Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení SUGAL spol. s r.o. CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení SUGAL spol. s r.o. CENIA, česká informační agentura životního prostředí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz IČ: 45249130 DIČ: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4 č. ú.: 44735041/0100 V Praze, 25. 10. 2007

Zadavatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70 89 06 92 Kontakt: posta@kr-moravskoslezsky.cz, 595 622 222 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek technické ochrany životního prostředí Litevská 1174/8, 100 05 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 8161/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku technické ochrany životního prostředí Kontrolovala: Ing. Tetyana Kolesnykova, pověřená vedením oddělení IPPC a EIA Odborný garant: Ing. Ivana Špelinová (kategorie 6.5) Ing. Jaroslava Malířová (kategorie 6.6) Vypracovala: Ing. Jana Hlubučková Archivní výtisk č. 3 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ... 4 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1... 4 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1... 5 2.3. Přímo spojené činnosti... 5 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 7 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ... 9 4.1. Ovzduší... 9 4.2. Voda... 11 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření... 12 4.4. Nakládání s odpady... 12 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti... 14 4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí... 15 4.7. Hospodárné využití surovin a energie... 15 4.8. Opatření pro předcházení haváriím... 15 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu... 16 4.10. Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku... 16 4.11. Další podmínky... 16 4.12. Kontrola a monitorování... 16 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení... 17 5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 18 6. STANOVENÍ BAT... 33 7. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT... 40 7.1. Použití nízkoodpadové technologie... 40 7.2. Použití látek méně nebezpečných... 40 7.3. Podpora zhodnocování a recyklace látek... 40 7.4. Srovnatelné procesy... 40 7.5. Technický pokrok... 41 7.6. Charakter, účinky a množství emisí... 41 7.7. Datum uvedení zařízení do provozu... 41 7.8. Doba potřebná k zavedení BAT... 42 7.9. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost... 42 7.10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum... 42 7.11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.. 42 8. SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY A LITERATURY... 43 9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 45

1. Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: GT 92 Velké Albrechtice SUGAL, spol. s r.o. Ostravská 314/3, 743 01 Bílovec IČ: 26 87 15 48 6.5. zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: 6.6. b) zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 2 000 ks prasat ve výkrmu (nad 30 kg) 6.6. c) zařízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 ks prasnic Zařízení podle: Umístění zařízení: 42 zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění. Kraj Moravskoslezský, k. ú. Velké Albrechtice, parcelní čísla viz příloha č. I/1a a I/1b k žádosti o vydání IP. 2. Údaje o zařízení 2.1. Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 Projektovaná kapacita Kategorie 6.6. b) a 6.6. c) chov prasat Areál chovu má uzavřený obrat stáda; haly na sebe technologicky navazují, chovají se zvířata od selat po dospělé jedince. Projektované kapacity jsou následující: prasnice 2 000 ks, předvýkrm a výkrm (nad 30 kg) 16 728 ks. Kapacity jednotlivých hal v porovnání s průměrným zástavem jsou uvedené v tabulce č. 2.1. Tabulka č. 2.1. Projektované kapacity chovu a průměrný zástav Stáj č. Chovaná zvířata Projektovaná kapacita ks celkem Průměrný zástav ks celkem 6, 12, 13, 14 Běhouni (předvýkrm) 5 400 3 800 E51 59 Prasata na porážku 1 296 1 050 20 30 Prasata na porážku 10 032 6 000 17, 18, 19 Prasnice se selaty 450 380 5, 15, 16 Prasnice jalové 450 380 7, 8, 9, 10 Prasnice březí 1 100 900 Kategorie 6.5. bioplynová stanice V žádosti jsou uvedeny následující kapacity bioplynové stanice: 4

Kapacita 150 200 t/den. Kapacita přepočtená na sušinu je 25 t/den. Kapacity fermentoru jsou 2 x 2 500 m 3. V zařízení jsou využívány vedlejší živočišné produkty 2. a 3. kategorie v množství max. 9,95 t/den. Stavební povolení z roku 1991 uvádí kapacitu 2 reaktorů na zpracování kejdy v množství 250 m 3 /den. 2.2. Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Kotelna provozu na zemní plyn kotel KDVE 100 o výkonu 1 160 kw. Náhradní zdroj elektrické energie diesel agregát výrobce ČKD Praha, typ GEP 200 o výkonu 200 kw. Kogenerační jednotky celkem 6 kogeneračních jednotek TEDOM o následujících výkonech: K1 226 kw, K2 a K3 2 x 202 kw, K4 K6 186 kw. Celkem 1,188 MW. ČOV mimo provoz. V současnosti mohou být využívány pouze jímky k občasnému skladování kejdy či digestátu. Kafilerní sklad kafilerní box, podle potřeby k vyvážení. Zásobníky krmiv laminátové nebo plechové, celkem 14 x 9 t, 23 x 12 t. Nádrže pro skladování syrovátky 2 nádrže o objemu 36 000 l. Sklad olejů max. množství 9 800 l. 2.3. Přímo spojené činnosti Technologie ustájení ustájení zvířat ve všech objektech je bezstelivové, na částečně betonových a částečně roštových podlahách. Ustájení zvířat je rozdílné podle kategorií. Běhouni a prasata na výkrm jsou chováni ve skupinových kotcích umístěných vždy po straně hale a oddělených obslužnou chodbou. Prasnice jalové jsou chovány ve skupinách, prasnice vysokobřezí a prasnice se selaty mají kotce individuální. Technologie krmení a napájení v objektech chovu je krmení mokré (krmná směs, syrovátka, voda) pro kategorii výkrm prasat, připravované v přípravně krmiva. Odtud je trubním rozvodem rozváděno do jednotlivých hal a dávkováno do koryt. U běhounů je mokré krmení (krmná směs, syrovátka, voda) připravováno v krmných vozících a dávkováno do koryt na základě krmné křivky. U prasnic je suché krmení dávkované do koryt a vlhčené vodou. Napáječky jsou kolíkové. Objekty chovu zvířat i administrativní prostory a sociální zařízení jsou zásobovány z obecního vodovodu přes vlastní vodojem o objemu 100 m 3, s výškou 3,5 m. Dále je rozvod vody vedený samospádem. Technologie vyskladňování a naskladňování zvířat zvířata jsou v předem dohodnutém termínu přes vyskladňovací rampy nahnána do přepravních prostředků a odvážena k odběratelům. Odběrateli jsou dle stáří buď jiné subjekty zabývající se chovem prasat nebo jatka. Technologie odklizu kejdy odvádění kejdy je prováděno1x denně šípovými lopatami do sběrných kanálů a dále do sběrné jímky surové kejdy před bioplynovou stanicí. Kejdová kanalizace je vyústěna do podzemních železobetonových sběrných jímek u jednotlivých řad hal. Objem 2 x 50 m 3. Technologie skladování kejdy pro přechodné skladování kejdy je možné využít jímek bývalé ČOV, které jsou železobetonové polozapuštěné o celkovém objemu 5 000 m 3. Havarijně je možné využít také lagunových fóliových jímek o celkové kapacitě 15 000 m 3. 5

