Příloha k průběžné zprávě za rok 2016 Číslo projektu: TE02000077 Název projektu: Smart Regions Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development Číslo milníku: WP5.M13 Název milníku: Comparison of Directive 31/2010/EU in the CR into practice in the field of legislations, regulations concerning products and services. - Requirements for testing methods for building products - Conditions for individual industrial consortium members - Workshops for industrial partners by sectors to implement the Directive twice a year starting from 2014. Datum dosažení: 10/2016 Předkládá: Název organizace: ČVUT, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov Jméno řešitele: prof. Ing. Karel Kabele,CSc.
Obsah 1 ÚVOD 3 2 INSTALACE MĚŘENÍ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1 Rodinný dům Rýmařov Chyba! Záložka není definována. 2.2 Administrativní objekt Fenix Chyba! Záložka není definována. 2.3 Pasivní rodinné domy a nízkoenergetická občanská výstavba Chyba! Záložka není definována. 2.4 Panelové bytové domy v Brně Nový Lískovec Chyba! Záložka není definována. 3 SHRNUTÍ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
1 Úvod Tento milník se prolíná se zprávou k milníku M05, ve kterém jsou některé závěry týkající se přímo implementace Směrnice 31/2010/EU v České republice v praxi. V následující části se budou reflektovat zjištěné skutečnosti, které vyplynuly z požadavků imlemenatce směrnice 31/2010/EU prostřednictvím zákon 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. prováěcí vyhlášky 78/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a mají přímý dopad na stavební praxi. 2 Problematika budov s téměř nulovou spotřebou energie (nzeb) Proběhlo několik optimalizačních studií a analýz za účelem nastavení koncepce budovy s téměř nulovou spotřebou energie. 2.1 Elektricky vytápěné obytné stavby Problematickou částí národní energetické legislativy ve vztahu ke stavebnictví je hodnocení elektricky vytápěných budov. Elektřina je v kombinaci s fotovoltaickým systémem jedna z hlavních variant pro nízkoenergetické a pasivní rodinné domy. Pokud mají být tyto objekty budovou s téměř nulovou spotřebou energie ve smyslu požadavků národní legislativy, vyžadují určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů. Rodinné domy s koncepcí elektrického vytápění pomocí elektrokotle, nebo přímotopného systému a přípravou teplé vody v elektricky ohřívaném zásobníku TV nesplňují současný požadavek na energetickou náročnost budov z pohledu neobnovitelné primární energie a následně také nebudou splňovat budoucí požadavek na nzeb. Takto koncipované rodinné domy se neobejdou bez doplňkového zdroje tepla v podobě krbové vložky a současně doplňkového solárního systému termického, nebo fotovoltaického. Obecně je rodinný dům s koncepcí elektřiny jako hlavního energonositele pro vytápění a přípravu TV nevyhovující díky konverzním faktorům pro vytápění a přípravu TV pro referenční a hodnocenou budovu. Pokud se u příkladu RD zaměříme na dílčí dodané energie na jednotlivé činnosti, které vstupují do výpočtu energetické náročnosti, pak i v případě tohoto objektu s řízeným větráním převažuje dílčí dodaná energie na vytápění nad dílčí dodanou energií na přípravu TV a ostatními spotřebami, viz obr.1. Obr. 1 - Graf průběhu dílčích dodaných energií pro RD v závislosti na obálce budovy V případě nevyhovující koncepce rodinného domu provozovaného na elektřinu je nutné pokrýt maximální podíl celkové dodané energie pomocí systémů využívající OZE, případně biomasu. Doplňkové zdroje mají v rámci této případové studie výpočtově a reálně nastavená následující omezení:
