Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů
|
|
- Bohumila Nikola Kašparová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obraz bodů a předmětů Skutečný obraz - optická soustava vtváří sbíhavý svazek paprsků, jejich průsečíkem prochází světelná energie možno zachtit obraz na stínítku. Neskutečný obraz - opt. soustava vtváří rozbíhavý paprsek, paprsk jsou zobrazen až okem na sítnici, pozorovatel pozoruje neskut. obraz zdá se mu, jako kdb paprsk vcházel z bodu, který je průsečíkem přímek vedených v opač. směru než je chod paprsků před jejich vstupem do oka. Zdánlivý obraz nelze zachtit na stínítko neprochází jeho bod světelná energie. Zobrazení rovinným zrcadlem - zobrazení odrazem (platí zákon odrazu) a a A A Zrcadlo- cínový amalgam na zadní stěně skleněné desk Obraz: vžd neskutečný, přímý, stejně veliký jako předmět, souměrný s předmětem podle rovin zrcadla, stranově převrácený
2 Příklad: Vaše tělesná výška je h, šířka ramen je š. a) Jaké nejmenší rozměr musí mít zrcadlo tvaru obdélníku, abste se v něm celí viděli? b) V jaké výšce od podlah umístíte jeho dolní okraj? c) Jak daleko od zrcadla musíte stát?. h h h h Řešení: Z obrázku plne: Temeno hlav člověka je ve stejné výšce jako jeho obraz v zrcadle. Ab člověk viděl v zrcadle svoje noh, stačí, kdž výška zrcadla bude odpovídat polovině výšk člověka, to samé platí pro šířku. h š h a), b), c) nezáleží na vzdálenosti Zobrazení kulovým zrcadlem duté zrcadlo - odraz uvnitř kulové ploch vpuklé zrcadlo - odraz vně kulové ploch střed optické ploch zrcadla C optická osa přímka procházející bodem C vrchol V - průsečík opt. os a kul. ploch poloměr křivosti vzdálenost CV paraxiální paprsk - paprsk blízko opt. os, tvoří tzv. paraxiální prostor
3 Schéma dutého zrcadla: o C V Schéma vpuklého zrcadla: V C Ohnisko F: obraz předmětového osového bodu, který je v nekonečnu Odraz význačných paraxiálních paprsků na dutém zrcadle: o C F V Skutečné ohnisko dutého zrcadla, rovina kolmá na osu v F je ohnisková rovina v(fv) = ohnisková vzdálenost F C Neskutečné ohnisko vpuklého zrcadla V
4 Zobrazovací rovnice kulového zrcadla M A σ C ρ α α σ A V a r a σ + α = ρ σ + σ = ρ + α α ρ + α = σ 0 σ + σ = ρ Úhl jsou velmi malé AMV, CMV, A MV jsou pravoúhlé a tg σ σ, tg ρ ρ, tg σ σ. tg σ + tg σ = ρ MV MV MV + = AV A V CV = a a r a předmětná vzdálenost a obrazová vzdálenost r poloměr křivosti Platí i pro vpuklé zrcadlo! Je-li předmět v, pak je obraz v ohnisku: 1 a 0 a a 1 = 1 a potom takže 1 = = r = a a r
5 Znaménková konvence Zobrazení předmětu a, a, r, se znaménkem + před zrcadlem se znaménkem za zrcadlem je-li a > 0 obraz je skutečný a < 0 obraz je neskutečný B A C F A B V Příčné zvětšení Z = = AB = A B konvence: a nad osou se znaménkem +, pod osou se znaménkem Z : Z > 0... vzpřímený Z < 0... převrácený Z > 1... zvětšený Z < 1... zmenšený B M A C F A B V N a BMF B FN = a ABF FVN = a
6 a A FB FMV = a a Z = = = = a a Konstrukcí obrazu pomocí paraxiálních paprsků při různých vzdálenostech předmětů od kulového zrcadla dostaneme následující tabulku pro vlastnosti a polohu obrazu: Vpuklé zrcadlo Předmět Obraz Popis > a > 0 vžd zdánlivý > a > 0 mezi vzpřímený > a > 0 F a V zmenšený a < 0 vžd Duté zrcadlo Předmět Obraz Popis v v F mezi a S mezi F a S skutečný, převrácený, zmenšený v S v S skutečný, převrácený, stejně veliký mezi S a F mezi a S skutečný, převrácený, zvětšený v F v mezi F a V za zrcadlem zdánlivý, vzpřímený, zvětšený Kulová vada: pro širší svazek paprsků, mimo paraxiální prostor, obrazem není bod, ale ploška obraz je neostrý, korekce vad užití parabolických zrcadel Příklad: 1. Předmět vsoký cm stojí kolmo na optickou osu ve vzdálenosti 1 cm od vrcholu kulového zrcadla (r = 16 cm). Určete polohu a vlastnosti obrazu, je-li zrcadlo a) duté, b) vpuklé. Řešení:. a) = cm, a = 1 cm, r = 16 cm = 8 cm a =? Z =?
