XXIX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ 2019 23.1.2019 Role plynu na trhu, novinky v plynárenství a využití plynu v budoucnu
Největší producentské státy zemního plynu
Největší exportéři zemního plynu
Státy s největší spotřebou zemního plynu
Největší dovozci zemního plynu
Těžba a export plynu USA a Ruská federace
Obchodní bilance zemního plynu v USA
Importy LNG z USA do EU (mcm)
Globální trh s LNG
Produkce, spotřeba a importní závislost Číny v oblasti zemního plynu
Světové toky plynu
Roční spotřeba plynu v EU 1998-2017
EU zvyšování závislosti na importu plynu
EU spotřeba, import a domácí těžba plynu 2015-17
EU zvyšování závislosti na importu plynu dle jednotlivých zdrojů
Import plynu z RF do EU (TWh)
Import LNG do EU dle zdrojů (bcm)
Ceny plynu Evropa svět (USD/mmb tu)
Roční spotřeba plynu v ČR (GWh) 2007 91 290,2-6,7 % 2008 91 673,1 0,4 % 2009 86 216,2-6,0 % 2010 95 138,4 10,0 % 2011 85 645,6-10,0 % 2012 86 325,8 0,9 % 2013 87 968,6 1,5 % 2014 77 409,1-12 % 2015 81 067,9 4,5 % 2016 88 243,2 8,5 % 2017 90 625,0 2,7 % 2018 87 591,7-3,35 %
Změny dodavatele plynu
Ceny plynu domácnosti srovnání EU 1. pol. 2018 ( /kwh)
Ceny plynu průmysl srovnání EU 1. pol. 2018 ( /kwh)
Cena plynu domácností v hlavních městech států EU červen 2018
Vývoj cen plynu - Power Exchange Central Europe (PXE)
Tok plynu do plynárenské soustavy ČR
Tok plynu z plynárenské soustavy ČR
Návaznost na Nord Stream II
Projekt Capacity4Gas Projekt Capacity4Gas
Další projekty plynovodů nadnárodního významu ČR Stork II 2022 Moravia 2022 BACI 2020
Projekt Moravia Capacity Extension
Majetková transakce RWE E.ON V březnu 2018 se koncerny E.ON a RWE dohodly na tom, že RWE převede celý svůj podíl ve výši 76,8 % ve společnosti innogy (celková hodnota této společnosti je odhadována na cca 19 miliard EURO tj. cca 484 miliard Kč). na společnost E.ON. Transakce bude provedena prostřednictvím rozsáhlé výměny obchodních aktivit a podílů. RWE výměnou získá 16,6% podíl v E.ON.. Kromě toho získá RWE v podstatě veškeré podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů společnosti E.ON. Konkrétně bylo dohodnuto, že společnost RWE prodá svůj 76,8% podíl ve společnosti innogy společnosti E.ON za: výsledný podíl 16,67 % ve společnosti E.ON formou zvýšení kapitálu společnosti E.ON nepeněžitým vkladem ze stávajícího základního kapitálu; všechny hlavní aktivity společnosti E.ON v oblasti obnovitelných zdrojů; oblast obnovitelných zdrojů společnosti innogy; menšinové podíly, které vlastní PreussenElektra, dceřiná společnost společnosti E.ON, v jaderných elektrárnách Emsland a Gundremmingen provozovaných společností RWE; aktivity skladování plynu společnosti innogy a její podíl v rakouské energetické společnosti Kelag. Dohoda dále stanovuje platbu ve výši 1,5 miliardy eur, kterou RWE zaplatí společnosti E.ON. Společnost E.ON se rovněž zavázala učinit menšinovým akcionářům společnosti innogy dobrovolnou veřejnou nabídku převzetí.
Distribuce plynu
Dodávka plynu innogy Energie, s.r.o. -1,47% -1,51% -2,15% -2,27% -2,62% -9,86% -30,71% Pražská plynárenská, a.s. E.ON Energie, a.s. WINGAS GmbH ČEZ Prodej, a.s. LAMA energy a.s. -2,85% SPP CZ, a.s. -2,91% -3,13% -3,51% BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. ČEZ ESCO, a.s. Lumius, spol. s r.o. MND a.s. -3,90% -4,58% -5,32% -10,09% -13,12% EP ENERGY TRADING, a.s. UNIPETROL RPA, s.r.o. CENTROPOL ENERGY, a.s. Veolia Komodity ČR, s.r.o. Ostatní společnosti
Přiměřenost výstupní kapacity a maximální denní spotřeby plynu v regionu Severní Morava léta a zima
Novela EZ - Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy Pokud lze přepokládat, že z důvodu nedostatečných kapacit přepravní soustavy a nedostatečného využití zásobníku plynu provozovatel přepravní soustavy nebude schopen zajistit spolehlivý a bezpečný provoz přepravní soustavy, může Energetický regulační úřad na základě žádosti provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a způsobu jeho využívání. Žádost musí obsahovat odůvodnění potřeby vyhradit zásobník plynu pro provozovatele přepravní soustavy včetně rozsahu požadované skladovací kapacity, určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, dobu vyhrazení zásobníku plynu, cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení a způsob nákupu a prodeje plynu za účelem zajištění bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu přepravní soustavy. Součástí žádosti je smlouva uzavřená mezi provozovatelem přepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynu, jež obsahem odpovídá žádosti.
