Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Táborska

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Táborska Diplomová práce 2009/2010 Jan Reitmajer 1

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Táborska zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne Bc. Jan Reitmajer 2

Poděkování: Můj obrovský dík patří vedoucímu práce Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D, jenţ mi poskytl cenné rady a připomínky a celkově projevil velkou ochotu pomoci s problematikou. Další, komu bych chtěl poděkovat, je Ing. Milan Vlášek z Krajského úřadu Jihočeského kraje, který mi poskytl potřebné dokumenty a materiály. 3

Jméno posluchače: Bc. Jan Reitmajer Název práce: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Táborska Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení současného stavu a péče vybraných jedenácti maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) v okolí Tábora. Byly shromáţděny disponibilní materiály o jednotlivých MZCHÚ, provedena terénní šetření a hodnocena kritéria dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek a Buček, 2005). Bylo zjištěno, ţe 2 území se nachází ve vynikajícím stavu, 2 v dobrém, 6 v průměrném a 1 ve stavu špatném. Péče byla hodnocena u 3 území jako vynikající, u dalších 3 jako dobrá a u 5 jako průměrná. Následně byla pro tato území navrhnuta základní optimalizační opatření. Klíčová slova: hodnocení stavu a péče, maloplošné zvláště chráněné území, optimalizační opatření, Tábor Name of student: Bc. Jan Reitmajer Title: Evaluation of the current state and management of selected protected areas in the surroundings of Tábor Abstract: The aim of this diploma thesis was to evaluate current state and management of selected small-scale especially portected areas in the surroundings of Tábor. All available materials about these areas were gathered, then field suerveys were carried out and criteria were evaluated in accordance with the Metodology of evaluation of state and management of small-scale protected areas (SVÁTEK A BUČEK, 2005). It was found that 2 areas were in excellent condition, 2 in good condition, 6 in average condition and 1 in bad condition. Their management was evaluated as an excellent in 3 areas, in other 3 as a good and in 5 areas as an average. Basic optimizing measures were proposed. Keywords: evaluation of state and management, optimizing measures, small-scale protected area, Tábor 4

Obsah 1 Úvod... 7 2 Cíl práce... 8 3 Širší územní vztahy a přírodní podmínky... 9 3.1 Charakteristika okresu Tábor... 9 3.2 Geologické poměry... 9 3.3 Geomorfologické poměry... 10 3.4 Pedologické poměry... 11 3.5 Klimatické poměry... 13 3.6 Hydrologické poměry... 15 3.7 Biota... 16 3.8 Historie vyuţívání území... 19 4 Metodika... 21 4.1 Cíl a princip hodnocení... 21 4.2 Zdroje informací... 22 4.2.1 Plány péče (PP)... 22 4.2.2 Terénní šetření... 23 4.3 Postup současného hodnocení stavu a péče... 23 4.3.1 Kritéria hodnocení stavu a péče o území... 23 4.3.2 Stupnice k hodnocení kritérií... 25 4.3.3 Váha kritérií... 26 4.3.4 Výsledné hodnocení... 26 4.4 Výstup hodnocení... 28 4.4.1 Základní údaje o území... 28 4.4.2 Hodnocení současného stavu a péče o území... 28 4.4.3 Výsledné hodnocení... 29 5

5 Výsledky hodnocení stavu a péče o MZCHÚ... 31 5.1 Přírodní rezervace Borkovická blata... 31 5.2 Přírodní rezervace Černická obora... 38 5.3 Přírodní rezervace Černýšovické jalovce... 44 5.4 Přírodní památka Doubí u Ţíšova... 50 5.5 Přírodní rezervace Dráchovské tůně... 57 5.6 Přírodní památka Hroby... 64 5.7 Přírodní památka Jesení... 70 5.8 Přírodní památka Kozlov... 77 5.9 Přírodní památka Luna... 83 5.10 Přírodní rezervace Pacova hora... 89 5.11 Přírodní památka Stříbrná huť... 96 6 Shrnutí výsledků... 102 6.1 Souhrnné hodnocení současného stavu ZCHÚ... 102 6.2 Souhrnné hodnocení péče o ZCHÚ... 103 7 Návrh základních optimalizačních opatření... 105 8 Diskuse... 108 9 Závěr... 110 10 Summary... 111 11 Pouţitá literatura... 112 12 Přílohy... 116 6

1 Úvod Je obecně známo, ţe mnoho chráněných území nezachycuje původní a nedotčený stav přírody, ale je výsledkem různě intenzivní činnosti člověka v minulosti. Je rovněţ pravděpodobné, ţe bez tisíce let trvajících antropogenních vlivů by evropská krajina byla mnohem jednotvárnější a neoplývala by zdaleka takovou diverzitou rostlinných a ţivočišných druhů. Z toho logicky vyplývá, ţe naprostá většina chráněných území vyţaduje větší nebo menší regulační zásahy (LAŠTŮVKA, 2006). Pod pojmem chráněné území či rezervace si v dnešní době někteří lidé představují část přírody, která je ohraničena či dokonce oplocena a vše, co se na této ploše nachází se chrání tak, ţe se vyloučí veškeré zásahy zvenčí a vývoj se ponechá na přírodě. Toto však u řady těchto chráněných území neplatí. Ať uţ jsou to druhově bohaté luční biotopy, které vznikly díky extenzivní pastvě hospodářských zvířat či společenstva stojatých vod rybníků, které byly pravidelně obhospodařovány a v neposlední řadě společenstva skalních stěn, kterým se výborně daří na odrytých stěnách bývalých lomů, jeţ jsou velmi silným lidským zásahem do krajiny; všechna tato území vyţadují pravidelný management. A to tím spíše, čím více bylo upuštěno od původního způsobu obhospodařování. A tak pasoucí se kozy a ovce vystřídá parta brigádníků s kosami či křovinořezem, na místo tradičního letnění rybníků musí mnohdy nastoupit těţká mechanizace a z opuštěných lomů musí být pravidelně vyřezávány náletové dřeviny, aby nedošlo k jejich zarůstání. Aby bylo moţno hodnotit, do jaké míry je péče o chráněná území vhodná a v jakém stavu se vlastně nacházejí, byla vytvořena Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK A BUČEK, 2005). Právě pomocí této metodiky byla hodnocena vybraná maloplošná zvláště chráněná území, která se nachází v okolí mého rodného města Tábora. 7

2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je vyhodnotit současný stav a péči o vybraná maloplošná zvláště chráněná území Táborska, za pouţití Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK, 2005) a následně navrhnout základní optimalizační opatření, která by vedla k trvalému zajištění předmětů ochrany těchto území v budoucnu. Výsledky jsou zpracovány formou přehledných tabulek a grafů pro kaţdé chráněné území. Tab. 1: Vybraná MZCHÚ Kód Kategorie Název území 670 PR Borkovická blata 2452 PP Černická obora 1071 PP Černýšovické jalovce 2482 PP Doubí u Ţíšova 1814 PR Dráchovské tůně 1295 PP Hroby 1293 PP Jesení 1287 PP Kozlov 1289 PP Luna 2236 PR Pacova hora 421 PP Stříbrná Huť 8

3 Širší územní vztahy a přírodní podmínky 3.1 Charakteristika okresu Tábor kraji. Všechna zkoumaná území se nacházejí v okrese Tábor, který leţí v Jihočeském Okres Tábor se nachází v severovýchodní části Jihočeského kraje. Zaujímá plochu 1 327,09 km 2, zahrnuje území 111 obcí a k 31. 12. 2001 měl 102 714 obyvatel s hustotou zalidnění 77 obyvatel na 1 km 2. Území okresu má silně protáhlý tvar ve směru S-J s výrazným severovýchodním výběţkem severně od Mladé Voţice. Přirozenou osou jiţní části je řeka Blanice. Nejsevernější bod okresu a zároveň celého Jihočeského kraje leţí 2 km severozápadně od obce Vyšetice u Mladé Voţice (49 37 18 s. š., 14 46 10 v. d.), nejvýchodnější místo se nachází 2 km východně od obce Velký Jeţov u Mladé Voţice (49 31 40 s. š., 14 56 48 v. d.), nejjiţnější západně od samoty U Blaţků a 5,5 km jihovýchodně od obce Val (49 06 35 s. š., 14 48 30 v. d.) a nejzápadnější bod je východně od osady Karlov - Nepomuk, severozápadně od Bechyně (49 19 31 s. š., 14 23 53 v. d.). Nejníţe poloţené místo okresu (354 m n. m.) leţí 700 m severovýchodně od Kolodějů nad Luţnicí. Nejvyšším bodem okresu je Javorová skála (722,6 m n. m.) u osady Ounuz ve vrcholové části Jistebnické vrchoviny. (ALBRECHT a kol., 2003) 3.2 Geologické poměry Převáţnou část území okresu Tábor budují přeměněné horniny moldanubika. Jsou zde široce rozšířeny migmatitizované pararuly s hojnými vloţkami krystalických vápenců, erlanů, kvarcitů a grafitických břidlic pestré skupiny a chýnovské svorové ruly flyšoidní skupiny s polohami amfibolitů a krystalických vápenců. Jiţ v 19. Století se krystalický vápenec na Chýnovsku lámal pro pálení vápna a přitom došlo k objevu 9

Chýnovské jeskyně, tehdy největší známé krasové podzemní prostory v Čechách. Na jihozápadě okresu je vyvinuto rozsáhlé těleso bechyňské ortoruly. V severovýchodním cípu Táborska vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Samostatný masiv zde tvoří melanokratní křemenný syenit (tzv. táborský syenit), rozšířený v západním okolí Táborska aţ k Oltyni. O něco severněji při samém okraji okresu vystupuje granodiorit aţ křemenný diorit červenského typu a porfyrický syenodiorit typu Čertova břemene. (ALBRECHT A KOL., 2003) Přibliţně středem okresu probíhá ve směru SSV-JJZ prvořadá tektonická linie Blanické brázdy. Podél této linie došlo k hlubinné rudní mineralizaci, ale také k povrchové sedimentaci permokarbonských i mladších uloţenin. (ALBRECHT A KOL., 2003) V dalším pokračování Blanické brázdy k jihozápadu nacházíme permokarbonské sedimenty v podobě tektonicky zaklesnuté kry u Turovce. Tato pánvička je z větší části překryta neogenními uloţeninami, které pak tvoří pruh v jiţním pokračování tektonické linie podél řeky Luţnice aţ po Frahleţ. (ALBRECHT A KOL., 2003) Dle DEMKA, MACKOVIČINA (2006) náleţí zájmová území do geomorfologického celku Táborská pahorkatina, podcelek Soběslavská pahorkatina. Tou je členitá pahorkatina v povodí Luţnice, převáţně na granodioritech středočeského plutonu a moldanubických horninách s četnými vloţkami, s lokalitami permských, křídových a neogenních sedimentů. Charakteristický je rozčleněný, erozně denudační povrch, místy tektonicky porušený (na V), se zbytky zarovnaných povrchů, strukturně denudačními a denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky a hluboce zaříznutými údolími Luţnice a přítoků, lemovanými u hlavního toku místy pleistocenními říčními terasami. 3.3 Geomorfologické poměry Táborsko je součástí tří geomorfologických podsoustav (Středočeské pahorkatiny, Jihočeských pánví a Českomoravské vrchoviny) a čtyř celků (Vlašimské pahorkatiny, Táborské pahorkatiny, Třeboňské pánve a Křemešnické vrchoviny) (ALBRECHT A KOL., 2003). 10

Z Táborské pahorkatiny se v okrese nachází celá Soběslavská pahorkatina leţící v povodí střední a dolní Luţnice. V její východní ploché části, okrsku Sezimoústecká pahorkatina, je nejvyšším bodem Hůrka (517,9 m n. m.) u Radimovic a v poněkud členitější západní části, okrsku Malšická pahorkatina, jsou nevyššími body kóta 535,2 m n. m. u Skrýchova severně od Opařan a kóta Vrchy (532,4 m n. m.) u Ţelče. (ALBRECHT A KOL., 2003) Na západě zasahuje Táborsko do členité Písecké pahorkatiny, z níţ se v okrese nacházejí východní část okrsku Bechyňská pahorkatina s nejvyššími vrcholy přesahujícími zcela výjimečně 500 m n. m. (ALBRECHT A KOL., 2003). Do jiţní části okresu náleţejí severní výběţky dvou podcelků Třeboňské pánve Lomnické pánve a Kardašořečické pahorkatiny. Lomnickou pánev (zde okrsek Borkovická pánev) vyplňují mocné svrchnokřídové sedimenty klikovského souvrství a na nich zde vznikly rozsáhlé plochy rašelinných loţisek (Borkovická blata, Horusická blata). Na terciérních uloţeninách u Veselí nad Luţnicí jsou vyvinuty ve značných mocnostech kvartérní říční terasy. Jemný písek vyvátý z povrchu teras vytvořil místy písečné duny. (ALBRECHT A KOL., 2003) Území podél hranice okresu a kraje na východě patří západní části Křemešnické vrchoviny, jejímu podcelku Pacovská pahorkatina. Směrem od severu k jihu jsou součástí Táborska její okresky Řísnická vrchovina, podél neotektonické linie se severně od Chýnova zvedají Dubské. Východně od Dubských vrchů patří do okresu malá část Cetorazské pahorkatiny. Jiţně od Dubských vrchů se rozkládá Chýnovská kotlina s několika výraznými vápencovými pahorky, dále k jihu navazuje výběţek Svidnické vrchoviny, v níţ vystupuje výrazná hrásť Choustníku (682,2 m n. m.) se středověkým hradem, na jihu se rozkládá poměrně rozsáhlý okrsek Tučapská. (ALBRECHT A KOL., 2003) 3.4 Pedologické poměry Pedologicky se okres řadí jednak do regionu semi- a hydromorfních půd se subregiony, kde jako doprovod převaţují pseudogleje a výrazně hydromorfní půdy, 11

jednak k regionu kambizemí nasycených a kyselých (místy aţ silně kyselých) se subregiony, ve kterých jsou doprovázeny hlavně pseudogleji a kambizeměmi pseudoglejovými (ALBRECHT A KOL., 2003). V údolích hlavních řek a jejich přítoků převládají typické kambizemě. Drobné ostrůvky na skalnatých srázech v údolí Luţnice tvoří litozemě a rankery, většinou středně a málo úţivné. Na okolních plošinách zcela dominují kyselé typické kambizemě, v sušších polohách blíţe údolí Luţnice jsou i ostrůvky luvizemních hnědozemí a luvizemí na sprašových hlínách. Ve sníţeninách nerozčleněných plošin jsou vyvinuty velké plochy primárních pseudoglejů na polygenetických hlínách (CULEK A KOL., 1996). Z hnědých půd se na celém území (vyjma severního výběţku Třeboňské pánve) vyvinuly převáţně pod lesními porosty rozsáhlé areály kyselé kambizemě typické na svahovinách kyselých vyvřelých hornin, rul, svorů a fylitů v asociacích s doprovodnými pseudogleji. V severovýchodním výběţku okresu se nachází kyselá kambizem pseudoglejová. Na svahovinách rul, místy kyselých a neutrálních intruzív se vytvořila také nasycená kambizem typická, zaujímající velké plochy zemědělské půdy po obou stranách Luţnice od Bechyně přes Tábor a dále aţ k východní hranici okresu (po obou stranách silnice Tábor Pelhřimov) a nachází se i jiţně od Tábora po Veselí nad Luţnicí, kde je vázána na písčitojílovité a jílovitopísčité předkvartérní sedimenty. (ALBRECHT J. A KOL., 2003) Silně kyselé hnědé půdy reprezentované kambizemí dystrickou vznikly na svahovinách kyselých vyvřelých a metamorfovaných v oblasti Pacovské a Táborské pahorkatiny při východní hranici okresu (jiţně od Hůrky 686 m n. m., okolí Horní a Dolní Světlé a Vlčevsi). V asociacích s ní zde okolo skalních výchozů a na sutích ojediněle nalezneme mělké rankery (kambický a typický) s litozeměmi. (ALBRECHT J. A KOL., 2003) Luvizem typická leţí na polygenetických, někde i sprašových hlínách severozápadně od Tábora a Bechyně a jihozápadně od Sezimova Ústí, doprovázena pseudogleji. Jiţně od Bechyně zasahuje menší ostrůvek hnědozemě luvizemní s luvizemí pseudoglejovou. (ALBRECHT J. A KOL., 2003) Po hnědých půdách zaujímají největší rozlohu Táborska hydroformní půdy. Glej typický (pseudoglejový) se vytvořil v okolí velkého počtu rybníků (Horusický, Nový, 12

Jezero, Jordán aj.) a vodních toků (Dírenský, Maršovský a Mlýnský potok, Blanice aj.) na polygenetických hlínách a nevápenitých deluviofluviálních sedimentech a eluviích. V okolí Zálší a Borkovic (jihozápadně od Soběslavi) se nacházejí větší areály gleje organozemního (pelického) na písčitojílovitých a jílovitopísčitých předkvartérních sedimentech. Tento půdní typ obklopuje velké a známé rašeliniště (Borkovická blata) s mocnými pokryvy organozemě typické (glejové), zčásti jiţ vytěţené. V této části okresu a jihovýchodně od Bechyně, severně a jiţně od Tábora a v širokém okolí Sezimova Ústí vznikly na polygenetických hlínách a těţkých předkvartérních sedimentech samostatné celky pseudogleje typického (glejového, stagnoglejového). Pseudogleje jsou v hojné míře doprovázeny kambizeměmi. (ALBRECHT J. A KOL., 2003) Severozápadně od Veselí nad Luţnicí (v blízkosti Borkovických blat) se na bezkarbonátových píscích nachází menší lokalita podzolu arenického. Podél Luţnice (v úseku Bechyně Tábor a Planá nad Luţnicí Veselí nad Luţnicí) se na vápnitých nivních sedimentech vytvořila fluvizem glejová (ojediněle jako fluvizem typická). (ALBRECHT J. A KOL., 2003) 3.5 Klimatické poměry Podnebí je poměrně homogenní, dle QUITTA (1975) niţší severní části patří do mírně teplé oblasti MT 11, zbytek do MT 10, pouze nejvyšší části náleţejí do chladnějších mírně teplých oblastí MT 7 a MT 5. Lokálně je podnebí výrazně ovlivněno inverzí a konfigurací hlubokých údolních zářezů řeky Luţnice (CULEK A KOL., 1996). Území kolem dolní Luţnice spadá do klimatické jednotky s dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou, území kolem Tábora a směrem na jih od něj do jednotky s normálně dlouhým, mírným létem a normálně dlouhou, případně krátkou, mírně teplou zimou. Vyšší polohy Votické vrchoviny na severu a Pacovské vrchoviny na východě jsou zařazeny ke klimatickým jednotkám s normálním, popřípadě krátkým mírným létem a normálně dlouhou mírnou zimou. K chladné klimatické oblasti s velmi krátkým létem a dlouhou mírnou zimou lze zařadit jen malé území na severozápadě okresu v nejvyšších polohách Votické vrchoviny. (ALBRECHT A KOL., 2003) 13

Průměrná roční teplota vzduchu se v převáţné části okresu pohybuje v rozmezí od 7,0 do 7,5 C. V nejvyšších polohách okresu, ve Votické vrchovině ne severu a Mladovoţické a Pacovské pahorkatině na východě, klesá pod 6,5 C. (ALBRECHT A KOL., 2003) Velké vegetační období trvá na většině území okresu 210 aţ 215 dnů, od začátku dubna do přelomu října a listopadu. Na 200 aţ 205 dnů se zkracuje jen v nejvyšších polohách okresu. Období s mrazovými dny začíná obvykle kolem 5. Prosince a končí v posledních dnech února, trvá tedy celkem 80 aţ 85 dnů. V nejvyšších polohách okresu je jen nepatrně delší. (ALBRECHT A KOL., 2003) Nejsušší klima je v údolí dolní Luţnice v oblasti Bechyně, kde ročně spadne průměrně kolem 550 mm sráţek. V rozsáhlé oblasti mezi Veselím nad Luţnicí, Táborem a Mladou Voţicí se průměrné roční úhrny pohybují kolem 600 mm. Nejvlhčí oblastí je Pacovská pahorkatina, kterou ovlivňuje návětří Českomoravské vrchoviny (aţ 700 mm). (ALBRECHT A KOL., 2003) Obr. 1: Klimadiagram pro meteorologickou stanici Tábor, data z ČHMÚ (2008) 14

Tab. 2: Průměrné teploty vzduchu a úhrn sráţek pro meteorologickou stanici Tábor, data z ČHMÚ (2008) Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Celkem za rok Průměrná teplota vzduchu [ C] -2,8-1,1 2,6 7,4 12,6 15,8 17,3 16,6 12,9 7,9 2,7-1 7,6 Úhrn srážek [mm] 32,5 30,7 34,4 41,4 66,9 79,3 68,4 72,7 45,6 35,2 36,2 35,4 578,8 3.6 Hydrologické poměry Většina okresu leţí v povodí Luţnice, pouze jeho menší severovýchodní část náleţí jiţ do povodí Sázavy. Luţnice protéká okresem od jeho jiţního okraje u Frahleţe severním směrem aţ k Táboru, kde se její směr lomí k západu a později k jihozápadu. V tomto směru teče pak Luţnice aţ k jihozápadní hranici okresu, který opouští u ústí Bílinského potoka. Z přítoků, které Luţnice na Táborsku přijímá, je většina pravostranných. Prvním větším přítokem je Neţárka, vlévající se do ní zprava na severním okraji Veselí nad Luţnicí. Tok Luţnice prodělává na území okresu zajímavý vývoj. Z původně typicky rovinného toku s častými rozlivy o povodních a s hojnými mrtvými rameny a poříčními tůněmi v nivě v okolí Veselí nad Luţnicí a Soběslavi se postupně říční údolí zahlubuje do okolního terénu a na úseku od Tábora aţ po hranice okresu řeka protéká úzkým a hlubokým údolím v hloubce 100 aţ 150 metrů pod okolním pahorkatinným terénem. Koncové části údolí jejích přítoků mají v tomto úseku podobný charakter. Okolí Mladé Voţice odvodňuje Blanice s řadou drobnějších přítoků směrem k severovýchodu do Sázavy. (ALBRECHT A KOL., 2003) Táborsko je poměrně bohaté na vodní plochy. Četné rybníky se nacházejí prakticky po celém území okresu. Největším rybníkem je Horusický (416 ha) jiţní části okresu, patřící ještě do Třeboňské pánve. Dalšími velkými rybníky jsou Jordán v Táboře (50 ha), nejstarší umělá vodní nádrţ v regionu zaloţená v roce 1492, Jezero (42 ha) a Starý Kravín (25 ha) východně od Sezimova Ústí, Velká Kalice (22 ha) a Hejtman (26 ha) jihovýchodně od Plané nad Luţnicí. Z dalších vodních ploch stojí za zmínku zatopené vytěţené pískovny u Vlkova na jihu okresu. (ALBRECHT A KOL., 2003) 15

