HYDROBOTANIKA. Třída: PHAEOPHYCEAE

Podobné dokumenty
HYDROBOTANIKA. Třída: PHAEOPHYCEAE

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)

Heterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta)

RNDr. Bohuslav Uher, Ph.D.

Třída: XANTHOPHYCEAE

(CHROMISTA) Chromofyty (Chromophyta) Milan Dundr

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e

Třída: RAPHIDOPHYCEAE

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Autor. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 16 Chromista

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

NIŽŠÍ ROSTLINY - řasy

Chromista. (Archibald2009)

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Třída: RAPHIDOPHYCEAE

ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)

Akvakultura rostlin. Úvod. Sladkovodní rostliny. Sladkovodní rostliny tzk

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

Lesnická botanika speciální přednáška 3

BRYOPHYTA mechorosty

Akvakultura rostlin. Úvod. Sladkovodní rostliny. Sladkovodní rostliny tzk

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. a evoluce nižších rostlin a hub. RNDr. Bohuslav Uher, Ph.D.

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

TŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Otázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 3. přednáška Heterokontophyta (Chromophyta)

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

-1-slovné názvosloví rod (latinsky velkým písmenem; česky malým písmenem)

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

chlorofyl a chlorofyl c

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Třída Xanthophyceae tváří se jak zelené ale jsou hnědé

prokaryotní Znaky prokaryoty

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Žahavci. Žahavci jsou bezobratlí živočichové (nemají páteř ani jiné další kosti). Jejich trávicí soustava je slepá (=láčka), může být velmi členitá.

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 5. přednáška Charophyta

Mechorosty. Milan Dundr

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Využití mořských řas v gastronomii. Lucie Slováčková

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)

Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Zemědělská botanika.

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

Stanovení lipidů a mastných kyselin v řasách. Mgr. Jarmila Ambrožová

Oddělení: CRYPTOPHYTA

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

1. Makrořasy na bentických krabech

Systém rostlin Část vyšší rostliny

05 Biogeochemické cykly

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Fosilní záznam. - hojné fosilie, ale až od ordoviku

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Transkript:

HYDROBOTANIKA Třída: PHAEOPHYCEAE Celková charakteristika Název pochází z řeckého phaios = hnědý. Stélky chaluh jsou buď mikroskopická vlákna, nebo až několik desítek metrů velké pletivné stélky. Skoro všechny jsou mořské, jen velice zřídka jsou sladkovodní. Existuje asi 250 rodů a 1500 druhů. Z hlediska produkce organické hmoty představují nejvýznamnější skupinu mořských makrofyt.

Třída: PHAEOPHYCEAE Stavba stélky Chloroplasty obsahují hnědé barvivo fukoxantin a červený betakarotén, které zpravidla překrývají zelené chlorofyly a + c1 + c2, takže výsledná barva chromatoforů bývá hnědozelená až zcela hnědá. Mají vždy pyrenoid. Zásobními látkami jsou laminaran (β-1,3-glukan, který je chemicky podobný chrysolaminaranu ostatních hnědých řas), mannitol (alkohol s cukrem a 6 uhlíky, kterého buňka obsahuje až 20-30% suché hmotnosti) a olej. Zásobní látky se ukládají v plazmě a vakuolách. Chaluhy produkují i řadu dalších metabolitů. Například fukosan, baktericidní fenol, který odpuzuje i býložravce (chemicky se jedná o různé polymery se základní stavební jednotkou L-fukosa). Fukosan také barví stélky dohněda, shromažďuje se v drobných vakuolách (fysodách).

