PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Článek 7: Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti COURTESY TRANSLATION OF SWD(2013) 451 FINAL CS CS

OBSAH A. ÚVOD... 2 B. JAK SPOČÍTAT POŽADOVANÝ OBJEM ÚSPOR ENERGIE?... 2 C. JAKÉ POLITICKÉ NÁSTROJE A JAKÁ KRITÉRIA ZVOLIT?... 8 D. NA KTERÁ ODVĚTVÍ A INDIVIDUÁLNÍ OPATŘENÍ SE ZAMĚŘIT?... 15 E. JAK SPOČÍTAT ÚSPORY ENERGIE Z INDIVIDUÁLNÍCH OPATŘENÍ?... 19 F. JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA MĚŘENÍ, KONTROLU, KVALITU, SLEDOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ?... 22 G. CO MUSÍ BÝT OZNÁMENO?... 23 H. SEZNAM STUDIÍ A DOKUMENTŮ... 25 1

ČLÁNEK 7: SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A. ÚVOD 1. Článek 7 směrnice o energetické účinnosti 1 (dále i jako směrnice ) může být proveden zavedením jednoho z těchto politických opatření, případně jejich kombinací: i) systémů povinného zvyšování energetické účinnosti nebo ii) alternativních politických opatření. Každý členský stát přitom musí provést určité kroky: 1. stanovit celkový objem úspor energie, kterého má být dosaženo, a jeho rozvržení v kontrolním období (viz oddíl B); 2. rozhodnout, zda využije systémů povinného zvyšování energetické účinnosti nebo alternativních politických opatření, případně obojího; při vytváření systémů nebo opatření musí dále zajistit splnění určitých kritérií (viz oddíl C); 3. vybrat odvětví a jednotlivá opatření, na něž budou opatření zaměřena, tak aby se dosáhlo požadovaného objemu úspor (viz oddíl D); určit, jak se budou energetické úspory dosažené jednotlivými činnostmi počítat (viz oddíl E); 4. u použitého systému či alternativního politického opatření zajistit kontrolu, ověření, sledování a transparentnost (viz oddíl F) a 5. oznámit výsledky a zveřejnit je (viz oddíl G). 2. Některé z uvedených kroků se liší v závislosti na použitém politickém opatření (použitých politických opatřeních). Na tyto případné rozdíly bude v textu upozorněno. 3. Součástí dokumentu je také seznam různých zpráv a studií obsažený v oddíle H, z něhož lze při vytváření vnitrostátních politických opatření vycházet. Seznam je pouze orientační, slouží jako vodítko a není vyčerpávající. 4. Cílem tohoto dokumentu je poskytnout členským státům vodítko k uplatňování článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Dokument vyjadřuje názory Komise, nemění se jím právní účinnost směrnice a není jím dotčen závazný výklad článku 7 podle Soudního dvora. B. JAK SPOČÍTAT POŽADOVANÝ OBJEM ÚSPOR ENERGIE? 5. Objem úspor, kterých je třeba během sedmiletého kontrolního období (od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020) dosáhnout, se u všech metod, kterých bude k dosažení úspor použito, počítá stejně. V tomto ohledu jsou směrodatné tyto otázky: 1. Které soubory údajů se pro výpočet použijí? 2. Jak se bude počítat celkový objem úspor energie, kterého má být dosaženo během sedmiletého kontrolního období? 3. Jak je požadovaný objem úspor během sedmiletého kontrolního období třeba rozvrhnout? 4. Jaké možnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 lze použít a v jakém rozsahu? 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). 2

B1. Které soubory údajů se pro výpočet použijí? 6. V čl. 7 odst. 1 se stanoví: Každý členský stát vytvoří systém povinného zvyšování energetické účinnosti. Tento systém zajistí, aby distributoři energie nebo maloobchodní prodejci energie působící na území členského státu, kteří byli určeni jako povinné strany v odstavci 4, dosáhli kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků do 31. prosince 2020, aniž je dotčen odstavec 2. Tento cíl odpovídá alespoň tomu, aby všichni distributoři energie nebo všichni maloobchodní prodejci energie každý rok od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 dosáhli nových úspor ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 31. lednem 2013. Z tohoto výpočtu lze částečně nebo úplně vyjmout objem prodeje energie využívané při přepravě. 7. Z toho vyplývá, že k výpočtu požadovaného celkového objemu úspor je nejprve potřeba spočítat, jaký byl průměrný objem ročního prodeje konečným zákazníkům u všech distributorů nebo maloobchodních prodejců za období tří let předcházejících 31. lednu 2013, tj. za roky 2010, 2011 a 2012. Objem prodeje energie využívané při přepravě lze z výpočtu částečně nebo zcela vyjmout. K určení, jaké soubory údajů budou použity, je třeba přihlédnout k těmto definicím z článku 2: (20) distributorem energie" [se rozumí] fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, jež odpovídá za přepravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům nebo distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají; (21) provozovatelem distribuční soustavy [se rozumí] provozovatel distribuční soustavy podle definice ve směrnici 2009/72/ES a ve směrnici 2009/73/ES; (22) maloobchodním prodejcem energie [se rozumí] fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá prodejem energie konečným zákazníkům; (23) konečným zákazníkem [se rozumí] fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje energii pro své vlastní konečné využití. Směrnice tedy stanoví, že do výpočtu musí být započtena veškerá konečná energie (s výjimkou energie využívané v odvětví dopravy, kterou lze vyjmout) prodaná fyzickým či právnickým osobám. Energie, k jejíž přeměně došlo na místě a jež se používá pro vlastní potřebu, a energie využívaná k výrobě jiných druhů energie určených k neenergetickým účelům se naproti tomu nezapočítává. Do definic je zahrnuta energie vázaná na rozvodnou síť i energie na tuto síť nevázaná (např. topná nafta, biomasa na vytápění). V případě elektřiny vázané na rozvodnou síť nerozlišuje text mezi elektřinou přenášenou sítí s nízkým, středním či vysokým napětím. Pokud došlo k nákupu, započítávají se všechny tyto druhy elektřiny. Příslušné údaje v souladu s nařízením (ES) č. 1099/2008 shromažďuje Eurostat. 3