Zásoby podzemních vod jsou v okrese soustředěny v hlubokých křídových a terciérních uloţeninách hydrogeologického rajónu Třeboňská pánev severní část. Tato oblast s odběry soustředěnými v linii Horusice Dolní Bukovsko. Velká část okresu je součástí hydrogeologického rajónu Krystalinikum v povodí Luţnice, který je na podzemní vody poměrně chudý. Větší zdroje podzemních vod v krystaliniku jsou vázány pouze na zkrasovatělé vápence pestré skupiny moldanubika na Chýnovsku, kde je nejznámějším pramenem tzv. Rutická vyvěračka, jíţ vystupují z podzemí vody patřící k hydrologickému systému Chýnovského potoka a protékající předtím hlubšími podzemními prostorami Chýnovské jeskyně. (ALBRECHT a kol., 2003) 3.7 Biota Celé Táborsko je součástí mezofytika. Větší část na severozápadě patří do fytogeografického okresu Votická pahorkatina (podokres Táborsko-vlašimská pahorkatina), okrajové vyšší partie také do f. o. Votická vrchovina (podokres Čertovo břemeno). Výše poloţená východní část je součástí f. o. Českomoravská vrchovina. Na jihovýchod mezi Chýnov, Veselí nad Luţnicí a Bechyni zasahuje f. o. Třeboňská pánev. Údolí Luţnice od Tábora aţ po západní hranici okresu patří do f. o. Střední Povltaví a malé území u Hodonic je součástí f. o. Jihočeská pahorkatina (podokres Píseckohlubocký hřeben). Rozmanitou květenu zpestřují jak teplomilné druhy Středního Povltaví, tak subboreální prvky na rašeliništích Třeboňské pánve. (ALBRECHT A KOL., 2003) V současnosti převládají intenzivně obhospodařované zemědělské pozemky, degradované louky a borové a smrkové lesní kultury. Potenciální vegetací Táborska byly acidofilní bikové a jedlové doubravy (Luzulo albidae-quercetum, Abieti- Quercetum), které se takřka nedochovaly. Jejich přítomnost indikují zejména bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), černýš luční (Melamphyrum pratense), konvalinka vonná (Convallaria majalis), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), stanoviště jedlových doubrav bika chlupatá (Luzula pilosa) a svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium). (ALBRECHT A KOL., 2003) 16

Nejvyšší polohy pokrývaly bučiny, v nichţ převaţoval acidofilní bikový typ (Luzulo-Fagetum) s bikou bělavou, borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), pstročkem dvoulistým (Maianthemum bifolium) a věsenkou nachovou (Prenanthes purpurea). Část těchto porostů byla zřejmě dříve tvořena květnatými bučinami a acidofilní charakter získala teprve degradací pastvou nebo lesním hospodařením. Zbytky květnatých bučin nalezneme dnes jen v nejvyšších polohách. V kulminační části Votické vrchoviny jsou to bučiny s lípou malolistou (Tilio cordatae-fagetum), kdeţto ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli - Fagetum), v mozaice s kostřavovými bučinami (Festuco altissimae - Fagetum). V jejich bylinném patře rostou např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana) a čarovník prostřední (Cicaea x intermedia). (ALBRECHT A KOL., 2003) Na svazích údolí Luţnice pod Táborem jsou zachovány černýšové dubohabřiny (Melamphyro nemorosi - Carpinetum), které snad kdysi pokrývaly také pahorkatiny na Choustnicku a vápence u Chýnova. Na skalnatých ostroţnách jsou maloplošně vyvinuty acidofilní jestřábníkové bory (Hieracio pallidi - Pinetum) a fragmenty subacidofilních teplomilných doubrav (Quercion petraeae), na balvanitých svazích suťové lesy s měsíčnicí vytrvalou (Lunario - Aceretum) a v jejich horních částech acidofilní metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae - Abietum). (ALBRECHT A KOL., 2003) V jiţní části okresu byly plošně rozšířeny střemchové doubravy a střemchové olšiny (společenstva Quercus robur - Padus avium, Alnus glutinosa - Padus avium) s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides). Mnohde na ně navazují mokřadní olšiny (Carici elongatae - Alnetum). Na Soběslavsko - Veselských blatech se dochoval nevelký komplex rašelinišť, tvořený blatkovými a vlochyňovými bory (Pino rotundatae - Sphagetum, Vaccinio uliginosi - Pinetum). Třeboňskou pánev charakterizuje i komplex vegetace slatinných a přechodových rašelinišť. (ALBRECHT A KOL., 2003) Vodní a mokřadní vegetace je nejlépe vyvinuta v toku Luţnice a jejích mrtvých ramenech, ale setkáváme se s ní také v četných rybnících, které leţí v okolní pahorkatině. Ve zdejších vodách nacházíme voďanku ţabí (Hydrocharis morsus - ranae), ţebratku bahenní (Hottonia palustris), stulík ţlutý (Nuphar lutea) a leknín bílý (Nymphaea alba). V korytě Luţnice roste rdest uzlinatý (Potamogeton nodosus). 17

(ALBRECHT A KOL., 2003) V odlesněné krajině najdeme kosené mezofilní louky svazu Arrhenatherion a krátkostébelné louky svazu Violion caninae. Pouze v nejteplejších částech nad údolím Luţnice a na vápencích u Chýnova se objevují druhově bohatší porosty s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). V nivách jsou běţné pcháčové louky (Calthion), zejména porosty s pcháčem bahenním (Cirsium palustre) a děhelem lesním (Angelica sylvestris), na nichţ vzácně roste i upolín nejvyšší (Trollius altissimus). V okolí svahových pramenišť jsou roztroušeny zbytky rašelinných luk (Caricion fuscae) se suchopýrem úzkolistým (Eriphorum angustifolium), ostřicí obecnou (Carex nigra), o. Hartmanovou (C. hartmanii) a místy hojným prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis). Střídavě vlhká stanoviště hostí bezkolencové porosty (Molinion), na nichţ vzácně roste hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). (ALBRECHT A KOL., 2003) Lesy pokrývají 28 % rozlohy regionu. Podíl jehličnanů činí 91 %. Převládá smrk (51 %), borovice má zastoupení 37 %, modřín 1 %, ostatní jehličnany 2 %. Listnaté dřeviny tvoří 8 % - dub 3 %, bříza 2 %, buk 1 %, olše 1 %, ostatní listnáče 1 %. (ALBRECHT A KOL., 2003) Dnes převládají kulturní porosty borovice a smrku. Rozšířen však zůstal původní ekotyp třeboňské borovice nejseverněji rostoucí v Turoveckém lese. Vlivem hospodaření téměř vymizela jedle, dub je přítomen sporadicky, převaţují umělé výsadby. Staré výstavky dubu a borovice lze spatřit v Černické oboře. Na Soběslavsku byla řada přirozenějších porostů zničena velkoplošnou těţbou rašeliny. Komplex porostů s přírodě blízkou skladbou dřevin se nachází zejména v zaříznutém údolí Luţnice pod Táborem. (ALBRECHT a kol., 2003) Fauna regionu je představována ochuzenými a silně pozměněnými ţivočišnými společenstvy hercynského původu, se západními vlivy (jeţek západní, ropucha krátkonohá). Významnějším prvkem je fauna rybníků, jejich okrajů a zbytkových mokřadů, patrná zejména ve fauně ptáků nebo váţek (CULEK A KOL., 1996). Fauna táborského okresu je velice pestrá, protoţe zejména v jiţní části okresu dochází k těsnému prolínání zcela odlišných prvků. Na rašeliništích najdeme druhy charakteristické pro pásmo severské tajgy a tundry. Na výslunných suchých místech, zejména na písčitém substrátu, lze naopak nalézt výrazně teplomilné druhy stepní fauny, 18

přičemţ vzdálenost mezi takto diametrálně odlišnými biotopy bývá mnohde jen několik kilometrů. Bohatou zvířenu mají také dochované zbytky přirozených porostů bučin a dubohabřin. Prvky původně nejrozšířenější lesní formace acidofilních doubrav přeţívají i ve vysázených jehličnatých lesích. (ALBRECHT A KOL., 2003) V lesních porostech na terasách Luţnice jiţně od Tábora, které mají místy charakter acidofilních doubrav, ale jsou dnes většinou nahrazeny borovými monokulturami, nacházíme poměrně jednotvárnou faunu, v níţ sice chybějí druhy teplomilných listnatých (dubových) lesů, zato některými prvky připomíná zvířenu reliktních borů. V nejjiţnějších částech okresu se objevuje zřetelně větší podíl teplomilných druhů entomofauny. Váté písky, zejména Písečný přesyp u Vlkova a nyní jiţ zcela zdevastovaný přesyp Hůrka u Plané nad Luţnicí, byly ještě před zhruba padesáti lety velice významným refugiem teplomilných druhů blanokřídlých. Cenné jsou mokřadní biotopy, kterých je ale ve srovnání s centrální částí Třeboňské pánve méně. Přesto ţije na rybničních soustavách v této části okresu široké spektrum vodních a mokřadních druhů ţivočichů. V jiţní části okresu se nachází několik rozsáhlých rašelinišť s charakteristickou faunou bezobratlých. Rozdíly v typu jejich vegetačního krytu nebo ve stupni sekundární sukcese po narušení těţbou rašeliny se markantně odráţejí také ve sloţení jejich fauny. Rozsáhlejší smíšené lesy v Černické oboře, podél Luţnice mezi Táborem a Bechyní a v okolí Choustníku a Chýnova mají pestrou faunu, pro niţ je charakteristická přítomnost některých stenotopních druhů brouků. Na několika lokalitách zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra) a v posledních letech byly zjištěny také častější návštěvy losa evropského (Alces alces) v Černické oboře. Na výslunných místech v zaříznutém údolí Luţnice ţijí některé teplomilné druhy brouků. Severní část okresu má vyšší průměrnou nadmořskou výšku a místy se tu nacházejí podhorské druhy brouků. (ALBRECHT a kol. 2003) 3.8 Historie vyuţívání území Nejstarší osídlení je datováno do pozdní doby kamenné (chámská kultura, Tábor). Spolehlivě je doloţeno raně středověké slovanské osídlení, zejména podél řeky Luţnice, pozdější vrcholný rozvoj nastává ve 13. 14. století a rozkvět raně novověkého 19

hospodářství spadá do 16. století, kdy byly dosídleny i okrajové části regionu. Utváření krajiny je úzce spjato zejména s Roţmberky (Bechyně, Choustník). Jim a jejich nástupcům vděčíme za zachování některých lesních komplexů s přirozenější druhovou skladbou a za vybudování soustavy rybníků, zejména na Třeboňsku. (ALBRECHT A KOL., 2003) Krajinný ráz dlouhodobě formoval tradiční způsob vyuţívání území. Mozaika polí, luk, mokřadů a lesíků doznala největších změn ve druhé polovině 20. století. Po roce 1990 došlo k částečnému útlumu zemědělství, přičemţ účinky na přírodu nejsou vţdy jen pozitivní, některé pozemky zůstaly neobdělány a podléhají ruderalizaci. Výrazným zásahem do krajiny jsou těţebny štěrkopísku u Veselí nad Luţnicí, nyní zatopené vodou a rekreačně vyuţívané, a rozsáhlá těţba rašeliny na Borkovických blatech, kde část ploch po skončení těţby dobře regeneruje. (ALBRECHT A KOL., 2003) Do jiţní části regionu zasahuje CHKO Třeboňsko. Kromě toho je zde šest přírodních parků, jejichţ motivem ochrany jsou celistvé lesní komplexy, mnohde s mozaikou rybníků na okrajích, resp. Zachovaná malebně členitá kopcovitá krajiny (Jistebnická vrchovina). (ALBRECHT a kol., 2003) 20

4 Metodika K hodnocení stavu a péče byla pouţita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK, 2005). Tato kapitola 4 vychází z této metodiky. 4.1 Cíl a princip hodnocení Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umoţňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích chráněných území. Metodika je koncipována tak, aby ji bylo moţné aplikovat i při hodnocení všech maloplošných území se zvláštním statutem ochrany, například biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, tvořících skladebné součásti územních systémů ekologické stability krajiny i registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných chráněných územích je zaloţena na následujících principech: Jednoduchost: Stav i péče jsou hodnoceny na základě jednoznačných a snadno hodnotitelných kritérií pomocí verbálně numerické stupnice. Zavedení kvantitativních multiplikátorů pro stanovení váhy kritérií umoţňuje výsledné celkové zhodnocení úrovně stavu a péče o území. Univerzálnost: Kritéria a ukazatele byly vybrány tak, aby je bylo moţno vyuţít ve všech kategoriích zvláště chráněných území s rozmanitými předměty ochrany a také v dalších územích se zvláštním statutem ochrany. Pro všechny typy území je pouţit stejný postup hodnocení. Díky tomu je moţné srovnání výsledků hodnocení v rozmanitých souborech chráněných území. 21

Rychlost: Hodnocení je zaloţeno především na terénní rekognoskaci, částečně také na vyuţití a sekundární analýze disponibilních materiálů o území. Metodika je koncipována tak, ţe terénní průzkum území menšího neţ 100 ha lze zvládnout za jeden den (více jak 90 % maloplošných zvláště chráněných území v ČR nepřekračuje výměru 100 ha). V případě rozsáhlých území tvořených výrazně odlišnými částmi je moţno hodnotit odděleně jednotlivé části chráněného území a na základě jejich hodnocení následně získat hodnocení celého území. Komplexnost: Přestoţe jde o jednoduchou a rychlou metodu, hodnoceny jsou všechny důleţité aspekty péče i stavu území. K hodnocení je vyuţíván nejlepší expertní úsudek, umoţňující nalezení slabých (záporných) i silných (kladných) stránek stavu i péče. Závěrečné výsledné hodnocení pak odráţí celkovou úroveň péče a stavu území. Metodika byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŢP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení můţe provádět kaţdý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). 4.2 Zdroje informací 4.2.1 Plány péče (PP) Před samotným hodnocením byly pro hodnocená území získány plány péče a inventarizační průzkumy těchto území: PR Borkovická blata, PP Černická obora, PP Černýšovické jalovce, PR Dráchovské tůně, PP Doubí u Ţíšova, PP Hroby, PP Jesení, PP Kozlov, PP Luna, PR Pacova hora, PP Stříbrná huť. Materiály pro tyto účely poskytl Ing. Milan Vlášek z odboru ţivotního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Z této dokumentace byly zjištěny základní údaje o chráněném území (zejména předmět ochrany, cíl péče), vývoj území z hlediska předmětu ochrany, upozornění na vyskytující se negativní vlivy, přehled prováděné a plánované péče. Pro orientaci v terénu poslouţily mapové podklady. Plány péče byly vyuţity především k těmto účelům: 22

1) získání základních informací o chráněném území (identifikační údaje, lokalizace, charakteristika ekotopu a bioty, předmět a cíl ochrany) 2) seznámení s návrhy zásahů a opatření 3) předběţné upozornění na hodnoty či problémy území 4) hodnocení stavu dokumentace a přítomnosti významných druhů 4.2.2 Terénní šetření Terénní šetření, která jsou základem hodnocení, byla prováděna v období května aţ října 2009 a v dubnu 2010. Na počátku terénního průzkumu byla dle informací z plánu péče zjištěna poloha hranic. Současně jiţ byla hodnocena kritéria značení hranic a ochranné pásmo aj. Následně probíhal průzkum přímo v území, kde byla hodnocena všechna ostatní kritéria. V průběhu hodnocení byly zapisovány informace k jednotlivým kritériím stavu a péče do záznamového archu, kde bylo následně kaţdému kritériu uděleno bodové ohodnocení. Závěrem terénního šetření byla pořízena fotodokumentace. Při terénním průzkumu nebyla hodnocena pouze kritéria dokumentace a významné druhy. Stav dokumentace byl posuzován dle existujících dokumentů o chráněném území. Významné druhy, tedy jejich výskyt a hojnost populací, byly také posuzovány při terénním šetření, avšak jako hlavní zdroj informací slouţili zejména inventarizační průzkumy a plány péče, kde byl popsán nejen jejich výskyt, ale i jejich stav v průběhu uplynulých let. Terénní průzkum pak souţil pouze pro zpřesnění těchto údajů. 4.3 Postup současného hodnocení stavu a péče 4.3.1 Kritéria hodnocení stavu a péče o území Pří hodnocení je důleţité, aby byla posouzena všechna kritéria stavu i péče. V některých případech však toto nebylo moţné, pak bylo příslušné kritérium vypuštěno a označeno jako nehodnoceno. Vţdy byly uvedeny důvody, které znemoţňovaly kritérium hodnotit. 23

U kaţdého kritéria je základním principem hodnocení vţdy srovnání aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Optimální stav (péče) je takový stav (péče) území, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle jeho ochrany a chráněné území tak nejlépe plní svůj účel. Optimální stav (péče) se u různých chráněných území pochopitelně liší, tak jak se liší předměty a cíle ochrany. Tab. 3: Kritéria hodnocení současného stavu území Kritéria hodnocení současného stavu území Název kritéria Stručná charakteristika hodnocení kritéria Zachovalost Posouzení zachovalosti z hlediska předmětu ochrany Struktura Hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz Významné druhy Hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů Reprodukce Hodnocení schopnosti reprodukce populací Narušení obnovy Posouzení závaţnosti a rozsahu narušení obnovy Invazní a expanzivní druhy S důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí Skládky a odpad S ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území Jiné negativní vlivy Hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území Tab. 4: Kritéria hodnocení péče o území Kritéria hodnocení péče o území Název kritéria Stručná charakteristika hodnocení kritéria Dokumentace Posouzení kvality existující dokumentace o území Značení hranic Hodnocení kvality značení hranic Cesty Posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) Ochranné pásmo Hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících Omezování vnějších negativních vlivů Posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí Péče o obnovu Hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umoţňují či podporují Zásahy Hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území Dosahování cílů ochrany Celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany 24

Ze shora uvedených principů vyplývá, ţe při hodnocení současného stavu území není posuzována významnost (hodnota) území, ale stav daného území. Vysoké výsledné hodnocení současného stavu území neznamená, ţe jde o území vysoce významné, ale ţe současný stav území vysoce odpovídá představě o optimálním stavu daného území. Při hodnocení chráněného území tedy byla posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území. 4.3.2 Stupnice k hodnocení kritérií Kaţdé z 16 kritérií uvedených v Tab. 3: Kritéria hodnocení současného stavu území a Tab. 4: Kritéria hodnocení péče o území je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: Tab. 5 Stupnice hodnocení jednotlivých kritérií Číslo stupně Označení stupně 0 Extrémně nízký 1 Velmi špatný 2 Špatný 3 Průměrný 4 Dobrý 5 Vynikající U kaţdého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejniţší) ohodnocení; stupeň 5 značí nejlepší (nevyšší) hodnocení. U všech kritérií tedy platí zásada: čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Pokud je tedy hodnoceno např. kritérium významné druhy vysokým stupněm, jde o zlepšování stavu populací významných druhů; v případě kritéria invazní a expanzivní druhy znamená hodnocení vysokým stupněm nízké zastoupení invazních a expanzivních druhů. Zlepšování stavu populací významných druhů je hodnoceno jako pozitivní, zatímco výskyt invazních druhů je jevem neţádoucím. Vţdy je tedy dodrţeno pravidlo: vysoký stupeň hodnocení = kladné hodnocení daného kritéria. 25

4.3.3 Váha kritérií Pro odlišení důleţitosti jednotlivých kritérií má kaţdé z nich přidělen násobný koeficient (multiplikátor). Násobný koeficient je pevně stanoven (viz SVÁTEK, BUČEK, 2005), při hodnocení nebyl měněn. Násobným koeficientem se vynásobí udělený stupeň a získá se tak příslušný počet bodů pro dané kritérium. 4.3.4 Výsledné hodnocení Takto získané hodnoty byly sečteny pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně byly sečteny body pro všechna hodnocená kritéria péče. Tab. 6: Postup hodnocení současného stavu ZCHÚ Číslo kritéria Název kritéria hodnocení současného stavu území Stupeň Násobný koeficient Počet bodů i S i k i S i x k i 1 Zachovalost 0-5 x 3 = 2 Struktura 0-5 x 2,5 = 3 Významné druhy 0-5 x 2 = 4 Reprodukce 0-5 x 1,5 = 5 Narušení obnovy 0-5 x 1,5 = 6 Invazní a expanzivní druhy 0-5 x 1 = 7 Skládky a odpad 0-5 x 1 = 8 Jiné negativní vlivy 0-5 x 1,5 = Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ: (v případě hodnocení všech osmi kritérií) Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ: (v případě vynechání (nehodnocení) některého z kritérií) n = počet kritérií H stav = výsledné hodnocení současného stavu; i = číslo kritéria; S i = stupeň udělený i-tému kritériu; k i = násobný koeficient i-tého kritéria; n = počet hodnocených kritérií 26