- Termický solární systém pro přípravu teplé vody má využitelné solární pokrytí cca 60-70 %, tzn. kompenzuje pouze 70 % z 3675 kwh/rok pro přípravu TV, tzn. v tomto případě výpočtově 2296 kwh/rok. - Fotovoltaický systém pro RD lze smysluplně koncipovat pouze s ohledem na využití elektřiny v objektu v kombinaci s bateriovým úložištěm. V tomto případě lze uvažovat roční přímé využití v objektu mezi 3000 kwh 5500 kwh/rok v závislosti na velikosti FV systému s bateriovým úložištěm. V rámci této případové studie se uvažuje přímé roční využití 3200 kwh z FV systému. - Uvedené varianty předpokládají kombinace těchto řešení za předpokladu konstantního pokrytí potřeby energie na vytápění ve výši 15 % z celkové roční potřeby energie. Pro doplňkový zdroj v podobě krbové vložky je důležitým parametrem podíl na pokrytí potřeby energie na vytápění v tomto rodinném domě. Procentuální pokrytí závisí na způsobu užívání a potřebě energie na vytápění. V principu se tento podíl může technicky a realisticky pohybovat mezi 15 % - 40 %. Následující graf ukazuje nutný procentuelní podíl produkce energie z OZE, nebo minimální možný podíl krbové vložky na pokrytí potřeby energie na vytápění v závislosti na obálce budovy ve smyslu splnění legislativních požadavků současných a pro nzeb. Obecně lze říci, že současná novostavba s elektrickým přímotopným vytápěním musí mít minimálně podíl 20 % energie z OZE, nebo krbová vložka musí pokrývat minimálně 33 % potřeby energie na vytápění. V případě, že budova bude posuzována v režimu nzeb, musí tento rodinný dům s obálkou v kvalitě nzeb využívat minimálně 30 % energie z OZE, nebo pokrývat potřebu energie na vytápění ze 49 % z krbové vložky. Obr. 2 - Nutný podíl OZE k celkové dodané energii, nebo nutný podíl pokrytí potřeby energie na vytápění krbovou vložkou Tab. 1 - Nutný podíl OZE, nebo podíl krbové vložky na krytí potřeby energie na vytápění OZE pro nzeb OZE pro nové budovy do krbové vložky na vytápění pro nzeb krbové vložky na vytápění pro nové budovy do Požadavek na kvalitu obálky nového RD po 1.1.2015 do 1.1. 2020-20% - 33%
Požadavek na kvalitu obálky nového RD od 1.1. 2020 30% - 49% - V principu tak legislativní požadavek dokáže splnit hybridní fotovoltaický solární systém. Fototermický solární systém nedokáže dosáhnout vzhledem k omezení plynoucího z potřeby energie pro přípravu TV v letním období, nicméně za cenu značné investice. Tab. 2 - Skutečný podíl OZE pro jednotlivé systémy a požadavky Systém Solární fototermický systém (produkce energie 2296 kwh/rok) Solární hybridní fotovoltaický systém 5,1 kwp (produkce energie 5126 kwh/rok) skutečný podíl OZE pro nzeb skutečný podíl OZE pro nové budovy do skutečný podíl OZE pro nzeb skutečný podíl OZE pro nové budovy do Požadavek na kvalitu obálky nového RD po 1.1.2015 do 1.1. 2020 Požadavek na kvalitu obálky nového RD od - 16 % - 35 % 17 % - 38 % - Z výše uvedeného vyplývá, že v případě elektricky vytápěných domů se sníženou spotřebou energie je doplňkový zdroj tepla na dřevní hmotu nedílnou součástí technického systému. Je patrné, že minimální podíl 49 % pro nzeb je podíl, který je technicky prakticky nereálný, téměř by to odpovídalo kamnům, které vytápí celou budovu a nejednalo by se o tzv. typické řešení, byť provozně není vyloučitelné. V tomto případě je nutné, aby budova s elektrickým vytápěním a krbovou vložkou měla minimálně fototermický systém. V případě fototermického systému, lze pak zvýšit podíl krbové vložky jejím zapojením do solárního zásobníku, případně následně do teplovodní otopné soustavy v případě elektrokotle.