Technologie příjmu vstupních surovin jednotlivé tuhé materiály jsou naváženy v uzavřených kapacitních vozech a kontejnerech. Tekuté materiály jsou dováženy v cisternových a fekálních vozech. Fytomasa, hnůj a podestýlka je dopravována na otevřených zemědělských vozech. Veškerý dovezený materiál je zkontrolován, zvážen a zaevidován. U vstupních surovin je zejména kontrolován obsah těžkých kovů a podíl sušiny. Podle druhu vyskladněn do jednotlivých skladovacích prostor a jímek. Materiály podléhající rychlému rozkladu jsou přímo naskladňovány do homogenizační jímky bez meziskladování. Prostor vstupních jímek a přípravy denní vsázky je odsáván přes biofiltr. Technologie přípravy suroviny jsou homogenizovány v podzemní homogenizační jímce pomocí vrtulového míchadla. Homogenizační jímka není umístěna v uzavřeném objektu. Homogenizační jímka je vybavena snímačem minimální a maximální hladiny jako bezpečnostní prvek proti přeplnění a naopak. Obsah je dále automaticky čerpán do reaktoru čerpadly COKR 100 v předem naprogramovaných intervalech. Z žádosti není úplně zřejmé, zda je jímka vybavena plynojemem. Prostor příjmových jímek, skladu a míchací nádrže je dle žádosti odsáván ventilátorem přes biofiltr. Aktivní vsázka biofiltru je tvořena vrstvou bioaktivního materiálu a síle cca 20 cm a doplněna o biologický substrát. Výměna náplně biofiltru je stanovena výrobcem 1 x za 2 4 roky v závislosti na zatížení vsázky. Technologie výroby bioplynu s kofermentací zařízení využívá mezofilní proces anaerobní fermentace s teplotou do 41 C a retencí substrátu ve fermentoru 25 dní (objem 2 x 2 500 m 3 ). Dle žádosti je proces 2 stupňový, reaktor je rozdělen na dva stupně. Dle žádosti bude výhledově retence prodloužena na 90 dní a jímání plynu bude prováděno i v dohnívacích nádržích (vícestupňová výroba). Tímto opatřením se zvýší výtěžnost bioplynu a sníží unikání pachových látek do okolí. Základním vstupem je hovězí a prasečí kejda (100 120 t/den), dále vedlejší živočišné produkty kategorie 2. a 3. masokostní moučka a separované tuky zpracované metodou č. 1. Zbývající kofermentáty jsou sezónní čerstvá travní hmota, zbytky krmiv, řepné řízky, siláž, senáž, separáty ze zpracování obilovin a krmiv, syrovátka, výpalky, fytomasa a další odpady kategorie O v režimu 14 odst. 2) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Technologie jímání a shromažďování bioplynu bioplyn je jímán automaticky vakovým plynojemem. Odvodnění plynu probíhá v plynovodu. Přetlaková a podtlaková pojistka slouží k zabezpečení celého plynového systému a místo odvodu kondenzátu. V žádosti nebyla uvedena kapacita plynojemu. Obvykle se plynojem dimenzuje na cca 12 hodin produkce bioplynu. Technologie výroby elektrické energie vyrobený bioplyn je spalován v kogeneračních jednotkách TEDOM. Odvod spalin je proveden ocelovým potrubím s vyústěním cca 6 m nad střechu. Při spalování bioplynu dochází k výrobě elektrické energie a také tepla. Teplo je zpětně využíváno k ohřevu fermentorů, přípravu teplé užitkové vody a vytápění objektů farmy. Elektrická energie je dodávaná do sítě ČEZ s částečným využitím pro vlastní spotřebu. Pokud není z havarijních důvodů spalován bioplyn v kogeneračních jednotkách, spaluje se plyn v nouzovém hořáku fléře. Technologie skladování digestátu digestát jako produkt bioplynové stanice je přečerpáván do skladovacích otevřených betonových polozapuštěných jímek s celkovou kapacitou 6

5 000 m 3 a z nich dále do 3 zemních fóliových lagun o celkovém objemu 3 x 5 000 m 3 umístěných mimo areál. Z nich je organické hnojivo rozváženo cisternovými vozidly v souladu s hnojným plánem ke hnojení pozemků. Technologie ventilace a vytápění větrací systém je podtlakový, automaticky řízený dle nastavení správné teploty a vlhkosti ve stájích. Centrální vytápění odpadním teplem a kotelnou na zemní plyn. Lokální vyhřívání je používáno u selat. Technologie osvitu řešeno zářivkami i žárovkami v kombinaci s okny. Technologie mytí, dezinfekce a deratizace čištění stájí je prováděno tlakovou vodou při nejnižší spotřebě vody. Dezinfekce, dezinsekce, deratizace a bílení objektů je prováděno smluvní odbornou firmou. Skladování kadáverů uhynulé kusy a ostatní vedlejší živočišné produkty jsou denně ručně sbírány a odváženy do nechlazeného kafilerního boxu. Odvoz je prováděn podle potřeby, obvykle každý pracovní den. Po odvozu je box umyt a vydezinfikován. Inseminace inseminace prasnic je prováděna inseminačními techniky střediska. Semeno je dodáváno externí firmou. Monitoring vstupů a výstupů vstupy (krmiva, voda, nafta, zemní plyn, DDD prostředky, veterinární přípravky, elektrická energie, BRO, vedlejší živočišné produkty 2. a 3. kategorie zpracované metodou 1) i výstupy (zvířata, kejda, emise, kadávery, odpady, upravený kal/digestát, bioplyn, elektrická energie) jsou evidovány v provozní evidenci. 3. Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č.j. MSK 123260/2007, ze dne 8.8.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti SUGAL spol. s r.o. pro zařízení GT 92 Velké Albrechtice. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. Doporučujeme do IP zahrnout všechny kategorie zvířat vzhledem k tomu, že se jedná o navzájem propojené technologické jednotky. Před vydáním IP požadujeme doložit projektovanou kapacitu fermentorů (reaktorů) v návaznosti na projektovou dokumentaci. Při ústním jednání bude upřesněno, zda je chlazený nebo ne, v žádosti se vyskytují různé informace. V případě, že je chlazený, bude uvedeno chladící médium. V žádosti není uvedeno jakým způsobem je prováděna úprava bioodpadů zmenšení, omezení maximální zrnitosti apod. zejména pro kvalitnější hygienizaci a homogenizaci a dále technika separace nežádoucích příměsí např. z fytomasy. Požadujeme vysvětlit, které jímky jsou dle žádosti využívány pro skladování digestátu a které jsou používány pouze při haváriích. Dále požadujeme doložit, zda jsou skladovací kapacity dostatečné pro celou produkci digestátu/kejdy i pro období, kdy není možné aplikovat na zemědělské pozemky. Požadujeme doložit které jímky v příjmové části jsou uzavřené a které ne. A dále které jsou odsávány přes biofiltr. Z žádosti není zřejmé, do kdy je plánováno zakrytí dohnívacích jímek a vytvoření dalšího stupně procesu. 7

