DLOUHÉ STRÁNĚ PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA



Podobné dokumenty
Wycieczka SEP w RC Maja 2006 r. - Jeseníky

VYUŽITÍ ENERGIE VODNÍHO SPÁDU

Mohelenská hadcová step - národní přírodní rezervace tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy nazývaným Čertův ocas. Rezervace má rozlohu 59,23 ha, z

Předmět: Stavba a provoz strojů Ročník: 4.

Název školy: ZŠ A MŠ ÚDOLÍ DESNÉ, DRUŽSTEVNÍ 125 Název projektu: Ve svazkové škole aktivně - interaktivně Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE - průtočné, přílivové a přečerpávací elektrárny, vodíkový palivový článek (interaktivní tabule)

PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA DLOUHÉ STRÁNĚ

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny

VODNÍ ELEKTRÁRNA VRANÉ

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Digitální učební materiál

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

Elektřina a magnetizmus rozvod elektrické energie

2. Vodní dílo HORKA. MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města. Příl. č.1k části B4.10 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-17/BR/09 Počet listů: 3

SYSTÉMY A VYBAVENÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Technologie přeměny Osnova předmětu 1) Úvod 2) Energetika

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás II.

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné

Nezkreslená věda Skladování energie. Kontrolní otázky. Doplňovačka

Tespo engineering s.r.o., Roubalova 7a, Brno, tel.: , fax : info@tespo-eng.cz ;

Exkurze do elektrárny Dětmarovice

Elektrárny. Malé vodní elektrárny ve vodárenských provozech

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II

KLÍČOVÉ AKTIVITY ZS ENERGIE 2014

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 1/2001 ze dne 4. ledna 2001, kterým se stanovují maximální ceny elektřiny

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

8. Vodní dílo STANOVICE

Přečerpávací vodní elektrárny. Roman Portužák

PARTNER V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

Zajištění dodávky elektřiny pro hlavní město Prahu při mimořádných stavech v elektrizační soustavě

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na chod elektrizační soustavy ČR

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Mimořádné stavy v ES - Blackouty

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KAŠAVA. Kašava Kašava ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Výroba energie. Radek Březík, 9. ročník.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ. Katedra hydrotechniky

ENERSOL 2016 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Malé vodní elektrárny PLZEŇSKO

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Přehrada Josefův Důl na Kamenici v ř. km 30,200 Stručná historie výstavby vodního díla

Střešní fotovoltaický systém

Aktualizace státní energetické koncepce nová příležitost pro teplárny (Ostrovní provozy podporované startem ze tmy)

silnice I/44 Červenohorské sedlo-sever 10/2008 uvedeno do provozu

Vliv výroby z fotovoltaických elektráren na náklady na řízení přenosové soustavy ČR 1/32

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

13. VÝROBA A ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE Úvod Rozvod elektrické energie Energetická soustava Výroba elektrické energie

Popis výukového materiálu

Vliv výroby z obnovitelných zdrojů na stabilitu elektrizační soustavy

1. Dělení a provoz výroben elektrické energie (elektráren)

VY_32_INOVACE_17_PRADĚD_35

pevné, přivádí-li vodu do oběžného kola na celém obvodě, nazývá se rozváděcí kolo,

PRŮMYSLOVÉ INŽENÝRSTVÍ 2014 studentská vědecká konference

Pro rozlišování různých typů hydraulických turbín se vžilo odvozené kritérium tzv. hydraulické podobnosti měrné otáčky

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.22 EU OP VK. Obnovitelné zdroje

EM Brno s.r.o. DYNAMOSPOUŠTĚČ SDS 08s/F LUN LUN

1.SERVIS-ENERGO, s.r.o.

Přehled některých akcí realizovaných v létech

VÝROBA ELEKTRICKÉHO PROUDU

Výroba a přenos el. energie

475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

Projekty a reference

Regulace spotřeby elektrické energie. Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora

Ventilační turbina HV-profi s hybridním pohonem

Základní charakteristika

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

Fyzikální procházka Prahou V

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2006 ze dne 21. listopadu 2006,

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

REKONSTRUKCE V DLOUHÝCH STRÁNÍCH MÍŘÍ DO FINÁLE

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ VÝROBNY ELEKTŘINY K PŘENOSOVÉ NEBO DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

Cape Verde Kapverdská republika

1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie 1 ) a) způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné

Využití vodní energie Pracovní list

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Víte, jak funguje malá vodní elektrárna?