8. Co se týče souborů statistických údajů, které mají být použity k výpočtu požadovaného objemu úspor, domnívají se pracovní útvary Komise, že kategorie Eurostatu konečná spotřeba energie (kód B_101700), případně s částečným či úplným vyloučením kategorie konečná spotřeba energie doprava (kód B_101900), obsahuje prvky, které vyžaduje čl. 7 odst. 1 (viz níže uvedený rámeček). Použitím kategorií úřadu Eurostat lze zabránit případům dvojího započítávání. Platné definice úřadu Eurostat Konečná spotřeba energie (kód B_101700) zahrnuje energii dodávanou přímo konečným zákazníkům pro jakékoli účely. Jedná se o součet konečné spotřeby energie - průmysl (kód B_101800), konečné spotřeby energie - doprava (kód B_101900) a konečné spotřeby energie domácnosti, obchody atd. (kód B_102000). Konečná spotřeba energie průmysl (kód B_101800) zahrnuje spotřebu všech průmyslových odvětví s výjimkou odvětví energetiky (viz kód B_101300). Objem paliva, k jehož přeměně dochází v závodních elektrárnách samovýrobců z odvětví průmyslu, a množství koksu, u kterého probíhá přeměna na vysokopecní plyn, se nezapočítává do celkové spotřeby průmyslových odvětví, ale do transformačních vstupů (viz kód B_101022, vstup do závodních tepelných elektráren, a kód B_101006, vstup do zařízení vysokých pecí). Konečná spotřeba energie doprava (kód B_101900) zahrnuje spotřebu v rámci všech druhů dopravy, tj. železniční, silniční, letecké dopravy i vnitrozemské plavby. Konečná spotřeba energie domácnosti, obchody atd. (kód B_102000) zahrnuje objem spotřeby soukromých domácností (kód B_102010), služeb (kód B_102035), zemědělství/lesnictví (kód B_102030), rybolovu (kód B_102040) a nerozlišených oblastí (kód B_102040). Kromě toho je třeba si uvědomit, že konečná neenergetická spotřeba (kód B_101600) zahrnuje využití energetických produktů pro neenergetické účely. Jedná se o součet konečné neenergetické spotřeby odvětví chemického průmyslu (kód B_101601) a nechemického průmyslu (kód B_101602). 9. Takto jsou z výpočtu automaticky vyloučeny např. tyto kategorie: konečná neenergetická spotřeba (kód B_101600), vstup do závodních tepelných elektráren samovýrobců (kód B_101022), vstup do zařízení vysokých pecí (kód B_101006), elektřina využitá k zajištění rovnováhy energetického systému, k němuž nedošlo na úrovni konečného uživatele. 10. Do výpočtu nemusí být zahrnuto využívání elektřiny elektromobily a energie, kterou si domácnosti vyrábí pro vlastní účely. Členské státy však musí vypracovat metodiku a vysvětlit ji v oznámení Komisi (jak je popsáno v příloze V bodu 4 písm. c)). 11. Je možné použít i jiné vnitrostátní zdroje údajů, například údaje od dodavatelů energie, pokud tyto soubory obsahují stejné prvky a množství spočítaná na jejich základě jsou obdobná. 4

Využití alternativních statistických zdrojů a jakékoli rozdíly ve výsledných množstvích je třeba řádně vysvětlit v oznámení Komisi (jak je popsáno v příloze V bodu 4 písm. c)). 12. V případě, že údaje za rok 2012 nebudou v termínu, kdy členské státy musí informovat Komisi na základě článku 7 (tj. na konci roku 2013), k dispozici, lze použít odborný odhad a tento krok zdůvodnit v oznámení Komisi (jak je popsáno v příloze V bodu 4 písm. c)). Pokud však v okamžiku, kdy již budou k dispozici oficiální údaje, vyjdou najevo významné rozdíly mezi provedeným odhadem a skutečnými hodnotami, bude potřeba objem požadovaných úspor upravit podle skutečně zjištěných údajů. B2. Jak se vypočítá celkový objem úspor energie, kterého má být během sedmiletého kontrolního období dosaženo 13. Dalším krokem je vynásobit průměrnou hodnotu za roky 2010, 2011 a 2012 hodnotou 1,5 %, a získat tak nový roční objem požadovaných úspor. Kromě toho se na základě koncepce životního cyklu úspor uvedené v příloze V bodu 3 písm. e) úspory ze všech individuálních opatření k úspoře energie, kterých bude dosaženo, zohlední nejen za rok jejich provedení, ale i za další roky až do roku 2020. Požadovaný objem úspor je proto třeba počítat jako souhrn za jednotlivé roky (v opačném případě by bylo možné se domnívat, že ke splnění požadovaného objemu postačí opatření z jednoho roku). Celkové množství úspor, kterého má být dosaženo za celé období, se tedy vypočítá jako součet těchto souhrnných procentních hodnot: 2014 1,5 %; 2015 3 %; 2016 4,5 %; 2017 6 %; 2018 7,5 %; 2019 9 %; 2020 10,5 %. 14. Pokud například členský stát spotřebuje v roce 2010 102 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe), v roce 2011 98 Mtoe a v roce 2012 100 Mtoe, bude průměrná hodnota za tři roky předcházející 1. lednu 2013 činit 100 Mtoe. Celkový objem úspor, kterého musí tento členský stát prováděním článku 7 dosáhnout v roce 2014, by tedy činil (100 x 1,5 % x 1 rok) = 1,5 Mtoe. Celkový objem požadovaných úspor pro rok 2015 bude (100 x 1,5% x 2 roky) = v souhrnu 3 Mtoe. Podobně lze vypočítat požadovaný objem pro další roky až do roku 2020, kdy bude požadovaný objem úspor činit (100 x 1,5% x 7 let) = 10,5 Mtoe. Z toho vyplývá, že celkový objem požadovaných úspor za celé sedmileté období bude 42,0 Mtoe, tj.: Rok Úspory energie [Mtoe] Celkem 2014 1,5 1,5 2015 1,5 1,5 3,0 2016 1,5 1,5 1,5 4,5 2017 1,5 1,5 1,5 1,5 6,0 2018 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 7,5 2019 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 9,0 2020 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 10.5 Celkem 42,0 Mtoe B3. Jak rozvrhnout požadovaný objem úspor během sedmiletého kontrolního období 5