Novela EZ Solidarita přijímaná. Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní soustavy sousední členské státy, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a následně na základě souhlasu vlády sděluje sousedním členským státům, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá. Žádat poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je možné pouze ve výjimečných případech, které jsou vyjmenovány přímo použitelným předpisem Evropské unie. Žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství se podává vždy pouze na 24 hodin a je možné ji podat opakovaně. Plyn poskytnutý sousedními členskými státy v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí ministerstvo. To jej dále za úplatu na základě písemného pověření prostřednictvím operátora trhu, na jméno a účet ministerstva, poskytuje subjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora trhu registrováno alespoň jedno odběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylku, pro dodávky plynu zákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynem a na tuto činnost se ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek nepoužijí. V rámci úplaty, za níž je přejímán plyn od sousedních členských států v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Účastníci trhu s plynem jsou bez ohledu na uzavřené smlouvy za přijetí plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích povinni uhradit stejnou cenu za jednotku dodané energie, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzaci zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům. Plynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství za cenu podle odstavce 6 je možné zásobovat pouze zákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Novela EZ Solidarita poskytovaná Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a po projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je specifikován rozsah a cena možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany České republiky a to včetně kompenzaci tuzemským zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní výpomoci v krizových situacích v plynárenství a dotčeným držitelům licence. Žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství je podávána vždy pouze na 24 hodin a je možné ji podávat opakovaně. V případě, že sousední členský stát přijme buď v plném, nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné zajistit od subjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu s plynem s výjimkou zákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynu na základě vyhlášení stavu nouze. Ministerstvo poskytuje za úplatu plyn sousedním členským státům v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Tento plyn přejímá ministerstvo od subjektů zúčtování za úplatu na základě pověření prostřednictvím operátora trhu, který tento plyn přejímá na jméno a účet ministerstva; toto není považováno za obchod s plynem a nepoužijí se na něj ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek 49). V rámci úplaty, za níž je poskytován sousedním členským státům plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí sousední členský stát ministerstvu i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 21). Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence. Obchodníci s plynem jsou povinni plyn, pořízený za účelem zásobování těch svých zákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení spotřeby plynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.
Varianty rozvoje energetiky dle OTE
Předpoklad spotřeby plynu dle jednotlivých variant rozvoje energetiky
Plynovod Nord Stream II
Plynovod Turk Stream
Jižní plynárenský koridor
Výhled cen plynu Světová banka
Idea EU směrem k perspektivě bezemisní energetice
Obnovitelný a dekarbonizovaný plyn Syntetický plyn - známý jako "syngas", tento metan může být vyroben z mnoha zdrojů nebo procesů. Obnovitelné zdroje energie mohou být vyráběny zplyňováním biomasy nebo metanizováním vodíku, který byl vyroben elektrolýzou (elektřina na plyn). Ne všichni syntetický plyn je však obnovitelný; to může být také vyrobeno z zplyňování uhlí. Vodík - nejlehčí ze všech plynů, je nejhojnějším prvkem ve vesmíru.může být vyroben z obnovitelných zdrojů, jako je elektřina z obnovitelných zdrojů (elektrolýza) nebo z biomasy (zplyňování). Lze jej také methanizovat pomocí uhlíku ze vzduchu nebo z bioplynových stanic. Bioplyn - mnoho zdrojů lze použít k výrobě bioplynu a biometanu: hnůj, odpadní vody a odpad (ať už zemědělský nebo komunální). Evropa vyrábí miliony tun odpadu, který může být přeměněn na bioplyn, což přispívá k okružnímu hospodářství. Také se vyvíjejí nové zdroje bioplynu, jako bioplyn z řas.
Představy EK ohledně budoucnosti plynárenství Z hlediska časové osy můžeme představy EK shrnout následovně; v krátkodobém výhledu do 2030 poroste role plynu ve výrobě elektřiny a v H&C na úkor uhlí hlavními drivery bude rostoucí cena povolenky, končící životnost uhelných elektráren/neekonomičnost plnění emisních standardů a potřeba flexibility. Ve střednědobém horizontu 2030-2040 by mělo dojít k ozeleňování sektoru plynárenství, čímž by se měla do velké míry kompenzovat rostoucí závislost na importu v tomto období by měly být pro fungování v tržních podmínkách připraveny technologie CCS, P2G, vodík atd., které by měly přispět rovněž k ozelenění sektorů dopravy a průmyslu. V dlouhodobém výhledu, tedy do roku 2050 by pak mělo dojít k prakticky úplné dekarbonizaci celého sektoru plynu.
Scénáře možného vývoje v EU do roku 2050 Strong electrification Strong development of REN-methane Strong development of hydrogen
Děkuji za pozornost 48