Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2012 březen 2013

O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství... 18 III.3 Osoby se zdravotním postižením... 19 III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce... 20 III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese... 21 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 26 IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání... 26 IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska... 27 IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání... 28 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 29 V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ... 29 V.1.1. Společensky účelná pracovní místa... 30 V.1.2 Veřejně prospěšné práce... 32 V.1.3. Chráněné dílny a chráněná pracovní místa pro občany se ZP... 32 V.2 Rekvalifikace a poradenství... 33 V.4 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF... 35 VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2013... 37 VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou... 37 VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti... 38 Zpracoval : Mgr. Michal Holý, analytik trhu práce Schválil : PhDr. František Schier, ředitel kontaktního pracoviště 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k 1. 1. 2000 územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k 31. 12. 2011 žilo ve všech obcích okresu celkem 89 906 obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou (45 206 obyvatel), dále Tanvald (6 706 obyvatel) a Železný Brod (6 389 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,6 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 224 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadalo 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K 1. 1. 2003 nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní 1 zdroj http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/okres_jablonec_nad_nisou_new 3

jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. V letech 2011 a 2012 docházelo k oscilaci míry nezaměstnanosti s tím, že republiková hodnota byla mnohem výrazněji ovlivněna sezónním faktorem a ke konci roku 2012 rostla mnohem rychleji. K 31.12.2012 byla okresní hodnota nepatrně nižší než celorepubliková hodnota, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání míry nezaměstnanosti 77 okresů celé České republiky patřila okresu Jablonec nad Nisou 45. nejhorší pozice. 31.12.2010 31.12.2011 meziroční index počet obyvatel celkem 90 569 89 906 99,3% z toho ženy z toho věková kategorie: 0-14 let 15 64 let 46 424 46 091 99,3% 13 289 13 500 101,6% 63 448 61 946 97,6% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel se poprvé od roku 2004 v meziročním srovnání mírně snížil. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od 1.1.2009 nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: V meziročním srovnání došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů. Zároveň došlo k poměrně výraznému snížení počtu jejich zaměstnanců. 5

Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) klesl na nejnižší hodnotu od prosince 2008. I přes klesající počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou meziročně výrazně snížil o 1 514 na 33 608 osob. Evidované subjekty u OSSZ 31.12.2011 31.12.2012 Meziroční index Počet zaměstnavatelů 2 106 2 029 96,3% Počet zaměstnanců 24 536 24 125 98,3% Osoby samostatně výdělečně činné 9 072 9 039 99,6% Pojištěnců celkem 33 608 33 164 98,7% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky. Počty zaměstnanců 31.12.2011 31.12.2012 Meziroční index zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnanci 1-24 20 313 22 365 116,6% 25-99 85 4476 77 4029 90,0% 100-499 28 5504 27 5168 93,9% 500-999 4 2717 4 2923 107,6% Celkem 137 13010 130 12485 96,0% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci monitoringu zaměstnavatelů Kategorie zaměstnanců 31.12.2011 31.12.2012 Počet Podíl Počet Podíl Meziroční index Celkem 13 010 100,0% 12 485 100,0% 96,0% Muži 6 912 53,1% 6 642 53,2% 96,1% Ženy 6 098 46,9% 5 843 46,8% 95,8% THP. x 4 831 x x Dělníci + POP. x 7 386 x x Osoby se ZP 573 4,4% 536 4,3% 93,5% Mladiství 0 0,0% 10 0,1% x Důchodci 476 3,7% 417 3,3% 87,6% Cizinci - u roku 2012 pouze povolení 409 3,1% 95 0,8% 23,2% Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 130 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky se 99% návratností. V meziročním srovnání jsme zaznamenali pokles celkového počtu monitorovaných zaměstnavatelů i zaměstnanců (index 96,0%) i jednotlivých kategorií zaměstnanců. V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. U jednotlivých firem však vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v průmyslu skla a bižuterie a v administrativních odvětvích a veřejné správě. Výraznější 6

zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme zaznamenali u některých subjektů v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků, strojírenství a zaměstnavatelů působících v oblasti vzdělávání. Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k 31.12.2011 Stav k 31.12.2012 zaměst. pracov. zaměst. pracov. Meziroční index pracovníci 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 1 34 1 35 102,9% 10 Výroba potravinářských výrobků 1 185 2 392 211,9% 13 Výroba textilií 2 233 2 164 70,4% Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a 16 1 10.. x slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 2 58 2 51 87,9% 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 1 42 1 38 90,5% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 8 1 240 8 1 212 97,7% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 18 1 824 16 1 833 100,5% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 2 100 2 141 141,0% Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů 25 13 410 15 666 162,4% a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 6 1 011 5 973 96,2% 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 5 1 187 5 1 056 89,0% 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 4 951 3 921 96,8% 31 Výroba nábytku 1 160 1 153 95,6% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 11 624 11 606 97,1% 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2 233 1 49 21,0% 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody 2 130 2 124 95,4% 38 Shromažďování a sběr odpadů 2 215 2 198 92,1% 41 Výstavba budov 2 57 2 52 91,2% 42 Inženýrské stavitelství 2 101 1 52 51,5% 43 Specializované stavební činnosti 1 51 1 52 102,0% 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1 22 1 22 100,0% 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 2 85 1 62 72,9% 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 8 385 7 338 87,8% 49 Pozemní a potrubní doprava 2 471 2 286 60,7% 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 1 89 2 113 127,0% 56 Stravování a pohostinství 1 19 0 0 0,0% Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního 64 2 65 2 53 81,5% financování 69 Právní a účetnické činnosti 1 84 2 99 117,9% Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a 71 1 28 2 41 146,4% analýzy 72 Výzkum a vývoj 1 38 1 39 102,6% 78 Činnosti související se zaměstnáním 1 77 1 93 120,8% 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti 3 137 3 131 95,6% Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro 82 2 86 3 106 123,3% podnikání 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 9 913 8 836 91,6% 85 Vzdělávání 7 462 5 239 51,7% 86 Zdravotní péče 3 996 3 936 94,0% 87 Pobytové služby sociální péče 5 319 5 323 101,3% Celkem 137 13 132 131 12 485 95,1% Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů V roce 2012 nebylo nahlášeno žádné hromadné propouštění u zaměstnavatelů působících v okrese Jablonec nad Nisou. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnavatelů 7

postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění úřadu práce. V 1. pololetí roku 2013 předpokládá 18 podniků propouštění 138 zaměstnanců, 25 subjektů hodlá přijmout 165 nových pracovních sil. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích bez evidentní nepříznivé situace v některém z nich. Na základě vývoje situace na trhu práce a v důsledku možného zhoršení globální ekonomické situace předpokládáme, že u většiny monitorovaných průmyslových podniků dojde v roce 2012 k mírnému poklesu či stagnaci počtu zaměstnanců. Vzhledem k omezení výdajů státního rozpočtu předpokládáme pokračující pokles zaměstnanosti ve stavebnictví, službách a veřejné správě. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2012 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu nepříznivý vývoj hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Nepotvrdil se tak příznivý pokles započatý v roce 2010 a pokračující v roce 2011. Projevoval se tak vliv nepříznivé ekonomické situace v České republice a evropských státech, na kterých je české hospodářství nejvíce závislé. Zaměstnavatelé nevytvářeli dostatečné množství pracovních příležitostí, nedocházelo k přísunu zahraničních investic, byly prováděny razantní úspory ve státním sektoru a zvyšování daní, které nepřispívaly k hospodářskému růstu. Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice a jabloneckém okrese v letech 1996 2012 Rok 2012 byl ve znamení stabilního vývoje zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu bez znatelných výkyvů. U některých klíčových zaměstnavatelů docházelo k výraznějšímu úbytku nebo nárůstu zaměstnanosti pouze díky momentálnímu stavu zakázek. Pokračoval rovněž stabilní vývoj celkové zaměstnanosti v klíčovém průmyslu skla a bižuterie. U některých hlavních zaměstnavatelů přesto docházelo k dalšímu poklesu zaměstnanosti a poklesu objemu zakázek. V ostatních průmyslových odvětvích rovněž můžeme hovořit o vývoji bez výraznějších změn v zaměstnanosti na rozdíl od terciárního sektoru, kde byl zaznamenán celkový výraznější pokles celkového stavu zaměstnanců. 8

Na konci roku 2012 se výrazněji než v letech 2010 a 2011 projevovaly pravidelné sezónní vlivy, ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůst počtu evidovaných absolventů škol po absolvování studia. Dalším faktorem byla nízká poptávka ze strany zaměstnavatelů vyjádřená počtem nabízených volných pracovních míst. Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Libereckého kraje Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2012 obdobný tradiční vývoj hodnot míry nezaměstnanosti dokumentovaný grafem 2. Po mírném zvýšení v lednu docházelo v dalších měsících roku k poklesu hodnot míry nezaměstnanosti, v červenci naopak k výraznému zvýšení. Nárůst nezaměstnanosti následně pokračoval poměrně výrazně v celém 2. pololetí. V meziročním srovnání největší nárůst hodnot míry nezaměstnanosti zaznamenal okres Liberec s meziročním indexem 110%. Naopak nejméně se snížila míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa (index 106,3%). Na konci prosince 2012 vykazovaly nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti okresy Jablonec nad Nisou (9,3%) a Liberec (9,9%), následované okresem Semily (10,0%). Hodnotu převyšující krajskou míru nezaměstnanosti (10,3%) zaznamenal okres Česká Lípa (11,9%). Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech 1996-2012 9

Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. V lednu byl zaznamenán typický nárůst nezaměstnanosti, v dalších měsících pokles byl patrný obvyklý sezónní pokles počtu evidovaných uchazečů, od července docházelo k trvalému zvyšování. Ve sledovaném roce 2012 se zvýšily absolutní počty z 4 445 uchazečů v lednu na 4 470 uchazečů v prosinci s průměrnou měsíční hodnotou 4 285 nezaměstnaných. To je o 253 více ve srovnání s rokem 2011. K 31.12.2012 evidoval úřad práce 4 470 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2011 to bylo 4 381 nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán nárůst počtu o 2,0%. Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K 31.12.2012 evidoval úřad práce 4 137 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2011 to bylo 4 043 nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 2,3%. III.1.2 Struktura uchazečů Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen 10

Stupeň vzdělání Celkem Stav k 31.12.2011 Stav k 31.12.2012 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % (A) bez vzdělání 8 0,2 7 0,2-1 87,5 (B) neúplné základní vzdělání 21 0,5 20 0,4-1 95,2 (C) základní vzdělání + praktická škola 1274 29,1 1407 31,5 133 110,4 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 1 0,0 1 x (E) nižší střední odborné vzdělání 82 1,9 69 1,5-13 84,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 1700 38,8 1694 37,9-6 99,6 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 37 0,8 24 0,5-13 64,9 (K) ÚSV 123 2,8 95 2,1-28 77,2 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 154 3,5 162 3,6 8 105,2 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 737 16,8 747 16,7 10 101,4 (N) vyšší odborné vzdělání 39 0,9 42 0,9 3 107,7 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 x (R) bakalářské vzdělání 44 1,0 37 0,8-7 84,1 (T) vysokoškolské vzdělání 161 3,7 161 3,6 0 100,0 (V) doktorské vzdělání 1 0,0 4 0,1 3 400,0 celkem 4381 100,0 4470 100,0 89 102,0 Ženy (A) bez vzdělání 5 0,2 5 0,2 0 100,0 (B) neúplné základní vzdělání 10 0,5 9 0,4-1 90,0 (C) základní vzdělání + praktická škola 633 28,8 689 30,7 56 108,8 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 x (E) nižší střední odborné vzdělání 37 1,7 36 1,6-1 97,3 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 758 34,5 758 33,7 0 100,0 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 29 1,3 21 0,9-8 72,4 (K) ÚSV vzdělání 80 3,6 61 2,7-19 76,3 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 74 3,4 77 3,4 3 104,1 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 441 20,1 448 19,9 7 101,6 (N) vyšší odborné vzdělání 24 1,1 31 1,4 7 129,2 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0,0 0 0,0 0 x (R) bakalářské vzdělání 31 1,4 21 0,9-10 67,7 (T) vysokoškolské vzdělání 75 3,4 88 3,9 13 117,3 (V) doktorské vzdělání 0 0,0 2 0,1 2 x ženy celkem 2197 100,0 2246 100,0 49 102,2 Muži (A) bez vzdělání 3 0,1 2 0,1-1 66,7 (B) neúplné základní vzdělání 11 0,5 11 0,5 0 100,0 (C) základní vzdělání + praktická škola 641 29,3 718 32,3 77 112,0 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 1 0,0 1 x (E) nižší střední odborné vzdělání 45 2,1 33 1,5-12 73,3 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 942 43,1 936 42,1-6 99,4 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 8 0,4 3 0,1-5 37,5 (K) ÚSV vzdělání 43 2,0 34 1,5-9 79,1 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 80 3,7 85 3,8 5 106,3 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 296 13,6 299 13,4 3 101,0 (N) vyšší odborné vzdělání 15 0,7 11 0,5-4 73,3 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 x (R) bakalářské vzdělání 13 0,6 16 0,7 3 123,1 (T) vysokoškolské vzdělání 86 3,9 73 3,3-13 84,9 (V) doktorské vzdělání 1 0,0 2 0,1 1 200,0 muži celkem 2184 100,0 2224 100,0 40 101,8 Tabulka 7: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2012 zaznamenali rozdílný vývoj počtu uchazečů. Výraznější vývoj se opět projevil u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa v průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází 11

