Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
letní semestr 2011/2012 Léčivé rostliny (BOT/LER) Přednáška:24. března 2012 Léčivé rostliny a jejich genofondové kolekce, šlechtění, semenářství Lásku nelze vyléčit žádnou bylinou Publius Ovidius Naso
Pěstované rostliny pohanka, česnek, chřest, oves, brukev, hořčice, konopí, čekanka, chmel, tykev, roketa, fenykl, bavlník, ječmen, locika, len, libeček, mák, olivovník, mandloň, reveň blín, bolehlav, durman, přeslička, pýr, hluchavka, jitrocel, kostival, pampeliška, podběl, truskavec, řebříček, kopřiva, violka řepík, jestřabina, pupalka, třezalka, divizna, rulík, blín, durman, jitrocel, dobromysl, mateřídouška, řebříček, ostropestřec Léčivé rostliny Plevele
Léčivé rostliny jako součást biodiverzity, uchovávání genofondu LR Planě rostoucí rostliny plevele pěstované rostliny Domestikace Předzemědělské období (8000 let př.kr.) Primární plodiny Sekundární plodiny Zemědělské období Plané druhy Primární plevele Sekundární plevele Industrializace (po r.1900) Genetická eroze Vymírání Genetická eroze Zplaňování Genetická eroze Vymizení
Genová centra vzniku kulturních rostlin Nikolaj Ivanovič Vavilov (1887-1943) Botanik, genetik a šlechtitel. Organizoval a vedl vědecké expedice do mnoha oblastí - Středomoří, Írán, Afgánistán, Etiopie, Japonsko, Korea, území Severní, Střed. a Jižní Ameriky v letech 1920-1940. Založil světovou sbírku sortimentu kulturních rostlin (300 000 vzorků). Vytvořil sovětskou školu pěstitelů rostlin, genetiků a šlechtitelů. spisy: Centra původu kulturních rostlin (1926), Zákon homologických řad dědičné proměnlivosti (1920), Vědecké základy šlechtění pšenice (1935), Sebrané spisy, genetika a šlechtění (1966).
Východní Asie Indie, Indomalajsie Centrální Asie, Přední Asie Středozemí, Etiopie Jižní Mexiko a Střední Amerika Jižní Amerika - Peru, Ekvádor, Bolívie, ostrov Chiloe, Brazílie, Paraguay
Mechanismy evoluce zemědělských plodin Introgrese Vnesení genů jednoho druhu do genomu jiného mezidruhovým a následným zpětným křížením, periodicky se opakující spontánní pronikání genetického materiálu z jednoho druhu do druhého Genetický drift Neřízené změny v četnosti alel určité populace. Mohou se projevit u menší populace poklesem velikosti nebo rozložením populace v menší. Působil při introdukci kulturních rostlin. Týká se i nových vlastností vzniklých mutací (ředkvička, růžičková kapusta). Primitivní zemědělská kultura a s tím související nepatrná nebo žádná selekce člověkem. Polyploidizace Další mechanismy evoluce pěst. plodin: selekce, hybridizace, šlechtění
Briggs and Walters, 2001, UPOL.
Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky 1890 Vienna - International Agriculture and Forestry Congress Emmanuel Ritter von Proskowetz a Frans Schindler význam krajových odrůd (landraces) pro šlechtění, potřeba poznání genových center, sběru, dokumentace a hodnocení gen. zdrojů 1914 Baur (Německo) varování před genetickou erozí v důsledku rozvoje šlechtění a zemědělské výroby 1920s N.I. Vavilov (VIR, Leningrad) 1950 FAO seznamy genových zásob různých plodin, rozvoj aktivit k jejich využití a introdukci
Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky 1956 EUCARPIA (European Association for Research on Plant Breeding) také Section of Genetic Resources 1959-10. konference FAO rezoluce o významu gen. zdrojů a o nebezpečí genetické eroze 1960 ustavení CGIAR - Consultative Group on International Agricultural Research Genové banky: 1964 Izmir (Turecko), 1969 Bari, 1970 Braunschweig, 1979 Nordic GB 1974 IBPGR International Board for Plant Genetic Resources (ustaveno CGIAR)
1981 přijetí ECP/GR European Cooperative Programme on Plant Genetic Resources 1983 Československo přistoupení k ECP/GR 1982 ustavení FAO Commission on PGR rezoluce FAO 8/83 International Undertaking on PGR (ratifikace 133 zeměmi) = vypracování globální strategie konzervace a využívání gen. zdrojů (FAO + IPGRI) 1. princip volného sdílení gen. zdrojů farmáři, vzájemná nezávislost zemí a komunit + potřeba spolupráce při ochraně gen. zdrojů 2. vyváženost ochrany prostřednictvím Plant Breeders Rights a možnosti využití odrůd jako gen. zdrojů
14. 6. 1992 UNCED United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro Agenda 21 Convention on Biological Diversity = mezinárodní zásady ochrany biodiverzity jako základního a nenahraditelného přírodního zdroje, podmiňujícího život člověka a jeho kvalitu -předmět ujednání: konzervování biologické rozmanitosti, setrvalé užívání jejich složek, spravedlivé rozdělování prospěchu z využívání biologické rozmanitosti - základní principy: zachování národní suverenity států nad přírodními zdroji na jejich území, zajištění uživatelské dostupnosti těchto zdrojů ostatními smluvními partnery, finanční a technologická pomoc rozvojovým zemím chapter 14: Promoting sustainable agriculture and rural development chapter 15: Conservation of biological diversity 1993 podpis úmluvy Českou republikou 3. března 1994 přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy Sbírka zákonů 134/1999)
Genové (genetické) zdroje - definice genetický zdroj = živý materiál obsahující geny s bezprostřední nebo potenciální hodnotou pro lidstvo (CBD) = všechny kulturní plodiny, plemena, ale také jejich volně žijící příbuzné U každého jedince lze nalézt jedinečné geny a vlastnosti, které mohou mít důležitý význam v budoucím rozvoji zemědělství. Nicméně - pro stanovení strategií a krizových plánů bylo třeba určit přesné hranice. Proto je za genetické zdroje považována část biodiversity, která vznikala v zemědělských systémech záměrnou činností člověka (výběrem a později cílevědomým šlechtěním zemědělských plodin a hospodářských zvířat). Patří sem i příbuzné plané a volně žijící druhy a primitivní formy zemědělských plodin a hospodářských zvířat, jichž lze prakticky využít (např. ve šlechtění). Mezi genetickými zdroji nalezneme i mikroorganismy a drobné bezobratlé organismy, které se podílejí významně jak na vlastní zemědělské produkci, tak na její ochraně nebo přímo na jejím zpracování a využívání.
Způsob ochrany fytogenofondu: ex situ (položky v genofondových kolekcích) Botanické zahrady a arboreta především planě rostoucí druhy především pěstované druhy in situ Chráněné krajinné celky a regiony Parky Přírodní rezervace a chráněná naleziště Chráněné stromy Genové banky On farm
