Strategické plány měst z pohledu genderové analýzy. Vladimíra Šilhánková, Michael Pondělíček a Jana Modráčková

Strategické plány měst z pohledu genderové analýzy Vladimíra Šilhánková, Michael Pondělíček a Jana Modráčková Civitas per Populi, Hradec Králové 13

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Mgr. Michael Pondělíček Ing. Jana Modráčková ISBN 978--87756-2-7 Vydání této publikace finančně podpořila Nadace Open Society Fund Praha 13 Vladimíra Šilhánková, Michael Pondělíček a Jana Modráčková. Civitas per Populi 2

Úvod Strategické plánování rozvoje měst a regionů u nás začalo být více podporováno až na přelomu tisíciletí. Zákonem není nikde určen obsah, ani způsob pořízení strategických dokumentů, každá obec si je sestavuje na základě potřeb v dané lokalitě. Ani genderová vyváženost není zákonem ošetřena. Příčinou může být tedy ne příliš dlouhá tradice strategického plánování jako takového a také chybějící právní předpisy, které by jasně problematiku genderové vyváženosti začlenily do české legislativy. Při plánování rozvoje a tedy i při strategickém plánování je třeba sledovat hledisko rovnosti žen a mužů, a to na základě analýzy, nebo pouhým uvážením. Z dlouhodobého hlediska by měly být brány v potaz potřeby žen i mužů, i strategické cíle by tedy měly být rámcově genderově vyvážené. Cílem ovšem není stavět genderové hledisko nad ostatní kritéria a upřednostňovat cíle, aktivity či projekty, které jsou zaměřeny na ženy. Obec by tím měla získat přehled o struktuře strategického plánování, což umožní jeho lepší analýzu. Problematika genderu by měla být zohledněna ve všech úrovních strategického plánování. Tedy strategická vize, vlastní strategický plán se stanovenými kritickými oblastmi a samotné akční plány by měly být posouzeny, zda vedou k rovnosti žen a mužů. Podobně to platí o projektech, které přispívají k plnění jednotlivých úrovní strategického plánu. Zamýšlené investiční aktivity je nutno hodnotit jako celek, ale i v rámci jednotlivých výdajových kapitol a jejich vyváženosti. Ve veřejném sektoru se používá metoda strategického plánování na úrovni obcí. Aplikace gender mainstreamingu ve strategickém plánování není zatím využívána, přesto je třeba se zabývat otázkou dopadů strategického plánování na obyvatele měst i dalších sídel a případně mikroregionů nebo na jednotlivé skupiny obyvatel města. Cíl projektu Hlavním cílem projektu bylo vyvinutí a ověření metodiky pro vypracování genderových analýz strategických plánů a jejich ověření na souboru plánů 16 velkých měst v České republice a při jejich vzájemném porovnání. Zavedením metodiky hodnocení strategických plánů podle genderové vyváženosti se změní především pohled na celkovou problematiku rozvoje města. Genderová analýza poskytne rozhodujícím představitelům obce zpětnou vazbu ke strategickému plánu a umožní jim nastavené cíle plánu obracet směrem ke genderové vyváženosti. Projekt má za cíl dosáhnout změny v přístupu ke strategickému plánování měst a obcí, kdy se genderová analýza stane obvyklou součástí strategických dokumentů. 3

Metodika Pro generovou analýzu Strategických dokumentů byla vytvořena unikátní metodika, která vychází jak u obecných principů gender mainstreamingu a generových analýz, které kombinuje s matematickými a statistickými modely hodnocení strategických dokumentů. Pro zpracování projektu byla zvolena expertní metoda hodnocení viz podrobněji níže, a to zejména z důvodů finančních a časových limitů pro zpracování. Expertní skupina a hodnocení z pohledu gender Pro vlastní analýzu dále byla ustanovena expertní skupina (hodnotitelé), která se zabývala hodnocením relevantnosti stanovených strategických cílů pro jednotlivé genderové skupiny. Expertní skupina byla složena tak, aby pokrývala jednotlivé skupiny sledované v generové analýze, a to vždy min. po dvou zástupcích z každé následující skupiny: Muži, Ženy, Děti do 15 let věku, Studenti, Senioři, Náboženské skupiny (zapojeni byli římští katolíci a členové Církve československé husitské), Národnostní menšiny (ve spolupráci s pracovníky Oblastní Charity Hradec Králové bylo dohodnuto zapojení Romů). Členové expertní skupiny byli členy nebo spolupracovníky o. s. Civitas per Populi z různých míst ČR (Hradec Králové, Praha, Beroun, Pardubice) s výjimkou skupiny národnostních menšin viz poznámka výše. Hodnotitelé bodovým hodnocením priorit strategických cílů hodnotili soulad cílů strategického plánu se zájmy skupiny, kterou zastupovali. Byly vytvořeny tabulkové a textové soubory k jednotlivým městům s potřebnými daty. Ke každému městu byl pak vytvořen zvlášť dokument ve formátu tabulky s přehledem všech Prioritních (kritických) oblastí a Cílů prioritních oblastí příslušného strategického dokumentu, který pak sloužil jako dotazník pro hodnotitele viz příklad podkladu pro hodnocení Cíle A ze Strategie pro Brno. 4

Cíle kritické oblasti: A. Koordinace investiční výstavby 1.1 Institucionální, legislativní a organizační zajištění koordinace jednotlivých plánů včetně vymezení kompetencí 2.1 Institucionální a legislativní zajištění koordinace investic 3.1 Koordinace ekonomických zájmů a podpora soukromých investorů v oblastech veřejného zájmu Celkové agregované vyhodnocení Body Hodnotitelé měli ke každému cíli přiřadit bodovou hodnotu 1-5, která určovala dopad vybraného cíle na danou expertní skupinu. Hodnocení je subjektivní, závislé na individuálním posouzení hodnotitele. Dle svých priorit hodnotili následně: Priorita 1 2 3 4 5 vůbec nepreferuji spíše nepreferuji neutrální názor spíše preferuji velmi preferuji ( je mi to jedno ) Vyplněné dotazníky byly zpracovány do přehledových tabulek pro jednotlivá města a jejich jednotlivé strategické cíle viz ukázka vyhodnocení Strategického plánu Českých Budějovic - Klíčová oblast: B. Program pro kvalitu života experty. 5

