57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 57 Okres Vy kov památka Baraãka Pfiíkr prav erozní svah asymetrického údolí Klobouãky s antropogenními tvary v Otnické pahorkatinû, 400 m jihov chodnû od Klobouãek. Klobouãky GEOLOGIE Skalní podloïí pfiedstavuje Ïdánicko-hustopeãské souvrství vnûj ího fly ového pásma, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Místy je pfiekryto návûjemi spra- í. SvaÏité území s jihozápadní expozicí pokr vají melanické pûdy reprezentované pararendzinou typickou, pfiecházející v severov chodní a v chodní ãásti (jiï mimo CHÚ) do typick ch hnûdozemí. 40 70 m V mûra:,06 ha Vyhlá eno: 950 OstrÛvek teplomiln ch spoleãenstev s fiadou v znamn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. KVùTENA Vegetaci na nejmûlãích pûdách tvofií drnová step svazu Festucion valesiacae skavylem vláskovit m (Stipa capillata), smûlkem tíhl m (Koeleria macrantha) a ostfiicí nízkou (Carex humilis), na hlub ích pûdách se vyskytují teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus) aváleãkou prapofiitou (Brachypodium pin- natum). Nalezneme zde napfi. koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), k. velkokvût (P. grandis), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. dánsk (A. danicus), k. viãencovit (A. onobrychis), vstavaã vojensk (Orchis militaris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), chrpu chlumní (Cyanus triumfettii), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), z. moravsk (Campanula moravica), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), hvûzdnici chlumní (Aster amellus) ahvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Podél hranice se zemûdûlsk mi pozemky se nachází souvisl pruh kfiovin slivonû trnité (Prunus spinosa), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) arûïe ípkové (Rosa canina), v jiïní ãásti území se objevuje nálet borovice lesní (Pinus sylvestris). ZVÍ ENA Zteplomiln ch druhû hmyzu zde byly zji tûni napfi. pouzdrovníãci Coleophora amellivora a C. brevipalpella, hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia), ostruháãek trnkov (Satyrium spini), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites), m. hnûdoskvrnn (P. daphnis) a m. vikvicov (P. coridon). Vúzemí hnízdí z ptákû Èuh k obecn (Lanius collurio), krutihlav obecn (Jynx torquilla), obãas pûnice vla ská (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Vminulosti byla plocha rezervace zemûdûlsky vyuïívána jako extenzivní sad, travnaté porosty se zãásti kosily, zãásti vypásaly. V souãasné dobû je ohroïena ífiením hlohû, slivonû trnité, pajasanu Ïláznatého, jehoï opakovanû se vyskytující exempláfie je Ïádoucí soustavnû odstraàovat. Expanze dfievin je omezována regulaãními zásahy. KaÏdoroãnû probíhá kosení vytipovan ch travnat ch ploch. BIBLIOGRAFIE 9, 4 4, 8, 8 MAPA ÚZEMÍ strana 574 Teplomilná spoleãenstva pfiírodní památky Baraãka jsou v souãasné dobû ohroïovány ífiícími se dfievinami. Pfiíchod jara zvûstují kvetoucí koniklece luãní (Pulsatilla pratensis). V hustém koberci trav a vy ích bylin témûfi zaniká nenápadn, dle âerveného seznamu ohroïen kozinec rakousk (Astragalus austriacus). VY 7 57
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 58 Brnûnsko SvaÏité území na pravém údolním svahu Litavy s terenními vlnami je porostlé teplomiln m irokolist m trávníkem a ve stfiední ãásti rozpt len mi dfievinami. Hnûdásek kvûtelov (Melitaea didyma) se zde dosud vyskytuje, i kdyï v mnoha oblastech jiï vymizel. Kakost krvav (Geranium sanguineum) ãasto vytváfií pfii okrajov ch lemech kfiovin a lesû kompaktní porosty. GEOLOGIE Skalní podloïí pfiedstavuje paleogenní Ïdánickohustopeãské souvrství vnûj ího fly- e, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. PodloÏí je místy pfiekryto návûjemi spra- í. âlenit svah s jihov chodní aï jiïní expozicí je rozãlenûn svahov mi úpady a amfiteatrální odluãnou oblastí sesuvu. Nachází se zde fiada drobn ch sesuvû a agrární antropogenní tvary. Pedologicky spadá rezervace do oblasti pararendzin (pararendziny typické a kambizemní), které se tu prolínají s typick mi ãernozemûmi (erodovan mi). KVùTENA Vegetaci tvofií stepní spoleãenstva svazu Festucion valesiacae s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), ostfiicí nízkou (Carex humilis), koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), matefiídou kou pannonskou (Thymus pannonicus), m. olysalou (T. glabrescens), mochnou píseãnou (Potentilla arenaria), a seselem fenyklov m (Seseli hippomarathrum), v ãásti plochy lze rozli it i irokolisté teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum).vyskytuje se zde napfi. kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), oman meãolist (Inula ensifolia), o. vrbolist (I. salicina), modfienec chocholat (Muscari comosum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), len tenkolist (Linum tenuifolium), ãern rolní (Melampyrum arvense), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), bílojetel nûmeck rezervace âlupy Pfiíkr prav svah údolí fiíãky Litavy v Brankovické pahorkatinû, km severozápadnû od Maref. Marefy 60 08 V mûra: 5,668 ha Vyhlá eno: 98 Spoleãenstva stepního charakteru s v skytem teplomiln ch druhû rostlin a hmyzu. (Dorycnium germanicum), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), z. moravsk (C.moravica), z. klubkat (C. glomerata), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a kakost krvav (Geranium sanguineum). ZVÍ ENA Území je stepní rezervací s teplomiln mi druhy hmyzu, ze vzácnûj ích broukû zde byli zji tûni stfievlíãci Amara littorea, A. sabulosa a A. equestris, prskavec vût í (Brachinus crepitans), majka Meloe scabriusculus a kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum). Na lokalitû Ïijí i dva zvlá tû chránûné druhy stfievlíkovit ch broukû stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii) avelmi hojnû sviïník polní (Cicindela campestris). Z v znaãnûj ích nálezû mot lû je moïno zmínit pouzdrovníãky Coleophora conyzae, C. galatellae a C. linosyris, vfietenu ku pozdní (Zygaena laeta), hnûdáska kvûtelového (Melitaea didyma), ostruháãka kapinicového (Satyrium acaciae), o. jilmového (S. w-album), modráska kozincového (Glaucopsyche alexis) a m. jetelového (Polyommatus bellargus). Ptáci jsou zastoupeni Èuh kem obecn m (Lanius collurio), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) nebo pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), vzácnû strnadem luãním (Miliaria calandra). VYUÎITÍ V minulosti bylo území vyuïíváno pro pastvu i jako extenzivní sad. Regulaãní zásahy se nyní omezují na kaïdoroãní kosení vybrané ãásti lokality, postupné odstraàování odumfiel ch ovocn ch dfievin a regulace expandujících stromû. Území je ãásteãnû ohroïeno intenzivní zemûdûlskou v robou na severní hranici, zejména postupn m odoráváním okrajû. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 574 58 VY 8
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 59 Okres Vy kov rezervace Ha ky Pfiíkr svah v amfiteatrálním uzávûru údolí pravého bezejmenného pfiítoku fiíãky Litavy v Brankovické pahorkatinû, asi, km severnû od Nevojic. Nevojice GEOLOGIE Skalním podloïím je paleogenní Ïdánickohustopeãské souvrství vnûj ího fly e, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Místy jsou horniny skalního podloïí pfiekryté návûjemi spra í. Pfiíkr svah s jiïní aï jihov chodní expozicí je rozãlenûn balkami a agrárními terasami. Z hlediska pûdních pomûrû je území tvofieno pfieváïnû pararendzinou typickou a kambizemní, prolínajícími se s hnûdozemí typickou. V okolí se potom vyskytují 68 6 m V mûra: 4,95 ha Vyhlá eno: 98 Zbytky suchomiln ch a teplomiln ch stepních spoleãenstev ponticko-panonského typu. zemûdûlské pûdy zastoupené ãernozemí hnûdozemní. KVùTENA Na strm ch vys chav ch svazích se vyskytuje stepní vegetace svazu Festucion valesiacae s ostfiicí nízkou (Carex humilis) a omanem meãolist m (Inula ensifolia), které na ménû extrémních stanovi tích stfiídají teplomilné trávníky svazu Bromion erecti sváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) a mochnou sedmilistou (Potentilla heptaphylla). Z v znamn ch druhû byly zji tûny napfi. koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), vstavaã vojensk (Orchis militaris), v. nachov (O. purpurea), oman srstnat (Inula hirta), o. vrbolist (I. salicina), len tenkolist (Linum tenuifolium), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), modfienec chocholat (Muscari comosum), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a hvûzdnice chlumní (Aster amellus). Pfii jihov chodním svahu se hojnûji vyskytuje kamejka rolní (Lithospermum arvense) a odtud se ífií aï do centra území. Teprve pfied nûkolika lety byly na lokalitû nalezeny i kru tík bahenní (Epipactis palustris) a stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). Zejména ve stfiední ãásti rezervace se nachází neprostupn pruh kfiovin a náletov ch dfievin, v nûmï dominují topol bíl (Populus alba), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), slivoà trnitá (Prunus spinosa) a hloh jednosemenn (Crataegus monogyna). ZVÍ ENA Z pozoruhodnûj ích druhû hmyzu zde byly zji tûni napfi. pouzdrovníãci Coleophora asterifoliella, C. ramosella a C. stramentella, modrásek vikvicov (Polyommatus coridon) avfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica). Ptáci jsou zastoupeni Èuh kem obecn m (Lanius collurio), strnadem luãním (Miliaria calandra), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) a krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), nepravidelnû bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata). VYUÎITÍ Na postagrárních ladech jsou dosud znatelné agrární terasy a stabilizované erozní r hy (balky). Je tû nyní jsou patrny zbytky pastvin a extenzivních sadû. Do neobhospodafiovan ch ploch se zaãaly ífiit kfioviny a místy i tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). VprÛbûhu posledního desetiletí je v území provádûna pravidelná regulace kfiovinn ch náletû a kosení vybran ch ãástí, vãetnû zásahû proti expanzivnû se ífiícímu bezu chebdí (Sambucus ebulus) ve stfiední ãásti pfiírodní rezervace. MAPA ÚZEMÍ strana 57 Pfiíkr na v chod orientovan svah s agrárními terasami porostl mi kfiovinami a vzrostl mi stromy z náletu, které stabilizují sesuvy a erozní r hy, navíc jsou dobr m úkrytem pro Ïivoãichy, hlavnû ptactvo. Charakteristick m druhem stepních lad je modrásek vikvicov (Polyommatus coridon); vúzemí se objevuje v nûkter ch letech velmi poãetnû. Na vlhãích místech pfii úpatí svahu roste i kru tík bahenní (Epipactis palustris). VY 9 59
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 540 Brnûnsko 4 Typick m druhem bfiehov ch porostû a vlhk ch stanovi È vûbec je kalina obecná (Viburnum opulus). Kru tík irolist (Epipactis helleborine) roste roztrou enû v prostoru celého chránûného území. Silenka nicí (Silene nutans) se nejvíce objevuje na su ích místech pfii okraji lesa. 4 Chránûné území tvofií remízek s drobn mi travnat mi palouãky, obklopen intenzivnû obhospodafiovanou ornou pûdou, kter je útoãi - tûm nûkolika chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí pfiedstavuje paleogenní Ïdánicko-hustopeãské souvrství vnûj- ího fly e, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Skalní podloïí je místy pfiekryto návûjemi spra í. Svah má západní expozici a je rozãlenûn balkami. Na zalesnûném svahu vznikla asociace pûd pararendziny kambizemní a kambizemû typické (pseudoglejové), kterou obklopuje hnûdozem typická (erodovaná). KVùTENA Stromové patro remízku tvofií borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), vtrou- ena je i bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a expandující trnovník akát (Robinia pseudacacia). Základ kefiového patra pfiedstavují mladé exempláfie stromû, k nimï se na su ích místech dru- Ïí brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus) ab. evropsk (E. europaeus), ve vlhãích Ïlebech bez ãern (Sambucus nigra), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) a kalina obecná (Viburnum opulus). Vbylinném podrostu byly zji - tûny napfi. kru tík irolist (Epipactis helleborine), bradáãek vejãit (Listera ovata), vstavaã vojensk (Orchis militaris), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), hvûzdnice chlumní památka Hrubá louka Pfiíkr prav svah údolí pravého bezejmenného pfiítoku Moufiínovského potoka v Uhfiické vrchovinû, 0,8 km jiïnû od Moufiínova. Moufiínov (Aster amellus), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a dal í druhy svûtl ch dubohabrov ch hájû: váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), plicník mûkk (Pulmonaria mollis), silenka nicí (Silene nutans), svízel lesní (Galium sylvaticum), lipnice hajní (Poa nemoralis), srha hajní (Dactylis polygama), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel vonn (Galium odoratum) a Ïindava evropská (Sanicula europaea). 80 04 m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 990 Lokalita vzácn ch druhû rostlin, pfiedev ím vstavaãovit ch. ZVÍ ENA Z ménû ãast ch druhû lze zmínit pestrobarvce petrklíãového (Hamearis lucina), modráska hnûdoskvrnného (Polyommatus daphnis) a pouzdrovníãka Coleophora ramosella. Vzhledem k malé plo e zde Ïijí pfieváïnû bûïné druhy svûtl ch lesû a kfiovin, napfi. nûktefií ãmeláci rodu Bombus. V území hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Vysazen remízek obsahuje dfieviny dubohabrového stupnû a v okrajov ch ãástech zplanûlé ovocné stromy (tfie nû, vestky, hru nû). Území je ãásteãnû znehodnoceno v sadbou a ífiením silnû expanzivního trnovníku akátu. Souãasná péãe se soustfieìuje zejména na redukci akátu a prosvûtlení vût- í ãásti porostu. MAPA ÚZEMÍ strana 575 540 VY 0
