Plynárenství současný stav, budoucí výhled

Transkript

1 XXVIII. SEMINÁŘ Se ENERGETIKŮ Plynárenství současný stav, budoucí výhled

2 Podíly jednotlivých druhů prvotních zdrojů energie na světovém energetickém mixu

3 Zásoby zemního plynu

4 Zásoby zemního plynu - vývoj

5 Prvotní zdroje energie dle jednotlivých kontinentů I.

6 Prvotní zdroje energie dle jednotlivých kontinentů II.

7 Potrubní přeprava plynu přeprava potrubím zejména evropský kontinent je protkán hustou sítí dálkových plynovodů. Provozní tlaky v nejnovějších potrubních systémech dosahují až 10 MPa a průměry plynovodů často přesahují jeden metr. Plynovody jsou vedeny nejen po souši, ale mohou být také položeny na mořském dně. Tímto způsobem se např. do Evropy dopravuje zemní plyn z nalezišť v Severním moři nebo Africe nebo nejnověji z Ruska do Německa (plynovod Nord Stream).

8 Přeprava tankery přeprava tankery - je využívána pro přepravu přes moře na velké vzdálenosti - např. do Evropy je takto dodáván zkapalněný zemní plyn (LNG) z Alžírska, Nigérie nebo Austrálie. Zemní plyn se na pobřeží zkapalní (zkapalněním zmenší zemní plyn svůj objem cca 600 krát, při atmosférickém tlaku má kapalný plyn teplotu -161 o C) a přečerpá do tankeru. LNG má vyšší obsah methanu než zemní plyn v plynném stavu. Lodní flotila pro transport LNG je ale stále ještě omezená a současně náročná na bezpečnost i údržbu V cílovém terminálu se LNG přečerpá do zásobníků, postupně se odpařuje a dodává do plynovodních systémů. Zkapalňování je poměrně energeticky náročný proces, nicméně v posledních letech se podařilo náklady výrazně snížit.

9 Tanker LNG

10 Světové toky plynu 2016

11 Srovnání cen zemního plynu

12 Srovnání cen LNG

13 Světové toky plynu současnost a výhled dle IEA

14 Exportní oblasti v současnosti a dle výhledu IEA

15 Importní oblasti v současnosti a dle výhledu IEA

16 Spotřeba plynu současnost a odhad IEA

17 Shrnutí EU Spotřeba plynu v EU stoupla v roce 2016 meziročně o cca 6-7 % a představovala hodnotu cca 464 mld. m3 Pokračoval trend poklesu domácí těžby a růstu importu ze zemí mimo EU, import vzrostl meziročně o cca 12% ( import z RF se meziročně zvýšil o cca 22 %). Ruská federace se podílela na importu ze 42 %, Norsko z 34 % a Alžírsko z 10%. Přibližně 13 % se na importu podílely dodávky LNG především z Kataru. Za import plynu bylo uhrazeno cca 59 mld. EURO tj. cca o 20% méně než v roce 2015 Zásobníky plynu v EU byly v očekávání nárůstu cen plynu a tužší zimy prakticky zaplněny

18 Import plynu do EU

19 Import plynu do EU 2016

20 Import LNG do EU dle zdrojů

21 Import plynu z RF do EU dle dopravních cest

22 Dovoz plynu na Ukrajinu

23 Ceny plynu domácnosti srovnání EU 1. pol ( /kwh)

24 Ceny plynu průmysl srovnání EU 1. pol ( /kwh)

25 Světová těžba, export a import plynu

26 Nařízení č. 1938/2017 opatření solidarity Opatření solidarity je poslední možností a použije se pouze tehdy, pokud členský stát, který požádal o uplatňování opatření solidarity: nebyl schopen pokrýt nedostatek dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity navzdory uplatňování vnitrostátních opatření vyčerpal veškerá opatření založená na tržním principu a všechna opatření poskytovaná v rámci svého havarijního plánu podal výslovnou žádost země s popisem provedených opatření Komisi a příslušným orgánům všech členských států, které jsou s ním propojeny přímo nebo prostřednictvím třetích zemí se zavazuje zaplatit spravedlivou a okamžitou náhradu NUTNO STADIT SE ZNĚNÍM NÁRODNÍ LEGISLATIVY zejména energetický zákon a vyhláška o stavech nouze v plynárenství a bezpečnostním standardu dodávky plynu chráněným zákazníkům

27 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem Návrh zpracovala Evropská komise jako reakci na svoji doposavad neúspěšnou snahu získat mandát k jednání s Ruskou federací ohledně fungování projektu Nord Stream II. Vyšla přitom ze závěru právní analýzy, že pravidla týkající se plynovodů spojujících dva nebo více členských států, které spadají pod definici "propojovacího vedení", se nevztahují na plynovody vstupující do EU a jako řešení navrhla změnu dosavadní Směrnice. Cílem návrhu je podle Komise vyjasnění uplatnění třetího liberalizačního balíčku na propojovací plynovody z třetích zemí a s tím souvisejícího, plnění požadavků transparentnosti a umožnění přístupu třetích stran. Tak by měla být zajištěna jednotnost právního rámce EU, konkurenceschopnost a nediskriminace, což by mělo vést k tlaku na snížení cen plynu pro zákazníky.

28 Možné dopady přijetí návrhu směrnice na ČR V případě ČR by přijetí návrhu Směrnice de facto znamenalo znejistění podmínek na dosavadních hlavních zásobovacích trasách, neboť je nutné vzít do úvahy, že drtivá většina (cca 90 %) objemu plynu, která se dostává na území České republiky pro potřeby importu či mezinárodního tranzitu, na něj vstupuje ze Spolkové republiky Německo a hlavní importní trasou je tak plynovod Nord Stream I, jehož by se navrhovaná opatření přímo týkala. Přineslo by to nejen nejistotu v jeho dosavadním využívání, ale i nejistotu platných výjimek z přístupu třetích stran do navazujících plynovodů OPAL a GAZELA s negativním dopadem nejen na bezpečnost zásobování, ale i na cenu pro konečného zákazníka. Nejhorší možný scénář retroaktivní aplikace upravené směrnice na plynovod Nord Stream I by de facto mohla znamenat oslabení dosavadní pozice České republiky jako tranzitní země a to na úkor jiných přepravních cest.

29 Pozice ČR k návrhu Směrnice Česká republika striktně požaduje provedení posouzení dopadů a je v jejím zájmu připojit se ke státům, které požadují provedení této analýzy. Při tomto požadavku se bude opírat především o Interinstitucionální dohodu z Česká republika striktně požaduje provedení právního posouzení ze strany Právní služby Rady. S ohledem na obavy spojené z rozsahem negativních externalit a množstvím otevřených otázek spojených s revizí Směrnice, by měla Česká republika zaujímat negativní postoj k předložené revizi Směrnice, a to minimálně do doby, než bude provedena analýza dopadů a právní posouzení ze strany Právní služby Rady, které ty obavy vyvrátí. Česká republika bude požadovat, aby pro státy, které nesousedí s žádnou třetí zemí ani nemají mořské pobřeží, byla přímo ve Směrnici zakotvena výjimka z povinnosti jejího provedení do vnitrostátního práva a pokud to nebude z jakýchkoliv důvodů možné, pak bude usilovat o prodloužení transpoziční lhůty.

30 Quo Vadis plynárenství Studie s ambicemi na jejím základě zásadně změnit podobu trhu s plynem. Za zásadní problém považujeme stanovení jednotného tarifu na vstupu do EU, který by byl proti současnosti značně vyšší a kompenzoval by zrušení přeshraničních plateb. To by vedlo k navýšení cen pro země se vstupem plynu do EU a zejména k zásadnímu zdražení flexibility dovozu plynu do EU, což by mělo negativní efekt pro úroveň konkurence, které by se díky vysokým vstupním tarifům nevyplatilo dovážet do EU dodatečné objemy. MPO (ale i velcí zákazníci a plynárenské podniky) žádá nejprve důslednou implementací stávající legislativy EU, vyčkat na praktické fungování síťových kodexů a teprve poté případně přistoupit k možným změnám trhu.

