roník 12. 1/2001 Milí farníci a poutníci! Kíž Kristv nás provází po celý církevní rok. Zvlášt však v tchto dnech doby svatopostní. Co nám íká? Nejlépe to vystihuje slovo Boží: Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn lovka, aby každý, kdo v nho ví, ml život vný. Nebo Bh tak miloval svt, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v nho ví, nezahynul, ale ml život vný. Vždy Bh neposlal svého Syna na svt, aby svt soudil, ale, aby svt soudil, ale aby skrze nj byl svt spasen. (Jan 3,14-17). Ke kíži má blízko i Panna Maria: U Ježíšova kíže stála jeho Matka. Když Ježíš spatil matku a vedle ní uedníka, kterého miloval, ekl Matce: Ženo, hle tvj syn! Potom K.Pernicová, autorka kíže ekl tomu uedníkovi: Hle, tvá matka, (Jan 19,25-27). Dále sv. Jan pokrauje: Jeden z voják mu probodl kopím bok (Jan 19,34). Probodl jeho Srdce. Tehdy se naplnilo proroctví Simeonovo: i tvou vlastní duši pronikne me (Lk 2,35). Dv srdce: Nejsvtjší Srdce Ježíšovo a neposkvrnné Srdce Panny Marie. To nám hlásá kíž Kristv. Mluví o lásce. Ježíš nás má rád. Panna Maria, Matka lásky je s námi. A to vše bude potvrzeno zmrtvýchvstáním našeho Pána Ježíše Krista. Vítzné a radostné velikononí Aleluja vyprošuje a zplna srdce všem žehná P. Tomáš Prnka
Tradiní pou z benešovské farnosti, jak ji zaznamenal dlouholetý poutník a starší bratr Osvald Hofman. Je tomu více než 150 rok, co každoron putuje pšky benešovské procesí za každého poasí, pes všechny pekážky všech dosavadních režim do Ktin. Jedna cesta 42 km. Picházejí se svými bolestmi i tžkostmi ke své dobré Matice. Jaké dvody stály na zaátku, kdes již nevíme. Snad njaká pohroma i jiná událost. Rok co rok v sobotu po Nanebevstoupení Pán vychází procesí, nkdy až v potu 200 poutník polní cestou pes Žárnou lesem do Sloupu k Matce Bolestné. Tam si konáme kížovou cestu. Pou pokrauje do Ostrova. Cestou se pidávají poutníci z okolních vesnic. Jsme tam vítanými hosty. O tom svdí i to, že v poslední vli paní hostinské bylo uvedeno, aby muzikanti z Benešova dostali zdarma láhev pálenky. Pokraujeme kolem jedovnického rybníka. Cestou se modlíme a zpíváme a tak picházíme do Ktin. Noclehy poskytovaly rodiny v domácnosti na podlaze na slám. Starší nás vítali s radostí. Ovšem mladým v domech s koberci a moderním nábytkem jsme zaali pekážet. Spávali jsme potom v restauraci a po jejím zrušení jsme byli nuceni v sobotu veer se autobusy vracet zpt dom. Procesí vodil starší bratr stréek Tlamk, íkalo se u Šindelk na Okrouhlé. Pomáhal mu stréek Zemánek také z Okrouhlé. Toho jsme dob, kdy nám komunisté odmítli dát povolení k procesí, navedli, aby o povolení napsal pímo presidentovi on by se písemným zákazem dotkl náboženské svobody uvedené v ústav. President opravdu vydal povolení na jeho jméno, tak jsme až do smrti pana Zemánka o povolení nežádali. Také nám po nkolik rok vypomáhal Josef Hrazdíra z Vilémovic. Ten nás nauil zastavovat se u kíže blízko Ostrova, kde byly hromadn pochovány obti moru z nedaleké vesnice. Nejvíce rok vodil procesí stréek Šindelka. V kvtnu roku 1954 tžce nemocný si m zavolal a na smrtelné posteli jsem od nho pevzal knihu poutních modliteb a zpv. Podáním ruky jsem se zavázal povinností staršího bratra i k tomu, že najdu nástupce. Tak jsem vedl první procesí. Jaké bylo pekvapení, když pi píchodu poutník v Benešov nám sdlili, že strýek Šindelk se již modlí u svého Stvoitele. Pacienti v nemocnici ve Svitavách m shodn potvrdili, že strýek o deváté hodin v nedli se pojednou na posteli zvedl, prohlásil, že je mu náramn dobe, ulehl a více se neprobudil. asov to souhlasilo s dobou, kdy jsme se u Panny Marie Ktinské za nho modlili. Píznané je, když nkdo vykoná poádnou pou do Ktin, nemže odolat, aby se tam opt nevracel. Chtl bych vzpomenout na jednu mladou šiku z Boskovic. Ptala se našich dvat, co na tom mže být tak krásného šlapat pšky tolik kilometr. Poprvé šla ze zvdavosti, ale pak putovala pravideln. Podobn i mj tatínek. Doma nechodil pravideln každou nedli do kostela. Zeptal jsem se ho po píin a on mi vypravoval. V 1. svtové válce byl v Itálii, kde na samém kamení si vojáci nemohli vykopat poádný zákop. Tak si ho udlali ze deva. Voják se tam tísnilo sedm. V zuící bitv volá kamarád: Podívej se jak ti Rusové sázejí granáty po dvou metrech jako koberec. Za malou chvíli musí i nás zasáhnout. Musíme se modlit a udlat njaký dobrý závazek. Pomohu u nás dostavt kapli a ty?
