Vysoká škola logistiky o.p.s. Objekty vojenského opevnění na Krnovsku a Opavsku a jejich využití v cestovním ruchu

Vysoká škola logistiky o.p.s. Objekty vojenského opevnění na Krnovsku a Opavsku a jejich využití v cestovním ruchu (Bakalářská práce) Přerov 2011 Eduard Březík

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov dne 22. dubna 2011.. podpis 3

Poděkování Chtěl bych poděkovat hlavně svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Kamilu Peterkovi, který se mnou strávil hodně svého drahocenného času a měl se mnou tu trpělivost, aby mě navedl správným směrem. Dále Mgr. Pavlu Chráskovi a panu Petru Kuchařovi, kteří byli ochotni zodpovědět všechny mé otázky a poskytnout mi podkladové materiály, a také všem ostatním správcům objektů vojenského opevnění za jejich vstřícnost a poskytnutí uţitečných informací. 4

Abstrakt Práce pojednává o vyuţití pohraničních pevností v cestovním ruchu. Práce obsahuje výběr, hodnocení, analýzu objektů. Součástí výzkumu bylo provedeno také jejich srovnávání. Výzkum byl veden převáţně řízenými rozhovory. Na základě poznatků byl vypracován návrh zájezdu k pohraničním pevnostem. Abstract The bachelor project deals with usage of frontier fortresses in tourism. The project contains choice, ranking and analysis of the objects. A part of the research is also a comparison of the objects. The research method used is a structured interview. Based on the findings there is a proposal for a tourist product for frontier fortresses. 5

Obsah Úvod... 8 1 Metodika výběru a hodnocení objektů pro cestovní ruch... 9 1.1 Cíle a metodika práce... 9 1.2 Metodika výběru objektů... 10 1.3 Hodnocení objektů pro cestovní ruch... 12 2 Charakteristika objektů vojenského opevnění... 14 2.1 Definice těţkých a lehkých opevnění... 14 2.2 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky... 17 2.3 Areál československého opevnění Milostovice Opava... 18 2.4 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou... 21 2.5 MO S 11 U posedu... 22 2.6 MO S 14 Juliánka... 22 2.6 MO S 15 Na výhledech... 23 2.7 MO S 21 U Jaroše... 23 2.8 MO-S 24 Signál... 23 2.9 OP S 10 Na křiţovatce... 24 3 Analýza objektů z hlediska cestovního ruchu... 25 3.1 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky... 25 3.2 Areál československého opevnění Milostovice - Opava... 27 3.3 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou... 30 3.4 MO S 11 U posedu... 31 6

3.5 MO S 14 Juliánka... 32 3.6 MO-S15 Na výhledech... 32 3.7 MO S 21 U Jaroše... 33 3.8 MO-S 24 Signál a MO-S 22 František... 35 3.9 OP S 10 Na křiţovatce... 36 4 Srovnávací analýza vybraných objektů vojenského opevnění... 37 5 Návrh nových produktů cestovního ruchu s využitím objektů vojenského opevnění... 41 5.1 Naučná exkurze po severomoravských opevněních... 41 5.2 Návštěva vzpomínkové akce v areálu Hlučín-Darkovičky... 43 5.2 Cena zájezdů... 44 Závěr... 46 Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Seznam grafů Seznam map Přílohy 7

Úvod V bakalářské práci jsou rozebírány objekty vojenského opevnění z doby první republiky na českém území. Toto téma jsem si vybral z důvodu, ţe se o druhou světovou válku zajímám a české pevnosti jsou v této válce ojedinělou záleţitostí. Perfektně vystihují vyspělost československého stavitelství a dokonalost její obrany za dob první republiky. Patří mezi významné památky technického rázu. Bohuţel, ale nejsou doceněné, jak by si zaslouţily. Většina z nich chátrá. Jsou buďto poškozeny, nebo se pouţívají jako sklady brambor a jiných zemědělských produktů. V jiných přespávají bezdomovci a některé se dokonce staly místem provozování různých náboţenských sekt. Jen málo z opevnění, které se dochovaly v celku nebo minimálně dotčené, nalezlo vyuţití v cestovním ruchu. Cílem mé práce je zmapovat objekty vojenského opevnění vhodné k vyuţití v cestovním ruchu, případně zjistit, jak by se objekty, jeţ dobrovolné spolky nadšenců o historii zvelebují, daly lépe zpropagovat. Problém byl ovšem ve zdrojích informací. Dostupné publikace o vojenském opevnění na našem území jsou převáţně technického rázu a jen s minimem informací vztahujících se k cestovnímu ruchu. Absence kvantitativních dat pak byla příčinou zvolené metodiky výzkumu (smíšený výzkum). Z vymezeného území byly na základě kritérií (viz následující kapitola) vybrány nejvhodnější objekty. Ty pak byly následně charakterizovány. V první fázi u nich byla provedena obecná charakteristika, následně jejich analýza z hlediska cestovního ruchu. Po provedení těchto analýz byly objekty vojenského opevnění srovnávány mezi sebou. Bylo zjišťováno, které objekty mají nejlepší předpoklady pro vyuţití v cestovním ruchu. V závěru bakalářské práce je uveden návrh dvou produktů cestovního ruchu, kde jsou objekty vojenského opevnění hlavními cíly naučné exkurze. 8

1 Metodika výběru a hodnocení objektů pro cestovní ruch 1.1 Cíle a metodika práce Cílem práce bylo vybrat z vymezeného území objekty, které jsou způsobilé pro cestovní ruch. Jejich výběr je dále charakterizován v kapitole 1.2. Protoţe byly problémy se získáváním potřebných dat, je udělán výzkum smíšený. Víme, ţe u výzkumu smíšeného uplatňujeme kvalitativní i kvantitativní přístup. Můţe vnést pohledy opomíjené při pouţití jedné metody a vede ke zvýšení obecnosti výsledků. Jsou zde pouţity řízené rozhovory se správci vybraných objektů, internetová korespondence, kniţní publikace o objektech, internetové servery a sběr dat z vlastního výzkumu. Výhody i nevýhody smíšeného výzkumu nalezneme v Tab. 1. Nejméně informací bylo v kniţních publikacích. Čerpáno je hlavně z knihy Muzea československého opevnění. Úsek Moravská Ostrava a Opava od Jiřího Hořáka. Na druhou stranu, nejvíce uţitečných dat je zaneseno z terénního výzkumu na místě a internetovou korespondencí se správci a bunkrovými nadšenci. Zdrojem informací byl také podkladový materiál ArcData ČR, viz tvorba mapy. Tab. 1: Přednosti a nevýhody smíšených plánů výzkumu Přednosti smíšeného výzkumu Nevýhody smíšeného výzkumu Slova, obrazy a vyprávění se vyuţívají pro zesílení významu čísel. Jsou těţko proveditelné jedním výzkumníkem vzhledem k větším Čísla slouţí ke zvýšení přesnosti slov nákladům. obrazů a vyprávění. Výzkumník musí zvládnout více metod. Výzkumník můţe generovat i testovat zakotvenou teorii. Některé metodologické stránky vyţadují důkladnější zpracování. Můţe odpovídat na širší a komplexnější výzkumné otázky. Můţe poskytnout silnější evidenci pro závěry. Můţe vnést pohledy opomíjené při pouţití jedné metody. Zdroj: HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum, Základy teorie, metody a aplikace.. Vyd. 2. Praha : Portál, 2008. s. 61, ISBN 978-80-7367-485-4. 9

