EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE

ISSN 1212-8848 * 681 * 8. 7. 2005 EXPRESNÍ ASTRONOMICKÉ INFORMACE Adresa : Expresní Astronomické Informace, Úvoz 118, 602 00 BRNO nebo Hvězdárna Vyškov, pošt. přihrádka 43, 682 00 VYŠKOV Telefon : 549494092 (Dalibor Hanžl) 507-348 668 nebo 603-527 727 ( Petr Hájek) Fax : 541211214 (prosím uvádějte: Ing. Dalibor Hanžl) WWW : http://astro.sci.muni.cz nebo http://eai.astro.cz E-mail : hanzl@sci.muni.cz, gabriela@sci.muni.cz (Gabriela Opletalová) IMPAKTOR KOSMICKÉ SONDY DEEP IMPACT ČTVRTÉHO ČERVENCE ZASÁHL KOMETU Po 172 dnech letu a 431 milionu kilometrů dosáhla kosmická sonda Deep Impact svého cíle - komety Tempel 1. Impaktor velikosti konferenčního stolku se střetl s kometou o velikosti většího města v 7h52m SELČ. (1h52m EDT). "Výzkumníci a celý tým této mise je velmi pyšný na to, že projekt skončil naprostým úspěchem", říká Rick Grammier, Deep Impact Project Manager z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. "Tato mise je skutečně úspěšným krachem", dodává Andy Dantzler, ředitel NASA Solar System Division. "Zítra a v nadcházejících dnech již budeme vědět mnohem více o původu naší sluneční soustavy." Oficiální potvrzení impaktu přišlo 5 minut po dopadu. V 1h 57m dopoledne EDT poslala palubní kamera snímek se středním rozlišením. Bezprostředně následující snímek po tomto čase, který byl přijat a zobrazen na obrazovkách členů vědeckého týmu, ukazoval zcela přesvědčivé známky vysoce rychlého impaktu. "Snímek zřetelně ukázal nádherný impakt, říká hlavní vědecký pracovník projektu Deep Impact Dr. Michael A'Hearn z University of Maryland, College Park. "Získali jsme tak obrovské množství dat, že nás dnes čeká dlouhá noc. Nicméně je to právě to, v co jsme doufali." Kosmickou kolizí a následným sběrem dat mateřskou sondou Deep Impact vyvrcholilo období velmi aktivních 24 hodin této mise, jež začalo uvolněním impaktoru 3. července ve 2h 07m EDT. V dalších 22 hodinách následoval letový manévr Deep Impact, poslední korekce obou sond a snímkování komety. Nakonec zbývaly impaktoru už jen poslední dvě hodiny života. "Přesně v plánovaném čase se Impaktor přepnul do vlastního autonomního navigačního módu", říká Deep Impact navigator Shyam Bhaskaran z JPL. "Naše předběžná analýza naznačuje, že impaktor provedl tři korekční manévry, a to v časech 90, 35 a 12.5 minuty před impaktem."

2 Expresní Astronomické Informace 660 "V čase střetu s kometou se impaktor vypařil. S kometou Tempel 1 se střetnul rychlostí 10 km/s. Celou událost monitorovala mateřská sonda Deep Impact. V následujících 14 minutách letu se sonda stále více přibližovala ke kometě a pečlivě shromažďovala data. V předem plánovaném čase 2h 05m dopoledne EDT pracovníci řídícího střediska sběr dat zastavili a vydali povel k zaujmutí obranného postoje sondy. Před prachovými částicemi kosmickou sondu chránil štít, protože v nejtěsnějším přiblížení ke kometě sonda prolétala vnitřní kómou komety. Ochranný mód štítem skončil ve 2h 32m dopoledne EDT, kdy řídící středisko znovu navázalo komunikaci se sondou. "Kosmická sonda těsný průlet přežila a ochranný mód štít završil úspěšný den", řekl Grammier. "V krátké době začneme proces přehrávání všech získaných informací, abychom je měli všechny pohromadě pro využívání vědeckým týmem." Hlavním cílem projektu Deep Impact je poskytnout pohled pod povrch komety, kde je podle vědců ukryt materiál z doby, kdy byla formována naše sluneční soustava. Tento materiál se časem nijak nezměnil a je tam uložen v původním stavu. Vědci očekávají, že jim projekt odpoví na základní otázky týkající se vzniku sluneční soustavy, stejně jako dá přesnější pohled na původ a složení ledových kosmických cestovatelů, kterými jsou komety. Odpovědnost za misi Deep Impact má University of Maryland, řízení letu je svěřeno JPL. Kosmická sonda byla postavena pro NASA v Ball Aerospace & Technologies Corporation, Boulder, Colo. Další informace o projektu Deep Impact naleznete na Internetu na http://www.nasa.gov/deepimpact. (podle informací JPL 05-250 z 5. 7. 2005 přeložil DH) KOSMICKÁ SONDA NASA DEEP IMPACT ZÍSKALA UNIKÁTNÍ SNÍMKY SRÁŽKY IMPAKTORU S KOMETOU Tento veliký světelný záblesk vytvořil modul kosmické sondy NASA Deep Impact pohybující se obrovskou rychlostí, kterou narazil do povrchu komety. Situaci zachytily dvě palubní kamery mateřské sondy Deep Impact. Vědci se domnívají, že 370 kg impaktor se hluboko pod povrchem komety vypařil. Ke srážce došlo 4. července 2005 v 7h 52m SELČ při rychlosti asi 10 km/s. "Nic nenaděláte, při rychlosti 36800 km/h při srážce dostanete obrovský záblesk", říká pracovník projektu Deep Impact Dr. Pete Schultz z Brown University, Providence, R.I. "Teplo, které při impaktu vznikne, dosahuje nejméně několik tisíc Kelvina. Tyto extrémní teploty způsobují, že se jakýkoli materiál začíná tavit. Záblesk vznikne na méně než sekundu, podobně jako u fotoblesku." Záblesk vytvořený impaktem byl jedním z pozorovatelských překvapení, který nyní musí vytvětlit