15. V případě použití systému povinného zvyšování energetické účinnosti není povinné podávat zprávu o tom, jak jsou opatření v průběhu sedmiletého kontrolního období rozvržena; poslední věta čl. 7 odst. 1 totiž pouze stanoví, že: Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor podle druhého pododstavce rozvrženo v průběhu tohoto období. Členské státy by však měly rozvržení úspor v průběhu daného období stanovit. Jeden členský stát si například může zvolit lineární nárůst úspor v celém období, jiný může začít s úspornými opatřeními později a v polovině / na konci období povinný objem úspor navýšit. 16. Jestliže se použijí alternativní politická opatření (podle čl. 7 odst. 9) a/nebo vnitrostátní fond pro energetickou účinnost (podle čl. 20 odst. 6), je potřeba zavést minimálně dvě přechodná (dílčí) období, a to v souladu s čl. 7 odst. 10 písm. a): Aniž je dotčen odstavec 11, platí pro politická opatření přijatá podle odst. 9 druhého pododstavce a čl. 20 odst. 6 tato kritéria: a) politická opatření stanoví do 31. prosince 2020 alespoň dvě přechodná období a vedou k dosažení úrovně cílů stanovené v odstavci 1. Délku těchto období a objem úspor, jichž má být dosaženo, je třeba oznámit Komisi, což stanoví příloha V bod 4 písm. c) a d): 4. Oznámení metodiky Členské státy do 5. prosince 2013 oznámí Komisi své navrhované podrobné metodiky pro fungování systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a pro účely čl. 7 odst. 9 a čl. 20 odst. 6. Tato oznámení, vyjma případů týkajících se daní, obsahují informace o: [ ] c) úrovni cíle úspor energie nebo očekávaných úspor, jichž má být dosaženo v rámci celého období i v rámci dílčích období. Doba trvání dílčího (přechodného) období ani objem úspor, jichž má být dosaženo, nejsou stanoveny. B4. Jaké možnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 je možno použít a v jakém rozsahu 17. V čl. 7 odst. 2 a 3 se uvádí, že: 2. S výhradou odstavce 3 může každý členský stát: a) provést výpočet požadovaný v odst. 1 druhém pododstavci pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020; b) z výpočtu úplně nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES; 6

c) umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9 a d) započítat do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a lze je změřit a ověřit. 3. Použití odstavce 2 nesmí vést ke snížení objemu úspor energie podle odstavce 1 o více než 25 %. Členské státy, které využijí odstavce 2, to oznámí Komisi do 5. června 2014 včetně toho, které prvky uvedené v odstavci 2 mají být použity, a včetně výpočtu prokazujícího jejich dopad na objem úspor energie podle odstavce 1. Z toho vyplývá, že lze určitým způsobem zohlednit konkrétní vnitrostátní situaci a snížit objem požadovaných úspor energie u konečného spotřebitele, kterého má být během sedmiletého období dosaženo. 18. V textu jsou nabídnuty tyto čtyři možnosti: a. výpočet na základě nižší míry úspor za rok; b. úplné či částečné vyjmutí energie využívané v odvětvích spadajících do systému obchodování s emisemi (ETS); c. zahrnutí některých úspor dosažených v odvětvích přeměny a přenosu či přepravy energie a/nebo d. zahrnutí opatření, která byla prováděna již po skončení roku 2008 a jež budou přinášet úspory i v roce 2020. Možnosti a) a b) se týkají celkového objemu úspor energie, kterého má být dosaženo viz níže uvedené příklady. Druhé dvě možnosti c) a d) řeší otázku, jaké úspory mají být do požadovaného objemu úspor energie zahrnuty. Příklady: Pokud by členský stát využil pouze možnost uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a), tedy že provede výpočet pomocí nižších hodnot (1,0 % pro roky 2014 a 2015, 1,25 % pro roky 2016 a 2017 a 1,5 % pro roky 2018, 2019 a 2020), je celkový objem úspor za celé období součtem těchto souhrnných procentních podílů: pro rok 2014 1,0 %, 2015 2,0 %, 2016 3,25 %, 2017 4,5 %, 2018 6,0 %, 2019 7,5 %, 2020 9,0 %. V případě příkladu použitého výše v oddílu B2 by požadovaný objem úspor za celé sedmileté období činil 33,25 Mtoe (namísto 42,0 Mtoe). Pokud by členský stát využil pouze možnost stanovenou v čl. 7 odst. 2 písm. b), tedy že z výpočtu podle čl. 7 odst. 1 úplně či částečně vyloučí energii využívanou v odvětvích spadajících do systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), musel by zjistit, jaký objem dodávané či maloobchodně prodané energie se pro tyto průmyslové činnosti využívá. Základem tohoto výpočtu je objem energie používaný pro činnosti uvedené 7

v příloze I směrnice o ETS 2 spadající do kategorie Eurostatu konečná spotřeba energie (kód B_101700). Od tohoto množství je nutno odečíst objem energie používané pro tři činnosti v oblasti energetiky uvedené v příloze I směrnice o ETS: spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 20 MW (s výjimkou zařízení pro spalování nebezpečných nebo komunálních odpadů), rafinerie minerálních olejů, jakož i koksovací pece a energie používané v letectví 3. Členský stát musí následně tento objem konečné energie úplně či částečně vyjmout z výpočtu, výsledek po odečtení však nesmí být nižší než 75 % hodnoty, které by bylo dosaženo výpočtem podle oddílu B2 (tj. v příkladu z tohoto oddílu by hodnota nemohla být snížena o více než 10,5 Mtoe a požadovaný objem úspor by nesměl být nižší než 31,5 Mtoe). Pokud by členský stát využil pouze možnost uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. c), tedy že do objemu úspor, kterého má být v daném období dosaženo, započte některé úspory z odvětví přeměny a přenosu či přepravy energie, nesmí být toto množství vyšší než 25 % v příkladu z oddílu B2 tedy nesmí přesáhnout 10,5 Mtoe (rozbor individuálních opatření, která jsou podle písmene c) povolena, následuje níže v oddílu D2). Pokud by členský stát využil pouze možnost uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. d), tedy že do objemu úspor, kterého má být v daném období dosaženo, započítá dřívější opatření, mohl by započítat individuální opatření realizovaná po skončení roku 2008, která budou přinášet energetické úspory i v roce 2020. Dotčené množství nesmí překročit 25 %, v příkladu z oddílu B2 tedy nesmí být vyšší než 10,5 Mtoe. 19. Členské státy si mohou zcela libovolně zvolit jednu ze čtyř uvedených možností či jejich kombinaci, platí pouze omezení podle čl. 7 odst. 3, že součet všech zvolených možností smí dohromady činit nejvýše 25 % z celkových úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1. Členský stát by například mohl snížit požadovaný objem úspor o 5,25 Mtoe díky částečnému vyloučení odvětví spadajících do systému obchodování s emisemi a stanovit za dané období úspory v objemu 36,75 Mtoe. Zároveň by se mohl rozhodnout započítat úspory až do výše 5,25 Mtoe získané z individuálních opatření, která začala být prováděna po skončení roku 2008 a budou přinášet úspory energie i v roce 2020. C. JAKÉ POLITICKÉ NÁSTROJE A JAKÁ KRITÉRIA ZVOLIT? 20. Při rozhodování, jaká politická opatření zvolit ke splnění požadavků stanovených v článku 7, je potřeba zvážit tyto otázky: 1. Jaká politická opatření či kombinace politických opatření použít? 2. Jaká kritéria by měla být při tvorbě politických opatření splněna? 3. Je pro účely článku 7 povoleno dvojí započítávání energetických úspor? 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009. 3 Případně je možné stanovit množství energie používané v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s emisemi; oznámená hodnota konečné spotřeby energie pro příslušné průmyslové odvětví by mohla být vynásobena poměrem emisí skleníkových plynů spadajících / nespadajících do systému obchodování s emisemi podle inventury skleníkových plynů. 8