Budu chodit do Ktin na pou. V tom to udeilo: Jen oni dva zstali na živu. Ostatní byli rozmetáni. Od té doby chodil jeho otec každoron do Ktin. V zajímavém dopise pokrauje pan Hofman, jak se dostal do rozporu i s bývalým režimem. Vše však dobe dopadlo, dokonce mu nabídli kávu a zajistili autobus do Ktin, který se tehdy tžko shánl. Poutníky z benešovské farnosti doprovází hudba a zpváci. Hudba pak doprovází zpv i pi tradiním svtelném prvodu. Tak benešovští po adu let obohacují první jarní pou ve Ktinách. Patí jim podkování a z plna srdce dkuji i autoru tohoto dopisu Osvaldovi Hofmanovi, který po dlouhá léta vodí poutníky k Pann Marii Ktinské. Z poadu služeb božích ve Ktinách rok 1861. Psáno esky, ale švabachem Dominica Passionis (Smrtná nedle): Dnes odpoledne se bude konat pobožnost Kížové cesty, po ní litanie a sv. požehnání. Též bude opakovací hodina pro mládež mužského pohlaví. V úterý nám pipadá kostelní svátek sv. Josefa. Budoucí nedli nám pipadá kvtná nedle a budou se ped hrubou svtit palmové ratolesti ili koátka, s nimiž se procesí držeti bude. Dominica Palmarum Kvtná. Dnes odpoledne se bude konati pobožnost Kížové cesty, po ní litanie a sv. požehnání. Také bude opakovací hodina pro mládež ženského pohlaví. Zítra nám pipadá zasvcený svátek Zvstování Panny Marie. Annuntiatio B. V. Mariae: Dnes odpoledne o 3. h. litanie a sv. požehnání. Tento týden nám pipadají Zelený tvrtek, Veliký pátek a Bílá sobota. Na Zelený tvrtek bude v 9. h. zpívaná mše sv. Po skonení mše sv. se v prvodu velebná svátost penese k oltái bonímu sv. Jana a Pavla, kdežto se po dva dny pechovávati bude. Pak bude následovati odkrytí oltáe. A pi mši sv. pi Gloria se zvoniti bude všemi zvony, naež tak dlouho umlknou až na Bílou sobotu pi mši sv. Gloria se zanotí. Na Velký pátek zanou svatá ceremonia v 8. hodin. Po odkrytí sv. Kíže, pi emž všichni na kolenou kleeti mají, se penese v prvodu velebná svátost z boního oltáe na hlavní, kdežto po mši sv. tak zvaná Praesanctificatorum /mše pedem posvcených dar/ konati bude, po níž se velebná svátost do sv. hrobu zanese a až do 6. hod. vystavovaná zstane. Odpoledne o 3. hod. se bude konat pobožnost Kížové cesty. Na Bílou sobotu zanou sv. obady o 7. hod. a sice svcení ohn, paškálu a kestní vody, po nichž bude následovati mše sv. Pi Gloria se bude všemi zvony zvoniti. Odpoledne o 6. hod. se bude slaviti Vzkíšení Pán, k emuž se dá troje znamení a sice první o ¼ 6, druhé o ½ 6 a tetí o ¾ 6, kdežto se bude sezvánti. Budoucí nedli nám pipadá slavnost Vzkíšení Pán, na kterýž den zaponou služby Boží v 6 hodin ráno, kterýžto poádek se zachovávati bude až k svátku sv. Václava. Ve tvrtek, pátek a sobotu masitých pokrm požívati zapovzeno jest. Dominica Resurrectionis Domini. Dnešní hrubá mše sv. bude obtována za poestné mládence a panny ze Ktin. Odpoledne o 3. h. bude držena ofera pro zdejší chudé a po ofee bude Te Deum laudamus se svatým požehnáním. Zítra nám pipadá druhý svátek velikononí, služby Boží zde ve Ktinách budou jen jedny a sice ranní o 7 hodinách. Pozdní služby Boží se budou odbývati v malé Bukovin. Zítejší ranní mše sv. bude obtována za zdejší bratrstvo živého ržence.
