Je tu ta jistá historičnost, to, co státům a městům dodává zvláštní urozenosti. Daleko větší je vznešenost Lorety než všechen lesk nových bank či obchodních paláců. Nejde tu o jeden či dva staré baráky, ale o rodovou ušlechtilost starého kulturního ústředí. O hodnotu už nenahraditelnou, jakmile se jednou poruší. Karel Čapek (1926) Jáchymovské kulturní památky Po ukončení těžby uranu byl osud vydrancovaného města zcela ponechán aktivitě místních patriotů (pochopitelně pod bdělým dohledem KSČ). Pro pohodlí návštěvníků byly už v roce 1965 četné kulturně-historické památky označeny modrými informačními tabulkami. Jáchymovská CIS (cestovní a informační služba) dokonce nabízela i sestavení cestovního plánu na míru pro zvlášť náruživé a vědomostí chtivé turisty. Ponechme stranou, že dnes mnohé objekty neexistují, ale nikdo z popřevratově volených představitelů města se ani nenamáhal obnovit ty tabulky, které nějakým nedopatřením zmizely ve víru transformace. Proč taky, turisti i lázeňští hosté jim jsou zřejmě jen pro zlost. Vraťme se proto o více než 40 let zpátky a podívejme se, co zde bylo k vidění. Uvedená pořadová čísla souhlasí s očíslováním někdejších tabulek. 1. Patricijský dům z r. 1543 (č.p. 292) se skvostným portálem kandelábrového typu, vytvořeným pod vlivem rané saské renesance. Patřil hornímu písaři Wolfu Thielovi. Fasáda domu nedávno prošla neodbornou opravou a portál byl restaurován svépomocí. Soukromý majetek. na černobílé předválečné fotografii je dobře patrné, že vztah k domu byl tehdy zcela odlišný od toho dnešního, přestože nyní je dům dokonce evidován v registru zapsaných památek; nade dveřmi starého snímku ještě vidíme vložené medailonky stavebníků, které se po výměně dveří kamsi ztratily (tehdy byl kapitalizmus, dnes si už zase hrajeme na kapitalizmus, tak co se pokazilo?)
2. Šlikův zámek (Freudenstein), postavený r. 1517 hrabaty Šliky, vyhořel za třicetileté války neopatrností vlastní císařské posádky (1634). Zbývají z něho dvě věže, z nichž vyšší, dnes zvaná Šlikovka, byla dlouho používaná za obydlí ponocného. V r. 1964 vyhořela, ale kupodivu byla městem obnovena. Nižší, tzv. Prachárna, sloužila svého času za sklad střeliva pro důlní účely. Zámek, většinově tvrdošíjně nazývaný hrad, byl už r. 1525 dobyt horníky při velkém hornickém povstání. Od r. 1547 byl sídlem královských horních hejtmanů. Silnice, protínající areál, byla vybudována až v 60. letech 20. století. Dnes soukromý majetek ležící ladem. Současná novostavba (2007) u Prachárny (soukromý majetek), pouze dokazuje, že naše daně, vynaložené na financování památkářů, jsou vyhozenými penězi. Také městští zastupitelé v různých volebních obměnách už 20 let vytrvale prokazují, že utěšený vzhled města je ale vůbec nezajímá. Poslední volené osazenstvo městského velínu (rozuměj Radnice, mandát do roku 2010) dokonce povolilo postavit těsně za dominantou města trubkový novotvar, Šlikovku pochopitelně značně převyšující. Pro pár drobných od mobilního operátora. Na jejich případné výmluvy za posvěcení památkářů! Pořád dokola se vtírá vlezlá otázka. Jak je možné, že peníze vždy naprosto neomylně naleznou ten nejkrásnější kout a pak jej ničí svým parazitováním. Znáte odpověď? aby mohl být Šlikův zámek považován za hrad, má mj. příliš velkou obrannou slabinu na západní straně, kde byl snadno přístupný (druhý snímek); mimo to je ve všech starých textech důsledně používán pouze termín zámek