Tab. 7: Postup hodnocení péče o ZCHÚ Číslo kritéria Název kritéria hodnocení péče o území Stupeň Násobný koeficient Počet bodů i S i k i S i x k i 1 Dokumentace 0-5 x 1 = 2 Značení hranic 0-5 x 1 = 3 Cesty 0-5 x 1,5 = 4 Ochranné pásmo 0-5 x 1,5 = 5 Omezování vnějších negativních vlivů 0-5 x 1,5 = 6 Péče o obnovu 0-5 x 2 = 7 Zásahy 0-5 x 2,5 = 8 Dosahování cílů ochrany 0-5 x 3 = Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ: (v případě hodnocení všech osmi kritérií) Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ: (v případě vynechání (nehodnocení) některého z kritérií) n = počet kritérií H péče = výsledné hodnocení péče; i = číslo kritéria; S i = stupeň udělený i-tému kritériu; k i = násobný koeficient i-tého kritéria; n = počet hodnocených kritérií Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ bylo vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně moţného počtu bodů, jeţ lze pro hodnocená kritéria stavu získat; obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ bylo vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně moţného počtu bodů, jeţ lze pro hodnocená kritéria péče získat. Následně byly oba výsledky hodnoceny dle níţe uvedené tabulky. 27

Tab. 8: Výsledná hodnocení stavu území a péče H stav ; H péče Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ a péče o ZCHÚ 0 30 Velmi špatný (VŠ) 31 50 Špatný (Š) 51 70 Průměrný (P) 71 90 Dobrý (D) 91 100 Vynikající (VY) 4.4 Výstup hodnocení Pro zpracování výstupů hodnocení byl pouţit počítačový program (SVÁTEK A SVÁTEK, 2005), který je vytvořen v prostředí programu Microsoft Excel. Tento výstup je tvořen přehledem základních údajů o území, hodnocením současného stavu území, hodnocením péče o území a výsledným hodnocením v podobě tabulek, grafů a slovního hodnocení. 4.4.1 Základní údaje o území Pro vyplnění základních údajů slouţily nejčastěji plány péče a údaje digitálního registru Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR, 2010). Pokud v přehledu není uvedeno jinak, byly údaje převzaty z výše jmenovaného registru AOPK ČR (2010). Pro přehlednost byly pro území vytvořeny mapy. Jako podkladová vrstva byla pouţita ortofotomapa získaná z WMS serveru Portálu veřejné zprávy České republiky (CENIA, 2010), která byla následně doplněna o informace získané terénním šetřením. Mapy byly zpracovány v open source programu Quantum GIS, verzi 1.3.0, pod licencí GNU Public License. 4.4.2 Hodnocení současného stavu a péče o území Výstup hodnocení současného stavu území a péče o území je představován dvěma tabulkami, ve kterých jsou přehledně uvedena všechna kritéria spolu s uděleným stupněm hodnocení a jeho krátkým zdůvodněním. Pokud nebylo kritérium hodnoceno, je zde uvedeno odůvodnění. 28

4.4.3 Výsledné hodnocení Výsledné hodnocení je vyjádřeno tabulkově a graficky se slovním zhodnocením výsledků. Toto hodnocení je navíc doplněno o fotografie zachycující důleţité skutečnosti. Všechny fotografie byly pořízeny autorem této práce. Tabulky uvádí jednotlivá kritéria spolu s uděleným stupněm hodnocení a výsledným počtem dosaţených bodů. Grafické vyjádření představují přehledné grafy znázorňující výsledné hodnocení jednotlivých kritérií a graf výsledného hodnocení. Ten ukazuje celkové výsledky hodnocení současného stavu a péče o chráněná území a jejich vzájemný poměr. Jejich popis je uveden na následujících obrázcích. Obr. 2: Grafické vyjádření hodnocení jednotlivých kritérií (SVÁTEK, BUČEK 2005) 29

Obr. 3: Grafické vyjádření výsledného hodnocení (SVÁTEK, BUČEK 2005) 30

5 Výsledky hodnocení stavu a péče o MZCHÚ 5.1 Přírodní rezervace Borkovická blata Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ŠIŠKA, 2004) Přírodní rezervace leţí v severozápadní části Soběslavsko Veselských blat, asi 2 km jihovýchodně od obce Komárov. Nadmořská výška pánevního rašeliniště se pohybuje v rozpětí 420 429 m n. m. Téměř celou plochu rezervace pokrývá loţisko přechodové a vrchovištní rašeliny s mocností aţ 8 m, které však bylo v jiţní (nově přičleněné) části výrazně zmenšeno průmyslovou těţbou. Půdním pokryvem je organozem, v jiţní vytěţené části obnaţená a pomalu mineralizující spodní vrstva rašeliny, v severovýchodní části na píscích je vyvinut podzol arenický. Státní přírodní rezervace Borkovická blata byla za účelem uchování nejkrásnějšího porostu borovice blatky na Soběslavských blatech zřízena jiţ v roce 1949. Původní rozloha činila 31 ha. Od roku 1953 se započalo s velkoplošnou těţbou rašeliny a z toho důvodu bylo nutné roku 1957 územní ochranu zrušit. Celkem bylo vytěţeno asi 400 ha původního rašeliniště, tj. 1 700 000 tun rašeliny. Na plochu zrušené rezervace průmyslová těţba nedospěla. Po postupném útlumu byla kolem roku 1978 ukončena. V roce 1980 bylo moţné opět zřídit území a zásadním způsobem ovlivnila další vývoj dochovaného blatkového boru. Především došlo k výraznému poklesu hladiny podzemní vody, způsobenému vybudováním systému odvodňovacích stok hlubokých aţ několik metrů. Po vyfrézování je navíc úroveň terénu vytěţené části sníţena v průměru o 1 2 m. Zhoršené hydrologické podmínky byly nepochybně jednou z hlavních příčin nadměrného odumírání blatek, jehoţ intenzita dosáhla vrcholu v první polovině 90. let minulého století. Následně došlo také ke změnám v druhovém zastoupení dřevin původního porostu. V kontrastu s průmyslovým dobýváním je tradiční těţba rašeliny tzv. borkování. Ruční píchání borků započalo jiţ koncem 19. století a trvalo zhruba do 50. let 20. století. Vyrýpané jámy zaplavovala voda a postupně zarůstaly mokřadní vegetací. Extenzivní způsob těţby výrazně neovlivnil rašelinotvorná proces a přispěl k vytvoření druhově pestrých bezlesých stanovišť rašeliniště. Východní částí rezervace ovlivněnou v minulosti borkováním vede od roku 1980 naučná stezka. 31

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Borkovická blata Kód ZCHÚ: 670 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: č. 2/2000 vydal OÚ Tábor dne 21. 3. 2000 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Soběslav Katastrální území: Borkovice Výměra ZCHÚ: 91,09 ha (ŠIŠKA 2004) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č.114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2006 2015 (ŠIŠKA, 2004) Jiná dokumentace: Inventarizační průzkum pro PR Borkovická blata (PYKAL, 1991), Inventarizační průzkum PR Borkovická blata Entomologie: brouci a dvoukřídlí (MÁCA, 1997), Inventarizační průzkum váţek PR Borkovická blata (FLÍČEK, 1999), Houby PR Borkovická blata (VALTER, 2001) Předmět ochrany: Posláním přírodní rezervace je ochrana ekosystému pánevního rašeliniště se zbytky blatkových borů s charakteristickou flórou a faunou. Většina blatkových borů v oblasti původní přírodní rezervace se nachází ve stadiu rozpadu. Na ploše navrhované k přičlenění probíhá regenerace mokřadních stanovišť s výskytem např. rosnatky okrouhlolisté, borovice blatky, rojovníku bahenního, řady druhů evropsky ohroţených váţek atd. (ŠIŠKA, 2004) Cíl ochrany: Prioritním cílem je zlepšit nebo udrţet stanovištní podmínky nezbytné pro zachování význačných druhů, skupin druhů a biotických společenstev. Vývoj lesních porostů i rašelinných bezlesí bude podle potřeby (aktuálního stavu) usměrňován plánovanými zásahy prováděnými ve prospěch stanovených předmětů ochrany. Budou vyloučeny 32

veškeré způsoby vyuţívání území, které by mohly poškodit dochované přírodní hodnoty. Bude prováděn vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí, jejichţ výsledky budou vyuţity pro stanovení optimálního způsobu managementu území. Za účelem vzdělávání a uvědomování veřejnosti bude část území trvale zpřístupněna naučnou stezkou. (ŠIŠKA, 2004) Poznámka: 33

stupeň Tab. 9: Hodnocení současného stavu PR Borkovická blata Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Borkovická blata Datum hodnocení: 10. 9. 2009 Zachovalost 3 Struktura 3 Významné druhy n Reprodukce 2 Narušení obnovy 4 Invazní a expanzivní druhy 3 Skládky a odpad 4 Jiné negativní vlivy 4 Vlivem výrazného narušení vodního reţimu došlo na většině plochy k odumírání blatek (Pinus rotundata) a následnému zarůstání světlin zejména krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula) a částečně i smrkem (Picea abies). Rozloha původní blatkového boru (Pino rotundatae - Sphagetum) nyní zaujímá cca 35% (ŠIŠKA, 2004). Ve zbylé části území lze nalézt rašelinný bor (Vaccinio uliginosi - Pinetum rotundatae), ovšem část území zarůstá náletovými dřevinami. PR Borkovická blata je území, kde se vyskytují významné druhy z řad rostlin, obojţivelníků, plazů, ptáků i savců. Toto kritérium nebylo hodnoceno díky nedostatku informací z provedeného terénního šetření. Nelze hodnotit současně reprodukci všech významných druhů, avšak borovice blatka (Pinus rotundata), potaţmo celý blatkový bor, jenţ je z hlediska předmětu ochrany nejdůleţitějším společenstvem, byl v minulosti narušen (ŠIŠKA, 2004) a v současné době se nachází ve stadiu regenerace. Nedochází k významnému poškozování obnovy. Ta je pouze tlumena náletovými dřevinami (bříza, olše). Dále bylo zaznamenáno, ţe došlo k odříznutí několika jedinců patrně borovice blatky (Pinus rotundata), coţ uvádí i ŠIŠKA (2004) v plánu péče. V částech území dochází zarůstání náletovými dřevinami, jako jsou krušina olšová (Frangula alnus), bříza bělokorá (Betula pendula) a v některých částech i smrk (Picea abies). Nejvíce dochází k zarůstání v uvolněných světlinách po odumřelých borovicích blatkách. V těchto světlinách se vyskytují i trsy třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) Výskyt jednotlivých odpadků je koncentrován do místa, kde byl vybudován odpočinkový altánek v rámci naučné stezky. V okolí výše zmíněného altánku dochází k sešlapávání vegetace. V menší míře dochází po celém naučném okruhu k chození mimo vyznačené stezky či k jízdě na kole. Tyto skutečnosti však nemají významný negativní dopad na předmět ochrany. 34

stupeň Tab. 10: Hodnocení péče o PR Borkovická blata Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Borkovická blata Datum hodnocení: 10. 9. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 5 Cesty 4 Ochranné pásmo 5 Pro území existuje platný vyhlašovací zřizovací předpis a platný plán péče (ŠIŠKA, 2004), který obsahuje všechny důleţité součásti. Dále bylo zpracováno několik inventarizačních průzkumů: houby (VALTER, 2001), brouci a bezkřídlí (MÁCA, 1997), rašelina (BUMERL, 1996), ptáci (PYKAL, 1991). Po délce celé hranice bylo provedeno pruhové značení, včetně umístění malých státních znaků. Dále je pří příjezdu k území umístěna informační tabule a další jsou rozmístěny v rámci naučné stezky po celé ploše území. Územím vede naučná stezka. V místech kde kvůli značnému zamokření není moţno postupovat po povrchu půdy, je stezka vedena po dřevěných lávkách. Tím je do jisté míry zabráněno samovolnému pohybu návštěvníků po území. V ochranném pásmu nebyly zaznamenány ţádné skutečnosti mající negativní vliv na předmět ochrany. Omezování vnějších negativních vlivů 5 Na území nepůsobí ţádné vnější negativní vlivy. Péče o obnovu 4 Zásahy 4 Dosahování cílů ochrany 4 ŠIŠKA (2004) v plánu péče uvádí, ţe byl pro záchranu genofondu původního blatkového boru zřízen v blízkosti rezervace semenný sad. V současné době by jiţ mělo být získáváno osivo a následně vysazováni noví jedinci. Při terénním šetření bylo zjištěno, ţe pro podporu borovice blatky (Pinus rotundata) jsou z ploch s jejím výskytem odstraňovány (vysekávány) náletové dřeviny. V některých místech však není dostatečně likvidována buřeň přerůstající mladý porost. Ta by mohla být během vegetačního období vyţínána, nebo alespoň tlumena sešlapáváním. Byly provedeny všechny důleţité zásahy pro udrţení předmětu ochrany. Byly opraveny hrázky na odvodňovacích kanálech, pro udrţení stabilní hladiny podzemní vody. Dále byl zbudován semenný sad (ŠIŠKA, 2004) na záchranu genofondu borovice blatky (Pinus rotundata) a získávání vhodného sadebního materiálu pro obnovu blatkových borů. Zásahy jako kosení a odstraňování náletových dřevin by mohly být prováděny častěji. Především díky realizovaným zásahům byl zachráněn předmět ochrany a do budoucna leze očekávat jeho pozitivní vývoj. Pouze některé zásahy (vyţínání, vyřezávání náletových dřevin) by mohly být prováděny s vyšší intenzitou. 35

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 11: Hodnocení současného stavu území Tab. 12: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PR Borkovická blata Hodnocení péče o PR Borkovická blata Zachovalost 3 3 9 Dokumentace 5 1 5 Struktura 3 2,5 7,5 Značení hranic 5 1 5 Významné druhy n 2 Cesty 4 1,5 6 Reprodukce 2 1,5 3 Ochranné pásmo 5 1,5 7,5 Narušení obnovy 4 1,5 6 Omezování vnějších neg. vlivů 5 1,5 7,5 Invazní a expanzivní druhy 3 1 3 Péče o obnovu 4 2 8 Skládky a odpad 4 1 4 Zásahy 4 2,5 10 Jiné negativní vlivy 4 1,5 6 Dosahování cílů ochrany 4 3 12 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 69 průměrný výsledné hodnocení péče: H péče = 90 dobrá Obr. 4: Grafické znázornění výsledků hodnocení PR Borkovická blata 36

Současný stav PR Borkovická blata byl vyhodnocen jako průměrný. Celý ekosystém rašelinišť byl v minulosti silně narušen průmyslovou těţbou rašeliny, ale i ruční těţbou a vytvořením systému odvodňovacích kanálů. V minulých letech byla provedena revitalizace těchto vytěţených ploch, odvodňovací kanály byly přehrazeny a v současnosti se jiţ území nachází v relativně stabilním stavu. Péče o PR Borkovická blata byla vyhodnocena jako dobrá. Byla realizována potřebná opatření na záchranu cenných ekosystému, zejména revitalizace ploch narušených těţbou rašeliny. V současné době dochází k obnovování blatkových porostů a do budoucna lze v území díky zvolenému managementu očekávat pozitivní vývoj. Tab. 13: Podrobné hodnocení stavu dokumentace Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 5: Holiny zarůstající náletovými dřevinami a travinnou vegetací Obr. 6: Betonovým panelem přehrazený odtok vody z rašeliniště 37

5.2 Přírodní rezervace Černická obora Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ŠIŠKA, 2000) Přírodní památka Černická obora je součástí stejnojmenného rozsáhlého lesního komplexu cca 5 km východně od Bechyně. Její hranice se na jihu přimyká k osadě Černice. Terén území je plochý s výškovým rozpětím od 475 m n. m. do 480 m n. m. V jihozápadní části území se nachází menší terénní deprese, zaplavená vodou. Z rekonstrukčně geobotanického hlediska leţí ZCHÚ v malé enklávě dubohabřin (sv. Carpinion), obklopené acidofilními doubravami (Querci robori - petraeae). Dnešní vegetace přírodní památky je reprezentována jednotlivě i skupinovitě smíšeným lesním porostem s převahou dřevin odpovídajících stanovištním poměrům. Jeho kostru tvoří přestárlá kmenovina dubu letního, habru, borovice a smrku (průměrné stáří 200 let) ve stadiu rozpadu. Pod silně proředěným horním patrem se v mezerách a porostních světlinách vytvořily přirozenou obnovou mladší etáţe ze smrku a habru. V severovýchodní části porostu se nachází pruh tyčoviny aţ slabé kmenoviny smrku po odluce. Zdravotní stavu porostu, zejména borovice (u níţ se předpokládá, ţe jde o původní třeboňský ekotyp) a dubu, je špatný (prosychání korun, hniloba). Území bylo v minulosti součástí stejnojmenné obory zaloţené Petrem Vokem z Roţmberka jiţ koncem 16. století a později obnovené (1769 1774 ). Oborní chov zvěře zde byl provozován aţ do 70. let 20. století, kdy došlo k jeho zrušení. Fakticky byla dnešní přírodní památka chráněna od orku 1880 na popud tehdejšího majitele hraběte Paara. Zejména v posledních 5O letech byl porost ponechán přirozenému vývoji. 38

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Černická obora Kód ZCHÚ: 2452 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: výnos č. 143547/33-IV ze dne 31. 12. 1993 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Sudoměřice u Bechyně Výměra ZCHÚ: 9,25 ha (ŠIŠKA, 2000) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2002 2011 (ŠIŠKA, 2000) Jiná dokumentace: Rozbor stanoviště státní přírodní rezervace Černická obora (TŮMA), Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Černická obora vegetační kryt (ALBRECHT, URBAN, 1984), Inventarizační průzkum přírodní památky Černická obora Entomologie: brouci a dvoukřídlí (MÁCA, 1994) Předmět ochrany: Fragment přirozených lesních porostů typu dubohabřin (svaz Carpinion). Výskyt některých význačných druhů entomofauny, vázaných na přirozené lesní porosty. (ŠIŠKA, 2000) Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem péče o ZCHÚ je zajištění nástupní generace lesa pod přestárlým matečným porostem a to kombinací umělé a přirozené obnovy a usměrnění druhové skladby ve prospěch cílových dřevin v mladších etáţích. (ŠIŠKA, 2000) Poznámka: 39

stupeň Tab. 14: Hodnocení současného stavu PP Černická obora Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Černická obora Datum hodnocení: 3. 8. 2009 Zachovalost 3 Struktura 3 Významné druhy 3 Reprodukce 1 Narušení obnovy 1 Invazní a expanzivní druhy 2 Skládky a odpad 3 Porost borovice lesní (Pinus sylvestris), dubu letního (Quercus robur) a jedle bělokoré (Abies alba) je jiţ značně přestárlý a chybí zde přirozená obnova a zastoupení cílových dřevin v mladších etáţích. Horizontální struktura porostu je dostačující avšak vertikální struktura je nevyhovující, díky téměř nulovému zmlazování cílových dřevin. Lesní porost je nedostatečně zmlazován a nachází se ve špatném zdravotním stavu. Zejména borovice (dle ŠIŠKY (2000) se pravděpodobně jedná o původní třeboňský ekotyp) a dub trpí prosýcháním korun a hnilobou. Nacházejí se zde i významné druhy hmyzu. Například střevlík Carabus scheidleri a mnoho dalších druhů brouků vázaných na přirozené lesní porosty, jako jsou krasci Buprestis rustica a Agrilus biguttatus, červenáček Schizotus pectinocornis a lenec Conopalus testastenus, či z dvoukřídlých smutnice Sciara helvola, bedlobytek Boletina anderschi a Sciophila fenestella (ŠIŠKA, 2000) jsou vázány na výskyt odumřelé dřevní hmoty. Ta je však v některých případech vyklízena, coţ omezuje šíření populací těchto druhů, stejně jako některých druhů ptactva či neškodných hub. Reprodukce je zde velmi problematická. Původní porosty borovice se jiţ nezmlazují, problematický je však i sběr osiva. Jelikoţ mnoho jedinců jiţ skoro neplodí a celkově jejich zdravotní stav není vyhovující, mohlo by sběrem dojít k jejich poškození. Dub se zde zmlazuje o něco lépe, avšak díky hojnému výskytu spárkaté zvěře značně trpí okusem. Reprodukce druhů vázaných na odumřelou dřevní hmotu je omezována jejím vyklízením. Obnova borovice je téměř nulová, obnova dubu je silně narušena a výrazně poškozena okusem zvěří. Na mnoha místech je obnova znemoţněna zarůstáním buření (s dominující ostřicí třeslicovitou), habrem či smrkem. Na mnoha místech, především pak v severní části území, se v mezerách vzniklých polomem a vývraty vytvořilo uzavřené bylinné patro s dominující ostřicí třeslicovitou, silně jsou zastoupeny také třtiny (křovištní, rákosovitá, chloupkatá), metlice trsnatá, medyněk měkký aj. Na zbytku ploch se zápoj bylinného patra pohybuje od 70 do 90% a kromě dominující ostřice třeslicovité a přítomnosti výše uvedených druhů zde byly zjištěny také např. pšeníčko rozkladité, ptačinec velkokvětý, mařinka vonná, bika hajní, pstroček dvoulistý aj (ŠIŠKA 2000). Tyto druhy mají významný negativní vliv na uţ tak silně narušenou obnovu cílových dřevin. Ukládání odpadu podél jiţní hranice se začíná projevovat ruderalizací území v této části. Ojediněle se vyskytují odpadky, zejména v jiţní části území, v oblasti přístupové cesty v blízkosti hospodářského stavení. Tamtéţ se nachází také travnatá plocha (dvůr), která bývá vyuţíván jako parkoviště. 40

stupeň Jiné negativní vlivy 3 V jiţní části území (v ochranném pásmu) se nachází pár hospodářských budov, které na území působí negativními vlivy jako například ukládání dřeva poblíţ přístupové cesty, znemoţňující přístup na území, či chov drůbeţe a její popelení v porostu. Před několika lety bylo na ploše bývalého zámeckého parku, nacházejícího se na druhé straně komunikace hraničící s chráněným územím zprovozněno golfové hřiště. To přispívá především ke zvýšené návštěvnosti území. Tab. 15: Hodnocení péče o PP Černická obora Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Černická obora Datum hodnocení: 3. 8. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 4 Cesty 4 Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 3 Zásahy 3 3 Právní předpis o vyhlášení ZCHÚ existuje a je platný. Pro území byl zpracován plán péče (ŠIŠKA, 2000), který je platný a obsahuje všechny důleţité součásti. Dále byly provedeny a zpracovány inventarizační průzkumy: rozbor stanoviště (TŮMA), vegetační kryt (ALBRECHT, URBAN, 1984), entomologie (MÁCA, 1994). Obvod hranice je v terénu jednoznačně identifikovatelný. Nechybí pruhové značení ani cedule s malým státním znakem. Existuje ovšem nesrovnalost mezi výměrou ZCHÚ uváděnou zřizovacím právním předpisem (6,6532 ha) a současnou výměrou, stanovenou podle platného porostového rozdělení lesa (9,25 ha). Tento rozdíl je způsoben úpravami hranice porostu při deceniálních obnovách LHP (ŠIŠKA, 2000). Podél jihozápadní hranice vede zelená turistická trasa znamenající příliv návštěvníků do chráněného území, avšak není významným negativním vlivem. Územím dále prochází lesní cesta, která však v současné době není vyuţívána pro provoz lesní techniky, tudíţ také nemá negativní dopad na předmět ochrany. V ochranném pásmu se nachází několik hospodářských budov, jejichţ negativní vliv na území je popsán u kritéria "jiné negativní vlivy". Do zákonem stanoveného padesáti metrového ochranného pásma zasahuje i asfaltová komunikace, která je však málo vyuţívaná, nemá tak přímý negativní vliv na území. Negativní vlivy ze strany návštěvníků by mohly být omezeny umístěním informační tabule s popisem a odůvodněním toho, co a proč je dovoleno či zakázáno na území přírodní památky činit. Co se týče hospodářských stavení, bylo by dobré jasně vymezit hranici pozemků a MZCHÚ a zamezit nepovolenému vyuţívání území, zejména odnosu mrtvého dřeva z lokality. Přirozená obnova lesního porostu je velice slabá, u cílových dřevin takřka nulová. Je nezbytně nutné přistoupit k umělé obnově cílovými dřevinami a následné ochraně semenáčků proti okusu spárkatou zvěří a buření. Je nezbytné realizovat zásahy týkající se umělé obnovy a její ochrany před negativními vlivy. 41

