ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Prima
Elektrování třením Při tření těles z určitých materiálů působí tyto tělesa na drobné předměty silou. Tato síla je někdy přitažlivá, někdy odpudivá. Říkáme, že tělesa jsou zelektrovaná. Působící síla se nazývá elektrická síla.
Druhy elektrického náboje Pro popis zelektrovaného tělesa zavádíme fyzikální veličinu elektrický náboj. Těleso může mít kladný elektrický náboj ( + )nebo záporný elektrický náboj ( - ). Dále zelektrovaná tělesa posuzujeme podle velikosti náboje. Zelektrovaná tělesa označujeme také jako elektricky nabitá. Tělesa bez náboje označujeme jako neutrální.
Druhy elektrického náboje Kladně nabitá tělesa: zelektrovaná skleněná tyč, televizní obrazovka, nafouknutý balonek,... Záporně nabitá tělesa: zelektrovaná plastová tyč, igelitový pytlík, polyetylénová fólie,...
Druhy elektrického náboje Pokud mají dvě tělesa stejné znaménko náboje - jsou souhlasně nabitá. Pokud mají dvě tělesa opačné znaménko náboje - jsou nesouhlasně nabitá. Souhlasně nabitá tělesa se odpuzují. Nesouhlasně nabitá tělesa se přitahují.
Model atomu Ve starověku se přišlo na to, že každá látka se skládá z drobných částeček zvaných atomy. Mysleli si, že atom je nejmenší možná částečka. Proto název atom ( z lat. atomos - nedělitelný) Před zhruba 100 lety vědci objevili, že atom se dál dělí. Zjistili, že uprostřed každého atomu je kladně nabité atomové jádro
Model atomu Zjistili, že uprostřed každého atomu je atomové jádro. Toto jádro má kladný náboj. Je velmi malé - asi 100 000 menší než samotný atom. Soustřeďuje se zde ale většina hmotnosti atomu.
Model atomu Atomové jádro se skládá ze dvou druhů částic: 1.Protony - kladně nabité částice, jejich počet v jádře určuje, o jaký chemický prvek se jedná. 2.Neutrony - elektricky neutrální částice.
Model atomu Kolem atomového jádra je atomový obal. Atomový obal tvoří jeden druh částic - elektrony. Elektrony jsou částice se záporným nábojem. Elektrony obíhají kolem atomového jádra.
Model atomu
Model atomu
Model atomu Atom! Atomové jádro! Atomový obal! Protony! Neutrony! Elektrony!
Model atomu Velikost náboje protonu a elektronu je přibližně stejná, liší se jen ve znaménku. Počet protonů a elektronů v atomu je stejný. Výsledný náboj atomu je tedy nula - atom je neutrální. Pokud atom přijde o elektron, vzniká kladný iont. Pokud atomu přibude elektron, vzniká záporný iont.
Model atomu Záporně nabité těleso má více elektronů než protonů ( při tření skleněné tyče odevzdalo sklo elektrony sáčku ). Kladně nabité těleso má méně elektronů než protonů ( při tření plastové tyče přijal plast elektrony od kůže ). Elektrický náboj nelze vyrobit - lze jen oddělit kladný náboj od záporného.
? V neutrálním atomu uranu je v jádře celkem 235 protonů a neutronů a v obalu 92 elektronů. Kolik protonů je v jádře? Kolik neutronů je v jádře? Iont železa má v jádře celkem 26 protonů a 30 neutronů a v obalu 28 elektronů. Je tento iont záporný či kladný? Neutrální atom platiny má v jádře celkem 196 částic, z toho 78 protonů. Určete počet elektronů a neutronů v tomto atomu.
Elektroskop a elektrometr Elektroskop - přístroj na měření elektrického náboje. Funguje na principu odpudivé elektrické síly. Elektrometr - elektroskop s přidanou stupnicí.
Zdroje elektrického náboje van de Graaffův generátor - založen na tření indukční elektřina
Elektrické vodiče a nevodiče Vedení elektrického náboje - děj, při kterém elektrický náboj přechází z nabitého tělesa na nenabité těleso. Elektrické vodiče - látky, které vedou elektrický náboj. Příklady: stříbro, měď, zlato, hliník, železo,... Elektrické nevodiče ( izolanty ) - látky, které nevedou elektrický náboj. Příklady: beton, sklo, vosk, plast, guma, dřevo,...
Elektrické vodiče a nevodiče Obecně platí, že zejména kovy jsou dobré vodiče. V kovech se vyskytují tzv. volné elektrony - elektrony, které jsou k atomovému jádru velmi slabě silově vázány a snadno se uvolní. Volné elektrony se mohou pohybovat po celém tělese. Tyto volné elektrony zprostředkovávají vedení náboje. V kovech je nepředstavitelně velký počet volných elektronů. Platí, že čím více má látka volných elektronů, tím je lepší vodič.