Expresní Astronomické Informace 570 3 vědecký tým Deep Impact. Předběžné odhady ze snímků a dat, které byly z palubního média sondy dosud přeneseny na Zemi nám přináší naprosto unikátní nový pohled do života komet. "Vědci říkají, že snímek je výmluvnější než tisíce slov," říká Deep Impact Project Manager Rick Grammier z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. "A pokud se podíváte na něco takového, co jsme zachytili 4. července 2005, myslím, že by se o tom dala napsat celá encyklopedie." Na news konferenci, která se konala 4. července, členové týmu Deep Impact prezentovali animace zachycující poslední okamžiky krátkého života impaktoru. Poslední snímek z impaktoru byl vyslán pouhé tři sekundy před jeho ohnivou zkázou. "Poslední snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 30 km od povrchu komety", říká Deep Impact Principal Investigator Dr. Michael A'Hearn z University of Maryland, College Park. "Z takto těsné vzdálenosti jsme schopni rozlišit povrchové detaily o velikosti méně než 4m. Když jsem se připojoval k této misi, chtěl jsem pořídit co nejdetailnější pohled na kometu, ale tehdy to vypadalo nepředstavitelně." Vědci projektu Deep Impact nezískali jen detailní data. Letový inženýři analyzují poslední hodiny letu impaktoru. První telemetrická data od zapálení raketových motorů impaktoru ukázala, že se impaktor pohybuje na dráze komety. "Je úžasné, že jsme mohli monitorovat letovou dráhu impaktoru tak zblízka," dodává Deep Impact navigator Shyam Bhaskaran z JPL. Díky letovému software nás první manévr dostal sedm kilometrů mimo kurs. Nebylo to nic nepředvídatelného, ale v tom okamžiku jsme si uvědomili, že možná nic neuvidíme. Ale druhý a třetí manévr dopadly dobře a přesně tak jak jsme chtěli." Projekt Deep Impact byl vytvořen za účelem poskytnutí nových poznatků o složení povrchu komet, o němž se vědci domnívají, že obsahuje materiál z doby vzniku naší sluneční soustavy v relativně nezměněné formě. Vědci doufají, že projekt přinese odpovědi na základní otázky o vzniku sluneční soustavy a poskytne detailní pohledy na původ a složení ledových kosmických cestovatelů, jakými jsou komety nazývány. Za celkovou vědeckou část mise Deep Impact je odpovědná University of Maryland, řízení probíhá z JPL. Kosmická sonda byla postavena pro NASA v Ball Aerospace & Technologies Corporation, Boulder, Colo. Poslední snímky a informace o projektu Deep Impact naleznete na Internetu na: www.nasa.gov/deepimpact. Popis snímků: 1) Titulní strana: Snímek komety 9P/Tempel 1 v době 67 sekund po zásahu impaktoru kosmické sondy Deep Impact. Snímek získala palubní kamera pracující ve vysokém rozlišení, umístěná na mateřské sondě Deep Impact. Rozptýlené světlo z kolize detektor kamery saturovalo a vytvořilo jasné světelné proudy. Přímé paprsky tedy vychází z místa impaktu, zatímco zbývající povrch komety je osvětlován Slunečním světlem. Na snímku

4 Expresní Astronomické Informace 660 jsou velmi dobře viditelné topografické útvary, včetně brázd, hřebenovitých okrajů a možných impaktních kráterů, pocházajících z dávné doby. 2) Strana 2. (nahoře): Porovnání vzhledu komety 9P/Tempel 1, jak ji fotografoval Hubble Space Telescope před a po impaktu pouzdra sondy Deep Impact. 3) Strana 2. (dole): Zadní pohled na kometu 9P/Tempel 1. Snímek byl pořízen asi padesát minut poté, co prolétla v těsné blízkosti kolem jádra komety. Kolize s impaktorem vytvořila oblak materiálu, jež vidíme jako vějíř s přímými paprsky na zadní straně komety. Snímek pořídila palubní kamera Deep Impact pracující s vysokým rozlišením 4) Strana 3.: Pohled kamery impaktoru v čase asi 90s před nárazem do komety. Snímek zachycuje četné detaily na kometárním povrchu. (podle informací JPL 2005-110 z 4. 7. 2005 přeložil DH) KOSMICKÝ DALEKOHLED VYFOTOGRAFOVAL OUTBURST KOMETY, KTERÁ JE CÍLEM MISE DEEP IMPACT V rámci testovacích snímků cílové komety mise NASA Deep Impact, pořídil kosmický dalekohled HST tyto unikátní snímky. Na snímcích je zachycen nový prachoplynový jet komety 9P/Tempel 1, tryskající z ledové komety. Snímky jsou připomínkou toho, že jádro komety Tempel 1 má velikost přibližně poloviny Manhattanu, je dynamické a prchavé. Astronomové doufají, že erupce, kterou se jim podařilo zachytit na těchto snímcích, je pouze předzvěstí velkého kosmického ohňostroje, který budou moci pozorovat 4. července. V té době kosmická sonda Deep Impact narazí do komety a pravděpodobně vymrští materiál, jenž dá vznik podobnému vějíři prachu a plynu. Kredit: NASA, ESA, P. Feldman (Johns Hopkins University) a H. Weaver (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory). (podle STScI 2005-16 z 27. 6. 2005 přeložil DH)