7 = = a a = 4cm a 4 Z = = = a 1 Předmět se nachází 4 cm od vrcholu dutého zrcadla a je skutečný, převrácený a dvakrát větší než předmět. b) = cm, a = 1 cm, r = 16 cm = 8 cm a =? Z =? = = = a = 4,8cm a a 4,8 Z = = = 0,4 a 1 Obraz se nachází ve vzdálenosti 4,8 cm od vrcholu vpuklého zrcadla, je neskutečný, vzpřímený a zmenšený.. V jaké vzdálenosti od dutého kulového zrcadla s ohniskovou vzdáleností 3 cm se musí umístit předmět, abchom získali skutečný obraz pětkrát větší než předmět?. Řešení: = 3 cm, Z = 5, a =? Z = a ( Z 1) az = ( Z 1) a = Z a = 3,6cm Předmět je nutno umístit do vzdálenosti 3,6 cm od vrcholu kulového (dutého) zrcadla. Zobrazení čočkou Čočk: spojné (uprostřed nejširší) konvexní rozptlné (uprostřed nejužší) konkávní
8 Spojk: značka dvojvpuklá ploskovpuklá dutovpuklá Rozptlk: Značka dvojdutá ploskodutá vpuklodutá Důležité pojm: Střed optických ploch C 1, C Poloměr křivosti opt. ploch r 1, r Optická osa spojnice C 1 C Vrchol V 1, V ( u tenké čočk V 1, V splývají v O optický střed) Prostor předmětový prostor, ze kterého světlo vstupuje do čočk Prostor obrazový prostor, do kterého světlo vstupuje po průchodu čočkou Obrazové ohnisko F obraz osového bodu, který leží v v předmětovém prostoru Předmětové ohnisko F má obraz na opt. ose v obrazovém prostoru v Obrazová ohnisková vzdálenost F O = Předmětová ohnisková vzdálenost FO = Je-li před i za čočkou stejné prostředí =
9 Lom význačných paprsků spojkou: o O O F o skutečné obrazové ohnisko spojk F O o skutečné předmětové ohnisko spojk Lom význačných paprsků rozptlkou: O o o F O neskutečné obrazové ohnisko rozptlk
10 F o O neskutečné předmětové ohnisko rozptlk Ohnisková vzdálenost tenké čočk: 1 n 1 1 n r r = n index lomu čočk n 1 index lomu prostředí r 1, r poloměr křivosti optických ploch Znaménková konvence: r 1, r kladné pro vpuklé ploch, záporné pro duté n > n pro spojk je + > 0 > 0 r1 r 1 1 pro rozptlk je + < 0 < 0 r1 r Optická mohutnost 1 1 ϕ = [ ϕ] = m = D... dioptrie pro spojk ϕ > 0 pro rozptlk ϕ < 0 Příklad: Určete optickou mohutnost ploskovpuklé čočk o indexu lomu n = 1,5 ve vzduchu (n 1 = 1). Poloměr křivosti čočk je r 1 = 10 cm. Ploskovpuklá čočka r = ϕ 1 n 1 1 = = 1 + = n1 r1 r 1 1 = ( 1,5 1) + D = 0,5 10 D = 5D 0,1
11 Konstrukce obrazu spojkou ω x C 1 z ω v F 1 F x C z I. II. III. IV. V. VI. Předmět Obraz Vlastnosti v F v I. V. skutečný, převrácený, zmenšený v C 1 C skutečný, převrácený, stejně veliký v II. VI. skutečný, převrácený, zvětšený v F 1 v III. I., II., III. zdánlivý, vzpřímený, zvětšený Konstrukce obrazu rozptlkou x z ω ω x z C 1 F F Obraz vžd zdánlivý, vzpřímený, zmenšený, je-li předmět před rozptlkou.