1.2 Metodika výběru objektů Vybrané objekty se nachází na území okresů Opava a Bruntál. Přesněji v obcích s rozšířenou působností (ORP) Hlučín, Opava a Bruntál. Na územích spravovaných obcemi Kravaře, Vítkov, Krnov a Rýmařov se ţádné nenachází. V ORP Hlučín a ORP Opava se nachází 55 samostatných objektů těţkého opevnění a jedna dělostřelecká tvrz. V ORP Bruntál bohuţel ţádná opevnění tohoto typu nejsou, místo nich jsou zde uvedeny objekty lehkého opevnění. Většina z nich je ovšem hluboko v lese, uprostřed polí nebo na jiném špatně přístupném terénu. Některá opevnění jsou součástí pevnostních areálů. Tyto areály jsou zde dále uvedeny jako jeden objekt. Je to Areál československého opevnění Hlučín Darkovičky. V něm se nachází pěchotní sruby MO S 18 Obora, MO S 19 Alej, MO Or S Orel, dále Areál československého opevnění Milostovice Opava. Zde jsou zahrnuty sruby OP S 21 Na cvičišti, OP S 25 U trigonometru, OP S 26 U Milostovic, OP S 27 Paletovo pole. Nakonec jako samostatný objekt je uveden Památník československého opevnění Milotice nad Opavou. Do tohoto objektu spadají tři lehká opevnění vzor 37: A 160Z č. 433, A 120 č. 610 a B1 80 č. 611. Seznam objektů ve vymezeném území Areál československého opevnění Hlučín Darkovičky, Areál československého opevnění Milostovice Opava, Památník československého opevnění Milotice nad Opavou, Tvrz Smolkov, pěchotní sruby: MO-S 9 17, MO-S 21 34, MO-S 36 37, OP-S 6, OP-S 10 29, OP-S 36a, OP-S 36b, OP-S 37 38. První kritérium, podle kterého jsou objekty vybrány, je jejich dostupnost. Je-li okolo nich nenáročný terén, a zdali se blízko objektu nachází zpevněná komunikace. Díky tomuto kritériu ze seznamu odpadly objekty MO S 9 V baţantnici, MO S 27 Bor, MO S 34 Štěrkovna, OP S 9 Na lukách, OP S 12 Na rytířském, OP S 19 U finanční budky, OP S 23 Nad potokem, OP S 36a Dvoják horní, OP S 36b Dvoják dolní, OP S 37 U olší. Tyto sruby se vyskytují buď uprostřed pole, hluboko v lese nebo se nachází v jiném obtíţném a nepropustném terénu. Následně bylo zjišťováno, jestli se objekty nenachází v blízkosti nějakého rušivého elementu. Jsou jimi například skládky odpadů, zbytkových materiálů a zemědělských produktů. Nebo také příbytek bezdomovců, viz Obr. 1. Takto znehodnocené objekty jsou MO S 26 U obrázku, MO S 29 Dvoják horní, MO 10

S 32 Bártovo pole, MO S 36 U Opatovice, OP S 6 Na zbytkovém, OP S 13 U pískovny, OP S 14 U obrázku, OP S 15 U kruhovky, OP S 17 Nad silnicí. Obr. 1: Srub OP S 17 Nad silnicí, příbytek bezdomovců Zdroj: URL: http://opevneni.cz Dále byl hodnocen technický stav objektů. Zdali není rozsah poškození příliš velký na jejich případnou rekonstrukci. A to jak interiér, tak exteriér. Po určení stavu objektů byly vyloučeny sruby MO S 10 U pískovny, MO S 16 U rozcestí, MO S 17 U Štípek, MO - S 23 Na chlupáči, MO S 30 Dvoják dolní, MO S 33 Kozmice, OP S 18 U sádrovce, OP S 28 Mezicestí, OP S 29 Rozcestí, OP S 38 U pomníku. U zbylých objektů bylo dále zkoumáno, kdo je jejich vlastníkem. Jestli jej má ve vlastnictví Armáda ČR, obec, historický spolek nebo je objekt v soukromém drţení. Po vyloučení uzavřených státních a soukromých objektů zbyly: Areál československého opevnění Hlučín Darkovičky, Areál československého opevnění Milostovice Opava, Památník československého opevnění Milotice nad Opavou MO S 11 U posedu, MO S 13 Černý les, MO S 14 Juliánka, MO S 15 Na výhledech, MO S 21 U Jaroše, MO S 22 U Františka, MO S 24 U signálu, MO S 28 Barbora, MO S 31 U myslivny, MO S 37 Cukrovar, OP S 10 Na křiţovatce, OP S 11 U cihelny, OP S 24 Na Gelově poli. Tyto objekty jsou ve vlastnictví vojenských klubů nebo alespoň v jejich péči a o jejich vlastnictví usilují. 11

1.3 Hodnocení objektů pro cestovní ruch U objektů, jeţ jsou předmětem výzkumu, byla dále definována jejich vhodnost pro cestovní ruch. Hodnocena byla jejich vzdálenost od obce, která má počet obyvatel větší neţ 5 tisíc. Dalším kritériem byla kvalita komunikace vedoucí k objektům. Bylo nutné hodnotit objekty po stránce technické, zda jsou či nejsou dostatečně zachovalé pro provozování cestovního ruchu. Také zdali nejsou chráněné jako kulturní památka. Dále byl analyzován interiér jednotlivých objektů. V poslední řadě bylo zjišťováno, jestli jsou objekty nějakým způsobem propagované. Tedy existuje-li internetová prezentace, je-li moţno zakoupit broţury, prospekty či pohlednice přímo o pevnostech (ať jiţ přímo v daných objektech nebo v místních informačních centrech). S vyuţitím bodového hodnocení jednotlivých kritérií (viz Tab. 2) a následných bodových součtů jednotlivých hledisek (viz Tab. 3), byla určena vhodnost jednotlivých objektů pro cestovní ruch (viz Příloha 1 a 2). Tab. 2: Kritéria hodnocení objektů vojenského opevnění Kritérium Hodnocení Hledisko Vzdálenost od 3 Do 4 km obce s počtem obyvatel větší 2 4 8 km neţ 5000 1 Nad 8 km 3 Zpevněná cesta Dostupnost 2 Nezpevněná cesta 1 Pěší 3 Výborný Technický stav 2 Dobrý 1 Špatný Kulturní Památková 3 památka ochrana Výbava interiéru 1 ţádná 3 Velká 2 Malá 1 ţádná 3 Velká Propagace 2 Malá 1 Ţádná Zdroj: SCHEJBAL, Ctirad. Možnosti využití opuštěných těžeben v turizmu, s. 26, upraveno 12

Tab. 3: Ocenění vhodnosti objektů k vyuţití Bodový součet Vhodnost objektu 6 9 bodů Nevhodné 10 14 bodů Méně vhodné 15 18 bodů Nevhodné Zdroj: SCHEJBAL, Ctirad. Možnosti využití opuštěných těžeben v turizmu, s. 27, upraveno Jako nejvhodnější objekty pro vyuţití v cestovním ruchu se ukázaly být Areál čs. opevnění Milostovice Opava a Areál čs. opevnění Hlučín Darkovičky. Dále pak objekty Památník čs. opevnění Milotice nad Opavou, MO S 11, MO S 14, MO S 15, MO S 21, MO S 22, MO S 24 a OP S 10, které vyšly jako méně vhodné ale také moţné pro aplikování v cestovním ruchu. Zbylé objekty se zdají být pro cestovní ruch nevyuţitelné, tudíţ je dále nebudu charakterizovat. 13