Expresní Astronomické Informace 570 5 KOSMICKÁ SONDA NASA DEEP IMPACT POZOROVALA VELKÝ KOMETÁRNÍ "OUTBURST" Dolores Beasley, Headquarters, Washington DC Agle, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. Lee Tune, University of Maryland, College Park Kosmická sonda NASA Deep Impact pozorovala mohutný, krátce trvající outburst či výtrysk částic z komety Tempel 1. Oblak prachu a plynu, kóma, jež obklopuje jádro komety, tak dočasně zvětšila svoji velikost a reflektivitu. Outburst byl detekován jako značné zjasnění komety 22. června. Jedná se už o druhý podobný případ, pozorovaný za poslední dva týdny. Menší outburst již pozorovaly Deep Impact, Hubble Space Telescope a pozemské observatoře 14. června. "Poslední outburst byl šestkrát větší než ten ze 14. června. Téměř všechen vyvržený materiál se oddělil během 12 hodin", řekl astronom Michael A'Hearn z University of Maryland College Park, hlavní výzkumník mise Deep Impact. A'Hearn poznamenává, že data z palubního spektrometru během outburstu 22. června v kómě zaznamenala dvojnásobné množství vodní páry. Množství jiných plynů (včetně oxidu uhličitého) bylo ještě větší. "Takové outbursty jsou u mnoha komet poměrně časté. Velmi zřídka se je však podaří pozorovat dostatečně detailně na to, abychom pochopili jejich podstatu. Za běžných podmínek je velmi obtížné získat pozorovací čas u velkých teleskopů právě k pozorování takového jevu," dodává A'Hearn. "Pokud bychom nyní neprováděli téměř kontinuální pozorování komety pomocí palubních obrazových a spektroskopických přístrojů je pravděpodobné, že bychom tento mimořádný úkaz promeškali. Další z vědeckého týmu Deep Impact, Jessica Sunshine, z Science Applications International Corporation, Chantilly, Va., souhlasí s tím, že pozorování takové aktivity dvakrát za dva týdny naznačuje, že takové jevy jsou poměrně časté. "Nyní o nich musíme uvažovat jako o významných částech procesu, kdy se kometa pohybuje u Slunce a její jádro se zahřívá", dodává. Kometa Tempel 1 je téměř v perihéliu, tedy v blízkosti bodu své dráhy, na kterém je nejblíže Slunci. "Toto pozorování dále zvyšuje hladinu vzrušení, protože se tak děje v době několika posledních dnů před finálem mise," říká Rick Grammier, Deep Impact project manager z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif. "Outburst si nicméně nevyžádá žádnou modifikaci letového plánu a ani nijak neovlivní bezpečnost sondy", dodává. Vlastní kosmická sonda Deep Impact má rozměry malého auta, její druhá část, impaktor, je co do velikosti srovnatelná např. s automatickou pračkou. Dvojice kosmických sond nese tři zobrazovací přístroje, dva jsou na mateřské kosmické sondě a jeden na impaktoru. Spektrometr, umístěný na mateřské sondě, používá stejný dalekohled jako přístroj high-resolution imager. Slavné finále této mise začíná časně 3. července 2005. O den později 4. července v 1h 52m EDT (7h52m našeho času = SELČ) kosmická sonda vystřelí impaktor a ten narazí do komety. Setkání 370 kg impaktoru s kometou pohybující se rychlostí 37 000 km/h bude srovnatelné se situací, kdy je mince vhozená před rychle se pohybující silný tahač (truck). Vědci očekávají, že impakt vytvoří kráter o velikosti několika stovek metrů. Z oblasti kráteru dojde k vyvržení ledu, prachu a plynu, čímž bude obnažen materiál ukrytý ve spodních vrstvách. Pro kometu Tempel 1 bude impakt neznatelný. Ke změně její dráhy nedojde a nebude ani žádnou hrozbou pro Zemi. V průběhu těsného průletu sondy Deep Ipmact kolem komety budou pořizovány snímky ve středním a vysokém rozlišení. V činnosti bude infračervený spektrometr, jenž bude sbírat a posílat na Zemi snímky a spektra. Na celou scenérii v době impaktu a v době, která bude následovat po něm, budou zaměřeny i Hubble, Spitzer Space Telescopes, Chandra X-ray Observatory, stejně jako velké množství malých pozemských teleskopů.