pravidelným sezónním zahajováním a ukončováním sezónních prací. Na druhou stranu docházelo u mužů k mnohem výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti v druhé polovině roku. K 31.12.2012 evidoval úřad práce 2 246 ženu, což je o 89 více (meziroční index 102,2%) než ke stejnému datu roku 2011. Specifická míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla z 9,7% na 11,1%. K 31.12.2012 bylo evidováno 2 224 mužů bez zaměstnání, což je o 40 více (meziroční index 101,8%) než před rokem. Specifická míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 0,5% na 8,0%. Z tabulky 7 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2012 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu relativnímu poklesu počtu uchazečů za rok 2012 došlo u skupin středního odborného vzdělání E až J, dále u ÚSV (K) a bakalářského vzdělání (R). Nárůst jsme naopak zaznamenali především u uchazečů se základním vzděláním (C) a ÚSO vzdělání s maturitou. Stav k 31.12.2011 Stav k 31.12.2012 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 19 let 260 5,9 240 5,4-20 92,3 20-24 let 610 13,9 616 13,8 6 101,0 25-29 let 483 11,0 496 11,1 13 102,7 30-34 let 495 11,3 501 11,2 6 101,2 35-39 let 564 12,9 579 13,0 15 102,7 40-44 let 439 10,0 471 10,5 32 107,3 45-49 let 439 10,0 489 10,9 50 111,4 50-54 let 509 11,6 436 9,8-73 85,7 55-59 let 509 11,6 532 11,9 23 104,5 60 a více 73 1,7 110 2,5 37 150,7 uchazeči celkem 4381 100,0 4470 100,0 89 102,0 Ženy do 19 let 93 3,8 98 4,4 5 105,4 20-24 let 273 11,1 284 12,6 11 104,0 25-29 let 265 10,8 219 9,8-46 82,6 30-34 let 286 11,7 261 11,6-25 91,3 35-39 let 391 16,0 349 15,5-42 89,3 40-44 let 299 12,2 265 11,8-34 88,6 45-49 let 283 11,5 277 12,3-6 97,9 50-54 let 287 11,7 247 11,0-40 86,1 55-59 let 268 10,9 239 10,6-29 89,2 60 a více 6 0,2 7 0,3 1 116,7 ženy celkem 2451 100,0 2246 100,0-205 91,6 Muži do 19 let 167 8,7 142 6,4-25 85,0 20-24 let 337 17,5 332 14,9-5 98,5 25-29 let 218 11,3 277 12,5 59 127,1 30-34 let 209 10,8 240 10,8 31 114,8 35-39 let 173 9,0 230 10,3 57 132,9 40-44 let 140 7,3 206 9,3 66 147,1 45-49 let 156 8,1 212 9,5 56 135,9 50-54 let 222 11,5 189 8,5-33 85,1 55-59 let 241 12,5 293 13,2 52 121,6 60 a více 67 3,5 103 4,6 36 153,7 muži celkem 1930 100,0 2224 100,0 294 115,2 Tabulka 8 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku Tabulka 8 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k 31.12.2012 nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 55 a 59 12

lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a nad 55 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku. V meziročním srovnání došlo ke zvýšení celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou mladistvých do 19 let a mezi 50 a 54 lety. V rozdělení podle pohlaví došlo k nárůstu nezaměstnanosti zejména u mužů, u žen pouze ve skupinách do 24 lety a nad 60 let. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala pokles počtu uchazečů. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2012 snížil, na konci prosince 2012 činil 24,2%, na konci roku 2011 to bylo 24,9%. k 31.12.2011 k 31.12.2012 Uchazeči CZ-ISCO Zaměstnání meziroční Uchazeči Uchazeči VM U/VM index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách 1 1 0 x x 11 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 4 1 0 x 25,0% 12 Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností 17 15 42 0,4 86,9% 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech 21 17 1 17,5 83,1% 14 Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci 15 7 2 x 49,1% 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 57 41 45 0,9 71,2% 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky 46 34 7 4,8 73,4% 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví 9 11 7 1,6 123,3% 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 43 56 9 6,2 130,5% 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 28 26 3 8,6 92,4% 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 19 17 4 4,2 87,5% 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech 31 41 2 20,6 133,2% 2 Specialisté 176 185 32 5,8 105,0% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 102 69 22 3,1 67,6% 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 21 14 5 2,8 66,4% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 164 146 58 2,5 89,1% 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech 41 28 3 9,4 69,1% 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 15 18 6 3,0 118,5% 3 Techničtí a odborní pracovníci 343 275 94 2,9 80,2% 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 408 371 3 123,6 90,9% 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 29 52 3 17,4 180,1% 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 75 67 4 16,7 89,2% 44 Ostatní úředníci 11 24 3 x 215,1% 4 Úředníci 523 514 13 39,5 98,2% 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb 349 382 32 12,0 109,6% 52 Pracovníci v oblasti prodeje 348 378 7 54,0 108,6% 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 51 51 7 7,3 100,5% 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 65 85 34 2,5 131,2% 5 Pracovníci ve službách a prodeji 813 897 80 11,2 110,3% 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 20 25 0 x 126,7% 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti 6 6 0 x 103,4% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 26 32 0 x 121,4% 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 276 296 19 15,6 107,2% 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 173 169 40 4,2 97,6% 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 194 177 11 16,1 91,2% 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 24 33 3 11,1 139,1% 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech 98 84 9 9,3 85,6% 7 Řemeslníci a opraváři 765 759 82 9,3 99,2% 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení 92 89 13 6,9 97,1% 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení 261 452 5 90,4 173,2% 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 266 306 16 19,1 115,1% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 619 847 34 24,9 136,9% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1020 913 14 65,2 89,5% CZ-ISCO neuvedeno 38 7 18,4% CZ-ISCO C e l k e m 4381 4470 394 11,3 102,0% Tabulka 9 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k 31.12.2012 kvalifikovaný odhad Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 9. Ta zobrazuje pouze kvalifikované odhady hodnot oficiální údaje nejsou díky absenci odpovídajících statistických výkazů v novém informačním 13

systému k dispozici. Nejvýraznější podíl (22,7%), zaujímali na konci prosince 2012 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída č.9), pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5) a kvalifikovaní dělníci v průmyslových odvětvích (hlavní třída 7). U všech dělnických profesních skupin došlo k poklesu počtu uchazečů, nevýrazněji pak u tříd 81 (Obsluha průmyslových zařízení), 82 (Montážní dělníci), 72 (Kovodělníci a strojírenští dělníci). Významný nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali u nižších administrativních pracovníků (třída 41), odborných pracovníků ve zdravotnictví (třída 32) a v oblasti práva, kultury apod. (třída 34). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) téměř nepřetržitě po celý rok 2012 klesal z nepříznivé hodnoty 21,4 v lednu na 11,3 v prosinci s průměrnou hodnotou 15,1. Ve srovnání v roce 2011 činila průměrná hodnota 21,4. Pozitivní vývoj ukazatele jsme zaznamenali zejména v důsledku mírného nárůstu počtu volných míst. Podle tabulky 9 jsme v roce 2012 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou ve třídě 41 (všeobecní administrativní pracovníci), 82 (montážní dělníci), 52 (pracovníci v oblasti prodeje) a v hlavní třídě 9. Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2012 registrován u všech tříd zahrnujících technické a odborné pracovníky, 54 (pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy), 22 zahrnující specialisty ve zdravotnictví a 72 s kvalifikovanými kovodělníky a strojírenskými dělníky (třída 72). Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k 31.12.2012 Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence 14

Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2012 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. Tabulka 10 a graf 7 ukazuje odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak nejvýraznější meziroční nárůst počtu uchazečů v kategoriích s evidencí od 6 do 12 měsíci a dále pokles podílu uchazečů ve skupinách s evidencí nad 12 měsíců. Na konci roku 2012 evidoval úřad práce celkem 2 395 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a 1 556 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (34,8% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 0,9 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k poklesu o 1,6%. Stav k 31.12.2011 Stav k 31.12.2012 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 3 měsíců 1 202 27,4 1 218 27,2 16 101,3 3-6 měsíců 872 19,9 857 19,2-15 98,3 6-9 měsíců 408 9,3 459 10,3 51 112,5 9-12 měsíců 308 7,0 380 8,5 72 123,4 12-24 měsíců 695 15,9 675 15,1-20 97,1 více než 24 měsíce 896 20,5 881 19,7-15 98,3 uchazeči celkem 4 381 100,0 4 470 100,0 89 102,0 Ženy do 3 měsíců 500 22,8 478 21,3-22 95,6 3-6 měsíců 441 20,1 454 20,2 13 102,9 6-9 měsíců 213 9,7 265 11,8 52 124,4 9-12 měsíců 168 7,6 192 8,5 24 114,3 12-24 měsíců 389 17,7 352 15,7-37 90,5 více než 24 měsíce 486 22,1 505 22,5 19 103,9 ženy celkem 2 197 100,0 2 246 100,0 49 102,2 Muži do 3 měsíců 702 32,1 740 33,3 38 105,4 3-6 měsíců 431 19,7 403 18,1-28 93,5 6-9 měsíců 195 8,9 194 8,7-1 99,5 9-12 měsíců 140 6,4 188 8,5 48 134,3 12-24 měsíců 306 14,0 323 14,5 17 105,6 více než 24 měsíce 410 18,8 376 16,9-34 91,7 muži celkem 2 184 100,0 2 224 100,0 40 101,8 Tabulka 10 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 15

III.1.3 Tok nezaměstnanosti Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2012 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu, v dubnu a v září. Vysoký počet nově hlášených uchazečů je patrný ze sezónních důvodů v lednu a září, v průběhu roku pak převažovalo rovněž nahlašování nových evidencí nad umísťováním a vyřazováním uchazečů z evidence. V průměru se měsíčně zaevidovali 425 uchazeči, vyřazeno bylo 417 uchazečů, z toho umístěno bylo v průměru 235 uchazečů. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno 5094 uchazečů, vyřazeno bylo 5005 a z toho umístěno bylo 2825 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2011 se celkový počet nově zaevidovaných snížil o 1 464, počet vyřazených se snížil o 1 490 a počet umístěných rovněž poklesl o 1 053. Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf 10. 16

III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně bylo v roce 2012 nabízeno 300 volných míst, což je ve srovnání s rokem 2011 o 76 míst více. K 31.12.2012 nabízeli zaměstnavatelé 394 pracovní příležitosti, tedy o 60 více než na konci roku 2011. K viditelnému nárůstu poptávky docházelo prakticky během celého roku zejména díky zvýšenému zájmu o profese ve strojírenství, kovodělném průmyslu a výrobě součástek v automobilovém průmyslu. Ovlivňujícím faktorem v průběhu roku 2012 bylo zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa úřadům práce. Na trhu práce jsou zaměstnavateli hlášena další pracovní místa, která nejsou v databázi úřadu práce. Jedná se zejména o příležitosti v automobilovém a dalším zpracovatelském průmyslu prostřednictvím soukromých internetových portálů či agentur práce. Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst Stupeň vzdělání Stav k 31.12.2011 Stav k 31.12.2012 VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 0 0,0 8 0 0,0 7 (B) neúplné základní vzdělání 0 0,0 21 4 1,0 20 (C) základní vzdělání + praktická škola 139 35,7 1274 62 15,7 1407 (D) nižší střední vzdělání 1 0,3 0 1 0,3 1 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0,0 82 0 0,0 69 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 102 26,2 1700 162 40,9 1694 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 2 0,5 37 16 4,1 24 (K) ÚSV vzdělání 1 0,3 123 0 0,0 95 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 11 2,8 154 7 1,8 162 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 55 14,1 737 130 32,9 747 (N) vyšší odborné vzdělání 2 0,5 39 2 0,5 42 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0 0,0 0 (R) bakalářské vzdělání 3 0,8 44 2 0,5 37 (T) vysokoškolské vzdělání 18 4,6 161 9 2,3 161 (V) doktorské vzdělání 0 0,0 1 0 0,0 4 Celkem 334 85,9 4381 394 100,0 4470 Tabulka 11: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 17

Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme pro nižší administrativní pracovníky, úředníky a pro nekvalifikovanou pracovní sílu. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde zaznamenáváme stabilní vývoj zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Hlavní třída CZ-ISCO k 31.12.2011 k 31.12.2012 Rozdíl Meziroční index 1 zákonodárci a řídící pracovníci 5 45 40 900,0% 2 specialisté 42 32-10 76,2% 3 techničtí a odborní pracovníci 42 94 52 223,8% 4 úředníci 9 13 4 144,4% 5 pracovníci ve službách a prodeji 147 80-67 54,4% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. 1 0-1 0,0% 7 řemeslníci a opraváři 65 82 17 126,2% 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 15 34 19 226,7% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 8 14 6 175,0% 0 zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 0 x Celkem 334 394 60 118,0% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních míst podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO - V tabulkách 9 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Největší nárůst poptávky byl v roce 2012 zaznamenán u hlavních tříd 1 a 3. kvalifikovaných dělníků, specialistů a technických pracovníků v průmyslu. Výrazný nárůst v hlavní třídě 1 zahrnující vedoucí pracovníky byl způsoben evidencí několika desítek míst na pozici Manažer okresní pobočky seznamky, vedoucí pracovník, obchodník a moderátor subjektu Jaroslav Vrtek. U hlavní třídy 3 se zvýšení počtu volných míst projevilo u technických profesí ve zpracovatelském průmyslu, obchodních zástupců a finančních poradců. U dělnických profesí se zvýšení poptávky projevilo u kovodělných a strojírenských profesí (svářeč, mechanik, nástrojař, zámečník). Výrazný pokles u míst pro pracovníky ve službách a prodeji byl ovlivněn rušením požadavku na 120 pracovníků na jednorázové inventury prodejnách Kaufland. Nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2012 nabízeno pro svářeče, kvalifikované pracovníky v technických oborech, kovodělníky, obchodní zástupce, číšníky, kuchaře, pracovníky ochrany a ostrahy. III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 18