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 54 Okres Vy kov památka Hfiebenatkov útes Skalky na pravém svahu suchého údolí Kuãerovské pahorkatiny na jihozápadním okraji obce KrouÏek a 50 m severozápadnû od místního sportovního areálu. KrouÏek 00 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 990 Drobné nesouvislé v chozy vápencû, dokládající v voj mofisk ch ÏivoãichÛ v tfietihorách, nalezi - tû fosilií. GEOLOGIE Chránûné území tvofií dvû odkryté ãásti na plo e 0 m a dosahující v ky aï,5 m. V chozy zastihují jen ãást souvrství spodnobadensk ch lithothamniov ch (fiasov ch vápencû) jehoï mocnost ãiní aï 6 m. V jejich podloïí byly odkryty vápnité jíly (tégly), pfiím kontakt vápencû s podloïím nebyl pfii v stavbû nedalekého sportovního areálu vysledován. Tlusté lavicovité vápence jsou svûtle edé, stfiednû aï hrubû zrnité, organodetritické, slabû písãité. Podstatnou mûrou, srostoucí ãetností smûrem k nadloïí, se na jejich sloïení podílejí lastury a ulity mûkk Û, hlízy a vûtevnaté stélky ãerven ch fias. Schránky mûkk Û b vají mnohdy vylouïeny, takïe vápence mají kavernózní charakter. Zachované schránky mûkk Û nevykazují na rozdíl od zbytkû stélek ãerven ch fias známky vût- ího transportu. Horninu lze oznaãit za pfiechodov typ mezi vápenci organodetritick mi a tafohermními. Podle Ïivoãi né asociace lze usoudit na mûlkovodní sedimentaãní prostfiedí na litorálu a sublitorálu s maximální hloubkou 80 m. Z ãerven ch fias (ruduch) byly identifikovány rody Lithothamnium, Archaeolithothamnium, Lithophyllum. Z fauny byla popsána celá fiada druhû foraminifer, v skyty ostnû jeïovek, zubû Ïraloka rodu Lemna, kostí ryb kostnat ch ãeledi Sparidae azoarií mechovek. Nejvût ího zastoupení v ak dosahují schránky mûkk Û, a to pfiedev ím mlïû (Bivalvia), dále i rodû Ostrea (ústfiice), Cardita, Arca, Venus, Pecten, Corbula, bfiichonoïcû (Gastropoda), ale i rodû Pleurotoma, Triton, Caesia, Turitella, Ancilla, Nassa atd. Z pûdních zástupcû zde má nejvût í roz ífiení pararendzina typická, kterou obklopují v irokém okolí typické ãernozemû (rovnûï jejich erodovaná forma). KVùTENA Skalky se nacházejí v lese tvofieném pfieváïnû borovicí lesní (Pinus sylvestris). Vedle ní se v okrajov ch partiích lesa vyskytují je tû javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm habrolist (Ulmus minor), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) atfie eà ptaãí (Cerasus avium). V kefiovém patru najdeme zmlazující se druhy stromového patra a spolu s nimi se ve skupinách i jednotlivû vyskytují bez ãern (Sambucus nigra), brslen evropsk (Euonymus europaeus), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), srstka angre t (Ribes uva-crispa) arûïe ípková (Rosa canina). V podrostu najdeme ve vût ím plo ném zastoupení konvalinku vonnou (Convallaria majalis), vzácnûji aï roztrou enû violku srstnatou (Viola hirta), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium) a mléãku zední (Mycelis muralis). tûrbiny skal jsou ideálním prostfiedím pro sleziník ãerven (Asplenium trichomanes). VYUÎITÍ Stav lokality neodpovídá jejímu paleontologickému v znamu. Je obtíïnû pfiístupná, zcela zarostlá kfiovinami a slouïí jako pfiíleïitostná skládka. Asanaãní zásahy se zde neprovádûjí. Jak koliv sbûr fosilií podléhá povolení. Lokalita je pomûrnû malá a v skyt hfiebenatek není natolik v znamn, aby do- lo k devastaci lokality sbûrateli fosílií. BIBLIOGRAFIE 8, 0, 70 MAPA ÚZEMÍ strana 575 Vápencové v chozy se zkamenûlinami tfietihorních mofisk ch ÏivoãichÛ a bohaté nalezi tû fosilií. Nerovn povrch vápence s patrn mi otvory po vylouïen ch schránkách mûkk Û. Kónická ulita druhu Turitella riepeli z PP Hfiebenátkov útes. Ze sbírek Moravského zemského muzea vbrnû. 4 Na skalkách a v porostech borovice lesní (Pinus sylvestris) najdeme napfi. brslen evropsk (Euonymus europaeus). 4 VY 54
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 54 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií sedimenty Ïdánicko-hustopeãského souvrství vnûj ího fly e, zastoupené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Pomístnû se vyskytují návûje spra- í. Pedologicky je území tvofieno zástupci illimerick ch pûd erodovanou formou hnûdozemû typické a luvizemí typickou. V lesní ãásti se nachází pararendzina typická (kambizemní), stfiídavû s kambizemí typickou. V okolí Her pického rybníka a KfiiÏanovického potoka (Buchlova) vznikla karbonátová fluvizem typická. KVùTENA V pobfieïní zónû rybníka roste ostfiice ostrá (Carex acutiformis), o. latnatá (C. paniculata), blatouch bahenní (Caltha palustris), krtiãník kfiíd- âolek obecn (Triturus vulgaris) nachází ve zdej ím rybníku ideální podmínky k rozmnoïování. Ve vysoké vegetaci u rybníka lze hrozen drobn ch zelenav ch kvûtû bradáãku vejãitého (Listera ovata) snadno pfiehlédnout. Do PP Jalov dvûr patfií nûkolik typû biotopû rybník, vlhká louka, dubohabrov les i teplomiln trávník svazu Bromion erecti pfii horní hranû chránûného území. lat (Scrophularia umbrosa) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). V chodní svah nad rybníkem tvofií travnaté plochy zãásti s vegetací svazu Bromion erecti, na kter ch lze najít bradáãek vejãit (Listera ovata), vstavaã vojensk (Orchis militaris), sasanku lesní (Anemone sylvestris), hvûzdnici chlumní (Aster amellus), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), oman vrbolist (Inula salicina), modfienec chocholat (Muscari comosum) avousatku prstnatou (Bothriochloa ischaemum). Zb vající ãást svahu nad rybníkem kryje lesní porost tvofien borovicí lesní (Pinus sylvestris), modfiínem opadav m (Larix decidua), smrkem ztepil m (Picea abies), jilmem habrolist m (Ulmus minor), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) atrnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). Na západním okraji najdeme mohutné kefie kaliny tu alaje (Viburnum lantana) a hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna). V podrostu ãasto pfievládá net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel vonn (Galium odoratum), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum) av. prapofiitá (B. pinnatum). Z hájov ch druhû zde rostou ãistec lesní (Stachys sylvatica), violka vonná (Viola odorata) a vzácn vstavaã nachov (Orchis purpurea). ZVÍ ENA Z v znaãnûj ích mravencû lze jmenovat druhy památka Jalov dvûr Her pick rybník v nivû KfiiÏanovického potoka a pfiilehl lev erozní údolní svah s úpady, balkami a agrárními mezemi v Dambofiické vrchovinû, asi 0,4 km jiïnû od kfiiïovatky silnice z Her pic do Ra ovic smûrem ke statku Jalov dvûr. Her pice Ponera coarctata, Leptothorax parvulus, Myrmica lobicornis, Camponotus fallax a C. truncatus, dále sekáãe Trogulus tricarinatus a stfievlíãka Nebria brevicollis. Zajímav je také v skyt tfií ménû bûïn ch druhû váïek: idélka znamenaného (Erythromma viridulum), váïky ãervené (Crocothemis erythraea) av. bûlofiitné (Orthetrum albistylum). Pfied intenzifikací chovu ryb v znamná lokalita obojïivelníkû se skokanem tíhl m (Rana dalmatina), s. hnûd m (R. temporaria), s. zelen m (R. kl. esculenta), ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), kuàkou obecnou (Bombina bombina) a ãolkem obecn m (Triturus vulgaris). Dal í obratlovci jsou zastoupeni 40 0 m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: 990 Rybniãní biotop s v skytem nûkolika v znamn ch druhû obojïivelníkû a v skyt vzácn ch druhû stepní kvûteny na okolních stráních. uïovkou obojkovou (Natrix natrix), slep em kfiehk m (Anguis fragilis) nebo Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). LESNICTVÍ V lesních porostech je nutno omezovat ífiení akátu a obnovu porostû provádût dfievinami odpovídajícími danému ekotopu. VYUÎITÍ Území ohroïují negativní vlivy zemûdûlské v roby, zejména zneãi tûní vody vrybníku splachy ze statku Jalov dvûr. Nelesní ãást vyïaduje obãasné odstranûní stafiiny. Rybáfiské hospodafiení je nutno slaìovat se zájmy ochrany pfiírody a nepovolit zarybnûní drav mi rybami, které by mohly v raznû omezit nebo aï zdecimovat zdej- í populaci obojïivelníkû. MAPA ÚZEMÍ strana 576 54 VY
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 54 Okres Vy kov památka Kuãe Amfiteatrální uzávûr údolí pravého pfiítoku Litavy v Brankovické pahorkatinû, na jiïním okraji Malínek. Malínky 0 m V mûra: 5,79 ha Vyhlá eno: 990 DÛvodem ochrany je uchování mozaiky pastvin a remízkû na svazích a ve strïích amfiteatrálního uzávûru údolí, kde Ïijí xerotermní rostlinná a Ïivoãi ná spoleãenstva náleïející do panonika. GEOLOGIE Skalním podloïím je Ïdánicko-hustopeãské souvrství vnûj ího fly e pfiedstavované tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Místy se objevují návûje spra í. Stabilizované strïe dotváfiejí amfiteátrální ukonãení údolí otevfiené k severu. Dna údolí a hlub ích strïí jsou sezónnû podmáãená, svahy jsou naopak v su né. Na svahu údolí lze najít úpady, balky a ãetné antropogenní agrární tvary (agrární terasy, meze). Na sedimentech se vyvinuly typické a kambizemní pararendziny, na spra ov ch pfiekryvech typické hnûdozemû. V místech vyluhování karbonátû se nachází kambizem typická (pseudoglejová). KVùTENA Území je z vût- í ãásti porostlé lesy. Ve stromovém patfie má nejvût í podíl bo- rovice lesní (Pinus sylvestris) s bfiízou bûlokorou (Betula pendula). Ve stfiední ãástí lokality se nachází hluboká strï, která je zarostlá ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. fragilis), topolem kanadsk m (Populus canadensis) avhorní ãásti trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). âasté jsou kefie, zejména bez ãern (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna) ah. obecn (C. laevigata). Zb vající ãást tvofií travnat porost svazu Bromion erecti spfievládající váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Z dal- ích druhû v nûm najdeme napfi. ostfiici chabou (Carex flacca), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), vítod vût í (Polygala major), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), prvosenku jarní (Primula veris), pryskyfiník mnohokvût (Ranunculus polyanthemos), alvûj hajní (Salvia nemorosa) a. luãní (S. pratensis). V silnû rozvolnûném, nízkostébelném trávníku s droliv m kamenit m podloïím nacházejí uplatnûní lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon), krvavec men í (Sanguisorba minor), modfienec chocholat (Muscari comosum), kozinec cizrnovit (Astragalus cicer), violka srstnatá (Viola hirta), voskovka men í (Cerinthe minor) a pipla osmahlá (Nonea pulla). Vyskytuje se zde i nûkolik zvlá tû chránûn ch druhû: vstavaã vojensk (Orchis militaris), hvûzdnice chlumní (Aster amellus) a hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). Pfii v chodním okraji roste nûkolik exempláfiû jalovce obecného (Juniperus communis). ZVÍ ENA Na izolované plo e se uchovaly jen nûkteré typicky teplomilné druhy ÏivoãichÛ, pfiedev ím hmyzu, jako jsou napfiíklad z mot lû vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica) nebo modrásek viãencov (Polyommatus thersites). Hnízdící ptáci jsou zastoupeni Èuh kem obecn m (Lanius collurio) nebo krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ K uchování jedineãnosti lokality alespoà na stávající úrovni je Ïádoucí postupnû odstraàovat vysázené smrky a tím napomoci k zachování rovnováhy mezi lesní a stepní ãástí chránûného území. V lesní ãásti CHÚ je potfiebné pfiistoupit k postupné pfiemûnû na doubravu s pfiímûsí bfieku a habru. Stepní ãásti jsou pravidelnû koseny aprobíhají i opatfiení vedoucí kredukci stanovi tû nevhodn ch a náletov ch dfievin. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 576 Druhová skladba vegetace se v závislosti na orientaci svahû ponûkud mûní, av ak její základní charakter zûstává stejn. Violka srstnatá (Viola hirta) dosti ãasto roste na okrajích lesa. K mizejícím druhûm bezobratl ch patfií krasec tfie Àov (Anthaxia candens). VY 54
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 544 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí pfiedstavuje Ïdánicko-hustopeãské souvrství vnûj ího fly e, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Podklad je místy pfiekryt návûjemi spra í a spra ov ch hlín. Svah, s pfievaïující jiïní a západní expozicí, je zvlnûn úpady, balkami a sesuvy. V stepní ãásti vznikly pûdy typu pararendzin (pararendzina kambizemní), na men í lokalitû ve v chodním okrsku i kambizem typická. Pod lesním porostem se nachází pfiekrytá forma luvizemû typické na spra ov ch hlínách. Národní pfiírodní památka Malhotky Prav pfiíkr erozní svah údolí fieky Litavy v Brankovické pahorkatinû, asi aï,5 km v chodnû od Buãovic a 0, km severnû od silnice Buãovice Uherské Hradi tû. Nevojice 40 0 m V mûra: 9,47 ha Vyhlá eno: 98 Druhovû bohatá teplomilná spoleãenstva stepních trávníkû, lesních lemû a svûtl ch lesních porostû. Promûnlivost ekologick ch podmínek na pfiíkrém svahu údolí Litavy v rûzn ch ãástech chránûného území se odráïí jak ve zmûnách vegetaãního krytu, tak i v celém druhovém bohatství. Kvûtenství vstavaãe nachového (Orchis purpurea). KVùTENA Vegetaci tvofií ostrûvky stepní vegetace svazu Festucion valesiacae s ostfiicí nízkou (Carex humilis) a omanem meãolist m (Inula ensifolia), na mírnûj ích svazích a hlub ícch pûdách teplomilné trávníky svazu Bromion erecti, v nichï dominují váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola). Charakteristick m prvkem jsou i teplomilné lesní lemy svazu Geranion sanguinei s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum) a omanem vrbolist m (Inula salicina). Poãetnou skupinu zdej í vegetace zastupují rostliny chránûné, rûzného stupnû ohroïení a ustupující, napfi. sasanka lesní (Anemone sylvestris), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), k. dánsk (A. danicus), k. rakousk (A. austriacus), len tenkolist (Linum tenuifolium), ãesnek Ïlut (Allium flavum), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), modfienec chocholat (Muscari comosum), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), oman srstnat, o. oko Kristovo (I. oculus-christi), o. meãolist, vstavaã vojensk (Orchis militaris), v. nachov (O. purpurea), bradáãek vejãit (Listera ovata), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), kavyl vláskovit (Stipa capillata), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon) a mochna bílá (Po- 544 VY 4
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 545 Okres Vy kov tentilla alba). Lesní porosty tvofií teplomilné doubravy s dubem p fiit m (Quercus pubescens) a d. zimním (Q. petraea) s dfiínem jarním (Cornus mas), plaménkem pfiím m (Clematis recta), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon) a medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum). Rezervace pfiedstavuje krajní mez v skytu dubu p fiitého ( ípáku) na stfiední Moravû. Na vlhãích místech navazují panonské dubohabfiiny (Primulo veris-carpinetum) s habrem obecn m (Carpinus betulus) avpodrostu s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), violkou divotvárnou (Viola mirabilis), okroticí bílou (Cephalanthera damasonium) avemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia). V NPP Malhotky bylo zji tûno více neï 00 druhû cévnat ch rostlin a rovnûï velk poãet vy - ích hub celkem 07 druhû. Vtravinobylinné vegetaci byla sbírána vzácná piãka chudolupenná drobnov trusná (Marasmius anomalus var. microsporus). K ménû ãast m a vzácn m patfií penízovka p fiitá svûtlohlavá (Gymnopus pubipes var. pallidopileatus), títovka chudobná (Pluteus depauperatus), pevník ka tanov (Lopharia spadicea), rezavec dubov (Inonotus dryadeus) a hfiib pfiívûskat (Boletus appendiculatus). Pozoruhodn je i nález teplomilné a dnes jiï vzácné muchomûrky jeïohlavé (Amanita solitaria). Poprvé v âr zde byla nalezena helmovka mauretánská (Hemimycena mauretanica). ZVÍ ENA Ze zvlá tû chránûn ch druhû hmyzu byli na lokalitû zji tûni brouci sviïník polní (Cicindela campestris), stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii), vzácnûj í teplomiln stepní v kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi) a zlatohlávek huàat (Tropinota hirta). Z dal ích v znamnûj ích broukû se zde vyskytují vzácnûj í stfievlíãci Amara equestris, Harpalus signaticornis a H. caspius roubali, chrobák Onthophagus semicornis akovafiík Neopristilophus depressus. ZmravencÛ stojí za zmínku druhy Messor muticus, Tetramorium ferox, Tapinoma erraticum, Camponotus aethiops, C. piceus, Formica gagates a Tetramorium caespitum. Nejsevernûj í lokalitu zde má teplomiln kfiís Trypetimorpha fenestrata. Z teplomiln ch druhû mot lû zde Ïijí napfi. pouzdrovníãci Coleophora asterifoliella, C. ramosella a C. ochrea, vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus), s. ãárkovan (Hesperia comma), ostruháãek trnkov (Satyrium spini), o. kapinicov (S. acaciae), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. vikvicov (Polyommatus coridon), m. jetelov (P. bellargus), okáã ovsov (Minois dryas), o. voàavkov (Brintesia circe), o. medyàkov (Hipparchia fagi), hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia) a mûra jasnobarvec západní (Episema glaucina). Z bohaté fauny pavoukû jsou nejzajímavûj í plachetnatka Theonina kratochvili, vzácné snovaãky Dipoena coracina a Euryopis quinqueguttata, bûïník tmav (Ozyptila pullata), skálovka Micaria guttulata a sklípkánek Atypus piceus. V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeni plazi je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), ptáci Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). LESNICTVÍ Do lesních porostû a nyní místy i do nelesní vegetace se zaãal ífiit trnovník akát. V souladu s plánem péãe bude pfiedev ím likvidován akát a postupnû redukována borovice lesní (Pinus sylvestris), jinak lesní plochy budou ponechány pfiirozenému v voji. VYUÎITÍ V minulosti bylo území vyuïito k pûstování ovocn ch dfievin, místy byla zaloïena drobná políãka. âlenûní jednotliv ch parcel je patrné aï dosud. Od roku 99 se zde provádûjí pravidelné zásahy, zamûfiené na odstraàování akátu a odumfiel ch ovocn ch stromû. Nûkolik uschl ch stromû, které slouïí jako doupné stromy pro ptactvo a Ïivné prostfiedí pro v voj hmyzu, bylo zámûrnû ponecháno. Lokálnû se do rezervace roz ífiila tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos); zamezit její expanzi by mûlo aï pûtkrát roãnû opakované kosení. BIBLIOGRAFIE 9, 607, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 575 Dospûlci mûry jasnobarvce západního (Episema glaucina) se objevují v rezervaci kolem poloviny záfií; mot li sedají po setmûní na lodyhy bûlozáfiky. 