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Dosahování cílů ochrany 2 Pokud nebudou včas realizovány nezbytné zásahy (zajištění a ochrana obnovy), můţe být váţně poškozen předmět ochrany. Výsledné hodnocení Tab. 16: Hodnocení současného stavu území Tab. 17: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Černická obora Hodnocení péče o PP Černická obora Zachovalost 3 3 9 Dokumentace 5 1 5 Struktura 3 2,5 7,5 Značení hranic 4 1 4 Významné druhy 3 2 6 Cesty 4 1,5 6 Reprodukce 1 1,5 1,5 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy 1 1,5 1,5 Omezování vnějších neg. vlivů 3 1,5 4,5 Invazní a expanzivní druhy 2 1 2 Péče o obnovu 3 2 6 Skládky a odpad 3 1 3 Zásahy 3 2,5 7,5 Jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 Dosahování cílů ochrany 2 3 6 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 50 špatný Výsledné hodnocení péče: H péče = 62 průměrná Obr. 7: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Černická obora 42

Současný stav PP Černická obora je hodnocen jako špatný. Celý porost je značně přestárlý a obnovuje se jen velmi obtíţně či vůbec. Plocha místy zarůstá buření a obnova cílových dřevin je vystavena tlaku spárkaté zvěře. Péče o PP Černická obora je hodnocena jako průměrná. Péče o obnovující se porost není dostatečná, taktéţ by bylo vhodné jej podpořit výsadbou nových sazenic. Potřebné zásahy je nutné realizovat co nejdříve. Tab. 18 Podrobné hodnocení stavu dokumentace Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 8: Semenáček dubu patrně poškozený okusem Obr. 9: Někteří jedinci se nachází jiţ ve stadiu rozpadu 43

5.3 Přírodní rezervace Černýšovické jalovce Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ŠIŠKA, 2000) Přírodní památka Černýšovické jalovce leţí cca 1 km jihovýchodně od obce Černýšovice na Bechyňsku, v severním výběţku lesního komplexu mezi obcemi Hutě, Beţerovice a Bechyňská Smoleč. Jde o bývalou pastvinu na mírně ukloněné plošině (směrem k JV), s řadou nerovností po terénních úpravách. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 425 434 m n. m. Z rekonstrukčně geobotanického hlediska leţí chráněné území ve vegetační jednotce acidofilní doubravy (sv. Quercion robori petraeae). Jádro lokality tvoří bývalá pastvina porůstající roztroušenými skupinami i solitéry jalovců. V podrostu zcela dominuje ruderální travino-bylinná vegetace s převahou třtiny křovištní. Místy se zmlazují také keře, zejména trnka a bez černý. V minulosti bylo území extenzivně zemědělsky vyuţíváno formou pastvy, coţ mělo za následek redukci dřevin trpících okusem a naopak šíření proti okosu chráněného, pichlavého jalovce. K zachování populace tohoto druhu na lokalitě přispělo jistě také udrţování průseků v lesních porostech z důvodů vedení elektrovodů. V minulosti byly zřejmě činěny pokusy o částečné odvodnění plochy, o čemţ svědčí příkop v jiţní partii území. Obr. 10: Pohled na PP od západní hranice 44

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Černýšovické jalovce Kód ZCHÚ: 1071 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška z 21. 1. 1988, vydaná ONV Tábor Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Černýšovice Výměra ZCHÚ: 1,2639 ha (ŠIŠKA, 2000) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2002 2011 (ŠIŠKA, 2000) Jiná dokumentace: Předmět ochrany: Zachování genofondu ohroţeného taxonu Juniperus communis (jalovec obecný) (ŠIŠKA, 2000). Cíl ochrany: Zajištění optimálních podmínek pro zachování a rozvoj populace jalovce obecného (Juniperus communis) (ŠIŠKA, 2000). Poznámka: 45

stupeň Tab. 19: Hodnocení současného stavu PP Černýšovické jalovce Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Černýšovické jalovce Datum hodnocení: 8. 7. 2009 Zachovalost 4 Struktura 4 Významné druhy 3 Reprodukce 3 Narušení obnovy 3 Invazní a expanzivní druhy 2 Skládky a odpad 5 Jiné negativní vlivy 3 Zachovalost území je narušena zarůstáním náletovými dřevinami a křovinami (osika, bez černý, trnka) při severní a jiţní hranici sousedící s lesním porostem. K tomu začalo pravděpodobně docházet poté, co bylo na území ukončeno extenzivní pasení hospodářských zvířat. Struktura je na většině území vyhovující, narušuje ji pouze mokřad ve východní části a rozrůstající se keře trnky a jiných náletových dřevin jednotlivě po celé ploše. Několik jedinců jalovce obecného (Juniperus communis) je značně proschlých či odumřelých, v některých případech (konkrétně při okrajích porostu) brání jalovcům v růstu dřeviny ve stromovém patře (BO, DB letní). Většina jedinců má dostatečné předpoklady pro dobrou reprodukci, které však brání vysoký podíl buřeně v bylinném patře. Nárosty dřevin místy konkurují populaci jalovce a část přirozené obnovy jalovce obecného (Juniperus communis) je zahubena ruderální travino-bylinnou vegetací. Vzhledem k ukončení extenzivní pastvy a poměrně nízké frekvenci zásahů převahuje na ploše ruderální travino-bylinná vegetace: třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pýr plazivý (Elytrigia repens), ovsík vyvýšený (Arrhenaterum elatius), bojínek luční (Phleum pratense), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), psineček výběţkatý (Agrostis stolonifera), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), andělika lesní (Angelica sylvestris), pcháč oset (Cirsium arvense), čertkus luční (Succisa pratensis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) (ŠIŠKA 2000). Při terénním šetření byla tato skutečnost potvrzena. Největší byl výskyt třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), zejména v okrajových částech území. Území je těţko přístupné z okolí, tudíţ se zde díky nízké návštěvnosti nevyskytuje ţádný odpad. Při terénním šetření nebyly nalezeny ani jednotlivé odpadky. Při hodnocení tohoto kritéria byl brán v úvahu nad územím procházející elektrovod. Nemá sice na území přímý negativní vliv, paradoxně právě díky němu se na území mohlo dobře dařit chráněnému jalovci obecnému (Juniperus communis), jelikoţ bylo jako průsek pro elektrovod vyuţíváno k extenzivní pastvě dobytka. Tak docházelo k redukci okusem trpících dřevin a k šíření proti okusu chráněného jalovce. V současné době však někteří jedinci jalovce obecného (Juniperus communis) dosahují takové výšky, ţe by mohlo dojít k rozporu s 46 zákona 458/2000 Sb., který stanovuje maximální výšku porostů v ochranném pásmu vedení vysokého napětí. Tento zákon zakazuje nechávat růst porosty nad výšku 3 m. 46

stupeň Tab. 20: Hodnocení péče o PP Černýšovické jalovce Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Černýšovické jalovce Datum hodnocení: 8. 7. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 3 Cesty 5 Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 3 Zásahy 3 Dosahování cílů ochrany 3 3 Existuje platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ. Pro území byl zpracován plán péče (ŠIŠKA, 2000), který obsahuje všechny důleţité součásti. Po obvodu území je umístěn 4 x malý státní znak. Chybí pruhové značení ve východní a jiţní části hranice, kde není lesní porost, tudíţ by bylo nutné umístit značení na kůly. V těchto místech jsou však umístěny cedule se státním znakem. Jelikoţ území tvoří průsek pod elektrovodem, je zřetelně ohraničeno okolním porostem. Chybí informační tabule, ale vzhledem k malé návštěvnosti území zde není ţádoucí. Územím ani v jeho bezprostřední blízkosti neprochází ţádná cesta, která by jej mohla negativně ovlivnit. Z ochranného pásma, které je z větší části tvořeno lesním porostem, se na téměř celé území šíří náletové dřeviny. Není dostatečně tlumen vliv náletu dřevin a šíření ruderálních druhů v ploše území. Plocha je kaţdoročně kosena s ohledem na zachování zmlazení jalovců, ale vzhledem k negativním vlivům (šíření náletových dřevin a ruderální vegetace) by mohla být kosena častěji. Ideální by byl návrat k původnímu obhospodařování pastvou. Dochází ke kaţdoročnímu kosení a občasnému vyřezávání náletových dřevin, avšak četnost zásahů není dostatečná. Předmět ochrany (populace jalovců) přeţívá, avšak jeho budoucnost závisí na vhodném managementu (kosení a jeho intenzita či zavedení pastvy). 47

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 21: Hodnocení současného stavu území Tab. 22: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Černýšovické jalovce Hodnocení péče o PP Černýšovické jalovce Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 3 1 3 Významné druhy 3 2 6 Cesty 5 1,5 7,5 Reprodukce 3 1,5 4,5 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy 3 1,5 4,5 Omezování vnějších neg. vlivů 3 1,5 4,5 Invazní a expanzivní druhy 2 1 2 Péče o obnovu 3 2 6 Skládky a odpad 5 1 5 Zásahy 3 2,5 7,5 Jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 Dosahování cílů ochrany 3 3 9 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 69 průměrný Výsledné hodnocení péče: H péče = 67 průměrná Obr. 11: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Černýšovické jalovce 48

Současný stav PP Černýšovické jalovce byl vyhodnocen jako průměrný, avšak má blízko k hranici s dobrým. Z hlediská předmětu ochrany má území dobrou strukturu, avšak vývoj jalovce omezuje šíření náletových dřevin. Péče o PP Černýšovické jalovce byla vyhodnocena jako průměrná. Zásahy vedoucí k udrţení předmětu ochrany jsou pravidelně kaţdoročně realizovány, ale ke zlepšení stavu území by bylo zapotřebí razantnějších zásahů. Tab. 23: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Černýšovické jalovce Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 12: Některé jalovce rostoucí pod elektrovodem brzy dosáhnou výšky 3 m Obr. 13: Zarůstání plochy keři a dřevinami 49

5.4 Přírodní památka Doubí u Ţíšova Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ŠIŠKA, 2004) Přírodní památka leţí při levém břehu řeky Luţnice, asi 1,5 km severovýchodně od obce Ţíšov u Veselí nad Luţnicí. Nadmořská výška říční nivy činí 405 m n. m. Z rekonstrukčně geobotanického hlediska leţí plocha přírodní památky v oblasti luhů a olšin. Zonálním společenstvem mapovaným v této oblasti jsou acidofilní doubravy, které spíše odpovídají aktuálnímu stavu. Historický vývoj přírodní památky v nivě Luţnice není příliš znám. Podle charakteru acidofilní doubravy se dá usuzovat, ţe je semenného původu. Není ale zcela zřejmé, zda byla zaloţena uměle, nebo vznikla přirozenou obnovou mateřského porostu. Lesnicky se zde prakticky nehospodaří. Obr. 14: Pohled na PP od příjezdové cesty (JZ) 50

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Doubí u Ţíšova Kód ZCHÚ: 2482 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: č. 56.376/57 D/1 dne 2. července 1957 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Soběslav Katastrální území: Ţíšov u Veselí nad Luţnicí Výměra ZCHÚ: 1,5448 ha (ŠIŠKA, 2004) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2006 2015 (ŠIŠKA, 2004) Jiná dokumentace: inventarizační průzkum vegetačního krytu (ALBRECHTOVÁ A URBAN, 1986), botanický a entomologický průzkum (MÁCOVÁ, 2007), mykologický inventarizační průzkum (PRAVDA, 2009) Předmět ochrany: Ve zřizovacím výnosu Ministerstva školství a kultury z roku 1957 není předmět ochrany uveden (ŠIŠKA, 2004). Dle plánu péče (ŠIŠKA, 2004) jsou hlavním předmět ochrany: Přírodní společenstva: Acidofilní biková doubrava (Luzulo albidae Quercetum) Populace druhů: vyšší rostliny (Lilium martagon, Dianthus superbus, Aconitium variegatum, Serratula tinctoria, Pseudolysimachion maritimum), obojţivelníci (Bufo bufo, Rana dalmatina), plazi (Natrix natrix, Anguis fragilis), bezobratlí (Pterostichus gracilis, Plantynus livens, Schizotus pectinicornis, Amiota semivirgo, Drosophila tristis, Chymomyza distincta) Cíl ochrany: Prioritním cílem ochrany je udrţet stanovištní podmínky, nezbytné pro zachování význačných druhů skupin druhů a biotických společenstev. Fragment acidofilní 51

doubravy bude zásahy usměrňován především v případě neţádoucího vývoje - tj. například za účelem zajištění nástupní generace lesa a eliminování neţádoucích vlivů okolí (ruderalizace, šíření invazních druhů rostlin apod.) Předem jsou vyloučeny veškeré způsoby vyuţívání území, které by mohly poškodit dochované přírodní hodnoty (viz stanovené předměty ochrany). Za účelem stanovení optimálního způsobu péče bude (podle moţností) prováděn vědecký výzkum a monitoring lokality. (ŠIŠKA, 2004) Poznámka: 52

stupeň Tab. 24: Hodnocení současného stavu PP Doubí u Ţíšova Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Doubí u Ţíšova Datum hodnocení: 3. 8. 2009 Zachovalost 4 Struktura 3 Významné druhy 3 Reprodukce 3 Narušení obnovy 1 Invazní a expanzivní druhy 2 Území pokrývá přírodě blízký lesní porost charakteru acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae - Quercetum) z asi 93% (ŠIŠKA, 2004). Porost je tvořen dubem letním (Quercus robur), přimíšená je bříza bělokorá (Betula pendula). V jihovýchodní části se při okraji území nachází segment borové monokultury. Jedná se víceméně o stejnověký porost s jednoetáţovou vertikální strukturou, chybí zde zmlazení. Co se týče horizontální struktury, jihovýchodní část acidofilní doubravy je lemována pruhem kulturní borové kmenoviny, z hospodářského hlediska značně nekvalitní (netvárné, přeštíhlené, vrškovým polomem poškozené stromy). V minulosti došlo k úbytku druhů bezobratlých ţivočichů díky odvozu odumřelé dřevní hmoty ze stanoviště (ŠIŠKA, 2004). Zároveň dochází k ohroţení významných rostlinných druhů (ŠIŠKA (2004) uvádí v plánu péče Lilium martagon, Dianthus superbus, Aconitum variegatum, Pseudolysimachion maritimum) v důsledku zvýšeného přísunu ţivin z hnojených luk a polí (severní, západní a jiţní okraj) a s tím související šíření nitrofilních a expanzivních druhů rostlin. Dřevinné patro tvořené dubem letním (Quercus robur) má potenciál pro dostatečnou reprodukci, avšak k odrůstání dochází jen obtíţně (viz narušení obnovy). Reprodukce bezobratlých ţivočichů byla narušena odvozem odumřelé dřevní hmoty z území (ŠIŠKA, 2004). Reprodukce druhů bylinného patra je negativně ovlivněna postupným obohacováním ţivinami z přilehlých zemědělských pozemků. Trvalý tlak okusu spárkaté zvěře byl dosud významným limitujícím faktorem přirozené obnovy, coţ by mělo do jisté míry vyřešit nynější oplocení celého území. Semenáčky obtíţně odrůstají také díky tlaku zapojené travnaté buřeně (Carex brizoides). Část ţaludů je pravděpodobně vysbírána prasaty. Postupné obohacování ţivinami z obhospodařovaných zemědělských pozemků v nivě se projevuje neţádoucím šířením nitrofilních a expanzivních druhů třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris), krtičníku hlíznatého (Scrophularia nodosa), kopřivy (Urtica dioica) aj. (ŠIŠKA, 2004). V keřovém patře se prosazuje bez černý (Sambucus nigra), nálet zde nepůvodního smrku byl v minulosti na většině plochy odstraněn. Ruderalizace se projevuje především ve světlinách a porostních mezerách, které vznikají následkem postupného odumírání přestárlých bříz. Skládky a odpad 5 Území není znečištěno ani jednotlivými odpadky. Jiné negativní vlivy 3 Jako negativní vliv se v minulosti projevil odvoz odumřelé dřevní hmoty (ŠIŠKA, 2004), který je v současnosti ztíţen oplocením celého území. 53

stupeň Tab. 25: Hodnocení péče o PP Doubí u Ţíšova Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Doubí u Ţíšova Datum hodnocení: 3. 8. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 4 Existuje platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ. Pro území byl zpracován plán péče (ŠIŠKA, 2004), který je platný a obsahuje všechny důleţité součásti. Na území bylo provedeno několik inventarizačních průzkumů (viz základní údaje o území). Hranice území je dobře patrná díky oplocení území po celém obvodu. Nechybí malý státní znak ani pruhové značení hranice území. Chybí pouze informační cedule. I kdyţ se nepředpokládá vysoká návštěvnost území, informační cedule by mohla zdůvodňovat oplocení území a odradit případné návštěvníky, kteří by mohli plot poškodit. Cesty 5 V okolí se nevyskytují ţádné cesty. Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 4 Zásahy 4 Dosahování cílů ochrany 4 4 Kromě východní části, kde hranice sousedí s vodním tokem řeky Luţnice, tvoří většinu ochranného pásma zemědělsky vyuţívané pozemky (pole, louky). V ochranném pásmu je nepřípustná aplikace hnojiv. Podstatná část negativních vlivů byla vyloučena oplocením celé lokality. Přetrvávají pouze negativní vlivy spojené s ruderalizací území. Novým oplocením lokality je zamezeno okusu zvěří, tudíţ došlo ke zlepšení podmínek pro obnovu cílových dřevin. Na území je nutná redukce nitrofilních druhů a zmlazování nepůvodních dřevin. Po provedených zásazích uvedených v plánu péče (ŠIŠKA, 2004), kterými jsou oplocení lokality a odstranění náletu nepůvodních dřevin (zejména smrku) lze očekávat pozitivní vývoj celého území. 54

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 26: Hodnocení současného stavu území Tab. 27: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Doubí u Ţíšova Hodnocení péče o PP Doubí u Ţíšova Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 3 2,5 7,5 Značení hranic 4 1 4 Významné druhy 3 2 6 Cesty 5 1,5 7,5 Reprodukce 3 1,5 4,5 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy 1 1,5 1,5 Omezování vnějších neg. vlivů 4 1,5 6 Invazní a expanzivní druhy 2 1 2 Péče o obnovu 4 2 8 Skládky a odpad 5 1 5 Zásahy 4 2,5 10 Jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 Dosahování cílů ochrany 4 3 12 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 61 průměrný Výsledné hodnocení péče: H péče = 81 dobrá 100 90 5 4 70 Cíle 3 2 1 50 Jiné Odp Invz Nar Zás POb 0 30 Rep VD Stru Neg OP Cst Zach Znč Obr. 15: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Doubí u Ţíšova 0 Dok 55

Současný stav PP Doubí u Ţíšova byl vyhodnocen jako průměrný. Aţ na segment borovicové monokultury se struktura současného porostu zdá se býti optimální, avšak zcela chybí zmlazení a nastupující generace lesa. Péče o PP Doubí u Ţíšova byla vyhodnocena jako dobrá. Území bylo oploceno, čímţ byl omezen tlak zvěře na přirozenou obnovu a do budoucna lze očekávat pozitivní vývoj v podobě zmlazení a odrůstání cílových dřevin. Tab. 28: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Doubí u Ţíšova Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 16: Značení hranice spolu s oplocením Obr. 17: Acidofilní biková doubrava 56

