http://www.natur.cuni.cz/~zdenap/members/zdenateaching.htm



Podobné dokumenty
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Bakteriální transpozony

Struktura a funkce biomakromolekul

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Úvod do mikrobiologie

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

SPORULACE BACILLUS SUBTILIS

Bílkoviny a rostlinná buňka

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Magnetotaktické bakterie

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Determinanty lokalizace nukleosomů

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Struktura a funkce biomakromolekul

Centrální dogma molekulární biologie

Struktura a funkce biomakromolekul

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

prokaryotní Znaky prokaryoty

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

REKOMBINACE Přestavby DNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Globální pohled na průběh replikace dsdna

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Přeměna chemické energie v mechanickou

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Regulace enzymových aktivit

Genetika zvířat - MENDELU

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

IV117: Úvod do systémové biologie

Exprese genetické informace

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

BUNĚČNÝ CYKLUS CAULOBACTER CRESCENTUS

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická


Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Základy buněčné biologie

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buněčné jádro a viry

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Transkript:

http://www.natur.cuni.cz/~zdenap/members/zdenateaching.htm

ŽIVOTNÍ CYKLUS X BUNĚČNÝ CYKLUS Alternativní programy EB: Meiosa, sporulace, párování diferenciace apoptosa PB: Sporulace diferenciace apoptosa-like Externí signály zdroje živin další buňky teplota atd. Změna v dalším vývoji buňky: - alternativní programy - dráhy signální transdukce ROZHODOVÁNÍ: EB: G1 fáze START mitosa X alt. program PB? Před iniciací replikace B.dělení X alt. program VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ EB: Mitosa PB: Buněčné dělení Konstantní Cyklická reprodukce buňky Zachování kontinuity jaderné (DNA) i mimojaderné informace Interní signály

METODY STUDIA BUŇEČNÝCH A ŽIVOTNÍCH CYKLU KLASICKÉ METODY 1. SYNCHRONISOVANÉ KULTURY selekční a indukční metody a) SELEKČNÍ - velikost buněk (filtrace) - hustota (gradienty) -stáří filtr b) INDUKČNÍ - složení média (limitace fosfátů, vitaminů etc.) -teplota -tma/světlo (řasy) - chemické látky 2. MATEMATICKÉ METODY Generační doba τ Relativní stáří buňky: a = t / τ, t je doba od posledního dělení 3. MIKROSKOPICKÉ TECHNIKY / BARVENI

4. GENETICKÉ METODY: Mutanty buněčného cyklu + molekulárně biologické (genové manipulace) + cytologické Replikace Cytoskelet B.stěna X Organely atd. X Morfologie - TERMINÁLNÍ FENOTYP Problém = LETHALITA termosensitivní (ts) a chladosensitivní (cs) mutanty (termolabilní protein; reversibilní x ireversibilní) Analysy ts (cs) mutant: - terminální fenotyp - komplementace mutace - knihovna divokého kmene (centromerové vektory) isolace genu Analysy genů: - sekvenční/restrikční/počitačová - funkce genu v buňkách: amplifikace, modifikace genu (lokalisace), suprese jiných mutací, lokalisace v buňkách za různých podmínek (imunofluorescence etc.) MUTACE: Zrušení funkce X Změna funkce (např. jiný komplex)

MODERNÍ METODY 1. NOVÉ TECHNIKY BARVENÍ / MIKROSKOPIE - GFP (Green fluorescent protein) - varianty barevné, optimalisace pro organismy možnost sledování chování proteinů in vivo (kvasinky - genomové GFP fuse) 2. TECHNIKY GENOMIKY A PROTEOMIKY - sekvenování genomů a) Technika mikroarrays b) Technika 2d elektroforesy / MALDI analysa etc -proteomika c) DATABASE SGD http://www.yeastgenome.org/ Stanford Genomic Resources http://genome-www.stanford.edu/ Published Datasets Stanford PROTEOME, YPD, https://www.incyte.com/tools/proteome/databases.jsp d) PROJEKTY PŔÍPRAVY KMENU - EUROSCARF, deleční mutanty, kmeny http://www.rz.uni-frankfurt.de/fb/fb16/mikro/euroscarf/ - TRIPLES database http://ygac.med.yale.edu/triples/triples.htm - GFP-tag kmeny - lacz - tag kmeny

