VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). ČSÚ sestavuje publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR na základě Pololetních (do roku 2001 Ročních) výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Nem Úr). Statistiky ČSSZ jsou měsíční a vycházejí z evidence práce neschopných na OSSZ, do které se zaznamenávají údaje tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti. ČSSZ poskytuje informace nejen o pracovní neschopnosti, ale i příjmech a výdajích nemocenského pojištění, dále např. údaje o nemocnosti podle výše vyměřovacích základů (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích, tj. do 25 zaměstnanců týká se cca 1/4 zaměstnanců). ÚZIS zpracovává ročně publikaci Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Od roku 1993 k tomu využívá dat ČSSZ, respektive Potvrzení pracovní neschopnosti (dříve šlo jen o 20 % výběr zpracovávaný ÚZIS). Publikace obsahuje rozložení případů podle diagnóz, délky trvání atd. Změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2004 Zákon č. 421/2003 Sb. prodloužil rozhodné období pro zjišťování vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění z kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců; snížil denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti u částky do 480 Kč ze 100 % na 90 %; pozastavil zvyšování redukčních hranic denního vyměřovacího základu a stanovil platnost první redukční hranice ve výši 480 Kč a druhé redukční hranice ve výši 690 Kč až do konce roku 2005; snížil procentní sazbu nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 %, v případě karantény ze 69 % na 25 %. Vývoj pracovní neschopnosti Výše pracovní neschopnosti (PN) závisí na počtu osob uznaných práce neschopnými a na době trvání jejich pracovní neschopnosti. Souhrnným ukazatelem úrovně pracovní neschopnosti je průměrné procento pracovní neschopnosti. Vyjadřuje, kolik osob ze sta je v průměru v daném období uznáno práce neschopnými. Tak např. průměrné procento pracovní neschopnosti 6,13 v roce 2005 znamená, že ze sta osob nemocensky pojištěných byly po celý rok 2005 práce neschopny v průměru 6,13 osoby. Základní ukazatele pracovní neschopnosti 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 průměrné procento PN 5,30 5,77 6,15 6,05 6,25 5,82 5,95 6,46 6,75 6,77 6,81 5,86 6,13 průměrná délka trvání 1 případu PN 23,2 24,8 24,4 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 32,8 počet případů PN na 100 pojištěnců 83,3 85,1 91,9 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 68,2 Pramen: ČSÚ, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR 1

Průměrné procento pracovní neschopnosti od roku 1993 do roku 2003 převážně rostlo (s výjimkou let 1996 a 1998). V roce 2004 došlo k poklesu průměrného procenta pracovní nemocnosti meziročně téměř o 1 procentní bod. V roce 2005 dosáhl tento ukazatel hodnoty 6,13 osoby na sto pojištěnců a byl o 0,27 procentního bodu vyšší než v roce 2004 a o 0,83 procentního bodu vyšší než v roce 1993. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se ve sledovaném období prodlužovala. K odchylkám od tohoto trendu došlo v letech 1995 (zkrácení o 0,4 dne), 1999 (zkrácení o 0,7 dne), 2003 (zkrácení o 0,3 dne) a 2005. V roce 2005 trval jeden případ pracovní neschopnosti průměrně 32,8 dnů, tj. o 2 dny méně než v roce 2004 a o 9,6 dne více než v roce 1993. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců dosáhl svého maxima v roce 1995 (91,9 případů) a poté se do roku 2003 pohyboval na úrovni 80 87 případů. V roce 2004 se významně snížil počet nově hlášených případů na 61,4, tj. oproti předchozímu roku došlo k poklesu o 20,1 případů na sto pojištěnců. V roce 2005 se počet případů pracovní neschopnosti zvýšil na 68,2 případů. Ve srovnání s rokem 1993 byl tento ukazatel o 15,1 případu nižší. Popsaný vývoj základních ukazatelů pracovní neschopnosti v posledních dvou letech ovlivnilo přijetí výše uvedených opatření reformy veřejných rozpočtů a z nich vyplývající snížení dávek od roku 2004. Dalším významným faktorem, který měl vliv na vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti, byla epidemiologická situace. Zatímco v roce 2004 nebyl překročen epidemický práh výskytu akutních respiračních onemocnění (tj. 2 000 případů na 100 000 obyvatel), v roce 2005 trvala chřipková epidemie 6 týdnů (od 7. 2. do 14. 3. 2005) a byla střední intenzity. Vzhledem k obvyklé délce chřipkových onemocnění se jedná o významný vliv posílení krátkodobé nemocnosti, který v roce 2005 přispěl ke zkrácení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Počet případů pracovní neschopnosti ovlivňují především osoby nemocensky pojištěné, dobu trvání pracovní neschopnosti ovlivňují především ošetřující lékaři. Na výši pracovní neschopnosti působí mnoho faktorů, jako např. výše nemocenského ve vztahu k příjmu z výdělečné činnosti (čím je nemocenské v relaci k příjmu nižší, tím je i nižší pracovní neschopnost), posuzování pracovní neschopnosti, vývoj nezaměstnanosti. Struktura práce neschopných 1. Struktura práce neschopných podle výše příjmů Úroveň dávek významně ovlivňuje i strukturu práce neschopných podle výše jejich příjmů. Obecně platí, že s rostoucím příjmem: procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se spíše zkracuje, počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti; naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Tuto situaci ilustruje následující graf, který zachycuje výsledky šetření o nemocnosti v malých organizacích (MO). 2

Počet případů na 100 pojištěnců 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 45,0 31,0 3,8 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2005 (ze šetření nemocnosti v MO) 75,7 77,0 34,5 34,2 85,8 32,8 82,5 7,2 7,2 7,7 7,2 65,1 61,1 31,7 32,0 31,4 30,2 31,5 5,7 5,2 43,8 36,1 29,7 26,7 3,6 3,1 2,2 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 Průměrné procento PN, průměrná délka PN 0 do 7 7-10 10-13 13-16 16-19 19-22 22-25 25-28 28-31 nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka trvání 1 případu PN průměrné procento PN Pramen: ČSSZ-Šetření nemocnosti v malých organizacích Konstrukce výpočtu nemocenského znevýhodňuje zaměstnance s vyššími příjmy. Nemocenské se poskytuje ve výši 69 % denního vyměřovacího základu s výjimkou prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy jeho výše činí 25 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se z denního hrubého příjmu do výše první redukční hranice započte 100 %, do výše druhé redukční hranice 60 % a k částce nad tuto hranici se již nepřihlédne. Za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do první redukční hranice započítává pouze 90 % denního hrubého příjmu. V roce 2005 byla výše druhé redukční hranice stanovena na 690 Kč, tzn. že zaměstnanci s denním příjmem 690 Kč a vyšším pobírali nemocenské v jednotné výši (140 Kč v 1. 3. dnu nemoci, 386 Kč v 4.-14. dnu nemoci, 419 Kč od 15. dne nemoci). Jakou výši nemocenského (v %) z výdělku obdrží zaměstnanec za dobu pracovní neschopnosti trvající 7, 15 nebo 30 kalendářních dnů ukazuje následující tabulka: Výdělek Počet dní pracovní neschopnosti (vůči průměrné hrubé mzdě v NH) 7 15 30 70 % 45 % 55 % 58 % 100 % 42 % 51 % 55 % 150 % 32 % 38 % 41 % 200 % 24 % 29 % 31 % 250 % 19 % 23 % 24 % Pozn. Průměrná mzda v roce 2004, redukční hranice v roce 2005 Pramen: Modelový výpočet MPSV 3