C1. Jaká politická opatření či kombinace politických opatření použít? 21. Podle ustanovení článku 7 má být požadovaného objemu úspor energie dosaženo prostřednictvím vnitrostátního systému povinného zvyšování energetické účinnosti nebo jiných politických opatření. Politická opatření musí být navržena s cílem dosáhnout úspor konečné spotřeby energie u konečných zákazníků (jak stanoví čl. 7 odst. 1 a 9); tato opatření jsou definována jako regulační, finanční, daňový, dobrovolný nástroj nebo nástroj pro poskytování informací oficiálně zřízený a prováděný v členském státě s cílem vytvořit podpůrný rámec, požadavek nebo pobídku pro účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické služby a přijímali další opatření ke zvýšení energetické účinnosti (čl. 2 bod 18). Touto definicí jsou vyloučena politická opatření, která jsou v první řadě určena na podporu jiných politických cílů, než je energetická účinnost či energetické služby, a dále politiky zaměřené na úspory konečné spotřeby energie, k nimž nedochází u konečných zákazníků. Příkladem takových politických opatření může být výstavba nových cest s cílem snížit přetíženost, různé poplatky vztahující se k energetické síti nebo výkupní ceny. 22. Co se týče výběru politických opatření, směrnice uvádí systémy povinného zvyšování energetické účinnosti (popsané v čl. 7 odst. 1 až 8), a jiná politická opatření (popsaná v čl. 7 odst. 9 až 11 a čl. 20 odst. 6). Podle čl. 7 odst. 9 prvního a druhého pododstavce lze politická opatření libovolně kombinovat za předpokladu, že je zachována rovnocennost : 23. Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti jsou povinné systémy, které stanoví členské státy a jež dodavatelům energie ukládají povinnost snížit spotřebu energie u konečných zákazníků. Požadavky týkající se zřízení a provozování těchto systémů jsou uvedeny v článku 2 v definicích č. 14, 18 až 22 a 24; v čl. 7 odst. 1 a odst. 4 až 8; jakož i v příloze V bodech 1, 2 a 4. Směrodatná ustanovení uvádí také čl. 18 odst. 3. Poskytovatelé energetických služeb, na něž se tato povinnost vztahuje, jsou povinnými stranami, které každý členský stát určí na základě objektivních a nediskriminačních kritérií mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie působícími na jeho území (čl. 7 odst. 4). Mezi povinné strany mohou být zahrnuti i distributoři pohonných hmot a maloobchodní prodejci pohonných hmot působící na území daného státu, a to bez ohledu na to, zda je do celkového výpočtu podle čl. 7 odst. 1 začleněna energie využívaná v odvětví dopravy a zda mohou být v odvětví dopravy do systémů zvyšování energetické účinnosti započítána individuální opatření. Jak bylo vysvětleno v oddílu B3, musí členské státy určit, jak bude požadovaný objem úspor během celého kontrolního období rozvržen. Aby mohly povinné strany postupovat flexibilně, pokud jde o způsob plnění požadovaných objemů úspor, mohou jim členské státy povolit, aby započetly úspory dosažené poskytovateli energetických služeb či třetími stranami, pokud je ovšem zaveden schvalovací proces, jemuž tyto úspory podléhají (čl. 7 odst. 7 písm. b)). 9

Pomocí systémů povinného zvyšování energetické účinnosti je dále možné podporovat cíle v sociální oblasti, například řešit energetickou chudobu (čl. 7 odst. 7 písm. a)). Členské státy mohou podle čl. 20 odst. 6 stranám, na něž se vztahuje systém povinného zvyšování energetické účinnosti, povolit, aby tuto povinnost splnily tím, že budou přispívat do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost. Příslušná částka by měla odpovídat výši investic, které by povinné strany jinak musely pro splnění požadovaného objemu úspor vynaložit. 24. Jiná či alternativní politická opatření mohou mít různou podobu. V čl. 7 odst. 9 a čl. 20 odst. 6 jsou uvedeny tyto možnosti (výčet není vyčerpávající): Daně z energie nebo z CO 2 Tyto daně, které stanoví jednotlivé členské státy, mají vést k omezení konečné spotřeby energie. Požadavky vztahující se k tomuto opatření jsou uvedeny v čl. 2 body 17, 18 a 19, čl. 7 odst. 9 až 11 a příloze V bodech 3 a 4. Strana účastnící se těchto systémů, je prováděcím veřejným orgánem, což je veřejnoprávní subjekt, který odpovídá za provádění nebo monitorování zdanění energie a emisí CO 2, finanční systémy a nástroje, daňové pobídky, standardy a normy, označování energetické účinnosti štítky, odbornou přípravu a vzdělávání. Systémy a nástroje financování a daňové pobídky Jedná se o politická opatření zavedená členskými státy, která prostřednictvím peněžních a daňových pobídek vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného uživatele. Požadavky týkající se zavedení a provádění těchto opatření jsou uvedeny v čl. 2 bodech 15, 17 a 19, v čl. 7 odst. 9 až 11 a v příloze V bodech 1, 2 a 4. Tato politická opatření musí sledovat prováděcí veřejný orgán nebo pověřená strana. Pověřenou stranou se rozumí právnická osoba pověřená vládou nebo jiným veřejným subjektem vytvořením, řízením nebo provozem finančního systému jménem vlády nebo jiného veřejného subjektu. V případě finančních systémů či nástrojů by finanční prostředky měly pocházet buď pouze z veřejných zdrojů (evropských nebo vnitrostátních), nebo z kombinace veřejných (evropských nebo vnitrostátních) a soukromých (jako jsou např. banky, investiční fondy, penzijní fondy) prostředků, které jsou výslovně určeny k provádění individuálních opatření vedoucích k úspoře konečné spotřeby energie 4. Vnitrostátní fond pro energetickou účinnost Může se jednat o jakýkoli fond, který členský stát zřídí za účelem podpory vnitrostátních iniciativ v oblasti energetické účinnosti. Požadavky týkající se zřízení a provozování těchto fondů stanoví čl. 2 body 15, 17 a 19, čl. 7 odst. 9 až 11, čl. 20 odst. 6 a příloha V body 1, 2 a 4. Tato politická opatření musí sledovat prováděcí veřejný orgán nebo pověřená strana. Aby bylo financování možno považovat za financování pro účely podle článku 7, je třeba, aby finanční prostředky pocházely buď pouze z veřejných zdrojů (evropských nebo vnitrostátních), nebo z kombinace veřejných (evropských nebo vnitrostátních) a soukromých (jako jsou např. banky, investiční fondy, penzijní fondy, 4 Co se týče finančních prostředků z evropských zdrojů, je třeba poznamenat, že členské státy musí na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost v období 2014 2020 v rozvinutějších regionech použít minimálně 20 %, v přechodových regionech 15 % a ve znevýhodněných regionech 10 %-12 % z přidělených prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. 10

