V lese a u lesa Les dává potravu lidem i živočichům, v lese můžeme i odpočívat a nabíjet naší energii. Les nám dává dřevo. V lese můžeme vidět stromy, které poskytují úkryt a potravu zvířatům i ptákům. Stromy nám poskytují stín, pomáhají udržovat zásobu vody. Zkrášlují naše životní prostředí. V lese rostou mechy, kapradiny i houby.
Naše jehličnaté stromy V lese rostou stromy, které tvoří stromové patro. Stromy v lese vytvářejí kyslík, který potřebují všichni živočichové k dýchání. Stromy udržují zásobu vody. Mezi jehličnaté stromy patří smrk, borovice, jedle, modřín. Jehličnany jsou stromy, jež zůstávají zelené po celý rok. Jejich listy se nazývají jehlice a plodům se říká šišky. V šiškách jsou skrytá semena.
Smrk ztepilý Smrk dosahuje mohutného vzrůstu, kůra je drsná, šupinovitého vzhledu. Jehlice jsou ploché. Šiška smrku roste směrem dolů. Jehličí smrku na podzim neopadává.
Borovice lesní Borovice je jehličnatý strom, může dorůst výšky až 45 metrů. Dožívá se stáří 300-350 let. Jehlice jsou borovice dlouhé, vyrůstají ve svazečcích po dvou.
Jedle bělokorá Jedle je vysoký statný jehličnatý strom. Šišky jedle rostou směrem nahoru. Jsou dlouhé 10-20cm. Jehlice jsou dlouhé 2-3cm. Jehličí na podzim neopadává.
Modřín opadavý Modřín je vysoký jehličnatý strom s rovným kmenem. Jehličí modřínu na podzim opadává. Šišky modřínu rostou směrem nahoru.
Naše listnaté stromy Naše listnaté stromy na podzim opadávají, na jaře opět vyraší. Rostou na nich květy, z nichž se pak stávají plody. Mezi listnaté stromy patří dub letní, buk lesní, bříza bělokorá, lípa srdčitá, jasan ztepilý, topol osika, javor babyka.
Dub letní Dub je mohutný listnatý strom. Plodem je žalud. Dorůstá do výšky až 45 metrů. Má hluboké kořeny, je mimořádně odolný proti větru. Může se dožít až 2000 let.
Buk lesní Buk je statný listnatý strom se štíhlým kmenem. Dorůstá do výšky přes 45 metrů. Plody jsou bukvice nažky pokryté měkkými ostny. Pro člověka jsou jedovaté.
Bříza bělokorá Bříza také bříza bílá je listnatá dřevina. Bříza vyrůstá jako statný strom, kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou. Listy jsou trojúhelníkovité. Plodem jsou nažky.
Lípa srdčitá Lípa je náš národní statný opadavý strom s košatou korunou. Lípa se dožívá až několika stovek let. Kůra je zpočátku hladká, později přechází v popraskanou. Listy jsou srdčité. Plodem je jednopouzdrý oříšek.
Jasan ztepilý Jasan je statný strom, dorůstá do výšky 30-40 metrů. Větve jsou šedozelené, pupeny černohnědé, vejčité. Listy jsou dlouhé. Plody jsou nažky leskle hnědé barvy. Daří se mu ve vlhkých lesích.
Topol osika Topol je listnatý strom, dorůstá do výšky 20 metrů, listy jsou vejčité, plody jsou malé, zelené tobolky s malými semeny v bílých bavlněných chloupcích.
Javor babyka Babyka dorůstá do výšky 5-20 metrů. Po vyrašení listů se objevují žluté květy. Plody jsou dvounažky. Babyka se dá použít do živých plotů. Její načervenalé dřevo se používá k soustružení.
Jírovec maďal Jírovec je opadavý listnatý strom. Dorůstá až do 25 metrů. Listy jsou dlanitě složené pěti až sedmičetné. Plodem je zelená tobolka s hnědými semeny známými jako kaštany.
Lesní rostliny Mezi nejznámější lesní byliny patří konvalinka vonná, břečťan, kapradiny. Mezi nejznámější lesní keře patří ostružník, maliník, jahodník a borůvka. V lese také hojně rostou mechy a lišejníky.
Konvalinka vonná Konvalinka je vytrvalá jedovatá rostlina. Vyrůstá až do 20cm. Kvete v květnu až do července. Květy vyrůstají v hroznu. Okvětí je bílé. Plodem jsou jedovaté bobule.
Břečťan popínavý Břečťan je popínavá rostlina. Plodem jsou malé tmavě modré nebo černé bobule. Bobule jsou pro člověka jedovaté, pro ptáky jsou nejedovaté.