4 MuchomÛrka jeïohlavá (Amanita solitaria) s nápadn mi jehlanovit mi bradavkami, roste vzácnû v listnat ch lesích v tepl ch oblastech na bohat ích pûdách. Je zafiazena do ãerveného seznamu makromycetû âr. 5 Dominantním druhem lemov ch spoleãenstev je atraktivní tfiemdava bílá (Dictamnus albus). 6 Oman vrbolist (Inula salicina) patfií k silnû ohroïen m druhûm. 4 5 6 VY 5 545
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 546 Brnûnsko GEOLOGIE Území o délce 00 m a prûmûrné ífice 0 m bylo vymezeno v okolí geologického v chozu vápencû vzniklého lomovou tûïbou. Odkrytá ãást stûny má rozmûry zhruba 0 5m. Drobnûj í skalní v chozy i pozûstatky tûïby (odvaly zarostlé vegetací) pokraãují smûrem k jihu a navazují na PR Stepní stránû u Komofian. Lomová stûna odkryla subhorizontálnû uloïené vrstvy vápencû, které zde tvofií pomûrnû rozsáhlá ãoãkovitá tûlesa uvnitfi písãito-jílovit ch sedimentû spodního badenu. Jednotlivé lavice vápencû o mocnostech do m jsou oddûlovány tenk mi písãit mi polohami. Lithothamniové (fiasové vápence) v bazálních ãástech útesu jsou organodetritické, silnû písãité a pomûrnû snadno rozpadavé. Smûrem do nadloïních vrstev písãitosti ub vá a vzrûstá zastoupení mechovek na úkor fias. V nejvy ích partiích útesu je hornina tvofiena prakticky jen konkrecionálními zoariemi mechovek. Vzniku útesové biohermy pfiedcházelo zmûlãení sedimentaãní- Plo tiãka luãní (Spilostethus saxatilis) ob vá zdej í teplé a skalnaté biotopy. PP Mechovkov útes badenského vápence na stûnû opu tûného kamenolomu. památka Mechovkov útes Skalka na pravém pfiíkrém svahu údolí bezejmenného potoka pfiítoku DraÏovického potoka v Kuãerovské pahorkatinû,,5 km jiïnû od obce PodbfieÏice. Komofiany na Moravû ho prostfiedí a vystfiídání jílové sedimentace písãitou. V hloubce 0 45 m se vytvofiili nejvhodnûj í podmínky pro rûst ãerven ch fias a pozdûji zejména kolonií mechovek. Písãité vloïky, které oddûlují jednotlivé lavice vápencû, dokládají kolísání hladiny mofiské záplavy a pfiestávky vrûstu biohermy. Zánik biohermy zpûsobil pokles mofiského dna v souvislosti s roz ífiením transgrese smûrem k v chodu. Bazální partie útesu budují zejména zvápenatûlé stélky ruduch, v e pak pfievaïují mechovky (Bryozoa). Stélky ruduch zde ponejvíce vyplàují prostor mezi kulov mi zoariemi mechovek, která dosahují velikosti aï 7 cm. Nejhojnûji jsou zastoupeny z mechovek horninotvorn druh Holloporella globularis, dále pak Myriapora truncata, Pleuronea 00 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 990 V znamná paleontologická lokalita s v skytem tfietihorních fosílií. pertusa, Porella cervicornis, Reussiella haidingeri. V men í mífie av ak ãasto se na stavbû úte- 546 VY 6
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 547 Okres Vy kov 5 4 su podílejí foraminifery, úlomky schránek mûkk Û (napfi. ústfiice Ostrea a zástupci rodu Pecten), kor Û skofiepatcû a svijonoïcû (na zoariích mechovek vytváfiejí ãasto své schránky ãlenovci zástupci pfiisedle Ïijícího rodu Balanus). Byly zde nalezeny také dírkovci Amphistegina haueri, Globigerina bulloides, Bulimina elongata, Uvigerina macrocarinata, Lenticulina inornata a schránky mofisk ch ãervû rodu Serpula. Vzácnûji se vyskytují ostny jeïovek, zuby ryb z ãeledi Sparidae. Útes je dokladem posledního v skytu mofie ve Vy kovské bránû. Na vápnit ch tfietihorních mofisk ch sedimentech vznikly pûdy typu pararendzin (pararendzina typická), které obklopuje na spra- ích a jílech ãernozem typická (erodovaná forma). KVùTENA Skalní v choz leïí uprostfied trávníku svazu Bromion erecti, ve kterém najdeme kostfiavu Ïlábkatou (Festuca rupicola), fiebfiíãek panonsk (Achillea pannonica), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), smldník alsask (Peucedanum alsaticum), s. jelení (P. cervaria), chrastavec KitaibelÛv (Knautia kitaibelii), chrpu ãekánek (Colymbada scabiosa), srpek obecn (Falcaria vulgaris), ÏluÈuchu men í (Thalictrum minus), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), zvonek klubkat (Campanula glomerata), z. moravsk (C. moravica) aprorostlík srpovit (Bupleurum falcatum). Z blízké PR Stepní stráà u Komofian sem pronikají nûkteré vzácné druhy, z nichï nejv znamnûj í je karda panonská (Crepis pannonica). Na porézních mechovkovit ch vápencích se vyvinula vegetace velmi blízká skalní stepi s úãastí kostfiavy walliské (Festuca valesiaca), rozchodníku ostrého (Sedum acre), sesele fenyklového (Seseli hippomarathrum), svízele sivého (Galium glaucum), hvozdí- ku kartouzku (Dianthus carthusianorum), mochny píseãné (Potentilla arenaria) a matefiidou ky olysalé (Thymus glabrescens). I kdyï území patfií k nejmen ím v regionu, je zde dosti poãetné zastoupení zvlá - tû chránûn ch druhû rostlin, z nichï tu roste bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), karda panonská, chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) a tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Do lokality expanduje ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). Z dfievin byly zaznamenány brslen evropsk (Euonymus europaeus), rû- Ïe ípková (Rosa canina), jilm habrolist (Ulmus minor) a kruãínkovec poléhav (Corothamnus procumbens). ZVÍ ENA Îije zde plo tiãka luãní (Spilostethus saxatilis). VYUÎITÍ Lokalita je cenná nejen z hlediska moïn ch nálezû fosílií, ale umoïàuje studium spoleãenstva (biohermy) zachovalého útesu spodnobadenského stáfií in situ. Je ojedinûl m zbytkem v chozu, protoïe obdobná loïiska byla v okolí vytûïena. Stûna je dobfie odkryta, chránûné území je v terénu snadno identifikovatelné a jeho rozsah vymezují tyãe a tabule se státním znakem. V rámci asanaãních zásahû jsou prûbûïnû odstraàovány náletové kefie pod hranou útesu i na pfiilehlé plo inû nad horní hranou v chozu. BIBLIOGRAFIE 0, 69, 70, 05 MAPA ÚZEMÍ strana 577 Celkov pohled na opu tûn kamenolom. 4 Badenské vápence se zkamenûlinami mechovek. 5 Na skeletovém podloïí a ve skalních tûrbinách roste rozchodník ostr (Sedum acre). 6 Detail vût í mechovky z vápencov ch útesû PP. Ze sbírek Moravského zemského muzea v Brnû. 6 VY 7 547
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 548 Brnûnsko GEOLOGIE Mrazov klín unûmãan se nachází v b valé pískovnû a odkryt byl tûïbou. Je jedním z nejvût ích dosud znám ch mrazov ch klínû ve stfiední Evropû. Ve své horní ãásti má ífiku, m, celková hloubka dosahuje 6,5 m, smûrem dolû se zuïuje a jeho spodní konec je horizontálnû zahnut. Klín je zaloïen v neogenních píscích a vyplnûn hlínami a pískem. Zemitá v plà je jílovitá, ãervenavá, hnûdavá a edá. Klín zfiejmû vznikl v nûkolika ãasov ch fázích, pravdûpodobnû jiï bûhem risského glaciálu a jeho v voj pozdûji pokraãoval bûhem würmského zalednûní. PÛdy jsou tu reprezentovány pararendzinou typickou a kambizemí arenickou, v blízkém okolí se vyskytují velké plochy zemûdûlsky obhospodafiované plochy ãernozemû typické (i její erodovaná forma). KVùTENA Lesní porost v opu tûné pískovnû tvofií borovice lesní (Pinus sylvestris), b. ãerná (P. nigra), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) atfie- eà ptaãí (Cerasus avium). Z kefiû se zde nejãastûji vyskytuje svída krvavá (Swida sanguinea), rûïe ípková (Rosa canina) a vysázen efiík obecn (Syringa vulgaris). Vtravnat ch porostech v okolí lomové stûny se objevují druhy blízké svazu Bromion erecti, napfi. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), k. ãervená (F. rubra), alvûj hajní (Salvia nemorosa), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), srpek obecn (Falcaria vulgaris), tolice srpovitá (Medicago falcata), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), krvavec men í (Sanguisorba minor), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), mafiinka psí (Asperula cynanchica) aturan ostr (Erigeron acris). V lesní ãásti najdeme i druhy dubohabrov ch hájû, ostfiici chlupatou (Carex pilosa) a barvínek men- í (Vinca minor). Zvlá tû chránûné rostliny jsou zastoupeny jedin m druhem a to kozincem viãencovit m (Astragalus onobrychis). památka Mrazov klín Opu tûná pískovna na kopci Lutr ték (0,8 m n. m.) vkuãerovské pahorkatinû, 50 m v chodnû od poutního kostelíka Matky BoÏí a 750 m severozápadnû od Nûmãan. Nûmãany 0 m V mûra: 0,77 ha Vyhlá eno: 97 Unikátní ukázka kryogenních pochodû v permafrostu v chladn ch obdobích pleistocénu, nejvût í stfiedoevropsk mrazov klín. Ve vût ím seskupení se barvínek men í (Vinca minor) nachází v podrostu dubohabrového háje. Mrazov klín je postupem ãasu rozru ován pfiírodními, ale i antropogenními vlivy. ZVÍ ENA V okrajov ch ãástech byly zji teny nûkteré teplomilnûj í druhy hmyzu, napfi. pouzdrovníãek Coleophora albitarsella a okáã zední (Lasiommata megera). LESNICTVÍ Vrámci rekultivace po ukonãení tûïby bylo dno pískovny osázeno borovicí lesní. VYUÎITÍ Lokalita je cílem mnoh ch geologick ch exkurzí a patfií k v znamn m lokalitám evropského v znamu. Nedafií se zajistit stûnu pískovny pfied erozí. Se lapem se spou tí drobná eroze a následn m zatékáním de Èové vody dochází k rozru ování mrazového klínu. Pokud nedojde ve velmi krátké dobû k nápravû, hrozí jeho zánik. BIBLIOGRAFIE 0, 05 548 VY 8
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 549 Okres Vy kov rezervace Mu enice Prav pfiíkr erozní svah údolí KfiiÏanovického potoka votnické vrchovinû, 400 m západnû od Ra ovic. Ra ovice u Buãovic GEOLOGIE Skalním podloïím je paleogenní Ïdánicko- -hustopeãské souvrství vnûj ího fly e, a to vápnité jíly, slíny a pískovce. Místy je podloïí pfiekryté návûjemi pleistocenních spra í. Pfiíkr svah s jihozápadní expozicí v údolí KfiiÏanovického potoka je zvlnûn úpady. V nelesní ãásti území se vyvinula hnûdozem typická (erodovaná) s pararendzinou kambizemní, zalesnûnou ãást pak pokr vá kambizem typická (pseudoglejová), ojedinûle na spra ov ch hlínách i luvizem typická. KVùTENA V severozápadní ãásti se nacházejí vesmûs nelesní plochy s roztrou en mi star mi ovocn mi stromy, pouze v terénních depresích nebo na sesuvech jsou ostrûvky borovice lesní (Pinus sylvestris), slivonû trnité (Prunus spinosa) atrnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Nelesní vegetaci tvofií teplomilné trávníky svazu Bromion erecti, 6 00 m V mûra: 4,0 ha Vyhlá eno: 990 Mozaika travnat ch a kfiovinat ch ploch na pûdních sesuvech. Ochrana druhovû bohat ch spoleãenstev svûtl ch hájû. v nichï pfievládá váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola). Byla zde zji tûna bohatá populace vstavaãe vojenského (Orchis militaris) azostatních v znamnûj ích druhû napfi. pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), len Ïlut (Linum flavum), l. tenkolist (L. tenuifolium), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), bradáãek vejãit (Listera ovata), sasanka lesní (Anemone sylvestris), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), sesel roãní (Seseli annuum), a zahofianka Ïlutá (Orthantha lutea). Jihov chodní ãást ZCHÚ je porostlá náletem borovic s pfiímûsí trnovníku akátu, bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula), v podrostu byla zji - tûna napfi. okrotice bílá (Cerphalanthera damasonium), kru tík rûïkat (Epipactis muelleri), k. modrofialov (E. purpurata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). V posledních letech zde byla zaznamenána poãetná populace stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus). Vtrávnících se v souãasné dobû ífií ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu zde Ïije napfi. perleèovec stfiíbropásek (Argynnis paphia), okáã voàavkov (Brintesia circe) a ostruháãek vestkov (Satyrium pruni), zmravencû Strongylognathus testaceus, Camponotus piceus a Plagiolepis tauricus, dále stfievlíãek Notiophilus laticollis. Z plazû zde Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), ptáci jsou zastoupeni Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) a krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), nepravidelnû bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata). LESNICTVÍ Druhová skladba lesních porostû neodpovídá stanovi tním podmínkám, proto vyïaduje obnovní zásah. VYUÎITÍ Bude nutno se zamûfiit na odstranûní nepûvodních dfievin, zejména trnovníku akátu a tûdfience odvislého (Laburnum anagyroides). Plochy sousedící s ornou pûdou jsou postiïeny ruderalizací. Existuje plán na vytvofiení polní cesty s pfiilehl m travnat m pásem, jenï by zajistil ãásteãnou ochranu proti splachûm z okolních polí. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 577 Údolí KfiiÏanovického potoka vdambofiické vrchovinû, na svazích PR Mu enice je vyvinuta rozmanitá stepní i lesní vegetace. K vzácn m stepním druhûm patfií i len Ïlut (Linum flavum). Sesel roãní (Seseli annuum) patfií k nehojn m doprovodn m druhûm xerotermní vegetace. 4 Zahofianka Ïlutá (Orthantha lutea). 4 VY 9 549