Dále ze žádosti není zřejmé, zda je bioplynová stanice vybavena pasterizačně/hygienickou jednotkou. Požadujeme před vydáním IP doložit. V případě, že bude digestát aplikována na pozemky jiného subjektu, jedná se o uvádění organického hnojiva do oběhu a je nutná registrace ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Požadujeme doložit denní zatížení fermentoru organickou sušinou. Požadujeme doložit způsob odsiřování bioplynu a kapacitu vakového plynojemu. 8

4. Návrh závazných podmínek provozu zařízení 4.1. Ovzduší a) Velký zdroj znečišťování ovzduší uzavřený obrat stáda chovu prasat s produkcí amoniaku nad 10 t ročně. Tabulka 4.1.1. Návrh závazných emisních limitů Znečišťující Emisní zdroj Emisní limit látka Zařízení chovu prasat amoniak Při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 500 g. h -1 nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg. m -3 v odpadním plynu.* *) Podle bodu 1.6.1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 356/2002 Sb., v platném znění. **) Jedenkrát za kalendářní rok, pokud není plněn plán zavedení zásad správné zemědělské praxe Četnost měření Poznámka: Občané velkých Albrechtic ve svých připomínkách upozorňují, že zařízení není naskladněno, není prováděn chov prasat. Doporučujeme projednat při ústním jednání i v souvislosti s faktem, že bioplynová stanice zpracovává jako základní surovinu kejdu z chovu prasat právě z této farmy. b) Střední zdroj znečišťování ovzduší bioplynová stanice (bod. 5.2. Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů) Poznámka: Dle přílohy vyhlášky č. 362/2006 Sb. je posuzované technologie uvedena jako stacionární zdroj, u kterého se stanovuje koncentrace pachových látek. První stanovení koncentrace pachových látek musí být stanoveno nejpozději do 1.8.2009. Vzhledem k četným stížnostem občanů a obce Velké Albrechtice doporučujeme před vydáním IP provést stanovení koncentrace pachových látek postupem stanoveným vyhláškou č. 362/2006 Sb. a českou technickou normou ČSN EN 13725. Pachové látky nesmějí být vnášeny do ovzduší nad míru způsobující obtěžování obyvatelstva. Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle 1 odst. 3) vyhlášky č. 362/2006 Sb. c) Střední zdroj znečišťování ovzduší 3 kogenerační jednotky firmy TEDOM o jednotlivých výkonech 226 kw a 2 x 202 kw. Poznámka: Každá kogenerační jednotka má vlastní odvod spalin. Protokoly o autorizovaném měření z roku 2002, 2003, 2004, 2007 jsou součástí příloh č. III žádosti o vydání IP. Tabulka č. 4.1.2. Návrh závazných emisních limitů Zdroj Kogenerační jednotky Znečišťující látka Emisní limit mg/m 3 ** Referenční obsah kyslíku % Tuhé znečišťující látky 130 5 NO 2 500 5 CO 650 5 9

Organické látky jako suma uhlíku 150 5 Pozn. Pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku platí emisní limit pro suchý plyn; pro tuhé znečišťující látky a organické látky platí pro vlhký plyn. d) Střední zdroj znečišťování ovzduší kotelna na zemní plyn o výkonu 1,160 MW Poznámka: Kotelna slouží jako záložní zdroj tepla. Protokol o autorizovaném měření z prosince 2004 je součástí příloh č. III žádosti o vydání IP. Tabulka č. 4.1.3. Návrh závazných emisních limitů Zdroj Kotelna Znečišťující látka Emisní limit mg/m 3 Vztažné podmínky Referenční obsah kyslíku % Monitoring SO 2 35 A* 3 garancí dodavatele o obsahu síry v palivu NO 2 200 A* 3 1 x 3 roky CO 100 A* 3 1 x 3 roky * vztažné podmínky A: koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,32 kpa, 0 0 C), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu (kyslíku) e) Malé zdroje znečišťování ovzduší náhradní zdroj elektrické energie na naftu, 3 kogenerační jednotky TEDOM o jednotlivých výkonech 186 kw spalující bioplyn. Emisní limity se nestanovují. Provozovatel je povinen plnit povinnosti provozovatelů malých zdroje znečišťování ovzduší v souladu s 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Návrh závazných podmínek: 1) Stanovovat množství vyprodukovaného amoniaku 1 x ročně. 2) Stanovit koncentraci pachových látek nejpozději do 1.8.2009. 3) Dodržovat emisní limity pro kotelnu na zemní plyn stanovené v tabulce č. 4.1.3. 4) Dodržovat emisní limity pro kogenerační jednotky stanovené v tabulce č. 4.1.2. 5) Do 3 měsíců navrhnout plynotěsné zakrytí dohnívacích nádrží a předložit termín realizace návrhu. 6) Do 3 měsíců navrhnout plynotěsné zakrytí homogenizační jímky (vybavit ji plynojemem) a předložit termín realizace návrhu. 7) Plnit povinnosti provozovatelů malých zdroje znečišťování ovzduší v souladu s 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. 8) Pravidelně provádět výměnu půdního biofiltru dle stanovených termínů. T: od data nabytí právní moci IP (podmínky č. 1 8) 10