Mech Mech nemá kořeny jako ostatní rostliny. Vytváří měkký koberec, který pokrývá kmeny stromů nebo zem v lesním podrostu.
Kapradiny Kapradiny mají veliké členité listy a rostou především v lese.
Lišejníky
Jmelí Jmelí je zelená rostlina, rostoucí v korunách stromů. Jejich kořeny vyrůstají z kůry, ze kterých odebírají vodu, minerální látky. V úžlabí větviček rostou květy, z nichž vznikají plody- bílé bobule. Jmelí známe jako klasickou součást adventní výzdoby.
V lese rostou keře, které tvoří keřové patro. Mezi známe lesní keře patří jahodník, maliník, ostružník. jahodník maliník ostružník
Borůvka Borůvka je známou lesní plodinou.
Jedlé houby liška hřib kozák Houby tvoří v rámci rostlin zvláštní skupinu, protože nejsou zelené a nemají kořeny. Mezi nejznámější jedlé houby patří liška, hřib, kozák, bedla, křemenáč, žampiony.
Jedlé houby bedla křemenáč žampiony
Jedovaté houby hřib satan muchomůrka červená muchomůrka zelená Nejznámější jedovaté houby jsou hřib satan, muchomůrka červená, muchomůrka zelená.
Lesní zvířata Mezi nejznámější lesní zvířata patří jezevec, ježek, kuna, prase divoké, jelen, srna, liška, bobr, lasička, veverka.
Jezevec lesní Jezevec žije v lesích. Jeho nora má několik východů a větrací šachtu. Samici se rodí až šest mláďat. Zimu jezevci většinou prospí.
Ježek obecný Ježek loví hmyz, myši, ještěrky a hady. Hnízdo mívá pod listím. Samici se tam narodí až osm mláďat, která mají zpočátku měkké bílé ostny.
Kuna lesní Kuna ráda leze po stromech. Loví menší zvířata. Pelech má v dutině stromu. V dubnu se tam samici narodí dvě až pět slepých mláďat.
Prase divoké Prase divoké je předek našeho prasete domácího. Stádečka divokých prasat žijí volně v lesích. Staří kanci jsou samotáři. Bachyně vrhne jednou do roka kolem deseti selátek.
Jelen lesní Jelen je obyvatel větších lesů. Již od září mezi sebou jeleni bojují. Vítěz si odvádí stádo laní. Lani se narodí na jaře obvykle jedno mládě. Stádečko laní a kolouchů vodí v létě stará laň.
Srna a srnčata Srny žijí v lesích ve skupinách. Dospělý samci žijí samotářsky. Srna v červnu mívá jedno až tři srnčata. Srnec se dožívá až 15 let, živí se trávou, výhonky a lesními plody.
Liška obecná Liška je známá evropská šelma. V lese si vyhrabává noru, rodí v ní až osm liščat. Liška chytá hraboše, myši, ptáky, odváží se i na slepice. Na lov se vydává za soumraku.
Bobr evropský Bobr byl skoro vyhuben pro znamenitou kožešinu. Má rád mírně tekoucí vody. Staví si na nich bobří hrady i hráze. Živí se výhonky větví a listy. Samici se rodí až pět mláďat.
Lasička kolčava Lasice se v zimě stěhuje blíž k lidským obydlím. Spíš tam najde potravu. V doupěti se samici narodí pět až sedm mláďat. Za sedm týdnů je matka učí samostatně lovit.
Veverka obecná Veverka žije v lesích i v městských parcích. Z větviček, listí a mechu si buduje v korunách stromů kulovité hnízdo s dvěma východy. Veverka žere semena, výhonky, houby, hmyz, občas i ptačí vejce.
Lesní hmyz Mezi lesní hmyz patří mravenec, klíště. Nejznámější škůdce stromů je lýkožrout smrkový.
Mravenec lesní Mravenec si hnízdo buduje z hlíny pod zemí, jen částečně taky nad zemí. Za teplých letních dnů nastává rojení. Okřídlené samičky a samečkové poletují ve vzduchu. Mravenec je všežravec.
Klíště obecné Klíště číhá v křovinách a v lesích, je nebezpečné člověku. Samička klade červená vajíčka mezi kameny. Vylíhnuté larvy vylézají na keře a tam čekají na kořist. I larvy se živí krví.
Nejznámější škůdce stromů Lýkožrout smrkový Lýkožrout zvaný kůrovec dokáže při přemnožení poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich lesích nejrozšířenější dřevinou.