12 Zobrazovací rovnice čočk, zvětšení Z obrázku plne: OAB OA B F OM F A B a a = = a a a = a 1 a = aa a / aa = a a Zobrazovací rovnice pro čočku: = + a a Příčné zvětšení Z a a = = = = a a Z > 0 přímý Z < 0 převrácený Z > 1 zvětšený Z < 1 zmenšený
13 Znaménková konvence: - je-li předmět v prostoru předmětovém je a s + - je-li předmět v prostoru obrazovém je a s - je-li obraz v prostoru obrazovém je a s + - je-li obraz v prostoru předmětovém je a s - je-li přední stěna čočk vpuklá do prostoru předmětového je r 1 s + - je-li přední stěna čočk vpuklá do prostoru obrazového je r 1 s - je-li zadní stěna čočk vpuklá do prostoru předmětového je r 1 s - je-li zadní stěna čočk vpuklá do prostoru obrazového je r 1 s + Úloh 1. Předmět vsoký 1 cm je umístěn před tenkou spojnou čočkou s ohniskovou vzdáleností 0 cm ve vzdálenosti a) 40 cm, b) 30 cm, c) 15 cm. Určete poloh obrazů a jejich vlastnosti. = 1 cm, = 0 cm a) a = 40 cm, b) a = 30 cm, c) a = 15 cm a =? Z =?. Řešení: a = = a a a a a a =, Z = a a a) a = 40 cm, Z = 1 obraz skutečný, převrácený, stejně velký jako předmět b) a = 60 cm, Z = obraz skutečný, převrácený, dvakrát zvětšený c) a = 60 cm, Z = 4 obraz zdánlivý, vzpřímený, 4x větší než předmět. Úlohu 1 řešte pro rozptlku. = 1 cm, = 0 cm a) a = 40 cm, b) a = 30 cm, c) a = 15 cm. a =? Z =?. Řešení: a = = a a a a a a =, Z = a a a) a = 13,3 cm, Z = 0,3 obraz neskutečný, vzpřímený, zmenšený b) a = 1 cm, Z = 0,4 obraz neskutečný, vzpřímený, zmenšený c) a = 8,6 cm, Z = 0,6 obraz neskutečný, vzpřímený, zmenšený
14 3. Do sbíhavého svazku paprsků umístíme tenkou spojku s optickou mohutností D tak, že její optický střed je ve vzdálenosti 40 cm od bodu, ve kterém b se paprsk protínal, a optická osa čočk splývá s osou svazku paprsků. V jaké vzdálenosti od optického středu spojk se po lomu protnou paprsk svazku? Řešení: ϕ = D = 50 cm x O F a x pomocný rovnoběžný paprsek (oba se musí protnout v ohniskové rovině) původní sbíhavý paprsek lomený sbíhavý paprsek Z podobnosti trojúhelníků plne: x 40 = 10 x = 4 a zároveň: a x = 50 a x + a 4 = 50 a 5 9a = 00 a =,cm Paprsk svazku se protnou ve vzdálenosti, cm od optického středu spojk. 4. Určete ohniskovou vzdálenost tenké ploskovpuklé čočk s poloměrem kulové ploch 30 cm pro červené( 1,60 ) n = 1,61 světlo. r 1 = 30 cm n č = 1,60, n = 1,61 n č = a ialové ( )
15 =?. Ě Řešení: 1 n 1 1 = 1 +, n1 = 1, r =, n = n, n n1 r1 r 1 1 = ( n 1) = n 1 č = 50 cm = 49, cm Ohnisková vzdálenost čočk je pro červené světlo 50 cm a pro ialové světlo 49, cm. č Oko - vtváří skutečný, zmenšený, převrácený obraz ciliární sval čočka duhovka rohovka sklivec sítnice žlutá skvrna oční nerv oční mok slepá skvrna - čočka oka je dvojvpuklá - akomodace oka zaostřování oka - ciliární sval více či méně napíná čočku a tím mění její optickou mohutnost - hranice akomodace oka: blízký bod nejbližší bod, který se ještě ostře zobrazí na sítnici daleký bod nejvzdálenější bod, který se ještě ostře zobrazí na sítnici pro normální oko je tento bod v nekonečnu, oko je bez akomodace - konvenční zraková vzdálenost vzdálenost, z níž lze dlouho pozorovat předmět bez větší únav (čtení, psaní apod.), je 5 cm od oka