2. Struktura práce neschopných podle diagnóz Vývoj pracovní neschopnosti v závislosti na skupině diagnóz analyzuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Nejvyšší počet ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 tisíc pojištěnců v roce 2005 připadal na nemoci dýchací soustavy (34 691 případů, tj. 47,2 %), nemoci svalové a kosterní soustavy (12 223 případů, tj. 16,6 %), poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (7 541 případů, tj. 10,3 %) a nemoci trávicí soustavy (4 392 případů, tj. 6,0 %). Z porovnání počtu ukončených případů pracovní neschopnosti a jejich průměrné délky u vybraných skupin diagnóz v roce 2004 a 2005 vyplývá, že se: zvýšil počet krátkodobých případů pracovní neschopnosti zkrátila délka trvání krátkodobých i některých dlouhodobých onemocnění (TBC a zhoubný novotvar prsu). Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšil a průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zkrátila. Tento trend je zcela shodný s pozorováním ČSÚ. Diagnóza Počet případů rok 2004 rok 2005 Průměrná Počet délka případů Průměrná délka Krátkodobá onemocnění: Akutní zánět mandlí 140 907 15,5 144 181 15,5 Jiné akutní infekce horních cest dýchacích 624 735 16,4 826 972 15,9 Chřipka 186 750 16,5 388 081 15,1 Nemoci dýchací soustavy celkem 1 085 827 17,6 1 541 200 16,6 Dlouhodobá onemocnění: TBC dýchacího ústrojí 187 203,3 179 190,9 Zhoubný novotvar prsu 2 208 213,4 2 153 205,8 Zlomeniny postihující více částí těla 120 183,7 119 189,2 Akutní a pokračující infarkt myokardu 2 234 167,2 2 207 169,5 Všechny případy pracovní neschopnosti 2 723 951 35,6 3 268 544 32,6 Pramen: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2004 a 2005 Příjmy, výdaje a počet nemocensky pojištěných osob v roce 2005 Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) tvořily v roce 2005 částku 36,77 mld. Kč, což je o 1,39 mld. Kč (tj. o 5,5 %) více než v roce 2004. Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 2005 činily 31,16 mld. Kč a oproti roku 2004 vzrostly o 2,06 mld. Kč (tj. o 7,1 %). Výdaje byly tedy ve sledovaném roce o 5,6 mld. Kč nižší než příjmy z pojistného. Průměrný počet pojištěnců vzrostl oproti roku 2004 o 17,6 tis. a činil 4,337 mil. osob. 4

Příloha A) zaměstnaní VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 13 495 9 432 656 1 579 18 11 684 1 811 115% 1994 16 419 13 355 835 1 707 17 15 914 505 103% 1995 18 991 15 176 894 1 701 18 17 789 1 202 107% 1996 20 502 17 394 927 1 789 9 20 120 382 102% 1997 22 560 16 685 864 1 939 8 19 496 3 064 116% 1998 24 112 15 452 766 2 003 7 18 227 5 885 132% 1999 24 912 16 124 696 2 125 6 18 950 5 962 131% 2000 26 339 23 283 785 2 727 8 26 803-464 98% 2001 28 682 25 200 957 3 012 7 29 176-494 98% 2002 30 721 27 825 893 3 447 7 32 171-1 450 95% 2003 32 336 29 079 1 004 3 729 6 33 817-1 481 96% 2004 34 842 24 291 730 4 075 5 29 101 5 741 120% 2005 36 772 25 815 819 4 521 4 31 159 5 613 118% B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 638 233 44 277 361 230% 1994 645 234 25 259 386 249% 1995 613 240 21 261 352 235% 1996 490 268 22 290 200 169% 1997 823 274 24 297 526 277% 1998 548 281 25 306 242 179% 1999 543 310 26 337 207 161% 2000 585 370 33 403 183 145% 2001 639 374 36 409 230 156% 2002 698 398 40 437 261 160% 2003 708 444 45 489 219 145% 2004 791 414 49 462 328 171% 2005 825 443 58 501 324 165% C) celkem Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 14 133 9 665 656 1 623 18 11 961 2 172 118% 1994 17 064 13 589 835 1 732 17 16 173 891 106% 1995 19 604 15 416 894 1 722 18 18 050 1 554 109% 1996 20 992 17 662 927 1 811 9 20 410 582 103% 1997 23 383 16 959 864 1 963 8 19 794 3 590 118% 1998 24 660 15 733 766 2 028 7 18 533 6 127 133% 1999 25 455 16 434 696 2 151 6 19 287 6 168 132% 2000 26 924 23 653 785 2 760 8 27 205-281 99% 2001 29 321 25 574 957 3 047 7 29 585-264 99% 2002 31 419 28 222 893 3 487 7 32 609-1 190 96% 2003 33 044 29 523 1 004 3 774 6 34 307-1 263 96% 2004 35 632 24 704 730 4 123 5 29 563 6 069 121% 2005 37 597 26 258 819 4 579 4 31 660 5 937 119% Pramen: Účetní zprávy ČSSZ 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut a přirážek k pojistnému) 5 2) podpora při ošetřování člena rodiny

