enství není společenství Projekt je spolufinancován Zlínským krajem a Komisí Evropských společenství.



Podobné dokumenty
Zelená energie udržitelná energetika na regionální úrovni

STAV A PODPORA ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Podpora výroby tepla z. stav v EU. Ing.. Martin Kloz, CSc. AQUATHERM Praha 22. listopadu 2007

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Praktické ukázky monitorování akčních plánů (SEAP) ve Zlínském kraji prostřednictvím Energetického monitorovacího centra EAZK

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY - KEA. Zbyněk Bouda bouda@eavysociny.cz Tel.:

(Úspory energie a obnovitelné zdroje

Problematika emisí prachu z malých spalovacích

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Může e jedna obec vyprodukovat tolik rna?

edí inovace radim machů

ITÍ BIOMASY V SLOVENSKÉ REPUBLICE

Informace o činnosti Inovačního centra pro zdroje tepla v ČR

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie


Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Technologické trendy při p

Obnovitelné zdroje energie

Zdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Projekt: Transfer nejlepší

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Energeticky soběstačná obec, region

ITÍ BIOMASY V SLOVENSKÉ REPUBLICE


Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

Kotle na UHLÍ a BRIKETY EKODESIGN a 5. třída

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Nové Kotlíkové dotace

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY RESTAURACE S UBYTOVÁNÍM

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, Rodinný dům, Pustá Kamenice 32, Pustá Kamenice

Operační program Životní prostředí Ochrana ovzduší Prioritní osa 2 Aktuální informace a naplňování cílů PO2 OPŽP

Nová Kotlíková dotace

Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica Budoucnost, jakou chceme RIO + 20 Praha, 15. března 2012

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

Energetická agentura Zlínského kraje a její aktivity na podporu implementace obnovitelných zdrojů energie. 13. října 2010 Banská Bystrica

Ekodesign kotle TP. sezónní energetická účinnost vytápění. pevné částice (PM) organické plynné sloučeniny (OGC) oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (NOx)

Kotlíkové dotace. v Olomouckém kraji v rámci OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

záměnou kotle a zateplením

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Ukázka zateplení rodinného domu Program přednášky:

Představení projektu. Podpora lokáln. Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D.

Kotlíkové dotace. Revoluční nástroj pro zlepšení kvality ovzduší v ČR

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

KOTLE NA PEVNÁ PALIVA

energetická gramotnost

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

Zelená úsporám. Program podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. budovách. Odbor GIS Státní fond životního prostředí

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY bytový dům Řehořov 72, Jihlava

OPŽP šance pro finance obcím

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, bytový dům, K Rybníků 597/1, Brno - Medlánky. parc. č.st. 991/46 dle Vyhl. 78/2013 Sb.

Základní pravidla pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2, Operačního programu Životní prostředí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Ekologické zplynovací kotle na dřevo

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

program ENERGETIKA verze PROTOKOL PRŮKAZU Budova užívaná orgánem veřejné moci Identifikační údaje budovy Čáslav, Žitenická 1531, 28601

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH. Ing. Miroslav Krob Řídicí orgán IROP. Praha

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Energie pro budoucnost

Program Čistá energie Praha 2018

Budova užívaná orgánem veřejné moci Pronájem budovy nebo její části Žádost o poskytnutí dotace

Zhodnocení projektu. Podpora lokáln. Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. ití biomasy Trojanovice

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

148,4 179,4. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Průkaz energetické náročnosti budovy

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice,

103,7 125,7. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Hurbanova , k.ú , p.č. 2869/ , Praha 4 - Krč Bytový dům

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) Možnosti využití biomasy

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

257,4 317,3. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Zveřejněno dne

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY bytový dům Ďáblická 70/22, Praha Ďáblice

KOTLÍKOVÉ DOTACE Aktuálně dotované výrobky

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 5.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

Transkript:

Obec Salaš Projekt byl spolufinancován n obcí Salaš a Komisí Evropských společenstv enství. Projekt je spolufinancován Zlínským krajem a Komisí Evropských společenství. Výhradní odpovědnost dnost za obsah této t to prezentace nesou Výhradní odpovědnost autoři. Prezentace za obsah nutně této prezentace nevyjadřuje nesou názor n autoři. Evropských Prezentace nutně společenstv enství.. Komise Evropských společenstv enství není nevyjadřuje odpovědn názor Evropských dná za jakékoliv společenství. koliv použit ití informací Komise Evropských zde obsažených. společenství není odpovědná za jakékoliv použití informací zde obsažených.