16 - krátkozraké oko - obraz vzniká před sítnicí, opt. mohutnost oka je velká, blízký bod posunut blíže k oku, daleký bod je v konečné vzd. od oka - korekce vad brýle s rozptlkami - dalekozraké oko - obraz se tvoří za sítnicí, opt. mohutnost oka malá, blízký bod daleko od oka korekce vad brýle se spojkami - duhovka unguje jako clona ( 6 mm ve tmě mm na světle) - tčink (citlivé na světlo), čípk (citlivé na barvu) Citlivost sítnice je asi x větší než citlivost oto emulze. Zorný úhel τ τ τ Oko rozliší dva bod pro τ 1 (jinak oba splnou v jeden bod) Krátkodobý zrakový vjem se uchová po dobu 0,1 s (člověk je schopen odděleně postřehnout jev, jež za sebou následují s časovým odstupem alespoň jedné desetin sekund ilm pak běží jako plnulý děj 5 obr/s Vidění oběma očima umožní prostorové vnímání. Přehled geometrické optik Zrcadla r = ϕ Čočk 1 n 1 1 = = 1 + n1 r1 r Zobrazovací rovnice = a a je s + pro z. duté a pro spojku je s pro z. vpuklé a pro rozptlku a > 0 za čočkou, před z. skutečný a < 0 před čočkou, za z. neskutečný a a Z = = = = a a
17 Z > 1 zvětšený Z < 1 zmenšený Z > 0 přímý Z < 0 převrácený Obraz: předmět duté z. spojka vpuklé z. rozptlka v F v F (, S ) skut. převr. skut. převr. vžd vžd zmenš. zmenš. zmenšený zmenšený S skut. převr. skut. převr. přímý přímý stejně veliký stejně veliký (S, F) skut. převr. skut. převr. neskut. neskut. zvětšený zvětšený F v v mezi F a V mezi F a V (F, V) neskut. přímý zvětšený neskut. přímý. zvětšený mezi F a V mezi F a V Lupa - zvětšuje zorný úhel τ τ τ a d Vztah pro zorný úhel úsečk délk z konvenční zrakové vzd d : = d Zorný úhel při pozorování pouhým okem je maximální, je-li předmět v konvenční zrakové vzdálenosti (dva bod ve vzdálenosti d = 5 cm od oka vidíme odděleně jsou-li vzdálené aspoň 0,07 mm) Úhlové zvětšení τ γ = pro malé úhl: γ τ Lupa každá spojka s < d dvojice čoček lupa + oko má větší optickou mohutnost než samotné oko obraz je neskutečný, zvětšený, vzpřímený
18 τ F Většinou je pozorovaný předmět mezi čočkou a jejím ohniskem v takové vzdálenosti a od čočk, ab neskutečný obraz vznikl v konvenční zrakové vzdálenosti d. = a a d d γ = = = γ a a d Pro běžnou lupu je γ = 6 a Mikroskop Centrovaná optická soustava - objektiv (u předmětu) 1 - okulár (u oka) Objektiv a okulár spojk > 1 Předmět těsně před ohniskem objektivu objektiv vtvoří skutečný, převrácený, zvětšený obraz ( ) okulár umístíme tak, ab se nacházel v předmětové ohniskové rovině okuláru okulár má unkci lup oko vidí neskutečný, zvětšený obraz Vzdálenost ohnisek F 1, F... = F 1 F optický interval F 1 1 F 1 F τ F
19 = d = γ = = d d z obrázku plne: = Zvětšení mikroskopu: γ = d 1 1 Obvklé hodnot: = 15 0 cm γ = = 1 příčné zvětšení Z objektivu d = γ úhlové zvětšení okuláru γ = Z γ Důležitým aktorem je také osvětlení. Příklad: 1. Určete zvětšení lup s ohniskovou vzdáleností 5 mm, je-li předmět a) v ohnisku, b) mezi ohniskem a lupou ve vzdálenosti,7 mm od lup.. Řešení: d γ = d = 0, 5m a a = 0,05m a 1 = 0,07 m γ = 10 1 γ = 11