povinné strany) prostředků, které jsou výslovně určeny k provádění individuálních opatření vedoucích k úspoře konečné spotřeby energie 5. Regulační opatření a dobrovolné dohody Jedná se o politická opatření zavedená členským státem, která vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného uživatele. Mohou mít podobu právně závazných opatření, která ukládají používání konkrétních energeticky účinných technologií či metod, nebo dobrovolných smluv, jimiž se zúčastněné subjekty orgány průmyslových odvětví či místní orgány zavážou k určitým krokům. Požadavky týkající se zavedení a realizace takových politických opatření stanoví čl. 2 bod 16 a body 18 až 19, čl. 7 odst. 9 až 11 a příloha V body 1, 2 a 4. Strany zapojené do těchto politických nástrojů se nazývají zúčastněné strany ; zúčastněnou stranou se rozumí podnik nebo veřejný subjekt, který se zavázal splnit určité cíle podle dobrovolné dohody, nebo na který se vztahuje vnitrostátní regulační politický nástroj. Standardy a normy Jedná se o politická opatření (jako jsou stavební zákony, minimální požadavky na náročnost u postupů), které členský stát zavede s cílem zvýšit energetickou účinnost např. u výrobků, služeb, budov a vozidel. Standardy a normy, které jsou v členských státech povinné a platné na základě práva Unie do této kategorie nepatří, jak je vysvětleno níže v bodech 34 a 36. Požadavky týkající se tohoto opatření stanoví čl. 2 body 17, 18 a 19, čl. 7 odst. 9 až 11 a příloha V body 1, 2 a 4. Strany zapojené do těchto systémů se nazývají prováděcím veřejným orgánem. Označování energetické účinnosti štítky Tyto systémy označování zavádějí členské státy, a to s výjimkou systémů, které jsou v členských státech povinné a platné na základě práva Unie (např. nelze započítat úspory vzniklé na základě zavedení energetických štítků podle požadavků směrnice 6 o energetických štítcích 7 ). Požadavky týkající se zavedení a realizace těchto systémů stanoví čl. 2 body 17, 18 a 19, čl. 7 odst. 9 až 11 a příloha V body 1, 2 a 4. Je třeba uvést, že je nutno pečlivě zvážit účinek těchto štítků, aby se vytvořila vazba mezi označováním štítky a individuálními opatřeními, která s nimi lze klást do souvislosti. Odborná příprava a vzdělávání, včetně programů v oblasti energetického poradenství Jedná se o politická opatření zaváděná členskými státy, která vedou k uplatňování energeticky účinných technologií nebo metod a prostřednictvím např. odborné přípravy pro energetické auditory, vzdělávacích programů pro energetické manažery nebo programů energetického poradenství pro domácnosti snižují spotřebu energie u konečného uživatele. Požadavky týkající se jejich zavádění a realizace stanoví čl. 2 body 17, 18 a 19, 5 I v tomto případě platí podmínky uvedené v poznámce pod čarou č. 4. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1). 7 Označování výrobků energetickými štítky podle směrnice o energetických štítcích může být použito jako součást alternativních politických opatření (např. finanční nebo daňové pobídky, povinné zvyšování energetické účinnosti, dobrovolné dohody). Vliv těchto alternativních politických opatření je možné počítat podle požadavků uvedených v článku 7 a v příloze V. 11

čl. 7 odst. 9 až 11 a příloha V body 1, 2 a 4. Tato politická opatření musí sledovat prováděcí veřejný orgán. Je třeba uvést, že je nutno pečlivě zvážit účinek těchto opatření, aby se vytvořila vazba mezi činnostmi odborné přípravy a vzdělávání a individuálními opatřeními, která s nimi lze klást do souvislosti. Další alternativní politická opatření Seznam v čl. 7 odst. 9 není vyčerpávající, a je možné uplatnit i jiná politická opatření. V souladu s požadavkem uvedeným v odst. 9 posledním pododstavci třetí větě však členské státy musí v oznámení Komisi objasnit, jak bude dosaženo rovnocenné úrovně úspor, sledování a ověřování. 25. K omezení administrativní zátěže a stanovení komplexního rámce politických opatření mohou členské státy sloučit všechna individuální politická opatření k provedení článku 7 do jednoho souhrnného vnitrostátního programu energetické účinnosti (čl. 7 odst. 9 a 23. bod odůvodnění). 26. Výše uvedené politické nástroje mohou být použity v libovolné kombinaci. Vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se jednotlivá odvětví konečné spotřeby potýkají, jsou různé, lze pro jednotlivá odvětví použít různé politické nástroje. Členský stát by mohl například část požadovaných úspor splnit pomocí nových či stávajících systémů povinného zvyšování energické účinnosti, část prostřednictvím nových či stávajících finančních politických nástrojů v odvětví bydlení, část pomocí smluv s průmyslovými odvětvími, část pomocí daňových politik (např. zdaněním CO 2 ) a část provedením ustanovení o energetickém auditu podle článku 8 a prostřednictvím místních programů na podporu účinnější městské dopravy. Podle jednotlivých oddílů tohoto dokumentu by pak bylo třeba spočítat, jaký budou mít všechna tato opatření dopad. 12