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Využit ití biomasy a slunce v podhorské oblasti Salaš

INTERREG IIIA ČR - SR INTERREG patří mezi Iniciativy evropských společenstv enství INTERREG patří z hlediska finančního objemu i územního rozsahu mezi nejvýznamnější Iniciativu Společenstv enství (s celkovou alokací zhruba 5 mld. EUR na období 2000 2006). INTERREG IIIA v ČR R navázal na předvstupní program přeshraniční spolupráce Phare CBC INTERREG IIIA podporuje regionáln lní rozvoj v příhraničních regionech

Územní vymezení

Stav před p realizací Obec není plynofikována na a ani se s plynofikací nepočítá doposud bylo vytápění a ohřev TÚV T řešeno eno zejména využíváním m fosilních paliv zvláš áště hnědé uhlí v obci docházelo v topné sezóně k rapidnímu zhoršov ování kvality ovzduší celková roční spotřeba primárn rní energie na vytápění objektů činí cca 9 500 GJ zátěž na životní prostřed edí: - 7,9 t/rok pevných částic - 1,93 t/rok SO 2-180 t/rok CO 2

Realizace projektu obec Salaš se nachází v podhorské oblasti s poměrn rně členitým terénem vzhledem k rozloze a členitosti a rozptýlené zástavbě v obci se přistoupilo p k řešení formou výměny lokáln lních zdrojů tepla způsob řešení zdroje tepla výstavbou centráln lní výtopny (jako např.. výtopna Roštín spalování slámy nebo Hostětín spalování dřevní štěpky) z výše e uvedených důvodů nebylo možno realizovat

Vytápění s využit itím m kotlů na biomasu v rámci r projektu bylo nainstalováno no celkem 32 kotlů o různém m výkonu byly použity zplyňovac ovací kotle Atmos s odtahovým ventilátorem torem - 10 kotlů o výkonu 22 kw - 19 kotlů o výkonu 25 kw - 2 kotle o výkonu 32 kw - 1 kotel o výkonu 40 kw

Zplyňovac ovací kotel na biomasu

Systém m zajištění paliva - je uzavřen smluvní vztah se státn tním m podnikem Lesy České republiky na zajištění potřebn ebného množstv ství paliva - obec se bude podílet na přípravp pravě a dodávce paliva ve formě polen - předpokládané množstv ství dřeva se pohybuje kolem 500t/rok - dříví se dodává přímo lidem zpracované v metrových, resp. dvoumetrových polenech - pro zajištění potřebn ebného množstv ství paliva se předpoklp edpokládá zřízení jednoho nového pracovního místam

Příprava paliva

Jednotlivé fáze přípravyp pravy Smluvní vztah s LČR L R = vyznačen ení v porostech Zajištění kácení formou samovýroby (osobou s oprávn vněním) Skládání do hrání pro příjem p lesníkem (zajišťuje obec, ruční práce) Vývoz občan anům, případnp padně na skládku (v režii obce) Kalkulace ceny paliva je stanovena bez zisku pro obec.