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 550 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick m podkladem jsou miocénní sedimenty karpatské pfiedhlubnû, tvofiené vápnit mi jíly, písky, pfiípadnû tûrky. Místy jsou tyto vrstvy pfiekryty návûjemi spra í. Pfiíkr erozní svah má západní orientaci s antropogenními agrárními tvary. Územím prochází relativnû stabilizovaná strï. PÛdní pokryv zaujímají typické pararendziny a hnûdozemû (erodované). Na jafie rozkvétá v travnat ch porostech nápadná alvûj luãní (Salvia pratensis). Bukvice lékafiská (Betonica officinalis) roste jak v teplomiln ch travnat ch fytocenózách, tak i v kfiovinách, lesních lemech a na lesních svûtlinách. památka je obklopena zemûdûlsky intenzivnû obhospodafiovan mi pozemky. památka Nad Medlovick m potokem Such prav svah údolí pravého bezejmenného pfiítoku Medlovického potoka v Lhotské vrchovinû, asi 0,8 km v chodnû od Moravsk ch Málkovic. Medlovice KVùTENA PfievaÏuje kfiovinatotravnat porost, na pfiíkré a v slunné stráni nad prav m bfiehem Medlovického potoka. V horní ãásti se nachází lem kfiovin odpovídající svazu Berberidion, tvofien fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), slivoni trnitou (Prunus spinosa), javorem babykou (Acer campestre), hlohem jednosemenn m (Crataegus monogyna) a ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare). Roztrou- enû v trávníku roste rûïe keltská (Rosa gallica) ar. bedrníkolistá (R. pimpinellifolia). Základním nelesním vegetaãním typem je teplomiln trávník svazu Bromion erecti s charakteristickou váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), alvûjí luãní (Salvia pratensis) a bohatû zastoupen m ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius). Z v znamnûj- ích druhû najdeme lnûnku lnolistou (Thesium linophyllon), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), modfienec chocholat (Muscari comosum), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), rozrazil vídeàsk (Veronica vindobonensis), hrachor irolist (Lathyrus latifolius), ãesnek kulovit (Allium rotundum), jetel horsk (Trifolium montanum), j. ãervenav (T. rubens) a piplu osmahlou (Nonea pulla). Zvlá tû chránûné rostliny se objevují velmi sporadicky ve tfiech druzích. Jsou jimi len Ïlut (Linum flavum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus) azvonek boloàsk (Campanula bononiensis). V chozy jílovcû a slinit ch pískovcû porûstají rákosem obecn m (Phragmites australis). Na hranici pole pfii dolním okraji stránû roste vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) a hlaváãek letní (Adonis aestivalis). ZVÍ ENA Vzhledem k nepatrné rozloze má území v znam jen jako refugium nûkter ch teplomiln ch druhû hmyzu. Jsou to napfi. pouzdrovníãek Coleophora ramosella, modrásek nejmen- í (Cupido minimus) a m. jehlicov (Polyommatus icarus), 86 00 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 990 OstrÛvek teplomilné kvûteny a zvífieny v intenzivnû zemûdûlsky vyuïívané krajinû. perleèovec nejmen í (Boloria dia) a kozlíãek píseãn (Dorcadion pedestre). V území nepravidelnû hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Vminulosti byla plocha rezervace vyuïívána k seãení píce a jako extenzivní ovocn sad, nyní je ohroïena sukcesí kfiovin, zejména slivonû trnité. Zásahy se soustfieìují na postupné odstraàování kfiovin, vyhrabávání stafiiny a kosení. Bez soustavné péãe není lokalita vzhledem ke své rozloze schopna odolávat náletûm kefiû a ruderalizaci. MAPA ÚZEMÍ strana 578 550 VY 0
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 55 Okres Vy kov památka Návdavky unûmãan Such erozní svah k. Vinohrad (6,0 m n. m.) v Brankovické pahorkatinû, asi 400 m jihov chodnû od Nûmãan. Hodûjice GEOLOGIE Na území PP se st kají paleogenní jílovce a pískovce Ïdánické jednotky vnûj ího fly e s neogenními vápnit mi jíly, popfi. písky karpatské pfiedhlubnû. Skalní podloïí je místy pfiekryté návûjemi spra í. Erozní svah severní expozice leïí v údolí Nûmãanského potoka a pfiilehlé rozsochy k. Vinohrad s agrárními tvary (mezemi). Vyvinuly se zde melanické pûdy, které zastupuje pararendzina typická, ojedinûle i hnûdozem typická. 40 8 m V mûra:,87 ha Vyhlá eno: 990 Zbytek teplomiln ch spoleãenstev vklínûn mezi pozemky s intenzivním zemûdûlstvím. KVùTENA Zachovalej í stepní porosty se nacházejí ve v chodní ãásti území, která má severozápadní aï západní orientaci. Travnat porost náleïí svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) a kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), je bohat na vzácné druhy. K ohro- Ïen m patfií hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zvonek klubkat (Campanula glomerata) a len Ïlut (Linum flavum), silnû ohroïen m druhem je vstavaã vojensk (Orchis militaris). Dále se zde vyskytuje zvonek moravsk (Campanula moravica), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), oman meãolist (Inula ensifolia), chrastavec KitaibelÛv (Knautia kitaibelii), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), hlaváã edav (Scabiosa canescens), h. Ïlutav (S. ochroleuca), bílojetel bylinn (Dorycnium herbaceum), sesel roãní (Seseli annuum), pry ec prutnat (Tithymalus tommasinianus), k hodnotn m druhûm patfií rûïe keltská (Rosa gallica), mafiinka psí (Asperula cynanchica), kozinec cizrnovit (Astragalus cicer), tolice srpovitá (Medicago falcata) a chrpa chlumní (Cyanus triumfettii). Území po celém obvodu sousedí se zemûdûlsk mi kulturami, ze kter ch do lokali- ty vnikají nûkteré plevele a ruderály, napfi. penízek prorostl (Thlaspi perfoliatum), koko - ka pastu í tobolka (Capsella bursa-pastoris), bodlák obecn (Carduus acanthoides) a pfii dolním okraji stránû vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina). V znamná je téï teplomilná rû- Ïe keltská. ZVÍ ENA Teplomilné druhy ÏivoãichÛ zde zastupují pfiedev ím mot li, napfi. perleèovec nejmen í (Boloria dia), modrásek obecn (Plebeius idas), m. vikvicov (Polyommatus coridon), vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), pouzdrovníãci Coleophora brevipalpella a C. gallipennella, také byla zaregistrována dnes bûïná kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Z obratlovcû byly zji tûny jen bûïné druhy podobn ch prostfiedí, jako je tûrka obecná (Lacerta agilis) aèuh k obecn (Lanius collurio), nepravidelnû bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata). VYUÎITÍ Vminulosti byla lokalita vyuïívána pro pastvu i jako sad. Obãasnû zde docházelo ke kosení. CHÚ je ohroïováno okolní intenzivní zemûdûlskou v robou, nálety jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) arûïí (Rosa spp.). OhroÏení území splachy z pfiilehl ch polí se podafiilo eliminovat zatravnûním plochy nad horní hranou svahu, stejnû jako se dûsledn m provedením biologické rekultivace podafiilo eliminovat snahy o opûtovné ukládání odpadu na zru ené skládce v blízkosti pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 578 V souãasné dobû nevyuïívan svaïit pozemek mezi poli v Pracké pahorkatinû je osídlen teplomilnou vegetací. ZdruhÛ zasluhujících zvlá tní pozornost nutno vzpomenout rû- Ïi keltskou (Rosa gallica). V nûkter ch letech hojná vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica) je jedním z typick ch hmyzích druhû území. VY 55
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 55 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick podklad tvofií neogenní sedimenty karpatské pfiedhlubnû, místy vystupující na povrch. Jde o váp- Koncem jara rozkvétají na stráních jemné bílé kvûty tuïebníku obecného (Filipendula vulgaris). Vrozvolnûné vegetaci vytváfií z jara hohatû kvetoucí pol táfie mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla). Starãek pfiímûtník (Senecio jacobaea) roste roztrou enû na su - ích místech lokality. 4 Pahorek s úpady a erozními r hami a star mi agrárními terasami, kter je z ãásti porostl smí en m lesem. V bezlesí dominují teplomilné trávníky (svaz Bromion erecti), které stfiídají porosty mezofilních luk svazu Arrhenatherion. nité jíly s polohami pískû a tûrkû, které jsou lokálnû pfiekryty návûjemi spra í. Na svahovinách s ãetn mi agrárními terasami a mezemi vznikly melanické pûdy pararendzina typická (kambizemní). V ménû exponovan ch polohách okolo CHÚ se nachází orná pûda zastoupená ãernozemí hnûdozemní a hnûdozemí typickou. KVùTENA PfiibliÏnû z jedné ãtvrtiny je území pokryto smí- en m lesem, ve kterém pfievládá dub letní (Quercus robur); pfiimí en je javor klen (Acer pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) azjehliãnanû hlavnû borovice lesní (Pinus sylvestris). Pro bylinné patro jsou charakteristické druhy svûtl ch hájû, zejména konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), prvosenka jarní (Primula veris) aztrav napfi. lipnice hajní (Poa nemoralis). Na travnat ch plochách je pfiítomna vegetace svazû Bromion erecti a Arrhenatherion. Typické druhy pfiedstavuje fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), pastinák set (Pastinaca sativa), starãek pfiímûtník (Senecio jacobaea), kozí brada v chodní (Tragopogon orientalis), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), ãern rolní (Melampyrum arvense), jetel horsk (Trifolium montanum), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), modfienec chocholat (Muscari comosum) a dal í. Po celé plo e, jednotlivû památka Pahorek Vrchol zaobleného pahorku Homole (07 m n. m.) a prudké erozní svahy Kuãerovské pahorkatiny, asi 500 m v chodnû od Manerova. VáÏany u Vy kova nebo ve skupinách, rostou kefie rûïe ípkové (Rosa canina), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) a vzácnû i rûïe keltské (Rosa gallica). Jejich mnoïství se sice u lesa na západním okraji území zvy uje, zatím v ak bez nebezpeãí vytvofiení souvisl ch porostû. ZVÍ ENA V znam má v skyt teplomilného hmyzu, napfi. ãmeláka zemního (Bombus terrestris) a ã. lesního (B. sylvestris), zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata), ÏluÈáska jiïního (Colias alfacariensis), ostruháãka trnkového (Satyrium spini), modráska ãernolemého (Plebeius argus), m. vikvicového (Polyommatus coridon) a okáãe voàavkového (Brintesia circe). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou hladkou (Coronella austriaca), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla skou (Sylvia 70 m V mûra: 7,88 ha Vyhlá eno: 990 Komplex travnat ch a kefiov ch teplomiln ch spoleãenstev, lokalita v znamn ch rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû. nisoria), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla). LESNICTVÍ Chránûné území navazuje na kulturní doubravu s pfiímûsí borovice, javoru klenu a jasanu ztepilého. VYUÎITÍ Vminulosti byla plocha rezervace vyuïívána k pûstování ovocn ch stromû, místy byla zaloïena políãka. Jednotlivé parcely byly oddûleny terasami, které pozdûji zarostly kefii. ZCHÚ je pravidelnû koseno, pfiiãemï dochází ke stfiídání ploch kosen ch a ponechan ch bez zásahû. Opakovanû je rovnûï nutno provádût zásahy k zamezení expanzivního ífiení svídy bílé (Swida alba) akomezení rozsahu ploch s náletov mi dfievinami z pfiilehlého lesa. MAPA ÚZEMÍ strana 578 4 55 VY
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 55 Okres Vy kov památka Panská skála Opu tûn lesní kamenolom v místní trati Líchy na Mokerské vrchovinû, asi,5 km severozápadnû od Habrovan. Habrovany 50 70 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 990 Biotop pro rozmnoïování více druhû obojïivelníkû. nia pseudacacia). Vbylinném patfie najdeme kruãinku barvífiskou (Genista tinctoria), ãern luãní (Melampyrum pratense) a vzácnûjí hru tiãku men í (Pyrola minor), z dal ích druhû rostlin stojí za zmínku vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). V tûàkách a jejich okolí roste Ïabník vodní (Alisma plantago-aquatica), orobinec irolist (Typha latifolia), karbinec evropsk (Lycopus europaeus) a ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria). V sousedství lomu se nacházejí fragmenty teplomiln ch doubrav s bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum) ahrachorem ãern m (Lathyrus niger). ZVÍ ENA Díky tûïbû stavebního kamene vznikl kamenolom, na jehoï dnû se vytvofiil systém vzájemnû propojen ch bezodtok ch tûnûk napájen ch de Èovou, v men í mífie i podzemní vodou. Pravidelnû se zde z obojïivelníkû rozmnoïují ãolek velk (Triturus cristatus), ã. obecn (T. vulgaris), ã. horsk (T. alpestris) a skokan hnûd (Rana temporaria). GEOLOGIE V lomu vystupují kulmské droby myslejovického souvrství drahanského kulmu. Droby se tûïily v lomu pfiedev ím pro stavební úãely a dnes je lom neãinn. Na dnû b valého tû- Ïebního prostoru je pûdní kryt nevyvinut. V okolí se na svahovinách zvûtralin uveden ch hornin vyvinuly silnû kyselé hnûdé pûdy kambizem dystrická. KVùTENA Opu tûn lom zarûstá dfievinami z náletu. Stromové patro tvofií bfiíza bûlokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba bílá (Salix alba), v. kfiehká (S. fragilis), v. jíva (S. caprea), vtrou en je smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) atrnovník akát (Robi- VYUÎITÍ Vúzemí je pravidelnû provádûna redukce dfievinného patra, aby nedo lo k trvalému zastínûní tûní. Staré skládky odpadu z destruovaného lomového zafiízení byly jiï odstranûny. BIBLIOGRAFIE 9 Opu tûn kamenolom a jeho okolí postupnû zarûstá náletov mi dfievinami. Na lomovou stûnu navazuje fragment teplomiln ch doubrav, jejichï podrost zpestfiuje mimo jiné ihrachor ãern (Lathyrus niger). âern luãní (Melampyrum pratense) zasahuje do vlhk ch travních porostû. VY 55
57-580_VY_uzemi.4.008 4:54 Stránka 554 Brnûnsko GEOLOGIE Erozní svah se nachází ve fly ov ch horninách Ïdánicko-hustopeãské jednotky. Povrch tvofií svahové sedimenty a spra ové hlíny. Ve stfiední ãásti území se kdysi tûïila hornina pro Rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata) doprovází spoleãenstva teplomiln ch trávníkû. Modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis). Panoramatick pohled na prudk fly ov svah, kter je pfiibliïnû z poloviny porostl stromovou a kefiovou vegetací. Mimo stromovou linii se vyvinuly teplomilné trávníky. místní stavební úãely a zbytky obnaïen ch ploch jsou dodnes patrné. Z pûdních zástupcû se zde vytvofiily pfiedev ím typické (kambizemní) pararendziny, v irokém okolí pak na nû navazují typické hnûdozemû. KVùTENA V slunnou stráà s jiïní aï jihozápadní expozicí pokr vají teplomilné trávníky svazu Bromion erecti srelativ- nû bohat m druhov m zastoupením. V porostech s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) a kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) se ãasto objevuje i ovsík vyv en (Arrhenatherum elatior). Ze zajímavûj ích druhû se vyskytují bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), vítod vût í (Polygala major), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), zvonek klubkat (Campanula glomerata), z. moravsk (C. moravica), sesel roãní (Seseli annuum), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), len tenkolist (Linum tenuifolium), krvavec men í (Sanguisorba minor) a máãka ladní (Eryngium campestre). Roztrou enû se v travinobylinné vegetaci uplatàují druhy chránûné, hojnûj í je zvonek sibífisk (Campanula sibirica), mnohem fiidãeji se v skytuje vstavaã vojensk (Orchis militaris), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis) a stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). Na rozvolnûné a obnaïené plochy pronikají teplomilné plevele nebo i nûkteré ruderální druhy, z pozoruhodnûj ích jsou hlaváãek letní (Adonis aestivalis), ostroïka straãka (Consolida regalis), r t Ïlut (Reseda lutea) rezervace Podsedky Prav údolní svah KoÏu ického potoka levého pfiítoku Litavy v Brankovické pahorkatinû, km jihov chodnû od obce KoÏu ice. KoÏu ice a pipla osmahlá (Nonea pulla). Nachází se zde rovnûï dva men- í borové lesíky a po celé délce jihov chodního okraje porosty kfiovin svídy krvavé (Swida sanguinea), slivonû trnité (Prunus spinosa), tfie nû ptaãí (Cerasus avium) arûzn ch druhû rûïí (Rosa spp.). 85 m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 00 Posláním chránûného území je uchování stepní vegetace s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. ZVÍ ENA Z hmyzu se zde vyskytují napfi. vfietenu ka tfieslicová (Zygaena brizae), zelenáãek chrpov (Jordanita chloros), ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), ostruháãek ostruïiníkov (Callophrys rubi), modrásek nejmen í (Cupido minimus), m. ãernolem (Plebeius argus), m. kozincov (Glaucopsyche alexis), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites), m. hnûdoskvrnn (P. daphnis), okáã voàavkov (Brintesia circe) ao. strdivkov (Coenonympha arcania). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla), ojedinûle vlhou pestrou (Merops apiaster). VYUÎITÍ Za nûkolikaleté absence hospodafiení trávník podléhal ífiení ovsíku vyv eného, tfitiny krovi tní (Calamagrostis epigejos) a na nûkolika enklávách i ostruïiníku sivého (Rubus caesius). Cílená péãe zapoãala kosením a odstraàováním kfiovinného náletu. V rámci dal ích asananãních zásahû je tfieba redukovat borovice a men- í plochy s v skytem trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a kefiû. Kolem rezervace je vhodné (s v jimkou jiïní strany) zaloïit travnaté ochranné pásmo a docílit tím minimalizaci splachû z okolních intenzivnû zemûdûlsky vyuïívan ch pozemkû a obnaïené plochy udrïovat ve stavu umoïàujícím hnízdûní vlhy. MAPA ÚZEMÍ strana 579 554 VY 4