Instituce, zabývající se ochranou fytogenofondu, včetně genofondu léčivých rostlin: Vládní instituce (soukromé či státní): výzkumné ústavy univerzity botanické zahrady a arboreta správy rezervací a chráněných oblastí Nevládní instituce (NGO): nevládní a neziskové organizace, zájmová a občanská sdružení Jejich činnost je rozvíjena na regionální, národní nebo mezinárodní úrovni: organizace: např. FAO, IPGRI (Bioversity International) úmluvy: CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) (1973) Convention on Biological Diversity (CBD) (1992)
Genové banky: IPGRI (1974) International Plant Genetic Resources Institute (Rome, Italy), nyní Bioversity International člen CGIAR poslání: podpora uchování a využití genových zdrojů rostlin struktura: rada Řím (Itálie) regionální skupiny: Americas Asia, Pacific, Oceania Europe Sub-Sahara Africa West Asia and North Africa tématické skupiny: Genetic Diversity Germplasm Maintenance and Use Documentation, Information and Training projekty networks: např. ECP/GR working groups: 1. cereals: Avena, Barley, Wheat 2. forages: Forages 3. fruits: Malus Pyrus, Prunus, Vitis 4. oil and protein crops: grain legumes 5. sugar, starch, fibre crops: Beta, fibre crops (flax, hemp), potato 6. vegetables, MAP: Allium, Brassica, Cucurbits, Leafy Vegetables, Medicinal and Aromatic Plants Solanaceae, Umbelifer crops informace: ročenky, publikace, databáze kolekcí, výukový materiál Vavilov-Frankel Fellowship
Národní program konzervace genofondu rostlin v České republice ECP/GR vyhlášen v roce 1980 od 1983 přistoupení Československa 14. 6. 1992 UNCED United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro Agenda 21 Convention on Biological Diversity 1993 podpis úmluvy Českou republikou 3. března 1994 přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy Sbírka zákonů 134/1999) Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2012 2016 Ministerstvo zemědělství ČR Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze Ruzyni role národního koordinátora, pracoviště Olomouc, Karlštejn účast 10 státních i soukromých institucí: Kroměříž, Šumperk, Zubří, Opava, Holovousy, Lednice na Moravě, Troubsko, Havlíčkův Brod, Žatec, Průhonice EVIGEZ evidence cca 50 000 položek všech běžně pěstovaných zemědělských plodin každá instituce (smlouvy s MZe ČR prostřednictvím VÚRV): sběr, introdukce, regenerace, popis, uložení, poskytování vzorků Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství
Ochrana fytogenofondu zemědělských plodin v České republice Šumperk: Cannabis Opava: Papaver Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. Centrum aplikovaného výzkumu zelenin a speciálních plodin Olomouc: cca 1000 položek, 83 druhů ZF Mendelu Lednice: řebříček, lékořice, reveň
Základní aktivity: soustřeďování položek kolekcí sběry, krajové odrůdy regenerace položek jednoleté nebo vytrvalé druhy semenné přesev a dlouhodobé uložení semen, vegetativně množené formy - polní školky, cryo-prezervace popis a hodnocení položek poskytování vzorků uživatelům rozvoj výzkumných projektů (např. AGRITEC Šumperk s.r.o., Centrum Olomouc) Mezinárodní spolupráce: ECPGR Medicinal and Aromatic Plants Working Group
Evidence genových zdrojů rostlin Český informační systém 1984 - Výzkumný ústavu rostlinné výroby v Praze - speciální uživatelský program pro GZR v bývalém Československu 1992 - využíván v České republice v rámci Národního programu Pasportní data - základní informace o genetickém zdroji Popisná data - charakterizace a vlastní hodnocení (podrobné hodnocení morfologických, fenologických, biologických a hospodářských znaků ve stupních 1-9, na základě národních klasifikátorů, které jsou v současnosti vypracovány pro 28 plodin) Skladová dokumentace genové banky VÚRV - centrální dokumentace genetických zdrojů rostlin (GZR) českých kolekcích http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/l_evigez_c.htm
vzorek = položka význam: EVIGEZové číslo položky genového zdroje příklad - Lavandula 09 A55 00001 až 09 A55 99999 09 - kód pracoviště v rámci Národního programu (Olomouc) A55 - kód pro rod (druh) 00001 až 99999 - pořadové číslo položky v kolekci velký počet položek - velká diverzita - význam jednak z hlediska jejího uchování, ale také z hlediska výběru vhodných genotypů pro šlechtění