věž zvaná Prachárna, dnes už s moderním přílepkem jistě krajiny milovného chataře (z památkářů, odpovědných za povolení stavby, by se měli stát trvale nezaměstnaní) trubkový novotvar, obě věže značně převyšující, nová dominanta areálu bývalého zámku, jistě uchvátí každou romantickou duši svou neposkvrněnou kovovou krásou (při pravém okraji snímků je vidět už jeden vysílač jiného mobilního operátora, nepatrně převyšující prachárnu ; příchod dalšího operátora pak už svou výškou možná trumfne i Klínovec)
3. Trojičný sloup před hlavním kostelem. Barokní sousoší bylo postaveno r. 1703 jáchymovským havířstvem. Na korintském sloupu stojí socha Nejsvětější Trojice Bůh-Otec drží kříž s polovičním tělem Ježíše, pod křížem je holubice (sv. Duch). Na čtyřech rohových podstavcích stojí sochy Panna Marie, sv. Josef s dítětem Ježíškem, sv. Anna s dítětem Ježíškem a sv. Jáchym. Pseudogotické železné zábradlí je z roku 1900. Restaurováno 2004. Kousek stranou, na okraji parku, stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730, jejímž autorem, stejně i Trojičného sloupu, je ostrovský sochař Zeidler. Trojičný sloup
sv. Jan Nepomucký (2006 a 2007) 4. Boží muka z roku 1731. Dříve stávala u popraviště na Panoramě (Šibeničním vrchu), později poblíž Radiumpaláce. Dnes ji najdeme u budovy někdejší královské mincovny (muzeum). V předu vysekán hierogram Kristův a letopočet. V reliéfu Marie s Ježíškem, Kristus v chrámě, Útěk do Egypta a Kalvárie. Boží muka
5. Ústí štoly Nálezné, zvané také štola Tří králů, za domem č.p. 496 (ústí zakryto nádvorní budovou). Byla to zřejmě vůbec první jáchymovská štola, zaražená kolem roku 1512. dům č.p. 496, za nímž je skryto ústí Nálezné štoly, zřejmě vůbec prvního jáchymovského důlního díla 6. Děkanský kostel sv. Jáchyma a sv. Anny, patronů města a dolů. Pozdně gotická, původně jednolodní stavba monumentálních rozměrů z let 1534-1540 (50,5 x 28,5 m), postavená stavitelem Hanušem Koppem. Tragicky vyhořel v r. 1873, obnoven byl podle návrhu architekta Josefa Mockera do podoby síňového trojlodí. Zachovány zůstaly unikátní portály, z nichž západní zdobí reliéfní portrét zakladatele města Štěpána Schlicka. Pohřebiště rodiny Šliků i horních hejtmanů. Kostel byl prvním evangelickým svatostánkem, postaveným na evropském kontinentě. Zneuctěn roku 1624, kdy byli evangeličtí duchovní sesazeni a kostel vysvěcen na katolický. vlevo západní portál s portrétem Štěpána Schlicka, vpravo východní portál, uprostřed portál se znakem Šliků (2007)
vlevo portál kostelní věže, vpravo příklad aplikace moderního nátěru na historické stavby pískovcová římsa ze 16. století, která přežila i zhoubný požár v 19. století, se pouhých 20 let po nátěru akrylátovou barvou rozpadá (2007) kostel před požárem z roku 1873 kostel po přestavbě (2008) (2003)
7. Špitální kostel Všech svatých (také Hřbitovní nebo Špitální kostelík) u městského hřbitova, nejstarší stavební památka Jáchymova, zřejmě i nejstarší hrázděná sakrální stavba v západním Krušnohoří. Pozdně gotická stavba saského typu, postaven jako prostá venkovská svatyně kolem r. 1516, na hlavici dřevěného sloupu před presbytářem je vyřezán letopočet 1533, což je rok vydeštění stropu. Zastropení tabulovým stropem imituje strop kazetový. Fasáda obnovena v r. 1964, oprava interiéru proběhla v letech 1967-1968 a celková 1990-1993. Dochován oltář (renesanční archa) z okruhu