Poznámka: Provozovatel do data ústního jednání předloží doklady o výměně náplně půdního biofiltru, pokud byla již provedena. Doporučujeme stanovit termíny pro výměnu filtru, např. v provozním řádu zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel doloží před ústním jednáním projektovou dokumentaci bioplynové stanice. Vícestupňový proces se provádí také tím způsobem, že různé fáze vyhnívacího provozu probíhají v jednom reaktoru, který je vnitřně prostorově oddělen. Tzn. dvoustupňový proces může probíhat takto: čerstvá kejda je z homogenizační jímky čerpána do vnitřní 1. komory, kde se předehřívá přes plochy výměníku tepla od vyhnilé kejdy (využití odpadního tepla) a zde tedy probíhá 1. stupeň. Druhý stupeň probíhá v zahřívaném vnitřním hlavním prostoru reaktoru. 4.2. Voda 1. Odpadní voda Poznámka: Odpadní vody z čištění a mytí a odpadní vody splaškové se stávají součástí kejdy a jsou zpracovávány v bioplynové stanici. Upozorňujeme, že odpadní vody splaškové mohou obsahovat nebezpečné látky a při vstupu do bioplynové stanice musí být provedena hygienizace. 2. Dešťové vody a vody ze zpevněných ploch Poznámka: Dešťové vody jsou částečně svedeny na terén, ze střech jsou částečně svedeny do dešťové kanalizace a jsou odváděny do místního melioračního příkopu. Dešťové vody z manipulačních ploch u bioplynové stanice a u čerpání digestátu jsou svedeny zpět do jímek. 3. Odběr povrchových, podzemních vod, ochranná pásma vodních zdrojů a) Povrchové vody nejsou odebírány. b) Podzemní vody nejsou odebírány. Zdrojem pitné vody je veřejný vodovodní řad. c) Ochranné pásmo vodního zdroje nerelevantní. 4. Ochrana vod 1) Jedenkrát za 5 let bude provedena zkouška vodotěsnosti zemních jímek na kejdu podle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a 1 x za 10 let zkouška vodotěsnosti nadzemních jímek, v platném znění, vyhlášky č. 191/2002 Sb. a podle ČSN 75 0905. 2) Veškeré manipulační plochy je nutno zabezpečit proti případnému úniku látek škodlivých vodám dle ustanovení 39 odst. 1) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. 3) U jímek s rizikem kontaminace půdy používat nepropustné zábrany (pružná membrána, dostatečná vrstva hlíny/jílu nebo betonu). 11

T: od data nabytí právní moci IP Poznámka: Součástí žádosti je havarijní plán pro případ úniku vodě závadných látek v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami, náležitostech havarijního plánu a způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Požadujeme do havarijního plánu doplnit všechny vodě závadné látky, s kterými je nakládáno např. syrovátka. Provozovatel k ústnímu jednání předloží doklad o projednání havarijního plánu s příslušným správcem vodního toku. 4.3. Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk 1) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním chráněném prostoru bude pro denní dobu 50 db (A), pro noční dobu 40 db (A) v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. T: od data nabytí právní moci IP Poznámka: Krajská hygienická stanice ve svém vyjádření k žádosti o vydání IP požaduje, aby společnost SUGAL spol. s r.o. identifikovala v zařízení GT 92 Velké Albrechtice stacionární zdroje hluku, které mohou ovlivňovat životní prostředí mimo areál společnosti a prokázala výpočtem nebo měřením dodržení hygienických limitů ve venkovním chráněném prostoru; výsledek předloží KHS MSK do 30.11.2007. Pro možnost ověření hlukové situace budou po dohodě s KHS MSK stanoveny v chráněném venkovním prostoru kontrolní body; o četnosti pravidelného sledování hlukové situace ve venkovním chráněném prostoru měřením KHS MSK rozhodne dle předložených výsledků. b) Vibrace nerelevantní. c) Neionizující záření nerelevantní. 4.4. Nakládání s odpady Poznámka: V rámci řízení o vydání IP bude nahrazen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Souhlas k žádosti není přiložen. Provozovatel v žádosti uvádí, že souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, Městský úřad Bílovec, ze dne 19.12.2005. je součástí přílohy č. 1/4. Požadujeme předložit k ústnímu jednání o žádosti. Současně požadujeme předložit aktualizovaný seznam nebezpečných odpadů, který doporučujeme rozšířit o všechny nebezpečné odpady, které se v zařízení mohou vzniknout např. v souvislosti s provozem bioplynové stanice, příjmu materiálu kategorie 2. a 3. a provozu kogeneračních jednotek. Dále bude doložen způsob a místo ukládání shromažďování. 12

Nakládáno bude s nebezpečnými odpady uvedenými v tabulce č. 4.4.1., která je převzata ze žádosti o vydání IP, kap. 10.4. Tabulka 4.4.1. Seznam nebezpečných odpadů Název Kat. č. Kategorie Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky 02 01 08 N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 N Plastové obaly (obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly 15 01 02 O/N těmito látkami znečištěné) Kovové obaly (obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly 15 01 04 O/N těmito látkami znečištěné) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak 15 02 02 N blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod 16 02 13 N čísly 16 02 09 až 16 02 12 Olověné akumulátory 16 06 01 N Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 03 O/N Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny požadavky 18 02 02 N s ohledem na prevenci infekce Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 21 N 1) Třídit komunální odpad na jeho využitelné složky, zejména papír, sklo a plast. 2) Odpady přednostně předávat k jejich využití před jejich odstraněním (na skládku). 3) Vést evidenci o každé dodávce vstupní suroviny přijaté do zařízení. 4) Tuhý příjmový materiál do bioplynové stanice navážet pouze v uzavřených kontejnerech nebo kapacitních vozech. 5) Provádět kontrolu kvality vyprodukovaného digestátu, včetně obsahu těžkých kovů a mikrobiologických kritérií. Poznámka: V příloze č. VI je protokol č. 323/E/07 z rozboru vzorku odpad/hnojivo, provedený laboratoří Morava s.r.o. se sídlem ve Studénce, divize EKOLA Bruzovice, ze dne 2.2.2007. V protokolu není uvedeno místo odběru. Vzorek odebral zadavatel, není uvedeno jakou metodou. Vzorek byl označen Gigant. Ukazatele: ph, sušina, spalitelné látky, dusík, fosfor a draslík. 6) V případě současné kofermentace kalů z ČOV a jatečních a kuchyňských odpadů výsledný digestát aplikovat na zemědělskou půdu pouze jako čistírenský kal v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb., o využívání kalů na zemědělské půdě, příloha č. 3 a č. 4. 7) Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny požadavky s ohledem na prevenci infekce (u zvířat) evidovat pod kat. č. 18 02 02 (N) nikoli 18 01 03 (lidé). 8) Kovové a plastové obaly znečištěné třídit, shromažďovat a evidovat jednotlivě. T: od data nabytí právní moci IP ( podmínky č. 1 8) Poznámka: Požadujeme vysvětlit, kde v zařízení a při jaké činnosti vzniká nebezpečný odpad kat. č. 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky. 13