Klíčová oblast: B. Program pro kvalitu života Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Nábož. skupiny 1.1 Revitalizovat českobudějovická sídliště s důrazem na sídliště Máj 3,5 4,5 4 2,5 4,5 1 4 1.2 Připravit dosud nevyužité plochy určené pro bydlení na území města 3 4 2,5 2,5 2 4 3,5 1.3 Připravit a realizovat integrované plány rozvoje města se zaměřením na problémové či rozvojové oblasti bydlení a nabídku bezpečného a kvalitního života ve městě jako významný podklad pro čerpání finančních prostředků z prostředků SF EU 4 4,5 3,5 2,5 4,5 5 4 1.4 Vybudovat městské subcentrum ve Čtyřech Dvorech 3,5 3,5 4 1,5 3,5 1 3 2.1 Využívat společného potenciálu kultury, sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu a posílit komunikaci v těchto oblastech 3 4,5 5 2 4,5 1 4,5 2.2 Zajistit rovnoměrný rozvoj zázemí pro kulturu, sport a volnočasové aktivity na území města s ohledem na poptávku 3 4,5 4,5 2 4 1 4,5 2.3 Podporovat volnočasové aktivity pro všechny věkové skupiny obyvatel 2,5 5 5 5 4,5 3 4,5 3.1 Podpořit vznik a fungování mateřských škol a zařízení předškolní péče 3,5 4,5 4 1 3 1 4,5 4.1 Realizovat dílčí projekty RPSS 3,5 4 3 1,5 2,5 1 3 5.1 Zajistit bezpečnost obyvatel 3 5 5 4 4,5 3 4,5 5.2 Zajistit bezbariérový pohyb občanů a dostupnost objektů ve městě 4 4,5 5 2,5 4,5 2 5 5.3 Realizovat opatření na ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí proti živelným pohromám 4 5 5 3,5 4,5 2 4 6.1 Modernizovat a zefektivnit fungování veřejné správy 4,5 4 3,5 3,5 3,5 1 3,5 6.2 Rozvíjet spolupráci s okolními obcemi 4 3 4 2 3 1 3,5 Celkové agregované vyhodnocení 66,56 86,3 78,46 33,7 67,95 16,18 77,7 6

Zpracování výsledků expertního hodnocení metoda TOPSIS Vyplněné dotazníky byly dále statisticky zpracovány. Při analýze byla použita metoda Topsis 1 založená na minimalizaci vzdálenosti od ideální varianty. Tato metoda posuzuje hodnocení z hlediska jejich vzdálenosti od ideální a bazální varianty. Vyžaduje kardinální hodnocení variant podle jednotlivých kritérií a váhy těchto kritérií. Předpokládá se maximalizační charakter všech kritérií. Pokud nejsou všechna kritéria maximalizační, je nutné je na maximalizační převést. Její postup spočívá ve výpočtu následujících kroků: 1. Převedeme minimalizační kritéria na maximalizační. 2. Zkonstruujeme normalizovanou kriteriální matici R = (r ij ) podle vzorce Sloupce matice R jsou vektory jednotkové délky. 3. Vypočteme normalizovanou váženou kriteriální matici W = (w ) dle vztahu ij w = v r. ij j ij 4. Určíme ideální variantu h s ohodnocením (h,..., h ) a bazální variantu d 1 m s ohodnocením (d,..., d ) vzhledem k hodnotám matice W. 1 m 5. Vypočteme vzdálenosti jednotlivých variant od ideální varianty a od bazální varianty 6. Spočteme relativní ukazatele vzdáleností jednotlivých variant od bazální varianty podle vzorce Hodnoty těchto ukazatelů se pohybují mezi a 1, přičemž hodnotu nabývá bazální a hodnotu 1 ideální varianta. 7. Varianty se sestupně seřadí podle hodnot c i a potřebný počet variant s nejvyššími hodnotami tohoto ukazatele považujeme za řešení problému. 1 Popis metodiky TOPSIS převzat z: DUŠEK, J. Využití metod vícekriteriálního hodnocení variant ve veřejném sektoru. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita České Budějovice. 8 7

Celkové agregátové vyhodnocení bylo ještě převedeno na procenta, aby byl znatelnější rozdíl mezi jednotlivými skupinami hodnotitelů. Výsledky získané ze statistického programu byly převedeny zpět do textové podoby. Pro každý cíl každého strategického plánu tak vznikla jednak Vážená kriteriální normalizovaná matice viz příklad vyhodnocení Cíle A Strategie pro Brno: Cíle kritické oblasti: A. Image města a vnitřní/vnější vztahy Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Max Min 1.1 Zlepšení vnitřní komunikace,193846154,258461538,226153846,193846154,226153846,64615385,32376923,32376923,64615385 1.2. Efektivní vnější komunikace,21237692,21237692,21237692,17692377,24769238,7769231,353846154,353846154,7769231 1.3. Propagace strategického profilu města jako centra vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací a podnikání ve vyspělých technologiích,226153846,258461538,258461538,226153846,193846154,64615385,258461538,258461538,64615385 b+,1916449,248565113,2588544,2727717,193295922,3833899,193846154 d-,25655944,38521958,289316681,232516462,2727717,429547719 c 56,6689248 55,3812814 52,7789191 46,62522 58,475959 68,94766 A dále bylo vytvořeno Konečné vyhodnocení relevantnosti daného strategického cíle na jednotlivé skupiny dle generové analýzy viz příklad vyhodnocení výše uvedeného strategického cíle: Cíle kritické oblasti: A. Image města a vnitřní/vnější vztahy Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny 1.1 Zlepšení vnitřní komunikace 3 4 3,5 3 3,5 1 5 1.2. Efektivní vnější komunikace 3 3 3 2,5 3,5 1 5 1.3. Propagace strategického profilu města jako centra vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací a podnikání ve vyspělých technologiích 3,5 4 4 3,5 3 1 4 Celkové agregované vyhodnocení 56,67 55,38 52,78 46,7 58,48, 68,9 8

Pro každý strategický dokument pak byla vytvořena souhrnná hodnotící tabulka, která nejenže umožňuje posoudit generovou relevanci jednotlivých témat kritických oblastí strategického plánu, ale umožňuje částečně i porovnat relevanci strategií jednotlivých měst mezi sebou. Příklad souhrnné tabulky pro Strategii města Brna Kritická oblast/ Cílová skupina A. Image města a vnitřní/vnější vztahy B. Místní ekonomický rozvoj Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 56,67 55,38 52,78 46,7 58,48, 68,9 48,33,,44 5,79 5,46 54,76, 75,79 58,89 C. Kvalita života 43,9 92,42 59,28 56,22 61,67 37,92 79,17 61,51 D. Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání E. Doprava a technická infrastruktura revalence pro cílovou skupinu 83,33, 55,28 66,67 88,25, 89,6 68,94 71,11 86,37 77,64 45,95 83,22 19,57 74,81 65,53 71, 82,92 59,16 53,7 69,28 11,5 77,55 Pro větší přehlednost pak ještě byla tabulka převedena do podoby sloupcového grafu, slovně vyhodnocena a dále porovnána s výsledky ostatních posuzovaných strategických dokumentů. Výsledky a porovnání pro jednotlivé analyzované strategie jsou uvedeny v následujících kapitolách. 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Ukázka sloupcového grafu vyhodnocující relevantnost cílů Strategie pro Brno 9