Předehřev ev TÚV T V pomocí solárn rních systémů v rámci r projektu byly nainstalovány ny celkem 4 solárn rní systémy o různr zné velikosti byly použity solárn rní kolektory typu Heliostar - 2 solárn rní systémy, každý o ploše e kolektorů 4 m 2-1 solárn rní systém m o ploše e kolektorů 6 m 2-1 solárn rní systém m o ploše e kolektorů 12 m 2 celková plocha kolektorů na Salaši i je 26 m 2 celkový předpoklp edpokládaný daný tepelný výkon kolektorů je cca 15 600 kwh/rok = 56 GJ/rok

Solárn rní zisky v průběhu roku

Předpokládaný daný přínos p kolektorů PŘEDPOKLÁDANÝ PŘÍNOS KOLEKTORŮ V PRŮBĚHU ROKU 250 VK25 200 Litry / den 150 100 50 0 I I I I V V V V I X X X

Solárn rní panely

Přínosy projektu pro životní prostřed edí předpokládané celkové snížen ení spotřeby energie z fosilních zdrojů se pohybuje kolem 700 MWh/rok ve spotřeb ebě fosilních paliv jde zhruba o úsporu 170 t hnědého ho uhlí v přepop epočtu vlivu na životní prostřed edí jde o snížen ení emisí - CO 2 o cca 60 t/rok - SO 2 o cca 0,6 t/rok popel vzniklý spalováním m dřeva d v lokáln lních topeništích lze využít t i jako hnojivo praktická realizace těchto t projektů umožní získání zkušenost eností s OZE a dávád předpoklad pro realizaci další ších zařízen zení na bázi b obnovitelných zdrojů

Přínosy projektu pro přeshraniční spolupráci přeshraničním partnerem projektu je obec Horná Mariková projekt v obci Salaš může e sloužit jako příklad p dobré praxe za účelem podpory další šího využívání OZE předpokládá se předp edávání zkušenost eností a vyhodnocování přínosů ke zlepšen ení stavu ovzduší v obci

Zkušenosti s řízením m projektu, realizací Náročnost řízení projektu dána d zapojením m mnoha subjektů (obec, projektant, 36 domácnost cností,, realizační firmy) Příprava projektů pro jednotlivé objekty Zajištění revize komínů pro správnou funkci kotlů Koordinace prací při i realizaci Instalatérsk rská firma získala z neocenitelné zkušenosti s kotli na biomasu (různorodost zapojení a uživatelu ivatelů) Solárn rní systémy na ohřev TUV a přitp itápění přinesly menší zátěž pro řízení realizace (méně objektů,, skoro stejná zapojení) Vznik nového pracovního místam

Co rok dal Uživatelé nový způsob vytápění (regulace otopné soustavy, regulace kotle, příprava p prava paliva) Obec zajišťov ování pravidelných revizních prohlídek instalovaných zařízen zení,, kontrola paliva, dodatečné úpravy dvou otopných soustav za přítomnosti p projektanta, odstranění poruch v rámci r reklamace Instalační firma ověř ěření funkčnosti nosti 8 typů zapojení v jedné obci (sami vidí budoucnost v instalacích ch kotlů na biomasu)

Co dva roky daly Cena palivového dřívíd stále roste a jen díky d konstrukci instalovaných kotlů lze říci, že e se stále jedná o ekologické vytápění,, přestavba p na jiný způsob vytápění by byla hodně nákladná Stále probíhaj hají po sezoně kontroly jak jednotlivých instalovaných kotlů (předev edevším m na vyčištění spalovací komory a zadehtování), tak i komínových těles. t Na jeden až dva případy p pady ročně lze konstatovat uspokojivý stav. Každoro doročně probíhá setkání uživatelů kotlů na dřevoplyn d za účelem předp edávání si zkušenost eností.. Setkání se zúčastz astňuje též zástupce instalační firmy.

A co sluneční kolektory U slunečních kolektorů během provozu nebyla zatím hláš ášená žádná závada Ze zkušenost eností prvních instalací dochází i k další ším instalacím m slunečních kolektorů a to předevp edevším m k ohřevu TUV V současn asné době řešíme možnost instalace slunečních kolektorů i na obecním úřadě za účelem ohřevu TUV

Děkujeme za pozornost Kontakt: Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s Třída T. Bati, 21. budova 761 90 Zlín www.eazk.cz Obec Salaš Salaš 85 697 06 Velehrad www.salas.uh.cz Přednášející : Ing. Zdeněk Píštěk E-mail: salas@uh.cz