5.5 Přírodní rezervace Dráchovské tůně Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (EIA SERVIS, 2005) PR Dráchovské tůně leţí v nivě na levém břehu řeky Luţnice. Její součástí je soustava mrtvých ramen a nivních tůní s charakteristickou vegetací, které jsou obklopeny vlhkými loukami. Nadmořská výška území je 404 407 m n. m. Skalní podloţí tvoří biotitická a silimanit-biotická pararula, překrytá terciérními jílovitopísčitými uloţeninami (neogén), fluviálními štěrkovitými písky rissu (pleistocén) a nivními hlínami (holocén). Půdním pokryvem je fluvizem glejová a glej typický. Nejvýznamnějším typem vegetace jsou vodní a mokřadní společenstva komplexu slepých ramen a tůní v různém stupni zazemnění. Nejvýznamnějšími vodními plochami jsou tůň ve střední části území a slepé rameno řeky Luţnice, které je dosud spojeno s vodním tokem na SZ rezervace. Vegetace obdobného charakteru je i v několika menších, částečně zazeměných tůňkách v okolí velké centrální tůně. Vodní plochy hostí mozaiku společenstev splývavých a plovoucích vodních rostlin, jejichţ konkrétní sloţení je podmíněno zejména stupněm zazemnění (hloubkou vodního sloupce), kvalitou vody a světelnými podmínkami. Na otevřených vodních plochách jsou společenstva zakořeněných vodních rostlin s listy plovoucími na hladině (sv. Nymphaeion albae), s hojným výskytem stulíku ţlutého (Nuphar lutea). 57

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Dráchovské tůně Kód ZCHÚ: 1814 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: č. 4/96 20. 6. 1996 (s účinností od 5. 7. 1996), přehlášeno nařízením okresního úřadu v Táboře č. 4/99 22. 11. 1999 (s účinností od 16. 12. 1999) Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Soběslav Katastrální území: Dráchov Výměra ZCHÚ: 37,9835 ha (EIA SERVIS, 2005) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2006 2015 (EIA SERVIS, 2005) Jiná dokumentace: botanický inventarizační průzkum (KUČEROVÁ A ABAZID, 2000), inventarizační průzkum fauna váţek (FLÍČEK, 2000), inventarizační průzkum savci (Zbytovský, 2000), biologický průzkum (VYHNÁLEK, 2005), inventarizační průzkum fauna váţek (HESOUN, 2009), Ichtyologický, batrachologický a herpetologický průzkum PR Dráchovské tůně (FISCHER A VLACH, 2009) Předmět ochrany: V nařízení Okresního úřadu v Táboře o zřízení přírodní rezervace Dráchovské tůně z dne 22. 11. 1999 je ve článku 1: Vymezení přírodní rezervace a její poslání uvedeno, ţe: "posláním přírodní rezervace je ochrana ekosystémů slepých a odstavených ramen řeky Luţnice a nivních tůní s charakteristickou vegetací a výskytem ohroţených rostlin a ţivočichů. Tůně jsou obklopeny komplexem nivních luk a plochami mokřadní vegetace v depresích bývalých říčních ramen". 58

(EIA SERVIS, 2005) Cíl ochrany: Území přírodní rezervace Dráchovské tůně je územím, kde dlouhodobým cílem je zachování hodnotného ekosystému druhotného bezlesí, který je současně biotopem řady zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Zachování tohoto ekosystému je moţné pouze prostřednictvím trvalé péče. (EIA SERVIS, 2005) Poznámka: 59

stupeň Tab. 29: Hodnocení současného stavu PP Dráchovské tůně Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Dráchovské tůně Datum hodnocení: 14. 8. 2009 Zachovalost 4 Struktura 4 Významné druhy 4 Reprodukce 4 Narušení obnovy 5 Invazní a expanzivní druhy 4 Skládky a odpad 3 Jiné negativní vlivy 4 U některých tůní dochází k zarůstání náletovými dřevinami (olše lepkavá a různé druhy vrb), coţ přispívá k jejich zazemňování. Dále se vyskytují v lukách a mokřadní ladě více či méně ruderalizovaná oka s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), nejvíce při jihovýchodním okraji. Na území přírodní rezervace se vyskytují stojaté vody se společenstvy zakořeněných rostlin s listy plovoucími na hladině svazu Nympheon alba, méně jiná společenstva stojatých vod, dále pak mokřadní společenstva vysokých ostřic svazů Magnocaricion elatae a Caricion gracilis a kosené louky s prvky střídavě vlhkých luk svazu Molinion (EIA SERVIS, 2005). Struktura území je z části narušena zanášením vodních ploch a tůní. Podle údajů z plánu péče (EIA SERVIS, 2005) je většina populací zvláště chráněných druhů vitální (ţebratka bahenní, voďanka ţabí, bazanovec kytkokvětý). Ohroţená je populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), jeţ čítá pouze několik málo jedinců a sviţníka polního (Cicindela campestris), která čítá také několik exemplářů (EIA SERVIS, 2005). Reprodukce většiny rostlinných druhů je dostatečná, avšak v delším časovém horizontu bude při nezměněné péči docházek ke zmenšování podílu otevřené vodní hladiny z celkové plochy tůní a tudíţ i k ohroţení populací mnoha druhů rostlin a ţivočichů. Je zde však moţnost některou z tůní obnovit jednorázovým razantním zásahem a obnovit tak příznivé podmínky pro další vývoj mokřadních společenstev. Obnova lučních rostlinných společenstev není nijak významně narušena, je však závislá na stávajícím managementu, tzn. kosení luk. Ojedinělý výskyt ruderálních a expanzivních druhů v lučních společenstvech v podobě ok. Výskyt kopřivy dvoudomé, třtiny křovištní a ostruţníků při jihovýchodním okraji. Místy hromady odpadků v porostu a starší skládka v ochranném pásmu, při jiţním okraji. V okrajovém porostu se vyskytují myslivecká zařízení - zásypy k přikrmování zvěře, coţ způsobuje kumulaci zvěře na ploše území. Tímto můţe být ohroţena obnova rostlinných druhů vyskytujících se v blízkosti těchto zařízení. 60

stupeň Tab. 30: Hodnocení péče o území PP Dráchovské tůně Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Dráchovské tůně Datum hodnocení: 14. 8. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 5 Cesty 5 Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 4 Zásahy 4 Dosahování cílů ochrany 4 4 Existuje platná právní předpis o vyhlášení ZCHÚ. Pro území byl zpracován platný plán péče (EIA SERVIS, 2005), který obsahuje všechny důleţité součásti. Byl proveden botanický inventarizační průzkum a další zoologické průzkumy (viz základní údaje o území). Část hranice tvoří koryto řeky Luţnice, ve zbytku se nachází přehledné pruhové značení, nechybí cedule s malým státním znakem a informační tabule u příjezdové cesty. Územím prochází malá pěšinka, další pak po jeho okraji. Celkový charakter území, zvláště jeho zamokřenost neumoţňuje volný pohyb po celé lokalitě. V ochranném pásmu při západním okraji se vyskytují obdělávaná pole, která území ohroţují moţnou eutrofizací. V jiţní části ochranného pásma se nachází černá skládka. Díky pravidelnému kosení je omezováno šíření expanzivních druhů. Vyřezáváním náletových dřevin v blízkosti tůní se zpomaluje jejich zanášení případným opadem. Zanášení tůní však není omezováno dostatečně, v blízké době by byl za potřebí razantnější zásah v podobě jejich odbahnění. Louky jsou kaţdoročně jednou aţ dvakrát koseny, coţ se jeví jako příznivé. Péče o obnovu druhů vázaných na vodní prostředí tůní spočívá v udrţení stávajícího vodního reţimu. V blízké době nutnost razantnějšího zásahu v například v podobě obnovení několika tůní. Vhodně by bylo i intenzivnější kosení na místech, kde dochází k šíření náletových dřevin a expanzivních druhů rostlin. Aţ na několik drobných nedostatků je úspěšně dosahováno cílů ochrany. Do budoucna je zajištěna existence předmětů ochrany, která však bude závislá na zvoleném managementu území. 61

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 31: Hodnocení současného stavu území Tab. 32: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PR Dráchovské tůně Hodnocení péče o PR Dráchovské tůně Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 5 1 5 Významné druhy 4 2 8 Cesty 5 1,5 7,5 Reprodukce 4 1,5 6 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy 5 1,5 7,5 Omezování vnějších neg. vlivů 4 1,5 6 Invazní a expanzivní druhy 4 1 4 Péče o obnovu 4 2 8 Skládky a odpad 3 1 3 Zásahy 4 2,5 10 Jiné negativní vlivy 4 1,5 6 Dosahování cílů ochrany 4 3 12 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 81 dobrý Výsledné hodnocení péče: H péče = 83 dobrá 100 90 5 4 70 Jiné Odp Cíle 3 Invz 2 1 50 Nar Rep Zás POb 0 VD Neg 30 Stru OP Cst Zach Znč Obr. 18: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PR Dráchovské tůně 0 Dok 62

Současný stav PR Dráchovské tůně byl vyhodnocen jako dobrý. Na území je zachováno několik vodních tůní, s typickou vegetací a jedno slepé rameno řeky Luţnice. Pouze místy tůně zarůstají náletovými dřevinami a postupem času dochází k jejich pozvolnému zazemňování. Péče o PR Dráchovské tůně byla vyhodnocena jako dobrá. Kaţdoročně jsou pravidelně realizovány zásahy vedoucí k udrţování optimální stavu území. Tím je zejména kosení luk a odvoz pokosené hmoty mimo plochu území. V budoucnu by však bylo vhodné provést razantnější zásah v podobě odbahnění tůní za účelem zlepšení jejich vodního reţimu. Tab. 33: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Dráchovské tůně Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 19: Příchod k rezervaci od obce Dráchov (v pozadí informační tabule) Obr. 20: Plocha rezervace před kosením 63

5.6 Přírodní památka Hroby Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (FIŠER, 2004) Obec Hroby leţí v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny ve východní části Táborska, 3 km jihovýchodně od Chýnova. Přírodní památka Hroby se nachází na severovýchodním okraji obce. Představuje lidskou činností vzniklou krajinou strukturu někdejší úvozovou cestu vedoucí od hřbitova a blízkého sadu směrem k potoku (Abazid, 2008). Nadmořská výška území se pohybuje okolo 500 m n. m. Podloţí tvoří moldanubické biotiticko-muskovitické aţ muskoviticko biotické svorové ruly a svory chýnovské. Půdním typem je hnědá půda, půdní druh je písčitohlinitá půda. Území je mírně ukloněné k severu a je tvořeno širším úvozem bývalé štětované cesty s výrazným podélným tvarem pravidelného obdélníka, orientovaným severojiţním směrem. Tato bývalá komunikace byla vybudována patrně v 19. stol. jako spojnice mezi sídlem Kolowratů-Krakovských na zámku v obci Hroby a Novými Dvory u Pořína, kde býval velký hospodářský dvůr s lihovarem. Cesta má pravidelný štětovaný podklad, který je dodnes patrný při provádění managementu a bývala osázena ovocnými stromy. Svůj význam začala ztrácet po polovině 20. stol. Její vyuţívání bylo v okolí obce Hroby patrné aţ do cca 70. let minulého století, kdy slouţila jako účelová komunikace při obdělávání okolních zemědělských pozemků a svahy poměrně širokého úvozu byly pravidelně vysekávány drobnými hospodáři v rámci tzv. záhumenkového hospodářství. V první polovině 70. let minulého století bylo záhumenkové hospodářství v tehdejším JZD Chýnov zrušeno a cesta začala postupně zarůstat náletem osiky, břízy a dalších dřevin, zejména ve spodní části, blíţe k potoku Bělá. Ţivelný sběr ovoce ze stromořadí byl víceméně zastaven a tím i jakákoliv údrţba stromů. Ve druhé polovině 80. let 20. stol. byla tato cesta v rámci tzv. náhradních rekultivací určena k likvidaci zavezení a následnému sloučení se sousedním blokem orné půdy spolu se dvěma loukami na východní straně úvozu. V rámci těchto rekultivací byl vykácen porost ovocného stromořadí po obou stranách cesty, včetně náletových dřevin. Patrně v důsledku narušení zapojeného travního porostu těmito činnostmi se v roce 1988 v lokalitě objevil velmi intenzivně kvetoucí porost hořečku mnohotvarého. Práce byly zastaveny a lokalita byla následně vyhlášena jako přírodní památka. 64

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Hroby Kód ZCHÚ: 1295 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška ONV Tábor o chráněných přírodních výtvorech v okrese Tábor ze dne 18. října 1990 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Hroby Výměra ZCHÚ: 0,1423 ha (FIŠER, 2004) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2004 2013 (FIŠER, 2004) Jiná dokumentace: Předmět ochrany: Předmětem ochrany v přírodní památce Hroby je populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) (FIŠER, 2004). Cíl ochrany: Cílem péče o ZCHÚ je udrţet populaci hořečku mnohotvarého v dostatečně velké populaci, která bude odolná vůči krátkodobým výkyvům podmínek (klimatických, managementu) (FIŠER, 2004). Poznámka: 65

stupeň Tab. 34: Hodnocení současného stavu PP Hroby Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Hroby Datum hodnocení: 1. 9. 2009 Zachovalost 4 Struktura 4 Významné druhy 5 Reprodukce 5 Zachovalost území narušuje pouze nálet dřevin v dolní (území je v mírném svahu) části, kde z části hraničí s malým smíšeným lesíkem. Současná struktura je narušena pouze mírným zarůstáním náletovými dřevinami v severovýchodní části území. Z údajů z plánu péče (FIŠER, 2004) patrné, ţe díky zásahům dochází ke zlepšování stavu populace hořečku mnohotvarého českého. Trvalá reprodukce je zajištěna díky vhodným zásahům a opatřením, kterými jsou kaţdoroční kosení (2 x ročně) (FIŠER, 2004) a odstraňování pokosené hmoty. Přičemţ pokosená hmota z první seče je sušena na ploše území (FIŠER, 2004) kvůli zajištění semen rostlin na MZCHÚ rostoucích. Narušení obnovy 5 Nedochází k narušení obnovy. Invazní a expanzivní druhy 4 Skládky a odpad 5 Jiné negativní vlivy 4 V části území dochází k náletu dřevin (olše, bříza) a místy k šíření ruderální a nitrofilní vegetace (okraji pole). Toto se však děje v malé míře. Na území ani v jeho okolí se nevyskytuje skládka odpadu, není ani znečišťováno jednotlivými odpadky. Negativním vlivem jsou nahodilé přejezdy techniky přes chráněné území, patrně ze strany občanů sousední obce, které pak ztěţují sekání trávy. Další hrozbou jsou úniky hnojiv či jiných chemických látek ze sousedního obhospodařovaného pozemku (pole), jeţ s sebou mohou nést neţádoucí šíření invazních a nitrofilních druhů. Obr. 21: Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) Obr. 22: Populace hořečku je početná 66

stupeň Tab. 35: Hodnocení péče o PP Hroby Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Hroby Datum hodnocení: 1. 9. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 5 Cesty 4 Ochranné pásmo 4 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 5 Zásahy 5 Dosahování cílů ochrany 5 4 Existuje platný právní předpis o vyhlášení území Pro území je vypracován plán péče (FIŠER, 2004), který je platný a obsahuje všechny důleţité součásti. Hranice je jednoznačně patrná jak z konfigurace terénu, tak i díky pruhovému značení. To je na několika kůlech podél celého území. Při vstupu na území je umístěna informační tabule s důleţitými a zajímavými informacemi o tomto území jakoţ i o předmětu ochrany (hořeček mnohotvarý český), která je doplněna o jeden malý státní znak. Druhý malý státní znak se nachází na opačné straně území. Území bylo v minulosti úvozovou cestou, která se do současnosti sice nezachovala, avšak neustále občas dochází k pojezdům techniky přes území. V ochranném pásmu se nachází obhospodařované pole, ale s uţivatelem okolních zemědělských pozemků bylo dohodnuto respektování poţadavku na eliminaci hnojení a chemické ochrany plodin na hraně území (FIŠER, 2004). I přesto by bylo vhodné v této části provést zatravnění v pásu širokém 15 20 m od hranice území (FIŠER, 2004) - nebylo by nutné zatravňovat celé ochranné pásmo v šíři 50 m. Pro dokonalejší omezování negativních vlivů by mohlo být ochranné pásmo zatravněno. FIŠER (2004) uvádí v plánu péče, ţe jako nejúčinnější pro udrţení hořečku na stanovišti se ukázalo být narušování půdního pokryvu. Z počátku se jednalo o narušování kovovými hráběmi a později vláčením lehkými aţ středně těţkými branami. To velkou měrou přispělo k růstu populace hořečku. Dále je prováděno pravidelné kosení dvakrát ročně (FIŠER, 2004), díky čemuţ je minimalizován výskyt ruderálních druhů. Zásahy, zejména pak kosení, které jsou nezbytné pro udrţení předmětu ochrany, jsou zdá se prováděny v dostatečné míře. Vzhledem k prosperujícím populacím hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) je zdárně dosahováno cílů ochrany. 67

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 36: Hodnocení současného stavu území Tab. 37: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Hroby Hodnocení péče o PP Hroby Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 5 1 5 Významné druhy 5 2 10 Cesty 4 1,5 6 Reprodukce 5 1,5 7,5 Ochranné pásmo 4 1,5 6 Narušení obnovy 5 1,5 7,5 Omezování vnějších neg. vlivů 4 1,5 6 Invazní a expanzivní druhy 4 1 4 Péče o obnovu 5 2 10 Skládky a odpad 5 1 5 Zásahy 5 2,5 12,5 Jiné negativní vlivy 4 1,5 6 Dosahování cílů ochrany 5 3 15 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 89 vynikající Výsledné hodnocení péče: H péče = 94 vynikající 100 90 5 Jiné Cíle 4 velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající 70 Odp Invz 3 Nar Zás 2 1 50 Rep POb 0 VD Neg 30 Stru OP Cst 0 Zach Znč Dok Obr. 23: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Hroby 68

Současný stav PP Hroby byl vyhodnocen jako vynikající. Je patrné, ţe v poslední době došlo ke zlepšení stavu předmětu ochrany. Péče o PP Hroby byla vyhodnocena jako vynikající. Zvolený management se ukázal jako v hodný pro toto území, všechny zásahy jsou realizovány pravidelně a v čas. Tomu také napomáhá jeho malá rozloha. Tab. 38: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Hroby Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 24: Pohled na území od příjezdové cesty (J) Obr. 25: Pohled na území "od spodu" (S) 69

5.7 Přírodní památka Jesení Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ČURNOVÁ, 2009) Přírodní památka Jesení se nachází zhruba 10 km SV od centra města Tábor. Nejbliţší obcí vzdálenou zhruba 1 km jihovýchodně je obec Ratibořice, na jejímţ katastrálním území se přírodní památka nalézá. Jedná se o chráněné území lučního charakteru s vysokou druhovou diverzitou a se vzácnými floristickými nálezy. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí cca 470 476 m n. m. Pozemek se nepatrně sklání k západu. Horninové podloţí biotitická a silimanit biotitická pararula moldanubického stáří překrytá deluviofluviálními hlinitými písky a písčitými hlínami holocenního stáří. Půdním pokryvem je pseudoglej typický a glej organozemní. Rekonstrukční vegetací plochy přírodní památky jsou luhy a olšiny tříd Salicetea purupreae, Alnetea glutinosae a Querco Fagetea (Podsvaz Alnenion glutinoso incanae). Kolem jsou rekonstruovány kyselé doubravy třídy Quercetea robori petraea. Jako potenciální vegetace je v oblasti mapována biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae Quercetum petraeae, Abieti Quercetum). Přírodní památka jesení zahrnuje v současné době dvě louky po obou stranách drobného Malenínského potoka. Jiţní louka na levém břehu potoka sousedí s ornou půdou, severní louka na pravém břehu potoka sousedí s lesními porosty. Na severní louce byl v minulosti v nejvlhčí části malý rybník (ALBRECHTOVÁ, 1997). V minulosti byly pravděpodobně obě louky obhospodařovány obdobným způsobem. 70