Korelační analýza Pro zjištění vztahu mezi dvěma proměnnými (v případě genderové analýzy strategických plánů mezi relevancí cílů a podílem žen ve schvalovacích orgánech) se používá analýza závislosti, jinými slovy Korelační analýza. Pro vyjádření těsnosti vztahu slouží korelační koeficienty. Míra přímé lineární závislosti je vyjádřena korelačním koeficientem s hodnotami pohybujícími se v intervalu <;1>. Hodnota 1 reprezentuje nejvyšší závislost srovnávaných souborů hodnot. U nepřímé závislosti se hodnoty koeficientů blíží k -1, kdy hodnota -1 odpovídá zcela nepřímé lineární závislosti dvou souborů. Intervaly korelačních koeficientů blíže popisuje následující tabulka. Koeficient korelace Absolutní hodnota r Těsnost závislosti Typ závislosti Nulová Nezávislost,3 Nízká,3,5 Mírná,5,7 Význačná Volná závislost,7,9 Velká,9,99 Velmi vysoká 1 Pevná funkční Pevná závislost 1

Výběr měst pro analýzu Pro analýzu bylo zvoleno 16 velkých měst v České republice (s výjimkou hlavního města Prahy). Analyzovány byly strategické rozvojové dokumenty strategické plány měst, které byly volně dostupné na internetových stránkách těchto měst. Celkově bylo zpracováno cca 1 stran textu strategických plánů sledovaných měst. Dále byly k jednotlivým městům sesbírány doplňující informace týkající se schvalování strategických dokumentů, především o politickém a genderovém rozložení sil v zastupitelstvu viz tabulka. Dále byly z těchto strategických plánů vybrány kritické oblasti a strategické cíle a tyto dále zpracovány jako podklad pro genderovou analýzu. Pro analýzu byly tedy vybrány a zpracovány následující strategické dokumenty: 2 Strategie pro Brno Strategický plán města České Budějovice Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Strategický plán rozvoje města - Statutární město Havířov Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna Strategie rozvoje Statutárního města Liberec 7 Strategický plán rozvoje města Mostu do roku Strategický plán rozvoje města Olomouc a mikroregionu Olomoucko Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 7- Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 9-15 Strategického plánu rozvoje města Pardubice pro další plánovací období 7 14 Program rozvoje města Plzeň Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 15 Strategie rozvoje statutárního města Zlína do roku 1 Zlín 2 Veškeré dokumenty použité pro analýzu byly získány z veřejně dostupných zdrojů, zejména z webových prezentací daných měst. Zpracovatel nenese odpovědnost za obsah těchto dokumentů, případně za nesoulad v dokumentech publikovaných jednotlivými magistráty. 11

Schválení strategického plánu nebo akčního plánu Pořadí Město Počet obyvatel Schválilo Počet členů Z toho ženy Datum schválení Politické složení členů zastupitelstva 1 Brno 384277 Zastupitelstvo 55 12 26. 6. 7 2 Ostrava 32456 Zastupitelstvo 55 9 25. 5. 5 3 Plzeň 169688 Zastupitelstvo 47 5 11. 12. 3 4 Liberec 12247 Zastupitelstvo 39 7 2/2 5 Olomouc 43 Zastupitelstvo 45 1 12/7 ODS (19), ČSSD (13), KSČM (5), KDU-ČSL (6), Strana zelených (7), BRNO6 Tým J. Zlatušky (5) ODS (24), ČSSD (18), KSČM (1), KDU-ČSL (3) ODS (), Pravá volba pro Plzeň (4), ČSSD (1), KSČM (7), Koalice US-DEU, SNK (3), KDU-ČSL (3) ODS (13), ČSSD (7), KSČM (5), Nezávislí (2), US-DEU (2), DRS (3), UPSaZ (3), SPOS (4) KSČM (5), KDU-ČSL (4), ODS (21), ČSSD (14), Strana Zelených (1) 6 Ústí nad Labem 953 Zastupitelstvo 37 9 12/7 KSČM (6), ODS (17), ČSSD (8), Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu (6) 7 Hradec Králové 94242 Zastupitelstvo 37 4 27. 6. 6 KDU-ČSL (2), ODS (13), KSČM (6), Sdružení SOS (3), Volba pro město (7), ČSSD (6) 8 České Budějovice 93883 Zastupitelstvo 45 11 4. 9. 8 KSČM (6), KDU-ČSL (4), ODS (23), ČSSD (7), Zelení a otevřená spol. (3), SNK Evropští demokraté (2) 9 Pardubice 9173 Zastupitelstvo 39 6 3. 1. 7 KSČM (4), KDU-ČSL (2), ODS (15), ČSSD (7), Sdružení pro Pardubice (8), Zelená pro Pardubice (2) 12

1 Havířov 79679 Zastupitelstvo 43 9 23. 6. 8 11 Zlín 71 Zastupitelstvo 41 9 1/12 12 Kladno 69178 Zastupitelstvo 33 3 11/7 13 Most 673 Zastupitelstvo 46 1. 9. 12 14 Karviná 59627 Zastupitelstvo 41 1 12. 11. 8 15 Opava 58643 Zastupitelstvo 45 3 18. 12. 7 ODS (14), KSČM (13), Hnutí pro Havířov (4), ČSSD (12) KDU-ČSL (3), ČSSD (6), ZLÍNSKÉ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH (2), ODS (6), NEZAŘAZENÍ (4), KSČM (3), TOP 9 a STAN (1), M. O. R. (7) ODS (19), ČSSD (8), KSČM (6) Mostečané Mostu (26), KSČM (5), ODS (6), ČSSD (6), TOP 9 (2), nezařazený (1) ODS (9), ČSSD (13), KSČM (14), NAŠE KARVINSKO (3), KDU-ČSL (2) KDU-ČSL (5), ČSSD (16), SNK EVROPŠTÍ DEMOKRATÉ (3), ČSSD (13), CHCETE ZMĚNU? VOLTE MLADÉ! (2), KSČM (5) 16 Frýdek- Místek 58193 Zastupitelstvo 43 6 5. 12. 11 ČSSD (18), ODS (8), KSČM (5), TOP 9 (4), VV (3), KDU-ČSL (3), NEZÁVISLÍ (2) 13