2 Charakteristika objektů vojenského opevnění Pohraniční opevnění jsou technické památky a jako takové měly svoji určitou úlohu. Ta jejich spočívala v ochraně československého státu před německou hrozbou. Bohuţel dějiny promluvily jinak a naši vojáci, odhodlaní bránit svoji zem, museli potupně pevnosti opustit bez boje. Mohli tak jen se slzami v očích sledovat jak jsou jejich sruby ničeny německými okupanty. Zanedlouho toho však při ústupu před sovětskou armádou hořce litovali. Snad také díky jejich minimálnímu pouţití v boji se jich tolik dochovalo. Po válce však zaţily tyto pevnosti boje trvalejšího rázu. Boje plné drancování a rozebírání vandaly, sběrači kovů a hlavně časem. Trvalo takřka čtyřicet let, neţ byla první opevnění zachráněna před těmito útrapami. Bohuţel většina ostatních chátrá dodnes. Definice technické památky Technická památka = stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky. Příklady: mosty, tunely, mlýny vodní i větrné, těžní věže, železniční viadukty, železné hamry, kanály vedoucí po mostě aj. 1 2.1 Definice těžkých a lehkých opevnění Těžká opevnění Objekty těţkého opevnění se nazývají sruby. Jejich plánování se odvíjelo vţdy od terénních předpokladů, taktických potřeb a propustnosti okolního terénu. Kaţdý z objektů byl postaven podle vlastního projektu, který se mohl změnit i během výstavby, např. podle polohy studny. Srubům byly určeny, mimo kódového označení, i krycí názvy. Kódové značení se skládá z kódu stavebního úseku, písmene S a pořadového čísla srubu v linii. Např. OP-S-27 Paletovo pole, kde OP značí úsek Opava, S samostatný, 27 pořadové číslo a Paletovo pole krycí název. Jestliţe byl srub prvkem tvrze, písmeno S vystřídal kód tvrze např. R-H-78 Na pasece (tvrz Hanička). 1 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s. 288, ISBN 80-239-0152-4. 14

V případě, ţe se do linie musel nezbytně vloţit další srub, jednoduše se přidalo za číslo písmeno. Někdy dva sruby plnily úlohu jednoho, který se nemohl kvůli terénním podmínkám postavit. U těchto objektů se písmenné označení pouţívalo uţ ve stadiu plánu linie, např. OP-S-36a, OP-S-36b. Existuje vícero druhů a hledisek, podle kterých se pevnosti rozlišují. Těţká opevnění můţou být jednopatrová, dvoupatrová ba dokonce třípatrová, tento objekt se u nás nachází jen jeden, a to dělostřelecká pozorovatelna K-S-12b Utrţený. Nebo se také rozdělují podle vyuţívaných zbraní na sruby pěchotní, dělostřelecké a minometné. Objekty mají téţ své stupně odolnosti. 2 (viz Příloha 3) Obr. 2: Pěchotní srub U Milostovic Zdroj: vlastní výzkum Lehká opevnění Objekty lehkého opevnění se stavěly podle dvou vzorů. První vzor byl č. 36. Byly to bunkry, které se jednoduše okopírovaly z objektů francouzské Maginotovi linie. Stavěly se na pozicích, kde by nejlépe ostřelovaly významné komunikace. Nebyly umístěny jenom okolo hranic, ale také i dále ve vnitrozemí. Pevnůstky byly sice dobře maskovány, ale díky čelním střílnám, které zaujímaly přibliţně 40 % plochy čelní stěny, byly snadno zranitelné dělem větší ráţe. Další nevýhoda vznikala při jejich rozmístění. 2 Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Těţké objekty. Dostupné z WWW: <http://www.military.cz/opevneni/to.html>. 15

Byly od sebe rozesety ve vzdálenosti od 600 do 800 metrů a vytvořila se tak značně řídká linie kosých kulometných paleb. Byly stavěny tři typy, A, B a C. Stihlo se jich postavit 864, neţ byl zaveden nový vzor. Díky mnoha nedostatkům se začal stavět nový vzor, č. 37, nazývaný také jako řopík. A to díky zkratce Ředitelství opevňovacích prací ŘOP, které jejich výstavbu řídilo. Ten byl vymyšlen také jako alternativa za těţká opevnění, která se nestihla do začátku války postavit. Vycházelo se tedy z klasického pěchotního srubu. Stavěly se v liniích po jednom aţ třech sledech. Objekty se kryly navzájem a vznikl tak jeden z nejdokonalejších obranných systémů v Evropě a nejspíše i na světě. Stejně jako vzor č. 36 měl i vzor č. 37 několik různých typů. Jsou to typy A, B, C, D a E. Kaţdý z nich měl svůj vlastní účel. Značení se skládá mimo základní zkratky LO vz.37 také z typu a čísla, které udává úhel rozevření os střílen. 3 Obr. 3: Lehké opevnění vzor 37 Zdroj: vlastní výzkum 3 Československé opevnění [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Lehké objekty. Dostupné z WWW: <http://www.military.cz/opevneni/lo.html>. 16

2.2 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky Areál československého opevnění Hlučín Darkovičky se nachází severně od města Hlučín mezi obcemi Darkovice a Darkovičky. Spadají do něj tři těţká opevnění a jedno lehké. Všechny byly postaveny firmou Václav Nekvasil, a.s. Praha. MO Or S 20 Orel Tento dvoukřídlý tvrzový pěchotní srub leţí u levé strany silnice spojující Darkovičky a Darkovice. Byl vybudován ve IV. třídě odolnosti a měl být součástí dělostřelecké tvrze Orel. Toho ale nebylo před okupací nikdy dosaţeno. Objekt je ponechán ve stavu, jaký jej zanechali němečtí okupanti. Volně přístupný je jenom zvenčí. Má vytrhnuté oba zvony. Je plánována výstavba schodiště ve vyčištěné šachtě do podzemních ploch. 4 MO S 19 Alej Na západ od srubu Orel asi půl kilometru se nachází jedno z nejzachovalejších těţkých opevnění u nás. Je to pěchotní srub Alej. Má III. stupeň odolnosti. Dnes je plně vybaven a zrekonstruován do podoby z roku 1938. I u něj byly zvony a prostřední kopule vytrţeny. V době rekonstrukce však byly dovezeny zvony z objektů OP S 28 Mezicestí a OP S 29 Rozcestí. Kopule byla přivezena ze srubu R S 75 U kříţku v Orlických horách. Interiér objektu byl pak rozdělen na dvě patra. V horním patře se nacházejí téměř plně vybavené střelecké místnosti, sklady munice, telefonní ústředna, pokoj velitele a vchody do zvonů a kopulí. V dolním pak ubikace pro muţstvo a poddůstojníky, umývárna s WC, sklady granátů, pohonných hmot, kulometné munice a sklad zásob. Nechybí zde také filtrovna a strojovna agregátu. 5 4 KUCHAŘ, Petr. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: Historie a současnost. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2007. s. 26, ISBN 978-80-239-9328-8. 5 KUCHAŘ, Petr. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky: Historie a současnost. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2007. s. 3-8, ISBN 978-80-239-9328-8. 17

