti nalézt vhodné zaměstnání pro tyto osoby zůstávají omezené. Úřad práce Plzeň jih se aktivně podílí na řešení problematiky pracovního uplatnění a seberealizace postižených. Každý podnět o vytvoření nového pracovního místa je pomocným krokem. Zaměstnávání osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, neboť zdravotní problémy jsou překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Také v okrese Klatovy je situace shodná s ostatními okresy Plzeňského kraje. Zpracoval: ÚP v Plzni 32

III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k 31.12.2004 Název mikroregionu počet počet uchazečů MN v % EAO z celk. z dosaž. obyvatel celkem dosažitelní počtu uch. uchazečů Borsko (TC) 8 467 4 676 533 524 11,4 11,2 Bezdružicko (TC) 2 852 1 376 149 142 10,8 10,3 Radnicko (RO) 6 956 3 355 304-9,1 - Zbirožsko (RO) 5 497 2 776 257-9,3 - Poběžovicko (DO) 6 287 3 212 252 244 8,2 7,6 Horšovskotýnsko 8 645 4 655 379 371 8,1 8,0 Všerubsko (PS) 3 519 1 754 203 175 10,5 9,1 Manětínsko (PS) 2 977 1 556 159 148 10,1 9,4 Kralovicko (PS) 9 769 5 083 441 414 9,5 8,9 Nepomucko (PJ) 11 130 5 543 329 306 6,0 5,5 Dobřansko (PJ) 9 636 5 268 310 288 6,0 5,5 Horažďovice (KT) 12 283 6 028 549-9,1 - Sušice (KT) 22 839 11 022 1 182-10,7 - Kašperské Hory (KT) 2 292 1 181 158-13,4 - Plzeň město Termín mirkoregiony se pro úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou strukturou obyvatelstva, sítí obchodů a služeb i průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části. Tachov Borsko Střediskem je město Bor. Zemědělsko - průmyslová oblast. K 31.12.2004 evidoval úřad práce 533 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 11,4 %, bylo hlášeno 43 volných pracovních míst, na 1 místo připadá 12,5 uchazečů o zaměstnání. Mezi významnější zaměstnavatele patří ALBANI s.r.o. Bor s 190 zaměstnanci ( počítá s náborem cca 40 pracovníků ), EISSMANN spol. s r.o. Bor s 310 Zpracoval: ÚP v Plzni 33

zaměstnanci, firma KONFEKTION Staré Sedliště s 220 zaměstnanci a IDEAL Nová Hospoda 530 pracovníků ( předpoklad rozšíření o 30 míst ). Projevuje se nedostatečná dopravní obslužnost. Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. K 31.12.2004 evidoval úřad práce 149 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 10,8 %, byla hlášena pouze 4 volná pracovní místa, na 1 místo připadá více jak 37 uchazečů o zaměstnání. Jediným větším zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně ( stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca 150 zaměstnanců ). Nedostatek pracovních míst, špatná dopravní obslužnost. Rokycany Radnicko Mikroregion se rozkládá na severozápadě okresu. Jedná se o region průmyslově-zemědělský. Mnoho průmyslových závodů však ukončilo svoji činnost (převážně v 90. letech) a výstavba nových se nerozvíjí příliš rychle, i když průmyslová zóna na Radnicku se již začala rozvíjet celkem úspěšně. Na Radnicku byla od počátku sledování nejvyšší míra nezaměstnanosti z celého okresu. Stejné či dokonce vyšší nezaměstnanosti však v poslední době dosáhl mikroregion Zbirožsko. Zbirožsko Mikroregion se rozkládá na severovýchodě okresu, jedná se o oblast převážně zemědělskou. Nevyskytuje se zde žádná průmyslová zóna a její vybudování zřejmě ani není plánováno. Míra nezaměstnanosti na Zbirožsku v roce 2003 v některých měsících dosáhla nejvyšší hodnoty z celého okresu a mikroregion tak předstihl tradičně nejvyšší nezaměstnaností postižené Radnicko. I v roce 2004 tento trend pokračoval. Zpracoval: ÚP v Plzni 34

Problémy severu, severovýchodu i severozápadu okresu jsou dány demografickou situací (od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel), špatnou infrastrukturou (chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany) i relativním nedostatkem pracovních příležitostí přímo v regionu. Současný stav infrastruktury odpovídá venkovskému, až rekreačnímu charakteru obcí. Domažlice Poběžovicko a Horšovskotýnsko Došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti je výrazně vyšší než míra okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Horšovskotýnském připadá 9,72 uchazečů a na Poběžovicku 19,38 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Plzeň sever Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever dlouhodobě dosahují Manětínsko a Všerubsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních regionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší. Zpracoval: ÚP v Plzni 35

Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nemají zájem. Průlom by mohl nastat na Kralovicku po uskutečnění nového podnikatelského záměru firmy Amagasaki Pipe Czech s.r.o. Rozvoj problémových regionů může úřad práce ovlivnit jen z malé části, ale zaměřením aktivní politiky zaměstnanosti na tyto oblasti se snaží nepříznivý vývoj zmírňovat. Proto také lokalita, ze které pochází uchazeč, zařazovaný na SÚPM, je považována za důležité kritérium. Plzeň jih Nepomucko Přestože se počet uchazečů na Nepomucku během roku 2004 snížil z 338 na 329, míra nezaměstnanosti 5,5% je stále nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic s okresem Klatovy. Nepomucko má převážně zemědělský charakter. Průmysl je soustředěn především v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík - pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Prom spol. s r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny kromě firem v Nepomuku (např. 5 míst Elitex Nepomuk a.s.) a Kasejovicích (např.10 míst v areálu firmy Rabbit Trhový Štěpánov a.s.) i firmy, které sídlí mimo těchto dvou center Zpracoval: ÚP v Plzni 36

regionu(průcha METAL, s.r.o v Nekavasovech 5 míst nebo Marcel Klaus v Kladrubcích 6 míst). Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku. V roce 2004 by zde mělo vzniknou minimálně 150 nových pracovních míst. Dobřansko V mikroregionu Dobřansko se v roce 2004 počet uchazečů o zaměstnání zvýšil z 305 na 310 a míra nezaměstnanosti v prosinci 2004 byla shodná jako na Nepomucku (5,5%). Dobřansko vykazovalo i v předchozích letech vyšší nezaměstnanost než ostatní území okresu. Výhodou mikroregionu je jeho poloha v těsné blízkosti Plzně, existuje zde i slušná dopravní obslužnost. Zaměstnavatelé Psychiatrická léčebna Dobřany a LASSELSBERGER, a.s. patří mezi největší zaměstnavatele v okrese. Chybí zde však větší počet středních zaměstnavatelů. Region má zemědělsko-průmyslový charakter. Jedinou firmou která nabízí větší počet volných míst je Psychiatrická léčebna Dobřany (8 míst pro lékaře, 2 pro farmaceuty). Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Sušice (10,7%) a Kašperské Hory (13,4%), přestože došlo k mírnému poklesu v roce 2004, je varující. Na třetím místě je Horažďovicko, kde došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti o 2,44%. Na této skutečnosti má největší podíl ukončení činnosti provozovny oděvního podniku JITEX Písek, kde došlo k propuštění všech zaměstnanců. Tito lidé jsou jednostranně zaměření na práce v oděvním průmyslu a velice těžko hledají vhodné zaměstnání. Bez strukturálních změn podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude měnit jen velice ztěžka. Zpracoval: ÚP v Plzni 37

Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnanost stav k 31.12.2003 31.12.2004 registrace občanů SR 2 501 - cizinci - pracovní povolení 1 174 1 085 - informace 98 písm. a) až e), j), k) - 644 občané EU - 4 678 občané EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) - 0 občané Švýcarska - 0 V plzeňském kraji bylo k 31. 12. 2004 uděleno 1 058 pracovních povolení pro cizince, což je o 89 povolení méně než v roce 2003. Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení zatím neprojevily důsledky nového zákona o zaměstnanosti, který ukládá nutnost pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Na základě této zákonné povinnosti a na základě rapidního vzrůstu podaných žádostí lze usuzovat, že v roce 2005 počet pracovních povolení vzroste. V roce 2004 se v okrese Plzeň město zvýšil zejména počet zahraničních pracovníků v dělnických profesích. Mezi nejčastěji obsazované profese patří kovodělník, pekař, vedoucí pracovník a učitel jazyků. V okrese Tachov patří mezi nejčastěji obsazované profese především montážní a výrobní dělník a dělník v elektrotechnice. Zpracoval: ÚP v Plzni 38

V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno v zemědělství. Mezi další profese pak patří lakýrník kovů a zámečník. Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby, svářeč, šička a slévárenský dělník. V okrese Plzeň sever bylo nejvíce vydaných povolení na pozice svářeč a soustružník. Obecně lze konstatovat, že převážná část cizinců pracuje v dělnických profesích (slévač, zedník, pomocný dělník v zemědělství a zahradnictví). Okres Plzeň jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako ošetřovatelé hospodářských zvířat a dělníci v rostlinné výrobě (traktoristé). Mezi další četněji zastoupené profese patří manipulační dělník v průmyslu, kovodělník, dělník potravinářské výroby a dělník v dřevovýrobě. V okrese Klatovy zájem cizinců o zaměstnání přetrvával i v roce 2004. Převážně se jednalo o občany Ukrajiny. Dříve se uplatňovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zaměstnán největší počet v zemědělství, jako dělník základní dřevovýroby a v dalších odvětvích, kde je trvale neuspokojivá poptávka po pracovní síle (pomocník, uklízeč). Vždy jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat, o sobotách a nedělích nebo přesčas. V Plzeňském kraji jsme v roce 2004 dále evidovali 4 678 pracovníků ze zemí EU. Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech. Zpracoval: ÚP v Plzni 39

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2003 rok 2004 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 1) 460 130 495 608 z toho na pasivní politiku (PPZ) 349 349 368 287 na aktivní politiku (APZ) 77 338 87 325 podíl APZ na PZ v % 16,8 17,6 1) V celkové částce výdajů na politiku zaměstnanosti je zahrnut příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením ( 24a, nyní 78 Zákona o zaměstnanosti). Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroj APZ rok 2003 rok 2004 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli 19 135 25 455 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 3 909 2 764 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP - 0 zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 9 203 12 113 VPP 18 666 21 078 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 12 960 13 808 rekvalifikace 9 496 11 394 překlenovací příspěvek - 0 příspěvek na dopravu zaměstnanců - 0 příspěvek na zapracování - 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - 0 ostatní (semináře, expertízy apod.) 3 969 713 celkem 77 338 87 325 Zpracoval: ÚP v Plzni 40