6 Expresní Astronomické Informace 660 Bohužel v České republice bude kometa Tempel 1 v době impaktu modulu hluboko pod obzorem. Pozorovací podmínky komety jsou nyní nepříznivé. Kometu bychom mohli spatřit hvězdářským dalekohledem nad západním obzorem na dostatečně čisté večerní obloze (ve 23h SELČ je asi 20 o nad obzorem). Pouhým okem kometa není pozorovatelná. Celá mise probíhá za řízení University of Maryland, College Park. Mise Deep Impact se (podle informací JPL 05-167 z 28. 6. 2005 přeložil DH) uskutečňuje v rámci Discovery class NASA programu. NASA Jet Propulsion Laboratory zajišťuje management projektu a letové operace. Kosmická sonda byla postavena pro NASA v Ball Aerospace and Technologies Corporation, Boulder, Colo. Na internetu si můžete prohlédnout i animaci zaznamenaného kometárního outburstu, naleznete ji na adrese: http://www.nasa.gov/deepimpact. SUPERNOVA 2005cr R. Quimby, P. Mondol a F. Castro, University of Texas, oznamují objev nové supernovy. SN se zachytila na CCD snímcích (bez filtru) exponovaných 24.17 UT června (hv. vel. asi 16.5 mag) a 26.17 UT června (hv. vel. asi 15.9 mag) pomocí 0.45-m ROTSE-IIIb teleskopu na McDonald Observatory. Nový objekt se nachází na souřadnicích α = 12h22m17s.21, δ = +12 o 23'49".3 (E = 2000.0), což je 3" východně a 1" severně od centra mateřské galaxie. ROTSE-IIIb snímky z 8.17 UT června není na této pozici zachycen žádný objekt (limitní hv. vel. asi 17.5 mag). (podle IAUC 8552 z 27. 6. 2005 přeložil DH) SUPERNOVA 2005cs V GALAXII M51 Wolfgang Kloehr, Schweinfurt, Německo, oznamuje objev nové supernovy (hv. vel. asi 14 mag), která se zachytila na CCD snímcích pořízených 0.20-m reflektorem v čase 28.907 UT a 28.928 UT června. Na snímku z předcházejícího týdne je již nový objekt zaznamenán (pravděpodobně asi o jasnosti 16 mag). Také Kloehr získal snímek v čase 27.933 UT června. Kloeht udává následující pozici SN 2005cs: α = 13h29m53s.37, δ = +47 o 10'28".2 (E = 2000.0), což je 15" západně a 78" jižně od centra galaxie M51 (= NGC 5194). Na předcházejících Kloehrových snímcích z 11. a 26. května není na této pozici zachycen žádný objekt. Stejně tak chybí na `LRGB' snímku, který získal R. Muendlein 5. února a na snímku Digitized Sky Survey image. W. Li, University of California at Berkeley, oznamuje, že CCD snímek pořízený systémem Katzman Automatic Imaging Telescope (KAIT) na Lick Observatory v čase 30.25 UT června existenci nového objektu potvrzuje jako hvězdy o jasnosti asi 13.5 mag. Li poskytuje koncovou pozici 52s.85, 36".3, což je 67".3 jižně od centra galaxie M51. KAIT snímek exponovaný 15.20 UT června neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.0 mag). H. Yamaoka, Kyushu University, oznamuje, že K. Itagaki (Teppo-cho, Yamagata, Japonsko; 0.60-m teleskop) získal následující koncovou pozici SN 2005cs. Pozice je určena na základě CCD snímku bez filtru, který byl exponován 30.484 UT června, kdy jasnost nového objektu byla 14.3 mag: 52s.78, 35".7. Na Itagakiho snímku, který pořídil za špatných podmínek 20.598 UT června (limitní hv. vel. 17.0 mag) není na této pozici zachycen žádný objekt. G. M. Hurst, Basingstoke, Anglie, oznamuje že P. Birtwhistle získal 27.933 UT června CCD snímky (bez filtru) M51 (Great Shefford, Anglie, 0.40-m Schmidt-Cassegrain reflektor), které SN 2005cs ukazují jako hvězdu 16.6 mag (červený obor) na souřadnicích α = 13h29m52s.81, δ = +47 o 10'35".3 (E = 2000.0). W. Li, University of California, Berkeley; S. D. Van Dyk, Spitzer Science Center, California Institute of Technology; a A. V. Filippenko, University of California at Berkeley (UCB), oznamují, že zjistili možného progenitora této mladé supernovy typu II. Progenitora určili na snímcích M 51 (GO/DD program 10452) z Hubble Space Telescope pomocí přístroje Advanced Camera for Surveys (ACS). Jedná se o hvězdu 24.0 +/- 0.2 mag (na ACS F814W snímku). Progenitora detekovali také na Canada- France-Hawaii Telescope (CFHT) Corporation (S. Jha, UCB) na CFHT snímcích z 2.28 UT července za vznikajících podmínek (seeing 0".7). Přesné pozice progenitora jsou: α = 13h29m52s.760, δ =