Obr. 4: Pěchotní srub Alej Zdroj: vlastní výzkum MO S 18 Obora Leţí vedle cesty z Darkoviček do Šilheřovic. Tento dvoupodlaţní pěchotní srub je II. třídy odolnosti. Na rozdíl od dvou předešlých srubů je tento pěchotní srub pouze jednostranný. Má jen jediný zvon. Ten byl přivezen z OP S 28 Mezicestí a vloţen na místo předešlého, vytrţeného Němci. Ve vchodu můţeme spatřit pamětní desku věnovanou Jaroslavu Švarcovy, atentátníkovi Reinharda Heydricha. Dále uvnitř se nachází telefonní ústředna, sklady střeliva, granátů a proviantu, vchod do zvonu, ubikace velitele, poddůstojníků a muţstva. Také umývárna, WC, strojovna, filtrovna a místnost pro zemní telegrafii. 6 2.3 Areál československého opevnění Milostovice Opava Tento areál se nachází severně od obce Milostovice. Patří do něj čtyři těţká opevnění a dvě lehká. Vybudovat je dostala za úkol firma Ing. Bohuslav Krýsa a spol., Moravská Ostrava. 6 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 29-33. ISBN 80-902949-6-0. 18

OP S 21 Na cvičišti Je umístěn přímo ve městě Opava. Tento oboustranný, dvoukřídlý, jednopodlaţní pěchotní srub byl dokončen v září 1938. Původně byl vybaven dvěma zvony. Řadí se do 2. stavebního podúseku Jaktař Ţenijního skupinového velitelství (ŢSV) IV v Opavě. Jeho stupeň odolnosti je II. Srubu chybí oba zvony, o které přišel během okupace a levá strana je poškozena. Objekt je nyní vyčištěn, zabezpečen a okolí je udrţováno. 7 OP S 25 U trigonometru Oboustranný dvoukřídlý objekt se dvěma zvony byl dokončen v září 1938 ve III. odolnosti. Patří do 3. stavebního podúseku Milostovice. Tento pěchotní srub plní funkci muzea. Jako jediný je plně přístupný i zevnitř. Má dvě patra. V horním patře se nalézá místnost pro velitele (viz. Příloha 9), vedle níţ je místnost pro telefonistu, který měl spojení s tvrzí Smolkov a plánovanou tvrzí Šibenice. Také jsou zde umístěny ubikace pro dva poddůstojníky, jeţ plnili funkci pozorovatelů. Dále se v bojovém patře nacházejí plně vyzbrojené střelecké místnosti a dva pancéřové zvony. V poslední řadě zde byl situován sklad dělové munice. Dolní patro, které se nachází v podzemí, slouţilo jako zázemí. Je zde umývárna a WC. Vyuţívány byly ale pouze v případech bojů. Pro zbylé poddůstojníky a vojáky byla vybudována ubikace, kde se vţdy po polovinách střídali. Pro jiný způsob spojení zde byla místnost pro zemní telegraf. V případě chemického útoku měla pevnost v týlové části filtrovnu. Vše muselo být něčím poháněné, takţe kaţdý srub měl vlastní strojovnu. V ní se mimo dieselagregátu nachází i studna. V dolním patře se ještě nalézá sklad granátů a sklad proviantu, jenţ obsahoval zásoby pro třiceti sedmi člennou posádku aţ na dva týdny. 8 7 Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 21 "Na cvičišti ". Dostupné z WWW: <http://www.military.cz/opevneni/lo.html>. 8 HORÁK, Aleš. OP-S U Trigonometru. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2003. s. 3-11. 19

Srovnání objektu U trigonometru nyní a v letech dokončení Obr. 5: OP S 25 U trigonometru, současnost Zdroj: vlastní výzkum Obr. 6: OP S 25 U trigonometru, rok 1938 Zdroj: DURČÁK J., GREGAR O. Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku, Opava, 1998, s. 23 OP S 26 U Milostovic Nachází se zhruba sto metrů na pravé straně od silniční komunikace z Vlaštoviček do Milostovic. Dostaven byl v září 1938 jako oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový pěchotní srub. Má II. stupeň odolnosti. Překáţkový systém kolem objektu byl kompletní kromě protitankového příkopu na levé straně. Osádku tvořilo 35 muţů. Nyní je objekt vyklizen a uzavřen. 9 9 Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP-S 26 "U Milostovic". Dostupné z WWW: <http://www.opevneni-milostovice.com/op26.html>. 20

OP S 27 Paletovo pole Kolem objektu vede polní cesta vycházející východně z Milostovic, určená spíše pro traktory neţ pro auta. Dokončen v červnu 1938 ve II stupni odolnosti. Také jako ostatní pevnosti v areálu je oboustranný, dvoukřídlý, se dvěma zvony. Osádku tvořilo 36 muţů. Nyní je srub vyklizen a uzavřen. 10 2.4 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou Mezi vybrané objekty v rámci Bruntálska je v práci pouţit Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou. Nachází se v Zátorském lese jihozápadně od obce Nové Heřminovy. Skládá se ze tří lehkých opevnění. Na těchto objektech pracovala firma stavitele Jana Komrsky z Olomouce. Po rekonstrukci byly do objektů dány periskopy, ventilátory, lapače zplodin a u objektu A-120 i svody nábojnic. 11 Lehký objekt vzor 37 A-160Z č. 433 Tvořil první sled lehkých opevnění. Je lomený vlevo tak aby byl co nejlépe srovnán s terénem. Z toho důvodu jsou střelecké místnosti propojeny čtyřmi schody. 12 (viz. Příloha 7). Lehký objekt vzor 37 A-120 č. 610 Byl součástí druhého sledu a jako takový měl za úkol chránit týlové strany řopíků sledu prvního. Kvůli svahu, na němţ je postaven, je lomený vlevo a střílny propojují schody. (viz. Příloha 8) Lehký objekt vzor 37 B1-80 č. 611 Patřil do druhého sledu. Na rozdíl od prvních dvou řopíků má zvláštní úpravu. Zezadu jej kryje dva metry vysoká kamenná ochranná zídka proti zavalení vchodu zeminou. 10 Areál čs. opevnění Opava-Milostovice [online]. 2006-2009 [cit. 2011-03-20]. Samostatný pěchotní srub OP- S 27 "Paletovo pole". Dostupné z WWW: <http://www.opevneni-milostovice.com/op27.html>. 11 DURČÁK, Josef; GREGAR, Oldřich. Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku. Vyd. 1. AVE Opava : Opava, 1998. s. 66, ISBN 80-902042-6-0. 12 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 55-60, ISBN 80-902949-6-0. 21

Obr. 7: Lehký objekt vzor 37 B1-80 č. 611 Zdroj: vlastní výzkum 2.5 MO S 11 U posedu Konkurz na výstavbu objektu, který se nachází v Černém lese u Šilheřovic, vyhrála firma Ing. Josef Filip, Praha XIX. Na dopravu materiálu k objektu společnost postavila úzkorozchodnou ţeleznici dlouhou 9,5 km. Osádku tvořilo 34 muţů. Oba pancéřové zvony byly vytrţeny okupanty, z nichţ jeden je nyní umístěn na srubu OP S 10. V padesátých letech slouţilo opevnění U posedu jako muniční sklad. Dnes je v objektu umístěná expozice věnovaná pohraničnímu opevnění z let 1935-1938 a je zde prováděna rekonstrukce do stavu z roku 1938. 13 2.6 MO S 14 Juliánka Je to dvoustranný, dvoukřídlý, dvoupodlaţní pěchotní srub II. třídy odolnosti. Nachází se v Černém lese východně od obce Markvartovice. Objekt chránily čtyři střílny a dva pancéřové zvony, které byly vytrţeny. Osádka se skládala ze šestnácti muţů, za mírového stavu. S příchodem mobilizace byl počet zdvojnásoben. V současné době lze v objektu shlédnout vykopávky z období války, dobové fotografie a pár zrekonstruovaných místností. 14 13 Hrady.cz cestuje s přehledem [online]. 1995-2011 [cit. 2011-04-10]. Pěchotní srub MO-S-11 U posedu. Dostupné z WWW: <http://www.hrady.cz/index.php?oid=6734>. 14 Srub československého opevnění MO-S 14 Juliánka [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. MO-S 14 Juliánka. Dostupné z WWW: <http://www.mo-s14.estranky.cz/clanky/mo-s-14--julianka.html>. 22