Před vydáním IP bude doložen způsob aplikace digestátu na půdu včetně zaorávání. Digestát je využíván k hnojení vlastních pozemků. Vzhledem k tomu, že jsou dle evidence kofermentovány spolu s kejdou také další materiály jako kaly z čištění komunálních odpadních vod, kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod, další kaly ze skupiny odpadů 02, spolu s odpady z kuchyní, je možné výstup z bioplynového zařízení využívat pouze jako upravený kal (tyto společné výstupy bývají často nadlimitně kontaminovány cizorodými látkami, těžkými kovy a vykazují riziko infekčnosti) podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití čistírenských kalů na půdě. V případě, že by měl být digestát jako organické hnojivo uváděn do oběhu předáním jinému podnikatelskému subjektu, je provozovatel povinen před uvedením do oběhu zažádat o registraci organického hnojiva u ÚKZÚZ. V bioplynových stanicích lze zpracovávat pouze materiály 3. kategorie. Materiály 2. kategorie lze zpracovávat pouze tehdy, kdy již prošly režimem zpracování kafilerních zpracovatelských závodů (masokostní moučky, kafilerní tuk). Z žádosti není zřejmé, zda má provozovatel zavedený systém HACCP. Upozorňujeme, že v žádosti nebylo uvedeno, zda je v bioplynové stanici prováděna hygienizace vedlejších živočišných produktů, nebo zda jsou pouze využívány produkty, které již prošly zpracovatelskou metodou 1. V žádosti je pouze uvedeno, že hygienizace je prováděna kofermentací. Fermentace uvedené technologie probíhá cca při 41ºC. Tato teplota není dostatečná. Pro správný průběh fermentace je zvláště důležité zatížení fermentoru organickou sušinou. V žádosti je uvedeno, že denní přísun sušiny činí 25 t. Není uvedeno, zda se již jedná o obsah organické sušiny v sušině. Optimální zatížení organickou sušinou činí při mezofilních procesech 0,5 1,5 kg na 1 m 3 fermentoru denně. Maximální zatížení je cca 3 kg/m 3 fermentoru denně, při 5 kg dochází k překrmení bakterií a zastavování procesu metanogeneze. Při krátké době kontaktu dochází k rozkladu především snadněji rozložitelných surovin, při delších dobách kontaktu (retence ve fermentoru) dochází k rozkladu složitějších látek. ČIŽP OI Ostrava požaduje k ústnímu jednání předložit souhlasy k provozování zařízení podle 14 odst. 1) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo doklady o zaslání ohlášení podle 14 odst. 2) téhož zákona. Provozovatel uvádí, že využívá v BS odpady podle 14 odst. 2) zákona o odpadech. Tyto odpady musí splňovat požadavky na vstupní surovinu. 4.5. Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Poznámka: V případě ukončení provozu zařízení je nutno odstranit stávající technologii. Odpady budou shromážděny a předány oprávněné osobě. Nespotřebované provozní hmoty a pomocné chemické látky budou řízeně spotřebovány nebo předány k využití, případně k odstranění. 1) Tři měsíce před ukončením provozu bude předložen povolovacímu úřadu plán postupu ukončení provozu. T: od data nabytí právní moci IP 14

4.6. Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí Poznámka: Krajská veterinární správa nesouhlasí s vydáním IP z důvodu porušení 3 odst. 7 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Při kontrole bylo zjištěno, že zvířata, která jsou umístěna ve výkrmu a předvýkrmu nemají trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Tím, že chovatel nezajišťuje prasatům starším 2 týdny trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody, porušuje 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších změn. Před vydáním IP musí provozovatel doložit, že zajistil přístup prasatům starším 2 týdny trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody, a předložit kladně stanovisko Krajské veterinární správy k vydání IP. DDD zásahy jsou prováděny smluvní firmou. Bezpečnostní listy DDD přípravků jsou součástí přílohy č. VI. Vzhledem k příjmu rizikových materiálů by měl být závod vybaven zařízením k čištění a dezinfekci vozidel a kontejnerů sloužících k jejich přepravě. Doporučujeme projednat. Součástí žádosti nebo havarijního plánu nebyly informace o způsobu zabezpečení nádrží na skladování syrovátky. Doporučujeme doplnit do havarijního plánu a doložit před vydáním IP. Havarijní plán by měl obsahovat výčet všech vodě závadných látek, s kterými se v zařízení nakládá, jejich množství a způsob uložení (např. syrovátka). Obyvatelé a Obec Velké Albrechtice upozorňují na fakt, že málo četná doprava není pravdou. Do bioplynové stanice se totiž dovážejí odpady a veškerá prasečí kejda z širokého okolí, chov prasat v GT 92 není v provozu. Požadujeme projednat. V kapitole č. 5.5.9 Doprava jako celek je uvedeno, že množství a četnost dopravy nepřesahuje 5 6 nákladních vozidel denně a je s ohledem na ostatní dopravu na místních komunikacích únosná. Zvýšená četnost je spojena pouze s vyvážkou digestátu na pozemky. U vývozu se jedná o sezónní záležitost, aplikace probíhá 2-3 ročně na základě hnojného plánu vlastníka pozemků. Provozovatel doloží před vydáním IP: zda je prováděn suchý úklid zařízení a suchá předprava vedlejších živočišných produktů, zda je zaveden systém hospodaření s chlazením u bioplynové stanice. 1) Používat čistící a dezinfekční prostředky bez obsahu aktivního chlóru, pokud je to možné. T: od data nabytí právní moci IP 4.7. Hospodárné využití surovin a energie Poznámka: Před vydáním IP bude doložen způsob osvitu, izolace reaktorů a výkon ventilátorů odsávajících plyny z homogenizační jímky a jímek příjmu. 4.8. Opatření pro předcházení haváriím Poznámka: 15

Součástí žádosti o vydání IP byly tyto dokumenty: Havarijní plán. Pohotovostní plán pro případ vzniku nebezpečné nákazy hospodářských zvířat zemědělský podnik. Plán zavedené zásad správné zemědělské praxe. Provozní řády velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Plán hnojení na rok 2007 pro celou společnost Sugal spol. s r.o. Před vydáním IP požadujeme doložit tyto dokumenty: Komplexní plán školení a vzdělávání pracovníků s důrazem na environmentální a zoohygienické aspekty. Plán revizí a oprav. Plán pro případ výpadku energií a vody. 4.9. Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Viz. kapitola 4.8 vyjádření. 4.10. Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Zařízení není zdrojem dálkového přemisťování znečištění. 4.11. Další podmínky Nestanoveny. 4.12. Kontrola a monitorování 1) Jedenkrát ročně provádět výpočet emisí amoniaku v chovu prasat pomocí emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. 2) Plnit plán zavedení zásad správné zemědělské praxe a provozní řády chovu prasat a bioplynové stanice. 3) Pokud nebude plněn plán zavedení zásad správné zemědělské praxe dodržovat emisní limit pro amoniak podle tabulky č. 4.1.1. 4) Nejpozději do 1.8.2009 stanovit koncentraci pachových látek pro zařízení bioplynové stanice v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13725. 5) Jedenkrát za 3 roky provádět měření emisí kotelny na zemní plyn podle tabulky č. 4.1.3. 6) Jedenkrát za 5 let provádět měření emisí kogeneračních jednotek podle tabulky č. 4.1.2. 7) Evidovat každou výměnu biofiltru. 8) Plnit povinnosti provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší. 16

