D.2.2 Politika územního rozvoje

D.2.2 Politika územního rozvoje V zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu územně plánovací nástroj s celostátní působností nebyl stanoven. Stávající vývoj územního plánování v evropském prostoru i uvnitř České republiky a změna vnějších podmínek, vyplývající ze změny společenské situace uvnitř státu i ze začlenění ČR do Evropské unie, jednoznačně vyvolala potřebu celostátního nástroje pro koordinaci územního rozvoje jak uvnitř státu tak i vně v rámci evropského prostoru, zejména pak se státy sousedními. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen zákon) proto definuje v dílu 2 hlavy III nový celorepublikový strategický nástroj územního plánování politiku územního rozvoje (dále jen PÚR). Politika územního rozvoje ve smyslu 31 odst. 1 SZ je nástroj územního plánování, který ve stanoveném období určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje poskytuje rámec pro konsensuální rozvoj a zhodnocování území ČR (dále jen územní rozvoj). Z tohoto důvodu, pro dosažení potřebné koordinace odvětvových a meziodvětvových koncepcí, územně plánovací dokumentace krajů a záměrů, které mají vliv na rozvoj území ČR a přesahují svým významem území jednoho kraje (dále jen rozvojové záměry), PÚR zajišťuje součinnost ministerstev, dalších ústředních správních úřadů a krajů. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci ( 31 odst. 2 SZ). Politika územního rozvoje je zpracována na základě analýzy znalostí o aktuálním stavu, záměrech a limitech využití území ČR a současně zohledňuje požadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie) a bere v potaz též záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států. Politika územního rozvoje slouží ke koordinaci ostatních odvětvových koncepcí, politik a strategií z hlediska udržitelného rozvoje území a přináší podněty k nezbytné úpravě těchto dokumentů a současně zohledňuje podněty v nich obsažené. Je tak jedním z nástrojů k dosažení souladu rozvojových záměrů vyjádřených mimo jiné v Národním rozvojovém plánu a Strategii regionálního rozvoje s možnostmi a předpoklady území. S ohledem na ně stanovuje rámcové podmínky pro umístění rozvojových záměrů ve vymezených oblastech, osách, koridorech a plochách a tím umožňuje zvyšovat přínosy lokalizace těchto záměrů a minimalizovat jejich negativní dopady. Při tom respektuje Strategii udržitelného rozvoje, Strategii hospodářského růstu a ochranu území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Politika územního rozvoje koordinuje územně plánovací dokumentaci (dále jen ÚPD) krajů a zejména republikovými prioritami územního plánování i územně plánovací dokumentaci obcí. Slouží rovněž ke koordinaci dalších nástrojů rozvoje území, kterými jsou např. program rozvoje územního obvodu kraje a program rozvoje územního obvodu obce. D.2.2-1

Obsah politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje dle 32 odst. 1 SZ: a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy, c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen specifické oblasti), d) vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kriteria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika, f) stanoví úkoly podle 31 SZ. Součástí dokumentu je vyhodnocení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území ( 32 odst. 2 SZ), ve kterém se posoudí vliv PÚR na vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 19 odst. 2 SZ). Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje ( 32 odst. 2 SZ). Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v ČR upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Udržitelný rozvoj území pro potřeby územního plánování v souladu s 18 odst. 1 SZ spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou v PÚR stanoveny za účelem dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V souladu s charakterem území ČR a strukturou jeho osídlení zohledňují republikové priority územního plánování požadavky na udržitelný rozvoj území, vyjádřené v dokumentech EU, Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací, kterých je ČR členem. Republikové priority územního plánování jsou platné pro celé území ČR a jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti krajů a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou v PÚR vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje, přičemž území ORP v rozvojových osách mají výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů státní správy, D.2.2-2

chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění doporučení. Složky veřejné správy ve vzájemné součinnosti mají při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Kraje mohou v územně plánovací dokumentaci dle potřeby upřesnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí s tím, že součástí rozvojových oblastí a rozvojových os nemusí být celé správní obvody ORP. Současně mohou kraje v územně plánovací dokumentaci dle potřeby vymezí další rozvojové oblasti a rozvojové osy nezbytné pro rozvoj jejich území a s ohledem na vazby na sousední státy. Specifické oblasti jsou vymezeny správními obvody ORP v nichž se nachází specifické hodnoty anebo se v nich projevují specifické problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje, což jsou území ORP ve kterých se v jejich vzájemném porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností ve vzájemné součinnosti vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území těchto oblastí. Při aktualizaci PÚR bude posuzováno, zda důvody pro vymezení specifických oblastí nepominuly a zda není vhodné vymezit jiné specifické oblasti s akutní potřebnou řešení problémů udržitelného rozvoje. Kraje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí s tím, že součástí specifických oblastí nemusí být celé správní obvody ORP. Při tomto vymezení je nutné respektovat kritéria a charakteristiky specifické oblasti vymezené v PÚR. Kraje dle potřeby rovněž navrhnou další specifické oblasti jako podklad pro aktualizaci PÚR s ohledem na nové problémy v území. Kraje v územně plánovací dokumentaci dle potřeby vymezí další specifické oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy udržitelného rozvoje jejich území. Koridory a plochy dopravy a technické infrastruktury se vymezují za účelem ochrany koridorů a ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest, energetických a plynárenských sítí, dálkovodů, elektronických komunikací, vodních a kanalizačních sítí, které mají vliv na rozvoj území ČR, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožňují propojení základní sítě dopravních cest a systémů technické infrastruktury na území ČR a se sousedními státy. Smyslem vymezení těchto koridorů a ploch je současně vzájemná koordinace umístění v území s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot a z tohoto důvodu nalézání kvalitativně lepšího a citlivějšího průchodu územím a rovněž s ohledem na ochranu území pro následné využití budoucími generacemi. Prostřednictvím nástrojů územního plánování je nutno upřesnit vymezení ploch a koridorů dopravy a technické infrastruktury s cílem prověřit možnosti jejich budoucího využití. Dosavadní využití území přitom nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití území. D.2.2-3

Obecným kriteriem a podmínkou pro umísťování koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury a pro jejich vymezování v územně plánovací dokumentaci je minimalizace negativních dopadů na přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území s ohledem na vytváření podmínek jeho udržitelného rozvoje. V navrhovaných řešeních předcházet možným kolizím s ochranou veřejných zájmů a v případech, kdy je nelze vyloučit, používat technická opatření na stavbách dopravní infrastruktury k odstranění těchto kolizí. Kriteria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování stanovuje PÚR ve vymezených oblastech, plochách a koridorech s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika jako hlavní zásady, které je nutno z hlediska republikových nebo mezinárodních zájmů v daném území respektovat. Úkoly územního plánování a úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady podle 31 SZ se v PÚR stanovují jednak jako úkoly pro územní plánování, které směřují přímo do územně plánovací dokumentace krajů a obcí a dávají pokyny pro konkretizaci řešení územních souvislostí ve vymezených oblastech a osách i jednotlivých záměrů. Jednak se úkoly stanovují jako úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady. Tyto úkoly představují hlavní strategické zásady a podmínky, které je nutno v daném území v rámci pravomocí příslušných úřadů naplnit mimo územně plánovací dokumentaci. Úkoly jsou směřovány na konkrétní správní orgány a mají stanoven termín plnění. Pořízení politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje se zpracovává na základě analýzy znalostí o aktuálním stavu, záměrech a limitech využití území ČR. Současně se zohledňují požadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie) a záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států. Podle 11 odst. 1 SZ pořizuje MMR PÚR a k tomu potřebné územně plánovací podklady. Tyto podklady pořizuje MMR jednak samostatně a jednak využívá v souladu s 25 SZ územně plánovací podklady, které pořizují v rámci své působnosti kraje a úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností. Podle 31 odst. 3 SZ PÚR pořizuje MMR pro celé území republiky a schvaluje vláda. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje návrh PÚR ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí přitom stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí ( 33 odst. 1 SZ). K tomu zřizuje MMR výbory složené ze zástupců dotčených orgánů, které tuto spolupráci zajišťují. V rámci této spolupráce se projednává jak obsahová tak i formální stránka dokumentu. Cílem této spolupráce je dosáhnout shody na řešení návrhu PÚR. V 186 SZ je stanoveno že PÚR pořídí MMR a předloží vládě ke schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti zákona. První znění PÚR však bylo pořizováno ještě před nabytím účinnosti zákona, proto byl dokument zpracován na základě 22 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů jako rezortní koncepce. Za pořízení zodpovídalo MMR na základě usnesení vlády č. 321 ze dne 7. 4. 2004, v souladu s Akčním programem MMR rozvoj na období říjen 2004 červen 2006 a stavebním zákonem, schváleným Parlamentem ČR. Postup pořízení, schválení a aktualizace PÚR upravují 33, 34 a 35 SZ. Z 33 odst. 2 SZ plyne, že návrh PÚR se pořizuje zejména na základě územně plánovacích podkladů, které si pro tento účel pořizuje MMR, dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. (zejména Národního rozvojového plánu a Strategie regionálního rozvoje), D.2.2-4

podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu (např. politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů), zprávy o stavu životního prostředí (zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) a mezinárodních závazků ČR vztahujících se k územnímu rozvoji. Návrh PÚR včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zasílá MMR ostatním ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům a krajům. Do 90 dnů od obdržení návrhu PÚR mohou obeslané instituce k němu uplatnit svá stanoviska. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží ( 33 odst. 3 SZ). Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh PÚR, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Obvyklým způsobem je v tomto případě zveřejnění dokumentu na oficiálních internetových stránkách MMR. Připomínky veřejnosti se podávají přímo MMR ( 33 odst. 4 SZ). Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh PÚR sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním PÚR přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, MMR se ve spolupráci s MZV konzultací účastní ( 33 odst. 5 SZ). Ministerstvo pro místní rozvoj zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací s nimi a upraví návrh PÚR. Tento upravený návrh projedná se zástupci ostatních ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů ( 33 odst. 6 SZ). Schválení politiky územního rozvoje Ke schválení předkládá MMR vládě návrh PÚR upravený na základě jeho projednání se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se předkládá zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů, připomínek veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací s nimi se zdůvodněním způsobu jejich zapracování. Dále se předkládají výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovisko MŽP k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno a sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení ( 34 odst. 1 SZ). Pokud MŽP ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že PÚR má negativní vliv na území NATURA 2000 a neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze PÚR schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území NATURA 2000 dohodnutá s MŽP, které informuje o kompenzačních opatřeních Evropskou komisi. Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy, lze PÚR schválit jen z důvodů veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo nesporných příznivých důsledků pro životní prostředí, nebo na základě stanoviska Evropské komise ( 34 odst. 2 SZ). Aktualizace politiky územního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního D.2.2-5

rozvoje. První zprávu MMR zpracuje do 4 let od prvního schválení PÚR vládou ( 35 odst. 1 SZ). Zpráva o uplatňování PÚR obsahuje vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje. Úkoly které byly splněny se již do dalšího znění PÚR nezapracovávají. U nesplněných úkolů je rozhodující pro zapracování do dalšího znění jejich aktuálnost. Zpráva dále obsahuje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci, Součástí zprávy je dále posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování PÚR. Další součástí zprávy jsou návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje (včetně námětů vyplývajících z výše uvedených dokumentů) a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nové PÚR a návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů ( 35 odst. 2 SZ). Na základě zprávy o uplatňování PÚR vláda rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje ( 35 odst. 3 SZ), při tom se postupuje obdobně podle ustanovení 33 a 34 SZ jak je uvedeno výše. Ukládání, poskytování a zveřejňování Ministerstvo pro místní rozvoj informuje veřejnost o pořizování a projednávání PÚR a o procesu posuzování vlivů PÚR na životní prostředí, který upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto informace jsou poskytovány prostřednictvím zveřejňování zpracovávaného návrhu PÚR a souvisejících dokumentů na internetových stránkách MMR. Ministerstvo pro místní rozvoj zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení PÚR ( 31 odst. 3 SZ). MMR zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup schválenou PÚR a zprávu o jejím uplatňování a místo, kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet a zašle ji krajským úřadům ( 163 odst. 2 SZ). Schválenou PÚR a zprávu o jejím uplatňování ukládá MMR ( 163 odst. 1 SZ). Vazba na ostatní nástroje územního plánování Vazba PÚR a ÚPD je obousměrná. Vztah PÚR směrem k ÚPD plyne z 31 odst. 4 SZ, kde se říká že PÚR je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. To znamená, že v územně plánovací činnosti krajů a obcí je nutno respektovat zejména republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v PÚR, které jsou obecně platné pro celé území ČR. Prakticky jde o rozpracování priorit do podmínek řešeného území a podrobnosti příslušné ÚPD ( 38 odst. 3, 43 odst. 4 SZ). Dále je nutno v ÚPD respektovat v PÚR stanovené rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti a koridory a plochy dopravy a technické infrastruktury. Zejména je nutno v řešení ÚPD respektovat v PÚR stanovená kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a naplnit stanovené úkoly územního plánování. V podstatě se jedná o zpřesnění pokynů plynoucích z PÚR na úrovni příslušné ÚPD. V rámci pořízení zásad územního rozvoje proto se posuzuje, zda jsou v souladu se schválenou PÚR ( 39 odst. 3, 40 odst. 1 písm. a), 40 odst. 3 SZ). Tento soulad se posuzuje rovněž v rámci pořízení územního plánu ( 48 odst. 5, 49 odst. 2 písm. b), 51 odst. 2 písm. b), 53 odst. 4 písm. a), 54 odst. 2 a 5 SZ). Vazba směrem od ÚPD k PÚR plyne z ustanovení 35 odst. 2 SZ, které se vztahuje k aktualizaci PÚR. Zde je stanoven požadavek vyhodnocení zásad územního rozvoje D.2.2-6