Třída: PHAEOPHYCEAE Produkují také množství slizu, který se shromažďuje hlavně v kanálcích prorůstající stélkou. Jeho hlavní složkou je polysacharid fukoidan, který obsahuje až 38% síry. Tato síra je pak uvolňovaná i do prostředí a je to další významná složka do koloběhu síry. Růst komplikované stélky (stichoblastu) zajišťuje buď specialisovaná buňka- iniciála, nebo přímo dělivé pletivo stichomeristém. Ten je vyvinut na rozhraní fyloidu a kauloidu. Směrem nahoru prodlužuje fyloid a směrem dolu zajišťuje růst a tloustnutí kauloidu a rhizoidu. Stélka má taky diferenciovaná pletiva krycí (epidermis), asimilační a mechanické pletivo třeba plovací měchýře. U Macrocystis pyrifera bylo pozorováno něco jako sítkovice, čili vodivé pletivo.

Ekologie Nejvíce typů roste přisedle v mělkém litorálu a příbojové zóně moří - v podstatě od hladiny až zhruba do 50 metrů hloubky, velké množství biomasy tvoří hlavně ve studených vodách,existují ale i výjimky. Některé jsou jen jednoletky, některé žijí až 15 let. Existuje ale i malé množství sladkovodních zástupců. Třída: PHAEOPHYCEAE Buněčná stěna je ze tří složek celulózy (ta představuje ale jen 1-10% suché hmotnosti celé stélky), sulfátových polysacharidů (např.fukan), ale hlavně z alginových kyselin (35 % suché hmotnosti stélky). Alginové kyseliny jsou polymery mannuronové a guluronové kyseliny a jejich sodných, draselných, hořečnatých a vápenatých solí. Obvykle je poměr mannuronová ku guluronové kyselině 1:1, ale mění se to v závislosti na sezóně, stáří, druhu, typu tkání a geografické lokalitě a není jasné proč, mechanické důvody to nemá.

Třída: PHAEOPHYCEAE Za sladkovodní lze považovat tři rody: Pleurocladia, Lithoderma a Bodanella. Z nich pouze Lithoderma byla nalezena na území naší republiky v horských potocích v Čechách, odkud byla udávána nestorem českých algologů Hansgirgem již v roce 1889 (L. fluviatile). V poslední době ji však u nás nikdo neviděl. Rozmnožování Typická pro životní cyklus všech chaluh je rodozměna. U primitivnějších skupin např. řád Ectocarpales je rodozměna izomorfická, tj. gametofyt a sporofyt nejsou morfologicky odlišné. U dalších řádů je gametofyt omezen (heteromorfická rodozměna) např. u ř. Laminariales je gametofyt jen jednoduché vlákno, zato sporofyt je metrová rostlina. U třetí skupiny chaluh (např. ř. Fucales) není gametofyt jako takový vůbec vyvinut (haploidní mají jen gamety).

Třída: PHAEOPHYCEAE

Třída: PHAEOPHYCEAE

nepohlavní: - vytváří se zoospory. Některé druhy se rozmnožují i fragmentací stélky Sargassum pohlavní: - izogamie, anizogamie, oogamie. Chaluhy vylučují feromony, aby přilákaly pohyblivé spermatozoidy k vaječným buňkám. Pohyblivé stádia vypadají jako chrysomonády, jen bičíky mají laterálně posunuté. Přehled zástupců Třída: PHAEOPHYCEAE Dosud existující systematika dělí chaluhy na 12 řádů, ale z výsledků molekulárních analýz víme, že těchto řádů bude ještě o něco víc. Nový systém dosud nebyl vytvořen.

Třída: PHAEOPHYCEAE skupina typů s isomorfickou rodozměnou - sporofyt i gametofyt jsou morfologicky stejnocenné, nevelkých rozměrů. Ectocarpus siliculosus - kosmopolitní druh, která často proniká i do brakičtějších vod v ústí řek. Jsou to jemná větvená vlákna. U tohoto druhu byl u chaluh poprvé objeven feromon. Dictyota dichotoma- dichotomicky větvená drobnější chaluha (10-20 cm). Gamety se uvolňují v pravidelných dvoutýdenních intervalech, asi hodinu po svítání kopíruje tím maximum přílivu. Padina pavonia- plochá listovitá stélka, jako jedna z mála chaluh hodně inkrustuje vápencem. Jako tropický prvek proniká i do Středozemního moře.