BUNĚČNÝ CYKLUS PROKARYOT : E. COLI Replikace DNA Růstové pochody (složky biomasy, povrchové struktury) Specifika (x EB): E.coli Generační doba = závisí na kultivačních podmínkách (E.coli: minimální gen. doba = 20 min = 1/2 doby replikace) Interval před zahájením replikace DNA (pouze je-li gen doba > 60min) Fáze B Replikace DNA Fáze C = 40 min (analogie S-fáze) Interval mezi terminací replikace a dělením buňky Fáze D = 20 min (analogie G2+M fází) Gen doba < 60min PŘEKRYVNÉ CYKLY

Gen doba < 60min PŘEKRYVNÉ CYKLY Inic. Termin. Dělení τ = 60 min C D τ = 50 min τ = 40 min τ = 30 min

BUNĚČNÝ CYKLUS E.COLI Exponenciální balancovaný růst: Dělení: stejná velikost buněk (pouze při balancovaném růstu x variabilní gen.doba) iniciace replikace ve stejném věku buňky tvorba septa v centru tvorba septa závislá na terminaci replikace pravidelná distribuce nukleoidů do dceř. buněk Interní signály Chemické (regulační proteiny; ionty - např. Ca 2+ - myosin-like molekuly; camp, cgmp etc ) Mechanické - stérické zábrany (např. při septaci) Redundantní regulace I. REPLIKACE 1963 (Jacob, Brenner, Cuzin) - role membrány -iniciační místa na membráně - separace nukleoidů

INICIACE REPLIKACE 1 x za buněčný cyklus I. 1. DnaA protein iniciátor replikace (koncentrace v b.cyklu stabilní, konzerv.) oric sekvence - 4 vazebná místa pro DnaA protein, vazba cca 20-40ti monomerů DnaA otevření oric pro replikační aparát ROLE MEMBRÁNY: DnaA - ATP = aktivní DnaA = neaktivní DnaA - ADP = neaktivní MONOMERY - vazba na oric DnaA - ATP ATP Poměrně DnaA stabilní DnaA - ADP ADP FOSFOLIPIDY = hlavně fosfolipidy s nenasycenými mastnými kyselinami 2. DnaA + fosfolipidy = neaktivní komplex (agregát) - nadprodukce DnaA - isolována směs: aktivní monomery neaktivní agregát DnaA+fosfolip. Aktivace fosfolipasami (DnaK) Membrána udržuje část DnaA v neaktivnim stavu (neváže oric)

II. INTERAKCE oric S MEMBRÁNOU oric sekvence: 11 kopii GATC Methylace Dam methyltransferasou (dam) Po iniciaci replikace - methylován jen rodičovský řetězec HEMIMETHYLOVANÁ DNA - blok reiniciace replikace -? posun vazby na vnější membránu (? Represorový protein) τ = 25-30 min hemimethyl. DNA cca 8-10 min MODEL 1) Iniciace replikace na vnitřní membráně. - role fosfolipidů - vhodné množství monomeru DnaA-ATP INICIACE - inaktivace nenavázaného DnaA-ATP - agregace BLOK REINICIACE 2) Hemimethyl. oric DNA - posun z vnitřní membrány na inhibitor na vnější membráně, dokud není DnaA-ATP inaktivován X dam - kmeny