2.6 MO S 15 Na výhledech Dvoustranný, dvoukřídlý, dvoupodlaţní pěchotní srub III. třídy odolnosti. Původně měl dva pancéřové zvony a jeden dělostřelecký pozorovací zvon. Ty byly opět vytrţeny za války. Interiér muzea je vyčištěn a opraven, ale nejsou zde zatím k vidění ţádné exponáty. K prohlédnutí jsou připraveny pouze dvě místnosti. Taktéţ zde není zavedeno elektrické vedení. 2.7 MO S 21 U Jaroše MO-S 21 je izolovaný pěchotní oboustranný srub III. stupně odolnosti. Nachází se severně od obce Darkovičky a patří do stavebního úseku ŢSV II. Hlučín. Objekt se kompletně dokončil a před obsazením německými okupanty byl, kromě části vodoinstalace, úplně zařízen. Za války pak byly vytrhány střílny hlavních zbraní a také se odstřelily oba zvony a kopule. Srub patřil do třídy nejsilněji vyzbrojených srubů mimo sruby tvrzové. Dnes je srub rekonstruován do stavu z roku 1938. Vevnitř jsou k vidění exponáty, jenţ se vozí na dny otevřených dveří. 15 Obr. 8: Pěchotní srub MO S21 U Jaroše Zdroj: http://arazimbb.rajce.idnes.cz 2.8 MO-S 24 Signál MO-S 24 je oboustranný izolovaný pěchotní srub postavený ve III. stupni odolnosti. Je umístěn na kraji lesa Vodní důl. Za války byly vytrţeny oba zvony 15 MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-05]. Technicko-strategické údaje o srubu MO-S 21. Dostupné z WWW: <http://www.mos21.xf.cz/mo-s%2021%20nov%c3%a1.htm>. 23

i kopule. Střílna pro kanón byla vytrţena a nahrazena německou. Střílny pro těţké kulomety se stejně jako střílna pro minomet zachovaly dodnes. Díky rekonstrukci můţeme ve strojovně objektu zhlédnout dieslův motor spolu s generátorem. Tato místnost je dále vybavena replikou chladící nádrţe, vodoinstalací a elektroinstalací. 16 2.9 OP S 10 Na křižovatce Nachází se východně od Malých Hoštic u Opavy. Pěchotní srub Křiţovatka byl vyprojektován a postaven ve III. odolnosti ostravskou firmou V. Nekvasil, a.s. Jde o oboustranný, dvoukřídlý objekt se dvěma zvony, jenţ je součástí podúseku 1. Malé Hoštice ŢSV IV. Opava. V září 1938 byl jiţ plně bojeschopný. Ale ihned po příchodu německé armády byl srub OP-S 10 zbaven pancéřových prvků. Dnes je vybaven zvonem dovezeným z objektu OP S 29 Rozcestí. Pevnost je rozdělena na dvě části. Pravá strana byla rekonstruována do podoby z roku 1938 a levá z roku 1945. 17 Obr. 9: OP S 10 Na křiţovatce, v rekonstrukci Zdroj: vlastní výzkum 16 MO-S 24 "Signál" [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Objekty. Dostupné z WWW: <http://mos24.webnode.cz/objekty/>. 17 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 42, ISBN 80-902949-6-0. 24

3 Analýza objektů z hlediska cestovního ruchu 3.1 Areál československého opevnění Hlučín - Darkovičky Tento areál je dnes nejznámějším pohraničním opevněním na Moravě. Také díky tomu je hojně vyhledávanou turistickou atrakcí ve Slezsku. A to nejen českými turisty. Přijíţdí sem kaţdý rok na 12 tisíc lidí z celého světa. Rekonstruované sruby zde jezdí navštěvovat školní zájezdy, rodiny s dětmi, vojenští nadšenci, ale také lidé staršího věku, kteří tyto objekty mnohdy viděli jiţ jako malá dítka. Všichni si chtějí na vlastní oči prohlédnout opevnění, o nichţ kaţdou chvíli slýchávají, ţe by za druhé světové války dokázaly zastavit postup armády fašistického diktátora Adolfa Hitlera. Jako jeden z prvních systémů opevnění u nás se začal rekonstruovat ještě před sametovou revolucí. Nejprve se objekty Orel, Alej, Obora a jedno lehké opevnění vzor 37A přepsaly z vojenských orgánů na Muzeum revolučních bojů a povstání v Ostravě. Následně roku 1984 začali rekonstrukční práce. Provoz areálu začal 28. září 1988. Od toho dne je zde pravidelný provoz. V roce 1992 se stal součástí Slezského zemského muzea v Opavě. To je nyní provozovatelskou organizací Areálu československého opevnění Hlučín Darkovičky. Vedoucím areálu je uţ od roku 1989 Petr Kuchař. Po domluvě s ním můţeme do muzea Alej či Obora zavítat i mimo návštěvní dobu. V těchto objektech se nabízí ke zhlédnutí celá škála věcí, které zobrazovaly tehdejší propracovanost do nejmenších detailů. Po prohlídce s odborným výkladem od průvodce si lze zakoupit broţurky, pohlednice, knihy nebo i jiné prospekty o areálu. 18 Areál bývá otevřen pro veřejnost od 1. dubna do 31. října ve čtvrtek a pátek od 9:00 do 15:30 hodin. O víkendu a svátky pak od 11:00 do 17:00 hodin. V období letních prázdnin od 1. července do 31. srpna. Je otevřeno také v úterý aţ pátek do 9:00 do 17:00. 19 Vstupné: dospělí 40,- Kč, vstupné poloviční 20,- Kč, rodinný balíček 80,- Kč 18 KUCHAŘ, P. Areál čs. opevnění Hlučín Darkovičky: Historie a současnost, Náchod, 2007, s. 22-26 19 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 34, ISBN 80-902949-6-0. 25

Popis místa Přes areál vede silnice II/469 z Hlučína do Hatě. Pokud turista jede od Hlučína, na první křiţovatce za Darkovičkami zahne doleva a dostane se k objektu Alej. U něj je parkoviště kde můţe auto v klidu zanechat. Přímo za parkovištěm můţe návštěvník spatřit zákopový systém (viz Příloha 3) a kolem muzea spousty protitankových překáţek (viz Příloha 4). V areálu je také šest vystavených tanků. Dva z nich jsou hned u objektu Alej. Další nalezneme, pokud se vydáme západním směrem ke srubu Orel, na pravé straně cesty. Jestliţe dojdeme aţ k Orlovi, můţeme zde vidět zbylé tři tanky. Samotné opevnění Orel je ponecháno ve stavu, v jakém jej zde zanechali němečtí okupanti. Muzeum Obora leţí východním směrem asi pět set metrů od Aleje. Přes areál také vede naučná stezka. Je dlouhá přibliţně šest a půl kilometru a začíná u srubu MO-S 16 "Rozcestí". Na ní si můţeme prohlédnout celkem devět objektů těţkého opevnění a jedno lehké. Kaţdý z nich je opatřen tabulemi s nakresleným půdorysem. Stezka končí u srubu MO S 24 Signál, viz Tab. 4. Jestliţe by turista dostal chuť na něco dobrého, v obci Šilheřovice, vzdálené pouhé 3 kilometry má moţnost občerstvit se v restauraci Stará Pekárna, která taktéţ plní funkci penzionu. Pokud má turista raději větší komfort, můţe se ubytovat, v hotelu Golf. Tab. 4: Naučná stezka po linii čs. opevnění na Hlučínsku Zřizovatel/rok zřízení Slezské zemské muzeum/1995 Provozovatel Slezské zemské muzeum, Areál čs. opevnění Hlučín- Darkovičky Délka (km) 6,5 Počet zastavení 10 Začátek MO-S 16 "Rozcestí" Konec MO-S 24 "Signál" Téma/zaměření Československá opevnění 1935 1938 Typ stezky cyklostezka a pěší Náročnost nenáročná Čas prohlídky (přibliţný) 2 3 hod./objekt MO-S 19 Alej cca 30 min Značení turistické a infotabule na objektech Zdroj: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/priroda/naucne-stezky/arealopevneni-darkovicky---opavske-slezsko--5664/ 26