20 . V jaké vzdálenosti od lup s ohniskovou vzdáleností 50 mm umístí pozorovaný předmět člověk a) se zdravým okem, b) s krátkozrakým okem (d = 10 cm), c) s dalekozrakým okem (d 3 = 50 cm), ab obraz viděl v příslušné zrakové vzdálenosti?. Řešení: = a a a a = a = 0,05 m; d 1 = 0,5 m; d = 0,1 m; d 3 = 0,5 m a 1 = - d 1 = 0,5 m a 1 = 41, 6 mm a = - d = 0,1 m a = 33,3 mm a 3 = - d 3 = 0,5 m a 3 = 45,5 mm mínus, protože se jedná o neskutečný obraz 3. Jaké je úhlové zvětšení mikroskopu s optickým intervalem 16 cm, s objektivem o ohniskové vzdálenosti 0,4 cm a okulárem s ohniskovou vzdáleností 4 cm, kdž zdravé oko vidí obraz v nekonečnu?. = 0,16 m 1 = 0,004 m = 0,04 m d = 0,5 m γ =? Řešení: d γ = = 50 1 Úhlové zvětšení mikroskopu je 50. Dalekohled - pro pozorování vzdál. předmětů - objektiv ( 1 ) + okulár ( ) - čočkové dalekohled reraktor - zrcadlové dalekohled relektor Keplerův (hvězdářský) dalekohled - dvě spojk, 1 >> - společné ohnisko F 1 F (délka dalekohledu je 1 + ) - teleskopická (aokální) soustava = svazek rovn. paprsků vstupuje zase jako rovnoběžný
21 - objektiv předmět z zobrazí do své obrazové ohniskové rovin, která je zároveň předmětovou ohniskovou rovinou okuláru a ten pak vtvoří neskutečný obraz v objektiv okulár 1 τ τ F F 1 τ Obraz: neskutečný, zvětšený, výškově i stranově převrácený = = γ = 1 1 Galileiho (pozemský, holandský) dalekohled - objektiv = spojka - okulár = rozptlka - vtváří teleskopickou soustavu F 1 F - délka dalekohledu 1 - divadelní kukátka objektiv okulár τ F F τ 1 1
22 Obraz: neskutečný, úhlově zvětšený, přímý = = γ = 1 1 Zrcadlový (Newtonův) dalekohled - objektiv = zrcadlo: duté, parabolické Schéma: čočk. dalekohled max 1 m zrc. dalekohled max 6 m Zvětšení mnohem větší než Galileiho dalekohled Příklad: 1. Máme dvě spojk s ohniskovými vzdálenostmi 1 = 50 cm, = 5 cm a rozptlku s ohniskovou vzdáleností 3 = 5 cm. Určete délku d a zvětšení γ a) Keplerova dalekohledu, b) Galileova dalekohledu.. Řešení: a) d = 1 + = 55 cm 1 γ = = 10 b) d = 1 = 45 cm 1 γ = = 10
23 . Určete zvětšení γ dalekohledu, který vtvoří obraz o velikosti = 1 cm, kdž zobrazuje předmět o výšce = 1 m ve vzdálenosti a = 400 m. Konvenční zraková vzdálenost d je 5 cm.. 0,01 0, 5 4 γ = = d = = = , 5 a 400
GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných
Více3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kd se v zrcadle vidíme převrácení PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Kulová zrcadla - jsou zrcadla, jejichž zrcadlící plochu tvoříčást povrchu koule (kulový
Více25. Zobrazování optickými soustavami
25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek
VíceAplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika Jana Jurmanová Geometrická optika Následující úlohy řešte graficky či výpočtem. 1. Předmět vysoký 1cm je umístěn 30cm od spojky, která
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceZákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.