Základní údaje o lokalitě Název ZCHÚ: Jesení Kód ZCHÚ: 1293 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška vydaná ONV Tábor dne 18. 11. 1990 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Ratibořice u Tábora Výměra ZCHÚ: 2,2684 ha (ALBRECHTOVÁ, 1997) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 1997 2006 (ALBRECHTOVÁ, 1997); 2010 2019 (ČURNOVÁ, 2009) - neschválený Jiná dokumentace: inventarizační průzkum vegetační kryt (ALBRECHTOVÁ, 1997), inventarizační průzkum cévnatých rostlin (KOPTÍK, 2009) Předmět ochrany: Rozsáhlý luční komplex s ukázkově vytvořenou hydrosérií společenstev od nejvlhčích k sušším (mezofilním) s mnoţstvím chráněných a význačných druhů. Bohatý výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), ostřice dvoumuţné (Carex diandra), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) aj. (ČURNOVÁ, 2009) Ochrana ostřicovo rašeliníkových společenstev svazu Sphagno recurvi Caricion canescentis Passarge (1964) 1978 a na ně navazujících vlhkých luk svazu Molinion Koch 1926. Na lokalitě se vyskytují chráněné druhy rostlin: Dactylorhiza majalis, Menyanthes trifoliata, Carex pulicaris, Pedicularis sylvatica. (ALBRECHTOVÁ, 1997) Cíl ochrany: Udrţení a zlepšení stavu rostlinných společenstev, která jsou předmětem ochrany. Asanace některých zanedbaných a degradovaných částí. Optimalizace podmínek pro 71

výskyt chráněných druhů rostlin. Zabránění neţádoucí sukcesi. (ALBRECHTOVÁ, 1997) Předmětem ochrany přírodní památky je podle zřizovacího předpisu luční komplex s typickými společenstvy a s mnoţstvím chráněných a význačných rostlinných druhů. Dlouhodobým cílem je tedy zachování hodnotného ekosystému druhotného bezlesí této louky. Její zachování je moţné jedině prostřednictvím trvalé péče. (ČURNOVÁ, 2009) Poznámka: Předmět a cíl ochrany je uveden dvakrát a to z následujícího důvodu. Na počátku této práce, při sbírání informací a podkladů pro terénní šetření byl k dispozici pouze neplatný plán péče pro období 1997 2006 (ALBRECHTOVÁ, 1997). Později, při vyhodnocování výsledků, byl jiţ zpracován nový plán péče pro období 2010 2019 (ČURNOVÁ, 2009), který ovšem ještě v současné době neprošel schválením. 72

stupeň Tab. 39: Hodnocení současného stavu PP Jesení Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Jesení Datum hodnocení: 18. 5. 2009 Zachovalost 3 Struktura 4 Významné druhy 4 Reprodukce 3 Narušení obnovy 4 Invazní a expanzivní druhy 2 Skládky a odpad 4 Jiné negativní vlivy 3 V jiţní části území se nachází poněkud degradované luční porosty s třtinou křovištní. V roce 2006 však byla hranice území nově zaměřena (ČURNOVÁ, 2009) a tato plocha by se po plánovaném přehlášení území Krajským úřadem Jihočeského kraje dle nového plánu péče (ČURNOVÁ, 2009) v území jiţ neměla nenacházet. Zůstane pouze zachovalá plocha s výskytem předmětu ochrany. Při severovýchodním okraji dochází k zarůstání náletovými dřevinami. Degradovaná jiţní část jiţ v blízké budoucnosti nebude patřit do ZCHÚ, čímţ dojde ke zlepšení celkové struktury území. Při východním okraji se nachází úzký pás podél komunikace s ruderálními druhy, zejména třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Současná struktura umoţňuje zachování předmětu ochrany. V době terénního průzkumu (květen) byla zaznamenána silná populace (desítky kusů) prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). Reprodukce všech zásadních druhů je zajištěna, avšak v částech území zarostlých ruderální vegetací (kopřiva dvoudomá, třtina křovištní) jsou podmínky pro reprodukci značně ztíţeny. Obnova není významně narušována, pouze je ztíţena zarůstáním území ruderální vegetací v okrajových částech. Na části území, zejména ve východní části v blízkosti komunikace a podél jiţní hranice byl zjištěn výskyt těchto druhů: třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), tuţebník jilmový (Filipendula ulmaria), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a česnáček lékařský (Alliaria petiolata). V území přírodní památky se vyskytují pouze jednotlivé odpadky podél komunikace, pravděpodobně odhozené z projíţdějících automobilů. Patrným negativním vlivem je komunikace procházející podél západní hranice. Podél ní se šíří ruderální druhy rostlin a zároveň je částečným zdrojem znečištění, způsobeným bezohlednými řidiči odhazujícími odpadky z vozidel ke krajnici. 73

stupeň Tab. 40: Hodnocení péče o PP Jesení Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Jesení Datum hodnocení: 18. 5. 2009 Dokumentace 2 Značení hranic 5 Cesty 3 Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 4 Zásahy 3 Dosahování cílů ochrany 4 3 Existuje platný právní předpis o vyhlášení chráněného území. V době průzkumu nebyl nový plán péče ještě schválen, je však zpracován a obsahuje všechny důleţité součásti, včetně kvalitních mapových příloh. Byly provedeny inventarizační průzkumy. Podél hranice byl nalezen 3x malý státní znak (u silnice vedle informační cedule, v jihozápadním cípu, v severovýchodní části při příchodu od lesa). Dále je z kraje u silnice umístěna dobře viditelná a čitelná informační tabule, pruhové značení je na stromech po obvodu území, tam kde stromy chybí je umístěno na kůlech. Podél západní hranice probíhá silnice 3. třídy s mírným provozem spojující obce Jeníčkova Lhota a Hlasivo. Tato představuje pro území středně významný negativní vliv. Při západní hranici je v ochranném pásmu komunikace, v jihozápadní části zasahuje do ochranného pásma zemědělsky vyuţívané pole, které pro území znamená hrozbu eutrofizace smyvem hnojiv do území. Ve východní části území je redukován nálet dřevin kaţdoročním kosením, stejně tak i šíření ruderálních druhů (ČURNOVÁ, 2009). Ruderální druhy, zejména třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) by bylo zapotřebí kosit nejméně dvakrát ročně. Téměř celé území je koseno jednou ročně, v některých částech by bylo vhodné častější kosení dvakrát aţ třikrát ročně (eliminace neţádoucích druhů, např. Calamagrostis epigejos). Toto je však ztíţeno silným podmáčením v některých částech území. Současné zásahy jsou dostačující k zachování předmětu ochrany, avšak ke zlepšení podmínek v území by bylo zapotřebí častější kosení. Území je díky své nevelké rozloze poměrně zranitelné, ale díky pravidelně prováděným zásahům se daří dosahovat cílům ochrany. Do budoucna by se však mělo počítat se zvýšením intenzity prováděných zásahů. 74

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 41: Hodnocení současného stavu území Tab. 42: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Jesení Hodnocení péče o PP Jesení Zachovalost 3 3 9 Dokumentace 2 1 2 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 5 1 5 Významné druhy 4 2 8 Cesty 3 1,5 4,5 Reprodukce 3 1,5 4,5 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy 4 1,5 6 Omezování vnějších neg. vlivů 3 1,5 4,5 Invazní a expanzivní druhy 2 1 2 Péče o obnovu 4 2 8 Skládky a odpad 4 1 4 Zásahy 3 2,5 7,5 Jiné negativní vlivy 3 1,5 4,5 Dosahování cílů ochrany 4 3 12 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 69 průměrný Výsledné hodnocení péče: H péče = 69 dobrá 100 90 70 50 30 0 Jiné Odp Invz Nar Rep VD Stru Zach Cíle Zás POb Neg OP Cst Znč Dok Obr. 26: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Jesení 75

Současný stav PP Jesení byl vyhodnocen jako průměrný. Toto hodnocení je do jisté míry ovlivněno tím, ţe část území (louka na levém břehu) je tvořena nekosenou ruderální vegetací, tudíţ floristicky nehodnotná. Kvůli této skutečnosti bude ZCHÚ přehlášeno a tato část jiţ do plochy přírodní památky patřit nebude. Péče o PP Jesení byla vyhodnocena jako dobrá. Kaţdoročně jsou realizovány zásahy nezbytné pro udrţení předmětu ochrany (kosení), avšak pro zlepšení stavu by bylo lepší tyto zásahy provádět s větší intenzitou. Tab. 43: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Jesení Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 27: Prstnatec májový (Dactylrhiza majalis) Obr. 28: Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) 76

5.8 Přírodní památka Kozlov Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ALBRECHTOVÁ, 2006) Chráněné území tvoří plocha vlhké louky v zářezu lesa, jejímţ středem, směrem od západu k východu, protéká drobná vodoteč. Hranici území tvoří ze tří stran lesní porosty, pouze východní okraj sousedí s polní cestou. Horninovým podkladem je biotitická a silmanit-biotitická pararula (moldanubikum), překrytá uloţeninami spodní části mydlovarského souvrství (neogén) a pleistocenními soliflukčními hlínami. Podél toku potoka tvoří svrchní vrstvu sedimentů holocenní splachové hlíny. Půdním pokryvem je převáţně pseudoglej typický, místy kambizem glejová. Lokalita leţí v nadmořské výšce 441 444 m n. m. Vegetaci území je moţno popsat jako mozaiku porostů společenstev svazu Calthion, Caricion gracilis a Molinion. Většinu ploch lokality pokrývají společenstva svazu Calthion, v nichţ se prolínají prvky obou jeho podsvazů (Calthenion i Filipendulion). V těchto porostech je také soustředěn výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zejména ve východní části území rostou stovky aţ tisíce jedinců tohoto druhu. Louka je od nepaměti kosena. Způsob vyuţívání zůstává stále stejný. Tento způsob obhospodařování zůstal zachován i v době socialistické velkovýroby, protoţe pozemek zůstal v soukromých rukách a byl i nadále tradičně obhospodařován. Na ploše nebylo provedeno ţádné zásadní odvodnění. 77

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Kozlov Kód ZCHÚ: 1287 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška vydaná ONV Tábor dne 18. 11. 1990 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Ţeleč Výměra ZCHÚ: 0,5899 ha (ALBRECHTOVÁ, 2006) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2007 2016 (ALBRECHTOVÁ, 2006) Jiná dokumentace: Předmět ochrany: Vlhká kulturní louka s bohatým výskytem chráněných a ohroţených rostlinných druhů s mimořádně bohatým výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), jehoţ populace dosahuje hustoty aţ 10 ex/m 2 (ALBRECHTOVÁ, 2006). Cíl ochrany: Zachování společenstev druhově bohatých vlhkých luk (Clathion, Molinion) s výskytem vitální populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) (ALBRECHTOVÁ, 2006). Poznámka: 78

stupeň Tab. 44: Hodnocení současného stavu PP Kozlov Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Kozlov Datum hodnocení: 19. 5. 2009 Zachovalost 4 Struktura 4 Významné druhy 5 Reprodukce 5 Narušení obnovy 5 Invazní a expanzivní druhy 4 Stav území je vyhovující téměř po celé ploše území. Pouze v okrajových částech se vyskytují náletové dřeviny jako vrba, bříza, olše a osika. Struktura území je vyhovující po celé ploše. Náletové dřeviny, které strukturu narušují, jsou kaţdoročně odstraňovány při kosení. Populace prstnatce májového jeţ je předmětem ochrany je vitální, exempláře se vyskytují téměř po celé ploše území. Albrechtová (2006) uvádí v plánu péče počet stovky aţ tisíce jedinců. Tato skutečnost se potvrdila i při vlastním terénním průzkumu. Díky vhodným zásahům je reprodukce chráněného prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) zajištěna. Obnova není narušena. K narušení by mohlo dojít při nedostatečném kosení v případě zarůstání okrajů náletovými. Při západním okraji byly nalezeny ruderální druhy - kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), tuţebník jilmový (Filipendula ulmaria), ale pouze v omezeném mnoţství. Skládky a odpad 5 Území není ţádným způsobem znečištěno. Jiné negativní vlivy 5 Ve východní části území se nachází myslivecké zařízení (posed), a se západní hranicí území těsně sousedí hospodářská usedlost. Tyto skutečnosti představují spíše potenciální nebezpečí, v současné době nemají na území negativní vliv. 79

stupeň Tab. 45: Hodnocení péče o PP Kozlov Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Kozlov Datum hodnocení: 19. 5. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 4 Existuje platný právní předpis o vyhlášení území. Pro území byl vypracován plán péče, který je platný a obsahuje všechny důleţité součásti. Podél území je umístěn 3x malý státní znak a téměř celá plocha je ohraničená lesním porostem. Díky tomu je hranice dobře patrná. Cesty 5 Územím neprobíhá ţádná cesta, návštěvnost je minimální. Ochranné pásmo 4 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 5 Zásahy 5 Dosahování cílů ochrany 5 5 V severovýchodním cípu ochranného pásma se nachází hospodářská usedlost. Jinak je ochranné pásmo po celé své délce tvořeno souvislým lesním porostem, díky čemuţ nedochází k eutrofizaci území. Jako negativní vliv bylo shledáno šíření náletových dřevin na území, ty jsou však kaţdoročně odstraněny při pravidelném kosení. Plocha je pravidelně kaţdý rok dvakrát kosena. Dle plánu péče (ALBRECHTOVÁ, 2006) by měla první seč proběhnout na přelomu června a července a druhá seč v druhé polovině srpna. Všechny zásahy nutné pro zajištění předmětu ochrany jsou realizovány. Způsob obhospodařování dokonce zůstal zachován i v období socialistické velkovýroby, kdy pozemek zůstal v soukromých rukách a byl tradičně obhospodařován (ALBRECHTOVÁ, 2006). Péče o chráněné území jiţ po řadu let směřuje k dosahování cílů ochrany. Při zachování současného managementu by měl být předmět ochrany zajištěn i do budoucna. 80

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 46: Hodnocení současného stavu území Tab. 47: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Kozlov Hodnocení péče o PP Kozlov Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 4 1 4 Významné druhy 5 2 10 Cesty 5 1,5 7,5 Reprodukce 5 1,5 7,5 Ochranné pásmo 4 1,5 6 Narušení obnovy 5 1,5 7,5 Omezování vnějších neg. vlivů 5 1,5 7,5 Invazní a expanzivní druhy 4 1 4 Péče o obnovu 5 2 10 Skládky a odpad 5 1 5 Zásahy 5 2,5 12,5 Jiné negativní vlivy 5 1,5 7,5 Dosahování cílů ochrany 5 3 15 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 91 vynikající Výsledné hodnocení péče: H péče = 96 vynikající 100 90 Jiné Cíle 70 Odp Invz Nar Zás 50 Rep POb VD Neg 30 Stru OP Cst Zach Znč Obr. 29: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Kozlov 0 Dok 81

Současný stav PP Kozlov byl vyhodnocen jako vynikající. Této skutečnosti významně přispívá i to, ţe území je malé rozlohy a zároveň je minimálně navštěvováno veřejností, jelikoţ je poněkud hůře dostupné. Předmět ochrany je zajištěn a do budoucna lze očekávat jeho příznivý vývoj. Péče o PP Kozlov byla vyhodnocena jako vynikající. Způsob obhospodařování je jiţ řadu let téměř beze změny. Potřebné zásahy jsou realizovány včas, o vhodnosti managementu svědčí i rozvoj předmětu ochrany. Tab. 48: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Kozlov Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 30: Pohled na PP od západu Obr. 31: Podmáčený cíp louky sousedící s lesem 82

5.9 Přírodní památka Luna Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (ŠIŠKA, 2000) Přírodní památka Luna leţí při severním okraji Sezimova Ústí II, na strmém svahu v pravobřeţí Kozského potoka, cca 300 m východně od ţelezniční trati České Budějovice Praha. Nadmořská výška území se pohybuje v rozpětí 400 418 m n. m. Geologický podklad tvoří biotitické pararuly migmatitické aţ arterity. Z hlediska geobotanické rekonstrukce jsou na většině plochy zmapovány acidofilní doubravy, pouze v úzkém pruhu podél potoka luhy a olšiny. V aktuální vegetaci jsou na bezlesé stráni vytvořena subxerotermofytní travino-bylinná společenstva z okruhu svazů Hyperico perforati Scleranthion perennis a Koelerio phleion phleoides. Centrální a východní část porůstá rozvolněným acidofilním borem. Na skalách vystupujících ze svahu jsou pomístně vytvořena společenstva skalních štěrbin z rámce svazu Androsacion vandelli. Koryto potoka je místy lemováno porosty olší a vrb. Stráně Kozského potoka byly v minulosti porostlé smíšeným listnatým porostem s převahou dubu zimního a buku v porostní skladbě. Postupně byly tyto porosty vytěţeny a nahrazeny monokulturami borovice a smrku. Část dnešní přírodní památky byla zřejmě vyuţívána jako sečná louka či pastvina. 83

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Luna Kód ZCHÚ: 1289 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vydal OkÚ Tábor; číslo a datum: 1/2000 ze dne 11. 1. 2000 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Sezimovo Ústí Výměra ZCHÚ: 1,6614 ha (ŠIŠKA, 2000) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ (je-li vyhlášeno) Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2002 2011 (ŠIŠKA, 2000) Jiná dokumentace: inventarizační průzkum bezobratlí (ŘEHOUNEK A KOL., 2009) Předmět ochrany: - subxerotermofytní travinobylinná společenstva z okruhu svazů Hyperico perforati Scleranthion perennis a Koelerio phelion phleoides - společenstva skalních štěrbin z rámce svazu Androsacion vandelli. (ŠIŠKA, 2000) Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem péče o lokalitu je zachování a podpora druhové rozmanitosti chráněných rostlinných společenstev. Kulturní borové porosty ve východní části ZCHÚ (dnešní porostní skupina 199G23) budou po dosaţení mýtního věku postupně přeměněny na porosty přirozenějšího druhového sloţení, s dominantním podílem dubu zimního a buku v porostní skladbě. (ŠIŠKA, 2000) Poznámka: 84

stupeň Tab. 49: Hodnocení současného stavu PP Luna Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Luna Datum hodnocení: 10. 4. 2010 Zachovalost 3 Struktura 4 Významné druhy n Reprodukce n Narušení obnovy n Invazní a expanzivní druhy 2 Skládky a odpad 3 Jiné negativní vlivy 2 Území je v okrajových částech zarostlé ruderální vegetací, dochází také místy k zarůstání náletovými dřevinami a rozrůstání se keřového patra. V minulosti byl východní částí území veden zemní plynovod (Šiška, 2000). Dosud je tato část patrná díky absenci původních travino-bylinných společenstev. Území je situováno ve svahu s jiţní orientací, většinu plochy představuje louka. Místy nad povrch vystupují skály, místy aţ 3 m vysoké. Ve východní části území plynule přechází v borový porost. Z části je vyvinuto keřové patro. Kritérium nebylo hodnoceno z důvodu absence informací. Plán péče neuvádí v předmětu ochrany konkrétní významné druhy. Inventarizační průzkum (ŘEHOUNEK A KOL., 2009) zaměřený na bezobratlé uvádí jako významné druhy reliktního stepního střevlíka Masoreus wetterhalii či některé stepní pavouky (Arctosa figurata, Haplodrassus kulczynskii, Ozyptila claveata). Velmi významným nálezem byla pravděpodobně jediná jihočeská populace Anisoplia villosa. Z pouhé pochůzky je těţké hodnotit reprodukci nejen významných druhů. Ta je však do jisté míry jistě ztíţena šířením ruderální vegetace, či rozrůstáním křovinného patra, které tak zastiňuje například skalky v západní části území, jenţ představují útočiště pro xerotermní druhy. Nebylo zpozorováno významné narušení obnovy, avšak vzhledem k absenci informací o významných druzích nebylo moţné toto kritérium posoudit. Na území je významný výskyt a šíření ruderálních druhů. V horní části svahu, na severu území, dochází k eutrofizaci území díky splachu půdy ze sousedního pole. V jiţní (spodní) části údolí jsou zdrojem eutrofizace naplaveniny z potoka, které se usazují v ploché nivě. Na území nebyla nalezena větší skládka odpadu, vyskytují se zde pouze jednotlivé odpadky. Tyto se však díky poměrně velké návštěvnosti vyskytují v hojné míře, téměř po celé ploše území. Byly nalezeny skleněné či PET láhve, obaly od potravin, igelitové sáčky. Významným negativním vlivem je vysoká návštěvnost. Území se nachází v blízkosti města Sezimova Ústí v lokalitě hojně vyuţívané k rekreačním vycházkám. Dále s územím sousedí zahrádkářská a chatová osada, která částečně zasahuje i do ochranného pásma. Horní i spodní částí území prochází pěšina, v jejímţ okolí dochází k sešlapu vegetace. 85

stupeň Tab. 50: Hodnocení péče o PP Luna Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Luna Datum hodnocení: 10. 4. 2010 Dokumentace 5 Značení hranic 5 Cesty 2 Ochranné pásmo 2 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 4 Zásahy 3 Dosahování cílů ochrany 3 3 Pro území existuje platný zřizovací předpis a platný plán péče, který obsahuje všechny důleţité součásti. Pro území byl vypracován inventarizační průzkum. Hranice je dobře patrná díky konfiguraci terénu. Ze spodu tvoří přirozenou hranici území koryto Kozského potoka, shora je to pak hrana svahu. Podél hranice byl instalován 4x malý státní znak a při příchodu k území od Sezimova Ústí (od západu) stojí informační tabule. V místech, kde se vyskytují stromy, bylo provedeno pruhové značení. V horní a spodní části stráně, podél hranice území, prochází pěšina. To má za následek relativně hojnou návštěvnost území, coţ s sebou přináší i jiné negativní dopady, jako je sešlap vegetace nejen v bezprostředním okolí pěšin, či odhazování odpadků a znečišťování území. Ochranné pásmo nebylo speciálně vyhlášeno, tvoří jej padesátimetrový pás od hranice území. Podél severní hranice ochranného pásma se nachází zemědělsky vyuţívané pole, které je zdrojem eutrofizace území. V západním okraji zasahuje do ochranného pásma zahrádkářská kolonie a cesta, která podél ní vede. Tato skutečnost však nemá na území přímý negativní vliv. Byla instalována informační tabule, která pojednává o významnosti území a ukládá návštěvníkům dodrţovat zásady vedoucí ke zlepšení stavu chráněného území. Negativní vliv, jakým je eutrofizace území a s ní spojené šíření ruderální vegetace zatím není dostatečně omezován. O obnovu je pečováno kaţdoročním kosením s následným odklizením biomasy (ŘEHOUNEK A KOL., 2009). Kaţdoročně je realizováno kosení plochy s následným odklizením biomasy (ŘEHOUNEK A KOL., 2009). Doposud však nebyl proveden zásah, který by omezil hospodaření v ochranném pásmu a zamezil splachům ţivin z přilehlého pole. Nedostatky v péči o chráněné území byly vyhodnoceny jako středně významné. I nadále přetrvávají některé skutečnosti, které mají negativní vliv na vývoj území, avšak oproti předchozím letům dochází k mírnému lepšení stavu. 86

velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 51: Hodnocení současného stavu území Tab. 52: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Luna Hodnocení péče o PP Luna Zachovalost 3 3 9 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 5 1 5 Významné druhy n 2 Cesty 2 1,5 3 Reprodukce n 1,5 Ochranné pásmo 2 1,5 3 Narušení obnovy n 1,5 Omezování vnějších neg. vlivů 3 1,5 4,5 Invazní a expanzivní druhy 2 1 2 Péče o obnovu 4 2 8 Skládky a odpad 3 1 3 Zásahy 3 2,5 7,5 Jiné negativní vlivy 2 1,5 3 Dosahování cílů ochrany 3 3 9 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 60 průměrný Výsledné hodnocení péče: H péče = 64 průměrná 100 90 70 Jiné Cíle 50 Odp Invz Zás 30 Stru Zach POb Neg OP Cst Znč 0 Dok Obr. 32: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Luna 87