SEGREGACE NUKLEOIDU - terminace replikace (FtsA exprese -? signál pro buněčné dělení) - separace nukleoidů - posun 1/4 a 3/4 - septace 1963 Jacob - model - růst membrány X - Inhibice syntézy proteinů - nukleoidy zůstanou centrálně obnovení syntézy proteinů - posun nukleoidů bez viditelného růstu membrány inhibitory tvorby septa neovlivní umístění Růst membrány nemá vliv na odtažení nukleoidů MODEL Filamenta-? Vazbanastěnu (membránu) SEPTACE FtsZ protein = prokaryotický homolog tubulinu MukB protein =? Motorový protein - mutanty mukb - nukleoid zůstává v centru - in vitro vazba s mikrotubuly - interakce s FtsZ proteinem - vazba k DNA C-koncovou doménou - homologie s kinesinem a myosinem - Komplex s MukE a MukF ENZOSKELETON - membrána - DNA - cytoskelet -? Regulace Ca 2+, proteinfosforylace) - role i při adaptaci na různé prostředí

mukb -změny hydrodynamických vlastností nukleoidů rozbalení bakteriálního chromosomu MukB - ovlivňuje superhelicitu nukleoidu -? Síla nutná pro kondenzaci a oddělení dceřiných nukleoidů MukB - udržuje nukleoidy stacionárních buněk v kondensovaném stavu kondensované domény chromatinu dekondensované domény chromatinu Replication machinery SeqA vazba na hemimethylovanou DNA vedle replikační mašinerie a replikační vidličky, SeqA udržuje replikující se nukleoid v rozbaleném stavu -po remethylaci SeqA disociuje a MukB obnoví kondensovaný stav Oddělování nukleoidů probíhá paralelně s replikací - replikované domény se rovnou posunují na správné místo Replikace a oddělení nukleoidů v PB jsou paralelní procesy (X EB)

BAKTERIÁLNÍ CYTOSKELET

Bakteriální actin-like cytoskeletální proteiny - homologní k aktinu MreB a MreB homology - role v řadě buněčných funkcí (e.g. Regulace buněčného tvaru, segregace chromosomu, buněčná polarita..) - Proteiny uspořádány do helikálních filamentárních struktur - na vnitřní straně membrány MreB X není jasné, zda MreB hraje nějakou roli v cytokinesi E.coli Caulobacter crescentus Filamenta B. subtilis dynamické struktury, změny v průběhu b.cyklu - MreB protein Thermotoga maritima self-assembly in vitro - dlouhá filamenta - MreB využívá in vitro buď ATP nebo GTP pro tvorbu filament, filamenta pevnější než aktinová (podobnější intermediálním filamentům - poskytuje buňkám pevnost ) Možné role: 1 - regulace tvaru tyčovitých bakterií prostřednictvím organizace biosyntetických enzymů mureinu do helikální struktury podél dlouhé osy buňky - vzorec syntézy mureinu, který je zodpovědný za tyčovitý tvar buňky Murein (peptidoglykan) = primární determinanta tvaru bakteriální buňky, tvoří exoskeleton vně plasmatické membrány

2. participace na určení buněčné polarity -? Lokalisace specifických proteinů do jednoho nebo obou pólů buňky Např. C.crescentus - diferenciační cyklus - řada proteinů specificky cílena do jednoho nebo obou pólů (např. membránové histidine kinasy). MreB je pro lokalisaci nezbytný. Není-li přítomen, proteiny difusně rozloženy uvnitř buňky. Dále - polární lokalisace proteinů participujících na chemotaxi, pohybu, virulenci.? Mechanismus? 3. Segregace chromosomů - poškozená není-li MreB nukleoidy nesprávně distribuované v cytoplasmě, buňky bez nukleoidů nebo nukleoidy poškozeny septem -Mechanismus pohybu nukleoidu není znám,? Interakce (přímá nebo nepřímá) oric oblasti s MreB cytoskeletem pohyb podél helikální MreB struktury?

