Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

Transkript

1 Jiří Mach Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

2 Název školy Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Adresa školy Sokolovská 1638, Svitavy IČO Operační program OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ Označení vzdělávacího materiálu K_INOVACE_1.BI.42 Tematická oblast ŠVP Člověk a příroda (biologie) učivo: Fyziologie rostlin Název vzdělávacího materiálu Procvičující a opakující test fyziologie rostlin-rozmnožování Druh učebního materiálu prezentace (PowerPoint) Anotace Prezentace je využitelná pro opakování a procvičování učiva botaniky kapitola Fyziologie rostlin. Klíčová slova Ročník Typická věková skupina Speciální vzdělávací potřeby rozmnožování pohlavní a nepohlavní, vegetativní rozmnožování, rodozměna, sporofyt, gametogyt 1. ročník čtyřletého studia, 5. ročník osmiletého studia veřejnost a školní věk (10-90 let) žádné Autor Jiří Mach Zhotoveno květen 2014 Celková velikost Velikost souboru 8961 kb

3 1) Doplň do vět správné chybějící výrazy: a) Rozmnožování můžeme označit za základní znak - vlastnost - projev živého organizmu. b) Rozmnožování je důležitou součástí ontogenetického vývoje rostliny.

4 1) Doplň do vět správné chybějící výrazy: c) Rozlišujeme rozmnožování nepohlavní a, pohlavní při kterém rostlina využívá svých gamet. d) Gamety se tvoří v tzv. gametangiích, které jsou součástí pohlavních orgánů.

5 1) Doplň do vět správné chybějící výrazy: e) Důležitou součástí rozmnožovacího cyklu jsou např. u mechorostů nebo kapradin, výtrusy - spory tvořící se ve sporangiích. f) Rostliny jako jsou traviny nebo jehličnany vytváří, semena která mohou/nemusí být součásti plodu.

6 2) Vyber správnou odpověď: A) Při pohlavním rozmnožování vznikají pohlavní buňky s poloviční (haploidní) sadou chromozómů procesem a) mitóza b) meióza c) maltóza B) Střídání pohlavní a nepohlavní generace v ontogenezi rostlin říkáme a) rodogeneze b) metafáze c) rodozměna

7 3) Pro kterou skupinu rostlin je toto schéma rodozměny (metageneze) typické? mechorosty

8 4) Přiřaď k sobě správně výrazy, kterými charakterizujeme rodozměnu: gametofyt sporofyt diploidní haploidní n 2n gametofyt --- haploidní --- n sporofyt --- diploidní --- 2n

9 5) Vyber správnou odpověď: C) Převahou gametofytu nad sporofytem vynikají a) mechorosty b) kapradiny c) jehličnany D) Rozmnožování pomocí výtrusů zařazujeme mezi rozmnožování a) pohlavní b) vegetativní c) nepohlavní

10 6) Charakterizuj vegetativní rozmnožování: Nepohlavní způsob, při kterém rostlina využívá schopnosti snadného využití (např. odlomením) části stonku, kořene nebo listu. 7) Co je charakteristické pro potomstvo takto vzniklé? Má stejnou genetickou informaci jako rodič nazýváme je klony.

11 8) Co je společné (z pohledu rozmnožování) pro cibulky nebo hlízy? Orgány se zásobní funkcí, ze kterých se některé rostliny množí.

12 9) Doplň další části rostlin určené k takovému množení: pacibulky šlahouny oddenky

13 9) Uveď názvy třech druhů kulturních rostlin (zelenina), které u nás na polích pěstujeme ze zásobních vegetativních orgánů : česnek cibule brambory

14 10) Uveď příklad dřeviny (roste u vody), která se snadno množí pomocí stonku (prýtu) tzv. řízku: vrba, topol, olše,.

15 11) Jmenuj alespoň 4 druhy vodních rostlin, které využívají vegetativního rozmnožování pomocí oddenků v bahně rybníka. rákos puškvorec orobinec zblochan

16 12) Poznáš tuto vzplývající vodní rostlinu, která se u nás až invazivně rozšiřuje ve stojatých vodách a pochází ze Severní Ameriky? vodní mor kanadský

17 13) Jak říkáme těmto způsobům vegetativního rozmnožování? roubování řízkování

18 Snímek č. 7: autor: autor: LadyofHats, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 11 (bledule): autor: Johann Georg Sturm (Painter: Jacob Sturm), Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 11 (hlízy): autor: de:benutzer:griensteidl, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 11 (jiřina): autor: Redouté, Pierre-Joseph, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 12 (kyčelnice): autor: Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 12 (šlahouny): autor: Carl Axel Magnus Lindman, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 12 (oddenky): autor: Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 13 (česnek): autor: Caduser2003 at ml.wikipedia, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 13 (cibule): autor: Donovan Govan, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 13 (brambory): autor: Rasbak, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 14 (vrba): autor: Niknos, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 14 (topol): autor: Stefan.lefnaer, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 14 (olše): autor: Sten Porse, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 15 (rákos): autor: Andy.vac, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 15 (puškvorec): autor: H. Zell, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 15 (orobinec): autor: Petritap, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 15 (zblochan): autor: Matti Virtala, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 16: autor: Christian Fischer, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 17 (roubování): autor: Karelj, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0 Snímek č. 17 (řízkování): autor: Martin Fischer, Wikimedia Commons, Creative Commons, licence 3.0

19 Autor prezentace studoval: a) vlastní učební materiály (přípravy), b) literatura: Rosypal S. 2013, Nový přehled biologie, Scientia, Praha, ISBN: