Slatinná louka u Velenky

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Slatinná louka u Velenky CZ0212021

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Slatinná louka u Velenky Kód lokality: CZ0212021 Kód lokality v ÚSOP: 2593 Rozloha (ha): 7,5928 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 127 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 2,3597 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 31,1 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 567 NPP Slatinná louka u Velenky Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 1,5075 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 19,9 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 3,7256 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 49,1 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Hradištko, Semice Dotčená katastrální území Hradištko u Sadské, Semice nad Labem

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází na západním okraji Kerského lesa, zhruba 1 km severně od obce Velenka a 2,5 km jihozápadně od obce Hradištko. Jedná se o kosené louky, jejichž část je chráněna jako ZCHÚ, případně jako přilehlé ochranné pásmo. Součástí je úzký pás lesa na bývalé hrázi rybníka. Lokalitou protéká Velenský potok, do kterého ústí umělá odvodňovací strouha. Okolí lokality tvoří intenzivně obhospodařovaná zemědělská plocha, les, kosené travní porosty, vodní nádrž a lesní vesnice Kersko. Geologie: Podloží je tvořeno křídovými slínovci spodního turonu, které jsou překryty čtvrtohorními sedimenty řeky Labe a humolity. Pedologie: Jsou zde vyvinuty slatinné organozemě, na vyvýšeninách se vyskytují i vápnité písky. Geomorfologie: Území se nachází v centrální části Středolabské tabule. Reliéf: Lokalita leží v plochém terénu na nízké terase Labe. Nadmořská výška je 183 m n. m., výškové rozdíly se v EVL pohybují max. do 1 m. Nad terén výrazně vystupuje pouze hráz bývalého rybníka. Klima: Jedná se o teplou oblast T2 s průměrnou roční teplotou 9 C a ročním úhrnem srážek 553 mm. Fytogeograficky se lokalita nachází v oblasti termofytika, fytogeografický okres Poděbradské Polabí. Biota Flóra a vegetace Území je vegetačně homogenní, nejvýrazněji se uplatňuje společenstvo střídavě vlhkých bezkolencových luk (T1.9 předmět ochrany na lokalitě), v němž přežívají druhy slatin jakožto pozůstatky vegetace, která zde byla před částečným odvodněním lokality v r. 1989. Těžiště výskytu vzácných druhů je především v západní části EVL, která je chráněna jako ZCHÚ. Jedná se o velmi bohatý luční porost s výskytem několika rostlinných druhů zákonem chráněných nebo uvedených v Červeném seznamu ČR. Významný je především výskyt lněnky bezlistenné (Thesium ebracteatum), jež zde má jednu ze dvou známých lokalit v ČR, a výskyt mečíku bahenního (Gladiolus palustris), který zde má jedinou lokalitu v Čechách a v rámci ČR se jedná o nejpočetnější populaci (oba druhy jsou zde předmětem ochrany). Početnosti obou zmíněných druhů na lokalitě během let značně kolísají, zřejmě v závislosti na výšce hladiny podzemní vody a dalších faktorech. Populace obou druhů se však v dlouhodobém měřítku zdají být stabilní (lněnka r. 2007: 20 tis. prýtů, r. 2010: 36 tis. prýtů; mečík r. 2006: 810 kvetoucích jedinců, r. 2007: 190 kvetoucích jedinců, r. 2013: 500 kvetoucích jedinců). Z dalších význačných druhů lze jmenovat výskyt těchto taxonů: pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), kamýšek obecný (Scirpoides holoschoenus), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum). Ještě v sedmdesátých letech se zde vyskytovaly další zájmové druhy slatin, které vymizely pravděpodobně následkem odvodnění lokality a již by zde nyní nenalezly vhodné biotopy, je to např. žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), vstavač bahenní (Orchis palustris) a mnoho dalších (AOPK 2007 2013, Formanová 2008). Do severní části zasahují kostřavové trávníky písčin (T5.3) zarůstající ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatior). Jsou zde přítomny pískomilné druhy trávnička obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) a smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum). Projevuje se zde však vliv eutrofizace a ruderalizace expandují zde ruderální druhy svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), konopice (Galeopsis sp.). Negativním vlivem je také zarůstání náletovými dřevinami. V EVL nad terén vystupuje stará hráz bývalého rybníka, která je dnes porostlá dřevinami a vedena jako lesní plocha. Uplatňují se zde především borovice lesní (Pinus sylvestris) a dub letní (Quercus robur), keřové patro je bohatě vyvinuto. Val odděluje část EVL, která je chráněna jako ZCHÚ. Jižní cíp lokality není sice veden jako lesní plocha, ale vyskytuje se zde lesní kultura s některými nepůvodními dřevinami, především topolem kanadským (Populus x canadensis). V odvodňovacím příkopu, který se v EVL vlévá do Velenského potoka, je vymapována pobřežní vegetace potoků (M1.5). Fauna Vzhledem k menší rozloze území je potenciálně významná pouze fauna bezobratlých, zaznamenáno zde bylo 33 druhů motýlů, 94 druhů brouků, 12 druhů mnohonožek, 3 druhy stonožek a 7 druhů suchozemských stejnonožců. Většina zjištěných druhů patří k běžným nebo středoevropským druhům, zastoupeny jsou druhy vlhčích i xerotermních stanovišť. Nejvýznamnějším druhem stejnonožců je svinka Armadillidium zenckeri (český ekvivalent jména není znám), která byla zjištěna v ČR pouze na dvou lokalitách včetně této (Formanová 2008). Z plazů zde byli zaznamenáni slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis) (Kovář & Víta 2012).