MamK aktinový homolog - subcelulární organizace membrán magnetosomů = další role pro aktin-like cytoskelet = umístění organel v bakteriální buňce Magnetosomy - na membránu vázané organely Magnetospirillum magneticum obsahující krystaly železa. Membrány magnetosomů = invaginace cytoplasmatické membrány - podél dlouhé osy buňky. - ohraničeny filamentárními MamK strukturami (MamK-GFP), Vazba MamJ - ΔmamK - nejsou filamenta ani uspořádané řetízky magnetosomů. Magnetosomy - role při orientaci bakterií podle magnetického pole, magnetotaktické bakterie -? Role při nalezení optimálního prostředí pro existenci rozhraní mezi kyslíkovým a anoxickým prostředím v půdě (mikroaerofilní bakerie)

FtsA aktinový homolog FtsA - komponenta mašinérie buněčného dělení - interakce s C-koncem FtsZ - Lokalizuje do FtsZ ringu -esenciálníprotein FtsA - in vitro tvoří polymerní strukturu -Váže ATP Funkce?

ParM a AlfA proteiny - Role při segregaci plasmidů (low copy number) - Kódované plasmidy E.coli ParRMC (parr a parm geny), pars lokus s repeticemi kam se váže ParR Par - E.coli AlfA B.subtilis, segregace plasmidů, tvoří vlákno mezi póly b.

Bakteriální tubulin-like cytoskeletální proteiny - homologní k tubulinu 2 typy = FtsZ a BtubA/BtubB proteiny (Prosthecobacter dejongeii), GTPasy FtsZ protein - vytváří transientní dynamickou helikální strukturu podél dlouhé osy buňky a tzv. Z-ring uprostřed buňky Bacillus subtilis - FtsZ konservativní, pravděpodobně u všech prokaryot - GTP-vazebný protein, GTPasová aktivita - in vitro - polymerace do uspořádané struktury - dynamické vlastnosti, růst z nukleačního místa Dynamická lokalizace v průběhu cyklu Assembly ve středu buňky, zůstává alespon polovinu BC než nastává invaginace Během septace: Z-ring shluknutí na konci invaginace half-life méně než minuta, prodloužení u FTsZ mutants s redukovanou GTPasovou aktivitou Assembly FtsZ - vytvoří se aktivní místo pro GTP hydrolysu mezi asociovanými monomery, k hydrolyse docházi asi hned po assembly Lokalisace (FtsZ-GFP)

Interaguje s mnoha proteiny

Bakteriální homology intermediálních filament Crescentin - homolog intermediálních filament EB - cca 25 % identita a 40 % similarita s IF EB. - zodpovědný za prohnutý tvar Caulobacter crescentus -cresmutanty = změna tvaru na tyčovitý Filamenta crescentinu

CfpA a Scc proteiny - u Spirochet cytoplasmatická filamenta- průměr 5-7 nm (EB IF = 8-10) -4-6 filament pod membránou, podél dlouhé osy buňky (helikální), vazba na membránu prostřednictvím proteinů AglZ protein u Myxococcus xanthus - hraje roli v sociální motilitě, interaguje s malými GTPasami -tvoří filamenta in vitro

Další bakteriální cytoskeletární proteiny, které nemají homology v EB MinD/ParA třída bakteriálních cytoskeletárních proteinů MinD skupina: umístění bakteriálních míst dělení ParA skupina: oddělování DNA MinD skupina: tvoří dynamickou helikální strukturu pod cytoplasmatickou membránou In vitro tvorba svazků MinD filament bundles v přítomnosti MinE, ATP, a phospholipidových vesiklů.

ParA skupina: plasmid partitioning proteins kódované plasmidy - zodpovědné za distribuci nízkokopiových plasmidů do dceřiných buněk In vivo - ParA proteiny tvoří helikální filamenta osciují podél nukleoidů (podobné min ) In vitro tvorba svazků ParF filament v přítomnosti ParG a ATP.