Obr. 3 - Podíl krbové vložky potřebě energie na vytápění v závislosti na obálce budov Tab. 3 - krbové vložky k potřebě energie na vytápění Systém Elektrické vytápění Elektrické vytápění + fototermický systém krbové vložky na vytápění pro nzeb krbové vložky na vytápění pro nové budovy do krbové vložky na vytápění pro nzeb krbové vložky na vytápění pro nové budovy do Požadavek na kvalitu obálky nového RD po 1.1.2015 do 1.1. 2020 Požadavek na kvalitu obálky nového RD od 1.1. 2020 (nzeb) - 33 % - 35 % 49 % - 40 % - Obr. 9 ukazuje, že v případě kvalitnjší obálky budovy, než je legislativně definované pro nzeb lze bezproblémů splnit legislativní požadavky pro nzeb s podílem 20 30 % v kombinaci s FTE systémem. 2.2 Elektricky vytápěná administrativní budova Minimální legislativní požadavky pro jednotlivé ukazatele energetické náročnosti platné pro tuto budovu reprezentuje tab. 1. Požadavky na energetickou náročnost budovy vycházejí z referenční budovy, která je geometricky a provozně totožná, pouze se liší v kvalitě obálky, technických systémech a konverzních faktorech neobnovitelné primární energie. Referenční budova má tepelně technické vlastnosti obálky budovy nastaveny v souladu s platnou vyhláškou na úroveň požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce zpřísněnou o 20 % pro současné nové budovy, resp. o 30 % pro nzeb, viz obr. 2, tab. 1. Technické systémy mají minimální technickou kvalitu definovanou v podobě celkových účinností systémů a současně jsou pro jednotlivé činnosti nastaveny referenční konverzní faktory pro QnPE,R, viz tab. 2. Na základě uvedených požadavků bylo nutné prověřit splnění/nesplnění požadavků energetické náročnosti a stanovit minimální podíl produkce elektrické energie z FV systému pro přímé využití v budově. Vzhledem k uvedeným předpokladům byly obavy o splnění referenčního požadavku pro neobnovitelnou primární energii QnPE,R, kdy v případě bytových objektů, zejména rodinných domů, využívajících pouze elektřinu na všechny činnosti je velmi obtížné splnit požadavky uvedené v tab. 1 pro QnPE,R. Tab. 1 Minimální legislativní požadavky pro jednotlivé ukazatele energetické náročnosti budovy Ukazatel energetické náročnosti Nová administrativní budova po 1. 1. 2015 Administrativní budova v režimu nzeb Uem,R [W/(m 2.K)] 0,37 0,33
Qfuel,R [kwh] 28 117 26 419 QnPE,R [kwh] 59 414 56 923 Tab. 2 Konverzní faktory na neobnovitelnou primární energii Typ činnosti Referenční budova fnpe,r [-] Hodnocená budova fnpe [-] Vytápění 1,1 3,0 Chlazení 3,0 3,0 Větrání 3,0 3,0 Příprava teplé vody 1,1 3,0 Osvětlení, ostatní spotřeba 3,0 3,0 Produkce energie z FV systému pro vlastní potřebu - 0,0 Obálka budovy Z pohledu tepelně technických vlastností konstrukcí na systémové hranici obálky budovy bylo prověřováno 55 logicky možných kombinací základních parametrů obálky budovy okna, stěna, podlaha, střecha. Varianty seřazené podle výsledných Uem obálky budovy jsou prezentovány na vodorovné ose na grafech dále, viz obr. 3 až 7. Kombinace parametrů obálky budovy č. 1, dílčí klíčové kombinace viz tab. 3, představuje požadované hodnoty, ostatní kombinace jsou logickými kombinacemi, které mohou nastat. Podrobně pak byly prověřovány některé kombinace parametrů obálky budovy tak, že byla měněna tloušťka tepelné izolace na střeše, podlaze a stěnách v kombinaci s různou kvalitou oken a hledalo se technicky nákladové optimum, ve kterém rozhodovala cena velkých výplní otvorů. Tato optimalizace probíhala v přímé vazbě s projektanty stavební části tak, aby byl zvolen co nejoptimálnější koncept stavebně technického řešení. Nejvýhodnější varianta obálky budovy byla stanovena kombinace č. 35, viz tab. 3. Ve spolupráci s dodavatelem projektu stavební části byla tato kombinace stanovena jako ekonomické optimum pro tuto budovu. Tab. 3 Příklad řešených kombinací tepelně technických vlastností obálky budovy (celkem řešeno 55 kombinací) Stěny Podlaha Střecha Okna Budova kombinace U [W/(m 2.K)] U [W/(m 2.K)] U [W/(m 2.K)] U [W/(m 2.K)] g [-] Uem [W/(m 2.K)] 1 0,20 0,45 0,24 1,50 0,75 0,441