Variabilita v rámci druhu - každá položka má své jedinečné EVIGEZové číslo
Popisné znaky: nejen morfologické parametry, ale i obsah složení silic; obsah dalších účinných látek významných pro dané druhy léčivých rostlin příklad: chromatogram jedné položky levandule http://www.sisweb.com/referenc/a pplnote/noville.htm jiná položka bude mít ale odlišný "profil"
EVIGEZ - informace o položkách v kolekci levandule (zdroj www.vurv.cz) Řešitelský ústav: Identifikátor: Název: Genebank Department - RICP Prague Vegetable Section Olomouc Olomouc - Holice 09A5500001 Krajová Řešitelský ústav: Identifikátor: Název: Genebank Department - RICP Prague Vegetable Section Olomouc Olomouc - Holice 09A5500046 Krajová Jiný název: Jiný název: Stát původu: Taxon: Status: Rok zařazení do kolekce: Typ vývoje: Dostupnost: Dárce: *Czechoslovakia Lavandula angustifolia MILLER krajový nebo primit. kultivar 1981 květiny: dvouletky omezený dočasně/poškození *Czechoslovakia Stát původu: Taxon: Status: Rok zařazení do kolekce: Typ vývoje: Dostupnost: Dárce: Czech Republic Lavandula angustifolia MILLER krajový nebo primit. kultivar 2006 květiny: trvalky generativně množené omezeně, se svolením řešitele Číslo dárce: Jiné číslo: 2287 Šlechtitel: Číslo dárce: Jiné číslo: 3201 Šlechtitel : Rodokmen: Začátek registrace: 1952 Konec registrace: I tyto položky stejného názvu se mohou lišit např. spektrem silic. Rodokmen: Začátek registrace: 1952 Konec registrace: Poznámky: donor: SEVA-FLORA s. r.o Valtice
Technologie genofondových kolekcí shromažďování položek regenerace - počet rostlin při regeneraci, technické izolace, jednoleté x vytrvalé druhy, druhy množené generativně a vegetativně popis uložení
Botanické zahrady - současnost: instituce: soukromé, státní (Museum of Natural History), města, university poslání: výuka, podpora výzkumných aktivit, osvěta (propagace), výchova, ochrana rostlin, výstupy: Index Seminum a katalogy botanických zahrad, výstavy, expertní činnost Mezinárodní síť botanických zahrad: International Association of Botany Gardens, Botanic Gardens Conservation International
Unie botanických zahrad České republiky 2005 Průhonice občanské sdružení sídlo Bot. zahrada hl.m. Prahy v Troji významné kolekce léčivých rostlin: Masarykova univerzita v Brně, Středisko pro pěstování léčivých rostlin LF Mendelova univerzita v Brně, BZ a arboretum Univerzita Karlova v Praze, Botanická zahrada Farmaceutické fakulty v Hradci Králové další organizace mimo UBZ: BOTANICUS spol. s.r.o., Ostrá nad Labem Naděje Mgr. Podhorná, Brodek u Konice
Vědecká a výzkumná pracoviště v ČR Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta Centrum léčivých rostlin LF Masarykovy univerzity v Brně Komenského náměstí č. 2, 662 43 Brno Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Zahradnická fakulta Lednice Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Botanická zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové http://www.faf.cuni.cz/fakulta/struktura/strediska/botanicka_zahrada/ Stranky/default.aspx Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř růstových regulátorů Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta spolupráce s farmaceutickými firmami