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 555 Okres Vy kov památka Pfiední Gala ek Pfiíkr lev údolní svah Litenãického potoka v Brankovické pahorkatinû nad silnicí Brankovice Nemochovice, asi 00 m severnû od Brankovic. Brankovice GEOLOGIE Skalním podloïím je paleogenní Ïdánicko- -hustopeãské souvrství vnûj ího fly e, tvofiené vápnit mi jíly, slíny a pískovci místy vycházející aï k povrchu. Lokálnû je pfiekryté návûjemi spra í. Erozní svah údolí Litenãického potoka se západní expozicí je zvlnûn úpadem a antropogenními agrárními tvary. Na fly ov ch pískovcích se vytvofiily pfiedev ím pararendziny (pararendzina typická a kambizemní) s hnûdozemí typickou, lokálnû se vyskytují v zalesnûné 50 90 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 990 Teplomilná spoleãenstva s v skytem ohroïen ch druhû rostlin. ãásti i hnûdé pûdy (kambizem typická). KVùTENA Území je z pfieváïné ãásti pokryto lesem, kter v západní ãásti tvofií skupina vzrostl ch borovic ãern ch (Pinus nigra). Na jihov chodním svahu jsou vysázeny lípy malolisté (Tilia cordata), vtrou ena je i bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a silnû se rozrûstající trnovník akát (Robinia pseudacacia). V severozápadní ãásti je pfiimí en javor klen (Acer pseu- doplatanus) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Zemûdûlské pozemky od teplomiln ch trávníkû oddûlují kefie rûïe ípkové (Rosa canina), slivonû trnité (Prunus spinosa) asvídy krvavé (Swida sanguinea). Vbylinném patru lesa se vyskytuje ostfiice plstnatá (Carex tomentosa) spolu s dal ími druhy svûtl ch listnat ch hájû, zvlá tû s okroticí bílou (Cephalanthera damasonium) a fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum). Pouze na malé polance v západní polovinû území, na plo e pfiibliïnû 500 m, se nacházejí trávníky svazû Bromion erecti a Festucion valesiacae. V jejich porostech najdeme tu- Ïebník obecn (Filipendula vulgaris), oman meãolist (Inula ensifolia), ostfiici nízkou (Carex humilis), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), lnûnku lnolistou (Thesium linophyllon), vítod vût í (Polygala major), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), zvonek klubkat (Campanula glomerata), modfienec chocholat (Muscari comosum) aostfiici Micheliho (Carex michelii). Na lokalitû roste rovnûï nûkolik chránûn ch druhû rostlin. Zvlá tû v znamn je koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), z dal ích mûïeme jmenovat len Ïlut (Linum flavum), l. tenkolist (L.tenuifolium), koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), hvûzdnici chlumní (Aster amellus), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) a bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum). ZVÍ ENA Z mot lû byli pozorováni napfi. perleèovec nejmen í (Boloria dia) a modrásek ãernolem (Plebeius argus). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a také krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Lokalitu je potfieba chránit pfied náletem dfievin, aby nedo lo k trvalému zastínûní nelesních ploch. BIBLIOGRAFIE 9, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 579 Na západnû orientovaném údolním svahu Litenãického potoka v PP Pfiední Gala ek se vyvinula xerotermní vegetace s fiadou pozoruhodn ch druhû rostlin. K ãast m kefiûm na v slunn ch stráních patfií vedle hlohû a slivoní, irûïe ípková (Rosa canina). Statné lodyhy fiimbaby chocholiãnaté (Pyrethrum corymbosum) s bíloïlut mi kvûty zpestfiují letní aspekt podrostu dubohabrov ch lesû. 4 Hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) je rovnûï druhem ohroïen m aï silnû ohroïen m. âasto se vyskytoval na extenzivních pastvinách, které z na í krajiny mizí. 4 VY 5 555
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 556 Brnûnsko GEOLOGIE Skalním podloïím je Ïdánicko-hustopeãské fly ové souvrství, pfiedstavované tfietihorními vápnit mi jílovci a pískovci. Na nû se v prûbûhu kvartéru ukládala spra. Rezervace leïí na zfietelné zlomové linii, na níï se vytvofiily tektonicky podmínûné, v raznû modelované svahy s jihov chodní expozicí. Pedologicky je území tvofieno pfieváïnû pararendzinou kambizemní a erodovanou formou ãernozemû typické. Podél KfiiÏanovického potoka v jihov chodní ãásti území se vyskytuje karbonátová forma fluvizemû typické. KVùTENA Na such ch svazích se vyvinula vegetace teplomiln ch trávníkû svazu Bromi- Stepní území podkovovitého tvaru na tektonicky podmínûném svahu s men ím mokfiadem na úpatí území. Sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), silnû ohroïen druh, má severní hranici areálu na Vy kovsku. on erecti sváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Doprovodn mi druhy svazu jsou, napfi. koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), vstavaã vojensk (Orchis militaris), len tenkolist (Linum tenuifolium), l. Ïlut (L. flavum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), sasanka lesní (Anemone sylvestris), oman meãolist (Inula ensifolia), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), rûïe keltská (Rosa gallica), vítod vût í (Polygala major), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a dal í. âást svahû porûstá samovolnû se ífiící trnovník akát (Robinia pseudacacia). V mokfiadu dominuje orobinec úzkolist (Typha angustifolia), provázen o. irolist m (T. latifolia), zevarem vzpfiímen m (Sparganium erectum), sítinou rozkladitou (Juncus effusus), kyprejem obecn m (Lythrum salicaria), Ïabníkem vodním (Alisma plantago-aquatica), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), pomnûnkou bahenní (Myosotis palustris) a blatouchem bahenním (Caltha palustris). Nemen- í v znamem je i porost vysok ch ostfiic s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. ostrou (C. acutiformis) ao. latnatou (C. paniculata). rezervace Ra ovick zlom- -Chobot Lev údolní svah jiïnû od k. 7,7 m n. m. a deprese v amfiteátru nivy KfiiÏanovického potoka v Otnické pahokratinû, západnû od silnice Ra ovice KfiiÏanovice. Hodûjice, Ra ovice u Buãovic ZVÍ ENA Z ekologicky více vyhranûn ch druhû mravencû byli zji tûni Leptothorax affinis, L. corticalis, Tapinoma ambiguum, Plagiolepis tauricus a mravenec otrokáfisk (Polyergus rufescens), stfievlíãci Pterostichus macer, Agonum gracilipes, Amara pseudostrenua, Callistus lunatus a Paradromius longiceps, váïka ídlatka velká (Lestes viridis), z mot lû pouzdrovníãci Coleophora obscenella, C. lineolea a C. squamella, vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus), ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), ohniváãek ãernoãárn (Lycaena dispar), modrásek podobn (Plebeius argyrognomon), m. ligrusov (Polyommatus damon), m. hnûdoskvrnn (P. daphnis), m. jetelov (P. bellargus) am. vikvicov (P. coridon). Mokfiad je v znamnou lokalitou obojïivelníkû s ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis), skokanem hnûd m (Rana temporaria), s. tíhl m 4 80 m V mûra: 9,4 ha Vyhlá eno: 990 Lokalita teplomiln ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ a místo vhodné pro rozmnoïování obojïivelníkû. (R. dalmatina), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), rosniãkou zelenou (Hyla arborea) a kuàkou obecnou (Bombina bombina). Îije v nûm uïovka obojková (Natrix natrix), hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). V nezamokfien ch ãástech pfiírodní rezervace jsou ptáci zastoupeni Èuh kem obecn m (Lanius collurio), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) nebo krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Zásahy do PP smûfiují k postupné redukci aï úplnému odstranûní akátu. V souãasnosti je v území provádûna fiízená pastva ovcí spojená s kosením vybran ch ploch, opakovanû jsou koseny plochy s expandující tfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 57 556 VY 6
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 557 Okres Vy kov památka Roviny Pfiíkré levé svahy suchého údolí bezejmenného pravostranného pfiítoku Litavy, navazující na Milonick les v Brankovické pahorkatinû, asi km severnû od Nevojic. Nevojice GEOLOGIE Skalním podloïím je Ïdánicko-hustopeãské souvrství vnûj ího fly e, tvofiené tfietihorními vápnit mi jíly, slíny a pískovci. Místy jsou tyto horniny pfiekryté návûjemi spra í. Pfiíkré svahy orientované k západu jihozápadnû od k. 9 m n. m. Prudk svah otevfien k západu má v pûdorysu tvar podkovy. Dochází k jeho modelaci recentními sesuvy. Vytvofiily se zde erozní r hy, nyní jiï stabilní a ve stfiední ãásti lze spatfiit zbytky agrárních teras. Na svahovinách vápnit ch fly ov ch pískovcû se vyvinula pararendzina typická a kambizemní v asociaci s ménû zastoupenou hnûdozemí typickou. V ménû svaïit ch polohách na tyto pûdy navazuje ãernozem hnûdozemní. 58 m V mûra: 7,78 ha Vyhlá eno: 990 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva, tvofiící doplnûk k blízk m NPP Malhotky a PR Ha ky. KVùTENA Lokalita je v znamná pfiedev ím v skytem teplomilné flóry a vegetace. Na mírnûj ích svazích s hlub ími pûdami se vytvofiilo spoleãenstvo svazu Bromion erecti spfievlá- dající váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) asvefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus). V nízkostébeln ch trávnících svazu Festucion valesiacae vytváfií rozsáhlej í porosty bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), oman meãolist (Inula ensifolia) ao. srstnat (I. hirta). Frekventovanûj ími druhy jsou vítod vût í (Polygala major), jetel horsk (Trifolium montanum), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), prasetník plamat (Trommsdorffia maculata), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), srpek obecn (Falcaria vulgaris), len tenkolist (Linum tenuifolium) azjednodûloïn ch rostlin modfienec chocholat (Muscari comosum), ostfiice bledavá (Carex pallescens), o. chlumní (C. montana) ao. chabá (C. flacca). Na luãní enklávû pfiimykající se k Milovickému lesu rostou tfii druhy orchidejí, fiídce vstavaã nachov (Orchis purpurea), v. vojensk (O. militaris) a ãastûji vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Témûfi po celém obvodu území se nachází souvislé porosty kfiovin a stromû s podrostem kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum). V severozápadním v bûïku lokality se vyskytuje na mezi kriticky ohroïená lnûnka rolní (Thesium arvense). ZVÍ ENA V teplomilné vegetaci najdeme kudlanku náboïnou (Mantis religiosa), jejíï poãetnost má v poslední dobû stoupající tendenci. V lesních porostech PP byl zji tûn roháã obecn (Lucanus cervus). Z dal ích nápadnûj ích druhû hmyzu zde Ïijí napfi. vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), modrásek vikvicov (Polyommatus coridon) a okáã voàavkov (Brintesia circe). Z vzácnûj ích druhû ptákû zde hnízdí pûnice vla ská (Sylvia nisoria), strnad luãní (Miliaria calandra), Èuh k obecn (Lanius collurio) a krutihlav obecn (Jynx torquilla). VYUÎITÍ V minulosti byly stránû vyuïity jako pastvina, po jejím zániku se sem roz ífiil trnovník akát (Robinia pseudacacia). Péãe o území spoãívá v postupném kosení a odstraàování stafiiny, spojeném s redukcí náletû. V západní ãásti probíhá likvidace expandující sluneãnice topinamburu (Helianthus tuberosus) a bezu chebdí (Sambucus ebulus). BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 57 Území má tvar sevfiené podkovy v suchém údolí, na kterém se stfiídají stepní trávníky s plochami porostû rozpt len ch dfievin. Ty jsou zde zámûrnû ponechány pro úkryt a dûslednûj í ochranu entomofauny a avifauny. Oman srstnat (Inula hirta) nacházíme na stepních a lesostepních stráních. Vítod vût í (Polygala major) roste na bazick ch pûdách na jiïní a jihov chodní Moravû. VY 7 557
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 558 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick podklad tvofií polymiktní tûrky karpatského stáfií, které náleïejí ke karpatské pfiedhlubni. Lokálnû jsou pfiekryté návûjemi spra í. Najdeme zde antropogenní agrární tvary. Pedologicky náleïí území do oblasti illimerick ch pûd s pfievaïující hnûdozemí typickou, kterou doplàuje pararendzina typická. Xerotermní trávníky na západních svazích PP Roznitál. Detail kvûtu chrastavce rolního (Knautia arvensis). památka Roznitál Úpad na pravém svahu pramenné ãásti pravého pfiítoku Medlovického potoka pod k. 7,0 m n. m. v Lhotské vrchovinû, asi,4 km jihojihov chodnû od Moravsk ch Málkovic. Moravské Málkovice, Orlovice KVùTENA âást území zarostla kfiovinami rûïe ípkové (Rosa canina), slivonû trnité (Prunus spinosa), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) a bezu ãerného (Sambucus nigra) s men ími hájky borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Travnat porost tvofií vegetace svazu Bromion erecti a Arrhenatherion. Najdeme v ní celou fiadu v znamn ch druhû rostlin: úporek pochybn (Kickxia spuria), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), modfienec chocholat (Muscari comosum), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), chrastavec rolní (Knautia arvensis), jitrocel prostfiední (Plantago media), jetel horsk (Trifolium montanum), kefiíãkovit ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis) a ã. nízk (Ch. supinus), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), kozinec cizrnovit (Astragalus cicer), lnûnku lnolistou (Thesium linophyllon), bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum) i devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Z ãastûj ích druhû trav jsou to svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata) aovsífi luãní (Helictotrichon pratense). Pfii dolním okraji stránû roste vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) abraãka rolní (Sherardia arvensis). Mezi nejv raznûj í rostliny PP Roznitál patfií zvlá tû chránûné druhy, koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), vstavaã vojensk (Orchis militaris) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). 40 66 m V mûra: 0,98 ha Vyhlá eno: 990 Spoleãenstva teplomiln ch trávníkû s odpovídajícími Ïivoãi n mi druhy. ZVÍ ENA Kromû bûïn ch druhû mot lû se zde vyskytují napfi. modrásek ãernolem (Plebeius argus), m. hnûdoskvrnn (Polyommatus daphnis), soumraãník rezav (Ochlodes sylvanus) a vfietenu ka tírovníková (Zygaena angelicae). V území hnízdí nûkteré v znamnûj í druhy ptákû: pûnice vla ská (Sylvia nisoria), strnad luãní (Miliaria calandra) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Zásahy do území spoãívají v ãasném odstraàování náletov ch dfievin, kosení trávníku, popfiípadû odstraàování stafiiny. Okraj pfiírodní památky by bylo vhodné zatravnit a tím zamezit obãasn m splachûm z okolních obdûlávan ch polí. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ strana 57 558 VY 8