Pořádané akce V areálu československého opevnění se kaţdoročně pořádají vzpomínkové a vzdělávací akce. V květnu zde probíhá pravidelně jednou za dva roky bojová ukázka činnosti na státní hranici. Diváci se zde mohou na vlastní oči přesvědčit, jak byla spolupráce pěchotních srubů účinná. Akci pořádá Slezské zemské muzeum v Opavě. Podílí se na ní i Klub vojenské historie Deštné, který poskytuje těţkou bojovou techniku společně s Armádou ČR. Ta také zajišťuje jednotky útočníků a obránců, pyrotechnické imitace a leteckou techniku. Dále se na akci podílí město Hlučín a také policie ČR. V programu bývá kromě bojové ukázky obrany pevností také nástup a obsazení srubu pevnostní jednotkou, ukázka výcviku sluţebních psů, činnost vyčleněných sil při likvidaci velitelského stanoviště nepřítele, ukázky bojových stylů a také letové ukázky. Na akci bývá také kulturní vloţka a to koncert posádkové hudby v prostoru opevnění. Nakonec je zde také moţnost prohlídky techniky současné výzbroje Armády ČR. Tuto akci pravidelně navštíví přibliţně 15 tisíc diváků. V roce 1995 zde bylo dokonce 25 tisíc lidí. 20 Další pravidelně pořádaná akce v areálu Hlučín Darkovičky, ale i mimo něj, je Pochod po linii čs. opevnění konaný v září. Organizuje se na počest tragickým událostem roku 1938. Účastníci pochodu v doprovodu průvodců si mohou poslechnout odborný výklad. Vychází se vţdy buď od objektu MO S 33 Kozmice anebo od MO S 6 Odra. Končí se pak na MO S 19 Alej. Zde mají účastníci jedinečnou moţnost prohlédnout si kopii zástavy Hraničářského pluku 4, vystavovanou pouze při této akci. Večer je pak ohňostroj a následně zapálena vatra. Kaţdoročně se pochodu zúčastňuje okolo 120 lidí. 3.2 Areál československého opevnění Milostovice - Opava Po areálu v Darkovičkách je tento objekt druhým nejnavštěvovanějším systémem opevnění na severní Moravě. Je prohlášen za kulturní památku. Kaţdý rok si přijede muzeum OP S 25 U trigonometru prohlédnou na 4 tisíce lidí. O celý areál pečuje Klub vojenské historie Opava, zaloţený roku 1995. Téhoţ roku převzal od státu objekty U Milostovic, Paletovo pole, U trigonometru 20 HOŘÁK, Josef. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 34, ISBN 80-902949-6-0. 27

a dvě lehká opevnění. Později k nim přibyl i srub Na cvičišti. Předsedou spolku je Mgr. Pavel Chráska. Ten se snaţí s dalšími členy klubu uvést opevnění U trigonometru do stavu v roce 1938. Všechny práce jsou prováděny neplacenými dobrovolníky. Na rozdíl od opevnění u Darkoviček je veškerá výbava a zařízení původní, anebo vyrobena podle originálu. V muzeu si taktéţ lze zakoupit za menší obnos pohledy, propagační materiály a úzký výběr knih s pevnostní tématikou. U zbylých tří těţkých opevnění jsou k vidění pouze exteriéry, neboť jsou z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Vybavený interiér mají kromě muzea ještě řopíky v areálu. Ty jsou přístupné jenom v době bojových ukázek. 21 Vstupné: dospělí 30 Kč, studenti 20 Kč, děti do 12 let za doprovodu rodičů zdarma Příplatky: focení a natáčení 30 Kč, prohlídka mimo návštěvní dobu 300 Kč za skupinu Provozní doba Od dubna do října, kaţdou neděli od 14:00 do 18:00 hodin. Popis místa Do areálu vede cesta přes obec Milostovice, jeţ leţí necelé tři kilometry západně od města Opava. Do Milostovic vede odbočka ze silnice č. I/11 z Opavy. Přímo k muzeu U trigonometru vede ulice Dělnická. Bohuţel touto cestou také vyráţejí zemědělské stroje do polí. Tím je silnice lehce poškozena. Cestou ke srubu si nejde nevšimnout malého památníčku, na němţ stojí: Národ, který zapomene na své tradice zahyne! (viz Příloha 5). Tato věta se stala mottem Klubu vojenské historie Opava. Kolem jedné strany muzea jsou postaveny protitankové a protipěchotní překáţky. Jestliţe turista vyjde na střechu objektu, spatří nejenom nádherný výhled po areálu ale také model sluneční soustavy (viz Příloha 6), který je zde umístěn. Muzeum U trigonometru na něm představuje planetu Uran a je součástí planetární stezky města Opavy. Další dva sruby se nachází západním směrem odtud. Po sedmi stech metrech narazíme na srub U Milostovic a po dalších pěti stech na srub Paletovo pole. 21 HORÁK, Aleš. OP-S U Trigonometru. Vyd. 1. Náchod : Mgr. Aleš Horák, 2003. s. 1. 28

Bohuţel k nim nevede ţádná cesta, tudíţ se musí pěšky přes pole. Ale stojí za to si je prohlédnout, neboť jejich exteriér je velice zachovalý. Posledním srubem areálu je opevnění Na cvičišti. Jako jediný objekt stojí mimo areál. Nachází se přímo ve městě Opava. Na rohu ulice Palhanecké, hned vedle průmyslové zóny. KVH Opava na něm nedávno začal provádět rekonstrukční práce, tudíţ srub není ještě plně připraven. 22 V obci se nachází také stravovací zařízení Hostinec u Tří líp. Ale vzhledem k jeho pozdní otevírací době mimo neděli je lepší zajet do nedalekých Stěbořic. Zde má turista moţnost vybrat si ze dvou restaurací. Jedna z nich je malebná restaurace nedaleko zdejšího rybníku Rybářská bašta. Pokud zavítá do restaurace Panská ve středu obce, má moţnost navštívit zdejší zámek, stojící kousek vedle. Pořádané akce V areálu československého opevnění Milostovice Opava kaţdoročně KVH Opava pořádá od roku 2003 bojové ukázky. Většinou se konají v září nebo říjnu. Nejdříve klub naplánuje, jiţ v prosinci předcházejícího roku, scénář dne. Následně se domluví s ostatními kluby, disponující technikou a bojovými vozidly. Dále určí, kolik celá akce bude stát peněz a zajistí dostatek prostředků pomocí různých grantů a sponzoringu. Čím dál obtíţnější je zajištění podpory a účasti Armády ČR. Také se seţenou kontakty na dopravce těţké techniky, zajistí se prostor ukázky, udělá se střelnice včetně povolení. Také se musí obeslat Ochranný autorský svaz kvůli produkci. Samozřejmě se klub dohodne i s obcí Milostovice. Dále se ještě zajistí pořadatelé, zdravotník, ubytování pro účinkující, mobilní WC, strava, střelivo, pyrotechnika. Nakonec se udělá reklama v podobě plakátů, rozhlasu, televize a místním tisku. Na samotné akci je pak k vidění různá bojová technika a zbraně. Například tanky, bojové vrtulníky, letadla, a jiná těţká technika. To vše si kaţdý rok přijede prohlédnout na 6 tisíc lidí. 22 Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Město Opava jako názorná pomůcka ke studiu astrologie. Dostupné z WWW: <http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/mesto-opava-jako-nazornapomucka-ke-studiu-astrolo.aspx>. 29