Poutní kalendá Ktiny 2001 8. kvtna Pou brnnské mládeže 1. jarní pou 26. kvtna sobota mše sv. v 8 hod. a 10.30 (tradiní pou Hulín, Best, Kyselovice, Žalkovice a další.) Odpoledne picházejí poutníci Fatimského apoštolátu a farní spoleenství z Benešova, Damboic, Boskovic a další. Mše sv. v 18.30, následuje svtelný prvod. 27. kvtna nedle mše sv.: 6.15 7.30 9.00 V 10.30 pontifikální mše sv. slouží starobrnnský opat ThDr. Lukáš Evžen Martinec OSA (hudba z Pavlovic u Kojetína). Odpoledne 13.30 uctní mariánské sošky a rozlouení s poutníky (poutníci z Jesence, Kladky, Pivín a další). Hlavní pou 2. ervna sobota mše sv. v 8.00, další dle píjezdu poutník. V 16.00 slouží ThDr. Ladislav Tichý. V 18.00 pontifikální mše sv. slouží biskup brnnský Mons. Vojtch Cikrle, po mši sv. svtelný prvod. (Uvítáme poutníky: Adamov, Blansko, Brodek u Konice, Brodek u Prostjova, Suchdol, Lipová, Konice, Šitboice, Kojetín, Mrovice, Protivanov, Horní Štpánov, Urice a další. Hudba z Lipové). 3. ervna Hod Boží svatodušní. Mše sv.: 6.15 7.30 9.00. V 10.30 pontifikální mše sv., kterou bude sloužit apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa. (Uvítáme poutníky z Prostjova, Vrahovic, Palavic, Rozstání, Boršic, Bošovic, Strážovic, Drahan, Ondratic, Držovic a další). 13.30 hod. uctní mariánské sošky a rozlouení s poutníky. 15.30 hod. mše sv. poutníci ze Šlapanic a okolí. 4. ervna Pondlí svatodušní mše sv.: 7.30 a 17.00 10. ervna Nejsvtjší Trojice orelská pou (hraje Damboanka). Poutníci z Pozoic a Uhic. 17. ervna 7.30 slavnost 1. sv. pijímání a Božítlový prvod 24. ervna vyškovská pou
Hanácká pou 30. ervna sobota mše sv. 7.30 a 18.30 hod. po ní svtelný prvod. (Poutníci z Nmic n/h., Hrušky, Vysoan) 1. ervence nedle mše sv.: 6.30 7.30 9.00 a 10.30 hod. (Poutníci: Sloup, Ivanovice, Drnovce, Orlovice, Chvalkovice, Pustim, Podivice, Raice, Pístovice, Lule, Švábenice a další). 13.30 uctní mariánské sošky a rozlouení s poutníky. 8. ervence zásvtná pou Tištína, Koválovic, Lipovce a Kulíova. 29. ervence svatoanenská pou Mše sv.: 7.30 9.00 (v kapli sv. Anny). 10.30 pontifikální mše sv., slouží novoíšský opat Marián Kosík OPraem. Hraje krojovaná hudba ze Žarošic (poutníci z Husovic, Oban, Bílovic, Babic a další). 14.00 rozlouení s poutníky 19. srpna Korunovaní pou a tradiní svcení kvtin V msíci záí poutníci: Boskovice, Bezová, Budišov, Smrk, Jinošov, Konšín, Knínice, Letovice, Mohelno, Nosálovice, Olešnice, Kunštát, Sulíkov, Oechov, Tíkovice, Rosice, Štpánov, Vír, íany, Ostrovaice, Velká Bíteš, Velké Meziíí, Vladislav, Vysoké Popovice, Strážnice, Vnorovy, Zbraslav, Myslejovice, Lažánky, Tasov, Provodov, Otrokovice, Horní Újezd, Dolní Benešov, Humpolec a další). 6. íjna sobota 7.30 poutníci: Královopolské Vážany, Vítovice, Habrovany, Olšany, Komoany, Velešovice 21. íjna dušiková pou mše sv.: 7.30 a 9.00 10.30 pontifikální mše sv., slouží strahovský opat Michael Pojezdný hraje hudba z Lipové (Poutníci: Lysice, Drnovce, Boitov, Benešov, Doubravice a další). 14.00 mariánská pobožnost. 4. listopadu nedle 10.30 hod. svatohubertská pou Nedlní mše sv. v poutním období (20. 5. 21. 10.): 7.30 a 9.00 10.30 v mimopoutním období v 7.30 a 10.30 hod. Rádi poskytneme další informace. Tšíme se na setkání u Panny Marie Ktinské.