Příloha Příjmy v mil. Kč Výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje Průměrný počet nemocensky pojištěných Ukončené případy pracovní neschopnosti (PN) Počet dnů PN (prostonané dny) Průměrná délka 1 případu PN (dny) Proplacené dny Průměrné procento pracovní neschopnosti Základní ukazatele nemocenského pojištění (ČSSZ) 2004 3 045 2 627 2 896 2 881 2 844 2 975 3 015 2 979 2 869 2 917 3 047 3 643 35 738 2005 3 227 2 834 2 849 3 040 3 040 3 150 3 156 3 171 3 101 3 120 3 257 3 735 37 679 rozdíl 182 207-47 159 195 175 141 192 231 203 209 92 1 941 6,0% 7,9% -1,6% 5,5% 6,9% 5,9% 4,7% 6,4% 8,1% 7,0% 6,9% 2,5% 5,4% 2004 2 965 2 776 2 783 2 684 2 382 2 419 2 268 2 117 2 125 2 176 2 442 2 426 29 563 2005 2 678 2 736 3 204 3 585 2 660 2 551 2 309 2 208 2 210 2 340 2 653 2 525 31 660 rozdíl -287-40 421 901 278 131 42 92 85 164 211 99 2 097-9,7% -1,4% 15,1% 33,6% 11,7% 5,4% 1,8% 4,3% 4,0% 7,5% 8,6% 4,1% 7,1% 2004 80-149 113 197 462 555 748 862 744 741 605 1 217 6 175 2005 549 98-355 -544 380 599 847 962 891 780 604 1 210 6 019 2004 4 417 470 4 162 064 4 328 111 4 279 726 4 294 369 4 323 534 4 338 466 4 302 103 4 307 728 4 332 030 4 385 087 4 358 766 4 319 121 2005 4 327 734 4 157 532 4 393 347 4 318 882 4 372 942 4 356 298 4 364 394 4 346 024 4 298 030 4 378 743 4 428 340 4 298 049 4 336 693 rozdíl -89 736-4 532 65 236 39 156 78 573 32 764 25 928 43 921-9 698 46 713 43 253-60 717 17 572-2,0% -0,1% 1,5% 0,9% 1,8% 0,8% 0,6% 1,0% -0,2% 1,1% 1,0% -1,4% 0,4% 2004 268 068 270 658 339 239 231 531 228 352 263 070 168 118 160 338 240 854 220 229 230 863 285 012 2 906 332 2005 272 630 324 221 519 733 283 894 239 506 237 026 161 122 162 314 255 132 239 250 212 996 254 299 3 162 123 rozdíl 4 562 53 563 180 494 52 363 11 154-26 044-6 996 1 976 14 278 19 021-17 867-30 713 255 791 1,7% 19,8% 53,2% 22,6% 4,9% -9,9% -4,2% 1,2% 5,9% 8,6% -7,7% -10,8% 8,8% 2004 10 102 992 9 111 986 11 492 338 8 977 591 8 474 630 9 805 765 7 120 444 6 598 394 9 471 595 7 549 203 8 049 670 9 200 918 105 955 526 2005 9 714 229 9 097 364 13 402 481 10 121 039 8 597 478 8 883 484 6 940 940 6 490 455 9 395 912 7 712 366 7 589 159 8 573 985 106 518 892 rozdíl -388 763-14 622 1 910 143 1 143 448 122 848-922 281-179 504-107 939-75 683 163 163-460 511-626 933 563 366-3,8% -0,2% 16,6% 12,7% 1,4% -9,4% -2,5% -1,6% -0,8% 2,2% -5,7% -6,8% 0,5% 2004 37,69 33,67 33,88 38,77 37,11 37,27 42,35 41,15 39,33 34,28 34,87 32,28 36,46 2005 35,63 28,06 25,79 35,65 35,90 37,48 43,08 39,99 36,83 32,24 35,63 33,72 33,69 rozdíl -2,06-5,61-8,09-3,12-1,22 0,20 0,72-1,17-2,50-2,04 0,76 1,43-2,77-5,5% -16,7% -23,9% -8,1% -3,3% 0,5% 1,7% -2,8% -6,4% -6,0% 2,2% 4,4% -7,6% 2004 9 614 498 9 512 085 9 461 826 9 117 554 7 857 536 7 894 809 7 263 821 7 284 296 6 669 419 6 917 913 7 878 436 7 869 368 97 341 561 2005 8 644 066 8 983 530 10 751 253 12 075 637 8 918 016 8 146 936 7 010 888 6 590 157 6 645 068 7 153 802 8 219 563 7 781 483 100 920 399 rozdíl -970 432-528 555 1 289 427 2 958 083 1 060 480 252 127-252 933-694 139-24 351 235 889 341 127-87 885 3 578 838-10,1% -5,6% 13,6% 32,4% 13,5% 3,2% -3,5% -9,5% -0,4% 3,4% 4,3% -1,1% 3,7% 2004 7,38 7,55 8,57 6,99 6,37 7,56 5,29 4,95 7,33 5,62 6,12 6,81 6,70 2005 7,24 7,81 9,84 7,81 6,34 6,80 5,13 4,82 7,29 5,68 5,71 6,44 6,73 rozdíl -0,14 0,27 1,28 0,82-0,02-0,76-0,16-0,13-0,04 0,06-0,41-0,37 0,03 Zdroj: Bilance, Účetní zprávy a PN - měsíční hlášení ČSSZ 6