BUNĚČNÉ DĚLENÍ - TVORBA SEPTA Polar annuli (PA) Periseptal annuli (PSA) Elektronová mikroskopie 1983 Vnější membrána Vnitřní membrána Peptidoglykan PSA - vnitřní membrána těsně spojena s peptidoglykanem a vnější membránou - definuje oblast membrány, kde vznikne septum Fluorescenčně značené proteiny - do periplasmatického prostoru - oblasti PSA resp. PA - není volná komunikace se zbytkem periplasmatic. prostoru Komponenty pro tvorbu septa nedifundují, jsou lokalisovány

ts MUTANTY = fts (filamenting ts phenotype) - filamenta - blok v buněčném dělení (x mutace ovlivnující i jiné fce - CYKLUS SEPTACE: např sekrece, replikace etc) Předp. fenotyp = filamenta bez PSA (původní PSA dorozdělená) Nebyly identifikovány:? tvorbapsa I. Tvorba nových PSA nezbytná pro růst b. (např. signál pro inkorporaci nového materiálu) = letálni II. Změna lokalisace nových PSA + maturace PSA Zastavení v 1/4 resp. 3/4 délky III. Morfogenese septa Septum - invaginace všech tří vrstev IV. Modifikace PA PA odvozen od původního PSA = obsahuje elementy pro buněčné dělení Předp. fenotyp = filamenta s nekomplet. PSA, náhodně rozmístěná ftsz 84 = nematurovaná PSA náhodně podél filamenta Předp. fenotyp = filamenta s PSA - různá stádia tvorby septa ftsa = kompletní PSA ve správných posicích, po přenesení do permisivní teploty - dokončení sept -začátek invaginace ftsq -ddto enva, cha Změny permeability k antibiotikům

MINICELL MODEL: Mutanty min - fenotyp = heterogenní délka buněk v populaci -1 dělení / buněčný cyklus X 3 možná místa dělení Delece min lokusu = MINICELL FENOTYP 3 geny: minc mind mine Analysa min mutant + kmenů nadprodukujících min geny: FENOTYP - nadbytek minc + mind inhibice dělení filamenta - nadbytek mine dělení ve všech místech minicell - delece minc, D, E dělení ve všech místech minicell - delece mine inhibice dělení filamenta 1. Wild type CD E FINÁLNÍ FENOTYP určen poměrem množství min produktů 2. ΔminE nebo nadbytek mincd CD 3. ΔminCD nebo nadbytek mine CD E E E MinC+MinD = inhibitory buněčného dělení ve všech místech MinE = určuje specificitu mincd inhibitoru

Min proteiny vytváří dynamické struktury oscilace mezi 2 polovinami buňky MinC a MinD mají stejný pattern i periodicitu oscilace asi oscilují v komplexu (potvrzená interakce MinC a MinD) MinD-ATP vazba na fosfolipidy MinE MinD-ATP MinD-ADP MinE stimuluje ATP hydrolysu jen když je MinD-ATP vázán na membránu ATP a MinE regulují vazbu MinD na membránu Regulace assembly FtsZ uprostřed buňky: MinC je antagonista Z-ring assembly tato funkce stimulovana MinD?MinD přivede MinC k membráně (MinC v nepřítomnosti MinD v cytoplasmě) Cyklus oscilace cca 50s Proč assembly iniciuje na pólu?

FtsZ gen - overexprese - minicell fenotyp X nejsou prodloužené buňky - zvýšení frekvence buněčného dělení za buněčný cyklus = dělení v centru zůstává + dělení i na pólech - nadřazeno inhibici min lokusem (nadprodukce mincd částečně suprimuje) - lokalisace PSA INHIBITORY BUNĚČNÉHO DĚLENÍ MinC, MinD SfiA, SfiC: normálně reprimovány dereprese po SOS indukci - reversibilní blok septace (čas pro opravy a rekombinace)

Regulace dělení v závislosti na živinách Bacillus subtilis komponenta b.stěny lipoteichoic acid UgtP glucosyltransferasa hodně glukosy - vysoká úroveň aktivity glucolipid biosynthesis pathway UDP-glucose Blok FtsZ assembly glucose 1-phosphate phosphoglucomutasa hodně živin glucose 6-phosphate Lokalizace UgtP v závislosti na živinách UgtP-GFP wt překryvné cykly porucha UgtP dráhy

? Udržuje konstantní poměr FtsZ rings vzhledem k buněčné délce a zajišťuje, že buňka dostatečně naroste a dokončí segregaci chromosomů před cytokinesí