Zveme vás na pednášku ZÁHADY KTINSKÉ KOSTNICE Pednáší RNDr. Ladislava Horáková Ph.D z anatomického ústavu v Brn. as a místo: 3. kvtna 2001 v 18.30 hod. v hostinci u Farlík ve Ktinách. Ktiny, zvané Perla Moravy, mají vedle krás, které nás zaujmou na první pohled, plno dalších zajímavostí a záhad. Nedivme se proto, že po celá staletí jsou stedem zájmu rzných skupin toužících odkrýt mnohá tajemství. Pedevším táhlo a táhne podzemí kostela. Nezanechaly dva staré kostely, které musely v 18. století ustoupit stavb nynjšího chrámu njaké dosud neznámé záhady? Nemly své krypty? A kde se pohbívalo v dívjších staletích? Poslední výzkum byl zahájen 1. prosince 1990. K historickému objevu došlo v 21 hodin 25 minut dne 9. února 1991. Co bylo objeveno? Krypta lichobžníkového pdorysu o šíce 1,4 2,9 m a délce v hlavní ose chrámu 3,6 m, pvodní délka krypty ped zízením kostnice a zazdním nepotebných ástí 9,5 m. Do krypty ústilo 4 až 5 chodeb smujících vtšinou do dosud neznámých zazdných prostor pod terasou schodišt. Výška krypty 2,8 až 4 m. V této prostoe byla objevena 1 až 2,2 m vysoká vrstva voln promíchaných lidských kostí, zcela zakrývajících dno. Nejvtší pozoruhodností ktinské kostnice (ossaria) se stal nález dvanácti lidských lebek, které jsou oznaeny ernou kresbou ve tvaru vavínového vnce a symbol v podob písmene T na ele. Vnec se skládá ze dvou ratolestí spojených v týlní krajin bu pímo nebo pomocí ozdobné stužky. Mezi lístky vavínu je umístna kresba plod v potu 6 až 8 na každé stran. Podle vyjádení historik jde o kresby pocházející ze 17. století. Chemická analýza použitého barviva prokázala, že jde o sms devného uhlí s živoišným tukem. Byli to jist lidé njakým zpsobem výjimení. Je dokonce možné, že takto byly pvodn oznaovány lebky muedník. Jedná se o muedníky z doby husitské? Ke vzkíšení památky katolických muedník dochází u nás v dob poblohorské a práv o Ktinách je známo, že byly centrem rekatolizaního hnutí na Morav. Je nepochybné: Pro zdobitele mly tyto lebky mimoádný význam. Tehdy lidé mli k nim jistt zvláštní pietní vztah. Ktinská kolekce lebek se symbolem vavínového vnce je unikátní ze tí dvod: 1. Jde o dosud nejseverovýchodnji vzdálenou lokalitu podobných nález od míst maximálního rozvoje zvyku pomalovávat a popisovat lebky zemelých, která leží v jihozápadním Rakousku. 2. Typem kresby, který adí ktinské lebky k nejstarším svého druhu, nebo patí lebky zdobené pouze jednoduchou ernou kresbou mezi nejstarší. 3. Jedná se o první nález v eských zemích. Do kostnice byly uloženy tlesné ostatky nejmén 974 lidí. Celkový objem objevených kostí je pibližn 20m 2. Dne 4. kvtna 1991 byla podstatná ást kostí a lebek pevezena k antropologickému prozkoumání na oddlení lékaské antropologie Anatomického ústavu lékaské fakulty Masarykovy university v Brn. Odkud tolik kosterních pozstatk? Kolem bývalého malého eského kostela stával na míst dnešního hlavního oltáe byl hbitov, který pro stavbu kostela musel být zrušen. Ktinská kostnice obsahuje kosti snad od 13. století do 1. tvrtiny 18. století.