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 559 Okres Vy kov rezervace Stepní stráà ukomofian Erozní svah údolí bezejmenného potoka v Kuãerovské pahorkatinû, asi km jihov chodnû od Komofian. Komofiany na Moravû GEOLOGIE Západnû orientovan pfiíkr svah s antropogenními agrárními tvary. Geologick podklad tvofií spodnobadenské vápence a vápnité jíly tégly, které náleïejí ke karpatské pfiedhlubni. Místy jsou pfiekryty návûjemi spra í. Na severním okraji navazuje rezervace na PP Mechovkov útes, kde miocenní vápence vystupují na povrch. PÛdní pokryv zde tvofií asociace pararendziny typické s ãernozemí typickou (formou erodovanou). 7 0 m V mûra: 5,0 ha Vyhlá eno: 948 V znamná lokalita teplomiln ch spoleãenstev, v skyt vzácn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. KVùTENA Hlavní sloïkou rostlinstva je vegetace svazu Bromion erecti, která se vyznaãuje mimofiádnû bohatou druhovou diverzitou. Dominují váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola) asvefiep vzpfiímen (Bromus erectus), dále zde roste pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), viãenec píseãn (Onobrychis arenaria), smldník jelení (Peucedanum cervaria), pryskyfiník mnohokvût (Ranunculus polyanthemos), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), len Ïlut (Linum flavum), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon) a silnû ohroïená tfiezalka ozdobná (Hypericum elegans). Nejv znamnûj ím druhem je zde karda panonská (Crepis pannonica), která se v souãasné dobû na území âeské republiky jinde nevyskytuje. Men í plochy ve stfiední a jiïní ãásti území zaujímá lemové spoleãenstvo svazu Geranion sanguinei s kakostem krvav m (Geranium sanguineum) atfiemdavou bílou (Dictamnus albus). Na sesuvech, zastínûn ch a vlhãích místech se vyvinula mezofilní luãní vegetace svazu Arrhenatherion. Kefio- vá spoleãenstva jsou soustfiedûna zejména podél v chodní hranice rezervace a tvofií je pfieváïnû rûïe (Rosa spp.), slivoà trnitá (Prunus spinosa) a na nûkolika místech kruãínkovec poléhav (Corothamnus procumbens). Na západním úpatí svahu je lipovo-bfiezov hájek, ve kterém rostlo v roce 00 pfies tisíc kusû okrotice bílé (Cephalanthera damasonium). Celkem zde bylo zaznamenáno 66 druhû vy ích rostlin, z toho 7 druhû chránûn ch nebo v rûzném stupni ohroïení. ZVÍ ENA Proveden inventarizaãní prûzkum fauny mravencû zjistil opakovan v skyt 5 druhû, z nichï stojí za pozornost napfi. Leptothorax parvulus, Tapinoma ambiguum, Plagiolepis pygmaea, P. tauricus a Camponotus piceus. Dále zde Ïije fiada druhû ostatních blanokfiídl ch, z ãmelákû napfi. ãmelák zahradní (Bombus hortorum), ã. skalní (B. lapidarius), ã. zemní (B. terrestris) a ã. ovocn (B. pomorum). Ze stfievlíkovit ch broukû byli zji tûni napfi. prskavec men í (Brachinus explodens), stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii) a sviïník polní (Cicindela campestris). Vyskytuje se rovnûï pavouk lovãík hajní (Pisaura mirabilis). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), slep em kfiehk m (Anguis fragilis), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), strnadem luãním (Miliaria calandra), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Na severní aseverozápadní okraj rezervace navazuje lesík, z nûhoï se do chránûného území spontánnû ífií dfieviny. Asanaãní zásahy jsou zamûfieny pfiedev ím na odstranûní javorû a jasanû. KaÏdoroãnû je vytipovaná ãást rezervace kosena a jsou potlaãovány nebezpeãnû se ífiící plevele, zejména pcháã rolní (Cirsium arvense) na jihov chodním okraji rezervace. Pro zabezpeãení horní ãásti rezervace pfied vlivy pfiilehlého pole je vhodné podporovat zalo- Ïení a rozvoj ochranného kfiovinného lemu. BIBLIOGRAFIE 9, 48, 69 MAPA ÚZEMÍ strana 577 Stfiední a jiïní ãást rezervace na jafie s rozkvétajícími prvosenkami jarními (Primula veris) na úpatí svahû. Slep kfiehk (Anguis fragilis). Kriticky ohroïená karda panonská (Crepis pannonica) má jedinou lokalitu v âr u Komofian na Vy kovsku. VY 9 559
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 560 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií droby a pektromiktní slepence myslejovického souvrství spodního karbonu (svrchní visé). V chránûném území se vyvinuly hydromorfní pûdy zastoupené typick mi gleji a typick mi (kambick mi) pseudogleji. V dolní ãásti nivního území roste pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre) a vytváfií souvislé porosty na nûkolika desítkách metrû ãtvereãních. Osenice stínovaná (Xestia sexstrigata) je charakteristick m druhem podmáãen ch luk a mokfiadû. KVùTENA PfievaÏujícím vegetaãním typem jsou mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion s dominantním ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius) a dal ími travami, napfi. tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), kostfiavou ãervenou (Festuca rubra), tfieslicí prostfiední (Briza media), troj tûtem Ïlutav m (Trisetum flavescens), lipnicí luãní (Poa pratensis), ovsífiem p fiit m (Helictotrichon pubescens) asrhou laloãnatou (Dactylis glomerata). ZdvoudûloÏn ch rostlin se objevují fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium), mrkev obecná (Daucus carota), chrastavec rolní (Knautia arvensis), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata) a dal í. Vlhké pcháãové louky svazu Calthion se nacházejí hlavnû pfii potoce a v nejjiïnûj í ãásti území. Charakteristické druhy pfiedstavují blatouch bahenní (Caltha palustris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), p. bahenní (C. palustre), dûhel lesní (Angelica sylvestris), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), pryskyfiník plaziv (Ranunculus repens), ãertkus luãní (Succisa pratensis), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), rezervace Studnické louky Niva podél obãasného levého bezejmenného pfiítoku Rakovce a svah kóty Kopaniny (590, m n. m.) na Kojálské planinû, 500 m západnû od obce Studnice. Krásensko suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a ostfiice obecná (Carex nigra). V luãních porostech rostou vzácnûj í taxony, ke kter m patfií kosatec sibifisk (Iris sibirica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) apfiedev ím prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) s nejbohat í populací na Vy kovsku (bylo napoãítáno asi 50 jedincû). V bfiehovém porostu podél potûãku se v podrostu ol í lepkav ch (Alnus glutinosa) vyskytuje prvosenka vy - í (Primula elatior) a jarmanka vût í (Astrantia major). ZVÍ ENA Charakteristick mi druhy mot lû tohoto území jsou napfi. píìalka povázková (Epirrhoe tristata), ohniváãek 56 5 m V mûra:,6596 ha Vyhlá eno: 00 Spoleãenstva vlhk ch luk v údolí potoka s v skytem fiady chránûn ch druhû rostlin. modrolem (Lycaena hippothoe), mûra plavokfiídlec luãní (Mythimna impura) a osenice stínovaná (Xestia sexstrigata). Z ptákû hnízdí rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), za potravou sem zalétají drozdi kvíãaly (Turdus pilaris). VYUÎITÍ Pozemky se budou i nadále pravidelnû alespoà jednou do roka kosit. Vzhledem k zamokfiení území je Ïádoucí vyuïívat pfii kosení pouze lehkou mechanizaci. Je pfiipravována obnova meandru potoka na severním okraji chránûného území. MAPA ÚZEMÍ strana 57 560 VY 40
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 56 Okres Vy kov rezervace évy Pfiíkr lev údolní svah Moufiínovského potoka v Otnické pahorkatinû, 0,8 km jiïnû od Maref. Moufiínov GEOLOGIE Skalním podloïím je Ïdánicko-hustopeãské fly ové souvrství, tvofiené tfietihorními vápnit mi jílovci a pískovci. Kvartérní pokryv pfiedstavují místy návûje spra í a písãitohlinité náplavy Moufiínovského potoka. Jde o v chodnû orientovan erozní údolní svah s antropogenními tvary a drobn mi svahov mi deformacemi. Knejvût ímu sesuvu za posledních deseti let do lo v roce 004. Sesuv o mocnosti od 0,6 m v plo- e do 50 m je dosud patrn na jihozápadním okraji rezervace. Reprezentativním pûdním druhem je zde pararendzina kambizemní, pfiecházející podél Moufiínovského potoka na v chodním okraji území do fluvizemû typické. 0 66 m V mûra:,470 ha Vyhlá eno: 950 Bohatá lokalita teplomiln ch rostlinn ch spoleãenstev s mnoïstvím vzácn ch druhû hmyzu. KVùTENA Vegetaci tvofií pfieváïnû drnová step svazu Festucion valesiacae s ostfiicí nízkou (Carex humilis), kozincem rakousk m (Astragalus austriacus) a kavylem vláskovit m (Stipa capillata), vníï se vyskytují i koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), o. meãolist (I. ensifolia), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), vítod vût í (Polygala major), viãenec píseãn (Onobrychis arenaria), len tenkolist (Linum tenuifolium), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus), modfienec chocholat (Muscari comosum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). Ve stfiední ãásti lokality je ãast hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), fiebfiíãek panonsk (Achillea pannonica) a ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum). Témûfi po celé plo e území roztrou enû rostou hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), svízel syfii Èov (Galium verum), mochna píseãná (Potentilla arenaria), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca) a ojedinûle i záraza síènatá (Orobanche reticulata). K vzácn m druhûm patfií vstavaã vojensk (Orchis militaris) a pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). Jedním z nejohroïenûj ích taxonû je vstavaã trojzub (Orchis tridentata), kter zde byl pozorován v roce 00 v jediném exempláfii. ZVÍ ENA Byl zde zaregistrován v skyt vosíka francouzského (Polistes gallicus), ãmeláka zahradního (Bombus hortorum), ã. rolního (B. pascuorum) aã. skalního (B. lapidarius), z ménû ãast ch druhû mravencû Tapinoma erraticum, Plagiolepis tauricus a Camponotus piceus. Ze stfievlíkovit ch broukû zde Ïijí prskavec men í (Brachinus explodens) a stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii). K v znaãn m druhûm mot lû patfií zejména pouzdrovníãci Coleophora asterifoliella, C. obscenella, C. brevipalpella a C. conyzae, vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae), o. trnkov (S. spini), modrásek hoficov (Maculinea alcon) am. viãencov (Polyommatus thersites). Obratlovci jsou zastoupeni je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), slep em kfiehk m (Anguis fragilis), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata) a krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ V posledních letech byl proveden úspû n zásah za úãelem regulace a postupného odstranûní akátu v severozápadní ãásti území; kaïdoroãnû je ãást rezervace pokosena. V létû 99 ãást území zachvátil po- Ïár, kter pravdûpodobnû mírnû naru il spoleãenstva hmyzu, ale z hlediska botanického se projevil spí e kladnû. V souãasnosti probíhá pravidelná redukce a odstraàování náletû kfiovin, zejména rûïí ípkov ch a hlohû. Po odstranûní topolû z niï ích ãástí je moïné zarûstání zmlazením topolû. BIBLIOGRAFIE 4, 4 MAPA ÚZEMÍ strana 577 Území tvofií pfiíkr fly ov svah Moufiínovského potoka, pokryt pfieváïnû teplomiln mi trávníky. Vstavaã trojzub (Orchis tridentata) je v âerveném seznamu flóry âr zafiazen do kategorie kriticky ohroïen ch druhû. PR évy jsou jednou ze ãtyfi míst jeho v skytu u nás. Modrásek hoficov (Maculinea alcon) se vyskytuje jiï jen na nûkolika málo místech âeské republiky a patfií k velmi cenn m druhûm území. VY 4 56
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 56 Brnûnsko 4 GEOLOGIE Geologick podklad tvofií spodnobadenské vápnité písky a tûrky a vápnité jíly s polohami pískû a tûrkû. Tyto sedimenty náleïejí ke kar- Dymnivka dutá (Corydalis cava), hájov druh kvetoucí ãasnû z jara. Dfiíve vzácn soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus) se v souãasnosti mírnû ífií. Kopytník evropsk (Asarum europaeum), ãastûj í druh mezofilních lesû na humózních pûdách. 4 Zachovalá karpatská dubohabfiina se star mi exempláfii bukû. patské pfiedhlubni. Tfietihorní usazeniny jsou místy pfiekryty návûjemi kvartérních spra í. Na svahu jsou patrny erozní r hy a stabilizované sesuvy. PÛdní pokryv tvofií pfiedev ím pararendzina typická s pararendzinou kambizemní, na spra ích pak v men í mífie luvizem typická. rezervace Ve Ïlebcách Svahy suchého boãního erozního údolíãka smûru V Z na levém svahu údolí Pavlovického potoka ve Lhotské vrchovinû, nad rybníkem v místní trati Îlebová a 700 m severov chodnû od Pavlovic. Pavlovice KVùTENA V karpatské dubohabfiinû (Carici pilosae- Carpinetum) v podrostu pfievládá ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Ve stfiední ãásti rezervace se nachází zachoval porost star ch bukû v bylinném patfie s dominující ostfiicí chlupatou. Ve Ïlíbku existují také fragmenty ol in. V podrostu dfievin nacházíme typického pfiedstavitele karpatsk ch lesû hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis). Spolu s ním zde roste napfi. ãistec lesní (Stachys sylvatica), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), samorostlík klasnat (Actaea spicata), podbílek upinat (Lathraea squamaria), dymnivka dutá (Corydalis cava), kopytník evropsk (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis) aztrav váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), strdivka nicí (Melica nutans), s. jednokvûtá (M. uniflora) asrha hajní (Dactylis polygama). K ménû ãast m patfií zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), bradáãek vejãit (Listera ovata), kru tík irolist (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). ZVÍ ENA Z mot lû se na lesních okrajích vyskytuje soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus). V lese lze najít ropuchu obecnou (Bufo bufo), která se rozmnoïuje v blízkém 0 98 m V mûra: 5,89 ha Vyhlá eno: 990 Pfiirozen smí en listnat porost s druhovû rozmanit m bylinn m podrostem. rybníce. Z ptákû zde Ïije lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). LESNICTVÍ Lesní porosty typu pafieziny mají charakter lesa zvlá tního urãení, takïe hospodafiení v této lokalitû je plnû podfiízeno poïadavkûm ochrany pfiírody. Lesní porost tvofií dvû rûstové etáïe, horní, star í je zastoupena pfieváïnû dubem a bukem, ve spodní pfievládá habr. Rezervace je v dobrém stavu, takïe v souãasné dobû nejsou Ïádné zásahy nutné. V budoucnu v ak bude zapotfiebí dbát na prosvûtlení urãit ch ãástí rezervace a zajistit tím vhodné svûtelné podmínky pro bylinné patro. MAPA ÚZEMÍ strana 57 56 VY 4