Žurnál UP on line 26.ledna 2012 Bodlák a zelený čaj proti rakovině Autor: Velena Mazochová Příslibem pro nový směr v léčbě nádorových onemocnění se v těchto dnech staly výsledky spolupráce českých a španělských vědců, kteří dovršili první etapu výzkumu antiangiogenních účinků látek vzniklých kombinací složek bodláku ostropestřce mariánského a zeleného čaje. Úspěšnou vědeckou skupinu tvoří týmy prof. Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu AV a prof. Jitky Ulrichové z Ústavu lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty UP spolu s vědci ze španělské Universidad de Málaga. Výsledky výzkumu byly publikovány koncem roku 2011 v prestižním americkém časopise Journal of Medicinal Chemistry. Stejně jako zdravé buňky jsou i ty nádorové závislé na zásobování kyslíkem a živinami, které dodává krev kolující v systému tepen, vlásečnic a žil. Tvorba cév, proces angiogeneze, je tak nepostradatelnou složkou růstu a vývoje organismu. Tento přirozený mechanismus je využíván při tzv. antiangiogenní léčbě zhoubných onemocnění, při níž se uplatňují látky schopné zabránit cévnímu zásobení nádorových buněk. Často se v této souvislosti hovoří o vyhladovění nádorů, při němž dochází k přerušení přísunu jejich výživy a odumření. Nové deriváty s antiangiogenní aktivitou, které nyní vznikají v laboratořích českých vědců, jsou založeny na kombinaci struktur silybinu - látky získávané z bodláku ostropestřce mariánského (Silybum marianum) - a struktur protinádorových látek ze zeleného čaje. Účinky obou látek, jak silybinu, tak některých složek zeleného čaje, jsou známy již z dřívějších studií. Týmu prof. Křena se podařila chemická modifikace jejich vybraných molekul, čímž vznikla účinná látka nazvaná 7-O-galloysilybin B, uvedla prof. Jitka Ulrichová, přednostka Ústavu lékařské chemie a biochemie LF. Náš podíl na tomto výzkumu se týkal zkoumání biologické aktivity této modifikované sloučeniny a jejího komplexního popisu. Testováním jsme prokázali její schopnost inhibovat vytváření nových cév v podmínkách in vitro, vysvětila. Biologické testy, které tým Ústavu lékařské chemie a biochemie úspěšně dokončil, byly prováděny na buněčných kulturách získaných z cévních stěn pupečních šňůr. Tyto buňky jsou schopny v laboratorních podmínkách za přítomnosti komplexní matrix z myších nádorů vytvářet jakousi zjednodušenou kapilární síť. V přítomnosti testovaných látek jsme sledovali, že schopnost tvořit kapilární sítě je výrazně potlačena, objasnila Ing. Kateřina Valentová, členka olomouckého týmu. Testy probíhaly zatím pouze na buněčných kulturách in vitro, tedy v laboratorních podmínkách, což je standardní postup, aby nebylo nutné stovky látek testovat na zvířatech, doplnila. Cesta od objevu účinných látek k vývoji léku je však běh na dlouhou trať. Platí to i pro 7-O-galloysilybin B, u kterého dosud nebyly provedeny ani testy na experimentálních zvířatech, natož klinické zkoušky. Prof. Ulrichová v této souvislosti varuje před předčasnými nadějemi na brzkou dostupnost nového léku. Není to lék proti rakovině, spíše jedna z možností podpůrné terapie. Jde v podstatě o pokračování našich předchozích studií, na řadě z nich jsme dlouhodobě spolupracovali právě s týmem prof. Křena. Dosažené výsledky jsou především krásnou ukázkou úspěšného základního výzkumu, uvedla. Studium chemických a biologických vlastností přírodních látek patří k dlouholetým vědeckovýzkumným tradicím Ústavu lékařské chemie a biochemie LF. Vedle zkoumání účinků látek z ostropestřce mariánského jsou předmětem studia např. také alkaloidy z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), účinky extraktů z černohlávku obecného (Prunella vulgaris), bobulí brusnice klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon), brusnice borůvky (V. myrtillus), zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea) a dalších. Řada dosavadních studií má praktické výstupy ve formě doplňků stravy. Obrázek: Výtažky ze semen bodláku ostropestřce mariánského jsou známy již od starověku. Pro své ochranné (chemoprotektivní) účinky jsou využívány např. při ochraně jater, cévního systému či prostaty.
Šlechtění LAKR v ČR šlechtění a využití rostlin - výběr optimálního genotypu šlechtitelský cíl: obsahové látky (kvalita, kvantita), zdroj genetické variability: 1. planě rostoucí formy odolnost vůči chorobám a škůdcům uchovávání kolekcí genových zdrojů LAKR - součást Národního programu 2. šlechtitelské metody - hybridizace (příbuzenská, vzdálená), mutace, polyploidizace, výběr, GMO v ČR v minulosti bohatá tradice, nyní prakticky neexistuje, v omezené míře. u některých semenářských firem