Obr. 10: Akce Nám tvrz, nepříteli hráz, Milostovice 2008 Zdroj: http://www.opevneni-milostovice.com 3.3 Památník Československého opevnění Milotice nad Opavou Práce na památníku započaly v roce 1998. Rekonstrukci objektů zahájil Klub vojenské historie Bruntál, který je také provozovatel muzea. Kaţdá ze tří pevnůstek byla zrekonstruována do jiného časového období. Lehký objekt A-160 do doby, kdy se v něm bránila německá armáda před útoky ruských vojáků na jaře 1945. Řopík A-120 je opraven do podoby lehkých pevnůstek na hranicích se západním Německem v době reţimu. Největší práce se konaly na objektu B1-80. Ten byl postupně zrenovován aţ do stavu z roku 1938 před příchodem německých okupantů. Všechny části památníku byly původně vybaveny výzbrojí a výstrojí z tehdejší doby. Ale vybavení bylo odcizeno a interiér byl následně uzavřen. Dnes si můţeme prohlédnout pouze exteriér velice zachovalých staveb a zákopový systém v přilehlém okolí. 23 23 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 58, ISBN 80-902949-6-0. 30

Popis místa Památník se nachází v Zátorském lese nedaleko obce Nové Heřminovy, severovýchodně od Bruntálu. K muzeu je moţné přicestovat vlakem i automobilovou dopravou. Kdyţ turista zvolí cestu vlakem, vystoupí na ţelezniční zastávce Milotice nad Opavou. Odtud vede po turistické značce poznávací pěší okruh, dlouhý přibliţně 1,7 kilometrů. Pokud turista zvolí dopravu autem, dostane se aţ k prvnímu řopíku. Zde, ale jiţ silnice končí a musí se pěšky. První řopík stojí na levé straně stezky z nádraţí. Za dalších dvě stě metrů po stezce je umístěn na pravé straně další objekt, uţ hlouběji v lese. Je to řopík č. 610. Od něj je vidět jiţ na poslední pevnůstku. Nachází se asi padesát metrů po stezce směřující zpátky k nádraţí. Opevnění je postaveno ve vykáceném území a umístěno ve strmém srázu. Na všech objektech můţeme pozorovat nádherně zabarvené maskování. Na ubytování a stravování musí turista zajet aţ do 9 kilometrů vzdáleného Bruntálu. 3.4 MO S 11 U posedu Majitelem objektu je v současné době stále Armáda ČR. Provozovatel tohoto muzea, Klub vojenské historie I. prapor Ostrava, provádí rekonstrukce do stavu roku 1938. Členové klubu také prodluţují naučnou stezku, vedoucí od srubu MO-S 24 po MO-S 16. V nejbliţší době bude pokračovat aţ k objektu MO-S 6 Odra. Vedle opevnění U posedu, byla v terénu vyznačena původní ţeleznice, určená k výstavbě opevnění. Spolek chystá její vyčištění a zanesení do map. KVH I. prapor Ostrava plánuje začít provádět rekonstrukci ještě na dalším objektu a to na MO-S 12 U pramene. Popis místa Nejbliţším místem, kde můţeme nechat automobil je obec Šilheřovice. K objektu se dostaneme po cyklostezce vedoucí na jih ze Šilheřovic. Cestou ke srubu U posedu můţeme zhlédnout také objekt MO-S 10 U pískovny. 31

3.5 MO S 14 Juliánka O tento nepříliš známý pěchotní srub, který ročně navštíví přibliţně 300 lidí, pečuje Klub vojenské historie I. Prapor Ostrava sekce MO-S 14. Pevnost vlastní armáda ČR a klub jej má pouze v nájmu. V současné době se snaţí o převod objektu do vlastnictví spolku. Tato nezisková organizace vznikla v roce 2000 a zanedlouho poté začala pracovat na rekonstrukci objektu MO-S 14. Klub se taktéţ stará o sruby MO-S 11 a MO-S 12. Hodlá tyto pevnosti postupně uvést do podoby odpovídající roku 1938. Následně z nich pak udělat muzeum československého opevnění a zpřístupnění se záměrem moţnosti návštěv veřejnosti. 24 Popis místa K opevnění Juliánka vede pouze cyklostezka, tudíţ se turista k objektu nedostane autem. Automobil můţe zanechat u srubu MO-S 15 Na výhledech. Ten leţí asi půl kilometru severovýchodně od obce Markvartovice. Od něj půjde pěšky po cyklostezce směřující na jihovýchod. Po sedmi stech metrech dorazí ke srubu Juliánka. Jestliţe bude pokračovat dále po stezce, dostane se i k objektům MO-S 12 a MO-S 11. Moţnost stravování a ubytování mají návštěvníci v obci Šilheřovice, v penzionu Stará pekárna a v Golf hotelu U sv. Jana. 3.6 MO-S15 Na výhledech Tento srub je zatím ve vlastnictví armády ČR. Spolek Muzeum vojenského opevnění MO-S15, jenţ se o objekt stará, usiluje o jeho převedení do svého vlastnictví. Tento klub pracuje na srubu od roku 2007. Chce jej uvést do stavu roku 1945. To znamená bez vnitřního vybavení, které bylo demontováno Němci. Předsedou muzea je Petr Kotrba. Srub zatím bývá otevřen jen po telefonické domluvě. Díky okolo vedoucí cyklostezce, na které se pohybuje poměrně velký počet cyklistů, spolek plánuje pravidelnou otevírací dobu. A to kaţdý víkend od dubna do října. Roční návštěvnost se zatím pohybuje kolem 150 lidí. 25 24 Srub československého opevnění MO-S 14 Juliánka [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. MO-S 14 Juliánka. Dostupné z WWW: <http://www.mo-s14.estranky.cz/clanky/mo-s-14--julianka.html>. 25 Muzeum vojenského opevnění MO-S15 [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Muzeum vojenského opevnění MO-S15. Dostupné z WWW: <http://www.mos15.jex.cz/>. 32