Současný stav PP Luna byl vyhodnocen jako průměrný. Území je v okrajových částech degradováno šířením ruderální vegetace z přilehlého pole. Díky poloze území je významným negativním vlivem zvýšená návštěvnost, která s sebou přináší dopady, jako sešlap vegetace či znečišťování území. Péče o PP Luna byla vyhodnocena jako průměrná. Plocha území je pravidelně kosena, čímţ dochází k zachování předmětu ochrany, avšak jako nedostatečné se jeví omezování vnějších negativních vlivů a nedostatečná funkce ochranného pásma. Tab. 53: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Luna Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 33: Informační cedule při vstupu na území Obr. 34: Pohled na rezervaci směrem od západu 88

5.10 Přírodní rezervace Pacova hora Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních poměrů (KREJČA, 2004) Z geologického hlediska území náleţí do jednotky Českého masivu, které se nazývá moldanubikum. Na Pacově hoře a v jejím okolí se vyskytují horniny dvou skupin vrstevního sledu moldanubika. Starší skupina hornin nazývaná jednotvárná a mladší, pro niţ se pouţívá označení pestrá. Různé typy krystalických vápenců mramorů (hrubozrnné, dolomitické, erlanické, kvarcitické aj.) kvarcity (metakvarcity), erlany, amfibolity a amfibolické ruly, vyskytující se na Pacově hoře, náleţí k horninám skupiny pestré. Od Velmovic přes Pacovu a Kladrubskou horu k Lejčkovu se v délce 4 5 km táhne 100 150 m mocný, tektonicky porušený horizont krystalických vápenců, uloţený společně s amfibolity v okolních pararulách. Přírodní rezervace Pacova hora se nachází 1,5 km ZJZ od obce Dolní Hořice v těsné blízkosti národní přírodní památky Chýnovksá jeskyně. Těţbou převáţně karbonátových hornin a amfibolitů zde v minulosti vznikl lom, který byl jiţ v průběhu těchto prací částečně rekultivován. V lomu je odkryta geologická stavba přímo navazující na horninové prostředí v jeskyni. Zvláště východní stěna odkrývá ucelený řez (velikost plochy cca 250 x 50 m) pestrou skupinou moldanubika s karbonátovým vývojem a nabízí tak velmi instruktivná srovnání s podzemím. Význam lokality z obecně geologického hlediska spočívá především v jedinečné moţnosti studia metamorfního vývoje této části moldanubika. Dobře pozorovatelné jsou vztahy jednotlivých horninových těles mezi sebou a jejich uloţení v okolních pararulách. Jiţ v období těţby zde byla provedena řada mineralogických výzkumů zaměřených na minerály karbonátových hornin. Přestoţe je lom od roku 1992 prakticky mimo provoz, jsou zde i v současnosti nacházeny vzorky minerálů, které z této lokality nebyly dosud známy. V současné době je z Pacovy hory popsáno celkem 62 minerálů. Podle hydrogeologických výzkumů protéká pod dnem lomu podzemní tok Chýnovské jeskyně směrem k svému vývěru v údolí Rutice. V severní části třetí etáţe lomu vznikla jiţ v době těţby vodní akumulace, která je zřejmě dotována vodou z okolních horninových vrstev. Plocha této nádrţe je cca 0,3 ha, hloubka nepřesahuje 1 m. Nádrţ je místem rozmnoţování několika druhů obojţivelníků. 89

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Pacova hora Kód ZCHÚ: 2236 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: Nařízení OkÚ Tábor č. 2/02 ze dne 22. 11. 2002 Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Dolní Hořice Výměra ZCHÚ: 15,7863 ha (KREJČA, 2004) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2005 2014 (KREJČA, 2004) Jiná dokumentace: geologie okolí Chýnovské jeskyně u Tábora (Pacova hora a okolí) (ŠTĚPÁNEK, 1999), inventarizace minerálů a hornin (LITOCHLEB, 1999), entomologický průzkum (KŘIVAN A JELÍNEK, 2009) Předmět ochrany: - zachování odkrytého profilu horninami pestré skupiny moldanubika na východní stěně (směrem k jeskyni) uloţení karbonátových hornin -zachování celostátně významného mineralogického naleziště (co do počtu minerálních druhů, pestrost minerálních asociací a variabilita chemického sloţení minerálních fází - výskyt exotických minerálů - existence více paragenetických typů jednoho minerálního druhu - výskyt společenstva teplomilných druhů hmyzu - hnízdiště chráněných druhů ptáků - výskyt plazů (zmije obecná, uţovka obojková, řada druhů ţab) (KREJČA, 2004) Cíl ochrany: - Dlouhodobým cílem je zachování geologického řezu odkrytého těţbou ve východní části lomu a v prostoru severní části 3. etáţe. V důsledku toho je nutné v těchto částech 90

opakovaně likvidovat náletové dřeviny. - Z hlediska zachování minerálních forem je nutné zamezit volnému sběru minerálů v celém prostoru ZCHÚ s výjimkou odběru vzorků pro výzkumné účely. Zabránit moţnému ukládání komunálního odpadu v celém prostoru ZCHÚ. - Zachování lokality s výskytem chráněných druhů plazů a hnízdištěm výra velkého. - Regulované zapojení ostatních ploch lomu do okolní krajiny. - Udrţení zatopeného prostoru v části 3. etáţi lomu jako místa pro rozmnoţování obojţivelníků. - Dlouhodobým cílem péče o lesní porosty v ZCHÚ je dosaţení přírodě blízké druhové skladby a prostorové struktury. (KREJČA, 2004) Poznámka: 91

stupeň Tab. 54: Hodnocení současného stavu PR Pacova hora Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Pacova hora Datum hodnocení: 1. 9. 2009 Zachovalost 4 Struktura 4 Významné druhy n Reprodukce 4 Narušení obnovy n Invazní a expanzivní druhy 3 Skládky a odpad 2 Jiné negativní vlivy 2 Stav území je na většině plochy vyhovující, jen na několika částech v severovýchodním cípu území dochází k zarůstání geologického profilu náletovými dřevinami. Vzhledem k různorodosti předmětu ochrany je současná struktura na většině území vyhovující. V území se nachází vodní plocha důleţitá pro výskyt obojţivelníků, les a lesní porosty v různých stadiích sukcese, které mohou plnit protierozní funkci, odkryté skalní stěny poskytující útočiště hnízdícím ptákům (výr velký (KREJČA, 2004)). Dle plánu péče (KREJČA, 2004) se většina populací významných druhů rostlin a ţivočichů nachází v příznivém stavu. Nejvýznamnějšími druhy však stále zůstávají vzácné druhy minerálů. Z tohoto důvodu nebylo kritérium hodnoceno. Většina chráněných druhů zde nachází příznivé podmínky k reprodukci. V severní části území se nachází malá vodní plocha (jezírko) vhodná pro rozmnoţování obojţivelníků. Toto kritérium pro neţivou část předmětu ochrany nemá smysl hodnotit. Co se týče ţivočichů, chybí dostatek údajů pro vyhodnocení tohoto kritéria. Moţné nebezpečí pro obojţivelníky, jejichţ rozmnoţování je vázáno na vodní prostředí, tedy jezírko, by mohly představovat některé druhy ryb. Na několika částech území dochází k zarůstání plochy náletovými dřevinami (BŘ, SM, BO, OS). Jedná se zejména o stěnu lomu s odkrytým geologickým profilem. V okrajových částech území se vyskytuje několik drobných černých skládek, mimo jiné i skládka starých pneumatik. Mimoto se na území vyskytují jednotlivé odpadky a řada převáţně kovových zbytků po těţební činnosti. Na území bylo nalezeno několik ohnišť, taktéţ provázených odpadky. Bylo nalezeno několik ohnišť, coţ poukazuje na "nevítané návštěvníky", kteří mohou být i zdrojem odpadků. Dále dochází k porušování zámků závor na příjezdových cestách, čímţ je umoţněn vjezd na lokalitu. Jedná se tak o další zdroj znečištění a také dochází k odvozu cenných minerálů (KREJČA, 2004). Dle plánu péče (KREJČA, 2004) byly do nádrţe v zatopené části území nasazeny některé druhy ryb, které by mohly ohrozit vývoj obojţivelníků. 92

stupeň Tab. 55: Hodnocení péče o PR Pacova hora Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní rezervace Název území: Pacova hora Datum hodnocení: 1. 9. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 4 Cesty 2 Ochranné pásmo 3 Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu Zásahy 3 3 n Existuje platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ. Byl zpracován plán péče, jenţ obsahuje všechny důleţité součásti. Dále bylo provedeno několik mineralogických průzkumů. Pruhové značení v několika místech chybí. Do budoucna je naplánovaná jeho obnova (KREJČA, 2004). I přes tyto nedostatky je hranice území víceméně patrná díky konfiguraci terénu. Území se nachází v těsné blízkosti místní komunikace. Občas dochází k přímému vjezdu přímo na území, coţ s sebou nese negativní vlivy jako dovoz odpadků na území a odvoz materiálu (prosívky) z území. V ochranném pásmu se vyskytuje několik drobných skládek komunálního odpadu, v jedné z nich bylo nalezeno větší mnoţství pneumatik. I přes provedená opatření (závory) dochází k ovlivňování území negativními vlivy z okolí. Co se týče zarůstání plochy lomu náletovými dřevinami, tomu je zabráněno kaţdoročním vysekáváním. Toto kritérium nebylo hodnoceno ze stejných důvodů jako kritérium narušení obnovy. Část potřebných zásahů byla realizována, některé je nutné periodicky opakovat. Dále je nutné provést některé jednorázové zásahy asanačního charakteru, jako je likvidace černých skládek, odstranění pozůstatků po důlní činnosti apod. Dosahování cílů ochrany 4 I přes negativní vlivy je dosahováno cílů ochrany. Obr. 35: Pohled do prostoru lomu Obr. 36: Pohled na odkrytý geologický profil 93

stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 56: Hodnocení současného stavu území Tab. 57: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PR Pacova hora Hodnocení péče o PR Pacova hora Zachovalost 4 3 12 Dokumentace 5 1 5 Struktura 4 2,5 10 Značení hranic 4 1 4 Významné druhy N 2 Cesty 2 1,5 3 Reprodukce 4 1,5 6 Ochranné pásmo 3 1,5 4,5 Narušení obnovy n 1,5 Omezování vnějších neg. vlivů 3 1,5 4,5 Invazní a expanzivní druhy 3 1 3 Péče o obnovu n 2 Skládky a odpad 2 1 2 Zásahy 3 2,5 7,5 Jiné negativní vlivy 2 1,5 3 Dosahování cílů ochrany 4 3 12 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 69 dobrý Výsledné hodnocení péče: H péče = 68 dobrá 100 velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající 90 70 Jiné Odp Invz Cíle 50 Rep Zás 30 Stru Zach Neg OP Cst Znč 0 Dok Obr. 37: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PR Pacova hora 94

Současný stav PR Pacova hora byl vyhodnocen jako dobrý. Území je významné coby naleziště minerálů a místo výskytu chráněných druhů. Hodnocení sniţují hlavně negativní vlivy, kterými jsou výskyt skládek v území přírodní rezervace, vjezd vozidel a následný odvoz zeminy. Péče o PR Pacova hora byla vyhodnocena jako dobrá. Pro zlepšení stavu by bylo nutné provést několik zásahů, týkajících se zejména likvidace černých skládek a zamezení vjezdu na území. Tab. 58: Podrobné hodnocení stavu dokumentace pro PR Pacova hora Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 38: Skládka pneumatik Obr. 39: Místo kde dochází k odvozu prosívky 95

5.11 Přírodní památka Stříbrná huť Stručná charakteristika ZCHÚ a jeho přírodních podmínek (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008) Přírodní památka Stříbrná huť se nachází cca 5 km východně od Tábora, mezi obcemi Zárybničná Lhota a Dobronice u Chýnova. Přístup k lokalitě je z osady Stříbrné Hutě zhruba 0,6 km SZ směrem. Tvar lokality je podélný ve směru SZ JV (délka 130 m a šířka 25 m). Vlastní území se nachází v mírném údolí podél drobného toku, který se vlévá do menšího rybníčku. Rybníček vznikl zřejmě uměle při výstavbě mlýnského náhonu, který vede do osady Stříbrné Hutě. Západně od lokality protéká Chotovinský potok. Nadmořská výška území je 420 m n. m. Klimaticky náleţí do mírně teplé oblasti. Geologické podloţí je utvářeno biotitickými pararulami migmatickými aţ arterity. Vlastní památka se nachází na fluviálních písčito-jílovitých sedimentech včetně sedimentů umělých vodních nádrţí. Vzhledem k velikosti i charakteru lokality se z pohledu popisu jedná o vegetačně jednoduché území. Středem zájmu je mělký zazemněný rybníček obklopený lesem, který se nachází na drobném vodním toku s vcelku přirozeným porostem olše ve východní části památky. Volná hladina je pouze na menší části poblíţ hráze rybníčka. 96

Základní údaje o území Název ZCHÚ: Stříbrná huť Kód ZCHÚ: 421 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: vyhláška č. B-42267/46-III/1 ze dne 31. 07. 1946 vydaná MŠANO Kraj: Jihočeský kraj Obec s rozš. působností 3. stupně: Tábor Katastrální území: Dobronice u Chýnova Výměra ZCHÚ: 0,3084 ha (LESNÍ PROJEKTY ČB A.S., 2008) Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno, dle zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ Správce ZCHÚ: Krajský úřad Jihočeského kraje Plán péče: 2009 2018 (LESNÍ PROJEKTY ČB A.S., 2008) Jiná dokumentace: inventarizační průzkum vegetačního krytu (ALBRECHTOVÁ, 1980), botanický inventarizační průzkum (ČURNOVÁ, 2007), orientační batrachologický a herpetologický průzkum (FISCHER, 2009). Předmět ochrany: Předmětem ochrany je zachování místní početné populace zvláště chráněné rostliny ďáblíku bahenního (Calla palustris) (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008). Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem péče o přírodní památku je zachování místní populace ďáblíku bahenního, která se v současnosti jeví jako stabilní (LESNÍ PROJEKTY ČB A.S., 2008). Poznámka: 97

stupeň Tab. 59: Hodnocení současného stavu PP Stříbrná huť Hodnocení současného stavu území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Stříbrná huť Datum hodnocení: 13. 6. 2009 Zachovalost 5 Struktura 5 Významné druhy 5 Reprodukce 5 Narušení obnovy 5 Invazní a expanzivní druhy 5 Skládky a odpad 5 Jiné negativní vlivy 5 Území je tvořeno zarůstajícím lesním rybníčkem, s výskytem početné populace ďáblíku bahenního (Calla palustris). Předmět ochrany je na území zachován, stav území je z hlediska předmětu ochrany optimální. V nedávné době bylo pomocí vhodných zásahů (oprava hráze a přelivu rybníčku) dosaţeno trvalé regulace vodní hladiny v rybníčku (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008), čímţ došlo ke zlepšení prostředí vhodného pro vývoj populace ďáblíku. Současná struktura je optimální, umoţňuje zachování a udrţení předmětu ochrany. Populace ďáblíku bahenního (Calla palustris) je početná a stabilní. Její pozitivní vývoj dokládají i inventarizační průzkumy (ALBRECHTOVÁ, 1980 A ČURNOVÁ, 2007), podle nichţ se populace dokonce zvětšila. Příznivý stav populace ďáblíku bahenního (Calla palustris) nasvědčuje jeho úspěšné reprodukci. I přes zásahy do vodního reţimu rybníčku (oprava přelivů, hráze, bývalého náhonu) nebyla a není narušena obnova předmětu ochrany - ďáblíku bahenního (Calla palustris). V území se nevyskytují invazní ani expanzivní druhy, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany. Díky nízké návštěvnosti území není znečištěno ani jednotlivými odpadky. Nebyly zpozorovány ţádné negativní vlivy, které by ohroţovaly vývoj území. 98

stupeň Tab. 60: Hodnocení péče o PP Stříbrná huť Hodnocení péče o území Kategorie území: Přírodní památka Název území: Stříbrná huť Datum hodnocení: 13. 6. 2009 Dokumentace 5 Značení hranic 4 K vyhlášení území došlo před více jak 60 lety, vyhlašovací předpis je stále platný. Pro území existuje platný plán péče (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008)., který v sobě zahrnuje všechny důleţité součásti. Dále bylo zpracováno několik inventarizačních průzkumů (viz základní údaje o území). PP je součástí LHC Tábor (210 000) s platností LHP od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2011 (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008). Hranice PP jsou geodeticky zaměřené, rovněţ je provedeno pruhové značení na stromech (relativně čerstvé). Dochází zde však k problému, který spočívá v odlišném vyznačení hranic - pruhy na stromech nesouhlasí s geodetickými stabilizačními mezníky (rozdíl i 15 m) (LESNÍ PROJEKTY ČB, 2008). Informační cedule zde umístěná je jiţ poněkud stará. Informace na ní jsou sice stále aktuální avšak místy těţko čitelné. Cesty 5 Územím ani v jeho blízkosti nevede ţádná cesta. Ochranné pásmo 5 V ochranném pásmu nebyly zjištěny ţádné negativní vlivy. Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu 5 Zásahy 5 5 Na předmět ochrany nepůsobí z okolí ţádné negativní vlivy, nedochází tedy ani k jejich omezování. Byla realizována opatření na zlepšení vodního reţimu v území (oprava hráze rybníčka a bezpečnostního přelivu), obnova je tímto zajištěna. Nebyl zjištěn ţádný nevhodný zásah, v nejbliţší době ani není ţádný nutný. V okolních lesních porostech jsou prováděny pouze běţné lesnické zásahy s ohledem na MZCHÚ. Provedeným zásahem, který vedl ke zlepšení stavu a hydrologického reţimu byla provedená oprava hráze a tělesa přelivu rybníka. Dosahování cílů ochrany 5 Cílů ochrany je úspěšně dosahováno. 99

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany stupeň násobný koeficient počet bodů stupeň násobný koeficient počet bodů Výsledné hodnocení Tab. 61: Hodnocení současného stavu území Tab. 62: Hodnocení péče o území Hodnocení současného stavu PP Stříbrná huť Hodnocení péče o PP Stříbrná huť Zachovalost 5 3 15 Dokumentace 5 1 5 Struktura 5 2,5 12,5 Značení hranic 4 1 4 Významné druhy 5 2 10 Cesty 5 1,5 7,5 Reprodukce 5 1,5 7,5 Ochranné pásmo 5 1,5 7,5 Narušení obnovy 5 1,5 7,5 Omezování vnějších neg. vlivů 5 1,5 7,5 Invazní a expanzivní druhy 5 1 5 Péče o obnovu 5 2 10 Skládky a odpad 5 1 5 Zásahy 5 2,5 12,5 Jiné negativní vlivy 5 1,5 7,5 Dosahování cílů ochrany 5 3 15 Výsledné hodnocení současného stavu: H stav = 100 vynikající Výsledné hodnocení péče: H péče = 99 vynikající 5 4 3 2 1 0 velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající 100 Jiné 90 Odp Invz Cíle 70 Nar Zás Rep 50 VD POb Neg 30 Stru OP Cst Zach Znč Obr. 40: Grafické zobrazení výsledků hodnocení PP Stříbrná huť 0 Dok 100

Současný stav PP Stříbrná huť byl vyhodnocen jako vynikající. Díky malé rozloze je předmět ochrany zachován na celé moţné ploše území. Díky své špatné přístupnosti není území vystavováno vnějším negativním vlivům. Péče o PP Stříbrná huť byla vyhodnocena jako vynikající. Nebyly zaznamenány ţádné nevhodné zásahy. Při stávajícím managementu by měl být předmět ochrany zachován i v budoucnosti. Tab. 63: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Stříbrná huť Stav dokumentace ano ne Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet: 5 Obr. 41: Pohled na rybníček s ďáblíkem bahenním Obr. 42: Informační cedule je jiţ stará 101

Zachovalost Struktura Významné druhy Reprodukce Narušení obnovy Invazní a expanzivní druhy Skládky a odpad Jiné negativní vlivy Výsledné hodnocení stavu 6 Shrnutí výsledků 6.1 Souhrnné hodnocení současného stavu ZCHÚ Tab. 64: Hodnocení současného stavu Kód Kat. Název území 421 PP Stříbrná huť 5 5 5 5 5 5 5 5 100 VY 1287 PP Kozlov 4 4 5 5 5 4 5 5 91 VY 1295 PP Hroby 4 4 5 5 5 4 5 4 89 D 1814 PR Dráchovské tůně 4 4 4 4 5 4 3 4 81 D 1071 PP Černýšovické jalovce 4 4 3 3 3 2 5 3 69 P 1293 PP Jesení 3 4 4 3 4 2 4 3 69 P 2236 PR Pacova hora 4 4 n 4 n 3 2 2 69 P 670 PR Borkovická blata 3 3 n 2 4 3 4 4 64 P 2482 PP Doubí u Ţíšova 4 3 3 3 1 2 5 3 61 P 1289 PP Luna 3 4 n n n 2 3 2 60 P 2452 PP Černická obora 3 3 3 1 1 2 3 3 50 Š Průměr 3,8 3,8 4 3,5 3,7 3 4 3,5 73 Z výsledků hodnocení současného stavu MZCHÚ vyplývá, ţe ze všech hodnocených území se pouze dvě nachází ve vynikajícím stavu. Obě dvě území jsou zároveň, co se rozlohy týče, nejmenšími ze všech hodnocených. Jejich výměra ani v jednom případě nepřesahuje 1 ha. Jedno území bylo hodnoceno jako dobré a nejčastějším hodnocením, s celkovým počtem šesti území, je hodnocení průměrné. Stav pouze jednoho území byl zhodnocen jako špatný. Jedná se o území Černická obora, kde v podstatě dochází k zániku předmětu ochrany. 102