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6410 Název předmětu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Rozloha (ha): 5,291 Relativní rozloha (%): 69,68 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení EVL, případně revitalizací vodního režimu směřovat zpět k vegetaci slatin a stav zlepšit. Druhy Název předmětu ochrany: mečík bahenní Gladiolus palustris Kód předmětu ochrany: 4096 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace 450 450 jedinci 100 % p > 15 % vynikající populace není vynikající zachování izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Udržet populaci ve stavu jako při vyhlášení EVL, případně stav zlepšit. Název předmětu ochrany: lněnka bezlistenná Thesium ebracteatum Kód předmětu ochrany: 1437 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace 150 150 jedinci 100 % p > 15 % vynikající populace není vynikající zachování izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Udržet populaci ve stavu jako při vyhlášení EVL, případně stav zlepšit. 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6410 Název předmětu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky. Vyskytují se v Čechách roztroušeně od nížin do podhorských oblastí, na Moravě jsou tyto louky vzácnější. Jsou to extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké

louky na oglejených půdách s kolísající vlhkostí, živinově chudší až středně bohaté, výskytem nezávislé na půdní reakci. Lokality se nacházejí na vyšších terasách v nivách potoků a řek, v podmáčených svahových polohách, na obvodech rašelinišť či na odvodněných rašeliništích a slatiništích. Nejvíce jsou bezkolencové louky ohroženy eutrofizací vedoucí k nárůstu podílu konkurenčně silných trav nebo k expanzi stanovištně nepůvodních druhů (např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos)). Ohrožení spočívá také v útlumu hospodaření a následné sukcesi dřevin. Vhodný management je pravidelná seč jednou ročně, a to spíše ve druhé polovině vegetačního období, a na některých lokalitách i pastva ovcí nebo skotu v intervalu jedenkrát za dva roky. Je třeba předcházet eutrofizaci pokosenou biomasu sklízet, nehnojit. Druhy Název předmětu ochrany: mečík bahenní Gladiolus palustris Kód předmětu ochrany: 4096 Popis nároků předmětu ochrany: Mečík bahenní je světlomilný až částečně stínomilný druh, jehož stanovištěm jsou vápníkem bohaté, střídavě vlhké bezkolencové louky a louky s pěchavou slatinnou, nachází se také na mezofilních loukách s přechody do širokolistých trávníků. Nalezneme ho vzácně i v lesích, v různých typech doubrav, kde vyhledává světlé a vlhké, mírné sníženiny, často s podrostem bezkolence. Mečík bahenní je vytrvalá rostlina s podzemní hlízou, která se výjimečně může dělit. Zatahuje do hlízy až koncem léta či na podzim. Převládá zřejmě rozmnožování generativní, avšak frekvence výskytu květonosných lodyh během delšího časového úseku velmi kolísá, často vykvétá jen malá část populace. Kvete v červnu a červenci, semena v trojpouzdrých tobolkách jsou relativně