umělců kolem Lukáše Cranacha (snad dar druhého jáchymovského horního hejtmana Jindřicha Könneritze), epitafy jáchymovských mincmistrů a kamenné náhrobní desky. Nalezneme zde i sousoší Kalvárie drážďanského sochaře Kryštofa Waltera z roku 1544, které původně zdobilo zeď hřbitova. Kolem roku 1530 byl u kostela postaven městský špitál, což byla jednopatrová zděná budova na půdorysu písmene L. Nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy přestal sloužit svému účelu. Objekt zřejmě po dlouhou dobu chátral, takže jeho destrukce byla více méně samovolná. V 60. letech 20. století bylo torzo obvodového zdiva použito při zřizování terasy pro rozptylovou loučku. Kostelík byl svědkem pohnutých náboženských a sociálních bojů ve dvacátých letech 16. století. Kázali zde velcí reformátoři Münzer, Karlstadt, Mathesius a Egranus. (2006) (2007-2010) Špitální kostel Všech svatých
8. Jánská kaple (kaple sv. Jana Nepomuckého, 740 m n. m.) na skále svahu hlavního jáchymovského údolí. Postavena v r. 1734 manželi Vogelhauptovými. V letech 1838-1839 byl k ní přistavěn obytný dům, který byl pro zchátralost odstraněn r. 1964. Kaple byla až do roku 1945 soukromým majetkem. V duchu nové doby měla být upravena na památník obětí velkého hornického povstání v r. 1525. U toho zůstalo. (2007 a 2009) kaple sv. Jana Nepomuckého 9. Anenská kaple. Původně zde stála dřevěná kaple, vystavěná r. 1517, která r. 1642 shořela. Po požáru města v roce 1778 byla obnovena v kamenné podobě se zvonicí v průčelí, ale požár v r. 1873 strávil i tuto kapli až na holé stěny. kaple sv. Anny (2009 a 2010)
10. Městský hřbitov z počátků města, s hromadným hrobem sovětských válečných zajatců, pracujících za II. světové války v jáchymovských uranových dolech, a oběťmi pochodu smrti, který procházel koncem dubna 1945 jáchymovským okolím, i nenápadným hrobem politických vězňů z jáchymovských lágrů. Proti bráně na hřbitov torzo sklepení bývalého špitálu z r. 1530 (vyhořel po II. světové válce). torzo sklepení bývalého špitálu brána na hřbitov na snímku vpravo opět doklad nezájmu města o cokoli co souvisí s jeho historií, včetně pohrdání místem odpočinku jeho někdejších obyvatel (2008) památník obětem nacismu a pochodu smrti 1945
hromadný hrob obětí nacismu hrob politických vězňů (2006 a 2010) pouze běloskvoucí sníh dokáže milosrdně zakrýt lidskou lhostejnost a pietní místo konečně vypadá důstojné člověka (2006)
11. Renesanční radnice z let 1540-1544, po požáru z roku 1782 přestavěna v letech 1783-1784 podle projektu Filipa Hergera. Romantické cimbuří věže z roku 1871 vzalo za své při přestavbě z let 1901-1902, kdy byla radnice o patro zvýšena a upravena do dnešní podoby. Původně dům Jeronýma Schlicka, s mohutnými sklepeními a renesančním portálem saského typu, s dodnes špatně čitelnou pamětní deskou, věnovanou Mathesiovi. V přízemí i suterénu se dochovaly původní renesanční klenuté stropy. Majetek města. radnice v roce 1593 radnice před přestavbou v roce 1901-1902 zatímco radnice byla o patro zvýšena, byla mincovna po požáru o patro snížena
ačkoli v roce 2009 proběhla odborná oprava fasády radnice, nepřečkala pouhou jednu jedinou zimu a už se zase vesele opravuje již opravené; pamětní desku, kdysi věnovanou Mathesiovi, se nikdo při opravě nenamáhal sejmout a vyčistit, takže nejspíš dalších 100 let bude umatlaná a nečitelná ( zato všichni ne odpovědní jsou určitě nadmíru spokojeni!)