Ectocarpus sp.

Ectocarpus siliculosus

Ectocarpus siliculosus

Ectocarpus sp.

Dictyota dichotoma

Dictyota dichotoma

Dictyota dichotoma

Dictyota dichotoma, chloroplasty a gametanglia

Padina pavonia

Padina pavonia

Padina pavonia

Padina pavonia

Třída: PHAEOPHYCEAE skupina s heteromorfickou rodozměnou sporofyt je velký složený z fyloidu, kauloidu a rhizoidu a gametofyt je jen mikroskopické krátkověké vlákno. Pohlavní proces je oogamický. Laminaria- (anglicky kelp) je běžný temperátní až boreální rod chaluh. Druh L. japonica se v západním Tichomoří pěstuje jako potravina. Druh L. solidungula -tvoří dominantu na pobřeží vysoké Arktidy a Aljašky. Vytváří tam značnou biomasu, ačkoliv je tam osm měsíců polární noc. Na pobřeží Severního moře je nejběžnější druh L. digitata s dřípeným fyloidem. L. saccharina v evropské části severního Atlantiku

Třída: PHAEOPHYCEAE Nereocystis - velká chaluha, jejíž kauloid dosahuje až 30 metrů. Rhizoidy je rostlina přichycená v hloubce a fyloidy splývají u hladiny, protože jsou nadnášeny mohutným pneumatocystem. Vyskytuje se hlavně u severoamerického pobřeží Tichého oceánu. N.lutkeana až 15 m vysoký kauloid a 4 m dlouhé fyloidy Macrocystis -tvoří podmořské lesy, může mít až 60 metrů. Průmyslově je využívaná na produkci alginátů. Nejvíc rozšířena v severovýchodním Tichém oceánu, ale v podstatě ji lze najít kosmopolitně. Rod obsahuje asi 4 druhy, které ale často hybridizují.

Laminaria sp.

Laminaria sp.

Laminaria sp.

Nereocystis sp.

Nereocystis sp.

Nereocystis sp.

Macrocystis sp.

Macrocystis sp.

Macrocystis sp.

Třída: PHAEOPHYCEAE skupina bez střídání generací celá rostlina je sporofyt, gametofyt je redukován pouze na gamety Tyto gamety vznikají po meioze v konceptakulích, které jsou na zvrásněných a zbytněných koncích větví sporofytu, tzv. receptákulích. Pohlavní rozmnožování je oogamie. Fucus- mnoho druhů, hlavně na skalnatém pobřeží severní polokoule Cystoseira - hojná ve Středozemním i Černém moři.

Fucus sp.

Fucus sp.

Fucus sp.

Cystoseira sp.

Cystoseira sp.

Cystoseira sp.

Patrně se jedná o potomstvo odtržených normálních bentických druhů, který se přizpůsobil pelagickému způsobu života. Na toto společenstvo je vázána celá řada dalších organismů, které na plovoucích chaluhách žijí. Třída: PHAEOPHYCEAE Sargassum - jako všechny chaluhy rostou četné druhy tohoto rodu žijí benticky po celé zeměkouli, ale dva druhy žijí jako volně se vznášející druhy v Sargassovém moři. Latinský název pochází z portugalského sargaco což je druh hroznového vína, které vitamínově vyhladovělým námořníkům připomněly plovací měchýře r. Sargassum. V Sargassově moři plave na hladině velké množství biomasy druhů S. natans (toho je většina) a S. fluitans. Tyto druhy se rozmnožují jen vegetativně, nemají vyvinuty žádné rhizoidy, přirůstají v horní části stélky a ve spodní odumírají.

Sargassum sp.

Sargassum sp.

Sargassum sp.

Sargassum vulgare

Sargassum vulgare