velká (okolo 5 mm) a plochá, mají hnědou barvu a v tobolce jich nebývá mnoho. Při vysemenění dopadají do blízkosti mateřské rostliny. Přínos zralých diaspor do půdy je u menších populací velmi omezený, což je mimo jiné jeden z faktorů jeho vzácnosti. Je to dáno nízkým počtem dozrávajících tobolek a menším počtem semen v nich. Jaká je jejich klíčivost a co vše ovlivňuje frekvenci kvetení v jednotlivých letech, dosud není dostatečně známo. Mečík bahenní je v ČR chráněn jako kriticky ohrožený druh. Vyskytuje se pouze na třech lokalitách, v minulosti bylo známo zhruba 15 míst výskytu. Početně nejbohatší populace je právě na Slatinné louce u Velenky, kde se vyskytují vyšší stovky jedinců. Relativně bohatá makrolokalita je Hodonínská doubrava, kde se vyskytuje více populací s menším počtem jedinců. Třetí malá populace se nalézá v Bílých Karpatech v rezervaci Čertoryje. Příčiny ohrožení lučních populací mečíku jsou především absence pravidelné seče a následné zarůstání stanoviště. Nepříznivý vliv má také příliš časný termín seče, neboť následně dochází k vysychání stanoviště (především ve srážkově chudých letech) a nedostatečnému vysemeňování rostlin. Druh je zřejmě značně citlivý na změny vodního režimu. Na srážkově deficitní období reaguje sníženou fertilitou. Nepříznivá je také hrozba eutrofizace (na Slatinné louce u Velenky z přilehlého intenzivně využívaného pole). Ohrožení lesních populací spočívá především ve změně světelného a vlhkostního režimu po smýcení lesních porostů, které může vyvolat zásadní změny v druhovém složení bylinného a keřového patra. Fatální je také celoplošná příprava půdy, která otevírá podmínky pro expanzivní druhy. Na populaci mohou mít negativní vliv vysoké stavy černé zvěře, která poškozuje bylinné patro těchto lesních biotopů. Vhodný management lokalit spočívá na loukách v pravidelné seči a odstraňování pokosené biomasy. Seč je nutné provádět až po vysemenění rostlin (v srpnu). V lesích je třeba uplatňovat hospodaření s využitím maloplošných obnovních prvků s šetrnými těžebními a přibližovacími technologiemi. Zásadní je zvolená technologie přípravy plochy pro zalesnění, jediná vhodná technologie je jamková sadba a síje, aby se minimalizovalo narušení půdního povrchu a zamezilo se nadměrnému vstupu expanzivních rostlin. Název předmětu ochrany: lněnka bezlistenná Thesium ebracteatum Kód předmětu ochrany: 1437 Popis nároků předmětu ochrany: Lněnka je vytrvalá, poloparazitická bylina, která nemá specifického hostitele. V zemi má tenký oddenek s plazivými výběžky, ze kterých vyrůstají jednotlivé nebo nahloučené lodyhy. Kvete v květnu drobnými, nenápadnými květy. Rozmnožuje se generativně nažkami, převažuje však vegetativní rozmnožování plazivými podzemními výběžky. Vyhledává vlhké slatinné nebo rašelinné louky, nicméně vzhledem k široké ekologické amplitudě snáší i odvodňování. V České republice je chráněna jako kriticky ohrožený druh, vyskytuje se pouze na dvou lokalitách Slatinná louka u Velenky a na louce u Běštína u Hostomic (okr. Beroun).

