Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Podobné dokumenty
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění

Produkce organické hmoty

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

Vliv teploty na růst

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Voda jako životní prostředí - světlo

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Potravní a produkční ekologie

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Biomanipulace známé i neznámé

FYTOPLANKTON. Sedimentace Parazitismus

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv

Rybářství - cvičení. Plankton. Zooplankton. Dělení podle velikosti. Odběr vzorků. Odběr vzorků. Kvalitativní rozbor

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Základy limnologie pro vzorkaře

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

Rychlost světla a její souvislost s prostředím

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Fyzikální podstata DPZ

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.

ROTIFERA (VÍŘNÍCI) Charakteristika, celkový vzhled

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

Potravní řetězec a potravní nároky

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

CZ.1.07/2.2.00/

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Pozor na chybné definice!

Populační ekologie. Predace 4 : Role predátorů ve vytváření struktury společenstva

Spektrální charakteristiky

Praktické zkušenosti s plněním, uvedením do provozu, zpětným promýváním nového a reaktivovaného aktivního uhlí v úpravnách pitných vod ČR

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Energie,výkon, příkon účinnost, práce. V trojfázové soustavě

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Limnologie koupacích biotopů aneb spojité nádoby biotických vztahů

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Vylepšování fotosyntézy

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Faktory počasí v ekologii - úvod

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

ÚHYN ÚHOŘŮ NA VODNÍ NÁDRŽI ROZKOŠ

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Vodní systémy: Jezera: Mikrobiální ekologie vody. Kde jsou tady baktérie??? Všude. Děje v epilimniu:

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV

Oživeníchladících bazénů TVD v JETE a možnost jeho kontroly biomanipulací.

Transkript:

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce v nádržích s různou trofií. Light X shade adapted phytoplankton, PI křivky. Adaptace na limitaci světlem.

Grazing

Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová rychlost S... sedimentace G....predace Pa...parazitismus D...odumírání z jiných příčin

Fytoplankton a grazing většina zooplanktonních druhů herbivorních vliv na početnost fytoplanktonu dostupnost fytoplanktonu základním faktorem pro rozvoj zooplanktonu rychlost vyžírání klíčová pro tok energie planktonním společenstvem

Fytoplankton a grazing Protozoa Rotifera Crustacea - všechny skupiny zahrnují také herbivorní druhy - rozmanité způsoby získávání potravy

Ciliata Protozoa Rhizopoda - velké druhy schopné přijímat jako potravu celé buňky řas a sinic - rozmanité způsoby získávání potravy -v případě vysokých abundancí mohou výrazně přispět k významným redukcím fytoplanktonu Pelomyxa

Coleps

Nassula potrava vláknité sinice starobylá linie nálevníků

Nassula potravní vakuoly

Nassula

Vampyrella

Rotifera mnoho druhů úspěšně kultivováno v laboratorních podmínkách kvantifikace jejich role v potravních řetězcích za příznivých podmínek až 2000 ind/l významné snížení abundance kořisti 2 skupiny druhů A/ filtrátoři malé druhy, mnoho druhů selektivních - Filinia, Kellicottia maléčástice - Keratella i větší kryptomonády - Brachionus, Notholca do 18 μm - koloniální Conochilus

Keratella serrulata

Kellicottia sp.

Brachionus urceolaris

Conochilus unicornis

Rotifera 2 skupiny druhů B/ cingulum redukováno, speciálně adaptovaný mastax - Asplanchna jednotlivé vychytávání, predátor jiných vířníků, ale i velké řasy - Ascomorpha vysávání buněk obrněnek

Asplanchna

Crustacea Calanoida a většina Cladocera filtátoři Cyclopoida a menšina Cladocera jednotlivé vychytávání

Rozdíly Cladocera X Calanoida Calanoida výraznější selektivita ve velikostních preferencích Calanoida schopnost vyhodnotit chemické signály (chemorecepce) Calanoida mají nižší filtrační rychlosti i při srovnání stejně velkých jedinců

Vliv filtrace na populace fytoplanktonu filtrační rychlost velikostní spektrum částic rozdíly v distribuci vznik refugií