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 56 Okres Vy kov Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Geologick podklad tvofií spodnobadenské vápnité písky a tûrky a karpatské vrstevnaté písãité vápnité jíly a jílovce. Místy jsou pfiekryty návûjemi spra í. Svahy amfiteatrální sníïeniny pravdûpodobnû nivaãního pûvodu vznikly v periglaciálních podmínkách pleistocénu a dále byly modelovány gravitaãními pohyby v holocénu. Vûtrníky Amfiteatrální sníïenina na svazích kóty Vûtrník (94, m n. m.) v Buãovické pahorkatinû, km severov chodnû od Letonic. Letonice 0 90 m V mûra: 4,4647 ha Vyhlá eno: 95 Jedna z nejv znamnûj ích jihomoravsk ch lokalit teplomiln ch nelesních spoleãenstev s fiadou vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Území je vytváfieno stabilizovan mi i aktivními sesuvy, takïe povrch se skládá z mozaiky hfibítkû a sníïenin kuloárového tvaru. Amfiteátr má jiïní expozici. SloÏit terén má sklon svahû aï do 4. Z pûdních pfiedstavitelû se tu vyvinula pfiedev ím pararendzina typická (kambizemní), která je lemována ze v ech stran zemûdûlsky ob- dûlávanou ãernozemí typickou (i její erodovanou formou). KVùTENA Na mûlk ch pûdách strm ch hfibítkû pfievládá spoleãenstvo drnové stepi svazu Festucion valesiacae, v nûmï se vyskytuje kostfiava walliská (Festuca valesiaca), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima) a ostfiice nízká (Carex humilis). Na hlub ích pûdách konkávního reliéfu je stfiídají teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s dominantním svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus) a kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola). Místy se objevuje lemové spoleãenstvo svazu Geranion sanguinei s kakostem krvav m (Geranium sanguineum) atfiemdavou bílou (Dictamnus albus). Trávníky mozaikovitû doplàují ostrûvky kfiovin. Bylo zde zji tûno celkem 68 taxonû vy ích rostlin. K nejv znamnûj ím patfií chlupáãek velkoúborn (Pilosella macrantha), koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), k. velkokvût (P. grandis), lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), k. dánsk (A. danicus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hadí mord nachov (Scorzonera purpurea), kosatec nízk (Iris pumila), k. pestr (I. variegata), tfiezalka ozdobná (Hypericum elegans), kavyl tenkolist (Stipa tirsa), anta panonská (Nepeta pannonica), len Ïlut (Linum flavum), l. tenkolist (L. tenuifolium), modfienec chocholat (Muscari comosum), pelynûk pontick (Artemisia pontica), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), z. boloàsk (C. bononiensis), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a hvûzdnice chlumní (Aster amellus). Vrezervaci se téï nachází lesík, v nûmï pfievládá dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus). I kdyï tato lokalita není po mykologické stránce pfiíli bohatá, bylo zde nalezeno nûkolik vzácnûj ích druhû, napfi. ãirûveãka klínolupenná (Dermoloma cuneifolium), dále Ïampion Bene- Ûv (Agaricus benesii), helmovka trávomilná (Hemimycena epichloe) nebo piãka trojbarvá travní (Marasmiellus tricolor var. graminis). Ve star í literatufie je uvádûn i vzácn choro travní (Polyporus rhizophilus) Celkov pohled na amfiteatrální sníïeninu v Buãovické pahorkatinû se sesuvy. Stepní stránû v popfiedí s porosty kavylû. Na horní hranû západní ãásti území tvofií rozsáhlej í porosty pelynûk pontick (Artemisia pontica). VY 4 56
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 564 Brnûnsko 6 4 rostoucí na bázi kavylû, paleãka zimní (Tulostoma brumale) a paleãka brvitá (Tulostoma fimbriatum). 5 Také jetel ãervenav (Trifolium rubens) patfií k ohroïen m druhûm na í flóry. 4 Slézovec durynsk (Lavatera thuringiaca) roste v západní ãásti území. 5 Vzácn druh drobné piãky trojbarvé travní (Marasmiellus tricolor var. graminis) (v âr dosud pouze aï 5 lokalit) rostoucí v such ch trávnících na zbytcích travin nebo na bázi trav. 6 Na geomorfologicky velmi ãlenitém terénu s ãetn mi hfibítky a sní- Ïeninami kuloárového typu se vyvinula bohatá vegetace. Pfievládajícím vegetaãním typem jsou porosty svazu Bromion erecti sfiadou chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. 7 Osenice Ïluto edá (Epilecta linogrisea). ZVÍ ENA Na lokalitû jsou v znaãnûj í pfiedev ím nûkteré xerotermofilní druhy hmyzu. Ze zajímavûj ích broukû zde Ïijí stfievlíãci Pterostichus macer, Ophonus sabulicola, Licinus depressus, Callistus lunatus a Lebia chlorocephala, hrobafiík velk (Nicrophorus germanicus), myrmekofilní drabãíci Zyras humeralis a Lomechusoides strumosus, majky Meloe proscarabaeus a M. rugosus a stepní kozlíãci kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum), k. píseãn (D. pedestre) a tesafiík Calamobius filum, zmot lû pouzdrovníãek Coleophora medelichensis, vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), v. tfieslicová (Z. brizae), v. ãiãorková (Z. ephialtes), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus), hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia), ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae), modrásek jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites), m. u lechtil (P. amandus), hnûdopáska nejvût í (Lygephila lusoria) a osenice Ïluto edá (Epilecta linogrisea). Ze vzácnûj ích mravencû se vyskytují druhy Tetramorium ferox, Strongylognathus testaceus, Camponotus piceus, Lasius distinguendus a Plagiolepis tauricus. Byly zde zji tûny i dva zvlá tû chránûné druhy velk ch stfievlíkû s. ScheidlerÛv (Carabus scheidleri) a s. UllrichÛv (Carabus ullrichii) a kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Zajímavá a pestrá je i fauna pavoukû. Ze vzácnûj ích druhû zde byly nalezeny snovaãka Neottiura suaveolens, pavuãenka srstnatá (Lasiargus hirsutus), hlavoun stepní (Phrurolithus pullatus), bûïník tmav (Ozyptila pullata) a stepník rud (Eresus cinnaberinus). Z ptákû Ïije na lokalitû poãetná populace strnada luãního (Miliaria calandra), dále zde hnízdí pûnice vla ská (Sylvia nisoria), Èuh k obecn (Lanius collurio), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a krutihlav obecn (Jynx torquilla). VYUÎITÍ ÚdrÏba rezervace se omezuje na odstranûní náletu kfiovin s v jimkou ploch s aktivními sesuvy. Rozsáhlé ãásti trávníkû se kosí, vegetaci nûkter ch hfibítkû by v ak kosení po kozovalo. Expanzivnû se ífií topinambur. V posledních letech probíhala na vytipovan ch plochách pastva ovcí a byla financována z dotaãních programû státu. PoÏár v roce 99 po kodil znaãnou ãást chránûného území, ale sledování v následujících letech ukázalo, Ïe dûsledky tohoto zásahu se na rostlinn ch spoleãenstvech neprojevily nijak negativnû. Byla odstranûna nûkterá myslivecká zafiízení, kolem nichï se projevovala eutrofizace, a orná pûda v ochranném pásu byla pfievedena do luk. BIBLIOGRAFIE, 9, 45 MAPA ÚZEMÍ strana 57 7 564 VY 44
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 565 Okres Vy kov rezervace Visegrunty Pfiíkr svah na severozápadním okraji plo iny k. Vysoká (6,9 m n. m.) v Otnické pahorkatinû, asi km jihozápadnû od Bo ovic. Bo ovice GEOLOGIE Skalním podloïím jsou fly ové sedimenty Ïdánicko-hustopeãského souvrství, tvofiené vápnit mi jílovci a pískovci, a ãernohnûdé jílovce s polohami zvrstven ch rohovcû tzv. menilitového souvrství Ïdánického fly e, které pfiekr vá pleistocenní spra. Podle sondy leïí skalní podloïí v hloubce kolem m. Ve svahu se nachází v razná strï a amfiteatrální sníïenina pravdûpodobnû stará smyková plocha sesuvu. Na svahu jsou patrné dal í svahové deformace. Nachází se zde fiada agrárních teras se zbytky sadû. Z pûd zde najdeme pfieváïnû pararendzinu kambizemní, která se tu stfiídá svût ími celky ãernozemû typické (erodované). 9 48 m V mûra: 7,40 ha Vyhlá eno: 98 Druhovû bohaté spoleãenstvo teplomilného trávníku svazu Bromion erecti. KVùTENA Území je pfiibliïnû z poloviny zalesnûno. Ve stromovém patfie se vyskytuje jasan ztepil (Fraxinus excelsior), vysázen ofie ák královsk (Juglans regia) a ochranáfisky velmi problematick trnovník akát (Robinia pseudacacia).v podrostu najdeme ze zajímavûj ích rostlin kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). Zb vající ãást rezervace je tvofiena teplomiln m trávníkem svazu Bromion erecti. Z v znamn ch druhû si zaslouïí pozornost hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kozinec dánsk (Astragalus danicus), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), ãistec pfiím (Stachys recta), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), jetel horsk (Trifolium montanum), vstavaã vojensk (Orchis milita- ris), sasanka lesní (Anemone sylvestris), len tenkolist (Linum tenuifolium), hadinec nachov (Echium russicum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zbûhoveãek trojklan (Chamaepitys chia), tuïebník obecn (Filipendula vulgaris), hrachor irolist (Lathyrus latifolius), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), modfienec chocholat (Muscari comosum), mochna bílá (Potentilla alba) a ÏluÈucha men í (Thalictrum minus). Nejsevernûj ího bodu na Moravû zde dosahuje hrachor chlumní (Lathyrus lacteus). ZVÍ ENA Jako typiãtí zástupci teplomilné fauny zde Ïijí napfiíklad z mot lû modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion) nebo okáã ovsov (Minois dryas), martináã hru Àov (Saturnia pyri), dále roháã obecn (Lucanus cervus). Z ptákû zde hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). VYUÎITÍ Vminulosti byla lokalita vyuïívaná jako sad a pastvina, dosud se zde vyskytují staré ovocné stromy. V posledním období dochází ke kosení na vybran ch plochách a k odklízení biomasy. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 57 Lada na pfiíkrém svahu uprostfied kulturní krajiny se stepními trávníky, kfiovinami a stromov mi porosty. a V znamn m druhem soustavy Natura 000 je hadinec nachov (Echium russicum). Celek a detail kvûtenství. 4 a 5 Silnû ohroïen m druhem na í kvûteny je zbûhoveãek trojklan (Chamaepitys chia). Skupina rostlin a detail kvûtenství. 4 5 VY 45 565
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 566 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií souvrství lithotamniov ch vápencû, pískovcû a vápnit ch jílû spodního badenu (moravu) karpatské pfiedhlubnû, zãásti pokryt ch spra í. PÛdy jsou tu za- Území je jednou z osmi lokalit kriticky ohroïeného tofiiãe vãelovitého (Ophrys apifera) v âr. Na travnat ch plochách, zvlá - tû ve v chodní ãásti území, jednotlivû roste modfienec chocholat (Muscari comosum). Mochna píseãná (Potentilla arenaria). 4 Kfiovinatá stráà s enklávami teplomiln ch trávníkû. stoupeny typick mi (kambizemními) pararendzinami, v men í mífie i typick mi hnûdozemûmi. KVùTENA Rezervaci tvofií mírnû svaïitá, k jihu obrácená louka s funkãními protierozními terasami, které jsou porostlé kfiovinami slivonû trnité (Prunus spinosa), rûïí (Rosa spp.), hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), ptaãího zobu obecného (Ligustrum vulgare) a chránûného dfiínu jarního (Cornus mas), navíc pfiestárl mi ovocn mi stromy a lesními dfievinami z náletu. Na luãních enklávách zejména v jihov chodní ãásti území se vyvinula stepní vegetace svazu Bromion erecti, která se vyznaãuje vysokou druhovou diverzitou. Charakter porostu urãuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatior), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), ostfiice chlumní (Carex montana), o. plstnatá (C. tomentosa), chrastavec KitaibelÛv (Knautia kitaibelii), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), alvûj luãní (Salvia pratensis), krvavec men í (Sanguisorba minor), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), jetel horsk (Trifolium montanum), mochna píseãná (Potentilla arenaria), zvonek moravsk (Campanula moravica), rmen rakousk (Cota austriaca) a ãern rolní (Melampyrum arvense). Zouvalka je v ak v znamná zejména v skytem chránûného a kriticky ohroïeného tofiiãe vãelovitého rezervace Zouvalka Mírnûj í svahy pod k. 56 m n. m. v Kuãerovské pahorkatinû, km jihov chodnû od Vy kova, v tûsné blízkosti silnice pfied osadou Zouvalka. Moravské Prusy (Ophrys apifera), kter zde byl objeven teprve v roce 000. Dal- í v znamné taxony pfiedstavují bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), modfienec chocholat (Muscari comosum), len tenkolist (Linum tenuifolium), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora) a záraza vy í (Orobanche elatior). ZVÍ ENA Z mot lû byli zji tûni vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), v. tírovníková (Z. angelicae), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites), ostruháãek vestkov (Satyrium pruni) a okáã voàavkov (Brintesia circe). Z ptákû hnízdí pfieváïnû bûïné druhy, napfi. strnad obecn (Emberiza citrinella), ale i pro podobná prostfiedí ménû obvyklá lindu ka lesní (Anthus trivialis). 08 40 m V mûra:,556 ha Vyhlá eno: 00 Ojedinûlá lokalita stepní vegetace s v skytem zvlá - tû chránûn ch druhû rostlin v intenzivnû vyuïívané krajinû Vy kovské brány. VYUÎITÍ Vúzemí probíhá pravidelné kosení po ãástech tak, aby byly vytipované plochy koseny alespoà jednou za tfii roky, pfiiãemï místa v skytu tofiiãe se kosí aï koncem vegetaãního období. V severní ãásti probíhá postupná sanace porostu trnovníku akátu. Pfii kosení je vûnována pozornost i odstraàování expanzních druhû dfievin (slivoà trnitá, hloh, ptaãí zob obecn, rûïe) a jejich v honky po zásazích jsou okamïitû o etfiovány proti zmlazení. Star í ovocné stromy je moïno ponechat v rezervaci bez zásahû. Na obnaïené plochy vzniklé po sanaci dfievin je vhodné rozprostfiít pokosenou biomasu, a tím urychlit obsazení tûchto míst teplomiln mi bylinami. Pás dfievin na jiïní, západní a v chodní hranici PR zûstane zachován. MAPA ÚZEMÍ strana 579 4 566 VY 46