9) Jedenkrát za 5 let provádět zkoušky vodotěsnosti zemních jímek na kejdu/digestát a 1 x za 10 let u jímek nadzemních. 10) Vést evidenci o vstupních všech surovinách bioplynové stanice, zejména jejich druh, množství a složení. 11) Provádět pravidelnou kontrolu vyprodukovaného digestátu/kalu, včetně obsahu těžkých kovů a mikrobiologických kritérií. T: od data nabytí právní moci IP (podmínky č. 1 11) 4.13. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: Předložit dílčí roční zprávu plnění podmínek IP příslušnému Krajskému úřadu, k 30. 4. běžného roku. Ohlásit příslušnému Krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení. Neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. 17

5. Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení Krajským úřadem Moravskoslezského kraje byla doručena vyjádření k žádosti o integrované povolení od: České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Ostrava, zn. ČIŽP/49/IPP/0716644.002/07/VOM, ze dne 4.9.2007. Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, zn. HOK/OV-22943/213.5/07-003, ze dne 23.8.2007. Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. MSK 132426/2007, ze dne 10.9.2007. Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, zn. KVST/6877/2007, ze dne 6.9.2007. Občané Velkých Albrechtic, dopis ze dne 3.9.2007. Obec Velké Albrechtice, č.j. 7378/Magera, ze dne 7.9.2007. Vypořádání s připomínkami ČIŽP, OI Ostrava 1) V žádosti není uvedena informace, jak provozovatel bude nakládat s digestátem v případě poruchy či havárie bioplynové stanice (dále jen BS), kdy digestát nebude digestátem (např. nebude dostatečně fermentován aj.). Dle údajů ze žádosti může být kejda nebo digestát dočasně uskladněn ve 3 zemních fóliových lagunách, které jsou opatřeny detekčním signalizující netěsnost. Celkový objem lagun je 15 000 m 3. Skladovací kapacity musí být minimálně dimenzovány na 4 měsíce dle současné legislativy. Požadujeme, aby tyto jímky byly zakryté např. fólií a aby byly vybaveny zařízením pro jímání bioplynu. 2) ČIŽP nesouhlasí se vstupy do BS kat. č. 19 01 12 jiný popel a struska neuvedené pod č. 19 01 11 jen popel ze spalování kadáverů z drůbežích hal firmy BROJLER spol. s r.o. a dále s kat. č. 19 08 05 kaly z čištění komunálních odpadních vod, kat. č. 19 08 01 shrabky z česlí z důvodu, že v zařízení BS není zřejmé, zda je zajištěno odstranění nebezpečné vlastnosti těchto vstupů infekčnosti. Ze žádosti není zcela zřejmé, zda pasterizace vstupních surovin probíhá na BS či u externích dodavatelů. Opatření jsou součástí kapitoly č. 4.4. Ze žádosti není zřejmé, zda je bioplynová stanice vybavena pasterizačně/hygienizační jednotkou, případně jsou- li využívány pouze materiály zpracované metodou 1. Bude projednáno při ústním jednání o žádosti. 3) Požadujeme předložit jednotnou recepturu vstupních surovin (základní kombinace vstupů) a posouzení, zda vstupní suroviny jsou vhodné pro tento technologický proces. Opatření jsou součástí kapitoly č. 4.4. Receptura respektive vstupní suroviny pro provoz BS je uvedena na str. 12 14 žádosti o vydání IP. Před ústním jednáním bude doloženo zatížení fermentorů organickou sušinou. 18

Při zpracování kofermentátů je vhodné prodloužit retenční dobu, dále zastřešit dohnívací nádrže a bioplynovou stanici vybavit hygienizací v případě zpracování materiálů kat. 3. 4) Dále požadujeme zajistit, by výstupem z BS byl jednak bioplyn, tak stabilní digestát hnojivo s konstantními vlastnostmi. Opatření jsou součástí kapitoly č. 4.4. 5) Domníváme se, že v žádosti není uvedeno, že provoz BS je vázán na chov prasat a je-li tomu tak. V žádosti toto uvedeno je na více místech, např. na str. 16. Občané obce Velké Albrechtice však upozorňují, že v současnosti nejsou v zařízení žádná zvířata a veškerá kejda je dovážena z okolních farem. Požadujeme projednat zatížení dopravou při ústním jednání. 6) Dále by bylo pro přehlednost vhodné doplnit žádost o schéma areálu s upřesněním stavebních objektů chovu, stavebních objektů BS, skladovacích jímek pro vstupy, skladovacích jímek pro digestát vč. popisů kapacity apod. Žádost schéma areálu obsahuje, např. v havarijním plánu, který je přílohou č. VI žádosti o vydání IP. 7) K ústnímu jednání požadujeme předložit souhlasy k provozování zařízení podle 14 odst. 1) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo doklady o zaslání ohlášení podle 14 odst. 2) téhož zákona. Zařízení je provozováno v souladu s 14 odst. 2) zákona o odpadech. Opatření je součástí kapitoly č. 4.4. Vypořádání s připomínkami KHS Moravskoslezského kraje KHS souhlasí s vydáním IP s podmínkami: 1. Společnost SUGAL spol. s r.o. identifikuje v zařízení GT 92 Velké Albrechtice stacionární zdroje hluku, které mohou ovlivňovat životní prostředí mimo areál společnosti a prokáže výpočtem nebo měřením dodržení hygienických limitů ve venkovním chráněném prostoru; výsledek předloží KHS MSK do 30.11.2007. Opatření je součástí kapitoly č. 4.3. 2. Pro možnost ověření hlukové situace budou po dohodě s KHS MSK stanoveny v chráněném venkovním prostoru kontrolní body; o četnosti pravidelného sledování hlukové situace ve venkovním chráněném prostoru měřením KHS MSK rozhodne dle předložených výsledků. Opatření je součástí kapitoly č. 4.3. 19