26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických přístrojích Světlo je elektromagnetické vlnění, které můžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 390 nm 760 nm. Prostředí, kterým
VícePaprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.
Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
VíceKrafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová
Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného
VíceZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2
VíceZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM
ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy
VíceBodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.
Optické zobrazení Optické zobrazení je proces, kterým optické soustavy vytvářejí obrazy reálných předmětů. Tyto soustavy mění chod světelných paprsků. Obsahují zrcadla, čočky, odrazné hranoly aj. Princip
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
DUTÁ ZRCADLA ) Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? f = 25 cm = 0,25 m r =? (m) Ohnisko dutého zrcadla leží přesně uprostřed mezi jeho vrcholem a středem křivosti,
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zobrazení čočkou Čočky, stejně jako zrcadla, patří pro mnohé z nás do běžného života. Někdo nosí brýle, jiný
VíceČočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky
Zobrazení čočkami Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Spojky schematická značka (ekvivalentní
VíceCentrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
VíceF - Lom světla a optické přístroje
F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
Víceh n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k
h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
Více5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211
5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
Více2.1.18 Optické přístroje
2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceR8.1 Zobrazovací rovnice čočky
Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit
VíceFyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika
Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika 1. Stanovte absolutní index lomu prostředí, jestliže rychlost elektromagnetických vln v daném prostředí dosahuje hodnoty 0,65c. Jaký je rozdíl optických drah
VíceVY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II
VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných
VíceOptika pro studijní obory
Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceOptika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook
Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
Více7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
VíceLupa a mikroskop příručka pro učitele
Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina
VíceZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji
Více5.2.8 Zobrazení spojkou II
5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích
Více3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla
3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na
VíceFyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
VíceAbstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky
Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.
Více6. Geometrická optika
6. Geometrická optika 6.1 Měření rychlosti světla Jak už bylo zmíněno v kapitole o elektromagnetickém vlnění, předpokládali přírodovědci z počátku, že rychlost světla je nekonečná. Tento předpoklad zpochybnil
VíceOPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.
Více7. Světelné jevy a jejich využití
7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického
Více8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:
8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VíceOptika - AZ kvíz. Pravidla
Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého
VíceFyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015
OPTICKÉ PŘÍSTROJE 1) Optické přístroje se využívají zejména k pozorování: velmi malých těles velmi vzdálených těles 2) Optické přístroje dělíme na: a) subjektivní: obraz je zaznamenáván okem např. lupa,
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška
VíceNázev: Čočková rovnice
Název: Čočková rovnice Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek: Optika Ročník: 5. (3.
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 520, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: Kulové zrcadlo = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (pro přesné zobrazení musíme použít
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
Více1 Základní pojmy a vztahy
1 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení optických přístrojů Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku
VíceKULOVÁ ZRCADLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima
KULOVÁ ZRCADLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - Septima Zakřivená zrcadla Zrcadla, která nejsou rovinná Platí pro ně zákon odrazu, deformují obraz My se budeme zabývat speciálním typem zakřivených
Více5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208
5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
VíceOptické přístroje. Oko
Optické přístroje Oko Oko je orgán živočichů reagující na světlo. Obratlovci a hlavonožci mají jednoduché oči, členovci, kteří mají menší rozměry a jednoduché oko by trpělo difrakčními jevy, mají složené
VíceNěkdy je výhodné nerozlišovat mezi odrazem a lomem tím způsobem, že budeme pokládat odraz za lom s relativním indexem lomu n = 1.