maximální hodnota požadavku pro novou budovu po 1. 1. 2015, Uem,R = 0,37 W/(m 2.K) 6 0,14 0,38 0,18 1,32 0,75 0,368 8 0,21 0,28 0,14 1,05 0,75 0,339 14 0,20 0,29 0,15 1,03 0,75 0,334 maximální hodnota požadavku pro nzeb, Uem,R = 0,33 W/(m 2.K) 12 0,19 0,26 0,13 0,98 0,70 0,315 52 0,11 0,24 0,14 0,73 0,65 0,237 35 0,11 0,24 0,14 0,73 0,63 0,236 42 0,11 0,24 0,10 0,73 0,63 0,234 18 0,11 0,24 0,14 0,70 0,63 0,233 48 0,11 0,24 0,10 0,70 0,63 0,230 Koncept technických systémů je založen na jednoduchém řešení s cílem efektivního využití elektřiny. Koncepce technických systémů nebyla předmětem optimalizace, jednalo se o koncept navržený dodavatelem stavby, který byl s drobnými korekcemi akceptován a realizován. Na objektu byla provedena pouze detailní optimalizace FV systému, kdy na základě optimalizovaného řešení FV systému byl následně zpracován PENB. Pro optimalizaci hybridního FV systému byl využit detailní simulační model vytvořený v simulačním SW Designbuilder. Dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie S ohledem na prokázání dosažení požadavků na energetickou náročnost budov a požadavků pro nzeb, je níže prezentována varianta budovy jak s FV systémem tak a bez FV systému. Administrativní budova disponuje energeticky vztažnou plochou o výměře 316 m 2, z tohoto důvodu se na tuto budovu vztahuje, v případě podání stavebního povolení po 1. 1. 2020, požadavek na prokázání splnění požadavků pro nzeb. Následující grafy, viz obr. 4 až obr. 7, demonstrují průběh celkové dodané energie do budovy Qfuel a neobnovitelné primární energie QnPE. Graf průběhu celkové dodané energie do budovy Qfuel na obr. 3 demonstruje následující: Pro tepelně technické vlastnosti obálky budovy nastavené na minimální legislativně požadovanou úroveň bude budova v rámci variantních řešení vždy zařazena do klasifikační třídy A pro klasifikaci celkové dodané energie. Tato klasifikace se dále využívá k marketingovým účelům a komerčním sdělením. Pokud bude obálka budovy nastavena na minimální požadovanou úroveň pro nzeb standard, tzn. Uem = 0,33 W/m 2.K, budova automaticky splňuje požadavek pro nzeb také z pohledu celkové dodané energie pro všechny řešené varianty technických systémů budovy, tzn. vč. FV systému, nebo bez FV systému. Tato skutečnost vychází z požadavku vyhlášky, kdy je energie okolního prostředí započítána do Qfuel, čili budova se systém využívající např. energii slunce má prakticky stejnou výši Qfuel jako identická budova bez solárních systémů.
Obr. 3 Průběh celkové dodané energie Qfuel v závislosti na tepelně technických vlastnostech obálky budovy Grafy pro variantní řešení objektu bez FV systému, viz obr. 4 a s navrženým FV systémem, viz obr. 5, ukazují: Pokud budou tepelně technické vlastnosti obálky budovy nastaveny na minimální požadovanou úroveň pro nzeb standard, tzn. Uem = 0,33 W/m 2.K, budova pro obě varianty automaticky splňuje požadavek pro nzeb i z pohledu neobnovitelné primární energie. Řešení technických systémů objektu využívající elektřinu jako hlavní energonositel splní i při nejhorší možné obálce budovy požadavek na neobnovitelnou primární energii ať pro variantu bez FV systému, nebo s FV systémem. Obr. 4 Průběh neobnovitelné primární energie QnPE v závislosti na tepelně technických vlastnostech obálky budovy bez FV systému
Obr. 5 Průběh neobnovitelné primární energie QnPE v závislosti na tepelně technických vlastnostech obálky budovy včetně FV systému Z výše uvedených grafů je patrné, že takto koncipovaný objekt i bez systémů využívající OZE splní požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie a to i z pohledu ukazatele energetické náročnosti, kterou je neobnovitelná primární energie. Tato skutečnost je v nepoměru s požadavky na energetické náročnosti pro bytové stavby, kdy např. rodinný dům spotřebovávající čistě elektřinu není schopen za podobných podmínek splnit výše uvedené požadavky z pohledu neobnovitelné primární energie. Důvody, proč tato budova administrativního charakteru splňuje požadavky na neobnovitelnou primární energii pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, bez větších problémů ve srovnání např. podobně koncipovanými s rodinnými domy jsou následující: Snížení požadavku pro