Expresní Astronomické Informace 681 7 +47 o 10'36".11 (E = 2000.0) na snímku mosaic F814W. CCD hvězdné velikosti SN 2005cs: červen 30.914 UT, R = 14.0 (R. Casas, Sabadell, Španělsko); červenec 1.86, R_c = 14.1 (T. Scarmato, Calabria, Itálie). (podle IAUC 8553, 8555 a 8556 z 30.6., 1. a 3. 7. 2005 přeložil DH) SUPERNOVA 2005ct Dále k IAUC 8550. J. Graham a W. Li oznamují objev projektu LOSS další supernovy (hv. vel. 17.3 mag). SN se zachytila na CCD snímcích bez filtru z KAIT teleskopu, exponovaných v čase 1.49 UT a 2.47 UT července. SN 2005ct se nachází na souřadnicích α = 0h39m40s.50, δ = -14 o 14'16".6 (E = 2000.0), což je 3".0 západně a 2".3 jižně o centra galaxie NGC 207. KAIT snímek exponovaný v čase 20.19 UT ledna neukazuje na této pozici žádný objekt (limitní hv. vel. asi 19.5 mag). (podle IAUC 8557 z 3. 7. 2005 přeložil DH) W. Liller, Vina del Mar, Chile, oznamuje objev novy (hv. vel. přibližně 8.0 mag), která se zachytila na dvou fotografiích v červené oblasti spektra, které byly exponovány v čase 4.049 UT července (85-mm kamera + Technical Pan film + deep oranžový filtr). Nový objekt se nachází na souřadnicích α = 18h17m.9, δ = -30 o 27' (E = 2000.0). Na této pozici není na Lilerových filmech z 12. června (limitní hv. vel. asi 11.0 mag) zachycen žádný objekt. Liller dodává, že CCD snímek bez filtru exponovaný 5.085 UT července ukazuje novu, jako hvězdu 7.2 mag a její spektrum z 5.099 UT července ukazuje asi 2.1 krát zjasněnou H_alphu vůči okolnímu kontinuu. Hodnota FWHM je přibližně 970 km/s, zatímco expanzní rychlost určená z ostrého P-Cyg profilu čáry vychází přibližně 1300 km/s. A. C. Gilmore a P. M. Kilmartin oznamují následující přesnou pozici novy, kterou určili na základě nefiltrovaných 0.4-s CCD expozic z 1-m f/3.8 reflektoru na University of Canterbury's Mt. John Observatory (měřil Gilmore pomocí programu 'Astrometrica' a UCAC2 hvězd) v čase 5.380 UT července: α = 18h17m50s.77, δ = -30 o 26'31".2 (E = NOVA SAGITTARII 2005 No. 2 2000.0). Kilmartin a Gilmore získali také fotometrii. Používali 0.6-m f/16 reflektor za špatných podmínek (občasná mlha a přechod nízké oblačnosti) s těmito výsledky: červenec 5.408, V = 8.15, U-B = -0.04, B-V = +0.48, V-R = +0.38, V-I = +0.75, vzd. hmota 1.167; 5.456, 8.17, +0.03, +0.46, +0.33, +0.67, 1.064 (srovnávací hvězda Cousins' E749). Pokus o identifikaci hvězdy - precursora na Digitized Sky Survey nebyl úspěšný. V blízkosti pozice novy je hvězda 15 mag, ale je příliš mimo souřadnice. Precursor je pravděpodobně některá ze slabších hvězd. C. Jacques, Belo Horizonte, Brazílie, oznamuje následující přesné pozice novy (její nefiltrovaná jasnost byla 7.9 mag) určené podle CCD astrometrie z 5.1 UT července na 0.30-m reflektoru: 50s.79, 32".4. Vizuální odhady hvězdné velikosti (částečně oznamuje E. Waagen, AAVSO): červenec 5.014 UT, 7.6 (R. Shida, Sao Paulo, Brazílie); 5.271, 8.0 (M. Linnolt, Woodside, CA); 5.359, 8.0 (J. Bedient, Hololulu, HI); 5.438, 8.1 (A. Pearce, Nedlands, W. Australia). (podle IAUC 8559 z 5. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA P/2005 JD 108 (CATALINA-NEAT) K. J. Lawrence, Jet Propulsion Laboratory, oznamuje objev nové komety projektem NEAT. Na NEAT snímcích se kometa zachytila 28.4 UT června. Objekt ukazuje vějířovitý ohon o délce asi 10" v p.a. 270 o. Následné umístění informace na "NEO Confirmation Page" zajistilo, že J. E. McGaha (Tucson, AZ, 0.62-m f/5.1 reflektor) získal v časovém intervalu 30.33-30.35 UT června 300-s CCD snímky, které zobrazují kometu se stelárním jádrem a jednolitou kruhovou kómou o průměru 7" s 4" dlouhým vějířovitým ohonem v p.a. 215 o. J. Young (Table Mountain, 0.6-m reflector) dodává, že jeho CCD snímky z 30.4 UT června ukazují kómu malou ale jasnou o průměru 5". Dále je na snímku slabý, přímý ohon o délce 16" v p.a. 255 o.