Na konci roku 2012 evidoval úřad práce 292 absolventů (6,5% celkového počtu uchazečů), ve skupině mladistvých evidoval úřad práce 54 uchazečů (1,2%). Pro srovnání na konci roku 2011 registroval úřad práce v této skupině 242 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 5,5%) a 65 mladistvých, představujících 1,0% všech evidovaných. Počet absolventů na začátku roku neobvykle prudce klesl díky přechodu na nový informační systém ÚP ČR a absenci relevantních informací o této skupině uchazečů. Po téměř nepřetržitém růstu počtu evidovaných následovalo typické říjnové maximum 317 uchazečů. Tato hodnota byla nejvyšší od roku 2004, což vypovídá o tom, že nezaměstnanost absolventů má v průběhu posledních let vzrůstající tendenci. Nicméně podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů je stabilní a pohybuje se v průměru okolo 5% všech uchazečů. U mladistvých jsme oproti roku 2011 zaznamenali pokles počtu evidovaných uchazečů i podílu na celkovém počtu evidovaných. Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulka 13 informuje o nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. pololetí 2012 obory Kuchař číšník, Strojírenství, Podnikání v oborech a Gymnázium. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu zvýšení počtu evidovaných u oborů Strojírenství a Nástrojař i přes dostatek volných pracovních míst. Uchazeči s těmito obory však většinou nemají praxi a nesplňují náročné požadavky zaměstnavatelů. k KKOV text KKOV 31.12.2012 podíl k 30.9.2011 podíl k 30.4.2011 podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. akademie, Obch podnikatelská činnost 30 10,9% 22 9,8% 38 12,9% 6551H Kuchař-číšník 16 5,8% 21 9,3% 17 5,8% 2341M Strojírenství 12 4,4% 4 1,8% 4 1,4% 7941K Gymnázium 11 4,0% 8 3,6% 7 2,4% 6441L Podnikání v oborech 10 3,6% 22 9,8% 10 3,4% 6542M Hotelnictví 7 2,5% 10 4,4% 5 1,7% 6651H Prodavač - smíšené zboží 6 2,2% 6 2,7% 4 1,4% 3356H Truhlář, truhlářské práce 6 2,2% 5 2,2% 5 1,7% 3652H Instalatér 6 2,2% 5 2,2% 1 0,3% 6341N Mezinárodní obchodní styk 6 2,2% 4 1,8% 3 1,0% 2352H Nástrojař 6 2,2% 0 0,0% 2 0,7% 2368H Automechanik, opravář mot. vozidel 4 1,5% 12 5,3% 5 1,7% 6208T Ekonomika a management 4 1,5% 5 2,2% 3 1,0% 6341N Ekonomika a podnikání 4 1,5% 4 1,8% 4 1,4% 2863E Bižuterní výroba* 4 1,5% 3 1,3% 6 2,0% 8241M Výtvarné zpracování skla* 3 1,1% 5 2,2% 7 2,4% 6208R Ekonomika a management 3 1,1% 5 2,2% 5 1,7% 6553H Číšník, servírka 2 0,7% 5 2,2% 5 1,7% 2863H Výrobce bižuterie* 2 0,7% 1 0,4% 2 0,7% Absolventi celkem 275 100,0% 225 100,0% 295 100,0% Tabulka 13 : Evidovaní absolventi škol podle oborů (* sklářské obory) III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2012 došlo k poklesu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K 31.12.2012 evidoval úřad práce 561 osoby se ZP představujících 12,6% všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 73 uchazečů méně než ke stejnému datu roku 2011, podíl na celkovém počtu poklesl o 1,9%. 19

Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Pokles evidovaných osob se zdravotním postižením byl ovlivněn zejména následujícími faktory. Zaměstnavatelé jednak zaměstnávají vyšší počet OZP díky možnosti získání příspěvku podle 78 zákona o zaměstnanosti na vymezených chráněných místech. Dalším faktorem jsou zpřísněné podmínky přiznávání statutu osoby se zdravotním postižením a obecně nižší počet takových osob na trhu práce. Stále se však na trhu práce projevuje minimální počet volných míst vhodných pro OZP a nízký zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání této skupiny osob. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k nárůstu jejich počtu. K 31.12.2012 bylo evidováno 1 434 uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2010 to bylo 1 303 uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 32,1%, tedy o 1,4% více než před rokem. Stejně jako v roce 2011 jsme zaznamenali nízký zájem zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2012 evidoval úřad práce 714 uchazečů, což představuje 16,0% všech evidovaných. Jejich počet se meziročně snížil o 37 uchazečů, podíl na celkovém počtu uchazečů se snížil o 1,1%. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo k poklesu počtu uchazečů i podílu na celkovém počtu uchazečů. Na konci roku 2012 evidoval úřad práce celkem 2 395 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a 1 556 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (34,8% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 0,9 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k poklesu o 1,6%. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán mírný pokles počtu uchazečů a to zejména v kategorii žen. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2012 snížil, na konci prosince 2012 činil 24,2%, na konci roku 2011 to bylo 24,9%. 20

Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Název mikroregionu Počet obyvatel k 31.12.2011 EAO SLDB 2001 celkem počet uchazečů MN v % dosažitelní z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko 56 548 28 511 2 480 2 321 8,7 8,1 Tanvaldsko 19 901 10 301 1 250 1 128 12,1 10,9 Železnobrodsko 13 457 6 838 740 688 10,8 10,1 Tabulka 14 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k 31.12.2012 hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti za rok 2012 jsou pouze kvalifikovaným odhadem Graf 15: Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou ( pro výpočet hodnot od června 2005 použity počty dosažitelných uchazečů, předchozí hodnoty počítány z celkového počtu uchazečů). Údaje za rok 2012 jsou pouze kvalifikovaným odhadem. 21