C2. Jaká kritéria by měla být splněna při návrhu politických opatření? 27. Konkrétní podobu politických opatření k zajištění souladu s článkem 7 navrhnou členské státy ve shodě se základními požadavky a kritérii, které stanoví článek 7 a příloha V. Tyto požadavky a kritéria jsou shrnuty v níže uvedené tabulce. Politické opatření Kritéria, jež musí politické opatření splnit Příslušné články Vede k dosažení určeného cíle podle čl. 7 odst. 1 Stanoví alespoň 2 dílčí období Jasně vymezuje odpovědnost povinné strany, pověřené strany, zúčastněné strany a prováděcího veřejného orgánu Úspory jsou určeny transparentním způsobem Objem úspor je vyjádřen jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie s použitím převodních koeficientů podle přílohy IV Úspory se vypočítají podle přílohy V bodů 1 a 2 Úspory se vypočítají podle přílohy V bodu 3 Zúčastněné strany vypracují každý rok zprávu, je-li to proveditelné Povinná strana poskytne údaje, je-li to požadováno Příslušné články Čl. 7 odst. 1 a odst. 10 písm. a) Čl. 7 odst. 10 písm. a) Čl. 7 odst. 4 a odst. 10 písm. b) Čl. 7 odst. 4 a odst. 10 písm. c) Čl. 7 odst. 10 písm. d) Čl. 7 odst. 10 písm. e) Čl. 7 odst. 10 písm. f) Čl. 7 odst. 10 písm. g) Čl. 7 odst. 8 Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti Čl. 7 odst. 1 Daně z energie nebo CO 2 Čl. 7 odst. 9 písm. a) Regulační opatření nebo dobrovolné dohody Čl. 7 odst. 9 písm. c) Systémy financování a daňové nástroje, standardy a normy, energetické štítky, odborná příprava a vzdělávání Čl. 7 odst. 9 písm. b), d), e) a f) a čl. 20 odst. 6 X povinná strana prováděcí veřejný orgán zúčastněná strana prováděcí veřejný orgán nebo pověřená strana X X X X X X X X X X Sledování výsledků Čl. 7 odst. 6 a odst. 10 písm. h) Systém kontroly Čl. 7 13

Politické opatření Kritéria, jež musí politické opatření splnit Každoroční zveřejnění údajů o ročním vývoji Příslušné články odst. 6 a odst. 10 písm. i) Čl. 7 odst. 8 a odst. 10 písm. j) Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti Daně z energie nebo CO 2 Regulační opatření nebo dobrovolné dohody Systémy financování a daňové nástroje, standardy a normy, energetické štítky, odborná příprava a vzdělávání Pozn.: - označuje kritérium, které je pro dané politické opatření požadováno; X označuje kritérium, které pro dané politické opatření požadováno není. 14

C3. Je pro účely článku 7 povoleno dvojí započítávání energetických úspor? 28. Kombinace několika politických opatření může vést k provedení jediného individuálního opatření. V čl. 7 odst. 12 se výslovně stanoví, že v takových případech nemohou být úspory energie plynoucí z tohoto individuálního opatření započítány dvakrát. 12. Členské státy zajistí, aby nedocházelo k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají. Metodu k zajištění výše uvedeného je třeba určit na vnitrostátní úrovni a tuto metodu je třeba oznámit podle přílohy V bodu 4 písm. f) o metodice výpočtu. D. NA KTERÁ ODVĚTVÍ A INDIVIDUÁLNÍ OPATŘENÍ SE ZAMĚŘIT? 29. Při rozhodování o tom, z kterých odvětví a na základě kterých individuálních opatření realizovaných v důsledku politických opatření budou úspory energie započítány, mohou vyvstat tyto otázky: 1. Je výběr odvětví nějak omezen? 2. Z jakých individuálních opatření lze úspory započítat? 3. Kdy by měla být individuální opatření realizována? D1. Je výběr odvětví nějak omezen? 30. Cílem článku 7 je dosažení energetických úspor u konečných zákazníků (odst. 1 druhá věta); výběr odvětví konečné spotřeby energie, na něž se vnitrostátní politická opatření mají za účelem provedení tohoto článku zaměřit, přitom není žádným způsobem omezen. Je možné započítat úspory z politických opatření v odvětví dopravy a v odvětvích spadajících do systému obchodování s emisemi, a to i v případě, že spotřeba energie z těchto odvětví není započítána do celkového objemu úspor energie, jak se uvádí v oddílu B1 tohoto dokumentu. 31. Jak bylo řečeno v oddílu B4 výše, mohou se některé členské státy kromě úspor energie u konečných zákazníků zaměřit v rámci omezení ve výši 25 % úspor stanoveného v čl. 7 odst. 2 a 3 - na některé úspory na straně nabídky v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení (další podrobnosti viz bod 38 níže). D2. Z jakých individuálních opatření mohou být úspory započítány? 32. Aby bylo možné vyčíslit dopad politických opatření, započítávají se pouze úspory energie plynoucí ze skutečných individuálních opatření, která jsou na základě těchto politických opatření prováděna. Je možné započítat úspory z jakýchkoli individuálních opatření, i) která vedou k úsporám energie a ii) která se provádějí na základě nějakého politického opatření členského státu. Tento výklad vyplývá z těchto definic v článku 2: (18) politickým opatřením [se rozumí] regulační, finanční, daňový, dobrovolný nástroj nebo nástroj pro poskytování informací oficiálně zřízený a prováděný v členském 15