8 Expresní Astronomické Informace 681 Minor Planet Center že tento objekt byl náhodou pozorován (jako asteroid) projektem Catalina Sky Survey (12. května), projektem LONEOS (13. května) a přehlídkou NEAT (21. června). Pozorování z prvních dvou pozorovacích nocí byly publikovány pod označením 2005 JD_108 v MPS 132975. 2005 UT R.A. (2000) Decl. Mag. Pozorovatel kvě. 12.42963 21 10 23.71-12 45 21.7 18.9 Catalina červen 28.39944 21 16 54.32-11 31 20.6 18.4 NEAT Nová astrometrie, následující eliptické orbitální elementy a efemerida jsou publikovány v MPEC 2005-M65. T = 2005 srp. 1.3467 TT Peri. = 88.9493 e = 0.376713 Node = 224.3811 2000.0 q = 4.032734 AU Incl. = 3.2761 a = 6.470112 AU n = 0.0598875 P = 16.46 roku (podle IAUC 8554 z 30. 6. 2005 přeložil DH) KOMETA P/2005 JQ 5 (CATALINA) J. J. Gonzalez, Leon, Španělsko, oznamuje vizuální detekci této komety, jako objektu o celkové hvězdné velikosti 10.3-10.5 mag (průměr kómy 4'). Kometu vizuálně spatřil 25.94 UT června (výška nad obzorem 11 deg) a 26.94 UT (výška nad obzorem 8 deg) pomocí 0.20-m reflektoru. (podle IAUC 8554 z 30. 6. 2005 přeložil DH) KOMETA 161P/HARTLEY-IRAS Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti: červen 2.10, 11.8 (J. J. Gonzalez, Leon, Španělsko, 0.20-m reflektor); 3.07, 11.9 (N. Biver, Ablis, Francie, 0.41-m reflektor); 6.09, 11.6 (Gonzalez); 16.08, 11.3 (Gonzalez). (podle IAUC 8555 z 1. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA C/2005 N1 (JUELS-HOLVORCEM) C. W. Juels, Fountain Hills, AZ; a P. R. Holvorcem, Campinas, Brazílie, oznamují jejich objev difúzní komety, která se zachytila na CCD snímcích exponovaných přes 0.07-m f/2.8 refraktor na Fountain Hills (objevové pozorování níže). Následné umístění informace na 'NEO Confirmation Page' zajistilo pozorování dalších CCD pozorovatelů, jež zachytili kometární původ tělesa. J. E. McGaha (Tucson, AZ, 0.36-m f/10 Schmidt-Cassegrain reflektor) poznamenává, že složené 60-s expozice z 3.4 UT července ukazují jasnou vnitřní kómu o průměru 30" a slabou vnější kómu táhnoucí se až do průměru 70" s 20" širokým ohonem, táhnoucím se až do 120" v p.a. 255 o. 2005 UT R.A. (2000) Decl. Mag. červenec 2.44762 3 16 42.45 +34 57 46.1 14.6 C. W. Hergenrother, J. R. Weirich a J. Keller, Lunar a Planetary Laboratory, University of KOMETA 9P/TEMPEL C. W. Hergenrother, Lunar and Planetary Laboratory, píše, že 300-s CCD snímky v oboru R pořízené na University of Arizona 1.54-m reflektoru ukazují kruhovou kómu o průměru 27", ale bez náznaku ohonu. Snímky, které získali L. Buzzi a F. Luppi (Varese, Itálie, 0.60-m f/4.6 reflektor) v čase 3.1 UT července ukazují difúzní, kruhovitou kómu o průměru asi 20". Dostupná astrometrie (včetně předobjevových pozorování, které získali Juels a Holvorcem 30. června a 1. července), předběžné parabolické orbitální elementy [T = 2005 srp. 21.24 TT, Peri. = 78.94 deg, Node = 3.04 deg, i = 50.85 deg (E = 2000.0), q = 1.1380 AU] a efemerida jsou publikovány v MPEC 2005-N10. (podle IAUC 8557 z 3. 7. 2005 přeložil DH) Arizona, oznamují výsledky aperturní fotometrie vnitřní kómy komety 9P/Tempel, prováděné