Do kostnice byly uloženy ostatky z hrobek, pípadn krypt pvodních kostel. Uložení kosterních pozstatk do kostnic se nkdy nazývá sekundární poheb. Nyní se chystáme ke tetímu pohbení. Kosti budou uloženy v krypt pod stedem kostela. Podle návrhu Ing. arch. Ladislava M llera bude provedena úprava prostoru krypty, aby tak mohly být všechny kosterní pozstatky dstojn a pietn uloženy. Ktinská hrobka bude tak jedinenou píležitostí seznámit se s celou adou zajímavých informací pro antropologické a lékaské studie o život našich pedk. Bude to i místo, kde bude možnost se zamýšlet nad smyslem našeho pozemského života. Celkový projekt bude mít význam nejen lokální, ale bude to evropská záležitost. Dle projektu bude v hrobce i obtní stl poítáme i s bohoslužbou, zvlášt kolem dušiek, dále 3 lavice, kíž a informaní panel. Po dokonení bude krypta posvcena a zpístupnna veejnosti. Návštvníci budou mít možnost si zakoupit i píslušnou brožurku, kterou hodláme vydat. Více se mžete dovdt pi shora uvedené pednášce. (Použito z asopisu Speleoforum 94 autoi: Marek Šenkyík, Ladislava Horáková, Lenka Benešová.) Boní pohled na pomalovanou lebku
1. mariánské soboty Mnozí poutníci již píší, volají, ptají se: Kdy opt zanou krásné pobožnosti 1. mariánských sobot? Tolik se tšíme. Ano opt jsou ped námi tyto pobožnosti. Zaíná jaro, i my zaínáme, a to 7. dubna. Letos již po jedenácté. Jako v minulých letech i letos na 1. mariánskou sobotu pijedou poutníci z Brna-Lískovce a Komína. Hlavním celebrantem bude P. Ing. Jií Sedláek, který se díky Bohu zotavil z nemoci. Spolu s ním pivítáme i ThDr. Stanislava Drobného a P. Luboše Pavl. Nezapomeneme pozdravit i naše pravidelné zpovdníky: P. Josefa Šišku z Lipovce, P. Jiího Pallu z Doubravice a našeho pana kaplana Pavla Buchtu. Program: V 15.30 se pomodlíme rženec, následuje mše sv. a rozdávání požehnaných pokrm. Znovu pipomínáme: Mžete si pinést i napsané své prosby, položte je na pipravenou misku vedle pipravených pokrm. Kdysi jsme první soboty slavili jako knžské. Budeme tedy pamatovat na knze, knžský a eholní dorost. Pineseme i svá pání a svá podkování. Moc se tšíme. Další sobota 5. kvtna povedou františkáni z Brna-Husovic. 2. ervna bude zde velmi rušno, ped hlavní poutí, plno koloto a jiných atrakcí, posouváme pobožnost na 9. erven. Pivítáme poutníky z Brna-Líšn, kteí se svými knžími a zpváky se ujmou vedení celé pobožnosti. Na 7. ervence se již tší blanenská farnost. Ale tšíme se i my. 4. srpna to budou augustiniáni ze Starého Brna. P. Jan Josef Budil OSA bude nejen celebrovat, kázat, ale také nám zazpívá nkterou ze starých zapomenutých mariánských písní. Další soboty uvedeme obšírnji v píštím Pozdravu. Dnes jen telegraficky. 1. záí ejkovice, 6. íjna Moravské Prusy a okolí, 3. 11. Brno-Kr. Pole a 1. 12. P. Pavel Kopecký ze Žarošic. Pipomínáme, že jezdí pravideln autobus na trase: erná Hora, Boitov, Obora, Jabloany, Lhota Rapotina, Doubravice, Rájec, Rájeko, Horní Lhota, Blansko, Lažánky, Jedovnice, Ktiny. Pijte poznat sílu spolené modlitby a sílu pímluvy Panny Marie, Matky boží, která divy tvoí. Po staletí nazývají Pannu Marii Ktinskou: Thaumaturga Divotvrkyn. Zveme Vás na fatimské pobožnosti v novém kostele v Bezin. Patí k nejzdailejším a nejkrásnjším kostelm, které byly v novjší dob u nás postaveny. Zaínáme 13. kvtna v nedli v 17.30. Pobožnost povede P. Josef Šiška z Lipovce, pivede s sebou i chrámový sbor a své farníky, bude to zárove i krásná májová pobožnost. 13. ervna k nám zavítá P. Josef Veea z Ivanic, který po 7 let psobil v blízkém Blansku. Další povede P. Jií Palla, P. Václav Novák, novoíšský opat Marian Kosík Opraem. Pijte poznat hloubku modlitby, mariánské úcty a eucharistie. Za všechny Vaše dary, modlitby, upímné Pán Bh zapla. Pamatujeme na Vás u Panny Marie. Náš bžný úet u S Blansko. 1361998309/0800. Vydává ímskokatolická farnost, 679 05 Ktiny,.t. 0506/439189, odpovídá P. Tomáš Prnka, r.. OkÚ Blansko o 370100495