Výsledky analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých strategií. Údaje jsou uvedeny v procentech, a čím vyšší číselná hodnota, tím lépe je daná kritická oblast generovou skupinou hodnocena. Strategie pro Brno Strategický plán města Brna byl schválen 26. 6. 7 zastupitelstvem města o počtu 55 členů, z toho 12 žen tj. 22%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Image města a vnitřní/vnější vztahy B. Místní ekonomický rozvoj Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 56,67 55,38 52,78 46,7 58,48, 68,9 48,33,,44 5,79 5,46 54,76, 75,79 58,89 C. Kvalita života 43,9 92,42 59,28 56,22 61,67 37,92 79,17 61,51 D. Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání E. Doprava a technická infrastruktura revalence pro cílovou skupinu 83,33, 55,28 66,67 88,25, 89,6 68,94 71,11 86,37 77,64 45,95 83,22 19,57 74,81 65,53 71, 82,92 59,16 53,7 69,28 11,5 77,55 Celkové hodnocení Strategie pro Brno z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 14

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategie pro Brno z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategie pro Brno je rozdělena do pěti tematických okruhů kritických oblastí, které jsou dále členěny na jednotlivé dílčí cíle. Z genderové analýzy vyplynulo, že největší souhlas () s tématy Strategie vyjádřily ženy téměř 83% a nejméně národnostní menšiny 11,5%. Zajímavostí je, že druhou skupinou, která se ztotožňuje s tématy Strategie, jsou náboženské skupiny (77,5%), až poté následují muži (71%) těsně následováni seniory (69%). Zbylé dvě skupiny, a to studenti a děti dosahují vyšší než 5% (53% studenti resp. 59% děti). Což ukazuje na celkově genderově velmi dobře vyváženou Strategii města Brna. Z hlediska témat strategie se čtyři z pěti pohybují kolem % a jen jedno téma Image města je považováno za relevantní méně než z 5% (celkově 48,3%). Celkově relevanci jednotlivých témat snižuje hodnocení národnostních menšin Romů, kteří 3 z 5 témat hodnotí jako zcela nerelevantní pro své potřeby, a to Image města, Místní ekonomický rozvoj a Výzkum, vývoj a inovace. 15

9 7 5 3 1 Brno Relevance cílů Strategie pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města České Budějovice Strategický plán města České Budějovice byl schválen 4. 9. 8 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 11 žen tj. 24%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Program pro dostupnost a mobilitu B. Program pro kvalitu života C. Program pro ekonomický rozvoj D. Program pro životní prostředí revalence pro cílovou skupinu Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 76,78 73,87 71,17 5,96 66,44, 76,17 59,34 66,56 86,3 78,46 33,7 67,95 16,18 77,7,89 79,45,91 54,16 42,28 62,36, 76,67 56,55,29 67,8 68,54 33,69 76,78, 73,16 57,8 75,77 77,4 68,8, 68,38 4,4 75,92 Celkové hodnocení Strategického plánu města České Budějovice z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 16

9 7 5 3 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny 1 A. Program pro B. Program dostupnost C. Program pro D. kvalitu Program a pro mobilitu ekonomický života pro revalence životní rozvoj prostředí cílovou skupinu Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města České Budějovice z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města České Budějovice je rozdělen na 4 hlavní témata kritické oblasti. Celkově se s jeho cíli ztotožňují nejvíce ženy, a to ze 77%, druhá a třetí pozice cílů strategického plánu je prakticky vyrovnaná na necelých 76%, a to mezi náboženskými skupinami a muži. Větší než 5% relevanci strategického plánu vykazují ještě senioři a děti (opět shodně na 68%). Zajímavostí je, že studenti hodnotí strategii jako relevantní pouze z % a velmi nízké jen 4% hodnocení je ze strany národnostních menšin. Národnostní menšiny Romové považují za alespoň částečně relevantní pouze tematickou oblast Kvalita života, a to z 16%, ostatní tři témata Dostupnost a mobilita, Ekonomický rozvoj a Životní prostředí hodnotí jako zcela nerelevantní pro své životní potřeby, což zřejmě souvisí s jejich převažujícím způsobem skupinového rodinného života. Z hlediska jednotlivých témat je třeba konstatovat, že všechna témata strategie mají relevanci kolem %, a to i přes negativní hodnocení národnostních menšin, jak bylo uvedeno výše. Celkově lze tedy Strategický plán města České Budějovice vyhodnotit jako genderově vyrovnaný s tím, že v budoucnu by bylo vhodné zaměřit se v něm více na potřeby studentů. 17

9 7 5 3 1 České Budějovice Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Frýdku-Místku Strategický plán města Frýdku-Místku byl schválen 5. 12. 11 zastupitelstvem města o počtu 43 členů, z toho 6 žen tj. 14%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Vzdělávání, volnočasové aktivity a cestovní ruch B. Sociální služby a zdravotní péče C. Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí revalence pro cílovou skupinu Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 58,74 63,72 71,58 65,69 5 66,86 68,8 46, 7,97 86,16 38, 91,46 22,81 68,85,78 81,27 75,29 83,74 48, 82,37 21,31 68,31 65,79 62,21 7 89,97 52,79 79,84 31,37 68,1 Celkové hodnocení Strategického plánu města Frýdku-Místku z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 18

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny A. Vzdělávání, C. volnočasové Podnikání, B. Sociální doprava, služby aktivity a a zdravotní technická cestovní revalence péče infrastruktura ruch pro cílovou a skupinu životní prostředí Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Frýdku-Místku z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Frýdku-Místku je na rozdíl od jiných strategií rozdělen pouze na tři základní tematické okruhy, což je ovšem dáno zejména tím, že jednotlivá témata jsou více vyshlukována než u jiných strategických plánů měst (např. kritická oblast C Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí). Ve Frýdku-Místku se s cíli strategie nejvíce ztotožnily děti, a to téměř v 9% z cílů. Druhou skupinou spokojenou s nastavenými cíli jsou Senioři (necelých %) a dále pak Ženy (7%), Náboženské skupiny (68%) a Muži (62%). Větší než 5% relevanci cílů strategického plánu pak ještě hodnotí studenti, a to necelých 53%. Nejmenší relevantnost strategických cílů vnímají národnostní menšiny Romové, a to na hladině 3% (což je ale výrazně výše, než u jiných posuzovaných strategických plánů měst). Při hodnocení relevantnosti jednotlivých témat lze vidět, že všechna se poměrně vyrovnaně pohybují v hodnocení mezi a 7%. Celkově lze Strategický plán města Frýdku-Místku hodnotit jako genderově velmi dobře vyrovnaný, zaměřený zejména na uspokojování potřeb dětí a seniorů. 19