Populaci druhu mohou negativně ovlivnit další změny vodního režimu (odvodnění) na lokalitě a v blízkém okolí, absence pravidelného kosení a nepříznivé nahodilé vlivy, které mohou způsobit extinkci druhu na lokalitě, což je z důvodu minimálního rozšíření druhu pravděpodobně nevratný jev. Vhodný management spočívá v pravidelném kosení lokality, a to jednou ročně v červenci nebo srpnu s odvozem usušené biomasy mimo EVL. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK S ohledem na bezobratlou faunu, především různé druhy hmyzu, je vhodné doporučený management kosení neprovádět na celé lokalitě najednou, ale aplikovat mozaikovitou seč, či ponechávat neposečené živné pásy, které zajistí přítomnost vhodných míst pro úkryt, rozmnožování a shánění potravy. Podíl nepokosené plochy by se měl pohybovat max. do 10 % celkové plochy EVL. Nepokosená místa je nutné v prostoru meziročně střídat. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti ochrana přírody Západní část EVL je chráněna jako ZCHÚ národní přírodní památka, která byla vyhlášena pod stejným jménem jako EVL v roce 1973. Chráněné území bylo původně vymezeno pouze na nejhodnotnější části slatinné louky. Na severu navazující mírně sušší část louky, která tvoří s chráněným územím jeden celek, do ZCHÚ zahrnuta nebyla. V 90. letech padl návrh k rozšíření chráněného území, což bylo realizováno až v r. 2011. hospodaření na loukách EVL Slatinná louka u Velenky je fragmentem původně rozsáhlejších polabských slatinných luk, které byly v minulosti z velké části odvodněny a přeměněny na pole. Vlastní území EVL bylo pravděpodobně v minulosti kontinuálně koseno (snad jen s výjimkou let 1963 1973), což je nepochybně jedním z důvodů zachování stávající druhové diverzity. V 15. století zde byl zřízen rozsáhlý rybník, který však byl pro malou výtěžnost na konci 18. století zrušen a jeho část byla poté zalesněna, nebo kosena. Pozůstatkem je hráz nádrže, která prochází lokalitou v severojižním směru a odděluje část EVL chráněnou jako ZCHÚ. V roce 1989 byl na západní hranici EVL v její jižní části vyhlouben otevřený příkop s lichoběžníkovým profilem, hluboký asi jeden metr. Příkop je veden zemědělskými pozemky západně od lokality kolmo k její hranici, kterou pak sleduje severním směrem. Důsledkem bylo odvodnění západní nejvýznačnější části lokality, které se projevilo vymizením některých vzácných druhů, především druhů slatin a celkovou přeměnou vegetace, která má nyní charakter střídavě vlhkých bezkolencových luk s přežívajícími slatinnými prvky, v některých místech přecházející až do vegetace širokolistých suchých trávníků. Populace mečíku a lněnky se však zdají být tímto neovlivněny. Východní část lokality je již delší dobu odvodněna (min. od r. 1950) umělými strouhami vedoucími od Kerska ve východozápadním směru kolmo na Velenský potok, do kterého se obě vlévají. Jedna strouha přímo prochází EVL, druhá vede těsně za její severní hranicí. Pravděpodobně se i v této části EVL dříve vyskytovaly význačné taxony rostlin, které však díky odvodnění již dříve vymizely. Na lokalitě probíhá management kosení se sušením biomasy na místě a odvozem mimo EVL, což je z hlediska předmětů ochrany vhodné. Sušení na místě je důležité pro vysemenění pokosených rostlin na lokalitě. Kosení probíhá posledních několik desítek let celoplošně těžkou mechanizací v průběhu srpna, aby mohla dozrávat semena mečíku bahenního. Kosení traktorem pravděpodobně nemá přímý negativní vliv na druhové složení porostu, může se však sekundárně projevit prostřednictvím změn struktury půdy a půdní fauny. Celoplošné kosení v jednom termínu také není vhodné pro faunu bezobratlých. Každoroční kosení ve stejný termín nemusí vyhovovat jiným přítomným rostlinným druhům a u mečíku jednostranně podporuje generativní rozmnožování na úkor ukládání zásobních látek do cibulí a rozmnožování vegetativního. V okrajových částech v západní části EVL byly vyřezány křoviny a náletové dřeviny, což je pro PO příznivé. Ponechán byl pás křovin v jihozápadní části na kontaktu s polem, pozitivním vlivem může být alespoň částečná ochrana před vlivy ze zemědělského hospodaření.

