Náš Domov 48/2018 Duben 2018
Duben narozeniny budou slavit Hylenová Mária 2.4.1933 85 let Hartmanová Věra 6.4.1924 94 let Hrdina Rudolf 14.4.1947 71 let Hynek Miloslav 14.4.1946 72 let Stanev Veliko 19.4.1946 72 let Bradáčová Olga 21.4.1940 78 let K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři!!!
16.4. Škarytková Irena 17.4. Hrdina Rudolf 24.4. Haase Jiří 24.4. Kvíčera Jiří 24.4. Macek Jiří 24.4. Pleštil Jiří Svátek v březnu slaví Státní svátky 1. 4. Velikonoční pondělí Významné dny 1. 4. Mezinárodní den ptactva 2. 4. Mezinárodní den dětské knihy 2. 4. Světový den zvýšení povědomí o autismu 3. 4. Mezinárodní den spodního prádla 4. 4. Mezinárodní den proti nášlapným minám 7. 4. Světový den zdraví 8. 4. Mezinárodní den Romů 11. 4. Světový den Parkinsonovy choroby 11. 4. Mezinárodní den solidarity osvobození politických vězňů 12. 4. Mezinárodní den letectví a kosmonautiky 14. 4. Světový den monitoringu diabetiků 18. 4. Mezinárodního den památek a sídel 20. 4. Mezinárodní den svobody tisku 22. 4. Evropský den akcí proti rasismu 22. 4. Den Země 23. 4. Světový den knihy a autorského práva
24. 4. Mezinárodní den skautů a skautek 24. 4. Světový den laboratorních zvířat 25. 4. Světový den malárie 26. 4. Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl 26. 4. Světový den duševního vlastnictví 27. 4. Světový den grafiky 27. 4. Světový den sdružených měst 27. 4. Mezinárodní den smutku 28. 4. Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 29. 4. Mezinárodní den tance 30. 4. Den pracovišť Co bylo 6. a 13. 3. se konali již tradiční Velikonoční dílničky. opět se nás sešlo opravdu hodně..
..výrobky se nám povedly....a někteří tu byli poprvé.. 8.3. nás překvapili naši muži blahopřáním k MDŽ
22.3. dostali jsme chuť na velikonoční nádivku
.tak kterépak si já vyberu návštěva Optiky s p.fatorovou Co bude. PO 2.4. VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ ÚT 3.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 4.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU NÁKUP PRO UŽIVATELE ČT 5.4. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB PÁ 6.4. 9:30 BEJVÁVALO XXXX PO 9.4. 9:30 ČTENÍ ÚT 10.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 11.4. 10:00 ŘÍMSKOKATOLICKÁ MŠE ČT 12.4. 9:30 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU PÁ 13.4. 9:30 PROMÍTÁNÍ FILMU XXXX PO 16.4. 9:30 ČTENÍ ÚT 17.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY
NÁKUP PRO UŽIVATELE ST 18.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU ČT 19.4. 9:30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA PÁ 20.4. 9:30 DOPOLEDNÍ KLUB XXXX PO 23.4. 9:30 ČTENÍ ÚT 24.4. 10:00 CHYTRÉ HLAVIČKY ST 25.4. 10:00 ZPÍVÁNÍ S KYTAROU 9:30 / 13:30 PEČENÍ + OSLAVA NAROZENIN ČT 26.4. 14:00 ČARODĚJNICE - OPÉKÁNÍ PÁ 27.4. 9:30 INDIVIDUÁLNÍ AKTIVITA XXXX PO 30.4. 9:30 ČTENÍ Pro zasmání
Řešení z minulého čísla: Malá nápověda.je v Praze, původně se jmenovala Nová a kočárům, které pod ní projížděly se pěkně prášilo od kol Prašná brána v Praze TAK KDOPAK UHODL? A dnes: Nápověda: dírou v podzemí se dalo projít do Kuksu pod zámek..
Jak vznikl.. dalekohled Zmínky o zvětšovacích sklech pocházejí nejméně z roku 1298. Když Italové objevili nové způsoby výroby skla na konci 16. století, je možné, že věděli i o efektech, které vytváří kombinace čoček. Ale teprve v roce 1608, když se holandský výrobce čoček Hans Lippershey podíval dvěma čočkami, které držel za sebou, na věž kostela a zjistil, že si ji tak přiblížil a zvětšil, nelenil a nechal si patentovat vynález, "kterým všechny věci ve velké vzdálenosti mohou být viděny jakoby byly docela nedaleko". Dalekohled podle tohoto vynálezu tvořila vypouklá a vydutá čočka v trubce, zvetšení bylo 3-4 x. Zprávy o novém vynálezu se rychle šířily Evropou a už následující rok se objevují ve Francii a v Itálii. Ale až italský astronom a matematik Galileo Galilei se zasloužil o to, že se dalekohled stal známý. Své konstrukce dalekohledů postupně zlepšoval až ke konci rolu 1609 pro vlastní astronomické bádání vyrobil dalekohled zvětšující 20 x! Díky
tomu byl první, kdo objevil, že Jupiter má vlastní oběžnice a že Slunce není jen žlutý kotouč, ale že jsou na něm tajuplné skvrny. Obraz však nebyl příliš kvalitní a další zvětšení už nemělo praktický význam. A tak Johannes Kepler pak navrhl dalekohled s dvěma konvexními čočkami a Christopher Scheiner ho v roce 1611 podle jeho nákresu zkonstruoval. Tato konstrukce dalekohledu poskytovala obraz sice převrácený ale ostřejší. Kepler jím chtěl pozorovat právě ty tajemné sluneční skvrny. Na rozdíl od Galilea, který oslepl, používal už tmavé sklo. Dalekohledy této konstrukce se postupně zlepšovaly a nabývaly neobvyklých rozměrů: tak zatímco dalekohled Galileovy konstrukce byl dlouhý 1,5-2 m, Johannes Hevelius postavil koncem 70. let 17. století dalekohled dlouhý 42 m! Další zlom nastal v roce 1672, kdy Angličan Isaac Newton experimentoval s prizmatem, tj. skleněným trojbokým hranolem a objevil, že dokáže rozložit světlo na jednotlivé barvy spektra, z nich se
skládá bílé světlo. Newton tak došel k poznání, že vady dalekohledů způsobuje sklo, které špatné rozkládá barvy. Proto nahradil jednu z čoček zrcadlem, a tak položil základy ke konstrukci všech pozdějších zrcadlových dalekohledů užívaných pro astronomické bádání. s radostí pro Vás připravily Andrea Kejzarová a Pavlína Fridrichová