Expresní Astronomické Informace 681 9 pomocí Kuiper 1.54-m reflektoru. Byly pořizovány série 30- a 60-s CCD snímků v R oboru. Vnitřní kóma po nárazu impaktoru 'Deep Impact' rychle zjasňovala (bylo to v čase kolem 4.244 UT července). Zjasňování začalo mimo nominální hodnotu asi 15 min po impaktu. Během doby byla kometa již nepozorovatelná. Zdá se, že sedmdesát minut po impaktu dosáhlo zjasňování plata. Pozorované zvýšení jasnosti v clonkách růzých průměrů: 2".6, 2.15 mag; 3".5, 2.04 mag; 4".4, 1.92 mag; 5".2, 1.82 mag; 6".1, 1.74 mag; 7".0, 1.67 mag. Zjasňování bylo omezeno do seeingového disku pseudo-jádra. J. McGaha, Tucson, AZ, oznamuje, že kometa byla pozorována pomocí citlivé PC-164 videokamery (expozice 30 frames/s, maximum spektrální citlivosti kolem 500-600 nm) připojení na 0.20-m f/4 reflektor. Pozorování probíhalo v čase 4.240-4.257 UT července. V okolí čase impaktu sondy 'Deep Impact' nebyl pozorován žádný záblesk. Také 90-s CCD snímky pořízení pomocí 0.62-m reflektoru v čase 4.240-4.302 UT července neukazují žádné změny. Na snímcích je velmi dobře vidět kóma a ohon. Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti, které získal M. Linnolt (Woodside, CA, 0.20-m reflektor). Průměr kómy zůstával stejný na hodnotě 2'.2, jasnost se měnila takto: červenec 4.2368 UT, 11.2; 4.2451, 11.2; 4.2500, 11.1; 4.2583, 10.9; 4.2674, 10.7. M. Kidger, Instituto de Astrofisica de Canarias, oznamuje výsledky skupiny "Observadores cometas". Od října 2004 bylo získáno přes 2000 CCD fotometrických bodů světelné křivky komety 9P/Tempel. Existuje zde velmi silný předpoklad, že u komety dochází k periodickým rychlým zjasněním a pomalým poklesům jasnosti. Nejlépe fitovaná perioda byla stanovena na přibližně 4.40 +/- 0.05 dne a to jak podle světelné křivky i produkce prachu měřené jako Af(rho), což je pravděpodobně precesní. (podle IAUC 8558 z 4. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA P/2005 M1 (CHRISTENSEN) Další astrometrie a následující zpřesnění eliptické orbitální elementy jsou publikovány v MPEC 2005-N20. T = 2006 led. 31.809 TT Peri. = 226.708 e = 0.30668 Node = 143.046 2000.0 q = 2.91826 AU Incl. = 10.149 a = 4.20910 AU n = 0.114135 P = 8.64 roku (podle IAUC 8558 z 4. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA C/2005 A1 (LINEAR) M. Kidger, Instituto de Astrofisica de Canarias, oznamuje, že S. Pastor a A. Reyes získali CCD snímky, které od 25. června ukazují očividné rozštěpení jádra této komety. Druhá složka je o 0.7 mag slabší než primární (měřeno v 10" clonce). Absolutní astrometrie je publikovány v MPEC 2005-N21. Offsety sekundární (B) složky od primární (A) jsou: červen 25.1 UT, 4" západně, 7" jižně; červenec 3.1, 4", 10"; červenec 4.1, 4", 12". (podle IAUC 8559 z 5. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA P/2005 N2 (HERGENROTHER) D. Herald, Kambah (Canberra, A.C.T.), oznamuje, že opětovně objevil kometu P/1998 W2. Kometu našel na CCD snímcích exponovaných přes 0.36-m f/3.9 Schmidt-Cassegrain reflektor v čase 4. a 5. července (s astrometrií, následujícími orbitálními elementy a efemeridou publikovanou v MPEC 2005- N28). Herald poznamenává, že patnáct složených 5-min expozic u komety ukazuje ohon o délce asi 20" v p.a. 270 deg. Zjištěná hodnota korekce vůči předpovědi v MPC 45658 a 2005 Comet Handbook je Delta(T) = +0.27 dne. Epocha = 2005 lis. 6.0 TT T = 2005 lis. 2.4811 TT Peri. = 13.8784 e = 0.607511 Node = 356.5030 2000.0 q = 1.425773 AU Incl. = 21.8941 a = 3.632648 AU n = 0.1423538 P = 6.924 roku (podle IAUC 8560 z 5. 7. 2005 přeložil DH)