neobnovitelnou primární energii je pro administrativní budovy zpřísněn pouze o 10%, pro rodinné domy však o 25 %, viz obr. 2. Výpočet neobnovitelné primární energie pro referenční budovu, tzn. stanovení referenčního požadavku QnPE,R, se řídí požadavky vyhlášky, kdy pro dílčí energie pro vytápění a přípravu TV je nastaven referenční konverzní faktor fnpe,r = 1,1 a pro chlazení a ostatní spotřeby je konverzní faktor fnpe,r = 3,0. Z obr. 6 je patrné, že pro řešenou variantu obálky budovy je dílčí dodaná energie na vytápění díky nadstandardně kvalitním vlastnostem obálky budovy minimalizována a díky charakteru budovy je také minimální potřeba teplé vody. Toto jsou dílčí dodané energie, které jsou zatíženy největším rozdílem mezi konverzními faktory fnpe pro hodnocenou a referenční budovou. Naopak potřeba energie na chlazení a ostatní potřeby energie dominují a mají totožný konverzní faktor fnpe jako referenční požadavek. Z tohoto důvodu nedochází k zásadnímu rozdílu mezi neobnovitelnou primární energií pro hodnocenou a referenční budovu, jaký se objevuje u bytových staveb. Budova disponuje strojním chlazením, kdy dodaná energie pro chlazení převyšuje dodanou energii na vytápění. Díky tomuto faktu, lepší účinnosti zvoleného zařízení, než referenční účinnost pro daný systém uvedená ve vyhlášce a konverznímu faktoru referenční budovy pro činnost chlazení fnpe,r = 3,0, bude administrativní budova se strojním chlazením hodnocena z pohledu požadavku na neobnovitelnou primární energii paradoxně méně přísně, než budova bez strojního chlazení. Pro porovnání jsou výsledky hodnocení požadavku QnPE,R budovy bez chlazení uvedeny na obr. 7. Pokud by budova nedisponovala strojním chlazením, byly by požadavky na QnPE paradoxně podstatně přísnější, byť by budova byla v absolutních číslech byla úspornější a s ohledem na životní prostředí a absenci kompresorového okruhu s chladivem ve smyslu regulovaných látek, nebo F-plynů, také šetrnější. Obr. 6 Průběh dílčích dodaných energií v závislosti na tepelně technických vlastnostech obálky budovy pro variantu bez FV systému
Obr. 7 Průběhu neobnovitelné primární energie QnPE v závislosti na tepelně technických vlastnostech obálky budovy bez FV systému a systému strojního chlazení 3 Workshopy pro průmyslové partnery V souvislosti s tímto milníkem byly uspořádány workshopy pro průmyslové partnery: 2014 2015 2016 V. sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov (Praha, Autoklub ČR, 21. 22. října 2014) Workshop CK Smartregions WP5 (katedra TZB, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6, 15.9. 2014) Dřevo Dubňany 2015 ve spolupráci s Úsporným bydlením s.r.o. a Centrem pasivního domu. Workshop Dřevo Dubňany ve spolupráci s CPD (Dubňany, 22.5.2015). VI. sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov (Praha, Autoklub ČR, 20. 21. října 2015) Workshop CK Smartregions WP5 (katedra TZB, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6, 6. května 2016) VII. sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov (Praha, Autoklub ČR, 18. 19. října 2016) Pozvánky na workshopy a prezentace z workshopů jsou k dispozici u vedoucího baličku WP5. 4 Závěr Současná česká legislativa (3/2016) vycházející z Evropské směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, upřesňuje definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nzeb) v zákonu 406/2000 Sb o hospodaření energií (aktuální úprava 103/2015 Sb., platí od 1.7.2015; 131/2015 Sb platí od 1.1.2016 dále Zákon) a ve vyhlášce 78/2013 o energetické náročnosti budov (aktuální novela 230/2015 Sb. platí od 1.12.2015 dále Vyhláška). Zákon uvádí, že budovou s téměř nulovou spotřebou energie je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.. Vyhláška definici NZEB upřesňuje stanovením požadavku na tepelně-izolační vlastnosti obálky budovy (maximální průměrný součinitel prostupu tepla) a požadavkem na maximální vypočtené množství neobnovitelné primární energie pro posuzovanou budovu. Požadavky se stanovují Vyhláškou daným výpočtovým postupem individuálně pro každou posuzovanou budovu na základě hodnot referenční budovy a liší se případ od případu.