Plazi Mezi plazy patří ještěrka a hadi. Mezi hady patří zmije a užovka.
Ještěrka zelená Ještěrka obývá teplá, skalnatá místa v blízkosti lesů. Samice klade vajíčka, která zahrabe do země. Mláďata se líhnou za šest až osm týdnů.
Zmije obecná Zmije je známý jedovatý had. Zmije má ráda smíšené lesy. Dorůstá délky až 80 centimetrů. Loví v noci, hlavně hraboše a myši.
Užovka obojková Užovka má jako ostatní hadi srostlá a průhledná víčka. Najdeme ji hlavně u vody, ale i v lese. Na podzim mizí užovky v trhlinách skal a v děrách v zemi. Živí se žábami, rybami, hmyzem.
Obojživelníci Mezi obojživelníky řadíme mloka.
Mlok skvrnitý Mlok žije v lesích ve vlhkém mechu nebo v blízkosti potoka. V květnu klade samička do vody kolem 70 larev. Po třech měsících se larvy přemění v mladé mloky, kteří pak vodu opouštějí. Mlok se živí pavouky, žížalami, slimáky a hmyzem. Zimu přespává v děrách.
Lesní ptáci Mezi nejznámější lesní ptáky patří puštík, sýček, sova, sojka, kukačka, sýkora, strakapoud, brhlík, čížek, drozd, pěnkava, straka a havran. Draví ptáci jsou jestřáb a káně.
Puštík obecný
Sýček obecný Sýček si zakládá hnízdo v dutině stromů. Sýček chytá v noci škodlivé chrousty, můry, ale i hraboše a myši.
Sova pálená Sova sedí na čtyřech až šesti vejcích celý měsíc. O mláďata se starají oba rodiče. Potravu tvoří myši, hraboši, vrabci a hmyz.
Sojka obecná Sojka má ráda dubové lesy, kde si na stromech buduje hnízdo. Střídají se na něm oba rodiče. Mláďata neopouští, ani když už dorostla. Potravou sojky jsou drobní živočichové, žaludy a jiná semena.
Kukačka obecná Kukačka se k nám vrací v dubnu z tropické Afriky. Známým kukáním se ozývá jen sameček. Samičky pátrají po hnízdech druhých ptáků, aby do jednoho vložily své vajíčko.
Sýkora koňadra Sýkora obývá lesy, parky a zahrady. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů. Do dutiny si nanosí hodně mechu. Samice sedí na vajíčkách dva týdny. Rodiče krmí svá mláďata hmyzem a jeho larvami.
Strakapoud velký Strakapoud žije ve všech lesích. Na jaře si párek strakapoudů vytesá dutinu do kmene stromu. Rodiče tu krmí mladé hmyzem a larvami. V zimě se strakapoud živí semeny.
Brhlík lesní Brhlík se živí hmyzem i semeny. Hnízdí v dutinách stromů, otvor dovede zmenšit směsí hlíny a slin. Z šesti až devíti vajíček se líhnou malí brhlíci. Krmí je oba rodiče.
Čížek lesní Čížek obývá jehličnaté lesy, často v blízkosti vod. Hnízdo si staví na konci větve a vystýlá ho peřím. Rodiče nosí mláďatům mšice.
Drozd zpěvný Drozd se zdržuje v křovinách a v lesích. Své hnízdo si pečlivě vymazává blátem. Mladé krmí oba rodiče žížalami, slimáky, housenkami.
Pěnkava obecná Pěnkavu najdeme v lesích. Živí se hlavně semeny. Úhledné hnízdo staví obvykle samice, ale o mláďata se starají oba rodiče.
Straka obecná Straka obývá polní lesíky. Buduje si hnízdo ze suchých klacíků, drnů a hlíny. O mláďata pečují oba rodiče. Straka se živí hraboši, ještěrkami, housenkami, ale i zrním a bobulemi.
Havran polní Havrani si na jaře stavějí v lesích i v parcích vysoko na stromech hnízda z ulámaných větviček. Sem přináší rodiče v hrdelním vaku mláďatům potravu, hlavně brouky, žížaly a hlemýždě.
Jestřáb lesní Jestřáb je dravý pták. Obývá větší lesy. Na jaře si staví na stromě velké hnízdo z větviček. Mláďata krmí jen samice. Umí porcovat kořist.
Káně lesní Káně patří mezi dravé ptáky. Nejradši sídlí v krajině, kde se střídají lesy, louky a pole. Hnízdo si staví na stromě. Mláďata jsou obrostlá prachovým peřím. Zpočátku je krmí matka. Káně vyhubí mnoho hrabošů.