Elektrické vodiče a nevodiče
Elektrické vodiče a nevodiče V izolantech se nevyskytují volné elektrony, proto tyto látky nevedou elektrický náboj. V kapalinách a plynech se o vodivost nestarají volné elektrony, ale vznikající ionty ( kladné i záporné ).
Elektrické vodiče a nevodiče Spojíme-li elektricky nabité těleso vodivě se zemí, vybije se. Tomuto jevu říkáme uzemnění.
Elektrické vodiče a nevodiče V praxi bývají vodiče obklopeny izolantem, aby nedošlo k poranění člověka.
Elektrické pole Vytváří se kolem každého zelektrovaného tělesa. Je to zprostředkovatel elektrického působení na dálku. Můžeme jej znázornit pomocí křivek, které nazýváme elektrické siločáry. Elektrická siločára ukazuje v každém bodě směr silového působení elektrického pole.
Elektrické pole Elektrické pole bodového náboje ( malé nabité koule )
Elektrické pole Elektrické pole dvou bodových nábojů ( malé nabité koule )
Elektrické pole Elektrické pole dvou nabitých desek, kde každá deska má jiný náboj Takto vzniklé pole nazýváme polem homogenním neboli stejnorodým.
Elektrické pole Pokud vložíme těleso do elektrického pole, dochází v tomto tělese k přesouvání elektronů. Vzdálené části těles se pak nabíjejí opačným nábojem. Tento jev zmizí, přestane-li působit elektrické pole. Těleso je pak opět v původním stavu. Jde o důvod, proč se elektricky neutrální tělesa přitahují k tělesům nabitým.
Elektrický výboj Výboj je přenos náboje vzduchem. Při velkém nahromadění náboje dojde k tomu, že se vzduch stává vodivým ( vznikají v něm ionty ). Přeskočí výboj, který nazýváme jiskrový výboj. Vzduch se rozžhaví a vidíme jiskru. Zároveň je prudce vzduch rozražen, vzniká třesknutí.
Elektrický výboj - blesk V mracích se někdy kvůli tření ledových krystalů nahromadí velké množství elektrického náboje. Při dostatečném množství náboje dojde k vybití - vzniká blesk. Blesk je doprovázen zvukovým třesknutím - hromem. Blesky mohou nastat jak mezi mraky, tak mezi mrakem a zemí.
Elektrický výboj - blesk
Elektrický výboj - blesk Blesk má v průměru 2-3 km na délku. Blesk trvá přibližně 0,001 s. Teplota v dráze blesku dosahuje 20 000 C ( v některých místech až 35 000 C ). Na Zemi se rozpoutá přibližně 15 milionů bouří ročně.
Elektrický výboj - blesk Blesk má v průměru 2-3 km na délku. Blesk trvá přibližně 0,001 s. Teplota v dráze blesku dosahuje 20 000 C ( v některých místech až 35 000 C ). Každý den udeří blesk do Země přibližně milionkrát.
Elektrický výboj - blesk K ochraně před blesky používáme bleskosvod ( nesprávně hromosvod ). Jde o kovovou tyč vodivě spojenou s deskou, která je zakopána v zemi ( dojde k uzemnění blesku ). První bleskosvod vynalezl Prokop Diviš.
Elektrický výboj - blesk Pokud nás zastihne bouřka, je třeba dodržovat několik důležitých pravidel: 1.Nejlepší je schovat se v domě nebo budově s hromosvodem. Je lepší nedotýkat se elektrických spotřebičů, vypínačů apod. 2.Nezdržovat se na volném prostranství, obzvláště ne pod osamělými stromy, na kopcích a skalách. 3.Nechodit, nejet na kole či motocyklu po cestách, které nejsou aspoň trochu chráněny alejí nebo elektrickým vedením.
Elektrický výboj - blesk Pokud nás zastihne bouřka, je třeba dodržovat několik důležitých pravidel: 4.Za bouřky se nikdy nekoupat v řece, rybníce apod. Blesk může zasáhnout nejen vodu, ale šíří se po ní až na břeh. 5.Na volném prostranství nepoužívat kovový deštník, netelefonovat a nepoužívat elektrické přístroje. 6.Bezpečně je také uvnitř kovových těles ( např. v automobilu ).
Elektrický výboj Jiskrový výboj - nepatří sem jen blesk. Doutnavý výboj - kontrolky. Obloukový výboj - sváření.