Popis místa K objektu se dostaneme silnicí směrem z Markvartovic do Šilheřovic. Po pravé straně je odbočka na polní cestu. Odtud je srub jiţ dobře vidět. Vedle něj stojí budova vodárny. 3.7 MO S 21 U Jaroše Srub U Jaroše, byl ještě před čtyřmi lety prázdný a nevyuţit. V roce 2007 na něm začala pracovat parta nadšenců, kteří posléze zaloţili Klub vojenské historie MO-S 21 - Druţstvo Stráţe Obrany Státu (SOS). Jiţ od počátků rekonstrukce byly problémy s vlastnictvím. Srub totiţ stál na místě soukromého majitele, který ho odmítal prodat. Nakonec vše bylo vyřešeno výměnou pozemku za jiný pozemek v okolí, který se panu Josefu Čurajovi podařilo sehnat. Ten je předsedou spolku a nyní pozemek dlouhodobě pronajímá svému klubu. Také se řeší převod srubu na soukromou osobu. S tím, ţe je plánováno vyhlášení objektu za kulturní památku. Všechny náklady spojené s opravou a udrţováním srubu byly doposud hrazeny z kapes členů klubu. Letos spolek poţádal o grant a dotaci městem Hlučín. V budoucnu chce klub z objektu udělat plně vybavené muzeum československého opevnění. Srub nemá pravidelnou otevírací dobu, takţe návštěvníci si jej mohou prohlédnout vţdy, kdyţ se v něm členové klubu zrovna nachází. Popis místa Přímo k opevnění lze přijet autem. Vede k němu polní cesta, na kterou se odbočuje ze silnice z Darkoviček do Darkovic. Z této silnice se zabočí u pevnosti Orel doleva. Na polní cestě vedoucí k objektu MO-S 21, je postavena kopie tehdejší závory Ippen. Přes tuto napodobeninu projedeme a po pár desítkách metrů se ocitáme před opevněním. 33

Srovnání originální závory Ippen v době mobilizace a nyní Obr. 11: Závora Ippen před srubem U Jaroše, rok 1938 Zdroj: http://www.sos19hodonin.websnadno.cz Obr. 12: Kopie závory při akci,,opevněná hranice" v roce 2010 Zdroj: http://img5.rajce.idnes.cz Pořádané akce Jednou ročně zde probíhá akce nazvaná Hlučínsko-Vřesinská šlápota, kdy se jde z Hlučína do Vřesiny. Tento zábavně turistický pochod pořádá kulturní centrum Hlučín a kulturní komise Vřesina. Lidé, kteří se tohoto podniku zúčastní, obdrţí na místě startu mapu s trasou a kartičku. Jejich úkolem je pak obejít tuto trať a nasbírat určitý počet razítek. Součástí akce je také prohlídka některého ze srubů MO-S 21 a MO-S 24. V cíli trasy čeká na účastníky pochodu posezení v restauraci obce Vřesina i s občerstvením. 34

Zahraje zde také country kapela a koná se slosování tomboly. Kaţdým rokem roste počet účastněných lidí. Loňského pochodu se zúčastnilo 328 osob. 26 Koná se zde ještě jedna akce a to bojová ukázka Opevněná hranice. Bývá zde názorně předváděno, jak německé skupiny freikorps, v roce 1938, napadly hraniční závoru IPPEN. Tuto akci pořádá KVH MO-S 21 SOS a KVH 19. prapor SOS Břeclav. S nimi téţ na ukázce spolupracují kluby: KVH Slezsko - jednotka Wehrmacht KVH Sturmtruppen - jednotka Freikorpsu, KVH 19. prapor SOS Hodonín - jednotka čs. armády, KVH MO-S21 SOS - jednotka SOS. A na organizaci se podílí Muzeum vojenského opevnění MO S 15. 27 3.8 MO-S 24 Signál a MO-S 22 František Tyto objekty jsou v péči občanského sdruţení Klub vojenské historie Hraničářský pluk 4. Ten se také stará o srub MO S 25 Ve vysokém lese. Opevnění František je z části vyuţíváno klubem jako zázemí. Ve zbytku srubu chce spolek umístit expozice věnované opevnění. U MO-S 25 je naplánována pouze konzervace, takţe bude zachován ve stavu, v jakém jej zanechala válka. V nejbliţší době spolek hodlá zaţádat o zápis na seznam kulturních památek u všech tří srubů. Celý tento skanzen je nazýván Areál Československého opevnění Hlučín - Vřesina. Bohuţel klub nemá zatím vyřešeny majetkoprávní vztahy u MO-S 24 a 25. Pozemek pod MO-S 22 jiţ patří jednomu z členů klubu a čeká se jen na převod srubu na KVH. U objektů 24 a 25 patří pozemky Lesům ČR a ty by se musely vzdát svého práva na vlastnictví. Kdyby se tak stalo, Ministerstvo obrany by zkontaktovalo obec Vřesinu, která má uzavřenou dohodu s KVH Hraničářský klub, ţe sruby přenechají tomuto spolku. Popis místa Srub František stojí u silnice vedoucí z Darkoviček do Vřesiny asi 700 metrů po pravé straně ze směru Darkoviček. U něj se také nachází odbočka vlevo, 26 Novinky.cz [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-10]. Hlučínsko-vřesinská šlápota zve v sobotu na své páté pokračování. Dostupné z WWW: <http://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/opava/829-883-hlucinsko-vresinska-slapota-zve-v-sobotu-na-sve-pate-pokracovani.html>. 27 MO-S 21 U jaroše [online]. 2008-2009 [cit. 2011-04-10]. Akce. Dostupné z WWW: <http://www.mos21.xf.cz/akce.htm>. 35

kterou kdyţ se vydáme, dovede nás aţ do lesa Vodní důl, na jehoţ okraji stojí srub Signál. U něj je velký prostor pro zaparkování vozu. Nejbliţší stravovací zařízení k těmto pevnostem se nachází v obci Vřesina. Restaurace a pohostinství Leo Vojáček. Ubytování pak nejlépe v městě Hlučín, které nabízí širokou škálu těchto sluţeb. Pořádané akce V rámci pochodu Hlučínsko Vřesinská šlápota lidé navštěvují tento srub U Františka. V loňském roce si při této akci prohlédlo objekt na 200 účastníků. Oba sruby jsou jinak otevřeny o sobotách a celkově si za rok prohlédne srub asi 300 turistů. 3.9 OP S 10 Na křižovatce V osmdesátých letech se srubu ujala svazarmovská skupinka nadšenců. Muzeum se otevíralo k 40. výročí osvobození 9. května 1945. Srub byl dlouhá léta provozován zakládajícím členem panem Rudolfem Jatzekem, ale po jeho nedávné smrti byl objekt převeden do vlastnictví obce Velké Hoštice. Nyní jej má v pronájmu Klub vojenské historie Hlučínsko. V rámci péče o objekt klub provádí rekonstrukce vnitřních i vnějších prostor. Členové spolku chtějí ze srubu udělat muzeum, jaké zde bylo před mnoha lety. Také se zde chystá i naučné stezka, jejíţ součástí by mělo být i opevnění OP-S 9 Na lukách. 28 Popis místa Po pravé straně silnice I/56 Opava Hlučín Ostrava, mezi obcemi Malé a Velké Hoštice, se nachází odbočka, která vede přímo k objektu. Je zde vymezená plocha k parkování. Na příjezdové cestě návštěvníky uvítá nápis Památník zrady, jež nemá v dějinách obdoby. vyjadřujíc verdikt Mnichovské dohody. Kolem dočasně uzavřeného srubu jsou rozesety protitankové překáţky. Blízké okolí nabízí moţnosti ubytování. Ve vedlejší obci Velké Hoštice. Zde si turisté mohou vybrat mezi penzionem U Zámku a penzionem Darja. V této obci nalezneme také stravovací zařízení, a to ve vinárně Na Zámečku nebo ve zdejší pizzerii. 28 HOŘÁK, Jiří. Muzea československého opevnění, Úsek Moravská Ostrava a Opava. Vyd. 1. Mohelnice : Martin Vaňourek, 2003. s. 42-45, ISBN 80-902949-6-0. 36