Marek Hák 25.1.2013
Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši. Tygří samci měří 2 3 m bez ocasu a 3-4 m včetně ocasu, dosahují hmotnosti 180-300 kg a výška v kohoutku činí 91 cm. Délka hlavy činí 25-38cm. Je známo hodně případů kdy tygr přesahoval hmotností 300 kg. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Pruhování je méně husté než u ostatních tygrů, černé na žluto až oranžovohnědém podkladě. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví. Výskyt a historie populace Tygra indického můžeme nalézt především v Indii, Bangladéši, Nepálu, Bhútánu, Sundarbanu a Myanmaru (dříve Barma). Z toho plyne, že se jedná o lesní šelmu. Přestože žije samotářsky, vytváří si rozsáhlé teritorium o velikosti až 50 km2. Podle odhadů se k roku 2005 vyskytuje na světě kolem 4500 jedinců (v osmdesátých letech 19. století čítala populace tygra indického na 2.000 kusů). Nejvíce tygrů dnes žije v Indii (3000 kusů) a v Nepálu a Bangladéši (kolem 200 jedinců). Pár zástupců žije také v Myanmaru, ti ovšem již nejsou geneticky čistí kvůli páření se se zástupci jiného poddruhu. Tygr indický je přísně chráněný a v Bangladéši a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický Projekt tygr pomohl ke zvýšení populace, na 2
rozdíl od tygra ussurijského (sibiřského) již indický tygr nepatří mezi kriticky ohrožený druh. Podle odhadů žilo v 19. století na naší planetě kolem 50 tisíc kusů, ale kvůli ztrátě přirozeného životního prostředí a pytlákům se jejich počet rapidně snížil. Byli loveni nejen pro jejich kůži, ale také pro jejich kosti a zuby, které se využívaly v tradičním východoasijském lékařství. Potrava a způsob lovu Tygr je samotářské zvíře lovící převážně v noci, není to vytrvalý běžec, takže si za své oběti často vybírá slabá nebo zraněná zvířata. Útočí tak, že se nejdříve plíží ke kořisti v trávě (díky jeho maskovaní si ho oběť mnohdy nevšimne ani tehdy, plíží-li se ve velice nízkém porostu) a poté ji rychlým skokem polapí. Kořist usmrtí tak, že jí prokousne hrdlo nebo jí kousne do týla a zlomí vaz. Tygr útočí nejčastěji zezadu, ulovenou kořist si poté odtáhne do houští a její zbytky přikryje listím (tygři se často ke své kořisti opět vrací). Mezi hlavní složky potravy patří gaurové a buvoli, avšak nepohrdne také menšími zvířaty, jako jsou zající, opice, hulmani a pávi. Jsou známy také útoky na nosorožce a mladé slony. Čas od času uloví také predátory, jako jsou leopardi, vlci, krokodýli, lišky a dhoulové. 3
Rozmnožování Tygr indický se rozmnožuje během jara, hledá samici v jejím teritoriu, kde s ní pak 20-80 dní zůstává. Samice je schopna oplození pouze 3-7 dní. Po úspěšném spáření se samec opět vrátí do svého teritoria. Samice si poté během 2 týdnů vyhledá doupě (např. ve skalních dutinách nebo pod vyvráceným stromem), ve kterém vrhne 3-4 mláďata. Jsou sice slepá, ale mají už srst podobnou dospělým jedincům. Samice kojí mláďata zhruba 8 týdnů, pak jim začne nosit menší kousky masité potravy. Další dny matka nechává svá mláďata, aby si sama ulovila vlastní potravu. Ještě před dosažením jednoho roku jsou mladí tygři schopni sami lovit. Zajímavosti Říše Kmen Třída Řád Čeleď Rod Druh živočichové strunatci savci šelmy kočkovití Panthera tygr Tygři indičtí jsou často zabíjeni místními rolníky Je jednou z mála šelem, které nelezou na stromy Za jednu noc je tygr schopen spořádat na 30 kg masa Umí skvěle plavat, uloví i středně velikého krokodýla Tygrův řev je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů. Tygr má silný pach stejně jako většina šelem, obzvláště v uzavřeném kotci, jeho trus je často používán k odrazování (zastrašení) býložravců, např. indickými drahami 4
5