ZBYNĚK llkovský Účelové známky v Kostelci nad Orlicí Mezi drobné hmotné památky, které se leckdy dochovaly zminulosti, patříi tzv. účelové známky. Bývaly nejčastěji zobecných kovů - vzhledem obvykle připomínají mince. Nejvíce jichbylo v Českých zemích užíváno asi od poloviny minulého stoletído počátku padesátých letstoletí našeho - podle posledních odhadů jichunás obíhalo na 200 000 druhu." Po roce 1948, kdy došlo k postupné likvidaci soukromého podnikání, rušení většiny spolků, k základní přeměně hospodářských i společenských vztahů, ke zpřetrhání svazků s minulostíbyla opouštěna i dříve běžná praxe používání účelových známek. Funkce těch, které přetrvávaly, se měnily, vydávání nových druhů podmiňovaly nové, netradiční podmínky. Účelové známky ve své době plnily řadu funkcí - nejčastěji sloužily jako stvrzenky nebo poukázky. Knejznámějším znich dnes asi patří známky psíaznámky na zálohované láhve. Tento článek svým zp ůsobe mnavazuje na nedávno uve řeiněné vyp rávěn í o pivovarství v Kostelci nad Orlicí,2/ k němuž dvě ze zde uvedených známek mají přímý vztah. Jednu z nich (obr. 1; mosaz, 026,0 mm, 4,9 g) vydal orlickokostelecký technický sládek Bohuslav WETT, pro nějž byl zdejší měšfanský pivovar prvním, kde v letech 1873-1891 sládkoval. Z Kostelce nad Orlicí odešel do Stěžer; tam měl až do doby, kdy zemřel, pronajatý harrachovský pivovar, tj. v letech 1891-1902. 3 / Je známo, že harrachovský pivovar ve Stěžerách měl známky vlastní" asládek si je tudíž nemusil pořizovat - je proto nasnadě, že si je "dal zhotovit již v době, kdy byl sládkem v Kostelci nad Orlicí. Druhou pivovarskou známku (obr. 2; mosaz, 020,5 mm, 2,3 g) zavedl Jan HAVRÁNEK. Pro něj však zdejší měšfanský pivovar nebyl prvním, ale posledním v řadě pivovarů, které jako sládek vedl. Nejdříve, 1894-1903, sládkoval ve velkopřevorském pivovaru ve Strakonicích, který si pronajal, v letech 1902-1920 měl pronajatý a od roku 1903 jako sládek vedl zámecký pivovar v Horažďovicích, v roce 1904 se současně stal nájemcem a sládkem horažďovického obecního pivovaru. Do Kostelce nad Orlicípřišel až v roce 1923 a působil zde do roku 1926.5/ Je zřejmé, že si své známky již přinesl s sebou - to ostatně potvrzuje jejich vzhled, odpovídající konci devatenáctého století. s '?/ Jak obě tyto známky zdejších sládků sloužily? Bezpochyby byly poukázkami na 1 litr tzv. "domácího piva", tj. piva, které podle staleté tradice bylo vydáváno zaměstnancům pivovarů sice bezplatně, ale s podmínkou, že jej nesmějí z pivovaru vynést - jinak jim hrozilo propuštění z práce. Muži zpravidla dostávali 3 litry, ženy a mladiství do 18let jen 1 litr piva denně. 81 Nárok na deputátní pivo zaručovaly kolektivní smlouvy; ty přinesla teprve samostatná Republika československá. Známka, kterou vydal Velkostatek Kostelec nad Orlicí - zřejmě šlo o velkostatek Kinských - svým vzhledem době před mnichovské republiky odpovídá (obr. 3; mosaz, 024,0 mm, 4,3 g). Byla asi poukázkou na 1 litr deputátního piva nejspíše, stejně jako většina podobných známek statků, používanou v době žní. 9/ Je značně pravděpodobné, že byla směnitelná ještě za pivo zdejšího měšfanského pivovaru. - 208-
- 209-
I další dvě znám ky taktrochu k orlickokostelecké pivovarské historii náleží, i když zcela okrajově. Kde bývala stáčírna piva firmyj. KANĚ, nevíme. Někdy koncem předmnichovské republiky však zavedla známky napivo ve dvou hodnotách, jednak na 1 litr (obr. 4; hliník, 025,5 mm, 1,7g) a dále na 1/2litru (obr. 5 - s předchozí shodný lícnezobrazen; mosaz, 025,5 mm, 5,1 g). Vyrobila je pražská ražebna Karnet a Kyselý.10/ Bohužel není známo, jak byly užívány. Zatím poslední známá dvojice účelových známek zkostelce nad Orlicípocházíz hostince 11 Vzátiší" avydal ji Jan VYČíTAL. Užádné zobou známek, lišících se nejen materiálem a tvarem, ale i hodnotovými čísly, u kterých není vyznačeno, co znamenají (kusy, litry, láhve, haléře, koruny?) - buď2 (obr. 6; měď, 022,0 mm, 3,4 g), nebo 3 (obr. 7; mosaz, vnější 0 22,0 mm, 2,8 g) nevíme, jak mohla být užívána. Charakter ražby napovídá, že pocházejí ze sklonku habsburské monarchie - více o nich zatím říci nelze. - 210-
Každá ze zde uvedených známek přináší řadu otázek - jen na některé z nich umíme odpovědět. Pokud byněkdo ze čtenářů mohl některý z údajů doplnit nebo naopak vyvrátit, prosím o zprávu prostřednictvím redakce. Rovněž bych uvítal upozornění na další, podobný materiál. Literatura 1/ SVtTLÁ-DUBSKÁ, I. - L1KOVSKÝ, Z.: Kolik asiexistuje účelových známek z našeho území? Nu mismatické listy50, Praha 1995, s. 166-167. 2/ L1KOVSKÝ, Z.: Pivovarnictví v Kostelci nad Orlicí. Zpravodaj města Kostelce nad Orlicí 1995, Kostelec nad Orlicí; září, s. 11-12 a řijen, s. 10-12. 3/ TÝL: Majitelé, nájemci a vedoucí pracovníci pivovaru Českých zemí1869-1950. Kvasný průmysl 43 a 44, Praha 1997-1998, přňoha, 320 s. 4/ TÝL: Známky českých pivovaru (2). Sběratelské zprávy 61, Hradec Králové 1990, přřloha, s. 1-87. - 211 -
51TÝl.: Majitelé, nájemci a vedoucí pracovníci pivovarů Českých zemí1869-1950. Kvasný průmysl 43 a 44, Praha 1997-1998, přřloha, 320 s. 61 L1KOVSKÝ, J. - L1KOVSKÝ, Z.: Známky českých pivovarů. Sběratelské zprávy 49, Hradec Králové 1985, přňoha, s. 1-63. 71 L1KOVSKÝ, Z.: Známky českých pivovarů (2). Sběratelské zprávy 61, Hradec Králové 1990, příloha, s. 1-87. 81 TÝl.: Domácípivo. Kvasný průmysl 37, Praha 1991, s. 221-222. 91 LIKOVSKÝ, Z. - SV~TLÁ-DUBSKÁ, 1.: Známky statků a velkostatků. Sběratelské zprávy 74, Hradec Králové 1995, s. 106-115. 101 L1KOVSKÝ, Z. - SV~TLÁ-DUBSKÁ, 1.: Problém místa vydání některých účelových známek. Sběratelské zprávy 79-80, Hradec Králové 1996, s. 293-301. - 212-