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 567 Okres Vy kov památka Îlíbek Erozní svah v rozsáhlém úpadu pramenné ãásti bezejmenného levého pfiítoku fiíãky Litavy v Otnické pahorkatinû, asi 800 m v chodnû od Ra ovic. Ra ovice u Buãovic GEOLOGIE Skalní podloïí pfiedstavují fly ové sedimenty Ïdánicko-hustopeãského souvrství, tvofiené vápnit mi jílovci a slínovci. Tyto horniny místy pfiekr vají návûje spra í. Na pûti izolovan ch lokalitách tvofií pûdní pokryv hnûdozem typická (erodovaná), po v chodních okrajích zasahuje ãásteãnû i pararendzina typická (kambizemní). 50 80 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 990 Ochranu zasluhující teplomilná flóra s úãastí vstavaãovit ch. KVùTENA PfievaÏujícím typem vegetace jsou teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) a kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola). Pro tento typ teplomiln ch irokolist ch trávníkû je charakteristická pfiítomnost druhû z ãeledi vstavaãovit ch. Setkáváme se zde napfiíklad s boha- tou populací prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata), kter roste ve zvlhãeném pûdním profilu erozních r h a v nátrïích svahu v poãtu aï 60 jedincû, nebo i ãastou pûtiprstkou ÏeÏulníkem (Gymnadenia conopsea). Z téïe ãeledi je hojnûji zastoupen je tû bradáãek vejãit (Listera ovata), zatímco vstavaã vojensk (Orchis militaris) se objevuje uï jen ojedinûle aï vzácnû. Na suché v slunné stráni roste dále modfienec chocholat (Muscari comosum), len tenkolist (Linum tenuifolium), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), oman meãolist (Inula ensifolia), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), avfiídkém rozvolnûném trávníku pipla osmahlá (Nonea pulla) spoleãnû s voskovkou men- í (Cerinthe minor). Do travnat ch ploch se postupnû ífií kfioviny rûïe keltské (Rosa gallica), r. ípkové (R. canina), hlohu obecného (Crataegus laevigata) a dal ích. ZVÍ ENA Z charakteristick ch druhû hmyzu zde byli zji tûni modrásek jetelov (Polyommatus bellargus), m. obecn (Plebeius idas), okáã ovsov (Minois dryas), o. voàavkov (Brintesia circe), ostruháãek trnkov (Satyrium spini), chrobák ozbrojen (Odonteus armiger) a kozlíãek píseãn (Dorcadion pedestre). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) a nûkter mi druhy ptákû: Èuh kem obecn m (Lanius collurio), pûnicí vla - skou (Sylvia nisoria), koroptví polní (Perdix perdix) a bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata). VYUÎITÍ Jedná se o staré opu tûné extenzivní sady a pastviny, které jsou suché a velmi teplé. Je dûleïité odstraàovat nálet kfiovin a kaïdoroãnû ãásti lokality kosit nebo alespoà odstra- Àovat stafiinu. BIBLIOGRAFIE 9 MAPA ÚZEMÍ strana 574 Kfiovinat svah úpadu s teplomilnou vegetací. Na such ch místech vytváfií pol táfiovitá seskupení matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides). V místech prûsakû vody se soustfieìují porosty silnû ohroïeného prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata). 4 K vzácn m druhûm popisované lokality náleïí silnû ohroïen vstavaã vojensk (Orchis militaris). Detail kvûtenství. 4 VY 47 567
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 568 Brnûnsko park Rakovecké údolí Vyhlá en Okresním národním v borem ve Vy kovû vroce 978, Okresním úfiadem v Blansku v roce 997 na plo e 98,47 ha. Území je tvofieno mírnû zvlnûnou planinou s hluboce zafiíznut m údolím Rakoveckého potoka, nad jehoï prameny zasahuje i do sousedního údolí Jedovnického potoka s rybníkem Budkovanem. NejniÏ- í bod území pfiedstavuje dno nivy Rakoveckého potoka v dolním konci údolí v úrovni 5 m n. m. Nejvy í kopce podél horní hrany údolí pfiesahují 500 m n. m. Geologické podloïí je tvofieno sedimenty spodního karbonu, pfieváïnû slepenci, které místy vystupují v prudk ch svazích údolí v podobû skalisek, a také drobami, pfiípadnû bfiidlicemi. Na dnû údolí se nachází miocenní mofiské sedimenty. S v jimkou dílãích segmentû dna potoãní nivy, v minulosti vypásaného, je celé údolí zalesnûné s v raznou pfievahou smrkov ch porostû s vtrou enou borovicí lesní (Pinus sylvestris). Jen vzácnû se objevují doubravy, dubohabfiiny nebo porosty s vy - ím zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica). Jeden z dochovan ch fragmentû star ího porostu buku lesního s borovicí lesní v pramenné oblasti potoka je územnû chránûn jako PR Rakovec. Pod hájovnou íãky se více uplatàuje jedle bûlokorá (Abies alba). Koryto potoka má pfiirozen aï pfiírodû blízk, zpravidla meandrující charakter s bfiehov mi porosty ol e lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrbami (Salix spp.). Luãní enkláva Rakoveckého údolí v lokalitû ve Îlebû na Drahanské vrchovinû. 568 VY 48
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 569 Okres Vy kov Nemalé plochy dna nivy jsou dnes porostlé ol inami. Nejvût í pfiírodní zajímavost parku pfiedstavují vlhké aï podmáãené pcháãové louky podél Rakoveckého potoka. V zamokfienûj ích plochách se uplatàují porosty ostfiic (Carex spp.) a sítin (Juncus spp.). Z v znamnûj ích druhû lze jmenovat pcháã potoãní (Cirsium rivulare), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), bradáãek vejãit (Listera ovata), toliji bahenní (Parnassia palustris), kosatec sibifisk (Iris sibirica), violku bahenní (Viola palustris) nebo v ivec bahenní (Pedicularis palustris). Podél Rakoveckého potoka jsou charakteristické zejména bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum). V údolí Ïije ropucha obecná (Bufo bufo), skokan tíhl (Rana dalmatina) a s. hnûd (R. temporaria) a také ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris). Obãas se mûïe v údolí, podobnû jako v sousedním pfiírodním parku íãky, objevit zmije obecná (Vipera berus). Pozorován zde b vá jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn (Accipiter nisus) nebo krkavec velk (Corvus corax). Ojedinûle byl registrován hlas s ce rousného (Aegolius funereus), ve skalách asi hnízdí v r velk (Bubo bubo). Charakteristick m obyvatelem potokû je konipas horsk (Motacilla cinerea). Na kopci âernov mezi Ruprechtovem a Raãicemi se dochovala v znamná archeologická lokalita s pozûstatkem keltského sídli tû (oppida) z doby pfiibliïnû 400 rokû pfied n. l. Nálezy keramiky ukazují i na pozdûj í osídlení Slovany. Rybník Vrbov je souãástí pfiírodního parku Rakovecké údolí. VY 49 569
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 570 Brnûnsko park Îdánick les Vyhlá en Okresními úfiady Hodonín, Vy kov, KromûfiíÏ abfieclav v roce 996 na plo e pfiibliïnû 8 95,6 ha. Území parku je tvofieno rozlehlou plochou vrchovinou, s prûmûrnou nadmofiskou v kou kolem 70 m a nejvy ím vrcholem U Slepice 47,4 m n. m. Souvisl mírnû zvlnûn hfibet pfiechází v okrajích do ãlenitého reliéfu rozbrázdûného ãetn mi Ïleby a údolími. Skalní podloïí je tvofieno pfieváïnû paleogenními sedimenty Ïdánické jednotky vnûj- ího fly e: pískovci a jílovci s vysok m obsahem vápníku. Mnohá údolí jsou protékaná potûãky a potoky, severozápadnû nad Îdánicemi pramení Trkmanka. V dolních úsecích tokû se nachází na fiadû míst vodní nádrïe a rybníky. Centrální ãást území je souvisle zalesnûná. Ve Îdánickém lese je s ohledem na stávající pomûry minimální zastoupení vysazovan ch jehliãnanû, listnáãe tvofií více neï 80 % zdej ích lesû. V porostech pfievaïují dubohabfiiny s dominancí dubu zimního (Quercus petraea), d. letního (Q. robur) a habru obecného (Carpinus betulus), s pomístním vy ím nebo niï ím zastoupením buku lesního (Fagus sylvatica). Jen ojedinûle jsou dochovány star í bukové porosty, jako je 40 let star porost v PR U Vrby. Biologicky asi nejcennûj ími jsou teplomilné doubravy na jiïnû exponovan ch v slunn ch polohách s obûma jme- novan mi druhy dubû, ale obãas i teplomilného dubu p fiitého (Quercus pubescens) nebo lokálnû s velmi hojn m zastoupením jefiábu bfieku (Sorbus torminalis) nebo dfiínu jarního (Cornus mas) v kefiovém patfie. V okrajov ch partiích území pfievaïují bezlesé zemûdûlsky vyuïívané terény s bohat m zastoupením vzrostlé zelenû, ovocn ch sadû, vinohradû, teras nebo travinobylinn ch lad. Území parku je jednou z nejv znamnûj ích oblastí celého Jihomoravského kraje s v skytem vstavaãovit ch (Orchidaceae). Vbylinném podrostu zdej ích lesû roste stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), hnûdenec zvrhl (Limodorum abortivum), okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) nebo hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Bohatû jsou zastoupeny kru tíky. Nejhojnûji kru tíkem irolist m (Epipactis helleborine), ale také nûkter mi vzácnûj ími druhy: k. modrofialov m (E. purpurata), k. rûïkat m (E. muelleri) nebo k. ostrokvût m pfiehlíïen m (E. leptochila subsp. neglecta). Lze zde ale objevit i nûkteré dal í v znamné druhy rostlin, napfi. l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) nebo medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). V nelesních, zpravidla teplomiln ch trávnících se zvlá tû hojnû objevuje vstavaã vojensk (Orchis militaris) a pûti- 570 VY 50
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 57 Okres Vy kov prstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). Z dal í tu roste vstavaã obecn (Orchis morio), ojedinûle v. trojzub (O. tridentata), na vlhãích místech bradáãek vejãit (Listera ovata) a vzácnû prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata). Zajímavostí je hojn v skyt kru tíku bahenního (Epipactis palustris) na víceménû such ch svazích nebo terasách. Snad nejvût í vzácnost pfiedstavuje v skyt tofiiãe vãelovitého (Ophrys apifera) v teplomiln ch trávnících podél jiïního okraje lesního komplexu. V nich je bohatû zastoupena celá fiada dal ích v znamn ch druhû: sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), len Ïlut (Linum flavum) nebo l. tenkolist (L. tenuifolium). Maloplo ná zvlá tû chránûná území jsou rozloïena pfiedev ím podél severního okraje lesního komplexu (PR Mu enice, PR Ra ovick zlom-chobot, PR évy, PP Baraãka, PP Hrubá louka, PP Jalov dvûr, PP Îlíbek, PP Kuãe), v jednom pfiípadû (PP Ochozy) podél okraje jiïního, a to u Archlebova. Pouze u Lovãic je vyhlá ena územní ochrana ãásti zdej ích lesû (PR U Vrby). Patrnû nejpozoruhodnûj ím Ïivoãi n m druhem území je seversk hfibetozubec jarní (Odontosia sieversii), kter zde dosahuje nejdále na jihozápad. V lesích Ïije roháã obecn (Lucanus cervus), v teplomiln ch trávnících, které jsou zpravidla mimofiádnû v znamn mi entomologick mi lokalitami, zase kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Hlavnû na ãetn ch rybnících Ïije uïovka obojková (Natrix natrix). V nelesních plochách po obvodu lesního komplexu je charakteristická je tûrka obecná (Lacerta agilis) a uïovka hladká (Coronella austriaca). Hlavnû v lesích Ïijí poãetné populace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnûdého (Rana temporaria), s. tíhlého (R. dalmatina), rosniãky zelené (Hyla arborea) a ãolka obecného (Triturus vulgaris). Na nûkter ch mokfiadních lokalitách podél severního okraje lesního komplexu se objevuje i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo kuàka obecná (Bombina bombina). Vzácnû se ve stinn ch zalesnûn ch Ïlebech a údolích vyskytuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Ve zdej- ích lesích hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), vãelojed lesní (Pernis apivorus), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna edá (Picus canus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), krkavec velk (Corvus corax) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), ve star ích buãinách holub doupàák (Columba oenas). V nelesních plochách je charakteristick Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) nebo krutihlav obecn (Jynx torquilla). Ve strïen ch bfiezích ãastûji zahnízdí vlha pestrá (Merops apiaster). Rybník na Mile ovickém potoce jihov chodnû Kobefiic. K nejvût ím pozoruhodnostem biotopû Îdánického lesa patfií seversk hfibetozubec jarní (Odontosia sieversii). VY 5 57
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 57 Brnûnsko RA OVICK ZLOM-CHOBOT STR. 556 VISEGRUNTY STR. 565 STUDNICKÉ LOUKY STR. 560 VE ÎLEBCÁCH STR. 56 57 VY 5
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 57 Okres Vy kov VùTRNÍKY STR. 56 ROZNITÁL STR. 558 HA KY () STR. 59 ROVINY () STR. 557 VY 5 57
57-580_VY_uzemi.4.008 4:55 Stránka 574 Brnûnsko BARAâKA STR. 57 âlupy STR. 58 ÎLÍBEK STR. 567 574 VY 54
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 575 Okres Vy kov H EBENATKOV ÚTES STR. 54 HRUBÁ LOUKA STR. 540 MALHOTKY STR. 544 VY 55 575
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 576 Brnûnsko JALOV DVÒR STR. 54 KUâE STR. 54 576 VY 56
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 577 Okres Vy kov MECHOVKOV ÚTES () STR. 546 STEPNÍ STRÁ U KOMO AN () STR. 559 MU ENICE STR. 549 ÉVY STR. 56 VY 57 577
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 578 Brnûnsko NÁVDAVKY U NùMâAN STR. 55 NAD MEDLOVICK M POTOKEM STR. 550 PAHOREK STR. 55 578 VY 58
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 579 Okres Vy kov PODSEDKY STR. 554 P EDNÍ GALA EK STR. 555 ZOUVALKA STR. 566 VY 59 579
57-580_VY_uzemi.4.008 4:56 Stránka 580 Brnûnsko Památné stromy. Lípa velkolistá, k. ú. Bohdalice, p. ã. 9/, roste pfied budovou základní koly na návsi obce. O: 57 cm, Vs: 8 m, S: 0 let.. Jírovec maìal, stromofiadí 64 stromû, k. ú. Buãovice, p. ã. 58, 59, alej 64 jírovcû u zámku vysazen ch okra lovacím spolkem roku 884. O: nezji tûno, Vs: nezji tûno, S: let.. Lípa malolistá, k. ú. âernãín, p. ã. 6, roste u polní cesty z âernãína do Milonic, byla vysazena v období tfiicetileté války. védové po neúspû ném boji. 6. 645 utínali mlad m lipkám korunky. O: 80 cm, Vs: m, S: 60 let. 4. Skupina lip malolist ch, trnovníkû akátû a jírovce maìalu, k. ú. DraÏovice, p. ã. /, rostou v obci na mírném svahu pfied kostelem. O: lip 87 6 cm, Vs: 6 0 m, S: 50 00 let. 5. Lípa malolistá, skupina 7 lip, k. ú. Heroltice, p. ã. 85, v místní trati Za Humny mezi místní komunikací a stavením zakonãují intravilán obce. O: 78 8, Vs: 0 m, S: 50 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Ho tice, p. ã. 8/6, roste na západní stranû kostela v obci Ho tice-heroltice. O: 67 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Ho tice, p. ã. 805, v místní trati Za Humny v intravilánu obce, mezi místní komunikací a stavením. O: 4 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 8. Trnovník akát, k. ú. Ivanovice na Hané, p. ã. 8, roste u brány b valého hfibitova v Ivanovicích. O: 495 cm, Vs: m, S: 70 let. 9. Lípa malolistá, skupina 9 lip, k. ú. Kozlany u Vy kova, p. ã. 66, stromy rostou u komunikace Za Mlaty. O: 96 64 cm, Vs: 0 7 m, S: 00 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. Letonice, p. ã. 44/, roste na vefiejném prostranství pfied kostelem v obci. O: 60 cm, Vs: 4 cm, S: 50 let.. Lípa malolistá, stromofiadí lip, k. ú. Nemochovice, p. ã. /, stromofiadí roste na návsi obce. O: 55 45 cm, Vs: aï 0 m, S: 7 00 let.. Buk lesní, zv. MachaãÛv, k. ú. Nevojice, p. ã. 948, lesní traè Neb- tych, porost 60 B. O: 40 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. (Torzo, padl r. 00 pfii boufice.). Alej skládající se z stromû jírovce maìalu a 5 stromû lípy malolisté, k. ú. Nevojice, p. ã., 557, 558, alej od Nevojic k hájence s.p. Lesy âr. O: jírovcû 0 74 cm, lip 4 6 cm, Vs: 0 m, S: 0 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Pustimûfi, p. ã., vefiejné prostranství pfied kostelem. O: 40 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Smrk ztepil, stromy, k. ú. Ruprechtov, p. ã. 549/, lesní louka zafiazená do porostu 04 C, plocha 0, v místû zaniklé stfiedovûké osady Vilémov. O: 9, 40 a 44 cm, Vs: 7,5 m, m a 5 m, S: 0 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Uhfiice, p. ã. 585/, lípa roste za humny vuhfiicích. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. Trnovník akát u brány hfibitova v Ivanovicích na Hané. Lípa velkolistá pfied budovou základní koly v Bohdalicích. 580 VY 60