hospodaření v lesích Lesní plochy jsou v EVL v úzkém pásu (šířka cca 25 m) na valu hráze bývalého rybníka. PO nijak neovlivňují. V případě mečíku, který může nacházet vhodné podmínky i v doubravách, je potenciálně možné jeho rozšíření i na lesní plochu v případě příznivé změny podmínek v podrostu. K negativnímu ovlivnění PO by mohlo dojít při těžbě dřeva, která by nějakým způsobem zasáhla i do lučních porostů (pojezdy strojové mechanizace, sklad dřeva apod.) zemědělské hospodaření v okolí Na těsně sousedících zemědělských pozemcích západně od EVL probíhá intenzivní hospodaření, konkrétně pěstování zeleniny a s ním spojená aplikace chemických látek a hnojiv. Vliv na EVL to má jednoznačně negativní v hraniční zóně se vyskytují ruderální prvky, reálná je hrozba eutrofizace území a kontaminace chemickými látkami. Negativním jevem je využívání území sezónními zemědělskými pracovníky jako přístupové cesty na pole je zde vyšlapávána pěšina od Kerska, a v době polních prací je území EVL využíváno k odpočinku a jako WC. turistika Byla zde pozorována zvyšující se intenzita sešlapu, což je pravděpodobně způsobeno častými návštěvami lokality v době kvetení mečíku bahenního, v době květu lněnky zvýšený sešlap pozorován nebyl. Pro PO to může znamenat nižší úspěšnost rozmnožování. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: NPP Slatinná louka u Velenky Autor: Irena Formanová, Hana Smržová Schválil: Ministerstvo životního prostředí Datum schválení: 1. 12. 2011 Platnost od-do: 1. 1. 2011-31. 12. 2019 Název ZCHÚ: NPP Slatinná louka u Velenky Autor: Irena Formanová Schválil: Ministerstvo životního prostředí Datum schválení: 10. 3. 2009 Platnost od-do: 1. 1. 2009-31. 12. 2018 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Nymburk/10400 Kersko Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,6 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006-31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: LČR, s.p.; Lesní Správa Nymburk Nižší organizační jednotka:

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany péče o louky Vhodné je i nadále pokračovat v managementu kosení, a to jedenkrát ročně (vzhledem k slatinnému charakteru lokality zde není žádoucí pastva). Z hlediska fauny bezobratlých je vhodná mozaikovitá seč, ideálně ponechání živných pásů. Rozsah nepokosených míst by se měl pohybovat do 10 % celkové plochy EVL. Nutné je nekosená místa každý rok v prostoru střídat. Ke kosení je ideální použití ručně vedené sekačky, možná je i těžší mechanizace. Pokosenou biomasu je třeba pokud možno sušit na místě a poté odstranit mimo EVL. V západní části lokality, kde se vyskytuje mečík a lněnka (na území ZCHÚ, zákres č. 1) je vhodné kosení po vytvoření semen zájmových druhů, tj. v srpnu. Z důvodu podpory i vegetativního rozmnožování u mečíku a díky relativně silné místní populaci je možné občas tuto plochu kosit i v časnějším termínu v průběhu července s vynecháním menších plošek s mečíkem nepokosených (cca 5 % plochy). Jednou za více let je doporučeno kosit až v průběhu září z důvodu úplného vysemenění později kvetoucích rostlin. Současně je vhodné kosit plochu severně od výše uvedené (zákres č. 2) z důvodu omezení dalšího uchycování a šíření ruderálních druhů a druhů živinově bohatých stanovišť v EVL. Východní část lokality (zákres č. 3) je optimální kosit v průběhu července až do poloviny srpna, možné je kosit i od poloviny června do konce srpna. Vhodné je taktéž jednou za více let kosit až v září z důvodu úplného vysemenění později kvetoucích rostlin. V okrajové části v severním a jižním cípu (zákresy č. 4, 5) je třeba zamezit dalšímu šíření dřevin, tj. vhodné je pravidelně eliminovat náletové dřeviny a stávající vzrostlý porost proředit a podporovat přirozenou druhovou skladbu dřevin. Stejně tak je vhodné proředit porost v pásu okolo strouhy vedoucí z Kerska (zákres č. 6). péče o lesy Lesní hospodaření by mělo ideálně směřovat k podpoře přirozené druhové skladby lesa. Při těžbě dřeva je nutné použití šetrných těžebních a přibližovacích postupů a vyvarovat se zásahům do lučních porostů nepřípustné jsou pojezdy těžké techniky, skladování dřeva apod. péče o vodní toky Vhodným opatřením by bylo zrušení odvodňovacích kanálů, které odvádějí vodu z lokality. Na území EVL se jedná o příkop vedoucí z Kerska, mimo území je to ve stejném směru vedoucí příkop při severní hranici lokality a pak především příkop při západní hranici EVL, jehož vytvoření v r. 1989 vedlo k odvodnění nejvýznačnější části a vymizení některých vzácných druhů. Nutné je zpracování hydrologických průzkumů jako podkladu pro řešení revitalizace vodního režimu na lokalitě. zemědělské hospodaření Bylo by vhodné upravit obhospodařování zemědělských pozemků v těsném sousedství EVL. Žádoucí je zatravnění pásu alespoň 10 m širokého při západní hranici lokality k vytvoření nárazníkové zóny, která by částečně uchránila jádrové území od vlivu eutrofizace a ruderalizace. Žádoucí je i omezení používání hnojiv a chemických látek (pesticidů) v blízkém okolí lokality. turistika Žádoucí je zřídit naučnou informační tabuli pro návštěvníky lokality s informacemi o PO a jejich nárocích, včetně vysvětlení vhodného způsobu chování a pohybu na lokalitě zvláště v době květu zájmových druhů.