9 7 5 3 1 Frýdek-Místek Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Havířova Strategický plán města Havířova byl schválen 23. 6. 8 zastupitelstvem města o počtu 43 členů, z toho 9 žen tj. 21%. Cílová skupina / Kritická oblast Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu A. Město,93 72,12 9,92 77,26 73,89, 73,91 64,15 B. Ekonomika, 71,18 69,23 32,97 63,21, 64,63 57,32 C. Infrastruktura 78,51 71,73 91,34 64,32 79,36, 82,29 66,79 D. Sociální prostředí a lidské zdroje 58,56 54,29 76,65 49, 59,61 31,78 63,23 56,22 E. Životní prostředí 61,,42, 46,26 75,27, 5,92 59,15 revalence pro cílovou skupinu 71,84 69,95 85,63 54,4 7,27 6,36 67, Celkové hodnocení Strategického plánu města Havířova z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Havířova z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Havířova, který je rozdělen do pěti kritických oblasti vykázal nejvyšší míru relevantnosti svých cílů pro skupinu Děti, a to přes 85%. S odstupem 15% jsou pak na hladině 7% vyrovnány skupiny Muži (72%), Senioři, Ženy (po 7%) a Náboženské skupiny (67%). Studenti hodnotili cíle strategického plánu jako relevantní z 54%. Nejméně se potřeby života a rozvoje odráží opět u národnostních menšin Romů, a to jen z 6%. Náboženské skupiny v podstatě považují pro svůj život za relevantní pouze oblast Sociální prostředí a lidské zdroje (téměř 32% ), všechna ostatní témata hodnotí jako absolutně nerelevantní. Z hlediska relevantnosti jednotlivých posuzovaných témat je možno říci, že všechna témata jsou nad hranicí 5%, z nich je nejlépe hodnoceno téma Infrastruktura (67%) a Město (64%) a nejméně Ekonomika (57%) a Životní prostředí (59%). Nicméně rozdíly v hodnocení relevantnosti jednotlivých témat jsou poměrně malé. Obecně je možno konstatovat, že Strategický plán města Havířova je genderově i tematicky velmi vyrovnaný a až na obvyklou výjimku hodnocení národnostními skupinami je jeho ve všech ohledech vyšší než 5%. 21

9 7 5 3 1 Havířov Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Hradce Králové Strategický plán města Hradce Králové byl schválen 27. 6. 6 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 4 ženy tj. 11%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Urbanismus a bydlení Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 76,15 76,27 7,96 32,25 67,47 25, 74,28,45 B. Doprava 79,58 52,98 66,87 49,35 62,,51 61, 56,27 C. Podnikání a zaměstnanost 83, 64, 75, 22,61 56,58 29,19 78,85 58,52 D. Infrastruktura 67,6 84,23,,97 84,, 77,6 64,85 E. Vzdělání a školství 79,92 88,64 87, 56,23,36, 77,11 64,29 F. Životní prostředí 68,26 85,4, 31,63 82,84 13,54 78,32 65,66 G. Sociální oblast a zdraví obyvatel pro cílovou skupinu v % 35,46 81,94 76,14 9,47 81,72, 81,94 66,67 69,95 76,19 82, 34,64 7,91 27,1 75,62 22

Celkové hodnocení Strategického plánu města Hradce Králové z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Hradce Králové z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Hradce Králové je rozdělen do sedmi oblastí, které celkově za nejvíce relevantní považují plán děti (82%), které následují ženy a náboženské skupiny (76%), dále pak senioři (71%) a muži (7%). Zajímavá je relativní nesouhlasnost s cíli strategického plánu mezi studenty (pouze necelých 35% ), a to vystupuje do popředí zejména při porovnání s velmi kladným hodnocením ze strany dětí. Nízké je obvyklé hodnocení relevantnosti cílů strategie u národnostních menšin (27%). Zde je ale třeba vyzdvihnout, že oblast sociální a zdraví je touto skupinou hodnocena %. Naopak úplný nezájem jeví skupina o cíle v oblasti infrastruktury a školství. Z hlediska posouzení relevantnosti jednotlivých kritických oblastí je strategický plán dobře vyvážený jednotlivých témat se pohybuje od 56% (Doprava) do 67% (Sociální oblast a zdraví obyvatel). Celkově je možno konstatovat, že Strategický plán města Hradce Králové je velmi dobře vyvážený z hlediska jeho tematických okruhů a vykazuje poměrně vysokou míru pro jednotlivé genderové skupiny s výjimkou studentů. Spokojenost národnostních menšin Rómů, ač z hlediska zkoumaných skupin v Hradci Králové nejnižší (27%) je druhou nejvyšší mezi všemi analyzovanými strategickými plány v rámci průzkumu. V budoucnu je proto zřejmě nutné zaměřit pozornost na potřeby studentů a podrobněji analyzovat propad relevantnosti strategických cílů mezi skupinami děti a studenti. 23

9 7 5 3 1 Hradec Králové Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 8 a aktualizován v roce 11 zastupitelstvem v počtu 41 členů z toho 9 žen tj. 22%. Cílová skupina / Kritická oblast 1. Ekonomika a podnikání 2. Infrastruktura a bydlení 3. Rozvoj lidských zdrojů 4. Životní prostředí, zemědělství 5. Cestovní ruch, image města Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 46,85 42,57 72,35 25,4 36,42 15,21 44,75,46 64,42 64,38 44,93 16,74 54,69 65,59 75,2 55,11 49,, 79,65 82,26 54,51, 83, 64,23 85,83 77,46 76,72 27,46 74,8 14,97 71,1 61,9 56,89 69,33 68,63 45,92 62,84 17,48 76,96 56,86 6. Kvalita života 49,26 9,67 79,24 44,21 65,83 5,67 74,35 58,46 pro cílovou skupinu 58,81 74,7 7,25,27 58,6 19,82 7,96 Celkové hodnocení Strategického plánu ekonomického rozvoje města Karviná z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 24

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu ekonomického rozvoje města Karviná z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná sestává ze šesti kritických oblastí, které považují ze svého hlediska za nejrelevantnější ženy (74%). Následuje spokojenost s cíli plánu mezi náboženskými skupinami a dětmi (71 resp. 7%), o cca 1 procentních bodů níže je pak hodnocení relevantnosti strategických cílů mezi muži a seniory (59 res. 58%). Menší než 5% hodnocení relevantnosti strategických cílů je u studentů jen % a u národnostních menšin Romů (%). Relevantnost jednotlivých témat strategie vykazuje poměrně velký rozptyl od % v oblasti Ekonomika a podnikání po 64% v oblasti Rozvoje lidských zdrojů. Relevance tématu pod % je mezi analyzovanými strategickými plány ojedinělá. Obecně je možno Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná považovat za genderově vyrovnaný (s výjimkou skupin studentů a národnostních menšin), nicméně celková úroveň relevantnosti nastavených cílů strategie je mírně nižší v obecné rovině v rámci sledovaného vzorku strategických plánů. V budoucnu např. při aktualizaci strategického dokumentu lze tedy doporučit účinnější zacílení strategií na potřeby obyvatel města, bez rozdílu jejich genderové příslušnosti. 25