Název společnosti: VPK, s.r.o. Vypracováno: Ing. Michal Troščak Telefon: Datum:

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

rozdělení napětí značka napětí napěťové hladiny v ČR

TRONIC CONTROL. Nad Safinou I č.p Vestec u Prahy tel./fax: info@tronic.cz http//

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

3. Vodní dílo JESENICE

Vícepalivový tepelný zdroj

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

Transkript:

DLOUHÉ STRÁNĚ PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNA Obr. 1: Letecký pohled na nádrže 3

Obsah POLOHA... 5 HISTORIE... 5 NÁDRŽE... 6 ELEKTRÁRNA... 7 DODAVATELÉ... 9 NÁKLADY A OPRAVY... 9 MÉ FOTO Z NÁVŠTĚVY VODNÍ ELEKTRÁRNY... 10 MŮJ POHLED NA ELEKTRÁRNU... 11 ZDROJ... 11 4

POLOHA Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází v Hrubém Jeseníku u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk, uvnitř CHKO Jeseníky. Jedná se o nejvýkonnější elektrárnu v České republice. Obr. 2: Pohled na nádrže v mapě Obr. 3: Horní nádrž v zimě HISTORIE Po dlouhém výběru místa pro výstavbu vodní elektrárny se v roce 1978 usneslo, že vodní nádrž bude postavena v masivu Mravenečníku nacházející se v Jeseníkách. Na počátku osmdesátých let však vláda rozhodla o útlumu stavby. Roku 1985 byl tedy projekt elektrárny zmodernizován a namísto původně plánovaných čtyř soustrojí s oddělenými turbínami a čerpadly byly navrženy dvě reverzní turbíny o vyšším výkonu. O dokončení elektrárny se rozhodlo v roce 1989. Dne 20. června 1996 se elektrárna uvedla do provozu, ale pouze jen s jednou turbínou. V létě roku 2007 proběhla generální oprava horní nádrže, která už byla v havarijním stavu. Obr. 4: Oprava horní nádrže Obr. 5: Celkový pohled na Obr. 6: Oprava horní nádrže rekonstrukci nádrže 5

NÁDRŽE Dolní nádrž se nachází na říčce Divoká Desná, má celkový objem 3,4 mil.m³ a výšku hráze 56 m. Obr. 7: Dolní nádrž Obr. 8: Hráz dolní nádrže Obr. 9: Vypouštění dolní nádrže Horní nádrž leží na hoře Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 m a má celkový objem 2,72 mil. m³. Horní nádrž musela být před napuštěním izolována 18 cm silnou vrstvou přírodního asfaltu, dovezeného za tímto účelem z Albánie. Tento materiál totiž vydrží přísné teplotní požadavky, které se tu na vrcholcích Jeseníků mohou vyskytnout. Asfalt musí být pevný a soudržný v rozsahu teplot od -30 do + 60 stupňů. Obr. 10: V obzoru je horní nádrž s pozadím Ještědu Obr. 11: Horní vodní nádrž v létě 6 Obr. 12: Horní vodní nádrž

ELEKTRÁRNA Vlastní elektrárna je řešena jako podzemní dílo, kvůli CHKO. V kaverně jsou umístěny dvě 24 metrů vysoké turbosoustroje s reverzními Francisovými turbínami, každá má výkon 325 MW (jedná se o největší reverzní vodní turbíny v Evropě). S horní nádrží je kaverna spojena dvěma přivaděči (o průměru 3,6 m a délce 1547 a 1499 m), s dolní nádrží je spojena dvěma tunely (o průměru 5,2 m a délce 354 a 390 m), na obou koncích mají přivaděče kulové uzávěry; při plném výkonu protéká každým přivaděčem 68,5 m³ vody za sekundu; celý objem nádrže je možné načerpat za sedm hodin. Na turbínách jsou duté hřídeli o průměru 1 m připevněny generátory, na nich pak rozběhové motory, které při spouštění čerpadlového režimu roztočí lopatky turbíny do protisměru. Dále jsou pak lopatky poháněny přímo generátory ve funkci motorů. V elektrizační soustavě plní elektrárna funkce statickou, dynamickou a kompenzační. 1. Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. 2. Kromě výše zmíněné statické funkce také elektrárna poskytuje funkci dynamickou funguje jako výkonová rezerva systému, poskytuje regulační výkon a podílí se na řízení frekvence soustavy. 3. Dále pak může fungovat v kompenzačním režimu, kdy pomáhá regulovat napětí v soustavě. V případě potřeby dokáže elektrárna z klidu do maximálního turbínového výkonu přejít za 100 sekund a energii dodávat nepřetržitě šest hodin. Na stropě turbínové kaverny jsou dva jeřáby, které jsou v případě potřeby společně schopny vyzvednout soustrojí na odkládací plochu, kde jsou přístupné opravě. Vedle turbínové kaverny se nachází rozvodny a dva blokové trojfázové transformátory. V podzemí je dále vybudována celá soustava komunikačních, větracích a odvodňovacích tunelů a šachet s celkovou délkou 8,5 km. Provoz elektrárny je řízen dálkově, z pražského centrálního dispečinku společnosti ČEZ. V samotné elektrárně pracuje méně než 40 zaměstnanců, kteří mají na starost zejména údržbu. Obr. 13: Řídící budova vodní elektrárny 7 Obr. 14: Vchod do kaverny

Obr. 15: Tunel vedoucí do kaverny Obr. 16: Kaverna Obr. 17: Turbína Obr. 18: Vstavená turbína Obr. 19: Podrobný obrázek podzemní části s turbínami 8

Obr. 20: Propojenost mezi nádržemi a řídícím střediskem DODAVATELÉ Hlavním dodavatelem byla společnost Ingstav. Podzemní práce prováděla firma Subterra, asfaltobetonové těsnění zajistila bratislavská společnost Slovasfalt. Generálním projektantem stavby byla firma Aquatis. Základní technologie vyrobila firma ČKD Blansko, transformátory dodala Škoda Plzeň, pancíř přivaděčů vyrobila společnost Hutní montáže Ostrava. Některé technologické celky pocházejí ze zahraničí. NÁKLADY A OPRAVY Celkové náklady na stavbu činily kolem 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. 9

MÉ FOTO Z NÁVŠTĚVY VODNÍ ELEKTRÁRNY Obr. 21: Pohled do krajiny Obr. 22: Vypuštěná horní nádrž Obr. 23: Vypuštěná horní nádrž Obr. 24: Vypuštěná horní nádrž Obr. 25: Elektrické rozvody Obr. 26: Hráz dolní nádrže 10

MŮJ POHLED NA ELEKTRÁRNU Na návštěvu Dlouhých strání nejde myslet jinak nežli pozitivně, zaměstnanci a průvodci jsou velice seriózní a zodpoví vám cokoliv, na co se jich zeptáte. Moje návštěva elektrárny byla vylepšena tím, že horní nádrž byla celá vypuštěná, a proto jsem mohla vidět, co se skrývá na dně nádrže. Výstup k elektrárně Dlouhé stráně byl nezapomenutelný díky krásné přírodě a výhledu do krajiny. Z ekonomického hlediska byla elektrárna zamýšlena pro zabezpečení stability elektrizační soustavy, kdy dochází k vychýlení z rovnováhy mezi aktuální spotřebou energie a výkonem, které poskytují základní energetické zdroje. Dnešní provoz elektrárny tudíž přechází z turbínového do čerpadlového režimu i v průběhu dne, zatímco v době jejího vzniku byl čerpadlový režim v provozu obvykle v nočních hodinách. Tato funkce je důležitá, nejde o maximální stálý výkon, investice se každopádně vyplatila. Časopis:Stavebnictví Brožura: Dlouhé Stráně ZDROJ Vlastní poznámky z přednášky o elektrárně Dlouhé Stráně: Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.dlouhestrane.cz/ Google: Obrázky Dlouhé Stráně [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: https://www.google.cz/search?q=dlouh%c3%a9+str%c3%a1n%c4%9b+foto&bi w=1024&bih=635&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=x&ei=6pt3vpv- AunKygPc34GwCA&ved=0CD0Q7Ak 11