Vypořádání s připomínkami KÚ Moravskoslezského kraje Z hlediska ochrany vod Předložená žádost byla posouzena z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. - Postupem v řízení o vydání integrovaného povolení bude schválen havarijní plán. - Provozovatel k ústnímu jednání předloží doklad o projednání havarijního plánu s příslušným správcem vodního toku. Opatření je součástí kapitoly č. 4.2. Z hlediska nakládaní s odpady Předložená žádost byla posouzena z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů. - V bioplynové stanici - v tomto případě zařízení, které není určeno k nakládání s odpady podle zákona o odpadech, je možno využívat odpady pouze za předpokladu, že splňují požadavky pro vstupní suroviny. Jedná se o zařízení podle 14 odst. 2 zákona o odpadech - provoz zařízení je nutno ohlásit místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Aby mohlo být posouzeno, zda odpady vstupující do zařízení splňují požadavky na vstupní suroviny, je nutné obecné parametry na vstupní suroviny definovat. V zařízení je možno využívat pouze takové odpady, které parametry nahrazované vstupní suroviny splňují, v tomto případě takové, které je technologie schopna rychle a účinně přeměnit v bioplyn s tím, že v souvislosti s jejich využíváním se do životního prostředí nesmí uvolňovat látky mající negativní vliv na zdraví lidí a životní prostředí. Provozovatel nejpozději k ústnímu jednání předloží bližší specifikaci vlastností jednotlivých druhů odpadů, vstupujících do bioplynové stanice, včetně vyhodnocení splnění parametrů na vstupní suroviny. - Postupem v řízení ve věci vydání integrovaného povolení bude nahrazen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle 16 odst. 3 zákona o odpadech. Provozovatel souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady nepředložil. Opatření je součástí kapitoly č. 4.4. - K ústnímu jednání provozovatel zařízení předloží aktualizovaný seznam nebezpečných odpadů, u kterých bude integrovaným povolením nahrazen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Opatření je součástí kapitoly č. 4.4. Z hlediska ochrany ovzduší Předložená žádost byla posouzena z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 20

I. Chov prasat: - Provozovatel zajistí stanovení koncentrace pachových látek autorizovanou osobou na hranici areálu (zařízení), a to nejpozději do 30.9.2008. Protokol o stanovení koncentrace pachových látek předloží krajskému úřadu do 2 měsíců od data provedení stanovení koncentrace pachových látek. Zařízení chovu prasat není stacionárním zdrojem, u kterého by se podle vyhlášky č. 362/2006 Sb. stanovovala koncentrace pachových látek. V případě, že dojde k nadměrnému obtěžování zápachem, bude podle předmětné vyhlášky postupováno. - Provozovatel sníží aplikací enzymatických látek celkové emise amoniaku ze zařízení minimálně o 40 %. Bude projednáno při ústním jednání. Uvedené enzymatické látky mohou způsobovat potíže při využití kejdy pro výrobu bioplynu. II. Kotelna: - Emisní limity: zdroj kotelna znečišťující látka emisní limit mg/m 3 vztažné podmínky referenční obsah kyslíku % monitoring SO 2 35 A* 3 garancí dodavatele o obsahu síry v palivu NO 2 200 A* 3 1 x 3 roky CO 100 A* 3 1 x 3 roky * vztažné podmínky A: koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,32 kpa, 0 0 C), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v nosném plynu (kyslíku) III. Bioplynová stanice: - Emisní limity: zdroj kogenerační jednotky znečišťující látka emisní limit mg/m 3 referenční obsah kyslíku % Tuhé znečišťující látky 130 5 NO 2 500 5 CO 650 5 Organické látky jako suma uhlíku 150 5 Pozn. Pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku platí emisní limit pro suchý plyn; pro tuhé znečišťující látky a organické látky platí pro vlhký plyn. - Provozovatel provede zakrytování skladovacích nádrží kejdy a digestátu v termínu do 1.6.2008. 21

Navrhujeme, aby provozovatel do 3 měsíců navrhnul plynotěsné zakrytí dohnívacích nádrží a předložil nejbližší možný termín realizace návrhu. Opatření je součástí kapitoly č. 4.1. - Provozovatel sníží aplikací enzymatických látek celkové emise pachových látek z lagun minimálně o 40 %. Bude projednáno při ústním jednání. Uvedené enzymatické látky mohou způsobovat potíže při využití kejdy pro výrobu bioplynu. - Provozovatel do data ústního jednání předloží doklady o výměně náplně půdního biofiltru a projektovou dokumentaci bioplynové stanice. Opatření je součástí kapitoly č. 4.1. - Provozovatel předloží do data ústního jednání plán vývozu digestátu. Plán hnojení pro rok 2007 je přílohou plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe, který je přílohou č. VII a). - Krajský úřad žádá odborně způsobilou osobu o zhodnocení provozu bioplynové stanice a vhodnosti v současnosti používaných vstupních surovin s ohledem na technologii bioplynové stanice z hlediska nejlepších dostupných technik. Zhodnocení je obsahem kapitoly č. 6 a 7. - Dále požaduje zhodnotit, zda kaly z výroby buničiny dodavatele Biocel Paskov a.s. (odpad kat. č. 19 08 12 - kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11) a masokostní moučka a separované tuky dodavatele REC, spol. s.r.o. je možné v bioplynové stanici zpracovávat bez negativních vlivů na životní prostředí. Provozovatel je povinen zajistit provoz bioplynové stanice tak, aby výsledný digestát neměl nežádoucí vlivy na životní prostředí, tzn., upravit technologický postup a skladbu vstupní směsi takovým způsobem, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění životního prostředí, zejména k nadměrné produkci pachových látek. Obecně zpracování uvedených materiálů anaerobní fermentací možné je. Při kofermentaci kalů z ČOV a dalších podobných materiálů vzniká upravený kal. Způsobem použití upravených kalů se zabývá vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Dalším negativním vlivem je produkce pachových látek. Tento jev může být eliminován zejména optimalizací prostorového zatížení vyhnívacího prostoru organickou sušinou, prodloužením retenční doby v reaktoru, instalací biofiltru, zastřešením a jímáním plynu v příjmových, homogenizačních a dohnívacích jímek a také přeprava v uzavřených kontejnerech a správná manipulace. Opatření jsou navržena jako závazné podmínky pro tento provoz. - U odpadu kat. č. 19 01 12 (jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11), tj. popel ze spalování kadáverů, provozovatel k ústnímu jednání prokáže přínos této suroviny pro výrobu bioplynu, případně kvalitu digestátu. Přínos pro výrobu bioplynu je sporný, u tohoto odpadu lze předpokládat minimální podíl organických látek, resp. jejich úplnou absenci. 22