Vývoj šlechtitelských metod: počátky vzniku užitkových rostlin neuvědomělý výběr primitivní empirický výběr bez vědeckých základů 2. pol. 18. stol. průmyslová a vědecká revoluce: šlechtění hosp. zvířat (B. Bakewell, 1725 1795) hybridizace rostlin (T.A. Knight, 1759 1838) individuální výběr (L.L. de Vilmorin, 1810 1900) J.G. Mendel (1822 1884) 20. stol. - rozvoj šlechtitelských metod: základní metoda: křížení a výběr (morfologické, výnosové znaky) zkoušení rozvoj biotechnologií: vzdálená hybridizace (interspecifická, intergenerická) metody překonání nekřižitelnosti: metoda mostu kultivace embryí in-vitro somatická hybridizace (= fůze protoplastů) mutační šlechtění genové manipulace - (GMO) transgenní rostliny
Odrůdový sortiment registrovaných odrůd LAKR (zdroj: VSZ MZe ČR 2011): 28 druhů, 31 odrůd bazalka pravá: Litra (1986), Ohře (1966) bedrník anýz: Jaron (2003) benedikt lékařský: Krajový (1952) divizna velkokvětá: Zlata (1952) heřmánek pravý: Bohemia (1952) jablečník obecný: Moravský (1952) jestřabina lékařská: Běla (1966) jitrocel kopinatý: Libor (1988) kopr vonný: Hanák (1989), Oliver (2008) koriandr setý: Hrubčický (1946) kozlík lékařský: Trazafyt (1990) levandule lékařská: Krajová (1952) libeček lékařský: Magnus (1941) lopuch větší: Herkules (1985) majoránka zahradní: Marcelka (1967) máta peprná: Perpeta (1941) meduňka lékařská: Citra (1941) měsíček lékařský: Plamen (1941), Plamen plus (2000) ostropestřec mariánský: Silyb (1988) rulík zlomocný: Satan (1971) řepík lékařský: Topas (1979) saturejka zahradní: Pikanta (1981) sléz maurský: Krajový (1952) topolovka růžová: Černá krajová (1941) třezalka skvrnitá x t. tečkovaná: Lenka (2003) tymián obecný: Krajový (1952) včelník moldavský: Leon (2003) yzop lékařský: Blankyt (1976) neregistrováno pouze právní ochrana: třezalka tečkovaná: Gold ostropestřec mariánský: Mirel U všech registrovaných uveden pouze množitel (např. Moravoseed, SEVA-FLORA) pouze Silyb uveden majitel autorských práv TEVA Cz Industries, Opava - Komárov
Semenářská kontrola před rokem 1989: OSEVA polní plodiny, SEMPRA zahraní plodiny po roce 1989: Českomoravská šlechtitelská a semenářská unie (ČMŠSU) současná legislativa nevyžaduje povinnou kontrolu a uznávání osiva a sadby všech druhů pěstovaných rostlin, nýbrž jen hospodářsky významných druhů uvedených v příloze zákona rozmnožovací materiál: 1. základní vyráběn udržovatelem odrůdy: E SE1, SE2, SE3 (podléhá uznávání) 2. certifikovaný C1 C2 (podléhá uznávání) 3. standardní S (zeleniny, léč. rostliny v druhovém seznamu) nepodléhá uznávání, pouze kontrole pravosti, čistoty, zdravot. stavu (ÚKZÚZ), za veškeré vlastnosti odpovídá výrobce 4. obchodní O (hospodářsky méně významné druhy, nebo na výjimku MZe v případě kritického nedostatku certifik. osiva), nemusí splňovat požadavek odrůdové čistoty a pravosti; tento materiál nese pouze označení druhu, nikoliv odrůdy 5. směsi (druhové a odrůdové)
Uznávací řízení - ÚKZÚZ žádost (žadatel) přehlídka porostu (ÚKZÚZ) rozhodnutí o uznání porostu (ÚKZÚZ) žádost o uznání osiva (žadatel) odběr úředního vzorku (ÚKZÚZ) zaslání odebraného vzorku (žadatel) provedení předepsaných zkoušek (ÚKZÚZ) vystavení rozhodnutí (ÚKZÚZ)
Produkce osiva a sadby LAKR Agrogen spol. s.r.o. Troubsko Moravoseed spol. s.r.o. Mikulov Planta Naturalis Markvartice u Sobotky SEMO s.r.o. Smržice SEVA-FLORA s.r.o. Valtice
Zdroje informací Situační a výhledová zpráva MZe ČR, rok 2011 Materiály ÚKZÚZ Materiály Bioversity International Materiály Národního programu Lužný J., Štambera J., Chládek M., 1970. Šlechtění zahradních rostlin II. (speciální, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny). Vysoká škola zemědělská v Brně, Fakulta agronomická, skripta. Singh R. J (ed), 2012. Genetic resources, chromosome engineering, and crop improvement. vol. 6, CRC Press Boca Raton.