7 5 3 1 Karviná Karviná Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna byla schválena v listopadu 7 zastupitelstvem města o počtu 33 členů a z toho byly 3 ženy tj. 9%. Cílová skupina / Kritická oblast Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu A. Ekonomika 84,97 93,22 76,84 66,3 71,59, 64,75 65,34 B. Sociokulturní oblast 46,31 9,18 65,72,95 62,17 28,67 62,9 56,7 C. Životní prostředí 75,84 92,33 77,19 46,9 86,74,,45 65,52 D. Správa věcí veřejných 72,44 88,47 84,82 5,74 7,35 12, 84,85 66,27 pro cílovou skupinu 69,89 91,5 76,14 5,95 72,71 1,22 73,24 Celkové hodnocení Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 26

9 7 5 3 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny A. Ekonomika B. Sociokulturní oblast C. Životní prostředí D. Správa věcí veřejných pro cílovou skupinu Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna je založena na čtyřech kritických oblastech, jejichž celkové hodnocení relevantnosti nastavených cílů se pohybuje od 56% (Sociokulturní oblast) po 66% (Správa věcí veřejných). Relevantnost nastavených cílů pro jednotlivé skupiny obyvatel je relativně vysoká. S výjimkou národnostních menšin Romů (1%) a studentů (51%), hodnotí všechny sledované skupiny nastavenou strategii jako vysoce relevantní (s mírou nad 7%). Relevantnost nastavených strategických cílů je zde hodnocena ženami na hladině 91%, což je vůbec nejvyšší dosažený výsledek mezi všemi hodnocenými strategiemi ve všech genderových kategoriích. Další skupiny hodnotí strategii rovněž vysoko Děti (76%), Náboženské skupiny (73%), Senioři (7%) a Muži (7%). Celkově je možno konstatovat, že z hlediska tematického i genderového je Strategie udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna vyvážená a nastavena na velmi vysokou míru jednotlivých strategických cílů pro potřeby obyvatel města. 27

9 7 5 3 1 Kladno Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Liberce Strategický plán města Liberce byl schválen 8. 11. 1 zastupitelstvem města o počtu 39 členů, z toho 7 žen tj. 18%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Ekonomický rozvoj B. Sociální rozvoj a zdraví C. Dostupnost a mobilita Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 73,42, 81,97 66,79,86, 9,19 67, 37,48 9,6 69,89 57,9 63,78,94 49,72 58,42,94 9,75 82,27 68,31 78,1, 83,82 66,31 D. Přitažlivé město 52,87 83,6 88,72,79 62,97 8,18 74,27 61,55 E. Životní prostředí 64,5 83,28 91, 46,26 74,18 4,67 69,94 62,6 pro cílovou skupinu 57,84 89,43 82,89 59,85 67,98 1,76 73,59 Celkové hodnocení Strategického plánu města Liberce z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 28

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny A. Ekonomický rozvoj B. Sociální rozvoj a zdraví C. Dostupnost a mobilita D. Přitažlivé město E. Životní prostředí pro cílovou skupinu Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Liberce z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Liberec je staršího data oproti ostatním sledovaným strategiím v rámci výzkumu. Je rozdělen na pět základních kritických oblastí, které samy o sobě vykazují vysokou míru relevantnosti od 58% (Sociální rozvoj a zdraví) až po 68% (Ekonomický rozvoj). Relevance nastavených cílů strategie pro jednotlivé genderové kategorie je také poměrně vysoká, neboť s výjimkou národnostních menšin Romů (jen 11%) vykazuje vyšší než 5% relevanci. Nejvyšší soulad zájmů a cílů strategie je u žen (9%, což je druhý nejvyšší dosažený výsledek mezi všemi analyzovanými dokumenty). Přes %, přesněji 83% relevantnosti vykazuje strategie u skupiny dětí. Následují náboženské skupiny (74%), senioři (68%), studenti (%) a muži (58%). Ze všech analyzovaných dokumentů je právě Strategický plán města Liberec hodnocen muži jako nejméně relevantní a s výjimkou všeobecně velmi nespokojených národnostních menšin jsou zde muži se strategií nejméně spokojeni, co je důvodem této nespokojenosti ovšem nelze dobře nalézt. Zajímavostí je, že tento dokument je naopak nejlépe hodnocen studenty (%). Celkově jde o tematicky i genderově dobře vyrovnaný dokument s vysokou mírou. 29

9 7 5 3 1 Liberec Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Mostu Strategický plán města Mostu zpracoval autorský tým složený z odborníků z různých oblastí a byly využity strategické dokumenty města, se kterými je SPRMM provázán. Byl schválen. 9. 12 zastupitelstvem města o počtu 46 členů, z toho 1 žen tj. 22%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Rozvoj města z pohledu dopravní a technické infrastruktury B. Rozvoj podnikatelského prostředí a zaměstnanosti C. Oblast sociální, rozvoj kultury, vzdělávání a sportu Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 73,67 9,16 79,3 72,58 68,15, 79,62 66,17 92,23 87,61 67,94 5,42 72,19, 91,53 65,99 69,47 87,78, 76,46 82, 27,66 32,86 68,3 D. Správa města 71,42 89,65 82,32 47,33 63,49, 43,13 56,76 E. Rozvoj cestovního ruchu a životního prostředí F. Urbanismus a bydlení pro cílovou skupinu 78,44 9,94, 64,34 76,55, 9,94 71, 68,26 91,91 91, 37,37 74,49 13,91 79,23 65,22 75,58 89,67 86,78 58,8 72,81 6,93 69,55 3

Celkové hodnocení Strategického plánu města Mostu z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Mostu z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Mostu je rozdělen do pěti kritických oblastí. Je to zcela nový strategický dokument, a proto není překvapující, že se jedná o dokument, jehož jednotlivá témata mají vysokou relevantnost od 56% v oblasti Správy města až po 72% v oblasti Rozvoje cestovního ruchu a životního prostředí. Z hlediska genderové jde rovněž o dokument s vysokým hodnocením relevantnosti jeho cílů u všech skupin obyvatel (nad 5%) s výjimkou národnostních menšin (jako obvykle se zde projevuje kulturní rozdíl), které jej naopak hodnotí poměrně negativně jen 7% relevantních cílů. Nejvyšší relevantnost cílů je zaznamenána u žen 9%, dále u dětí 87%, mužů 76%, seniorů 73% a náboženských skupin -7%. Obecně kritičtější studenti hodnotili dokument s relevancí 58%. Obecně lze Strategický plán města Mostu hodnotit jako dokument s vysokou relevancí stanovených cílů a velmi vysokou vyvážeností z genderového hlediska, a to s tradiční výjimkou skupiny národnostních menšin. Zde zůstává otázkou, zda se jedná o nedostatek nebo záměr tohoto dokumentu, či o transkulturní nesoulad v percepci cílů. 31