Bude projednáno při ústním jednání. Doporučujeme předložit doklady o složení příjmových materiálů. - Provozovatel doloží k ústnímu jednání způsob, četnost a rozsah monitoringu kvality výsledného digestátu. Provozovatel nejpozději k ústnímu jednání upřesní, jakého podílu organických látek (v %) je správně fungující technologií bioplynové stanice možné dosáhnout. Kvalitní digestát je hnojivem, které obsahuje hodnotné organické látky a minerální živiny a projevuje pouze malé znaky zápachu, popř. v ideálním případě nezapáchá vůbec. Toho je dosaženo díky vhodné skladbě vstupních surovin, jejich předpravě, optimálnímu zatížení fermentoru organickou sušinou a zejména dostatečné době zdržení vstupních surovin ve fermentoru. Kvalitu digestátu určují zejména tyto parametry: obsah spalitelných látek, obsah dusíku a obsah rizikových prvků. Sušina digestátu (jako typového organického hnojiva) musí obsahovat podle př. č. 3 vyhlášky č. 474/2000 Sb., v platném znění, minimálně 25 % spalitelných látek a 0,6 % celkového dusíku. Ostatní digestáty jsou považovány za netypové. Zde jsou však kofermentovány mimo jiné kaly z ČOV, proto výstup z bioplynové stanice, používaný k aplikaci na zemědělskou půdu, musí splňovat požadavky vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (př. č. 3 a 4 vyhlášky). - K ústnímu jednání provozovatel předloží povolení ke změně užívání lagun pro skladování digestátu. Bude projednáno při ústním jednání o žádosti. Není zřejmé, zda v rámci rekonstrukce ČOV byla provedena změna. Vypořádání s připomínkami Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Krajská veterinární správa nesouhlasí s vydáním IP z důvodu porušení 3 odst. 7 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Při kontrole bylo zjištěno, že zvířata, která jsou umístěna ve výkrmu a předvýkrmu nemají trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Tím, že chovatel nezajišťuje prasatům starším 2 týdny trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody, porušuje 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších změn. Opatření je součástí kapitoly č. 4.6. Vypořádání s připomínkami Obce Velké Albrechtice Obec Velké Albrechtice jako účastník řízení podle 7 odst.1 písm.b) zákona č.76/2002 Sb., o integrované prevenci, podává k vyjádření tyto připomínky: V žádosti a k ní přiložených dokumentů je řada rozporů a neúplných údajů, které požadujeme uvést před projednáním na pravou míru. Po stížnostech občanů obce za posledních 14 měsíců se domníváme, že věc je třeba řešit zejména s ohledem na životní prostředí v obci 23

a s důrazem na ochranu zdravého bydlení jejích obyvatel, nejen řešit dobré životní prostředí pro prasata v chovu Plemenné farmy Velké Albrechtice, která je předmětem řízení. Součástí zařízení je dle našich informací poskytnutých provozovatelem jednostupňová bioplynová stanice, která zjevně není závislá na provozu vepřína a je v plném provozu, i když prasata se zde nechovají od ledna 2007. Kejda je zde dovážena z farmy jiného provozovatele z obce Bílov. Mimo to se zde likvidují odpady jiných původců z jiných míst celého Moravskoslezského kraje. Jedná se tedy o zařízení na průmyslovou likvidaci odpadů a jako takové by mělo být posuzováno samostatně podle přílohy zákona o integrované prevenci, nikoli jako součást provozu vepřína. V žádosti se píše, že pro posouzení aktuálního stavu kvality ovzduší v okolí záměru není dostatek informací, nenachází se zde žádná stanice imisního monitoringu. Nejbližší stanicí je Studénka, jejíž údaje však nelze s ohledem na vzdálenost, reliéf terénu a odlišné průmyslové aktivity použít. Kvalita ovzduší ve Velkých Albrechticích je ovlivňována zejména emisemi z dopravy a z velkokapacitních chovů hospodářských zvířat, jichž se zde vyskytuje několik. Místně se projevuje dálkový přenos znečištění a vliv lokálních topenišť na pevná paliva. Nebylo provedeno ani posouzení vlivů na ŽP podle zákona 100/2001 Sb. (EIA). S důrazem na koncentraci ostatních chovů zemědělské živočišné výroby na území obce požadujeme provést celkové posouzení stavu a kvality životního prostředí v obci a posouzení EIA pro zařízení GT 92 Velké Albrechtice společnosti Sugal spol.s r.o. Bílovec včetně bioplynové stanice v zařízení, nikoli každý samostatně jako dvě samostatná zařízení. Dále požadujeme zajištění stálého měření znečištění ovzduší v obci po dobu minimálně 1 roku, a to na hranici objektu GT 92 Velké Albrechtice směrem k obci a uprostřed obytného území obce (např. u obecního úřadu nebo bytovek), minimálně pro látky amoniak a prach. Dále požadujeme provedení posouzení vlivu na životní prostředí všech chovů zemědělské živočišné velkovýroby na území obce Velké Albrechtice souhrnně, se započtením imisí z hnojení tzv. digestáty z obou bioplynových stanic na pozemcích k katastru obce. Naše požadavky podporuje i závěr dokumentu Návrh pásma hygienické ochrany Plemenné farmy ve Velkých Albrechticích, zpracovaného Ing. Paciorkovou v roce 1997 pro potřeby přípravy aktualizace územního plánu Bílovecko obec Velké Albrechtice, viz citace dále: Posuzovaný chov zvířat firmy GT 92 s.r.o. je situován z hlediska zástavu živočišných chovů v poměrně velmi silně zatížené oblasti. Pásmo hygienické ochrany nezasahuje žáden objekt, který by vyžadovat hygienickou ochranu, ale považuji za velmi vhodné provést celkové posouzení celkové zátěže všech chovů v oblasti. Doporučuji zpracovat samostatné posouzení situace v obci Velké Albrechtice a Bílovec s posouzením celkové zátěže krajinných systémů a antropogenní zóny se zohledněním výše produkovaných exkrementů a jejich zneškodňování a únosnosti těchto chovů pro danou lokalitu nejen z hlediska pachových emisi. Chov zvířat firmy GT 92 s.r..o. je situován na území Velké Albrechtice, územně však souvisí i s městem Studénka, v rámci územně plánovací dokumentace města Studénky by mělo být pásmo hygienické ochrany zachyceno. V této souvislosti doporučuji provést celkové posouzení situace všech chovů i na území města Studénka. Obdobné závěry lze vyčíst i z ostatních návrhů pásem hygienické ochrany pro ostatní velkokapacitní chovy v obci. Moravskoslezský kraj svým nařízením Moravskoslezského kraje ze dne 20. května 2004, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje stanovil Základní cíle a souvislosti Programu, a to primárně dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů1) pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku 24