státě s cílem vytvořit podpůrný rámec, požadavek nebo pobídku pro účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické služby a přijímali další opatření ke zvýšení energetické účinnosti (19) individuálním opatřením [se rozumí] opatření, jehož výsledkem je ověřitelné a měřitelné nebo odhadnutelné zvýšení energetické účinnosti a které je přijato v důsledku politického opatření. 33. Příloha V bod 2 písm. c) stanoví, že aby je bylo možno započíst, c) činnosti povinné, zúčastněné nebo pověřené strany musí prokazatelně dostačovat k dosažení uplatňovaných úspor. Z toho testu významnosti vyplývá, že nelze započíst automatické zavádění právních předpisů EU či nezávislá zlepšení v důsledku například působení tržních sil nebo technického pokroku. Členské státy nemohou započítat opatření, která by byla realizována v každém případě. Činnosti vnitrostátních stran z oblasti veřejného sektoru, které politická opatření provádějí, musí z hlediska realizace příslušného opatření dostačovat. Pojmem dostačovat se rozumí, že příslušná strana se na realizaci konkrétního individuálního opatření musela podílet a že příspěvek či zapojení povinné, zúčastněné nebo pověřené strany neměl na rozhodnutí konečného uživatele investovat do energetické účinnosti zjevně jen minimální vliv. Pojmem prokazatelně se rozumí, že příslušný členský stát musí být schopen tuto skutečnost doložit. 34. Kromě tohoto testu významnosti stanoví příloha V bod 2 písm. a) a bod 3 písm. a), že v některých případech lze započítat pouze úspory, které jdou nad rámec minimální požadavků daných právními předpisy EU. Platí to pro individuální opatření prováděná na základě systémů povinného zvyšování energetické účinnosti, alternativních politických opatření a prostřednictvím vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost, například v souvislosti s těmito právními předpisy EU: u výrobků požadavky stanovené prováděním opatření v rámci směrnice o ekodesignu 8, u nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel výkonnostní emisní normy zavedené na základě nařízení č. 443/2009 9 a č. 510/2011 10, u daní minimální úrovně zdanění platné pro paliva v souladu s požadavky směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracování) (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10). 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO 2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1). 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO 2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1). 16

Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 11, nebo směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty 12. Pokud dojde ke změně těchto právních předpisů či pokud budou přijata nová prováděcí opatření, použijí se nové úrovně. 35. Naproti tomu v případech, kdy je požadovaná úroveň energetické náročnosti dána volbou politiky na vnitrostátní úrovni, a nikoliv povinnými a platnými požadavky EU, lze veškeré úspory energie vzniklé v důsledku individuálních opatření realizovaných na základě těchto politických opatření započítat jako výsledky těchto individuálních opatření. 36. Směrnice kromě omezení uvedených v bodě 34 dále ukládá omezení týkající se možnosti započítat úspory z některých alternativních politických opatření. V případě alternativních opatření (vyjma zdanění) se podle čl. 7 odst. 9 písm. d) a e) jedná o tato omezení: d) standardy a normy, jejichž účelem je zvýšení energetické účinnosti výrobků a služeb, včetně budov a vozidel, vyjma případů, kdy jsou v členských státech povinné a platné na základě práva Unie; e) označování energetickými štítky, s výjimkou případů, které jsou v členských státech povinné a platné na základě práva Unie; Omezení související s formulací v členských státech povinné a platné na základě práva Unie znamená, že pokud právní předpisy EU stanoví konkrétní úrovně energetické náročnosti či systémů označování štítky, nelze úspory energie pramenící z provádění individuálních opatření, která jsou realizována na základě automatického provádění těchto úrovní, považovat za alternativní politické opatření. Pouze pokud si členský stát stanoví ambicióznější úrovně než ty, které se požadují v rámci EU, lze do úspor započítat je-li to z právního hlediska možné rozdíl mezi povinnými úrovněmi stanovenými v rámci EU a úrovněmi konkrétně stanovenými příslušným státem. Pokud existují jiné alternativní politiky (jako jsou finanční a daňové pobídky či dobrovolné smlouvy), které urychlují zavádění např. účinnějších výrobků, budov, vozidel či služeb, je možné plně zohlednit úspory z individuálního opatření u všech z nich vyjma těch, které uvádí příloha V bod 2 písm. a) a bod 3 písm. a). Jako minimální základ výpočtu energetických úspor ze všech individuálních opatření se v tomto případě použijí úrovně stanovené na základě provedení právních předpisů EU uvedených v příloze V bodu 2 písm. a) a bodu 3 písm. a). 37. Druhy opatření zaměřených na úspory energie u konečného uživatele, která mohou být započítána, nejsou nijak omezeny. 38. Naproti tomu úspory z individuálních opatření, kterými dochází k úspoře energie při výrobě, přeměně a přenosu energie, lze započítat pouze v omezené míře. Objem energetických úspor vzniklých z těchto opatření omezuje zaprvé čl. 7 odst. 3 (jak je vysvětleno v oddílu B4). Zadruhé tato jednotlivá opatření musí vycházet z provedení požadavků čl. 14 odst. 4, čl. 14 odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9 směrnice o energetické účinnosti. Úspory 11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51). 12 Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). 17

energie na straně nabídky mohou tedy být v rámci tzv. 25% balíčku započítány, pokud vznikly v důsledku individuálních opatření prováděných na základě: politických opatření, která členské státy přijmou s cílem podnítit rozvoj infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení a/nebo přizpůsobit se rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a využití vytápění a chlazení z odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie, úspor energie dosažených přeměnou tepelné elektrárny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny provedenou na základě analýzy nákladů a přínosů během podstatné rekonstrukce, politických opatření, která členský stát provádí s cílem zvýšit účinnost přenosu a distribuce nebo politických opatření, která členský stát zavádí na podporu provozovatelů zařízení provádějících spalování paliv o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více s cílem zvýšit jejich průměrný roční čistý provozní výkon. D3. Kdy by měla být individuální opatření realizována? 39. Vzhledem k tomu, že jsou požadovány nové úspory, nelze pro účely článku 7 započítat vše, co kdy členské státy v oblasti energetické účinnosti u konečného uživatele učinily. Tento článek uvádí pravidla, která stanoví, kdy je potřeba opatření realizovat, aby mohla být započítána do požadovaného objemu úspor. 40. Obecně bylo možné k věci přistupovat dvěma způsoby: a) požadavky uvedené v daném článku mohly být splněny na základě nových politických opatření. Úspory plynoucí z politických opatření zavedených před určitým stanoveným termínem přitom bylo možno vyloučit; nebo b) požadavky uvedené v daném článku mohly být splněny na základě nových individuálních opatření. Úspory plynoucí z individuálních opatření přijatých po určitém stanoveném termínu mohly být započítány, i když bylo politické opatření, na jehož základě k příslušným individuálním opatřením došlo, například systém financování, zavedeno již před tímto termínem. V předpisu se postupuje druhým způsobem, je tedy možné započítat úspory z individuálních opatření provedených v rámci kontrolního období (od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020), třebaže politické opatření, na jehož základě byla příslušná individuální opatření přijata, bylo zavedeno již před tímto termínem. Jestliže například členský stát v roce 2005 zavedl systém financování pro výměnu oken, který poskytuje prostředky na výměnu 100 000 oken za rok, a tento systém bude pokračovat i v roce 2014, je možné v roce 2014 a následujících letech započítat úspory z individuálních opatření, tj. vyměněných oken. Pokud se tento členský stát rozhodne využít možností podle čl. 7 odst. 2 písm. d) (viz oddíl B4 výše), lze započítat také úspory vzniklé výměnou oken od konce roku 2008 do konce roku 2013. 41. V čl. 7 odst. 7 písm. c) se stanoví, že: 7. V rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti členské státy mohou: 18