Graf 16 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou údaje za rok 2012 jsou pouze kvalifikovaným odhadem. Ukazatel Počet EAO (SLDB 2001) Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko 2011 2012 mezir.index 2011 2012 mezir.index 2011 2012 mezir.index 28511 28511 100,0% 10301 10301 100,0% 6838 6838 100,0% Počet uchazečů 2397 2480 103,5% 1252 1250 99,8% 732 739 101,0% z toho dosažitelných 2218 2321 104,6% 1188 1128 94,9% 676 688 101,8% Míra nezaměstnanosti 7,8% 8,1% 103,8% 11,5% 10,9% 94,8% 9,9% 10,1% 102,0% Počet volných míst 275. x 34. x 25. x Počet U/VM 8,7. x 36,8. x 29,3. x Tabulka 15 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou z důvodu absence oficiálních statistik v novém IS jsou údaje za rok 2012 pouze kvalifikovaným odhadem nebo chybí Poznámka : Pro výpočet míry nezaměstnanosti v obcích a mikroregionech byly použity počty dosažitelných uchazečů a počty ekonomicky aktivních obyvatel z konečných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Výsledná hodnota je pak nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti vycházející z výběrového šetření pracovních sil III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci roku 2012 se stále jednalo o oblast s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce, v meziročním srovnání zaznamenalo naopak nejvýraznější nárůst počtu uchazečů tak, jak ukazuje tabulka 16. K 31.12.2012 bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno 2 480 uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak vzrostl oproti konci roku 2011 o 396 uchazečů, představujících meziroční nárůst o 3,5%. Míra nezaměstnanosti se zvýšila v meziročním srovnání z 7,8% na 8,1%. Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu zaznamenává po ukončením činnosti firmy Jablonex Group stabilní období bez výraznějších výkyvů. Jednotliví zaměstnavatelé snižovali či zvyšovali stavy svých zaměstnanců v závislosti na objemu zakázek a druhu svých výrobků. Většina z nich však zaznamenala pokles počtu zaměstnanců, nejvíce pak Preciosa a.s., PAS Jablonec a.s. a Vitrum s.r.o. z Janova nad Nisou 22

Obec Počet obyvatel k 31.12.2011 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti v % Bedřichov 322 114 4 4 4 3,8 Dalešice 174 60 2 0 2 3,6 Frýdštejn 835 376 34 17 33 8,8 Jablonec nad Nisou 45 206 23 721 2 041 1 027 1 906 8,0 Janov nad Nisou 1 367 579 49 20 46 7,9 Jenišovice 1 003 434 27 13 26 5,9 Josefův Důl 914 527 58 30 51 9,7 Lučany nad Nisou 1 750 769 82 40 74 9,6 Maršovice 523 188 18 9 17 9,1 Nová Ves nad Nisou 715 343 24 11 25 7,2 Pulečný 348 111 10 3 10 8,7 Rádlo 740 280 15 12 15 5,3 Rychnov u Jablonce nad Nisou 2 651 1 009 117 63 112 11,1 Jablonecko 56 548 28 511 2 480 1 249 2 321 8,1 Tabulka 16 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k 31.12.2012 kvalifikovaný odhad Klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů (AKT plastikářská technologie Čechy s.r.o., Cikautxo CZ s.r.o.) další naopak registrovali pokles počtu zaměstnanců (Megatech Industries Jablonec s.r.o. a TI Automotive AC s.r.o. Jbc. V ostatních průmyslových odvětvích z významných zaměstnavatelů zaznamenala výrazný pokles zaměstnanosti pouze stavební BAK stavební společnost a.s.. Počet svých zaměstnanců naopak výrazněji zvýšily Atrea s.r.o., JabloPCB s.r.o., Jablotron Alarms s.r.o. a Pekárna Šumava a.s. V nevýrobní sféře došlo k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst u subjektů Město Jablonec nad Nisou, Kaufland České republika v.o.s, BusLine a.s. a Krajská správa a údržba silnic LK. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Nemocnice Jablonec nad Nisou a Technické služby Jablonec nad Nisou s.r.o. III.5.2 Tanvaldsko Oblastí s nejvyšší nezaměstnaností je v rámci okresu dlouhodobě mikroregion Tanvaldsko. Hospodářství mikroregionu je zaměřené především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní. Relativně vysoká nezaměstnanost je ovlivněna především omezenou nabídkou pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Mezi pozitivní faktory patří zaměření některých oblastí na cestovní ruch a zejména v zimních měsících větší množství pracovních příležitostí spojených se zimní lyžařskou sezónou. Dle kvalifikovaného odhadu bylo ke konci roku 2012 v působnosti kontaktního pracoviště Tanvald evidováno 1250 uchazečů, v meziročním srovnání tak došlo k zanedbatelnému poklesu o 2 uchazeče, tento vývoj byl však ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu nejpříznivější. V roce 2012 jsme u většiny klíčových zaměstnavatelů regionu zaznamenali pokles zaměstnanců. Nejvýraznější byl u v minulosti nejvýznamnějšího zaměstnavatele regionu, textilní firmy Seba T a.s. Tanvald. Tento subjekt ukončil v roce 2012 výrobu a v současné době je v insolvenčním řízení. Své stavy rovněž snižovaly výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice s.r.o., strojírenská firma Desko a.s., výrobce textilií Kümpers Textil s.r.o. a další. Z nevýrobních podniků snižovaly počet zaměstnanců především Nemocnice Tanvald s.r.o. a M+M Trade s.r.o. Desná. Klíčový zaměstnavatel regionu ve sklářském průmyslu, bývalé Desenské sklárny, je po praktickém zániku společnosti Jablonex Group a.s. součástí nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. V roce 2012 zaznamenal stabilní zaměstnanost bez 23

výraznějších výkyvů. Mezi dalšími významnými zaměstnavateli regionu vykázaly mírné zvýšení počtu svých zaměstnanců pouze Domov důchodců Velké Hamry a Město Smržovka a Město Velké Hamry díky vytvoření míst VPP. Obec Počet obyvatel k 31.12.2011 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Albrechtice v Jiz. horách 346 151 21 7 21 14,2 Desná 3 253 1 883 195 103 183 9,7 Jiřetín pod Bukovou 556 369 29 20 28 7,5 Kořenov 974 511 53 22 49 9,6 Plavy 1 044 525 67 31 50 9,6 Smržovka 3 670 1 766 210 115 198 11,2 Tanvald 6 706 3 562 466 211 415 11,6 Velké Hamry 2 845 1 294 194 87 171 13,2 Zlatá Olešnice 507 240 15 8 13 5,3 Tanvaldsko 19 901 10 301 1 250 605 1 128 10,9 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k 31.12.2012 kvalifikovaný odhad III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko řadíme mezi problémový region z důvodu nevýraznějšího nárůstu nezaměstnanosti zaznamenaného v posledních letech. Dlouhodobě sice bylo mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. Po stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti u některých velkých i malých zaměstnavatelů v nejdůležitějším odvětví výroby skla a bižuterie došlo v roce 2012 pouze k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. Obec Počet obyvatel k 31.12.2011 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Držkov 561 271 38 21 37 13,8 Jílové u Držkova 215 98 13 6 12 12,0 Koberovy 1 024 470 54 32 51 10,9 Líšný 268 122 16 8 14 11,4 Loužnice 217 118 13 6 13 10,9 Malá Skála 1 133 520 38 26 38 7,4 Pěnčín 1 927 910 107 57 97 10,7 Radčice 170 76 11 6 10 12,7 Skuhrov 526 285 24 18 22 7,9 Vlastiboř 137 58 7 2 6 11,1 Zásada 890 439 34 17 34 7,8 Železný Brod 6 389 3 471 383 192 353 10,2 Železnobrodsko 13 457 6 838 739 393 688 10,1 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k 31.12.2012 kvalifikovaný odhad Ke konci roku 2012 evidoval úřad práce dle kvalifikovaného odhadu 739 uchazečů z tohoto regionu. Ve srovnání s prosincem 2011 to bylo o 7 nezaměstnaných více. Přes stabilní vývoj je v regionu evidentní nedostatek pracovních příležitostí, který je do značné míry 24