3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 2 Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 6410, Gladiolus palustris (mečík bahenní) 4096, Thesium ebracteatum (lněnka bezlistenná) 1437 Popis opatření kosení luk; z hlediska bezobratlých je vhodná mozaikovitá seč ponechání živných pásů, nutné je nekosená místa v průběhu let v prostoru střídat; v případě časné seče v červenci ponechat cca 5 % plochy s mečíkem nepokoseno; ideální je použití ručně vedené sekačky, možné je použití traktoru se sekačkou; pokosenou biomasu pokud možno sušit na místě, poté odstranit mimo EVL Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management srpen, občas červenec (cca 1 x 3 roky) nebo září (cca 1 x 5 let) Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 3 Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 6410 Popis opatření kosení luk; z hlediska bezobratlých je vhodná mozaikovitá seč, nutné je nekosená místa v průběhu let v prostoru střídat; pokosenou biomasu pokud možno sušit na místě, poté odstranit mimo EVL Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management ideální termín: červenec srpen; možný termín: polovina června srpen, občas (cca 1 x za 5 let) září Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 2, 4, 5, 6 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany 6410, Gladiolus palustris (mečík bahenní) 4096, Thesium ebracteatum (lněnka bezlistenná) 1437 Popis opatření pravidelné odstraňování náletových dřevin; na ploše č. 4 a 5 proředit současný porost; přednostně odstraňovat borovici, případně břízu, duby ponechat; možná je bodová aplikace arboricidu; proředit porost podél strouhy z Kerska (č. 6) a omezovat jeho další šíření Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management listopad únor Poznámka Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 6 Název managementového opatření Eliminace odvodnění Kategorie opatření Eliminace odvodnění Cílový předmět ochrany 6410, Gladiolus palustris (mečík bahenní) 4096, Thesium ebracteatum (lněnka bezlistenná) 1437 Popis opatření zrušení odvodňovacích příkopů a revitalizace vodního režimu v EVL; jedná se o strouhu vedoucí z Kerska (č. 6) a strouhu s ní rovnoběžnou za severní hranicí EVL, a pak především příkop u západní hranice EVL (mimo vlastní území), který zásadním způsobem ovlivňuje vodní režim na lokalitě; před realizací nutné zpracování hydrologických průzkumů Kalendář pro management listopad únor Poznámka po realizaci opatření lze očekávat reakci vegetace na větší zamokření, proto je třeba do budoucna počítat s možnou úpravou hospodaření

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka bez zákresu Jiné opatření Jiné 6410, Gladiolus palustris (mečík bahenní) 4096, Thesium ebracteatum (lněnka bezlistenná) 1437 instalace naučné tabule o lokalitě a PO; vysvětlit vhodný způsob chování a pohybu v EVL (především na území ZCHÚ) v době květu zájmových druhů kdykoliv

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. FORMANOVÁ, I. (2008). Plán péče - Národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky: 2009 2018. 19 s. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. KOVÁŘ, R.; VÍTA, R. (2012). Inventarizační průzkum NPP Slatinná louka u Velenky: Plazi. 9 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. SÁDLO, J. (2003). Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd: Kód díla - A0052 Polabí u Čelákovic. 37 s. Manuskript. Archivuje Sbírka listin ÚSOP AOPK ČR, Praha. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail: praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL NPP OP ZCHÚ PO SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita národní přírodní památka ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět(y) ochrany Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0212021_Slatinna_louka_u_Velenky_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0212021_Slatinna_louka_u_Velenky_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0212021_Slatinna_louka_u_Velenky_Eliminace_odvodneni.pdf CZ0212021_Slatinna_louka_u_Velenky_Koseni.pdf CZ0212021_Slatinna_louka_u_Velenky_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU