Vývoj a stav Životního prostředí V ČR Od 20 století došlo k významnému zhoršení Našeho Životního prostředí. V druhé polovině 20 století patřila tehdejší Československá socialistická republika mezi největší producenty vzdušných škodlivin. Vysoké emise těchto látek jako byly: SO 2, No x či tuhé látky poprašky apod. měly v 60 létech minulého století za následek odumírání lesů či silné znečištění vod. Nadměrné hnojení mělo za následek vyplachování nadměrných živin do okolních (stojatých, tekoucích, podpovrchových) vod. Odpadové hospodářství v podstatě ekologicky neexistovalo (vyjma nebezpečných odpadů) - Komunální odpady - devastace krajiny - smog (je chemické znečištění atmosféry, které je způsobené lidskou činností) - inverze teplotní Obyvatelstvo a sídla České republiky Demografie věda zabývající se obyvatelstvem Natalita porodnost Mortalita úmrtnost Přirozený přírůstek za rok se narodí více lidí, než jich zemře (kladný x záporný) Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu (někdy zaměňováno s natalitou). Tento ukazatel by měl být 2,1 potomků na 1 ženu pro zachování populace. Plodnost v Československu/Česku Rok 1950 1960 1970 1980 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2007 Plodnost 2,800 2,114 1,913 2,096 1,893 1,278 1,144 1,146 1,171 1,179 1,4 Hustota zalidnění Počet obyvatel na Km 2 Nyní takzvaný baby boom (vysoká porodnost) Proces stárnutí obyvatelstva mnoho důchodců (ne lidí v důchodovém věku ale stále v produktivním věku), lidé se nyní dožívají vyššího věku ( výborná zdravotní péče, prevence).
Osídlení Urbanizace stěhování lidí do měst. Suburbanizace opak, lide se stěhují z velkých (větších) měst do menších obcí. Aglomerace seskupování měst centrem je jedno město a okolní města jsou takzvané periferie (Většinou se vyznačuje společnou hromadnou dopravou, provázaností ekonomiky, zástavbou nebo společnou administrativou, apod.). Konurbace (souměstí) seskupování aglomerací, je několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu. Na rozdíl od aglomerace existují jednotlivá města jako samostatné celky a nemusí mít společné zázemí ani jednotné centrum polycentrická forma aglomerace. U nás: - Města nad 10 000 obyvatel. - Velkoměsta nad 100 000 obyvatel Máme 5 velkoměst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Olomouc) Hospodářství Po roce 1989 privatizace = vznik soukromého sektoru a příliv zahraničního kapitálu. Restituce návrat majetku původním majitelům Transformace zvyšování efektivity výroby (levněji + odbyt), zvýšení kvality produktu, výrobku, zlepšení ekologických podmínek, apod. V současnosti roste význam služeb zlepšování podmínek pro cestovní ruch, (doprava, silnice) a vstup do Shengenského prostoru (je území většiny evropských států a Shengenská dohoda byla základem pro všeobecné zrušení celních a pasových kontrol na vnitřních hranicích EU, čímž se vytvořil tzv. Schengenský prostor)
Zdroj: http://www.ceskeskolstvi.cz/produkt/hospodarska-mapa-cr-prumysl-mapa-a3-11207805/#
Zemědělství Transformace zemědělství, zefektivnění v 90 letech, restituce, pokles hnojení o 1/3 snížení znečišťování. Přírodní faktory: Zemědělskou výrobu, její objem a strukturu ovlivňují přírodní podmínky. Přírodní podmínky mohou sehrávat limitující roli pro zemědělské využívání daného území, zaměření a účinnost výroby. Naše přírodní předpoklady lze označit za průměrné až horší. Území s nejlepšími podmínkami představuje kukuřičná oblast-produkuje se tam kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilná zelenina, ovoce a vinná réva. Řepařská oblast je vhodná pro pěstování obilnin (potravinářská pšenice, ječmen a slad), cukrové řepy a raných brambor. Bramborářská oblast má největší procento zemědělské půdy. Pěstování brambor, krmných obilnin a řepky na. Větší rozlohy zaujímají louky pastviny. V horských oblastech je větší zastoupení luk, pastvin a lesních ploch. Sociální faktory: Nedostatkem je malá integrace zemědělských prvovýrobců při odbytu produktů, nízká je ve srovnání se zeměmi EU ochrana domácího trhu. V zemědělství je dnes zaměstnáno asi 6% ekonomicky činného obyvatelstva. Průměrné výnosy jsou však v porovnání s EU nižší (u obilovin kolem 80%, u brambor jen 60%). Nižší je užitkovost hospodářských zvířat. Rostlinná výroba (pěstování plodin zemědělské výroby) 1.) 50% jsou obiloviny pšenice ½, ječmen, oves (Polabí) 2.) Olejniny hlavně řepka, brambory (Jihočeský kraj) 3.) Ovoce, zelenina (Polabí) 4.) Chmel (Žatecko, Lounsko, Prostějovsko) 5.) Cukrová třetina (Celá ČR) 6.) Horská louky (Celá ČR) Živočišná výroba (chov dobytka) 1.) Prasata (blízko měst) 2.) Drůbež, skot, ovce (hl. Valašsko, Beskydy) 3.) Rybářství (Kapr Jižní Čechy) 4.) Včelařství (Celá ČR) Ekologické zemědělství - Je šetrné k přírodě a půdě, bez umělých hnojiv biopotraviny (dražší) Agroturistika - Hlavně podhorských oblastech, ubytování a odpočinek u soukromníků - Jezdectví, konzumace vlastní produkce a výrobků
Zpracovatelský průmysl Zpracovatelský průmysl zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají zpracováním surovin a polotovarů průmyslového i zemědělského původu. Průmyslová výroba tvoří rozhodující složku výrobní základny světového hospodářství. Připadá na ni asi 70%celkové materiální produkce. Do tohoto průmyslového odvětví se zařazuje hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl. Hutnictví Hutnictví-metalurgie zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví. Primární hutnictví-zpracovává především rudy kovů. Sekundární hutnictví-zpracovává hlavně kovový odpad. Hutnictví železa a oceli Hutnictví železa (černá metalurgie Arcelon Mital) zajišťuje - podle hmotnosti zhruba 95% úhrnné světové spotřeby kovů. Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích. V zemích bohatých na suroviny (Čína, Brazílie, Indie, Austrálie) se produkce železa a oceli výrazně neliší. V zemích, kde se při výrobě více využívá kovového šrotu, je produkce oceli až 1,5-2krát vyšší než výroba surového železa (např. USA, Kanadě) Hutnictví neželezných kovů Hmotnost produkce hutnictví neželezných kovů (barevné metalurgie) činí pouze 5% objemu výroby. Hutnictví železa, ale význam tohoto odvětví je obrovský. Na hutnictví hliníku, mědi, zinku a olova připadá 96% objemu celé barevné metalurgie. Zvláštní postavení zaujímá v metalurgii barevných kovů hutnictví hliníku. Základní surovinou k výrobě hliníku je bauxit. Strojírenství Všeobecné strojírenství - výroba obráběcích strojů, průmyslového zařízení a zemědělských mechanizačních výrobků. Dopravní strojírenství - výroba lodí a automobilů. Automobilový průmysl -patří mezi největší složku průmyslu. Před druhou světovou válkou se vyrábělo asi 4 mil. aut ročně. Na počátku 90. let 45 milionů-z toho přes 70%osobních. Elektrotechnický a elektronický průmysl Elektronický průmysl se skládá z vojenskoprůmyslové elektroniky a běžné spotřební elektroniky. Po celém světě se stala důležitým oborem v řadě rozvojových zemí. Chemický průmysl Chemický průmysl svými výrobky a technologiemi výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství. Jako výrobce hnojiv, přípravků pro ochranu a růst rostlin a stimulátorů pro živočišnou výrobu je chemický průmysl jedním z hlavních činitelů rozvoje výroby potravin. Chemický průmysl je náročný na vodu, proto jsou významné chemické kombináty orientovány na řeky se stabilním průtokem Nejrychleji rostoucími obory chemického průmyslu se staly petrochemie výroba průmyslových hnojiv a léčiva.
Produkce hnojiv je co do objemu nejrozsáhlejší složkou anorganické chemie. Produkci dusíkových a fosforečných hnojiv Výroba kyseliny sírové má základní význam- vzhledem k univerzálnímu použití. Produkce plastů má největší rozsah v organické chemii. Rychlý rozvoj výroby plastů souvisí s hospodárností výroby a s širokým uplatněním. Produkce chemických vláken. Chemická vlákna se dělí na umělá - z přírodních polymerů a na vlákna ze syntetických polymerů. Spotřební průmysl Spotřební průmysl lze rozdělit na dvě části: - první skupinu oborů spotřebního průmyslu dodává relativně levnou, hromadnou produkci široké spotřeby (vyžaduje méně kvalifikované pracovní síly). Produkcí je módní zboží - obuv, bavlněné tkaniny - druhou skupinu reprezentují obory s drahými výrobky. (klenoty, kožešiny, koberce, nábytek). Potravinářský průmysl Potravinářský průmysl zahrnuje řadu průmyslových oborů, které upravují a zpracovávají produkty rostlinné a živočišné výroby. Potravinářství zajišťuje uspokojování nejzákladnějších potřeb obyvatelstva produkty převážně krátkodobé spotřeby. Potravinářský průmysl tvoří dvě kategorie oborů, které se liší rozsahem i charakterem rozmístění: -do první kategorie patří potravinářské obory, které se zabývají zpracováváním dovážených surovin. Vyrábějí trvanlivé produkty. Patří sem továrny na čokolády, margarín, rafinérie cukru. -do druhé kategorie patří méně rozsáhlé provozy, které se rozdělují do dvou skupin závodů: a)závody orientované na suroviny - cukrovary, škrobárny, lihovary, konzervárny b)závody orientované na spotřebitele - výrobny potravinářských polotovarů, nealkoholických nápojů, pekárny. Specifickým oborem přiřazovaným obvykle k potravinářství je tabákový průmysl.