Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan Reininger, Ph.D Ing. Tomáš Samek, Ph.D. Brno prosinec 2013
Obsah: 1. Úvod... 5 2. Metodika měření... 5 3. Výsledky měření výšek... 5 3.1. Klonová zkouška... 5 3.2. Produkční zkouška... 6 3.3. Mikrobiologická šetření... 7 4. Závěr... 11
1. Úvod Na jaře roku 2013 nebyly zjištěny ztráty způsobené klimatickými činiteli nebo poškození zvěří a hlodavci. Vzhledem ke stavu porostu nebylo třeba provádět vyžínání buřeně. Během vegetační sezóny nebyly zjištěny ve větší míře škody, způsobené hmyzími škůdci. Na podzim roku 2013 proběhlo měření výšek topolů v klonové zkoušce, kde se zjišťuje jejich vhodnost pro pěstování v daných podmínkách a ve zkoušce produkční, kde se zjišťuje velikost produkce dřevin. Přehlídka zkoušky byla provedena v červenci roku 2013. 2. Metodika měření Byla měřena maximální výška stromků od kořenového krčku po vegetační vrchol. Měření bylo prováděno geodetickou latí s intervalem měřítka 1 cm. U vrb keřovitého růstu byl měřen nejdelší výhon od kořenového krčku po výšku v přirozeném habitu. 3. Výsledky měření výšek 3.1. Klonová zkouška Cílem této zkoušky je zjistit vhodnost vysazených klonů topolu pro pěstování v podmínkách horských pastvin. Opakuje se měření prováděné v letech 2011 a 2012. Graf 1: Znázornění mediánů výšek a procenta ztrát 5
Tab. 1: Vyhodnocení pěstování jednotlivých klonů topolu zkouška klonů klon střední výška střední výška ztráty (%) klon (m) (m) ztráty (%) 441 2,10 39 82 3,70 30 234 2,38 56 286 4,00 0 274 2,50 41 202 4,10 19 477 2,53 14 301 4,15 10 237 2,60 28 476 4,15 7 278 2,68 20 455 4,25 7 239 2,70 36 378 4,40 0 264 2,70 23 371 4,55 14 449 2,85 38 383 4,58 0 296 3,00 22 456 4,60 4 103 3,18 13 21 4,60 3 48 3,50 25 Max 5,05 22 87 3,51 39 Klony č. 286, 301, 476, 455, 378, 383, 456 a 21 se jeví jako nejvhodnější vzhledem k vitalitě, posuzované podle stromové výšky a úspěšnosti zalesnění. Tyto klony nabývají středních výšek od 4,00 do 4,60 m a ztráty nabývají hodnot od 0 do 10%. 3.2. Produkční zkouška Cílem této zkoušky je zjistit produkci v podmínkách horských pastvin. Opakuje se měření, prováděné v letech 2011 a 2012. Graf 2: Znázornění průměrných výšek u vybraných klonů 6
Tab. 2: Průměrná výška [m] jednotlivých klonů produkční zkouška jaro 2010 podzim 2010 podzim 2011 podzim 2012 podzim 2013 Jap-105 výsadba 0,672 1,6 2,66 4,22 S-195 výsadba 0,698 1,81 3,22 4,31 S-218 výsadba 0,858 1,64 2,57 3,93 Z uvedených průměrných výšek lze konstatovat vhodnost všech zkoušených klonů pro produkci v daných podmínkách. Jednotlivé klony se od sebe výrazně neliší. Vyhodnocuje se zde stromová výška topolů, které netvoří vedlejší výhony a u vrb výška hlavního, nejvyššího výhonu. Rozhodující pro hodnocení bude ovšem měření objemů celkové biomasy. Výhledově se s měřením tohoto typu uvažuje v roce 2015. 