nauka o optickém zobrazování pracuje s pojmem světelného paprsku úzký svazek světla, který by vycházel z malého osvětleného otvoru v limitním případě, kdy by se jeho příčný rozměr blížil k nule a stejně
VíceGullstrandovo schématické oko
Gullstrandovo schématické oko Alvar Gullstrand Narodil se ve Švédsku v roce 1862. Otec byl proslulým lékařem. Studoval lékařství v Uppsale, Vídni a Stockholmu. Svůj výzkum zaměřil na dioptriku, tj. na
VíceSeznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku
Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí
VíceOPTIKA -p vodní význam NAUKA O SV TLE
OPTIKA OPTIKA -p vodní význam NAUKA O SV TLE SV TLO elektromagnetické vln ní = 380 790 nm - jeden z nejstarších oborů fyziky -studium sv tla, zákonitostí jeho šíření a analýza d jů při vzájemném působení
VíceZahrádka,Obrdlík,Klouda
Zahrádka,Obrdlík,Klouda Optická čočka je optická soustava dvoucentro vaných ploch, nejčastěji kulových, popř.jedné k ulové a jedné rovinné plochy Čočky jsou nejčastěji skleněné, ale k jejichvýro bě se
Více1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem
Analytická geometrie - kružnice Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A = ; 5 [ ] Napište středový i obecný tvar rovnice kružnice, která má střed
VíceOPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA
OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří
VíceMODUL 4. OPTIKA 4.1. ÚVODNÍ POJMY, SVĚTLO, ŠÍŘENÍ SVĚTLA, INDEX LOMU SHRNUTÍ
MODUL 4. OPTIKA 4.1. ÚVODNÍ POJMY, SVĚTLO, ŠÍŘENÍ SVĚTLA, INDEX LOMU SHRNUTÍ Světlo - ze zdroje světla se světlo šíří jako elektromagnetické vlnění příčné, které má ve vakuu vlnovou délku c λ = υ, a to
Více2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem
2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro
VíceGullstrandovo schématické oko
Gullstrandovo schématické oko oční koule Allvar Gullstrand Narodil se ve Švédsku v roce 1862. Otec byl proslulým lékařem. Studoval lékařství v Uppsale, Vídni a Stockholmu. Svůj výzkum zaměřil na dioptriku,
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VíceVýfučtení: Jednoduché optické soustavy
Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Na následujících stránkách vám představíme pravidla, kterými se řídí světlo při průchodu různými optickými prvky. Část fyziky, která se těmito jevy zabývá, se nazývá
VíceZOBRAZENÍ ČOČKAMI. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Jaroslav Trnka. Úvod 3
ZOBRAZENÍ ČOČKAMI Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Jaroslav Trnka Obsah Úvod 3 1 Optické zobrazení 4 1.1 Základnípojmy... 4 1.2 Paraxiálníaproximace.... 4 2 Zobrazení jedním kulovým
Více5.2.5 Vypuklé zrcadlo
5.2.5 ypuklé zrcadlo Předpoklady: 5203, 5204 Duté zrcadlo dopadající paprsky se odrážejí od vnitřní strany části povrchu koule Například svazek paprsků rovnoběžných s osou odrazí zrcadlo do jednoho bodu
Více5.2.9 Zobrazení rozptylkou
5.2.9 Zobrazení rozptylkou Předpoklady: 5205, 5206, 5207, 5208 Spojka je uprostřed tlustší než na okrajích láme paprsky tak, že rozbíhavý svazek paprsků může změnit na sbíhavý (proto také vytváří skutečné
VíceJméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
VíceF. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
VíceSeminární práce Lidské oko Fyzika
Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost
Více5 Geometrická optika
5 Geometrická optika 27. března 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 22.března 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí 13:30 Spolupracoval
VíceFYZIKA. Acrobat Reader. Optické přístroje. L A TEX a pdfscreen
Brno 2006 1 Jak je z obrázku patrné, původní studijní pomůcka (opora) vznikla v roce 1993 pro opakování středoškolské fyziky. Pro výrobu byl použit autorský systém Genie, jehož výstupem jsou DOSové aplikace.
VíceGeometrická optika 1
Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = přímka, podél níž se šíří světlo, jeho energie index lomu (základní
VíceCvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie
Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny
Více