12. Královská mincovna. Postavena českým králem Ferdinandem I. v letech 1533-1536, přesto nezapře vliv saských stavebních hutí. Na nároží dominantní arkýř s datací dokončení stavby, pod mincovnou rozsáhlé sklepy, kde jsou umístěny cenné pozdně gotické a renesanční kamenické prvky ze zbořených jáchymovských domů. Vstupní portál vede do síně s průjezdem na vnitřní nádvoří. Dnes muzeum. Majetek Karlovarského kraje. z požárních důvodů odděluje mincovnu od radnice úzká Mincovní ulice (pytle s pískem u vrat dokazují, že po přívalových deštích mohou být zaplaveny i budovy v horách, zvláště když město nepečuje o místní komunikace)
vstupní síň s průjezdem na vnitřní nádvoří (2005) sklepy, kde jsou umístěny pozdně gotické a renesanční kamenické prvky ze zbořených jáchymovských domů (2005) 13. Renesanční dům č.p. 4. Jednopatrový dům pánů z Rožmberka. Vstupní renesanční portál s půlkruhovým záklenkem si dosud zachoval vyřezávané raně barokní dveře z doby kolem r. 1700 (podobné, ještě bohatěji zdobené dveře, byly v domě č.p. 18). Vstupní síň zaklenuta křížovými klenbami s hřebínky. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století nalezen nad barokním podhledem renesanční trámový záklopový strop s dekorativními malbami, což naznačuje, že při zhoubném požáru v r. 1873 oheň nepronikl do jádra domu. Majetek města. č.p. 4 o relativně nedávno restaurované raně barokní dveře už zase nikdo nepečuje (majetek města)
14. Měšťanský dům č.p. 8, kolem roku 1520. Nepodložené dohady přisuzují vlastnictví zakladateli města Štěpánu Schlickovi. Zachoval si pozdně gotický portál, který patří k raným jáchymovským portálům. Dlouhodobá devastace samovolně odhalila unikátní nástěnné malby a dík destrukci druhotných podhledů byly odkryty unikátní renesanční trámové záklopové stropy, takže obdobně jako u domu č.p. 4 při zhoubném požáru v r. 1873 oheň nepronikl až do jádra domu. Naprosto unikátní dům už léta chátrá, rozkradenou střešní krytinou do něho zatéká. Soukromý majetek. č.p. 8
15. Měšťanský dům č.p. 10 z doby největšího rozkvětu města kolem r. 1540. Zachovalo se původní jádro a barokní portál z r. 1710. Soukromý majetek. č.p. 10 Jako zajímavost lze uvést, že nyní vlastní tento dům bývalý starosta města (dvě volební období), který vydal vyhlášku, zakazující v památkové zóně umístění popelnice na veřejném prostranství mimo dobu svozu odpadků. Přitom ani dnes, ani zítra, ani včera svoz nebyl. A tak tomu je po celý rok. Tak proč se vůbec nějaké vyhlášky vydávají? 16. Patricijský dům č.p. 11, přestavěn po požáru města, zachoval se portál. Soukromý majetek. č.p. 11
17. Nákladnický dům č.p. 12, kolem r. 1533. Dvoupatrový dům v celé hmotě renesanční. Zachovány pozdně gotické klenby, portál s konsolovými sedátky. Vstupní síň zaklenuta hřebínkovou klenbou, horní síň klenutá žebrovou krouženou klenbou, schodiště s tesaným madlem je zaklenuté obkročnou klenbou. Zcela mimořádný objekt již řadu let chátrá. Soukromý majetek. č.p. 12 18. Renesanční dům č.p. 38 z roku 1540, byla jedna z nejzachovalejších starých staveb, s pětibokou přístavbou, původní dispozicí a dvorním křídlem. Patříval k jáchymovské mincovně (dům mincmistra). Když byl zchátrán, byl i zbourán. č.p. 38 někdejší stavební klenot dům mincmistra