10 Expresní Astronomické Informace 681 KOMETA C/2005 N3 (LARSON) S. Larson oznamuje objev nové komety (objevové pozorování níže), která se zachytila na CCD snímcích exponovaných v rámci projektu Mt. Lemmon Survey. Objekt má 4" kómu a 10" ohon v p.a. 230 deg (na snímku z 5.4 UT července). Potvrzující CCD snímky získal R. H. McNaught na 1.0-m f/8 reflektoru na Siding Spring (v čase 5.6 UT července) a ty ukazují kondenzaci spojenou do 15" ohonu v p.a. 240o. 2005 UT R.A. (2000) Decl. Mag. července 5.38079 21 23 26.08-14 08 44.7 20.2 Astrometrie (včetně předobjevových pozorování z Mount Lemmon v čase 3.4 UT července), následující předběžné parabolické orbitální elementy a efemerida jsou publikovány v MPEC 2005-N29. Kometa je pravděpodobně krátkoperiodická. T = 2005 pro. 18.860 TT Peri. = 98.198 Node = 300.859 2000.0 q = 1.25088 AU Incl. = 8.243 (podle IAUC 8560 z 5. 7. 2005 přeložil DH) KOMETA 21P/GIACOBINI-ZINNER Vizuální odhady celkové hvězdné velikosti, které získal J. J. Gonzalez (Leon, Španělsko, 0.20-m reflektor): kvě. 18.12 UT, 11.2; červen 2.09, 10.5; 6.11, 10.2; July 3.11, 9.4. (podle IAUC 8560) JAK OZNAČOVAT KOMETY - "CENTAURY" 165P/2000 B4, 166P/2001 T4 A 167P/2004 PY_42? Uznání planetky - "centaura" 2004 PY_42 jako komety (viz. IAUC 8545) přineslo jistou nekonzistenci v obvyklých pravidlech. Pravidla říkají, že v tomto případě objekt - kometa může dostat označení 'P/' teprve až když projde afeliem v roce 2030. Do té doby zůstává s označením jako planetka. Pokud ovšem někdo v dalším roce neprokáže jeho kometární aktivitu. Teprve potom může dostat označení ze současné opozice. Opravdu, předpokládejme, že za těchto okolností může objekt 2004 PY_42 dostat "duální status". A to jednak jako zástupce třídy centaurů (2060) = 95P/Chiron. Cílem kometárního značení je definovat konzistentní soubor obecně předpověditelných komet (mimo několik dobře známých případů - dříve velmi dobře pozorovaných případů komet, jež dostaly označení prefixem 'D/', ale dnes již neexistují). Toho se nejlépe dosáhne požadavkem, že takový prefix může kometa získat jen v případě, že existují pozorování ze dvou (nebo více) průchodů periheliem. Vzhledem ke značné periheliové vzdálenosti (a evidentně velkým rozměrům tělesa) můžeme "centauří komety" pozorovat s menší pravděpodobností (a na spíše velmi dlouhé časové základně), než typické krátkoperiodické komety, které buď fyzicky zmizí a nebo je jejich pohyb ovlivněn významnými negravitačními efekty. Proto se zdá rozumné, používat stejná kritéria pro označování jak "kometárních", tak "asteroidálních" centaurů (a to se týká také TNOs), totiž získání určité úrovně 'kvality dráhy' (viz MPC 54279) plus pozorování ze čtyř a nebo více opozicí (a nejméně jedna z nich musí být aktuální - poslední). Proto tělesa (viz. MPV 54304) C/2004 PY_42 (CINEOS) budou označena jako 167P, podobně také C/2000 B4 (165P/LINEAR) a C/2001 T4 (166P/NEAT). Samozřejmě pokud pro tyto tři centaury přijmeme "tradiční" kometární označení, potom také dostávají jména po svých objevitelých (nebo v tomto případě spíše přehlídkových a objevových programech). Názvům objevových programů je tedy dána přednost před mytologickými názvy centaurů, které jsou tradičně uplatňovány při pojmenovávání planetek. Vidíme, že toto dilema není snadné rozhodnout, pokud nechceme již dále zvyšovat množství objektů s číselným a provizorním označením a rozhodneme se pojmenovávat. (podle IAUC 8552 z 27. 6. 2005 přeložil DH)

Expresní Astronomické Informace 681 11 VYHLÁŠENÍ UDĚLENÍ CENY EDGARA WILSONA V ROCE 2005 Smithsonian Astrophysical Observatory oznamuje, že cena Edgara Wilsona, udělovaná za objevy komet (viz. IAUC 6936, 8372), bude v roce 2005 rozdělena mezi následující dva pozorovatele: Roy A. Tucker, Tucson, AZ, U.S.A., za objev komety C/2004 Q1 a Donald Edward Machholz, Jr., Colfax, CA, U.S.A., za objev komety C/2004 Q2. (podle IAUC 8554 z 30. 6. 2005 přeložil DH)

12 Expresní Astronomické Informace 681 (P. Hájek a D. Hanžl)