kompenzován výhodnou polohou regionu a možností dojíždění do okolních hospodářských center. Tato skutečnost rovněž pozitivně ovlivnila mikroregionální trh práce. Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů regionu, zejména u firem Skleněná bižuterie a.s. Alšovice, Artglass s.r.o. v Bratříkově, Oktant a.s. v Železném Brodě, Skleněné kameny s.r.o. na Malé Skále a Detesk s.r.o. Výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenala pouze firma Fipobex s.r.o. III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k 31.12.2012 v členění na mikroregiony kvalifikované odhady hodnot 2 480 1 250 324 53 Jablonecko Tanvaldsko 739 17 Železnobrodsko Míra nezaměstanosti v % 8,1 10,1 10,9 Souřadnicový systém: S-JTSK Vytvořil Mgr. Michal HOLÝ 4. ledna 2013, Jablonec nad Nisou Data RSO ČSÚ, Úřad práce ČR 0 0,5 1 2 3 4 5 6 7 8 kilometry uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa 25

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 17: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou V roce 2012 zaznamenalo KoP Jablonec nad Nisou nárůst celkového počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Tento stav ovlivnil zejména nárůst počtu informačních karet, na druhou stranu byl patrný pokračující pokles zaměstnaných cizinců s povolením k zaměstnání. Na poklesu počtu cizinců s povolením měl vliv především zpřísnění podmínek pro udělení povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé raději volí možnost zaměstnání občanů z Evropské unie respektive cizinců z třetích zemí s povoleným trvalým pobytem. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k 31.12.2011 k 31.12.2012 rozdíl meziroční index Arménie 1 0-1 0,0% Čína 1 0-1 0,0% Filipíny 2 3 1 150,0% Kazachstán 1 0-1 0,0% Kosovo 1 0-1 0,0% Mali 4 4 0 100,0% Moldavsko 4 3-1 75,0% Mongolsko 21 16-1 76,2% Nepál 3 0-5 0,0% Rusko 1 1-3 100,0% Spojené státy americké 0 1 0 - Sýrie 1 0 1 0,0% Turecko 1 0-1 0,0% Ukrajina 37 27-1 73,0% Uzbekistán 0 1-10 - Vietnam 7 7 0 100,0% Celkem 85 63-22 74,1% Tabulka 19: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství K 31.12.2012 evidoval úřad práce 63 platná povolení k zaměstnání, což je o 22 méně než ke stejnému datu roku 2011. Nejpočetněji jsou stále zastoupeni občané Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska, kde se jedná většinou o prodloužení a kde jsme zaznamenali rovněž poměrně úbytek počtu vydaných povolení. Výrazná většina cizinců s pracovním povolením pracuje 26

nadále v oblasti zpracovatelského průmyslu jako kvalifikovaní dělníci a obsluha strojů a zařízení. Nejvíce byli zastoupeni dělníci ve sklářském průmyslu, montážní dělníci, kovodělníci a pracovníci v plastikářském průmyslu. IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Státní příslušnost Počet informačních karet k 31.12.2011 k 31.12.2012 rozdíl meziroční index Bulharsko 75 143 68 190,7% Francie 2 2 0 100,0% Litva 5 5 0 100,0% Maďarsko 1 1 0 100,0% Německo 12 12 0 100,0% Nizozemí 1 1 0 100,0% Polsko 129 149 20 115,5% Portugalsko 0 1 1 - Rumunsko 48 66 18 137,5% Slovensko 512 696 184 135,9% Slovinsko 0 1 1 - Švýcarsko 2 2 0 100,0% Velká Británie 2 2 0 100,0% Celkem - EHP 789 1081 292 137,0% Arménie 1 1 0 x Bělorusko 3 4 1 133,3% Bolívie 1 1 0 100,0% Bosna a Hercegovina 1 0-1 0,0% Brazílie 1 1 0 100,0% Čína 5 6 1 120,0% Egypt 1 1 0 100,0% Chorvatsko 1 1 0 100,0% Jordánsko 1 1 0 100,0% Kazachstán 1 1 0 100,0% Kosovo 0 2 2 - Kuba 1 1 0 100,0% Makedonie 1 1 0 100,0% Maroko 1 0-1 0,0% Moldavsko 5 10 5 200,0% Nepál 1 1 0 100,0% Rusko 7 11 4 157,1% Súdán 1 1 0 100,0% Tunisko 0 0 0 - Ukrajina 132 206 74 156,1% Vietnam 10 11 1 110,0% Celkem - cizinci 174 261 87 150,0% Celkem informační karty 963 1342 379 139,4% Tabulka 20: Počet informačních karet cizinců Počet informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska rostl nejrychleji za posledních několik let. Oproti konci roku 2011 došlo k meziročnímu zvýšení zaměstnanosti této skupiny cizinců zejména díky nárůstu počtu informací u Slováků, Poláků, Bulharů a Rumunů. Největší část tvoří občané Slovenska a Polska, po vstupu Bulharska a Rumunska na počátku roku 2007 do EU se významnou skupinou stali občané Bulharska. Mezi profesemi dominují dlouhodobě zejména kovodělníci, dělníci při výrobě pryžových a plastových výrobků, montážní dělníci, dělníci v potravinářství a pomocné pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu. Dalšími početnými skupinami jsou prodavači v prodejnách, svářeči, uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních a ruční baliči. 27

IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Informační povinnost se vyžaduje též od zaměstnavatele nebo od fyzické nebo právnické osoby, ke které zahraniční zaměstnavatel vysílá na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce, jedná-li se o cizince s trvalým pobytem a dalšími kritérii určených zákonem. Počet informačních karet těchto cizinců téměř nepřetržitě stoupá navzdory celkovému klesajícímu počtu všech cizinců, a to především díky vzrůstajícímu počtu cizinců s trvalým pobytem. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci, kteří z velké části pracují ve výrobě skla a bižuterie, potravinářství, výrobě plastových a pryžových výrobků a jako dělníci v průmyslu. Skupina CZ-ISCO Profese Cizinci - počet platných povolení k zaměstnání Cizinci - počet informačních karet Občané EU/EHP,Švýcarska počet informačních karet 214 Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 3 221 Lékaři (kromě zubních lékařů) 3 10 243 Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností 2 1 4 263 Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příbuzných oblastech 5 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 10 322 Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace 1 9 325 Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 1 4 334 Odborní administrativní pracovníci a asistenti 4 411 Všeobecní administrativní pracovníci 1 3 6 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 1 9 6 522 Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách 7 26 523 Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 3 5 532 Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti 4 6 711 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 3 22 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 9 35 722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 11 16 97 731 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 1 22 13 751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 1 10 2 754 Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech 2 2 2 811 Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných 8 surovin 812 Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 1 1 11 814 Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, 105 7 13 plastu a papíru 815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a 5 1 3 kožešinových výrobků 816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 16 272 818 Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 21 24 46 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení 6 53 137 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, 36 911 hotelích, průmyslových a jiných objektech 10 931 Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 3 36 932 Pomocní pracovníci ve výrobě 8 73 933 Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 3 4 Tabulka 21: Nejčastější profese obsazené cizinci k 31.12.2012 28

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ Finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti vynaložené pracovištěm úřadu práce v Jablonci nad Nisou v letech 2010 a 2011 jsou uvedeny v následující tabulce 25. Z ní vyplývá díky klesajícímu počtu uchazečů o zaměstnání a zpřísnění podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti znatelné snížení nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti. Díky omezenému množství finančních prostředků ze státního rozpočtu a opožděné přípravě nových NIP bylo relativně nízké rovněž čerpání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Rovněž jsme zaznamenali mírné zvýšení výdajů na příspěvky podle novelizovaného znění 78 zákona o zaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti 2011 2012 Rozdíl Meziroční index tis. Kč tis. Kč tis. Kč % Celkem 137 601 113 755-23 846 82,7% z toho na pasivní politiku zaměstnanosti 78 754 66 783-11 971 84,8% na aktivní politiku zaměstnanosti 33 671 19 234-14 437 57,1% výdaje podle 78 ZoZ 23 264 26 183 2 919 112,5% V tom výdaje na insolvenci 1 912 1 555-357 81,3% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů 24,5% 16,9% -7,6% 69,1% Tabulka 22 : Výdaje na státní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou Ukazatel Rozpočet uprav. Podíl Čerpáno Podíl z čerpaného tis. Kč % tis. Kč % Nástroje a opatření financované ze státního rozpočtu Rekvalifikace 1 473 9,6 353 1,8 SÚPM - příspěvek na úhradu mezd na vyhrazené místo 5 764 37,6 2 760 14,3 SÚPM - jiný účelový příspěvek (zřízená místa) 100 0,7 0 0,0 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek 500 3,3 305 1,6 VPP - úhrada nákladů na vytvořená místa 4 594 30,0 2 755 14,3 CHD + CHP - příspěvek na zřízení 1 535 10,0 1 528 7,9 CHD + CHP - příspěvek na provoz 645 4,2 645 3,4 Příspěvek pro SVČ osoby se ZP 300 2,0 60 0,3 Pracovní rehabilitace, speciální RK, poradenství pro OZP 50 0,3 0 0,0 Konzultační a poradenské služby 323 2,1 0 0,0 Další výdaje (inf.materiály apod.) 42 0,3 7 0,0 Celkem nástroje a opatření národní APZ 15 326 100 8 413 43,7 Projekty financované z ESF (OPLZZ - Národní individuální projekty a další) NIP VSPR! - Rekvalifikace - RK 5 597 24,1 0 0,0 NIP VSPR! - Rekvalifikace - poradenství 0 0,0 0 0,0 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - SÚPM 3 500 15,1 1 612 8,4 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - VPP 7 427 32,0 4 334 22,5 Vzdělávejte se pro růst 6 690 28,8 4 875 25,3 Celkem Evropský sociální fond 23 214 100,0 10 821 56,3 Celkem APZ 38 540 100,0 19 234 100,0 Tabulka 23 : Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou (rozpočet na NIP VSPR! - Rekvalifikace - RK zahrnuje i částku na poradenství a je určena na celou dobu realizace NIP) V roce 2012 bylo na nástroje a opatření APZ vyčerpáno celkem 19 234 tis. Kč., z toho více než 56% z prostředků Evropského sociálního fondu. Ve srovnání s rokem 2011, kdy bylo čerpáno 29 880 tis. Kč, je to výrazný pokles o cca 36%. Kontaktní pracoviště disponovalo v roce 2012 dostatečným objemem finančních prostředků k realizaci jednotlivých nástrojů APZ, 29

důvodem nižšího čerpání byl nízký potenciál zaměstnavatelů ke zřizování nových pracovních míst. S tím souvisí i jejich nízký zájem o umísťování uchazečů na vyhrazená SÚPM. Dalším důvodem byl nízký zájem obcí o vytváření dalších míst v rámci VPP zejména díky realizaci tzv. veřejné služby zahrnující podobné aktivity jako VPP, ovšem bez finanční spoluúčasti obcí. Dalším faktorem byl nedostatečná realizace rekvalifikačních a poradenských aktivit díky vzhledem k tomu, že tyto oblasti jsou závislá na stále probíhající veřejné soutěži v rámci veřejných zakázek. Dalším faktorem ovlivňující výši čerpaných prostředků bylo zavedení jednotných kritérií APZ v rámci celého Libereckého kraje a snížení maximálních částek příspěvků zejména u VPP. Graf 18: Podíl jednotlivých nástrojů na celkových výdajích APZ v roce 2012 Umísťování uchazečů na podporovaná místa z prostředků APZ podrobně popisuje následující tabulka. Za rok 2012 bylo vytvořeno celkem 338 pracovních míst, což je o 157 méně než v roce 2011. Na podporovaných místech bylo za rok 2012 umístěno celkem 325 uchazečů, což představuje 11,5% všech umístěných uchazečů. V roce 2011 byl podíl na celkovém počtu umístěných nižší o 2,0%. Nástroj, opatření APZ vytvořená místa 2012 umístění uchazeči SÚPM - vyhrazená 49 47 SÚPM - zřízená zaměstnavateli 0 0 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 8 8 Veřejně prospěšné práce 89 86 Chráněné pracovní dílny 0 0 Chráněná pracovní místa 16 24 Chráněná pracovní místa - SVČ osob se ZP 1 1 NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - SÚPM 73 55 NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - VPP 90 93 Cílené programy - RIP 12 11 Celkem 338 325 Tabulka 24 : Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ V.1.1. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele V roce 2012 jsme zaznamenali pokles objemu vyčerpaných finančních prostředků na podporu vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Důvodem nižšího čerpání byl jednak klesající zájem zaměstnavatelů o vytváření nových pracovních míst a umísťování 30