31 Nord Stream II

32 Nord Stream II - potrubí

33 Specializované plavidlo pro pokládku potrubí

34 Plynovod Turk Stream

35 Pokládka potrubí

36 Průřez potrubím

37 Jižní plynárenský koridor

38 Významné plynovody pro region Střední Evropy LNG BALTIC PIPE LNG Import into Region GIPL PCI Projects EUGAL Other Projects ONI BACI CPI PSI PL-UA Sources: ENSTSOG Capacity Map 2016 HU-SI ROHUAT (BRUA) EASTRING EU list of projects of common interest of 18/11/2015 LNG TESL A 38

39 Výroční aukce kapacity pro příhraniční kapacity Dne 6. března 2017 se konala výroční aukce kapacity pro příhraniční kapacity tranzitní přepravy plynu po celé Evropě. Tato kapacita zahrnuje rovněž příhraniční kapacity související s projektem Nord Stream II, např. kapacity na česko-německých a na česko-slovenských hranicích a jinde ve střední Evropě. V této aukci byly rezervovány kapacity o objemu mld. m 3 ročně na období od roku 2020 do roku Tyto kapacity si mezi sebou rozdělily Německo, Česká republika a Slovensko. Díky této aukci by měl být stabilně zajištěn rozvoj české plynárenské soustavy na příštích 22 let a tak eliminováno riziko přesunu větší části nákladů na provoz přepravní soustavy na oblast národní přepravy.

40 Návaznost na Nord stream II

41 Projekt Capacity4Gas Projekt Capacity4Gas je součástí větší iniciativy zaměřené na zajištění bezpečného a finančně efektivního přístupu k dodávkám plynu prostřednictvím nových plynovodních kapacit, zejména v Baltském moři, přičemž nově budovaná infrastruktura v České republice bude dostupná všem zájemcům z řad účastníků trhu, a to na zcela transparentním a nediskriminačním základě, a bude sloužit pro přepravu všech druhů zemního plynu bez ohledu na jejich původ, např. z Norska, Ruska nebo ze Spojených států. Projekt Capacity4Gas přispěje ke zvýšení bezpečnosti dodávek plynu v České republice a v celém regionu střední a východní Evropy. Zároveň s tím projekt dále posílí strategickou roli České republiky v oblasti mezinárodního tranzitu plynu

42 Projekt Capacity4Gas Projekt Capacity4Gas II.

43 Další projekty plynovodů nadnárodního významu ČR Stork II 2022 Moravia 2022 BACI 2020

44 Vyhláška MPO č. 236/2017 Sb., kterou se mění vyhláška MPO č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru Novela představuje technickou úpravu vyhlášky ve smyslu několika stručných změn, které se týkají číselných respektive textových údajů v 4, odst. 3, písm. b) a v 4, odst. 5, kde v obou případech dochází ke zkrácení původního 18 měsíčního intervalu zpracování údajů z měření plynu na interval 12 měsíční, čímž se zajišťuje jednotnost s textem 15 odst. 1 vyhlášky ERÚ č. 70/2016 Sb. o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. Další změna, která se týká ustanovení 9 odst. 3, reaguje na praktické poznatky, kdy se lze setkat s tím, že štítky plynových spotřebičů jsou buď nepřístupné (štítek je například umístěn na zadní části spotřebiče, která je těsně u stěny komína) nebo na spotřebičích zcela schází. Navrhuje se v případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použít výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče. Tyto příkony je možné zjistit buď přímo od výrobců plynových spotřebičů, nebo z existujících databází dotčených plynových spotřebičů Poslední změna se týká 9, odst. 10, písm. a), kde způsob stanovení pevné denní ceny za chybějící vyrovnávací plyn byl dříve upraven v Cenovém rozhodnutí ERÚ, po změnách struktury Cenového rozhodnutí proto bylo nutné uvedený princip implantovat do národní legislativy, konkrétně do zmíněné vyhlášky.

45 Vyhláška č. 419/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení. Cílem novely je úprava vyhlášky ve smyslu potřeby změny v četnosti a ve struktuře zasílaných odhadů spotřeby zemního plynu v jednotlivých distribučních zónách, které provozovatelé distribučních soustav poskytují provozovateli přepravní soustavy. Pro přípravu provozu, jeho operativní řízení a jeho vyhodnocení je zapotřebí systémové předávání hodinových předpovědí spotřeby plynu na daný plynárenský den zpřesňovaných v jeho průběhu a hodinových předpovědí spotřeby plynu pro plynárenský den následující. Úprava znění hodinových předpovědí spotřeby plynu se týká ustanovení 6, 7, 8,10 a 18 vyhlášky a pro její realizaci se předpokládá fyzická instalace systémového softwarového řešení na straně provozovatelů distribučních soustav ve smyslu komplexního systému pro odhad spotřeby plynu včetně jeho datového propojení s provozovatelem přepravní soustavy. Náklady s tímto spojené jsou na straně třech provozovatelů distribučních soustav (GasNet, PPD a E.ON)

46 Roční spotřeba plynu v ČR (GWh) ,2-6,7 % ,1 0,4 % ,2-6,0 % ,4 10,0 % ,6-10,0 % ,8 0,9 % ,6 1,5 % ,1-12 % ,9 4,5 % ,2 8,5 % ,0 2,7 %

47 Změny dodavatele

48 Varianty rozvoje energetiky Koncepční Centrální Decentrální Rozvoj energetiky podobný Státní energetické koncepci Rozvoj energetiky s větším důrazem na velké zdroje a centrální charakter Rozvoj energetiky velký důraz na decentralizaci - referenční rozvoj poptávky - odpovídá SEK - diverzifikované PEZ - Částečný rozvoj decentrální energetiky zejména OZE - referenční rozvoj poptávky - využití zejména velkých zdrojů - velké využití domácího uhlí - velmi malý rozvoj decentrální energetiky - referenční rozvoj poptávky - vysoký (až limitní) rozvoj decentrální energetiky - rozvoj zejména OZE - částečná likvidace CZT 4

49 (%) rok báze = 100 % Celková spotřeba plynu srovnání variant I % % + 57 % Koncepční Centrální Decentrální historie 4

50 TWh Celková spotřeba plynu srovnání variant II TWh 135 TWh 131 TWh Koncepční Centrální Decentrální historie 5

51 Výhled legislativních prací na rok 2018 Novela energetického zákona 04/ předložení do vlády Novela vyhlášky o stavech nouze v plynárenství a bezpečnostním standardu dodávky plynu chráněným zákazníkům - předpokládaná účinnost 12/2018 Věcný záměr nového energetického zákona předložení do vlády 10/2018

52 Řízení EU Pilot č. 7809/15/ENER ohledně implementace třetího energetického balíčku 90% ÚSPĚŠNOST VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK 80% 78% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 22% 10% 0% Úspěšně vypořádané připomínky Neúspěšně vypořádané připomínky

53 Dokument Evropské komise Porušení smlouvy č. 2017/2152 Ochrana obchodně citlivých informací Složení dozorčího orgánu nezávislého provozovatele přepravní soustavy Nezávislost a rozhodovací pravomoci národního regulačního orgánu, pokud jde o desetileté plány rozvoje sítě nezávislého provozovatele přenosové/přepravní soustavy Podmínky odvolání Rady národního regulačního orgánu Mimosoudní urovnávání sporů vůči provozovateli přenosové/přepravní nebo provozovateli distribuční soustavy Právo podat podnět k přezkoumání rozhodnutí národního regulačního orgánu o sazbách nebo metodikách Právo na soudní přezkum rozhodnutí národního regulačního orgánu Oddělení provozovatelů distribuční soustavy různé vizuální identity

54 Děkuji za pozornost 54