[.] c) povolit povinným stranám započítávat úspory dosažené v daném roce tak, jako by byly místo toho dosaženy v kterémkoli ze čtyř předchozích nebo tří následujících let. V případě systémů povinného zvyšování energetické účinnosti mohou podle tohoto ustanovení členské státy poskytnout povinným stranám větší flexibilitu a umožnit jim, aby do požadovaného objemu úspor energie, jehož mají dosáhnout, započítaly úspory z individuálních opatření, kterých tyto strany dosáhly během čtyř let před vlastní realizací těchto úspor či během tří let po jejich realizaci. Při zvažování tohoto kroku by měly členské státy mít na paměti, že časové rozmezí pro uvedený článek stanoví jeho první odstavec, který povinným stranám ukládá povinnost dosáhnout cíle energetické účinnosti, jež odpovídá každoročním novým úsporám ve výši 1,5 % od ledna 2014 do 31. prosince 2020. Určité odchylky od tohoto časového rozmezí stanoví čl. 7 odst. 2 a 3, přičemž zákonodárce je podmínil splněním zvláštních podmínek, jako je omezení ve výši 25 % a povinnost odchylku nejprve oznámit Komisi. E. JAK SPOČÍTAT ÚSPORY ENERGIE Z INDIVIDUÁLNÍCH OPATŘENÍ? 42. Metodika k článku 7 musí odpovědět na tyto otázky: 1. Jaký objem úspor energie je možné započítat u každého jednotlivého opatření? 2. Jak by měl být zohledněn životní cyklus opatření ke zvýšení energetické účinnosti? E1. Jaký objem úspor energie je možné započítat pro jednotlivá opatření? 43. Pravidla určující objem úspor energie, který je možné započítat pro jednotlivá individuální opatření, stanoví členské státy v souladu s rámcem daným článkem 7 a přílohou V. 44. Všechna politická opatření (včetně opatření přijatých na základě systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a všech alternativních politických opatření s výjimkou zdanění) musí splňovat zásady podle přílohy V bodů 1 a 2. V bodu 1 se zmiňují čtyři metody výpočtu úspor pro různé druhy opatření: očekávané úspory (standardní hodnota pro každé opatření), měřené úspory (měření před provedením opatření a po něm), poměrné úspory (vycházející z technicko-inženýrských odhadů) a zkoumané úspory (určené na základě reakce spotřebitelů). Při použití těchto čtyř metod musí být dodrženy hodnoty stanovené v příloze V bodu 2 písm. b) a c). V současnosti se pro povinné zvyšování energetické účinnosti nejčastěji používá metodika očekávaných a poměrných úspor. Členské státy budou muset určit opatření způsobilá ke zvýšení energetické účinnosti, pro která existují nezávisle dokázané či již zavedené standardy energetických úspor. Pro tato opatření bude možné použít metodu očekávaných úspor nebo technicko-inženýrských odhadů. Členským státům se doporučuje, aby zveřejnily, jakým způsobem jsou očekávané a poměrné 19

úspory určovány a jaký objem úspor je z jednotlivých individuálních opatření započítán, a aby zajistily, že tyto informace budou volně přístupné. Poměrné úspory by konkrétně měly být určeny na základě metodik a kritérií stanovených na vnitrostátní úrovni kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nezávislými na dotčených povinných, zúčastněných nebo pověřených stranách. Úspory energie plynoucí z dalších opatření bude třeba změřit či prozkoumat tak, aby bylo možné určit jejich hodnotu. 45. U politických opatření ve formě zdanění je třeba postupovat podle zásad, které stanoví příloha V bod 3 písm. a). Pro výpočet energetických úspor z daní se použijí údaje o elasticitě poptávky vzhledem k ceně, tak aby bylo možné odhadnout, jak by nárůst ceny způsobený pouze zdaněním (tedy nikoliv inflací či jinými politikami) změnil chování spotřebitele. Pro daňové pobídky, jako jsou například nižší daně pro spotřebitele, kteří provádějí určitá opatření v zájmu energetické účinnosti či kteří jsou zapojeni do dobrovolných smluv, se použijí pravidla podle přílohy V bodů 1 a 2. 46. Používá-li se několik druhů politických opatření dohromady, např. systém povinného zvyšování energetické účinnosti a daňové pobídky, nebo daňové pobídky, odborná příprava a vzdělávání a označování štítky, nesmí docházet k dvojímu započítávání, a podle čl. 7 odst. 12 musí být jasně uvedeno, které z dosažených úspor se pro tato jednotlivá opatření započítávají. E2. Jak by se mělo přihlížet k životnímu cyklu opatření v zájmu zvýšení energetické účinnosti? 47. Jakmile bylo rozhodnuto, jaký objem úspor energie bude pro jednotlivá individuální opatření započítán, je třeba stanovit délku období, během něhož bude díky příslušnému opatření docházet k úsporám energie. Článek 7 se zaměřuje na objem úspor, kterých je nutno dosáhnout do roku 2020, a příloha V bod 2 písm. e) stanoví, že: e) při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu úspor. To lze učinit součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020. Členské státy ve svém prvním vnitrostátním akčním plánu energetické účinnosti podle přílohy XIV této směrnice podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet; Členský stát tedy pro každé individuální opatření může stanovit skutečný objem úspor, kterých bude dosaženo od roku, kdy bylo toto opatření provedeno, do roku 2020. Tato metoda je dále nazývána metodou přímou. 48. Nebo se členský stát může, zejména s cílem podpořit dlouhodobé zvyšování energetické účinnosti, od této metody odchýlit a to za předpokladu, že i tímto alternativním postupem bude do roku 2020 dosaženo požadovaného objemu úspor vypočítaného podle bodů 52 až 55 níže. 20