9 7 5 3 1 Most Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 7 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 1 žen tj. 22%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Olomouc - centrum regionu Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 62,13 72,24 85,11 55,76 65,5 7, 83,54 61,73 B. Lidské zdroje 63, 84,98 69,33 62,57 65,95 25,6 74,43 63,67 C. Hospodářský růst a konkurenceschopnost D. Výkonná infrastruktura a doprava pro cílovou skupinu 83,3 77,31 77,48 42, 58,, 65,85 57,9 65, 87,71 88,35 59,74 69,6, 81,7 64,51 68,45,56,7 55,17 64,83 8,21 76,38 Celkové hodnocení Strategického plánu města Olomouce z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 32

9 7 5 3 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny tématu Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Olomouce z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Z genderové analýzy Strategického plánu města Olomouce vyplynulo, že největší témat vyhovuje ženám a dětem (shodně po %) a o něco méně náboženským skupinám (76%). Výrazně nižší pak je u mužů ( jen 68%) a seniorů (65%). Nicméně obecně vysoká je cílů u všech genderových skupin (celkem nad 5%) s výjimkou národnostních menšin jen 8% (jako v předchozích případech). Národnostní menšiny nepovažují pro sebe jako relevantní cíle zejm. Hospodářský růst a konkurenceschopnost města, ani Výkonnou infrastrukturu a dopravu, což je vzhledem ke kulturním kořenům dominantní (nikoliv početně největší) národnostní menšiny očekávaným výsledkem. V rámci průzkumu nebylo možno podchytit jiné národnostní menšiny, ale postoj Poláků nebo Vietnamců lze očekávat jako diametrálně odlišný a to i přesto, že Vietnamci mají rovněž kořeny v asijské kultuře jako Romové. Hospodářský růst má logicky nejvyšší relevanci u mužů, a to 83%. Vzácně vyrovnaná je i jednotlivých témat, která se pohybuje od 58% do 65%. Celkově lze konstatovat, že Strategický plán města Olomouce je genderově i tematicky vyrovnaným a vysoce hodnoceným dokumentem u většiny skupin. 33

9 7 5 3 1 Olomouc Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Opavy Strategický plán města Opavy byl schválen 18. 12. 7 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho 3 ženy tj. 6%. Cílová skupina / Kritická oblast Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu A. Ekonomika 9,3 63,19 86,63 53,96 63,48, 65,79,48 B. Infrastruktura 79,89 83,59 82,61 51,56 67,53, 58,39,51 C. Lidé 49,18 76,88 86,26 63,96 63,62 17,96 63,66,22 D. Životní prostředí 61,97 9,13 79,62 39,93 76,91 6,3 63,72 59, E. Správa města a městských částí 54,97 52,41 55,71 56,76 57,32 58,58 57,22 56,14 pro cílovou skupinu 67,26 73,24 78,16 53,23 65,77 16,57 61,76 Celkové hodnocení Strategického plánu města Opavy z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 34

9 7 5 3 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Opavy z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Opavy je rozdělen do pěti základních kritických oblastí. Z genderové analýzy vyplynulo, že největší témat Strategie konvenuje dětem 78% a také ženám - 73% a nejméně národnostním menšinám 16,5% (obvyklé). Ostatní hodnocení skupin jsou rozprostřena v pásmu mezi 5 až 7% strategických cílů jmenovitě 66% Senioři, 67% Muži, 62% Náboženské skupiny a 53% Studenti, což ukazuje na celkově genderově velmi dobře vyvážený Strategický plán města. Z hlediska témat strategie se čtyři z pěti pohybují kolem % a jen jedno téma Správa města městských částí, je považováno za o něco méně relevantní 56%. Zajímavostí je, že právě toto téma hodnotí nejvýše národnostní menšiny tedy Romové, a to celkově více než 58%, opět jde zřejmě o jinou percepci významu. 35

9 7 5 3 1 Opava Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Ostravy Strategický plán města Ostravy byl schválen 25. 5. 5 zastupitelstvem města o počtu 55 členů, z toho 9 žen tj. 16%. Cílová skupina / Kritická oblast Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu A. Územní rozvoj 87,81 92,22 92,15 48,66 81,32, 9,34 7,36 B. Rozvoj lidských zdrojů C. Hospodářský rozvoj 47,54 92,89 84,3 67,67 53,99 19, 69,41 62,1 76,58 78,9 85,8 55,34 61,59, 79,79 62,47 D. Kvalita života 63,41 88,44 84, 53,48 74,25 18,4 75,1 65,29 E. Doprava a technická infrastruktura 67,84 87,68 92,29 46,47 67,75, 74,28 62,33 F. Životní prostředí 59,55 77,75 81,54,64 61,41 5,72 68,86 56,5 G. Správa města a vnější vztahy 71,55 91,54 87,57 57,99 71,25, 83,64 66,22 pro cílovou skupinu 67,76 87,6 86,72 52,89 67,37 6,14 77,33 Celkové hodnocení Strategického plánu města Ostravy z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 36

9 7 5 3 1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Ostravy z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Ostravy, který je rozdělen do sedmi kritických oblasti vykázal nejvyšší míru relevantnosti svých cílů pro skupiny Ženy a Děti, a to přes 85%. Pak následují se 77% Náboženské skupiny a ještě níže skupiny Muži (68%) a Senioři (67%). Studenti hodnotili cíle strategického plánu jako relevantní jen z 53%. Nejméně se potřeby života a rozvoje odrážejí u národnostních menšin Romů, a to jen z 6% (pochopitelný výsledek vyplývající z percepce). Z hlediska relevantnosti jednotlivých témat je možno říci, že všechna témata jsou nad hranicí 5% a z nich nejlépe je hodnoceno téma Územní rozvoj (7%) a nejhůře téma Životní prostředí (56%). Celkově jsou rozdíly v hodnocení relevantnosti jednotlivých témat poměrně malé. Obecně je možno konstatovat, že Strategický plán města Ostravy je genderově i tematicky relativně vyrovnaný a až obvyklou na výjimku hodnocení Národnostními skupinami je jeho ve všech ohledech vyšší než 5%. 37