Dokumentace Značení hranic Cesty Ochranné pásmo Omezování vnějších neg. vlivů Péče o obnovu Zásahy Dosahování cílů ochrany Výsledné hodnocení péče Nejlépe bylo hodnoceno kritérium skládky a odpad. Většina území byla čistá, tedy nevyskytovaly se na nich téměř ţádné odpadky, v jednom případě byla nalezena skládka v okrajové části území a jednou přímo v území. Nejhůře bylo hodnoceno kritérium invazní a expanzivní druhy. Téměř v kaţdém území dochází k šíření těchto druhů, zejména díky nedostatečné funkci ochranného pásma. V několika případech nebyla hodnocena kritéria významné druhy, reprodukce a narušení obnovy a to díky nedostatečným informacím zjištěným při terénním šetření či z dokumentace. 6.2 Souhrnné hodnocení péče o ZCHÚ Tab. 65: Hodnocení péče Kód Kat. Název území 421 PP Stříbrná huť 5 4 5 5 5 5 5 5 99 VY 1287 PP Kozlov 4 4 5 4 5 5 5 5 95 VY 1295 PP Hroby 5 5 4 4 4 5 5 5 94 VY 670 PR Borkovická blata 5 5 4 5 5 4 4 4 87 D 1814 PR Dráchovské tůně 5 5 5 3 4 4 4 4 83 D 2482 PP Doubí u Ţíšova 5 4 5 3 4 4 4 4 81 D 1293 PP Jesení 2 5 3 3 3 4 3 4 69 P 2236 PR Pacova hora 5 4 2 3 3 n 3 4 68 P 1071 PP Černýšovické jalovce 4 3 5 3 3 3 3 3 66 P 1289 PP Luna 5 5 2 2 3 4 3 3 64 P 2452 PP Černická obora 5 4 4 3 3 3 3 2 62 P Průměr 4,6 4,4 4 3,5 3,8 4,1 3,8 3,9 79 103

Ve výsledném hodnocení péče o MZCHÚ dosáhla nejlepšího ohodnocení (vynikající) tři území. Stejně jako v hodnocení aktuálního stavu jsou na prvních třech místech tatáţ území, tedy ta s nejmenší rozlohou ze všech hodnocených. Tři území byla ohodnocena jako dobrá a zbývajících pět jako průměrná. Ani jedno území nebylo vyhodnoceno jako špatné. Celkově dosáhla péče vyššího počet bodů neţ současný stav MZCHÚ, z toho vyplývá, ţe celkový stav území oblasti by se měl do budoucna zlepšovat. Nejhůře bylo hodnoceno kritérium ochranné pásmo. U většiny území ochranné pásmo neplní dostatečně svoji funkci, je zdrojem šíření ruderální vegetace, či se v něm vyskytují jiné negativní vlivy. Nejlepší hodnocení získalo kritérium dokumentace. Pro všechna území byly zpracovány kvalitní plány péče (v papírové i elektronické podobě) obsahující všechny důleţité části. Aţ na výjimky byly provedeny také inventarizační průzkumy. 104

7 Návrh základních optimalizačních opatření Pro všechna území byly zpracovány plány péče, jejichţ součástí je výčet a harmonogram plánovaných zásahů v rámci managementu. V následující kapitole jsou uvedeny zásahy, které byly shledány jako nejdůleţitější, ať uţ jsou v plánech péče uvedeny či nikoliv. PR Borkovická blata - chránit všechny jedince borovice blatky (Pinus rotundata) před zarůstáním buření a náletovými dřevinami a dále dosazovat nové geneticky vhodné jedince - provádět monitoring hladiny spodní vody a pro zlepšení hydrologických podmínek zabránit nadměrnému odtoku vody z lokality - kontrolovat stav betonových hrázek umístěných v bývalých odvodňovacích kanálech, aby nedošlo k jejich poškození či protrţení. - zabránit výskytu odpadků v okolí altánku umístěním několika odpadkových košů a zajistit pravidelný svoz odpadu. PP Černická obora - přistoupit k umělé obnově ekotypově vhodným sadebním materiálem, v následujících letech pak kontrolovat vývoj vysazené generace a na místo uhynulých jedinců doplňovat nové - pouţít individuální ochranu u mladé generace stromků, jeţ je ve značné míře poškozována okusem či případně celou lokalitu na určitou dobu oplotit - redukovat buřeň a náletové dřeviny vyţínáním, zejména ve vzniklých světlinách a to aţ do té doby, neţ mladé stromky odrostou PP Černýšovické jalovce - ideálním managementem pro toto území je extenzivní pastva, není-li moţná, je ţádoucí kosit území dvakrát ročně - odstranit náletové dřeviny a rozrostlé keře - doplnit pruhové značení, v místech, kde chybí stromy, jej vyhotovit na kůlech 105

PP Doubí u Ţíšova - provést redukci náletových dřevin a odstraňovat buřeň vyţínáním a pečovat o přirozenou obnovu - udrţovat stávající oplocení v dobrém stavu tak, aby nedocházelo k pronikání zvěře na plochu přírodní památky - přeměnit porost borovice lesní v jihovýchodním cípu na prost přírodě blízký (acidofilní doubrava) - projednat s vlastníky okolních pozemků aplikaci hnojiv v ochranném pásmu s cílem vyloučit ji PR Dráchovské tůně - odstranit náletové dřeviny z okolí tůní a omezit jejich zanášení - obnovit jednu či několik zazemněných tůní s nutností vypracovat pro toto projekt zvaţující příjezd vhodné techniky na území a odvoz vytěţeného materiálu - odstranit černou skládku v ochranném pásmu při jiţním okraji - území pravidelně kosit či zváţit moţnost extenzivní pastvy, nejlépe ovcí či koz (lehčí zvířata kvůli únosnosti zamokřeného terénu) PP Hroby - vytvořit několik metrů široký travní zasakovací pás v ochranném pásmu v místech, kde území hraničí se zemědělskými pozemky, čímţ by se zabránilo eutrofizaci území smyvem PP Jesení - provádět kosení s vyšší intenzitou, tedy alespoň dvakrát ročně a omezit tak šíření expanzivních druhů ze sousedních pozemků do plochy území PP Kozlov - pokračovat ve stávajícím managementu PP Luna - zbudovat zasakovací pás v ochranném pásmu, který by zamezil smyvu hospodářských hnojiv z obdělávaného pole sousedícího s chráněným územím - provést odstranění náletových dřevin a keřů 106

- instalovat odpadkový koš v místě příchodu od města Sezimova Ústí, tedy poblíţ informační cedule PR Pacova hora - odstranit černou skládku pneumatik, zabezpečit instalovanou závoru a zamezit tak dalšímu dovozu odpadu na lokalitu - odstranit zbytky po těţební činnosti - redukovat náletové dřeviny v místech odkrytého geologického profilu bývalého lomu - doplnit pruhové značení podél hranice území PP Stříbrná huť - vyměnit starou, špatně čitelnou informační tabuli za novou - sjednotit pruhové značení hranice s hranicí území v katastrální mapě 107

8 Diskuse Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek a Buček, 2005) přináší i přes některé své drobné nedostatky, jakými jsou například subjektivita hodnocení, ucelený pohled na hodnocená území. Touto problematikou se ve své diplomové práci zabývá REJŢEK (2009), který srovnává svá hodnocení několika území s hodnocením stejných území jiným hodnotitelem. Z jeho výsledků vyplývá, ţe i přes individuální přístup k hodnocení se tato hodnocení velkou měrou shodují. Jako největší přínos této metodiky vidím její komplexnost a oproti jiným metodám časovou nenáročnost. Díky tomu můţe být v krátkém čase zhodnocen větší počet území a následně mohou být zavčasu přijata potřebná opatření vedoucí ke zlepšení stavu těchto území. Hodnocení mohou být opět brzy zopakována a porovnáním těchto aktuálních údajů zjistit, zdali byla navrţená opatření zvolena či realizována správně. Všechna hodnocená kritéria, jakoţ i stupnice pro jejich hodnocení, jsou jasně definována. Díky přehledným výstupům v podobě grafů lze pak rychle vyhodnotit případné nedostatky ve stavu a péči o MZCHÚ. Zároveň lze porovnat hodnocení celkového stavu území s hodnocením péče a udělat si tak obrázek o moţném budoucím vývoji konkrétního území. Dosáhl-li stav území nízkého ohodnocení, avšak péče má počet bodů vyšší, můţeme z toho vyvodit dvojí závěr. Jednak je moţné, ţe předmět ochrany byl v minulých letech zanedbáván a v blízké době, po přijetí potřebných opatření (v rámci vyhotovení nového plánu péče) se dá očekávat zlepšování stavu předmětu ochrany. Takto je tomu například u PR Borkovická blata, kde byl předmět ochrany v minulosti zdevastován lidskou činností a v současné době vedou všechna opatření k jeho navrácení do původního stavu. Další moţností je, ţe plán péče je jiţ delší dobu platný, ale opatření a péče o území nejsou vhodná a tudíţ naopak dochází ke zhoršování stavu. V tomto směru je rozhodující kritérium dosahování cílů ochrany, které nám objasňuje, o který z těchto dvou případů by se mohlo jednat. Jako příklad lze uvést PP Doubí u Ţíšova, kde dochází k odumírání předmětu a v současné době mohou ke zlepšení jeho stavu vést pouze razantní opatření provedená v co nejbliţší době. 108

Výhody této metodiky, jakými jsou jednoduchost, univerzálnost, rychlost a komplexnost v sobě však skrývají i jistá úskalí. Některá kritéria byla proto hodnocena poněkud obtíţně. Kritérium významné druhy ve třech případech nebylo hodnoceno vůbec a to díky nedostatku informací získaných pouhou pochůzkou. U těchto území je předmětem ochrany jednak konkrétní biotop a za druhé výčet významných druhů z řad rostlin i ţivočichů, jejichţ výskytem se zabývají odborná šetření jako například inventarizační průzkumy. U ostatních území, pokud bylo v předmětu ochrany uváděno vícero významných druhů, bylo toto kritérium hodnoceno na základě dostupných informací z plánů péče a inventarizačních průzkumů, které byly následně více či méně ověřeny v terénu. Kritérium bylo vţdy hodnoceno s přihlédnutím k nejvýznamnějším druhům z předmětu ochrany. Ještě v několika případech došlo k nehodnocení některého z kritérií a to opět z nedostatku informací. Faktorem, který nepřímo ovlivňuje výsledek hodnocení, je rozloha území. Na prvních třech místech, a to jak v hodnocení aktuálního stavu, tak v hodnocení péče, se umístila ta samá území, jejichţ výměra nepřesahuje 1 ha. U těchto území byl vţdy jasně definován předmět ochrany (většinou se jednalo o jeden významný druh), tudíţ i péče o něj je jasně stanovená. Nutno ještě zmínit, ţe PP Stříbrná huť, která dosáhla nejlepšího hodnocení stavu i péče, se nachází skryta v lesích, nevede k ní ţádná značená cesta a tudíţ je i uchráněna před negativními vlivy, které s sebou přináší návštěvnost lidí. Oproti tomu PP Luna, která se v hodnocení umístila na předposledním místě, se nachází v těsné blízkosti města, prochází jí hojně vyuţívaná cesta a navíc sousedí se zemědělsky vyuţívaným polem. Zde je velmi patrný negativní vliv, který se odráţí v hodnocení většiny kritérií a tím je člověk. 109

9 Závěr V této diplomové práci bylo hodnoceno 11 maloplošných zvláště chráněných území z okresu Tábor. Byly shromáţděny dostupné materiály a potřebné podklady jako plány péče a inventarizační průzkumy a následně byly popsány širší územní vztahy a přírodní podmínky pro tato území. Na jaře a na podzim roku 2009 a dále na jaře 2010 byla provedena terénní šetření s cílem zhodnotit území dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK A BUČEK, 2005). Hodnocení jednotlivých kritérií bylo odůvodněno a následně přehledně zpracováno ve formě tabulek a grafů. Bylo zjištěno, ţe dvě území se nacházejí ve výborném stavu, další dvě ve stavu dobrém, šest v průměrném a jedno ve špatném stavu. Nejhoršího ohodnocení dosáhlo kritérium invazní a expanzivní druhy, ve většině území docházelo k jejich šíření ať uţ díky špatné funkci ochranného pásma či nedostatečné intenzitě zásahů vedoucích k jejich tlumení. Nejlépe bylo hodnoceno kritérium skládky a odpadky a dále kritérium významné druhy. To však v několika případech bylo nehodnoceno, díky nedostatku informací, zjištěných při terénním šetření či z disponibilních materiálů. Hodnocení péče o území se došlo k závěru, ţe péče tři území je vynikající, o další tři dobrá a o zbytek, tedy pět území, je péče průměrná. Nejlépe ohodnocena byla tatáţ tři území jako při hodnocení současného stavu a to patrně díky jejich nevelké rozloze. Nejlépe hodnocenému kritériu dokumentace byl ve většině případů udělen maximální počet bodů a to díky kvalitně pracovaným plánů péče. Naopak nejhůře hodnoceným kritériem je kritérium ochranné pásmo které v převáţné většině případů neplní svou funkci tak, jak by mělo. Na základě zjištěných informací byla následně navrţena základní optimalizační opatření, jeţ by měla poukázat na případné chyby v dosavadním managementu a tím ke zlepšení stávajícího stavu těchto vybraných chráněných území. 110

10 Summary In this diploma thesis were evaluated 11 small-scale specially protected areas in the surroundings of Tábor. All available materials about these areas were gathered and wider territorial relations and natural conditions were described. In spring and autumn of 2009 and spring of 2010 field surveys were carried out and criteria were evaluated in accordance with the Metodology of evaluation of state and management of small-scale protected areas (Svátek a Buček, 2005). The evaluation of each criteria was described and the result was presented using tables and diagrams. It was found that 2 areas were in excellent condition, 2 in good condition, 6 in average condition and 1 in bad condition. The worst evaluated criteria was invasive and expansive species. These speces were found in every one area because of bad function of protective zone or low intesity of operations which are necessary to inhibite them. The best evaluated criteria was dump and junk and relevant species. But in few cases this criteria was not evaluated because of absence of informations. Their management was evaluated as an excellent in 3 areas, in other 3 as a good and in 5 areas as an average. The best evaluated areas were the same as in the evaluation of the state. Supposedly it is due to their smallest size. The best evaluated criteria was documentation thanks to well prepared management plans. The worst evaluated criteria was protective zone because its funciton was inconvenient in the major part of areas. Based on dicovered informations, basic optimizing measures were proposed to show eventual mistakes in current management of protected areas and to help make the state of these areas better. 111

11 Pouţitá literatura ALBRECHT, J. a kol. Českobudějovicko : Chráněná území ČR VIII.. 1. vydání. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. ALBRECHT, J., URBAN, F.: Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Černická obora, České Budějovice, 1984 ALBRECHTOVÁ, A., URBAN, F.: Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Doubí u Žíšova vegetační kryt, České Budějovice, 1986 ALBRECHTOVÁ, A.: Plán péče pro přírodní památku Jesení na období 1998 2006, AOPK České Budějovice, 1997 ALBRECHTOVÁ, A.: Plán péče pro přírodní památku Kozlov na období 2007 2016, AOPK České Budějovice, 2006 ALBRECHTOVÁ, A.: Inventarizační průzkum přírodní památky Jesení, České Budějovice, 1997 ALBRECHTOVÁ, A.: Inventarizační průzkum vegetačního krytu, České Budějovice, 1980 AOPK ČR, Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [on-line] 1999 2010, citováno 12. 4. 2010, dostupné na WWW: <http://drusop.nature.cz/> BUMERL, M.: Rašelina, Veselí nad Luţnicí, 1996 CENIA: Portál veřejné správy České republiky mapové služby, 2005 2010, citováno: 18. 3. 2010, dostupné na WWW: <http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs> CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, ENIGMA, Praha, 1996 ČHMŮ: Český hydrometeorlogický úřad, 1997 2010, citováno: 20. 3. 2010, dostupné na WWW: <http://www.chmu.cz/> 112

ČURNOVÁ, A.: Plán péče pro přírodní památku Jesení na období 2010 2019, České Budějovice, 2009 ČURNOVÁ. A.: Botanický inventarizační průzkum, Stříbrné hutě, České Budějovice, 2007 DEMEK, J. a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006 EIA SERVIS s.r.o.: Plán péče pro přírodní památku Dráchovské tůně na období 2006 2015, 2005 FIŠER, J.: Plán péče pro přírodní památku Hroby na období 2004 201,. 2004 FISCHER, D., VLACH, P.: Ichtyologický, batrachologický a herpelogický průzkum přírodní rezervace Dráchovské tůně, Voltuš, 2009 FISCHER, D.: Orientologický, batrachologický a herpetologický průzkum ZCHÚ Stříbrné hutě, Voltuš, 2009 FLÍČEK, J.: Inventarizační průzkum Fauna vážek přírodní rezervace Borkovická blata, Chlum u Třeboně, 1999 FLÍČEK, F.: Inventarizační průzkum Fauna vážek přírodní rezervace Dráchovské tůně, Chlum u Třeboně, 2000 HESOUN, P.: Inventarizační průzkum fauna vážek přírodní rezervace Dráchovské tůně, Bednáreček, 2009 KREJČA, F.: Plán péče pro přírodní rezervaci Pacova hora na období 2005 2014, AOPK České Budějovice, 2004 KOPTÍK, J.: Zpráva z inventarizačního průzkumu cévnatých rostlin přírodní památky Jesení, České Budějovice, 2009 KUČEROVÁ, A., ABAZID, D.: Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Dráchovské tůně, 2000 KŘIVAN, V., JELÍNEK, A.: Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu přírodní rezervace Pacova hora, Kněţice, 2009 113

LAŠTŮVKA, Z.: Péče nebo spíše genocida? [on-line]. 2006, citováno 2. 4. 2010, dostupné na WWW: < http://www.ochranapudy.cz/?c=pece-nebo-spise-genocida> LESNÍ PROJEKTY České Budějovice a.s.: Plán péče pro PP Stříbrná huť na období 2009 2018, České Budějovice, 2008 LITOCHLEB, J.: Inventarizace minerálů a hornin, Praha, 1999 MÁCA, J.: Inventarizační průzkum přírodní památky Černická obora Entomologie: brouci a dvoukřídlí, Český ústav ochrany přírody České Budějovice, 1994 MÁCA, J.: Inventarizační průzkum přírodní rezervace Borkovická blata Entomologie:Brouci a bezkřídlí, AOPK České Budějovice, 1997 MÁCOVÁ, A.: Botanický a entomologický průzkum přírodní památky Doubí u Žíšova, maturitní práce, Veselí nad Luţnicí, 2007 PRAVDA, V.: Mykologický inventarizační průzkum území přírodní památky Doubí u Žíšova, 2009 PYKAL, J.: Inventarizační průzkum přírodní rezervace Borkovická blata, České Budějovice, 1991 QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno, 1975 REJŢEK, M.: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná území v kompetenci Správy CHKO Pálava, MZLU v Brně, 2009 ŘEHOUNEK A KOL.: Inventarizační průzkum bezobratlých přírodní památky Luna, 2009 SVÁTEK, M., BUČEK, A.: Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. MZLU v Brně, 2005 SVÁTEK, O., SVÁTEK, M.: Software pro Metodiku hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích, Verze 1.0, 2005 ŠIŠKA, P.: Plán péče pro přírodní památku Borkovická blata na období 2006 2015, 2004, AOPK ČR, České Budějovice. 114

ŠIŠKA, P.: Plán péče pro přírodní památku Luna na období 2002 2011, AOPK ČR, České Budějovice, 2000 ŠIŠKA, P.: Plán péče pro přírodní památku Černická obora na období 2002 2011, 2000 ŠIŠKA, P.: Plán péče pro přírodní památku Černýšovické jalovce na období 2002 2011, 2000 ŠTĚPÁNEK, P.: Geologické okolí Chýnovké jeskyně u Tábora, Praha, 1999 TŮMA, J.: Rozbor státní přírodní rezervace Černická obora, (rok neuveden) VALTER, J.: Houby přírodní rezervace Borkovická blata, 2001 VYHNÁLEK, V.: Biologický průzkum přírodní rezervace Dráchovské tůně, České Budějovice, 2005 ZBYTOVSKÝ, P.: Přírodní rezervace Dráchovské tůně inventarizační průzkum savci, Soběslav, 2000 115

12 Přílohy Příloha č. 1: Orientační mapa s vybranými ZCHÚ Příloha č. 2: Mapa PR Borkovická blata Příloha č. 3: Mapa PP Černická obora Příloha č. 4: Mapa PP Černýšovické jalovce Příloha č. 5: Mapa PP Doubí u Ţíšova Příloha č. 6: Mapa PR Dráchovské tůně Příloha č. 7: Mapa PP Hroby Příloha č. 8: Mapa PP Jesení Příloha č. 9: Mapa PP Kozlov Příloha č. 10: Mapa PP Luna Příloha č. 11: Mapa PR Pacova hora Příloha č. 12: Mapa PP Stříbrná huť 116

117 Příloha č. 1 (CENIA, 2010)

118 Příloha č. 2 (CENIA, 2010)

119 Příloha č. 3 (CENIA, 2010)

120 Příloha č. 4 (CENIA, 2010)

121 Příloha č. 5 (CENIA, 2010)

122 Příloha č. 6 (CENIA, 2010)

123 Příloha č. 7 (CENIA, 2010)