3.3. Mikrobiologická šetření Testování rychlerostoucích dřevin v lignikultuře ve Stachách je doplněno studiem půdního prostředí. Cílem je postihnout změnu, vyvolanou založením a pěstováním dřevinného porostu. Šetření probíhá na 12 plochách. První tři (viz. Tab. 3) jsou v zapojené, asi dvacetileté jilmové tyčovině. Další tři se soustřeďují na stejně starý javorový porost, který je ponechán jako ochranný pás mezi silnicí a nově založenou lignikulturou. Zbylých šest šetření se provádí v lignikultuře, založené v roce 2010. Směsné vzorky jsou odebírány na podzim z minerální části profilu z hloubky 3 12 cm, těsně pod kořenovou vrstvou. Půda je zde hnědá, hrudkovitá, kyprá, na ředinách vlhká, bez skeletu nebo s ojedinělými kameny do velikosti 10 cm. Tab. 3: Dílčí plochy, na kterých jsou prováděna mikrobiologická šetření plocha Jl1 Jl2 Jl3 Kl1 Kl2 Kl3 Jap-105(6) S-218(7) S-195(10) Jap-105(11) S-218(14) S-195(15) Popis stanoviště Porost jilmu na horní ploše, v horním levém (východním) rohu. Hustý porost kopřivy dvoudomé. Porost jilmu na horní ploše, v horním pravém (západním) rohu Porost jilmu na horní ploše, při levé (východní) straně níže od elektrovodu. Porost javoru na spodní ploše, při levé (východní) straně. Porost javoru na spodní ploše. Ředina, hustý travní porost Porost javoru na spodní ploše, při pravé (západní) straně. Plocha 6-(Jap-105) Plocha 7-(S-218) Plocha 10-(S-195) Plocha 11-(Jap-105) Plocha 14-(S-218) Plocha 15-(S-195) Tab. 4: Sledované mikrobiologické charakteristiky Zkratka Popis Jednotka Cbio uhlík mikrobiální biomasy fumigační extrakční metodou µg.g -1 µ specifická růstová rychlost po přídavku substrátu s glukosou h -1 Rb bazální respirace µgo 2.g -1.h -1 Rs substrátem indukovaná respirace µgo 2.g -1.h -1 Cext extrahovatelný organický uhlík stanovený v extraktu nefumigovaného vzorku µg.g -1 7
Tab. 5: Průměrné hodnoty sledovaných parametrů v letech 2009 a 2011 Rok C ext C bio Rb Rs µ [µg.g -1 ] [µg.g -1 ] [µgo 2.g -1.h -1 ] [µgo 2.g -1.h -1 ] [h -1 ] 2009 88,9 508 2,72 29,3 0,11 2011 81,7* 552 3,57* 35,6 0,08* *Označené výsledky jsou významně odlišné na hladině p <0,05 Graf 3: Uhlík extrahovatelný na šetřených dílčích plochách Graf 4: Uhlík mikrobiální biomasy na šetřených dílčích plochách 8
Graf 5: Respirace bazální na šetřených dílčích plochách Graf 6: Substrátem indukovaná respirace na šetřených dílčích plochách 9
Graf 7: Specifická růstová rychlost po přídavku substrátu s glukosou na šetřených dílčích plochách Výsledky mikrobiologických šetření neukazují významné změny mezi půdním prostředím na plochách se zapojenými dvacetiletými tyčovinami a na plochách s nově pěstovanou lignikulturou. V tyčovinách se po dvaceti letech pěstování nevytvořilo typické lesní prostředí. Mikrobiologické děje si ponechávají charakter původních pastvin. 10
4. Závěr Ve zkoušce klonů došlo k diferenciaci, která vymezuje vhodné vitální klony pro pěstování v daných podmínkách. V produkční zkoušce vrb a topolu nebyla dosud prokázána produkční priorita některého ze zkoušených klonů. Podle dosažené výšky lze konstatovat vhodnost pěstovaných klonů pro podmínky horské pastviny. Pro stanovení nejvyšší produkce bude rozhodující zjištění celkové nadzemní biomasy po těžbě jednotlivých dřevin. Mikrobiologickými šetřeními nebyly zjištěny odlišnosti na jednotlivých plochách. Pod zapojenými tyčovinami nebylo dosud vytvořeno typické lesní prostředí. 11
Plán rozmístění zkoušených klonů na ploše 12
a) b) Měření výšky klonu Jap-105 (a) a plocha s klonem S-218(b) Salix smitiana (S-218) 13
Jap-105 (Max-4) Salix rubens (S-195) 14
Salix smitiana (S-218) 15