NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ VLAŠTOVKA OBECNÁ BAŽANT OBECNÝ. Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta. pěvci.

Transkript

1 NÁZEV OBRÁZEK HNÍZDO POTRAVA JIŘIČKA OBECNÁ Buduje své polokulovité hnízdečko s malým vchodem z kousků bláta.. Je hmyzožravá, svou kořist loví za letu. Preferuje mouchy, mšice a létající mravence. VLAŠTOVKA OBECNÁ Lepí otevřené miskovité hnízdo bokem ke stěně, příležitostně využívá pevné podložky. Živí se létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá z vodní hladiny. Za letu takto i pije. V době dešťů má hlad, protože hmyz nelétá. Pěvci. BAŽANT OBECNÝ Spokojí se s mělkým důlkem v trávě. Staví si hnízdo na zemi, v dírách a houštinách. hrabaví Hmyz, semena a bobule, které buď najde nebo vyhrabe.

2 DATEL ČERNÝ Vytesá si dutinu ve stromě a dno pokryje vrstvou třísek. Je hmyzožravý. Živí se především dřevokaznými škůdci, mravenci, brouky nebo jejich larvami, které pomocí zobáku vytesává ze dřeva. Má dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci. datlovití DLASK TLUSTOZOBÝ Hnízdo si staví z drobných větviček, kořenů a rostlin v korunách stromů, bývá také vystlané chlupy. Díky mohutnému zobáku se může živit tvrdou potravou hlavně zrny. Vyklovává jádra z plodů, požírá tvrdá semena (např. třešní), oříšky habrů a bříz, někdy se živí i hmyzem. pěnkavovití HUSA VELKÁ Hnízdí na rybnících, močálech. Velké hnízdo staví z rákosových stébel samotná samice v rákosí, na vrbách i na ostrůvcích pod keři. Vystýlá je peřím. Živí se výhradně rostlinnou potravou. Požírá rostliny vodní i suchozemské (kořínky, trávy, hlízy, bobule ). vrubozubí

3 JESTŘÁB LESNÍ Hnízdí na velkých a silných stromech. Brání hnízdo a mladé i před většími dravci. letci, dravci Na kořist číhá ze své pozorovatelny a poté prování útok neuvěřitelnou rychlostí. Loví ptáky (holuby, vlaštovky, ale i bažanty, ), ale i savce (veverky, hraboše, ale i zajíce,..). KACHNA DIVOKÁ Hnízdo bývá hlavně na březích, ostrůvcích a v rákosinách. Kačer vybírá místo, ale hnízdo staví jen kachna. Mláďata dobře běhají, plavou i potápí se., vrubozubí Hledá potravu ve vodě i na souši. Hlavně se živí rostlinami (trávy), ale i živočichy (ryby, žáby, plazi, myši, hraboši, ale i zbytky mršin) LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ Vyvrtá do příkrého břehu až půl metru dlouhou chodbu a hnízdo vystele rybími kůstkami a šupinami. srostloprstí Živí se hlavně menšími rybami do velikosti 12 cm. Požírá i obojživelníky, hmyz a korýše. Na kořist číhá vsedě na větvi, pak se vrhá na rybu rychlým střemhlavým letem pod vodní hladinu, uchopí ji do zobáku a vrací se nazpět. Ulovenou potravu zabíjí údery o větev a polyká ji hlavou napřed.

4 MOUDIVLÁČEK LUŽNÍ Na konci tenké větve si plete z chmýří semen listnatých stromů a vláken důmyslné hruškovité hnízdečko s postranním vchodem. Živí se drobným hmyzem, pavoukovci a občas i semeny různých druhů rákosu. PĚNKAVA OBECNÁ Staví úpravné hnízdo z trávy, mechu, lišejníků a žíní. Často je zdobí bílou březovou kůrou. Patří mezi zrnožravé ptáky značnou část potravy tvoří semena z trav a obilí. Zbytek tvoří bobule, pupeny, hmyz, pavouci, housenky. Na krmítkách v zimě preferuje hlavně slunečnicová semena. POTÁPKA ROHÁČ Staví si plovoucí ostrůvek z tlejících listů vodních bylin. Hlavně loví ryby. Pod vodou dokáže vydržet až 3 minuty a potopit se do hloubky až 20 m. Většinou se ale potápí maximálně do 6 metrů. Mimo ryb požírá i hmyz, pulce, žáby, potápky

5 PUŠTÍK OBECNÝ Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců). Mláďata urputně hlídá, bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, kdyby se blížil k hnízdu. Útočí na hlavu sovy Aktivní je v noci. Živí se převážně malými lesními savci (myšice, rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky. RÁKOSNÍK VELKÝ Zavěšuje mezi stébla rákosu košíček upletený z travin. Obratně šplhá po rákosí, kde pátrá po potravě. Živí se hlavně hmyzem, ale i pavouky, měkkýši nebo obojživelníky. STRAKA OBECNÁ Důkladně vymazává hnízdní kotlinu hlínou a nahoru přidává stříšku z trní na ochranu před útočníky. V přírodě se živí hlavně hmyzem a měkkýši, mršinami, ale i semeny a plody. Vybírá z hnízd vejce a mláďata. Má zálibu v lesklých předmětech.

6 STRAKAPOUD VELKÝ Hnízdí v dutinách stromů podobně jako datel. šplhavci Je všežravý. V létě žere hlavně mravence, pavouky, stonožky, motýly, můry, dřevokazné škůdce a jejich larvy, ale i semena a plody. Občas olizuje mízu stromů. Plení i hnízda jiných ptáků hnízdících v dutinách stromů. Na krmítkách preferuje arašídy a slunečnicová semínka. Často tluče silným zobákem do kůry a ze štěrbin kořist vytahuje dlouhým vymrštitelným jazykem. SUP BĚLOHLAVÝ Hnízdí na skalách. Samice snášejí obyčejně jen jedno vejce, aby uživily mládě. Krmí je oba rodiče dravci Jsou mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky mají k tomu, aby mohli prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst a děr v mršině. Nevadí jim žádné maso, ani plesnivé. VOLAVKA POPELAVÁ Hnízdí většinou ve skupinách. Hnízdo (v průměru mívá i půl metru) staví v korunách vysokých stromů z větví, uvnitř ho vystýlá trávou. brodiví Převažující složkou potravy jsou ryby různé velikosti i mrtvé. Občas plení i hnízda vodních ptáků, často loví hraboše na polích. Kořist polyká vcelku. Bez pohybu stojí ve vodě nebo na souši, kořisti se pak zmocní rychlým škubnutím krkem a doslova ji harpunuje.

7 ŽLUVA HAJNÍ Splétá si ve vidlici větví visutou kolébku z trávy, větviček nebo kousků provázků. Živí se hmyzem a dužnatými plody například morušemi, vinnou révou, třešněmi. KRAHUJEC OBECNÝ Staví si velké ploché hnízdo z klacíků a větviček obvykle na smrku. dravci Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, sýkory) a jejich mláďata. Na kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem. Často tiše létá těsně nad zemí nebo podél stěn a křovinami, kořist překvapí a uloví.