jednotlivých krajů na základě kriteria nadmístního významu pro získání námětů pro aktualizaci PÚR. Obdobně se posuzují dle tohoto ustanovení i další podklady a dokumenty veřejné správy s celostátním zaměřením (např. politiky, strategie, koncepce, plány, programy a generely). Pokud by i některé územní plány (případně některé regulační plány) obsahovaly záměry nadmístního významu, je nutno vzít v potaz i tyto dokumenty. V tomto případě by na tuto skutečnost měl upozornit příslušný kraj, případně příslušný úřad územního plánování prostřednictvím kraje. Vazba plyne i ze vzájemné provázanosti územně plánovacích podkladů pořizovaných MMR, kraji a úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje podle 11 odst. 1 písm. c) SZ územně plánovací podklady potřebné pro pořízení PÚR. K tomu MMR využívá v souladu s 25 SZ i územně plánovací podklady, to jsou územně analytické podklady a územní studie, které pořizují v rámci své působnosti kraje a úřady územního plánování obcí s rozšířenou působností. Vazby PÚR na nástroje územního plánování jsou popsány a znázorněny v tabulce v kapitole D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování. Vztah PÚR k jiným nástrojům rozvoje ČR je uveden na následujícím schématu. D.2.2-7

Vztah Politiky územního rozvoje Č R k jiným republikovým nástrojů m rozvoje Mezinárodní úroveň Dokumenty OSN, OECD, CoE a EU (např.:esdp,vision Planet, Lisabonská/Göteborská strategie, GPSSDEC apod.), mezinárodní smlouvy Strategie, politiky, koncepce, plány a programy ČR (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Národní rozvojový plán, Strategie regionálního rozvoje, atd.) Republiková úroveň POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Odvětvové strategie, politiky, koncepce, plány a programy (Dopravní politika ČR, Státní energetická koncepce, Společný regionální operační program atd.) Krajská úroveň Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady kraje Strategie, politiky, koncepce, plány a programy kraje (Program rozvoje územního obvodu kraje, Strategie rozvoje kraje, Regionální operační program atd.) Obecní úroveň Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady obce Strategie, politiky, koncepce, plány a programy obce (Program rozvoje územního obvodu obce atd.) Obor územní plánování Ostatní obory Nástroje, které mají dopad na rozvoj území Obr.1: Vztah PÚR k jiným nástrojům rozvoje ČR (Politika územního rozvoje ČR) D.2.2-8

Použité zdroje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (SZ) Politika územního rozvoje České republiky: Návrh. Praha: MMR, 2006. Dostupné na: <http://www.mmr.cz/upload/files/uzemni%20planovani%20a%20stav.rad/iii_2006_04_pur _Navrh.pdf>. Politika územního rozvoje České republiky: Podklady a východiska. Praha: MMR, 2006. Dostupné na: <http://www.mmr.cz/upload/files/uzemni%20planovani%20a%20stav.rad/iv_2006_04_podk lady_vychodiska.pdf>. D.2.2-9