Splnění požadavků na nzeb se řeší návrhem vhodné konstrukce obálky budovy (ovlivňuje především potřebu tepla na vytápění), výběrem energonositelů (faktorem primární energie ovlivňuje množství neobnovitelné primární energie) a koncepcí technických systémů (účinnostmi ovlivňuje množství dodané energie). Prezentovaný koncept administrativní budovy splňuje požadavky na nzeb dle platných právních předpisů v České republice bez ohledu na existenci systémů využívajících OZE a za předpokladu využití jediného energonositele v podobě elektřiny. Legislativní požadavky na nzeb v tomto případě přímo nenaplňují technický význam definice pojmu nzeb. Nicméně v tomto případě je konečným výsledkem s ohledem na plánované využití budovy budova, která by se technicky a zejména provozně významu uvedeného pojmu nzeb mohla více než přibližovat. Budova je v provozu od července 2016, po dobu minimálně jednoho roku bude probíhat provozní nastavení technických systémů ve vazbě monitorované parametry vnitřního prostředí a monitorované parametry provozu budovy. V současnosti probíhají první vyhodnocení monitorovaných parametrů a nastavuje se vzájemná interakce parametrů vnitřního prostředí, technických systémů a efektivního využití hybridního FV systému. Naopak v případě rodinného domu platí, že kombinace parametrů obálky budovy, energonositele a technického systému způsoby, jakými lze dosáhnout splnění požadavků na nzeb. Závěry níže uvedené jsou platné pro řešený objekt a ukazují především způsob řešení problému dosažení standardu nzeb. Lze konstatovat, že při splnění platného kritéria požadovaného maximálního průměrného součinitele prostupu tepla je v některých případech splněno kritérium na neobnovitelnou primární energii pro nzeb, aniž by bylo nutné v objektu využívat skutečných obnovitelných zdrojů. Jedná se především o případy, kdy hlavním energonositelem je zemní plyn (spalovaný v účinném kondenzačním kotli) a elektřina, používaná pouze pro větrání a osvětlení (var. 1). Požadavek Vyhlášky je splněn, defince slovního pojmu nzeb uvedená v Zákoně, nikoliv. V případu s tepelného čerpadla, kde je hlavním energonositelem elektřina a energie okolního prostředí se splněním požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy bude současně splněn požadavek na neobnovitelnou primární energii. Tím, že energonositelem je kromě elektřiny i energie prostředí, je naplněn požadavek Zákona o využití obnovitelných zdrojů a instalace dalších obnovitelných zdrojů je na vůli investora. Pokud byla hlavním energonositelem elektřina, využívaná přímo pro vytápění, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení nebylo při splnění požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla splněno kritérium maximální neobnovitelné primární energie ani požadavku Zákona. V tomto případě je proto nutná instalace obnovitelného zdroje, pokrývajícího minimálně takovou část celoroční potřeby energie, která zajistí splnění požadavků na neobnovitelnou primární energii. Obvyklým doplňkovým zdrojem je kotel na spalování biomasy, krbová vložka, fototermický nebo fotovoltaický systém. Legislativa v oblasti požadavků na energetickou náročnost a definice nzeb prochází vývojem a v souladu s požadavky evropské směrnice je její dopad na stavebnictví vyhodnocován a v příštích letech by měla proběhnout revize platných požadavků s možností úprav vedoucích k dosažení cíle 20-20-20. Konkrétní připomínky, které souvisí se stavební praxí jsou uvedeny ve zprávě k milníku M05.