Filtrační rychlost objem profiltrovaný za jednotku času stanovení v laboratoři nebo pytlové pokusy zpětný výpočet ze znalosti koncentrace filtrátorů, částic a rychlosti úbytku částic, první pokusy na kvantifikace filtrace na ústřicích závislost na teplotě C t = C o *e -F/V*t - velikosti částic - koncentraci částic

Filtrační rychlost a žrací rychlost maximální hodnoty pro optimální velikost částic -pro koncentraci částic menší než tzv. ILC (incipient limiting concentration) - žrací rychlost - konečná

Filtrační rychlost

Filtrační rychlost závislost na velikosti těla a teplotě Daphnia spp. F = 0,153 L b 15 C F = 0,208 L b 20 C Burns (1969)

Filtrační rychlost společenstva Community grazing rate (CGR) kolikrát je celkový objem profiltrovaný za jednotku času jaký je žrací tlak zooplanktonu na fytoplankton velké rozdíly v průběhu sezóny CGR = (F 1 *N 1 )+(F 2 *N 2 )... + (F i *N i ) [den -1 ] CGR = 1 den -1 - celý objem vody je za den profiltrován

BlelhamTarn - závislost na velikostním a druhovém spektru zooplanktonu Filtrační rychlost společenstva Community grazing rate (CGR)

Filtrační rychlost společenstva Community grazing rate (CGR) největší vliv - Daphnia -v létě až 1,2 x profiltrovaný objem X na jaře jen 3% objemu - velké CGR (větší než 0,3 den -1 ) ztráty fytoplanktonu srovnatelné s potenciálními růstovými rychlostmi

Selektivita v potravních preferencích velikostní spektrum přijímaných částic primárně určeno velikostí těla Φ určuje vhodnost určitého velikostního spektra - závislost na velikostním spektru fyto- i zooplanktonu k g = Φ * CGR Φ = 0 částice není příjímána Φ = 1 částice neselektivně příjímána

Selektivita v potravních preferencích

Daphnia Selektivita v potravních preferencích y = 22x + 4,87 y...největší rozměr příjímané částice [μm] x...délka krunýře [mm] pro velké druhy až 50 μm široké velikostní spektrum obsah střeva reprezentativní, kvantita ovlivněna preferencí částic 1 30 μm

Selektivita v potravních preferencích

Selektivita v potravních preferencích dynamika některých druhů fytoplanktonu relativně více citlivá k filtraci

Nejedlé řasy

Interakce fytoplankton - zooplankton filtrace zooplanktonu jednou z příčin fluktuací fytoplanktonu, ale dynamika zooplanktonu závislá na těchto fluktuacích Daphnia optimum 0,5 μgc/ml - minimum 0,08 μgc/ml

Interakce fytoplankton - zooplankton maxima fyto- a zooplanktonu se střídají zooplankton může kontrolovat fytoplankton, ale fytoplankton vždy kontroluje zooplankton

Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová rychlost S... sedimentace G....predace Pa...parazitismus D...odumírání z jiných příčin záření teplota živiny

Záření

Sluneční záření Ekosféra přijímá záření ve vlnovém rozmezí 290 až 3000 nm Záření kratších vlnových délek je absorbované ve vyšších vrstvách atmosféry ozónem a kyslíkem Spektrum 380 až 780 nm = viditelné světlo (40 až 50% přijatého záření) 315 380 nm = krátkovlnné ultrafialové UV-A záření 280 315 nm = UV-B 100 280 nm = UV-C 780 3 000 nm infračervené záření

Sluneční záření ve vodním prostředí

Sluneční záření ve vodním prostředí eufotická vrstva kompenzační hloubka epilimnion Vztah teplotní a světelné stratifikace v nádrži v období letní stagnace

P-I křivky

Primární produkce a sluneční záření

Primární produkce a sluneční záření

Primární produkce a sluneční záření

Primární produkce a sluneční záření

Specifická primární produkce PLEŠNÉ JEZERO PRÁŠILSKÉ JEZERO ČERTOVO JEZERO Obr. 28 Závislost specifické primární produkce na biomase fytoplanktonu.