9 7 5 3 1 Ostrava Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Pardubice Strategický plán města Pardubice byl schválen 3. 1. 7 zastupitelstvem města o počtu 39 členů, z toho 6 žen tj. 15%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly B. Přitažlivé, aktivní město C. Životní prostředí a bydlení Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 69,64 82,93 72,97 58,51 55,72 13,91 71,7,68 59,78 85,64 84,88 63,63 65,85 1,82 75,43 63,72 7,27 88,86 92,78 43,89 73,48 7,48 67,7 63,41 D. Doprava 81,83 69,2 7,96 49,91 55,48 1, 71,9 58,44 pro cílovou skupinu 7,38 81,62, 53,99 62,63 1,55 71,37 Celkové hodnocení Strategického plánu města Pardubice z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 38

9 7 Muži 5 3 1 A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly B. Přitažlivé, aktivní město C. Životní prostředí a bydlení D. Doprava pro cílovou skupinu Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Pardubice z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Pardubice je založen na čtyřech kritických oblastech, jejichž celkové hodnocení relevantnosti nastavených cílů se pohybuje od 58% (Doprava) po 64% (Přitažlivé, atraktivní město). Relevantnost nastavených cílů pro jednotlivé skupiny obyvatel s výjimkou národnostních menšin Romů (1,5%) se pohybuje v pásmu mezi 82 a 54%. Relevantnost nastavených strategických cílů je vysoce hodnocena ženami - na hladině 82%, dětmi (%), náboženskými skupinami (71%), muži (7%), méně pak seniory (62%) a studenty (54%). Ve srovnání s jinými analyzovanými plány je pro Pardubice relativně nízká nastavených strategických cílů s potřebami seniorů (zřejmě se nepodařilo identifikovat jejich cíle). Celkově je možno konstatovat, že z hlediska tematického i genderového je Strategický plán města Pardubice vyvážený a nastavený na průměrnou míru jednotlivých strategických cílů potřeb obyvatel. 9 7 5 3 1 Pardubice Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % 39

Strategický plán města Plzně Strategický plán města Plzně zpracovával Výkonný tým Programu rozvoje města Plzně a byl schválen v říjnu 12 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Koordinace investiční výstavby B. Optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem C. Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 86,59 67,84 64,29 23,79 58,13, 89,2 55,67,44 66,31 62, 23,88 65,17, 87,6 54,98 62,3 79,66 77,37 54,9 79,75 17,81 79,53 64,47 D. Doprava 73,71 85,63 81,29 56,94 88,39, 85,26 67,32 E. Výzkum, inovace a nové technologie 77,93 78,54 74,26 65,26 64,64, 9, 64,43 F. Prezentace města, cestovní ruch G. Rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti H. Zmírnění důsledků krizových situací pro cílovou skupinu 67,38 72,95 77,44 78,6 79,47, 92,71 66,86 7,15 73,32 71,68 56,93 72,33, 93,29 62,53 61,29 95,59 74,5,48 74,15, 63,72 61,39 72,48 77,48 72,85 52,53 72,76 2,23 85,13 Celkové hodnocení Strategického plánu města Plzně z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin

1 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny Náboženské skupiny Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Plzně z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Z genderové analýzy Strategického plánu města Plzně vyplynulo, že je velmi vzácně genderově vyrovnaný. S nejvíce tématy se ztotožňují náboženské skupiny (85%), o něco méně vyhovuje ženám (77,5%), dále pak dětem, mužům a seniorům (72-73%). Výrazně nižší pak je u studentů (52,5%). Nicméně obecně vysoká je tato cílů u všech genderových skupin (a to nad 5%) s výjimkou národnostních menšin jen 2%, což je prakticky nejméně ze všech analyzovaných dokumentů a souvisí to s tématy orientovanými mimo obzor národnostních menšin - Romů. Národnostní menšiny nepovažují pro sebe jako relevantní prakticky žádné strategické cíle s výjimkou cíle Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města. Vyrovnaná je obecně jednotlivých témat města, která se pohybuje od 55% do 67%. Celkově lze konstatovat, že Strategický plán města Plzně je genderově i tematicky relativně vyrovnaným, ale průměrně hodnoceným dokumentem. Za podrobnější analýzu by v budoucnu jistě stála absolutně nízká strategických cílů z pohledu národnostních menšin. 41

9 7 5 3 1 Plzeň Relevance cílů strategického plánu pro jednotlivé genderové skupiny v % Strategický plán města Ústí nad Labem Strategický plán města Ústí nad Labem byl schválen v prosinci 7 zastupitelstvem města o počtu 37 členů, z toho 9 žen tj. 24%. Cílová skupina / Kritická oblast A. Ekonomika města B. Lidské zdroje a sociální oblast C. Fyzické prostředí města Muži Ženy Děti Studenti Senioři Nár. menšiny Náboženské skupiny tématu 58,99 87,51 82,1 57,91 56,6 24,11 67,55 62,3 48,67 79,92 82,17 67,69 66,49 18,13 72,85 62,27 7,5 94,59 85,77 54,47 78,85, 73,43 65,31 D. Doprava 63,5 92,63 82,46 62,55 71,91, 84,84 65,41 E. Řízení a správa města 69,34 92,3 77,47 54,69 72,77, 79,65 63,74 pro cílovou skupinu 62,11 89,39 82, 59,46 69,21 8,45 75,67 Celkové hodnocení Strategického plánu města Ústí nad Labem z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin 42

9 7 5 3 Muži Ženy Děti Studenti Senioři Národnostní menšiny 1 Náboženské skupiny A. Ekonomika města B. Lidské zdroje a sociální oblast C. Fyzické prostředí města D. Doprava E. Řízení a správa města pro cílovou skupinu Grafické vyjádření celkového hodnocení Strategického plánu města Ústí nad Labem z pohledu souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin Strategický plán města Ústí nad Labem je rozdělen do pěti kritických oblastí, které jsou z hlediska jejich relevantnosti u skupin hodnoceny mezi 62% a 65%. Z hlediska genderové jde o dokument spíše s průměrným hodnocením stanovených cílů u všech skupin obyvatel (nad 5%) s výjimkou národnostních menšin, které jej naopak hodnotí tradičně negativně jen 8,5% cílů. Nejvyšší relevantnost cílů je zaznamenána u skupiny Ženy 89%, dále u dětí 82%, náboženských skupin -76%, a s odstupem i u seniorů 69% a u mužů 62%. Obecně kritičtější studenti hodnotili dokument s relevancí 59,5% což je relativně vysoko. Obecně lze Strategický plán města Ústí nad Labem hodnotit jako dokument s adekvátní relevancí stanovených cílů a relativně vysokou relevancí z genderového hlediska, a to s obvyklou výjimkou skupiny národnostních menšin. 43